Účetní metodika a použití účtové analytiky. Z hlediska v současné době používané účetní metodiky a nastavení analytických účtů v rámci směrné účtové osnovy lze konstatovat, že veškeré PO mají zpracovány jednotlivé směrnice účtování plně v souladu se zákonnými požadavky. Je však nutné dodat, že hloubka, počet i míra propracovanosti jednotlivých směrnice je značně různorodá. Pro analýzu vnitřních předpisů souvisejících s ekonomickými procesy byly využity především směrnice oběhu účetních dokladů, hospodaření s majetkem a jeho inventarizace, vedení pokladny, spisový a skartační řád či vnitřní kontrolní systém. Jako konkrétní příklad lze uvést použití směrnice o oběhu účetních dokladů, která je součástí vnitřních předpisů všech vybraných PO, avšak její obsah i rozsah jsou značně rozdílné. Součástí směrnice je tedy především přehled právních předpisů, jimiž se řídí hospodaření dané organizace, stanovení rolí a zodpovědností za jednotlivé úkony a za dodržování směrnice jako celku či definice a náležitosti účetních dokladů. V rámci oběhu výdajových či nákladových dokladů je významnou součástí předpisu stanovení náležitostí objednávek, dále jsou řešeny dodavatelské faktury včetně jejich ověření a dodržení zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, včetně jeho prováděcí vyhlášky č. 416/2004 Sb. Směrnice, která řeší oběh dokladů, obsahuje pokyny pro nakládání a účtování o majetku, zásobách, platech, cestovních náhradách, ceninách či peněžních fondech. Součástí příjmové, resp. výnosové části pak jsou vydané faktury, úhrady za poskytování služeb, jež jsou specifické dle charakteru dané PO. Zmíněná směrnice v neposlední řadě obsahuje oběh bankovních, popřípadě pokladních dokladů, účtování o doplňkové činnosti, pravidla pro aktivaci a provádění měsíčních účetních závěrek, podpisové vzory. Úschova účetních dokladů je ve většině případů součástí směrnice o spisovém a skartačním řádu. Nastavení systému analytických účtů a vůbec jejich použití je také plně v kompetenci dané PO a není nijak omezeno pokyny a požadavky zřizovatele, proto i zde lze spatřovat významné rozdíly mezi jednotlivými organizacemi. Některé PO (například SÚS PK) využívají podrobnou účtovou osnovu, která obsahuje i čtyřmístnou analytiku, jiné (například Masarykovo gymnázium) používají dvoumístné analytické účty například v kombinaci s nákladovými středisky či zakázkami. Jistě pozitivním zjištěním je, že všechny vybrané organizace se v rámci účetní analytiky zaměřují na nákladové účty, toto však není prováděno systémově a proto j...
