PředmluvaPředmluva • April 19th, 2013
O prvoapoštolské církvi, o církvi, která se formovala v prvním století našeho letopočtu, byla napsána již řada knih. Ačkoli kniha americké spisovatelky Ellen G. Whiteové patří mezi ně, nejedná se jen o další pokus popsat známé téma, nýbrž jde o nadčasové dílo, v němž jsou biblické informace zpracovány osobitým způsobem. {PNL 7.1}
PředmluvaPředmluva • November 6th, 2012
Tato kniha je novým, rozšířeným a doplněným vydáním mé práce o rozpadu Česko- slovenska z roku 2002,1 která volně navazovala na mé dvě předcházející práce týkající se slovensko-českých vztahů v letech 1914–1945.2 Všechny tři knihy vyšly v brati- slavském nakladatelství Academic Electronic Press a českému čtenáři jsou již delší dobu obtížně dostupné. Pražské nakladatelství Vyšehrad se proto rozhodlo vydat tyto knihy znovu. Původní text prvního a druhého dílu, který jsem doplnil a rozšířil, vyšel v roce 2012 jako jediný svazek ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních reži- mů.3 V uvedené knize je sice poslední kapitola věnována rozpadu Československa,4 avšak spíše jen ve formě informativního nástinu. Jsem proto rád, že se nakladatelství Vyšehrad nakonec rozhodlo vydat při příležitosti dvacátého výročí zániku Českoslo- venska a vzniku samostatné České a Slovenské republiky znovu i původní třetí díl jako samostatnou publikaci. Ani po deseti letech, která uplynula od prvního vydání k
PředmluvaPředmluva • April 18th, 2012
Město ležící na Česko-moravském pohoří, bývá kvůli jeho starobylým budovám často nazýváno jako „Jihomoravský Rothenburg“ (=starobylé město v Německu, pozn. Petra). Bezprostředně na dolnorakouské hranici ležící, jsou Slavonice jedním z mála měst, které si udrželo středověký ráz až dodnes. Kolem dokola se nachází několik kopců, jako Wachtberg (597m) a Kopfsteinberg (700m) na západě, Burlusberg (601m) na severozápadě, Galgenberg (ca 550m) a Grubberg (597m) na východě, jižně od města 557m vysoký Galgenberg a konečně jihozápadním směrem ležící Hohe Stein u Maříže (680m), dnes nazýván „Čihadlo“, dříve vyhledávaný a oblíbený turistický cíl, dnes, kvůli hranici, nepřístupný.
PředmluvaPředmluva • November 18th, 2015
Rozsvícení obecního vánočního stromku je vítanou příležitostí připomenout si život, zvyky, rázovité postavičky, vzdělání či způsob obživy v naší obci za Rakouska-Uherska. Poslouží nám k tomu unikátní články a statě, které před přibližně sto lety sepsali a v různých novinách, časopisech nebo kronikách publikovali očití svědkové oněch starých časů. Byli jimi rodáci i lidé přistěhovalí, všichni však měli přímou zkušenost se životem ve Vyšehořovicích.
P O D K A R P A T S K Á R U S A J E J Í O B Y V A T E L S T V O . V Y S V Ě T L E N Í N Ě K T E R Ý C H P O J M ŮPředmluva • September 1st, 2016
Území někdejší Podkarpatské Rusi se v podstatě krylo s dnešní Zakarpatskou oblastí Ukrajiny.1 Současná Zakarpatská oblast je oproti předválečné Podkarpatské Rusi nepa- trně větší, neboť k ní patří i město Čop a oblast mezi Čopem a Užhorodem (po obec Minaj včetně), resp. malé území východně od řeky Uh (Už), které v meziválečném období patřilo ke Slovensku. Nynější severní, východní a jižní hranice Zakarpatské oblasti je totožná s předválečnou hranicí Podkarpatské Rusi, ovšem s tím rozdílem, že někdejší severní a východní hranice byla státní hranicí mezi Československem a Pol- skem, zatímco dnes je pouze administrativní hranicí mezi zakarpatskou a lvovskou, resp. ivano-frankovskou oblastí.2 Na jihu oblast sousedí s Rumunskem a Maďarskem. Tyto hranice jsou totožné s předválečnou československo-rumunskou a českosloven- sko-maďarskou hranicí.
PředmluvaPředmluva • February 27th, 2012
Vztahy mezi Slováky a Čechy, které v roce 1918 vyústily ve vznik Československa a poté o 74 let později v jeho definitivní rozpad v roce 1992, jsou jistě vděčným námě- tem pro historika. Česko-slovenský „sametový rozvod“ si – podobně jako před tím v roce 1989 „sametová revoluce“ – získal sympatie světové veřejnosti, která jej kladla do protikladu s krvavým koncem Jugoslávie a turbulencemi provázejícími zánik SSSR. Příklad Československa ukázal, že nemohou-li či nechtějí-li dva národy žít v jednom státě, mohou se rozejít pokojně a kultivovaně. Po roce 1992 si samozřejmě mnoho lidí na území někdejšího Československa i v zahraničí kladlo logickou otázku, co vlastně vedlo k rozpadu Československa. Zánik společného státu Čechů a Slováků se stal předmětem bádání domácích i zahraničních historiků, přičemž toto téma bude jistě zaměstnávat odborníky i v budoucnosti.1 Studium příčin rozpadu Československa má i praktický význam. Zkušenost posledního desetiletí 20. století totiž ukázala, že mno- h