Předmluva
Předmluva
Tato kniha je novým, rozšířeným a doplněným vydáním mé práce o rozpadu Česko- slovenska z roku 2002,1 která volně navazovala na mé dvě předcházející práce týkající se slovensko-českých vztahů v letech 1914–1945.2 Všechny tři knihy vyšly v brati- slavském nakladatelství Academic Electronic Press a českému čtenáři jsou již delší dobu obtížně dostupné. Pražské nakladatelství Vyšehrad se proto rozhodlo vydat tyto knihy znovu. Původní text prvního a druhého dílu, který jsem doplnil a rozšířil, vyšel v roce 2012 jako jediný svazek ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních reži- mů.3 V uvedené knize je sice poslední kapitola věnována rozpadu Československa,4 avšak spíše jen ve formě informativního nástinu. Jsem proto rád, že se nakladatelství Vyšehrad nakonec rozhodlo vydat při příležitosti dvacátého výročí zániku Českoslo- venska a vzniku samostatné České a Slovenské republiky znovu i původní třetí díl jako samostatnou publikaci. Ani po deseti letech, která uplynula od prvního vydání knihy, nemusím své závěry nijak měnit či korigovat. Využil jsem ovšem nového vydání k doplnění textu o některé nové poznatky. Oproti vydání z roku 2002 je rozšířen text týkající se česko-slovenských vztahů bezprostředně po 1. lednu 1993. Závěr chce pře- devším analyzovat sliby českých a slovenských politiků z podzimu 1992 o tom, že rozdělení Československa občané „ani nepocítí“, tvrzení o budování „nadstandardních vztahů“ nebo o tom, že slovensko-české vztahy budou ve dvou samostatných státech intenzivnější než v rámci Československa. Mezníkem úvah o vzájemných vztazích v této kapitole je vstup obou republik do Evropské unie (1. května 2004) a do schen- genského prostoru (21. prosince 2007). Podobně jako předcházející knihy o sloven- sko-českých vztazích se ani tato práce nezabývá kulturními vztahy, které leží mimo badatelský zájem a odborné schopnosti autora.
Úkolem této knihy je ukázat, proč se Československo rozdělilo na dva státy a jak
bylo toto rozdělení provedeno. Součástí analýzy důvodů zániku Československa je samozřejmě i otázka, jaké byly alternativy úplného rozdělení. Úmyslně nekladu otázku, kterou jsem často dostával v uplynulých dvaceti letech na různých konfe- rencích či besedách, totiž zda se Československo muselo nevyhnutelně rozpadnout. Mým přesvědčením totiž je, že dějiny v konečném důsledku tvoří lidé a nikoliv nějaké
1 Xxxxxxx, X.: Rozpad Československa. Česko-slovenské vztahy 1989–1992. Academic Electronic Press (AEP), Bratislava 2002.
2 Rychlík, J,: Češi a Slováci ve 20. století. Česko-slovenské vztahy 1914–1945. AEP, Bratislava 1997 (dále jen: Xxxxxxx, I), týž: Češi a Slováci ve 20. století. Česko-slovenské vztahy 1945–1992. AEP, Bratislava 1998 (dále jen: Rychlík, II).
3 Xxxxxxx, X.: Češi a Slováci ve 20. století. Spolupráce a konflikty 1914–1992. Vyšehrad – ÚSTR, Praha 2012.
4 Tamtéž, s. 565–617.
P Ř E D M L U V A | 7
samovolně působící společenské síly, jak tvrdila marxistická historiografie. Z toho vyplývá, že v dějinách nic není nevyhnutelné. To ovšem neznamená, že na činnost lidí nepůsobí nejrůznější faktory. Historik tedy sice nemůže hovořit o určité události jako o součásti „nevyhnutelného vývoje“, ale může odhadnout, která z vývojových alternativ byla (resp. je) s ohledem na konkrétní situaci pravděpodobnější.
Součástí práce je nutně také analýza, co vlastně elity a širší vrstvy české i sloven- ské společnosti před dvaceti lety skutečně chtěly. V letech 1990–1992 se uskutečnila řada průzkumů veřejného mínění, přičemž otázka společného státu a státoprávního uspořádání patřila k nejfrekventovanějším. Většina českých i slovenských badatelů a především publicistů se v této souvislosti často odvolává na výsledky průzkumu, podle kterých většina občanů v České i Slovenské republice s rozdělením nesouhla- sila a ještě na podzim 1992 požadovala zachování „společného státu“. Tuto interpre- taci do značné míry převzala i řada zahraničních novinářů a publicistů zabývajících se někdejším Československem.1 Ve své práci mimo jiné ukazuji, že tyto výsledky průzkumu veřejného mínění jsou ve skutečnosti zavádějící, protože operují s pojmem
„společný stát“, pod kterým si ovšem Češi a Slováci představovali každý něco zcela jiného. Takové výsledky nám tak vlastně dávají jen jedinou použitelnou informaci: naprostá většina obyvatel někdejšího Československa si úplné rozdělení nepřála. Jak ale ukážeme, velká většina občanů Slovenska si pod pojmem „společný stát“ před- stavovala natolik volné spojení České a Slovenské republiky, že šlo fakticky stejně o státy dva.2 České veřejnosti tato skutečnost před dvaceti lety do značné míry unikla a vlastně jí uniká dodnes. Většina Čechů, samozřejmě pokud se o slovensko-české vztahy a zánik Československa zajímají, vlastně ani dnes přesně neví a nechápe, co si představitelé hlavních politických stran a hnutí v letech 1990–1992 představovali pod pojmem „společný stát“. Pokus o určitou osvětu v tomto ohledu je proto rovněž součástí předkládané práce.
Při psaní této knihy se vyskytly určité komplikace vyplývající z toho, že autor této knihy byl sám svědkem, a někdy dokonce i aktivním účastníkem, některých událostí. To, že jsem byl účastníkem některých jednání, mi umožnilo využít v této práci jed- nak svou paměť, jednak své osobní zápisky a poznámky. Na druhé straně bylo třeba vypořádat se s problémem jak popsat svou vlastní úlohu v konkrétních událostech. Osobně se domnívám, že žádný historik není schopen psát o sobě jako o účastníkovi historické události, aniž by práce alespoň částečně nesklouzla do polohy pamětí. Zmínky o vlastní osobě jako účastníkovi konkrétních událostí jsem proto pokud možno eliminoval a připomínám je zpravidla jen v poznámce pod čarou. Pro lepší orientaci čtenářů nicméně pokládám za nutné vysvětlit alespoň na tomto místě, čeho se moje účast týkala a z jakého titulu, respektive v jaké pozici jsem se zúčastnil kon- krétních jednání, přičemž hodnocení sebe sama z pochopitelných důvodů úmyslně opomíjím. V letech 1985–1990 jsem pracoval jako vědecký pracovník Zemědělského muzea při Ústavu vědeckotechnických informací pro zemědělství (ÚVTIZ), kde
1 Viz např. Xxxxxx, X.: Bohemian Rhapsodies. Český underground, disent, literatura a politika očima kanad- ského překladatele. Torst, Praha 2011, s. 232.
2 Výsledky průzkumů veřejného mínění shrnuje Kipke, R.: Nejnovější vývoj v Československu v zrcadle veřejného mínění. In: Xxxxx, R. – Xxxxxxx, K.: Rozloučení s Československem. Patriae, Praha 1993, s. 41–55. Publikovaná čísla se opírají o publikované výsledky výzkumů, které uskutečnil Institut pro výzkum veřej- ného mínění (IVVM).
8 | P Ř E D M L U V A
jsem se zabýval problematikou vývoje pozemkové držby a historií pozemkových reforem. Proto jsem se v letech 1990–1991, kdy jsem byl členem ústředního výboru Odborového svazu pracovníků zemědělství Xxxx a Moravy a krátkou dobu i členem jeho předsednictva, z pověření tohoto svazu zúčastnil přípravných prací na zákoně o úpravě majetkových vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (tzv. zákon
o půdě) a pak i na transformačním zákoně o družstvech. Zúčastnil jsem se rovněž jako expert jednání ústavněprávních výborů a zemědělské komise obou sněmoven Federálního shromáždění, kde jsem navrhl určité řešení pokud jde o alespoň částečné uspokojení nároků příslušníků maďarské menšiny žijících na území ČSFR a později i příslušníků německé menšiny v ČR. Dále jsem v letech 1990–1992 spolupracoval s Xxxxxx Xxxxxx a jeho Hnutím československého porozumění, pro které jsem psal především krátké populárně-historické práce mající sloužit jako protiargumenty v polemikách se stoupenci nacionalistických a separatistických stran a hnutí. Kromě toho jsem v letech 1991–1992 pracoval externě jako poradce a expert pro vládu České republiky, respektive pro jejího předsedu Xxxxx Xxxxxxxx, a v této pozici jsem rovněž vypracovával různá stanoviska a dobrozdání týkající se slovensko-českých vztahů. Konečně po volbách v červnu 1992 jsem se stal členem zvláštní komise odborníků Československé sociální demokracie, kterou tato strana zřídila k prozkoumání mož- ností udržení společného státu. Jsem si vědom toho, že můj pohled na některé udá- losti je s ohledem na mé postavení v nich nutně subjektivní a prosím čtenáře, aby tuto skutečnost při čtení knihy zohlednili.
Mé díky patří především recenzentům textu, kterými byli z české strany Xxxxxx
Xxxxxx z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (ÚČD FF UK) v Praze a ze slovenské Xxxxx Xxxxx z Historického ústavu Slovenské akademie věd (HÚ SAV). Znovu ale na tomto místě vyjadřuji své poděkování i těm odborníkům, kteří recenzovali resp. jinak připomínkovali první vydání této knihy před deseti lety. Zde stojí na prvním místě Xxxx Xxx z Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky (ÚSD AV ČR) a za slovenskou stranu Xxxxx Xxxxxxxxx a Xxxxx Xxxxx, oba z Historického ústavu SAV. Xxxxx Xxxxx byl v období, kterého se týká tato práce, místopředsedou SNR, a proto se mohl k textu vyjádřit i jako účastník a pamětník popi- sovaných událostí. Úvodní kapitolu posuzoval ještě Xxxxx Xxxxxxxx z ústavu politic- kých věd SAV v Bratislavě. Velkou pomoc mně poskytli svými výpověďmi účastníci popisovaných událostí, zejména Xxxx Xxxxxxx, Xxx Xxxxxxxxxxx, Xxxxxx Xxx, Xxxxxx Xxxxxxxx, Xxxxxxx Xxxx, Xxxxx Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxxx, Xxxxx Xxxxxx, Xxxxxx Xxxxx a další, kterým tímto vyslovuji své poděkování. Děkuji dále pracovníkům Diplomatického archívu MZV SR v Bratislavě za zpřístupnění materiálu velvysla- nectví Slovenské republiky v Praze z let 1993–1994, který jsem zohlednil při psaní závěrečné kapitoly této knihy.
Děkuji dále všem, kteří radou či jinak přispěli ke vzniku této knihy, i když zde pro
nedostatek místa nejsou jmenováni.
P Ř E D M L U V A | 9
štát, to je zmluva, ktorá z neho robí konfederáciu formálne spojenú hlavou štátu, spoločnou obranou, financiami a zahraničnou politikou. Preto tento návrh odmieta- me.“1 HČSP tím vyslovilo stanovisko nejen českých politiků, ale i části slovenských federalistů.
P R O B L É M R E F E R E N D A
A A K T I V I T Y P R E Z I D E N T A V Á C L A V A H A V L A
Změny na české i slovenské politické scéně znamenaly, že rozložení politických sil v parlamentech již neodpovídá složení vlád. Bylo přitom třeba předpokládat, že při existenci zákazu majorizace ve Federálním shromáždění nebo při vyhlášení nadřa- zenosti zákonů SNR nad zákony federace dojde k zablokování všech ústavní insti- tucí, respektive k politickému patu. Podle souhlasného tvrzení Xxxxxxx Xxxx a Xxxxx Xxxxxxxx prezident Xxxxx na počátku svého prezidentského období sice o slovenské otázce mnoho nevěděl, postupem času si však doplňoval své vzdělání a poznatky v tomto směru. Nevzdával se přitom naděje, že se mu podaří předložit přijatelný návrh federální ústavy. Snaha vyhnout se patové situaci jej kromě toho vedla k návrhům některých ústavních zákonů.
Víme již, že při projednávání kompetenčního zákona v prosinci 1990 prezident slíbil, že v krátké době podá ve formě vlastní zákonodárné iniciativy návrhy zákonů o ústavním soudu, referendu a rozšíření pravomocí prezidenta v případě ústavní krize. Všechny tyto návrhy prezidentská kancelář v krátké době skutečně předložila. Návrh ústavního zákona rozšiřující pravomoci prezidenta odpadl ovšem hned na začátku, protože něco podobného odmítala nejen slovenská politická reprezentace, ale prak- ticky všichni poslanci bez rozdílu.
Návrh na zřízení ústavního soudu, jehož existenci předpokládal již ústavní zákon o československé federaci z roku 1968, byl Federálním shromážděním přijat 27. února 1991 s platností od 1. dubna téhož roku.2 Ústavní soud se skládal z dvanácti soudců jmenovaných prezidentem na návrh FS, ČNR a SNR z osob s právnickým vzděláním starších třiceti pěti let a činných alespoň deset let v právnickém povolání. Každá repub- lika byla zastoupena šesti soudci. Ústavní soud mohl rozhodovat jak o ústavnosti práv- ních norem, případně rozsudků a rozhodnutí, tak i o kompetenčních sporech různých státních orgánů. Mimo jiné měl řešit i kompetenční spory mezi republikami a fede- rací. Soud jednal vždy jen na základě podaného návrhu, nikdy ne z vlastní iniciativy. Představa, že by se ústavní soud mohl stát zárukou proti ústavní krizi při sporu mezi republikami a federací, byla od počátku mylná. Slovenská národní strana odmítla existenci ústavního soudu federace s odůvodněním, že ústavní soudy mají existovat jen na úrovni republik. Zcela nepřijatelné pro SNS bylo, aby ústavní soud rozhodoval o sporech mezi federací a republikami, protože to odporovalo myšlence svrchovanosti Slovenska. Ačkoliv zákon ve FS prošel a hlasovala pro něj tedy také kvalifikovaná většina slovenských poslanců, nebylo možné si od něj mnoho slibovat. Podle filozofie slovenské politické reprezentace měla federace jen odvozené kom-
1 Osobní archiv Xxx Xxxxxxxx, prohlášení Hazardné hry so zvrchovanosťou, júl 91.
2 Úst. zák. č. 91/1991 Sb.
192 | K A P I T O L A P Á T Á
petence, z čehož plynulo, že jí republiky mohou kdykoliv a jakékoliv kompetence odebrat. Z toho ale také vyplývalo, že v případě kompetenčního sporu mezi federací a republikami vlastně federace nikdy nemohla být „v právu“ – kompetence byla vždy na straně republiky. Kromě toho rozhodnutí ústavního soudu ve věcech kompetencí mezi federací a republikami neměla federální administrativa prakticky možnost na Slovensku vykonat. V praxi také skutečně nikdy nedošlo k tomu, že by ústavní soud řešil spor mezi republikou a federací.
Poněkud složitější byla cesta návrhu zákona o referendu. S myšlenkou referenda přišly nejprve na jaře 1990 slovenské emigrantské organizace, protože se mylně domnívaly, že většina obyvatelstva Slovenska je pro samostatnost. Jakmile zjistily svůj omyl, iniciativu stáhly. Rovněž separatistická SNS byla zásadně proti referendu. VPN a KDH původně myšlenku referenda odmítaly s odůvodněním, že vůle k udržení spo- lečného státu je dostatečně zřejmá, takže referendum je zbytečné. Avšak v roce 1991 se situace postupně změnila. Zejména VPN pokládala nyní referendum za vhodné, protože by jeho výsledkem mohla manifestovat vůli Slováků k udržení Českosloven- ska a tím by legitimizovala i mandát k dalšímu vyjednávání s českou stranou. Česká politická reprezentace se k referendu stavěla již od roku 1990 sympaticky a myšlenku postupně převzala většina politických stran. Na jednání politických stran v Kroměříži
17. června 1991, o kterém je řeč na jiném místě, se prezidentu Xxxxxxx podařilo získat souhlas většiny zúčastněných a zajistit tak přijetí návrhu ústavního zákona o referendu potřebnou kvalifikovanou většinu.
Příslušný návrh schválilo Federální shromáždění 18. července 1991 jako ústavní zákon č. 327/1991 Sb. Referendum mohl vypsat prezident buď na návrh FS v obou republikách, nebo na návrh národních rad jen v jedné z nich. Referendem měly být řešeny otázky státoprávního uspořádání ČSFR. Zákon v souladu s kroměřížskými dohodami politických stran výslovně stanovoval (čl. I, odst. 2), že o vystoupení ČR nebo SR z federace nelze rozhodnout jinak než referendem v příslušné republice.
V souvislosti se schválením zákona o referendu se od září 1991 aktivizovala pročes- koslovenská veřejnost, a to jak česká, tak i slovenská. V mohutné podpisové akci pod prohlášení nazvané „Výzva k občanům“ a na veřejných manifestacích požadovali stou- penci společného státu referendum v obou republikách. Akce nabyla na intenzitě poté, co jinak zcela okrajové Hnutí za oslobodenie Slovenska Xxxxxxxxx Xxxxxxx uspořádalo
21. září 1991 na náměstí SNP v Bratislavě manifestaci svých (počtem nijak četných) stoupenců, kteří veřejně spálili československou vlajku.1 Od této akce se distancovaly všechny relevantní slovenské politické síly. Proti „paličům vlajky“ zahájila slovenská prokuratura trestní stíhání2, avšak akce v konečném důsledku měla dopad především v českém prostředí, kde v důsledku znechucení veřejnosti stoupl počet odpůrců další existence společného státu. Proto den po spálení vlajky uspořádala VPN na náměstí SNP velkou manifestaci za společný stát.3 Referendum mělo být odpovědí českých a slovenských federalistů separatistům v obou republikách.
Stoupenci samostatného českého státu v této době nebyli nijak organizováni a proto nelze zjistit jejich stanovisko k referendu.4 Slovenští separatisté naproti tomu věděli, že
1 Boj za samostatné Slovensko…, s. 191.
2 Tamtéž. Trestní stíhání bylo později zastaveno s odůvodněním, že pálení státní vlajky není trestné.
3 Tamtéž, s. 195, Srv. Verejnosť, 23. 9. 1991.
4 Přibližně v této době vznikl přípravný výbor České národní strany, usilující o hájení „českých zájmů“ a pře-
O D K O M P E T E N Č N Í H O Z Á K O N A K P O L I T I C K É K R I Z I | 193
Jmenný rejstřík
Xxxxxx, Xxxxxxxx 53, 68–70, 72, 87–89,
91, 92, 94–97, 120, 271
Xxxxxxxx, Madeleine 248
Xxxxx, Xxxxx 160
Xxxxx, Xxxxxx 119, 157, 230
Xxxxxxx, A. 278
Xxxxxxxxx, Xxxxxx 309, 312
Xxxxxxxxx, Xxxxx 324
Xxxxxxxx, Xxxxxx 316
Bahyl, Pavol 41
Xxxxxx, Xxxxx 135
Xxxxxx, Xxxxxxxx 71
Xxxxxx, Xxxxx 9, 311
Xxxxxxx, Xxxxxx 214
Xxxxxx, Xxxxxx 41
Xxxxx, Xxxxxxxx 190, 197, 199
Xxxxxx, X. 216
Xxxxxxxx, Xxxx 111
Xxxxxxxxx, Xxxxx 102, 130, 132
Xxxxxx, Xxxxxx 61, 114, 299
Xxxxxx, Xxxxxxx 309, 347
Xxxxxxxxxx, Xxxxxxx 126
Xxxxxx, Xxxxx 176
Xxxxx, Xxxxx 175, 360
Xxxxx, Xxxxxx 58, 60, 107, 115, 182, 322,
323, 327, 360
Xxxxx, Xxxxxx 29, 33, 67, 111, 219, 287,
291, 292, 327
Xxxxxx, Xxxxx 350
Xxxx, Xxxxxxx 42, 70
Xxxxxxxxxxx, Xxxxx 288
Xxxxxxx, Xxxxx 204
Xxxxxx, Xxxxxxxx 122, 247
Xxxxx, Xxxxx 41–43, 68–70
Xxxxxx, Xxxxx 97, 98
Xxxxx, Xxx 74, 288
Xxxxxxxx, Xxxx 53, 107
Xxxx, Xxxxxxx 65
Xxxx, Xxxxx 287
422 | J M E N N Ý R E J S T Ř Í K
Xxxxx, Xxxxx 31, 350
Xxxxxxxx, Xxxxx 114, 317
Xxxxxxxx, Xxxxxxxxx 65–67 Xxxxxx, Xxxxxx, mladší 123 Brňák, Xxxx 131, 138, 152, 157
Xxxxx, Xxx 65, 84, 88, 96, 97, 105, 107,
108, 110, 124, 130, 131, 139, 186
Xxxxxxxx, Xxxxxx 20, 150, 178, 183, 188,
191, 226, 230, 235–237, 174
Xxxxxx, Xxxxxx 19, 88, 107, 108, 207, 368
Xxxxxxx, Xxxxxx 284
Xxxxxxxxx, Ľ. 349
Xxxxxxxxx, Xxxxxxx 31
Cibuľa, Xxxx 238
Císař, Xxxxxxx 97
Xxxxxxx, Xxxxx 39, 41, 42, 68, 70, 95
Xxxxx, Xxx 313
Xxxxx, X. 16, 56, 278
Xxxxx, Xxx 326
Xxxxx, Xxxxxx 72, 73, 76, 89, 90, 95, 96,
101–103, 105, 106, 120, 123, 124, 134,
139, 150, 157, 163, 171–173, 187, 205,
219, 228, 232, 236, 269, 272, 332
Xxxxx, Vratislav 264
Xxxxxxxxxxx, Xxxx 125, 233
Xxxxxxxxxxx, Xxx 9, 17, 20, 21, 55, 58–60,
77, 88, 90, 93, 95, 102, 112, 113, 115,
118, 125, 134, 139, 149, 159, 160, 166,
171, 173, 174, 176, 178, 185–188,
218–221, 229–231, 233–235, 237, 246,
272, 273, 288, 289, 297, 301, 306, 313,
332, 333, 397
Čarnogurský, Pavol 125, 288
Xxxxxxx, Xxxxxxxx 183
Xxxx, Xxxxxxxx (Xxxxx) 9, 56, 105, 116,
117, 158, 191, 206, 210, 369, 371
Xxxxxxx, Xxxx 369
Xxxxx, Xxxxxxxx 86
Xxxxx, Xxxxxxx 35, 112
Xxxxxx, Xxxx 302, 309
Černák, Xxxxxxx 308, 347, 385
Xxxxxx, Xxxxxxx 100
Čič, Milan 72, 92, 110, 113, 120, 123,
125, 130, 139, 141, 150, 155, 215, 282,
304, 309, 312, 328, 346
Xxx, Xxxxx 310, 311
Xxxxx, Xxxxxxxx 206
Xxxxx, Xxxxxxxxx 132
Xxxxx, Xxxxx 350, 359
Xxxxxx, Xxxx 116, 138
Xxxxx, Pavol 185, 218, 332
Devátý, Xxxxxxxxx 278, 316
Xxxxxxxxxx, Xxxx 21, 106, 183, 216–221,
247, 271, 272, 294, 332
Xxxxxx, Xxxxxxxx 120, 176, 385
Xxxxxxxxx, Luboš 235
Xxxxxxx, Xxxxxxx 77
Xxxxxxx, X. 349
Xxxxxx, Xxxxx 323, 349
Xxxxxxx, Xxxx 350, 351, 356
Xxxxxxxx, Xxxxx 244
Xxxxxx, Xxxx 201
Xxxxxx, Xxxxxxxxx 60–63, 68, 96–104,
123–127, 130, 132, 159, 178, 179, 205,
227, 231, 232, 234, 238, 296, 297, 300,
308, 352
Xxxxxxxx, Xxxxx 185
Xxxxxx, E. 345
Xxxxx, Xxxxxx 32, 90, 113, 156, 309
Xxxxxx, Xxxxxxxx 319, 322, 349
Xxxxxxx, Xxxxxxx 96
Xxxx, Xxxxxx 41
Xxxxxxxx, Mikuláš 368, 397
Xxxxxx, Xxxxxx 185
Xxxxxxxxx, Xxxxxxxxx 65
Xxxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxx 64, 67, 125, 150,
185, 216, 288, 290, 308, 397
Xxxxx, Xxxxxx 255
Xxxxxx, Xxxxx 254, 259
Xxxxx, Xxxxx 39
Xxxxx, Xxxxxxx 253, 257, 260
Xxxxxx, Xxxxxxx 36
Xxxxxx, Xxxxxxx 71, 107, 207
Xxxxxxx, Xxx 74
Xxxxx, Milan 202, 204, 205
Xxxxx, Xxxxxxx 326
Xxxxxx, Xxxxxx 183, 185, 186, 302, 304, 309
Xxxxxx, X. 216
Xxxxxx, Xxxx, 89, 321, 326, 327, 345, 346,
349–351
Xxxxxx, Xxxxx 107, 157, 161, 183, 197
Xxxxx, Xxxxxxx 312
Xxxxxx, Xxx 83, 86
Xxxxxxxxx, Xxxxxx 65, 66
Xxxxxxx, Xxxxx 289
Xxxxxxx, Milan 313
Gajdošík, Milan 253
Gál, Fedor 21, 83, 92, 107, 148, 154, 155,
157–159, 161, 164–166, 169–171, 184,
185, 208, 236
Xxxxxx, Xxxxxx 202
Xxxxxxxxxx, Xxxx 287, 308, 312, 314, 316,
317
Xxxxxx, Xxxxxxxxx 157
Xxxxxxxx, Xxxx-Xxxxxxxx 79, 217, 221,
248
Xxxxxxxxx, Anastázia 206
Xxxxxx, Pavol 204, 284
Xxxxxxxx, Xxxxxxx X. 14, 67, 68, 241, 243
Xxxxxxxx, Xxxxxxx 29, 38
Grendel, Lájos 85
Xxxxx, Xxxxx 204
Xxxxxxxxxx, Xxxxxxxx 204
Xxxxx, Xxxxxxxxx 383, 384
Xxxxxxxxx, Xxxx 58
Gruska, Xxxxxx 121, 122
Xxxxx, Xxxxx 61
Xxxxx, Xxxxxxxx 261
Xxxxx, Xxxxx 60
Xxxxx, Xxxxx 69
Xxxxx, Xxxx 132
Hanes, Dalibor 68
Xxxxxx, Xxxxx 264, 265
Xxxxxx, Xxxxxxxx 88, 95, 99–101
Xxxxx, Xxxx 107
Xxxxx, Xxxxxx 15, 21, 61, 62, 83, 84, 87,
88, 91, 92, 95–103, 107, 109, 110, 119,
124, 125, 127–130, 132–136, 138, 139,
143, 150, 155, 162, 163, 165, 168–173,
179, 182–185, 187–193, 195–197, 205,
207, 209–211, 225–227, 229, 231, 234,
235, 271, 272, 287, 289, 293, 296–298,
301, 302, 304, 308, 310–312, 314, 363,
365, 368–370, 380–382, 396
Xxxxxx, X. 346
Xxxxxx, Xxxxx 69, 349
Xxxxx, Xxxxx 251, 257
J M E N N Ý R E J S T Ř Í K | 423
Xxxxxx, Xxxxxx 29, 58, 59, 67, 152, 159,
165, 166, 203, 204, 287, 288, 290
Xxxxxxx, Xxx. 66
Xxxxxxx, Xxxx 116, 131, 142, 300
Xxxxxxx, Xxxxx 68, 83, 87
Xxxxxxxx, Xxxxxxx 248
Xxxxxx, Xxx 112, 160, 176, 216
Xxxxxxxxx, Pavol 232, 233 Xxxx, Xxxx (Xxx) 124
Xxxxx, Xxxx 266, 319, 324, 330
Horník, Xxx 221
Xxxxxxx, Xxxxxxxx 216
Xxxxxxx, Pavol 74, 93, 95
Xxxxxxx, Xxxx 261
Xxxxx, Xxxxx 9, 74, 119, 126, 129, 130,
143, 151, 157, 160, 174, 288, 289, 348
Xxxxxxx, Xxxxxx 33, 71
Xxxxxxxxx, Xxxxxxxx 41, 42
Xxxx, Xxxxxxx 9, 116, 149, 159, 299
Xxxx, Milan 53, 61
Xxxxxx, Xxxxxx 281
Xxxxx, Xxxxxx 23, 24, 29, 31–33, 35,
41–45, 55, 59, 68–70, 77, 81, 83, 87–91,
94–96, 101, 120, 143, 281
Xxxxx, Xxxxxxxx Xxxxxx 21, 61, 145, 185,
186, 238, 302–307, 314, 316, 329
Xxxxxx, Xxxxxx 136, 140
Xxxxxxxx, Xxxxxxxxx 85
Xxxxx, Xxxxxx 218, 332, 333
Xxxxxxxx, Xxxxx 41, 48, 70
Xxxxxxxx, Xxxxxxxx 33, 34, 202, 317
Xxxxxx, Xxxxxx 58
Xxxxx, Xxxxx 39, 42, 75, 83, 87, 89, 95
Xxxxxxxxxxx, Xxxxx 245
Xxxxxxxxxx, Xxxxx 33, 57, 59, 60, 286, 290
Xxxxx, Xxxxxx (Xxxxx) 42, 68–70, 72, 74,
80, 81, 83, 86, 87, 91, 93, 95
Xxx Xxxxx XX., papež 204 Xxxxx, Xxxxx 41, 69, 70
Xxxxxxx, Xxxxxxxx 95
Xxxxxx, Xxxxxx 257
Janics, Xxxxxx 113
Xxxxx, Xxx 68
Xxxxx, X. 139
Xxxxxxxxxx, Xxxxxxxx 79
Xxxxxxxx, Xxxxxx 283
Xxxxxxxx, Xxxxxxxxx 235
Xxxxxxxx, Xxx 116
Xxxxxx, Xxxxx 243, 244 Xxxxxxx, Xxxxxxxxx A. 289
424 | J M E N N Ý R E J S T Ř Í K
Xxxxx, Xxxxx 224, 273, 274
Jičínský, Xxxxxx 21, 89, 96, 107, 109, 110,
128, 132, 135, 137, 138, 180, 321, 322,
325, 339
Xxxxx, Xxxxx 36
Xxxxxxx, Xxxxxxx 19, 70
Xxxxxxx, Xxxxxx 267
Xxxxxx, Xxx 131
Xxxxx, Xxxxx 31
Xxxxxxx, Xxx 21, 191, 216, 226, 228,
235–237, 308, 328, 335
Xxxxxxx, Xxxx 290, 369
Xxxxxxx, Xxxxx 268
Xxxxx, Pavol 74, 121, 153
Xxxx, Xxxxx 94
Xxxxx, Xxxxxxx 42, 68, 69
Xxxxxx, Xxxxx 67
Xxxxx, Xxx 383
Xxxx, Xxxx 96, 98, 100
Xxxxxxxxx, Xxxx 158
Xxxxxx, Xxxxx 70, 94
Xxxxx, Xxxxxxxxx 83
Xxxxx, Xxxxxxx 8, 19, 296, 300, 302,
303–307
Xxxxxxxxxx, Xxxxx X. 64–66, 125, 202,
205, 290
Xxxxxx, Xxxxxxxx 114
Klak, Xxx 309
Xxxxxxx, Xxxxx 123
Xxxxx, Xxxxxx 20–22, 120, 141, 144, 145,
170–172, 177, 182, 183, 187, 229, 238,
247, 248, 270, 293, 299–308, 314–319,
321, 325, 327, 329, 332–335, 339, 340,
344, 346, 347, 349, 356, 364, 365,
367–369, 375, 381, 392, 394–397, 398
Xxxxxx, Xxx 223, 236, 297, 300, 302
Klokoč, Xxxxxx 39
Xxxxxx, Xxxx 70, 95
Xxxxxx, Milan 21, 83, 84, 88, 96, 107,
124, 173, 183–186, 200, 216–218, 302,
304, 362, 380
Xxxxxxxx, Xxxx 304, 307, 385, 387, 393
Xxxxxxx, Hvezdoň 53, 61, 145, 395
Xxxx, Xxxxxx 220, 221
Xxxxxx, Xxxxx 104
Xxxxxxxx, Xxxxx 122
Xxxxxx, Xxxxxxxxx 151, 193, 303, 304, 364
Xxxxxxx, Valtr 144, 145
Kopřiva, T. 278
Korbeľ, Xxxxxxxx 259
Xxxxxx, Xxxxx 39, 68
Xxxxx, Xxx Xxxxxxxxxx 58, 60, 123, 286,
289, 345
Xxxxx, Xxxxxxxx 125, 139, 185 Xxxxx, Xxxx Xxxxxx 312
Xxxxx, Xxxxxx 20, 21, 176, 183, 185, 186,
238–240, 302–304, 308, 312, 319,
322–324, 351, 361, 365, 367, 369,
380–382
Xxxxx, Roman 258, 259
Xxxxxxx, Xxxxxx 123–126
Xxxxxxxx, Eva 192, 206, 207, 209, 210,
299
Xxxxx, Xxxxxxxxx 330
Xxxx, Xxxxxx 33, 264, 291
Xxxxxxxxx, Xxxxx 370
Xxxxx, Xxxxxxx 19, 20, 77, 197, 235,
269–271, 273, 303
Xxxxxxx, Xxxxxx 244
Xxxxxx, Xxxxx 311, 325, 349
Kres, Milan 288
Xxxxxx, Xxxxx 204
Xxxxxxxx, Xxx 101
Xxxxxxxx, Xxxxxxxx 264, 265
Xxxxxx, Xxxxxx 114, 179, 191, 231, 273
Kružliak, Xxxxxx 65, 67, 214
Xxxxxx, Xxx 199, 200, 321
Křen, Xxx 264
Xxxxxx, Xxxx 101, 139, 163, 168
Xxxxxxx, Jaroslav 309, 312
Xxxxxx, Xxxxxxxx 89, 98, 111
Xxxxxx, Xxxx 255
Xxxxxx, Xxxxx 264
Xxxxxx, Xxxx 89, 96, 139
Xxxxxx, S. 278
Xxxxxxx, Xxxxx 133, 135, 163, 165, 171,
173, 176, 183, 185, 186, 216, 271, 299
Xxxxxxxx, X. 278
Xxxxx, Xxxxxx 357
Xxxxxx, Xxxxxxxxx 103
Xxxxx, Xxxxx 135
Xxxx, Xxxxxxxx 56, 61, 62, 71, 77, 88, 96,
99, 117, 131, 183, 204
Xxxxxxx, Xxxxxxx 329
Xxxxxx, Xxxxxx 9, 264
Xxxxxxx, Xxxxxxxx 101
Xxxxxx, Xxxxxx 65, 66, 112, 126, 330
Xxxxxxx, Xxxxxx 312
Xxxxxxx, Xxxxx 344
Xxxxxx, X. 278
Xxxx, Xxxxx 36, 72, 76, 89
Xxxxxx, Xxxx 61, 145, 200
Xxxxxxxxx, Xxxxx 104
Xxxxxx, Xxx 84, 85
Xxxxxx, Xxxx 21, 210
Lasica, Milan 207
Xxxxxx, Xxxxx 38, 41, 42, 69
Xxxxxx, Xxxx 259
Xxxxxxxx, Xxxxx 64–66
Xxxx, Xxxxxx 288
Xxxxxx, X. 385
Xxxxxxxxx, Xxxxxxxxx 262, 263
Líška, Xxxxxxxxx 206, 210, 299, 318
Xxx, Xxxxxxxx 61
Xxxx, Xxxxx 65, 67
Xxxxxx, Xxxxx 55
Xxx, Xxxxx 323, 385
Xxxxx, Xxxxxxxx 302–304, 307, 309
Xxxxx, Xxxxx 358
Xxxxxxxxxxx, Xxxx 288
Macho, P. 261, 291
Malíř, Dalibor 250
Xxxx, Xxxxxx 60, 94
Xxxxxxx, Xxxxxxx 61, 70, 77, 93, 182
Xxxxx, Xxxxxxxx 77
Xxxxxx, Xxxxx 123, 125, 155, 156, 161,
205
Xxxxxxx, Xxxxxxx 130, 265
Xxxxxxxx, Xxxxx 9, 32, 56, 57, 62
Xxxx, Xxxxx 26
Xxxxxxx, Xxxxx Xxxxxxxx 16, 29, 33, 58,
66, 67, 169, 229, 291, 292, 299, 327
Masopust, Xxxxxx 132
Xxxxxxxxxx, Xxxxxxx 79
Xxxxx, Xxxx 67
Medveděv, Xxxxx 86
Xxxxxx, Xxxxxxxx 18, 19, 21, 22, 150, 159,
161–165, 167, 169–174, 176–178,
183–186, 188, 189, 200, 202, 216–218,
222, 237–240, 246, 269–271, 282, 283,
285, 288, 294–296, 298, 300–308, 310,
311, 314–319, 321, 324, 325, 327, 329,
331, 333, 334, 344, 346, 347, 357, 363,
365, 367, 368, 370, 380, 381, 387, 392,
393, 395–398
Mečl, Xxxxx 179, 328, 350
Xxxxx, Xxxxxxx 61
Xxxxx, Xxxxx 116
Xxxxxx, Xxxx 273
Xxxxxxxx, Xxxxx 157, 168, 325, 328
J M E N N Ý R E J S T Ř Í K | 425
Xxxxxxxx, Xxxxxxxxx 21, 22, 57–60, 85,
130, 139, 150, 155, 157, 159, 171–173,
175, 178–180, 184–187, 190, 191, 195,
198, 203, 212, 213, 215, 219, 220, 222,
226, 235–237, 289, 313, 363
Xxxxxx, Xxxxxxxx 89, 107, 282
Xxxxxxxxx, Xxxxxxxx 245
Xxxxxx, Xxxxxxxxx 100, 101
Xxxxx, Xxxxxxxx 71, 74, 121, 122, 143
Xxxxxxxxxx, Xxxxxx 213
Xxxxxxxxx, V. 157, 313
Xxxxx, Xxxx 238
Xxxxxxx, Xxxx 365, 370, 381, 382, 396
Xxxxx, J. 326, 349, 350
Xxxxxxxx, Xxx 281
Xxxxxxxxxx, Silvester 113
Mlynář, Xxxxxx 67
Xxxxxxxx, Xxxxx 96
Xxxxxxx, Xxxxxxxx 355, 358
Xxxxxx, Xxxxxxx 116
Xxxxxxxx, Xxxxx 213, 233, 238, 302, 304,
309, 312, 333, 367, 381
Xxxxx, Víťazoslav 119, 151, 159, 160, 273,
288, 323, 327, 350
Xxxxxxxx, X. 139
Xxxxx, Aleš 312
Xxxxx, Xxxxx 288
Xxxxx, Xxxxxx 17, 142–144
Mušinka, Mykola 43, 155
Xxxx, Xxxx 79, 85
Xxxxxxx, Xxxx 18, 302, 306
Xxxxxxx, Xxxxx 41
Xxxxxxxx, Xxxxxxx 59
Xxxxx, Xxxxxx 350
Xxxxx, Xxxxxx 183, 217
Xxxxxx, Xxxxxx 79
Xxxxxxx, Xxxx 81, 278
Xxxxxxxxx, Xxxxxx 251
Xxxxx, Xxxxxxxxx 131, 185
Xxxxxxx, Xxxxxxx 23, 29, 32, 38, 44, 45,
47, 52, 68, 94, 269
Xxxxxx, Xxxxxxxx 88, 92, 110, 124, 176,
177, 185
Xxxxxx, Xxxxxxx 66
Xxxxxxx, Xxx 81, 84
Orosz, Xxxxxxxx 322, 349, 350
Xxxxxx, Xxxxxx 66
Xxxxxxxxxx, Xxxxx 9, 197, 199–201, 294,
319, 244, 245
Xxxx, Xxxxx 248
426 | J M E N N Ý R E J S T Ř Í X
Xxxxxx, Xxxxx 18, 232, 315, 316, 324, 329,
334, 350, 353
Xxxxxx, Xxx 81, 324
Xxxxxx, Xxxxx 61
Pánis, Xxxxxxxxx 151, 184
Xxxxxxxxx, Xxxxx 52
Xxxxx, Xxxxx 65
Xxxxx, Xxxxxxxx 330
Xxxxxxxx, Xxxxxx 145
Pavlov 218
Xxxxx, Xxxx 233
Xxxxxxx, Xxxxx 350
Xxxx, Xxxxx 201
Xxxxxx, Xxx 171, 322, 325
Xxxxxxx, Lojze 244, 246
Pichňa, Pavol 236
Pišút, Xxx 183
Xxxxxxx, Xxxx 9, 16, 19–21, 56, 77, 92, 93,
96, 99, 101–103, 105, 107, 110, 113, 128,
130, 132, 139, 141, 142, 144, 150,
162–165, 167, 168, 170, 172, 173,
175–178, 183, 187, 188, 190, 192, 198,
216, 218, 224–226, 228–231, 233, 237,
238, 259, 273, 306, 324
Xxxxx, Xxxxxxxxx 69, 70, 92–94, 141 Pius X., papež 204
Xxxxxxxxxxx, M. D. 145 Plank, Xxxxx 189, 211, 212
Xxxxxxxx, Xxx 206
Xxxxxxx, Xxxx 252, 258, 259
Xxxxx, P. 349
Xxxxxx, Xxxxxx 32, 43, 44, 61, 68, 70, 71,
74, 90, 95, 261
Xxxxxx, Xxxxx 324
Podhradská, Xxxxx 159
Poglajen, Xxxxxxxxx, Xxxxxxxx 60 Polanská, Ida 59
Xxxxxxxx, Xxxx 58, 59, 62
Xxxxxxxx, Xxxxxxxx 69
Xxxxxxx, Xxxxxx 204
Ponická, Xxxx 56, 77
Xxxxxxxx, Xxxxxx 9, 185, 186, 206, 213
Xxxxxx, Xxxxx 56, 58, 59, 62, 67, 80, 113,
331, 369
Xxxxxx, Xxxxx 18, 119, 157, 160, 184, 191,
252–254, 256, 258, 259
Xxxxxxx, Xxxx 132
Xxxxxx, Xxxx 244
Xxxxx, Xxxxxxxxx 206
Xxxxxxxx, Xxxxxxxx 327
Xxxxx, Xxxxx 135
Xxxxx, Xxxxx 125, 286
Repka, V. 123, 130, 198
Xxxxx, X. 102
Roháč, Milan 254
Xxxxx, Xxxxxx X. 64, 66, 123
Xxxx, Xxx 94, 368, 378, 379, 381
Xxxxxxxxx, Xxxxx 96, 107, 163, 166, 168,
170, 171, 233
Xxxxxxxxxx, Xxxxxxxxx 35, 47, 63, 337,
370, 372, 375, 389
Xxxx, Xxxxx 190, 223
Xxxxxx, Xxxxxxx 90
Xxxxxxxx (Šandorfy), Xxxxxx 123 Xxxxxxxx, Xxxxxx 207
Xxxxxxxx, Milan 316 Xxxxxx, Xxxxxx Xxxxxxx, Xxxxx 77
Xxxxxx, X. 278
Xxxxxxxx, Xxxxxx 21, 91, 92, 110, 120,
123–125, 130, 131, 134, 139
Xxxxxxx, Xxxxx P. 17 Xxxxxxxxxxxxx, Xxxxx 172, 304
Xxxxxx, Xxxxxx 84, 114
Xxxxx, Xxxxx 86, 87
Xxxxxxxx, Xxxx 174, 368, 394
Xxxxxxx, Xxxxx 99–101, 127, 129
Xxxxxx, Xxxxxxxx 115, 299, 311, 312, 352
Xxxxxx, Xxxxxxxx 213
Sláma 67
Xxxxxxx, Xxxxxx, mladší 96 Slánský, Xxxxxx, starší 56, 65
Slobodník, Xxxxx 230
Sokol, Xxx 89, 268
Xxxxx, Xxx 123
Sokol, Xxxxx 224
Xxx, Xxxxxxxx 18, 19, 189, 190, 229, 230,
238, 273, 274, 344, 388
Xxxxxxxxxx, Xxxxxxx 19
Xxxxx, Xxxxx 326, 353, 381, 382
Xxxxxx, Xxxxx 65, 67
Xxxxx, Xxxx 17, 18, 141, 162, 163, 168, 169,
177, 187, 189–191, 228, 232, 234, 320,
326, 327, 329, 330
Xxxxxxxx (Xxxxxxxx), Mark (Xxxxxx) 123– 126, 290
Stome, Xxxxx 135, 136
Xxxxxxx, Xxx 20, 274, 304–306, 308, 309,
311, 322–324, 334, 345, 357, 396
Xxxxxxx, Max 217
Strelecký, Xxxxx 256
Strnisko, Xxxxxxxx 206, 207
Xxxxxxx, Xxxxxx 77
Xxx, Xxxx 9, 16, 20, 59, 79, 83, 85, 89, 92,
96, 97–102, 105, 107–109, 113, 115,
134–137, 141, 331
Xxxxxxx, Xxxx 153
Xxxxxxx, Xxxxxx 42, 43
Xxxxxxx, Xxxxxx 85, 107, 113
Szűrös, Xxxxxx 155
Xxxxxx, Xxxxxxxx 135, 215, 224, 238, 324
Xxxxxxxx, Xxxx 22
Xxxxx, Xxxxxxx 71
Xxxxxxx, Jaroslav 94, 139
Xxxxxxxx, Xxxxxx 76, 91
Šedivý, Filip 365, 367, 369, 370, 380, 387
Xxxxxxx, Xxxxx 118, 119, 199, 234, 247
Xxxxxxxxxxx, Xxxxxx 106
Xxxxx, Xxxxxxxx 100, 290
Xxxxxx, Xxxxxxx 71
Xxxxxx, Věnek 100
Xxxxxxxxx, Xxxxxx 61 Xxxxxxx, Xxxxxx X. 57
Xxxxxxx, Milan 24, 50, 56, 57, 104, 142,
207
Xxxxx, Xxxx 320, 326, 349, 353
Šimsa, Xxx 56
Xxxxxx, Xxxxx 69, 103
Šmatlák, Xxxxxxxxx 71
Xxxx, Xxxxxx 81, 82, 85
Xxxxxx (Xxxxxx), Xxxxx 125, 287
Xxxxxxx, Xxxxxx 41
Xxxxxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxx 71, 102, 291,
299, 327
Xxxxxxxxxx, Milan 323, 351, 353
Xxxxxx, Xxxxxxxx 70, 83, 91
Xxxxxx, Xxxxx 77, 177
Xxxxxxxx, Xxxxxxx 39, 42, 43, 53, 55, 59,
68–70
Xxxx, Xxxxxxx 124, 134, 156, 159
Xxxx, Xxxx 206
Xxxxxxx, Xxxxxx 125
Xxxxx, Xxxxxxxx 350
Šulka, P. 197
Xxxxxxxx, Xxxxxxxxx 244
Švehlák, Xxxxxxxx 367
Xxxxx, Xxxxx 254
Xxxxx, Xxxxx 158, 183
Tejkl, M. 278
Xxxxxx, Xxxxx 67, 207, 208, 210
J M E N N Ý R E J S T Ř Í K | 427
Tichý, Xxxxxxx 198
Xxxxx, Xxxxxx 116
Xxxxxx, Xxxx 145
Xxxx, Xxxxx 29, 58, 67, 127, 187, 236,
286–292
Xxxx, Xxxxxx 54, 202, 271, 344
Xxxxxx, Xxxxxxxxx 278, 279
Xxxxxxx 278, 279
Xxxxxxx, Xxxxxxxxx, kardinál 59, 60, 179
Xxxxxxxx, Xxxxx 368, 396
Xxxx, Xxxxx 123, 125
Xxxx, Xxxxxx 385
Xxxx, Xxxxxx 282
Xxxxxxx, Xxxxxxxx 364
Xxxxx, Xxxxxxxxx 319, 324
Xxxxxxx, Xxxxxx 245
Tuka, Xxxxxxx 240, 289
Xxxxxxxxxxx, Xxxxxxxx 207
Xxx, Xxxxxxxx 278, 279
Xxxx, Milan 308, 314, 316, 319
Xxx, Xxxx 81, 375
Xxxxxxxx, Pavol 270
Urban, Xxx 164, 165
Xxxxxxx, Xxxxx 70, 87, 91, 95
Xxxxxxx, Xxxxxx 142–144
Xxxxx, Xxxxxx 163, 166
Xxxxx, Xxxxxx 180
Xxxxx, Xxxx 137
Váňa, Xxxxxxxx 200
Xxxx, Xxxxxxxx 255
Xxxxx, Xxxxxxxxx 113, 156
Xxxxx, Xxxxxx 9, 334
Xxxxxxxxx, Xxxxx 207
Xxxxxxxxx, Xxxxx 107–110, 116, 362
Xxxxxxxxxx, X. 152
Xxxxxx, Xxxxx 18, 19, 189, 190, 229, 230,
238, 273, 274, 344, 388
Xxxxxx, Xxxxx 118
Xxxxx, Xxxx 360
Xxxxxx, Xxxxxxxxx 100, 141, 145, 163, 164
Xxxx, Xxxxxxxxx 63, 123–125, 198,
288–290
Xxxxxxx, Xxxxx 8, 19, 296, 300, 302, 303,
305–307, 404
Xxxxxxxxx, Xxx 204, 284
Xxxxxxxx, Xxxxxxx 326, 328, 350
Xxxxxx, Xxxxxxxx 81, 101, 304, 382
Xxxxxxxxx, J. 327
Výborný, Xxxxxxxx 175
Xxxxxx, Xxxxx 17
Xxxxx, Xxxxx 91, 120, 121, 153, 324
Xxxxxxxxx, Xxxx 261, 262
Xxxxxxxx, Xxxxxx 185
Xxxx, Xxxxx 18, 137, 294, 298, 299,
301–307, 346, 347
Zahrádka, P. 278
Xxxxx, Xxxxx 21, 87, 88, 96, 108, 123, 133,
205, 299
Zajíc, Xxx 324
Xxxx, Xxxxx 130
Xxxxxxx, Xxxxxxxx 21, 206, 207, 210, 284,
299, 324
Xxxxxxx, Xxxxxxxx 70, 83, 251
Xxxxxxx, Roman 133, 136, 186, 217, 319,
322, 326–328, 349, 352
Xxxxx, Xxxxx 21, 136, 137, 321, 326–328,
330, 353, 358, 361, 368, 377, 397
Xxxxx, Xxxxxxxx 255
Zemko, Milan 9, 20, 22, 56, 133, 184,
198, 235, 269, 297
Xxxxx, Xxxx 64
Xxxxxxxxx, Xxxxx 302, 333, 334, 380, 381
Xxxxxx, Xxxxxx 82
Xxxxxx, Xxxxxx 286
Xxx, Xxxxxx 9, 142, 164, 169, 172, 173,
188, 192, 231, 271
Xxxxxx, Xxxxxx 111
Xxxxxxxxx, Xxxxxxx 170, 171, 191, 226,
304
Xxxxx-Bor, Xxxxxx 126
Xxxxxxxxx, Xxxxx 9, 16, 36, 37, 40, 48,
51–54, 72, 76, 129
Xxxxx, Xxxxxxxx 254
Xxxxxx, Xxxxx 79
428 | J M E N N Ý R E J S T Ř Í K
Obsah
P ř e d m l u v a 7
Ú v o d : R o z p a d m n o h o n á r o d n o s t n í c h s t á t ů
j a k o o b e c n ý p r o b l é m 11
Prameny a literatura o zániku Československa 15
I . Č e š i a S l o v á c i v n o r m a l i z a č n í f e d e r a c i 23
Všeobecná charakteristika normalizačního režimu 23
Česko-slovenské vztahy v období normalizace 25
Ústavněprávní a faktické uspořádání normalizačního Československa 35
Problém elit a personální otázky 45
Organizační změny koncem sedmdesátých a počátkem osmdesátých let 50
Ekonomické aspekty normalizované federace 53
Opozice proti normalizaci a česko-slovenský vztah 56
Otázka česko-slovenských vztahů v českém a slovenském exilu 63
Politika přestavby a česko-slovenské vztahy 67
Příprava nové ústavy a slovenská otázka 72
I I . P á d k o m u n i s t i c k é h o r e ž i m u a s l o v e n s k á o t á z k a 79
Krize komunistického režimu 79
Studentské demonstrace v Bratislavě a v Praze a jejich význam 80
Vznik Občanského fóra a Verejnosti proti násiliu 82
Rozklad komunistického režimu. Jednání OF a VPN s Adamcovou vládou 86
Vývoj KSS a KSČ po listopadových událostech 90
Vývoj slovenské politické scény po listopadu 91
Problém ústavy 93
Prezidentské volby. Kandidatura Xxxxxxx Xxxxx a Xxxxxxxxx Xxxxxxx 94
Zvolení Xxxxxxxxx Xxxxxxx předsedou FS a Xxxxxxx Xxxxx prezidentem 101
I I I . Č e s k o - s l o v e n s k é v z t a h y d o v o l e b v č e r v n u 1 9 9 0 105
Všeobecná charakteristika vývoje 105
Revoluční politická hnutí a problém jejich územního působení 106
Pokusy o novou strukturu federace. Diskuse o volebním zákonu 107
Postoj tzv. tradičních stran. Problém jejich celostátního působení 111
Maďarské strany 113
Sociální demokracie a tzv. nové strany 114
Strana zelených 115
Hnutí československého porozumění 116
Obecná charakteristika programů politických stran a hnutí 117
Kresťanskodemokratické hnutie 118
Vznik Slovenské národní strany 118
Vznik Komunistické strany Xxxx a Moravy a Strany demokratickej ľavice 120
Vývoj Matice slovenské 121
Postoj emigrantských organizací 123
Problém postoje separatistů k ľudáckému režimu 126
Pomlčková válka 127
Česko-slovenská jednání 141
Postoj české vlády a české veřejnosti ke slovenské otázce 142
Ekonomické aspekty česko-slovenského vztahu 144
I V. O d s v o b o d n ý c h v o l e b k e k o m p e t e n č n í m u z á k o n u 147
Volby 1990 147
Nové separatistické organizace 151
Reorganizace národního bloku 152
Rozdělení KSČS. Vznik KSS-SDĽ 153
Příprava jazykového zákona 154
Česko-slovenská jednání v létě 1990 161
Krize česko-slovenských jednání 169
Nový kompetenční zákon 178
V. O d k o m p e t e n č n í h o z á k o n a k p o l i t i c k é k r i z i 182
Rozklad OF a VPN. Vznik HZDS 182
Slovensko-česká jednání o smlouvě. Otázka tří ústav 186
Problém referenda a aktivity prezidenta Xxxxxxx Xxxxx 192
Xxxxxx Xxxxxx a Slezska 197
Občanské iniciativy za a proti Československu 201
Problém propojení české, slovenské a federální ústavy 211
Pokus o prosazení deklarace svrchovanosti 212
Krize přípravy slovenské ústavy 215
Problém mezinárodněprávní subjektivity Slovenska
a jeho zahraniční aktivity 215
Problém nepřetržité právní kontinuity Československa 218
Nová česko-slovenská jednání na podzim 1991.
Oslabení profederálních sil 221
Milovská dohoda a krach česko-slovenských jednání 232
Návrhy HZDS na vytvoření konfederace 237
Rozpad SSSR a SFRJ a česko-slovenská krize 241
V I . N ě k t e r é s p e c i f i c k é p r o b l é m y
č e s k o - s l o v e n s k ý c h v z t a h ů 249
Odraz státoprávního uspořádání ve společenských
a vědeckých organizacích 249
Realizace nového kompetenčního zákona 268
Ekonomické aspekty česko-slovenského vztahu 1991–1992 270
Historické spory a polemiky 286
V I I . D ě l e n í Č e s k o s l o v e n s k a 293
Volby 5.–6. června 1992 293
Jednání mezi ODS a HZDS (červen 1992) 301
Politická dohoda ODS a HZDS o rozdělení ČSFR a její důsledky 307
Prezidentské volby 1992 310
Vyhlášení svrchovanosti Slovenské republiky 312
Přijetí Ústavy Slovenské republiky a její ohlas 316
Příprava ústavního zákona o způsobu zániku federace 318
Činnost české a slovenské opozice 319
Zamítnutí návrhu zákona o způsobu zániku federace. Návrh na zřízení unie 324
Obnova spolupráce HZDS a ODS 330
Xxxxx Xxxxxxxxx a slovenský obchod se zbraněmi 331
Příprava české ústavy 334
Jednání české a slovenské vlády o vztazích ČR a SR 336
Xxxxxx Xxxxxx a Slezska v předvečer rozpadu 344
Příprava nového ústavního zákona o rozdělení ČSFR 345
Schválení ústavního zákona o zániku ČSFR 348
Likvidace zbývajících federálních institucí 353
Schválení Ústavy České republiky. Otázka české vlajky 355
Otázka dalšího postavení federálních poslanců 358
Z á v ě r : P o r o z d ě l e n í Č e s k o s l o v e n s k a 362
Otázka dvojího státního občanství 370
Hraniční režim 377
Zánik měnové unie, problémy celní unie a clearingový styk 385
Vypořádání zbytku majetku federace a dluhu SBČS 394
Shrnutí 397
P ř í l o h a :
Politická dohoda ODS a HZDS o rozdělení České a Slovenské
Federativní Republiky uzavřená v Bratislavě 19. 6. 1992. 398
Prameny a literatura 399
Summary: The Split of Czechoslovakia (1989–1992) 409
Jmenný rejstřík 422