dovolání
2 NZO 5001/2023 - 32
Nejvyšší soud prostřednictvím
Krajského soudu v Brně
ke sp. zn. 69 T 4/2018
Podle § 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu a ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 trestního řádu podávám v neprospěch obviněných
R. B., nar. *** ve ***, trvale bytem ***, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici
***,
P. Č., nar. *** v ***, trvale bytem ***, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici
***, a
I. K., nar. *** v ***, trvale bytem ***, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve ***,
dovolání
proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 12. 2022 sp. zn. 1 To 131/2021, kterým byl podle § 257 odst. 1 písm. c) trestního řádu z podnětu odvolání státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a obviněného R. B. částečně zrušen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 6. 2021 sp. zn. 69 T 4/2018 ve vztahu k výrokům o vině a uložených trestech ohledně obviněných R. B., P. Č. a I. K. a podle § 223 odst. 1 trestního řádu z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. h) trestního řádu trestní stíhání obviněných R. B., P. Č. a I. K. zastaveno,
a to z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. f) a h) trestního řádu, neboť napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o zastavení trestního stíhání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí, a toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 3. 6. 2021 sp. zn. 69 T 4/2018 (dále jen
„rozsudek prvoinstančního soudu“) byl obviněný R. B. uznán vinným přečinem nadržování podle § 366 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaným ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 trestního zákoníku, jako spolupachatel podle § 23 trestního zákoníku (skutek pod body I.B, 1 výroku o vině) a zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm.
a) trestního zákoníku, ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaným ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1
trestního zákoníku (skutek pod bodem II.). Obvinění P. Č. (skutek pod body I., I.B, 4) a I. K. (skutek pod body I., 7) byli tímto rozsudkem uznáni vinnými ze spáchání přečinu nadržování podle § 366 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaným ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 trestního zákoníku, jako spolupachatelé podle § 23 trestního zákoníku. Za tyto trestné činy a za sbíhající se trestnou činnost, za niž byli obvinění odsouzeni předchozími pravomocnými odsuzujícími rozsudky, byly obviněným R. B., P. Č. a I. K. uloženy souhrnné nepodmíněné tresty odnětí svobody, majetkové tresty a tresty zákazu činnosti. Stran bližšího vymezení uložených trestů lze z důvodu zestručnění odkázat na výroky o trestech z rozsudku prvoinstančního soudu.
2. V rozsudku prvoinstančního soudu bylo dále rozhodnuto o vině a uložených trestech ohledně dalších spoluobviněných (S. B., P. B., R. D., M. K., Ing. M. P.). Na výroky týkající se těchto spoluobviněných podané dovolání nedopadá.
3. Rozsudek prvoinstančního soudu napadli odvoláním obvinění R. B., I. K., někteří další spoluobvinění a státní zástupce, který je podal v neprospěch obviněných R. B.,
P. Č., I. K. a dalších spoluobviněných do výroku o vině a výslovně do výroku o trestu obviněného R. B. Odvolání obviněného I. K. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 14. 12. 2021 sp. zn. 1 To 131/2021 odmítl podle § 253 odst. 3 trestního řádu.
4. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 8. 12. 2022 sp. zn. 1 To 131/2021 z podnětu odvolání státního zástupce a obviněného R. B. napadený rozsudek částečně zrušil ve vztahu k výrokům o vině a uložených trestech ohledně obviněných
X. X., X. Č. a I. K. a současně podle § 223 odst. 1 trestního řádu z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. h) trestního řádu zastavil trestní stíhání obviněných R. B., P. Č. a I. K. pro jednání, jehož se měli dopustit dle xxxx XX. usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, o zahájení trestního stíhání ze dne 14. 1. 2014 č. j. OKFK-500-24/TČ-2014-252503 tím, že:
obvinění R. B., S. B., X. X., X. Č., M. K., P. B., K. M., I. K. a další dosud neustanovené osoby v období od 25. 10. 2012, kdy v trestní věci vedené policejním orgánem Policie České republiky, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-2525503 došlo k zadržení mimo jiné obviněných R. B. a T. B. a jejich následnému vzetí do vazby, do současné doby a obviněný M. P. v období od června 2013 do současné doby, v Ostravě, Olomouci, ve Zlíně – Kostelci a na dalších místech v České republice ve společném záměru ovlivnit probíhající trestní řízení v trestní věci vedené policejním orgánem Policie České republiky, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-2525503 proti osobám R. B., T. B. a Ing. T. P. pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, spočívajícího v nepřiznání a nezaplacení spotřební daně z nalezeného úmyslně ukrytého mimobilančního lihu v tajných skladech ve Stojčíně, Valašském Meziříčí a Olomouci – Holici, dále ovlivnit probíhající trestní řízení v trestní věci vedené stejným policejním orgánem pod č. j. OKFK-619/TČ-2013-252503 proti osobě R. S. pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku spočívajícího v nepřiznání a nezaplacení spotřební daně z nalezených úmyslně ukrytých lihovin v tajném skladu ve Zlíně na ulici K Rybníkům 315, a dále ovlivnit probíhající prověřování v trestní věci vedené policejním orgánem Policie České
republiky, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování pod č. j. UOOZ-935/TČ-2013-292600 pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle
§ 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, spočívajícího v nepřiznání a nezaplacení spotřební daně z nalezeného úmyslně ukrytého mimobilančního lihu v tajných skladech v Ostravě na ulici Suderova, v Háji u Duchcova a v Hrobicích, dále pak ve společném záměru ovlivnit nestranné rozhodování o trvání vazby obviněného T. B.,
navzájem spolupracovali tak, že obviněný R. B. na základě jednoznačných příkazů, které předával z výkonu vazby ve Vazebních věznicích Olomouc a Ostrava přesně nezjištěným způsobem ve formě jeho vlastnoručně psaných textů nebo diktování přes dosud přesně nezjištěnou osobu z advokátů, kteří jej po celou dobu pravidelně navštěvovali ve vazebních věznicích, ven z prostředí vazby obviněné S. B., kterou určil jako hlavní řídící osobu k realizování jeho příkazů a pokynů mimo prostředí vazby, obměnil a nově zaměřil původní zločineckou skupinu jím řízených osob popsanou shora pod bodem č. I. ve zločineckou skupinu jím řízených osob vyjmenovaných v předchozím odstavci spočívající v ovlivňování probíhajících trestních řízení zejména proškolováním svědků a koncipováním jejích nepravdivých svědeckých výpovědí před orgány činnými v trestním řízení za finanční odměny jak svědkům, tak jejich školitelům, aby tato řízení byla zaměřena kýženým směrem vedoucím ke zproštění svého obvinění a dalších dosud stíhaných osob T. B., Ing. T. P. a R. S., respektive ke znemožnění zahájení trestního stíhání své osoby ve věci dosud probíhajícího prověřování, a v ovlivňování orgánů činných v trestním řízení jejich uplacením, konkrétně policistů provádějících úkony trestního řízení s cílem odstranit část spisového materiálu usvědčujícího jeho osobu a další obviněné, a dále dozorujícího státního zástupce a soudců rozhodujících o vazbě obviněného T. B. s cílem dosáhnout propuštění obviněného T. B., svého bratra, z vazby na svobodu,
když mezi obviněnými byly nastaveny vztahy vzájemné podřízenosti a nadřízenosti se stanovenými funkčními kompetencemi a vymezenou dělbou úkolů a činností, když konkrétní struktura, rozdělení úloh a vymezení činnosti jednotlivých osob v této organizované skupině uvedených obviněných bylo takové, že
obviněný R. B. zosnoval, organizoval a rozhodujícím způsobem řídil z místa výkonu své vazby ve Vazební věznici v Olomouci a Vazební věznici v Ostravě trestnou činnost ve zločinecké skupině jemu podřízených osob dosud nezjištěné osoby z advokátů navštěvujících jej pravidelně ve vazebních věznicích, kteří zajišťovali předávání jeho příkazů a pokynů z vazby do prostředí mimo vazbu dosud přesně nezjištěným způsobem spočívajícím ve vynášení listin s jeho vlastnoručně psanými texty nebo zapisováním příkazů a pokynů dle diktátu obviněného R. B. a dále zajišťovali zpětnou vazbu z prostředí mimo vazbu přinášením přepsaných příkazů a pokynů obviněného
R. B. a jejich předkládáním ke kontrole, aby byla zajištěna realizace jeho příkazů a pokynů přesně tak, jak je zamýšlel,
dále prostřednictvím výše popsaného spojení v předchozím odstavci řídil činnost obviněné S. B., jeho manželky, kterou určil jako hlavní řídící osobu zajišťující realizaci jeho příkazů a pokynů v prostředí mimo vazbu tak, že jednak přímo sama prováděla ovlivňování svědeckých výpovědí konkrétně určených zamýšlených budoucích svědků v probíhajících trestních řízeních jejich školením dle přesných konceptů jejich výpovědí zpracovaných obviněným R. B. za slíbenou finanční odměnu, pokud přesně dodrží stanovený koncept výpovědi,
a dále řízení a úkolování jí podřízené osoby obviněné K. M., která prováděla přepisování z vazby ručně psaných textů s příkazy a pokyny obviněného R. B. prostřednictvím výpočetní techniky, jejich ukládání na paměťová zařízení typu flashdisců, aby mohli jednotliví školitelé přesně učit budoucí zamýšlené svědky jejich nepravdivé výpovědi zkoncipované obviněným R. B. a jejich tisk za účelem zpětné vazby pro obviněného R. B., aby mohl kontrolovat, že jím z prostředí vazby zadané příkazy a pokyny nebyly zkresleny nebo nepřesně pochopeny a kontrolovat tak jejich plnění,
dále řízení a úkolování jí podřízených osob obviněných R. D., M. K., I. K., P. Č. a od července 2013 také M. P., kteří měli kontaktovat a ovlivňovat svědecké výpovědi konkrétně zamýšlených budoucích svědků v probíhajících trestních řízeních jejich školením dle přesných konceptů jejich výpovědi zpracovaných obviněným R. B. za slíbenou finanční odměnu, pokud přesně dodrží stanovený koncept výpovědí, a případně i vyhledávat svědky nové, přičemž obviněná S. B. měla poté provádět závěrečnou kontrolu školení svědků, to jak mají naučeny své nepravdivé výpovědi, případně touto kontrolou pověřit jí podřízené obviněné R. D. a od července 2013 také
M. P., přičemž pro tyto účely byl obviněným R. B. stanoven a průběžně aktualizován seznam svědků v pořadí určeném podle důležitosti, kterou xxx sám přikládal,
obviněný R. D., ve své činnosti řízený obviněnou S. B., za finanční odměnu 300 Kč za hodinu prováděl jednak přímo sám ovlivňování svědeckých výpovědí konkrétně určených zamýšlených budoucích svědků v probíhajících trestních řízení jejich školením dle přesných konceptů jejich výpovědí zpracovaných obviněným R. B. za slíbenou finanční odměnu, pokud přesně dodrží stanovený koncept výpovědi, do července 2013 měl kontrolovat činnost obviněného P. Č. v ovlivňování svědeckých výpovědí konkrétně určených zamýšlených budoucích svědků a současně aktivně vyhledával kontakt na soudce zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, kteří měli rozhodovat o trvání vazby osoby T. B. tak, aby za finanční odměnu stanovenou obviněným R. B. dosáhl pravomocného propuštění T. B. z vazby,
obviněný M. K., ve své činnosti řízení obviněnou S. , měl za finanční odměnu 200 Kč za hodinu jednak přemýšlet nad způsoby jak pomoci dosáhnout kýženého cíle obviněného R. B. spočívajícího v ukončení trestního řízení vedenému proti jeho osobě zproštěním obvinění, dále měl kontaktovat obviněným R. B. určené svědky a za finanční zálohu je přimět k následné schůzce, na které by další obvinění určení ke školení svědků vedli činnost směřující k ovlivnění jejich svědeckých výpovědí a konečně za slíbenou finanční odměnu získal a řídil dalšího obviněného P. B. k tomu, aby na domluvených schůzkách ovlivnil svědeckou výpověď jednoho z důležitých budoucích zamýšlených svědků,
obviněný M. P., ve skutečnosti zaměstnanec otce obviněného R. B. – V. B., od července 2013 ve své činnosti řízený obviněnou S. B., za finanční odměnu ve formě zvýšení platu o 25 % řídil činnost obviněného P. Č., kontroloval jeho fakticky vykonávanou práci v ovlivňování svědků a školení jejich nepravdivých výpovědí dle konceptu připraveného obviněným R. B. a povoloval vyplacení finančních odměn obviněnému P. Č. za tuto jeho činnost a dále měl dle pokynů obviněného R. B. přesvědčit k svědecké výpovědi konkrétní osoby, dále pak dle pokynů obviněného
R. B. vypomáhal dle potřeby K. M. s přepisování ručně psaných textů s příkazy a pokyny obviněného R. B.,
obviněný I. K. za jednorázovou odměnu 30 000 Kč měl provést školení a dohlížet nad konkrétním svědkem, stejně obviněný P. B. měl provést ovlivnění a školení výpovědi konkrétního svědka,
obviněný P. Č., ve své činnosti řízený obviněnou S. B. a od července 2013 obviněným
M. P. měl za finanční odměnu 300 Kč za hodinu vyhledávat a školit svědky v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-619/TČ-2013-252503 proti R. S., zejména ovlivnit žádaným směrem vedoucím ke zproštění obvinění R. S. u svědeckých výpovědí zaměstnanců společnosti V., s.r.o., a dodavatelem V. D.,
obviněná K. M., ve skutečnosti zaměstnankyně V. B., otce obviněného R. B., na pozici asistentky prováděla přepisování ručně psaných textů s příkazy a pokyny obviněného
R. B.,
obvinění S. B., R. D. a P. Č. na základě pokynu obviněného R. B. z důvodu konspirace a zamezení možnosti odposlechu či sledování k vzájemné komunikaci používali uzavřenou skupinu speciálně upravených telefonních přístrojů, kterou využívali pouze k domluvení osobních schůzek, osobní jednání i školení svědků pak uskutečňovali buď mimo území České republiky na Slovensku, nebo na území České republiky, avšak na místech vybraných tak, aby bylo znemožněno jejich sledování nebo odposlechnutí,
všichni obvinění podřízeni ve své činnosti obviněné S. B. pak na základě opakovaných pokynů obviněného R. B. museli být obviněné S. B. nepřetržitě a v relativně krátké době k dispozici a za tím účelem mít neustále zapnuté mobilní telefony,
přičemž vědomi si zaměření a cílů této organizované zločinecké skupiny se v rámci těchto aktivit dopustili zejména následujících konkrétních jednání:
II.
Obviněný R. B. v období od 25. 10. 2012 dosud z místa výkonu vazby ve Vazební věznici Olomouc a Vazební věznici Ostrava stanovil a průběžně aktualizoval vyhledávání a způsob kontaktování svědků a jejich školení dle jím připravených konceptů nepravdivých výpovědí, které měla provádět na základě jeho pokynů jednak přímo obviněná S. B. a také jí řízení další obvinění R. D., P. Č., M. K., I. K. a od července 2013 M. P., respektive prostřednictvím obviněného M. K. další obviněný
P. B., a další uvažované osoby (v pokynech obviněného R. B. navrhovaní R. M. a Ing. R. V. ve vztahu k zaměstnancům společnosti M. s.r.o., dále L. K. a osoba označovaná jako Detektiv), u nichž nebylo dosavadním prověřováním zjištěno, zda tak ve skutečnosti činili, respektive další dosud neustanovené osoby tak, aby směřoval probíhající trestní řízení vedené pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-252503 proti své osobě, T. B. a Ing. T. P. ke zproštění obvinění, stejně tak i probíhající trestní řízení vedené pod č. j. OKFK-619/TČ-2012-252503 proti R. S. a tak, aby dosáhl toho, že prověřování vedené pod č. j. UOOZ-935/TČ-2013-292600 nebude ukončeno trestním stíháním jeho osoby,
přičemž ve svých pokynech, příkazech a formulovaných konceptech uvažovaných nepravdivých svědeckých výpovědí formuloval způsoby odměňování osob, které budou vyhledávat, kontaktovat, ovlivňovat a školit budoucí uvažované svědky, způsoby odměňování svědků, kteří přistoupí na podání nepravdivých svědeckých výpovědí dle jím formulovaného konceptu a zejména pak obecné zásady spočívající ve způsobu nakontaktování budoucího uvažovaného svědka a takovém místě, kde bude prováděno jako ovlivňování a školení tak, aby nemohlo dojít k jeho odsledování nebo odposlouchávání, tedy v prověřených místnostech bez oken, nejlépe pak mimo Českou republiku na Slovensku, a dále pak v tom, že takto ovlivněný
budoucí uvažovaný svědek musí být před svou výpovědí proškolený na 100 %, svou připravenou nepravdivou výpověď musí znát nazpaměť jako básničku, musí být připraven a schopen odolat stresovému prostředí výslechu před policejním orgánem a umět odpovědi na připravené dotazy obhájců přítomných u výslechů s tím, že pokud by tomu tak nebylo, nesmí se k výslechu dostavit, naopak se musí omluvit pro nemoc a získat tím delší čas na přípravu své nepravdivé výpovědi,
koncepty nepravdivých výpovědí budoucích uvažovaných svědků vedl obviněný R. B. obecně následujícími směry:
• aby vznikl nezpochybňovaný dojem o jeho faktickém vlastnictví nemovitosti de iure evidovaných na jeho bratra T. B. s tím, že pokud se jednalo o objekty s administrativními prostorami, o tyto se staral a měl o jejich užívání přehled jeho bratr X. X., avšak pokud se jednalo o objekty se skladovými prostory, o tyto se staral výlučně on sám a jeho bratr X. X. x jejich užívání neměl nejmenší ponětí, což směřoval v probíhajícím trestním řízení vedeným pod č. j. OKFK-4226/TČ- 2012-252503 výlučně k tomu, aby byla vyloučena jakákoliv odpovědnost jeho bratra
T. B. za nalezený ukrytý mimobilanční líh ve skladové hale ve Valašském Meziříčí
– Koutech,
• aby vznikl nezpochybňovaný více svědeckými nepravdivými výpověďmi dokladovaný dojem o tom, že razil politiku nejmenšího obtěžování nájemců v pronajímaných skladových prostorách tím, že nebyly prováděny kontroly jim pronajímaných prostor, a zejména pak zjišťování jejich totožnosti, bez sepsání písemné nájemní smlouvy za plnění na ruku bez evidování v účetnictví, což směřoval v probíhajícím trestním řízení vedeným pod č. j. OKFK-4226/TČ- 2012-252503 výlučně k tomu, že se mohlo stát, že v objektech, ve kterých byl formálně ve vlastnictví L. K., ve Valašském Meziříčí – Xxxxxxx, formálně ve vlastnictví jeho bratra T. B. a v Olomouci – Holici, formálně ve vlastnictví jeho otce V. B., patřil jemu neznámým nájemcům, či nájemci, se kterým nebyla sepsána nájemní smlouva a nemohl tak mít on, ani jeho bratr T. B. ponětí o ukrytém mimobilančním lihu, což dále ve svých pokynech rozvíjel zpočátku tím směrem, aby budoucí uvažovaní svědci ve svých nepravdivých výpovědích zmiňovali pohyb nejlépe dvou osob v různém věkovém rozpětí ve zmíněných objektech, aby poté, co získá svědka, který by byl vyhledán a až těsně před ukončením vyšetřování ustanoven buď živý skutečný nájemce nebo v době ustanovení již nežijící nájemce, mohlo dojít k jeho poznání ovlivněnými svědky, přitom stanovil pro takovou žijící osobu finanční odměnu ve výši 10 milionů Kč uložených u notáře, 1 milion Kč po výpovědi, pak 100 tisíc Kč měsíčně za vazbu a po soudu 1 milion Kč za výpověď a následně 200 tisíc Kč měsíčně,
• a po výpovědi L. K. v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-252503 před policejním orgánem dne 2. 8. 2013 upustil od strategie vyhledání vymyšleného nájemce charakterizovaného v předchozím bodě a zaměřil koncipování nepravdivých výpovědí budoucích uvažovaných svědků proti L. K., znevěrohodnění jeho výpovědi a pak usvědčení právě K. vlastnictví nalezeného mimobilančního lihu,
• dále aby v projednávané trestní věci vedené pod č. j. OKFK-619/TČ-2013-252503, proti R. S. ve věci nálezu ukrytých nezdaněných lihovin v utajovaném skladu ve Zlíně, K Rybníkům 315, vznikl nezpochybňovaný dojem, že nalezené lihoviny nebyly ve vlastnictví X. X. xxxxx ve vlastnictví jistého S. P., který při dodávce těchto lihovin bez šarží pod falešnými etiketami L. D. podvedl R. S. o jejich původu,
nevystavil mu k nim slibované účetní doklady se záměrem poškodit společnosti
L. D., s.r.o. a V., s.r.o.,
• dále aby v prověřované trestní věci vedené pod č. j. UOOZ-935/RČ-2013-292600, v rámci které došlo k nálezům ukrytého mimobilančního lihu v objektech v Ostravě na ulici Suderova, formálně ve vlastnictví jeho bratra T. B., v Háji u Duchova ve vlastnictví jím vedené společnosti E., s.r.o. a v Hrobicích ve vlastnictví jim fakticky řízené a ovládané společnosti B. H., s.r.o. v prostorách pronajatých jím ovládané společnosti E., s.r.o., vznikl nezpochybňovaný dojem, že v těchto objektech vybudované a v podzemí pod betonovými podlahami ukryté kovové nádrže s mimobilančním lihem musely existovat ještě v době před tím, než vlastnictví k těmto objektům nabyly právě výše vyjmenovaní současní vlastníci, případně také nejlépe v době před rokem 2003 tak, aby případná trestní odpovědnost za nepřiznání a neodvedení spotřební daně z takto ukrytého mimobilančního lihu byla již promlčena,
přičemž na základě těchto pokynů a příkazů obviněného R. B. v blíže nezjištěnou dobu a na nezjištěném místě v uvedeném období od 25. 10. 2012 do současné doby zkontaktovali a ovlivnili výpovědi budoucích uvažovaných minimálně následující vyjmenovaní obvinění v minimálně následujících případech:
• obviněný R. D.
- školení a ovlivnění výpovědi budoucího uvažovaného svědka J. B., kterého zkontaktoval a k dalším schůzkám, na kterých mělo probíhat školení, domluvil obviněný M. K., xxxxxx J. B. nebyl policejním orgánem v probíhajícím trestním řízení pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-252503 vyslechnut, ani nebyl jeho výslech uvažován, jeho výslech navrhován R. B. až ke konci vyšetřování při prostudování spisu, svědek J. B. po školení R. D. připraven k výpovědi dle výše zmíněných zásad a pokynů formulovaných obviněným R. B., a to zejména k vlastnictví nemovitosti mezi bratry X., o jejich pronajímání za hotové a výpovědi k objektu v Olomouci – Holici, aby se podezření s nálezem lihu odklonilo od B. k neznámé osobě a k objektu ve Valašském Meziříčí, aby byla vyloučena odpovědnost T. B., výpověď o smyšlené hádce mezi bratry R. a T. B., která neměla dokládat skutečné vlastnictví nemovitostí R. B. a jejich formální vedení na T. B., nejprve slíbena odměna 20 tisíc Kč, později pokyny, že se jedná o strategického svědka, přesvědčit za každou cenu i víc peněz,
- našel podle pokynů R. B. okruh svědků v probíhající trestní věci vedené pod č. j. OKFK—4226/TČ-2012-252503 k nemovitostem ve Valašském Meziříčí a v Olomouci – Holici tak, aby podezření s nálezem lihu směřovalo k neznámé osobě, dle pokynů obviněného R. B. měl ke každému objektu vybrat dva svědky a provádět jejich školení, v poznámkách R. B. zaznamenána odezva, že je již připraven jeden svědek označovaný jako Váňa,
- kontaktoval a vedl činnost k ovlivnění výpovědi L. K. nejprve mezi 24. 12. 2012 a 31. 12. 2012 v lyžařském areálu Kohátka, následně pak v lednu 2013 na své chatě v lyžařském centru Kohátka tak, že podle pokynů obviněného R. B. požadoval po L. K., aby v případě své další svědecké výpovědi uvedl, že byl policisty ke svému vyjádření k objektu ve Stojčíně a jeho vlastnictví R. B. donucen, že ze strachu o svůj majetek vše hodil na R. B., že ve skutečnosti však objekt cihelny Stojčín pronajal, smlouvu o pronájmu nemá, má ji pouze neznámý nájemce, dále pak obviněný R. D. předal L. K. flashdisk s dalšími pokyny R. B. S. B., následně pak obviněný R. D. v průběhu února a března 2013 žádal L. K. o další
schůzky, směřování k ovlivnění jeho výpovědi tak, aby nalezený líh ve Stojčíně a v Olomouci byl přesměrován na tzv. bílého koně, když po tomto jednání obviněného R. D. se v blíže nezjištěnou dobu února nebo března 2013 setkala s L. K. ve Zlíně obviněná S. B., která po L. K. požadovala připravení fiktivní smlouvy na pronájem cihelny ve Stojčíně s prázdným místem v části, kde by měl být uveden nájemce a doba nájmu tak, aby líh nalezený v objektu cihelny Stojčín byl přesměrován na tzv. bílého koně a tím určen orgánům činným v trestním řízení jiný vlastník lihu než obviněný R. B.,
- dne 24. 1. 2013 ve večerních hodinách prostřednictvím osoby označené jako
K. zajistil předání písemného vzkazu svědkovi J. T., kde byly uvedeny pokyny obviněného R. B., jak má svědek J. T., předvolaný k výslechu na následující den, v trestní věci projednávané pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-252503 před policejním orgánem vypovídat, přičemž tato zprostředkovaná forma s předáním písemného pokynu byla vysvětlena tím, že má mít policie u T. odposlouchávací zařízení, svědkovi J. T. dány v pěti bodech instrukce k výslechu, jak vypovídat k nemovitostem a dále k tomu, že má připustit schůzku s R. B. v době před jeho zadržením, neboť byla nahrána policií a jak k ní vypovídat neurčitě;
• obviněný M. K.
- podle pokynů a instrukcí obviněného R. B. zkontaktoval svědka J. B. a domluvil další jednání, aby mohl být tento svědek školen obviněným R. D.,
- podle pokynů obviněného R. B. vyhledal místo pobytu budoucího uvažovaného svědka L. T., označovaného jako důležitého svědka, neboť již vypovídal formou podání vysvětlení na úřední záznam k objektu v areálu Svit Zlín a k R. B., přičemž vypovídal o tisícilitrových nádržích s tekutinou, kterou chutnal a označil ji za líh, obviněný M. K. se na základě pokynů obviněného R. B. s budoucím uvažovaným svědkem L. T. nesetkal, neboť to bylo vyhodnoceno obviněným R. B. jako rizikové v případě, že by L. T. nechtěl spolupracovat a mohl by pak označit osobu, která chtěla ovlivňovat jeho svědeckou výpověď, proto na základě pokynu obviněného
R. B. k činnosti spočívající k ovlivnění budoucí výpovědi svědka L. T. použil svého prostředníka obviněného P. B., kterého v této činnosti řídil a který se svědkem L.
T. opakovaně setkal přinejmenším na počátku května 2013 a 15. 5. 2013 ve Zlíně a přesvědčoval ho k výpovědi dle připraveného konceptu R. B. ;
• obviněný P. B., na základě pokynů a vedení obviněným M. K., provedl v průběhu dubna až května 2013 opakovaný telefonický kontakt budoucího uvažovaného svědka L. T., osobně se s ním sešel minimálně na počátku května a dne 15. 5. 2013 ve Zlíně, kde se dle pokynů obviněného M. K. snažil ovlivnit svědka L. T. k výpovědi dle konceptu připraveného obviněným R. B. směřující k vyloučení podezření, že by
R. B. jakkoli podnikal s lihem, respektive, že by v jeho objektech se s lihem manipulovalo tak, jak původně uvedl v úředním záznamu o podání vysvětlení, o zkreslení jeho výpovědi policisty, za nepravdivou výpověď svědkovi L. T. sliboval odměnu 50 tisíc Kč, přičemž k výslechu svědka L. T. policejním orgánem v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-252503 nedošlo;
• obviněný P. Č.
- kontaktoval a provedl školení svědka J. S. v trestní věci vedené pod č. j. OKFK- 619/TČ-2013-252503, skladníka společnosti V. se záměrem ovlivnit jeho výpověď dle konceptu připraveného obviněným R. B. takovým směrem, že v trestní věci nalezené ukryté nezdaněné lihoviny v tajném skladu ve Zlíně, K Rybníkům 315,
nebyly ve vlastnictví společnosti V., aby odpovědnost byla zaměřena na osobu
S. P., který měl záměrně podvést R. S., ohledně původu, zdanění a vlastnictví předmětných lihovin,
- kontaktoval a provedl školení svědka V. K., jednatele společnosti V. D. s.r.o., od které měly být nalezené lihoviny v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-619/TČ- 2013-252503 podle obdobného konceptu jako u svědka J. S., avšak svědek ve věci nevypovídal,
- kontaktoval nezjištěné obchodní zástupce dodávající od společnosti V., s.r.o. do obchodních řetězců se zaměřením jejich výpovědí na to, že jednatelem a společníkem společnosti V., s.r.o. je R. S. a obviněný R. B. s ní nemá nic společného a potvrzení dalších skutečností, které měl pro ně obviněný P. Č. připravit,
- vyhledával vhodné svědky, jejichž nepravdivé výpovědi by mohly být zaměřeny proti svědkovi M. M., který v probíhající trestní věci vedené pod č. j. OKFK- 4226/TČ-2012-252503 vypovídal před policejním orgánem jako svědek dne
22. 4. 2013 v neprospěch obviněného R. B. o jeho propojení se společností L. D. a údajných obchodech s lihovinami bokem tak, aby vyhledaní svědci znevěrohodnili tuto výpověď M. M.,
přičemž obviněný R. B. ve svých pokynech a reakcích na činnost obviněného P. Č. tuto jeho činnost potvrzuje, avšak hodnotí ji jako nekvalitní, a proto je na základě pokynů obviněného R. B. od července 2013 určen k dohlížení nad činností obviněného
P. Č., jeho kontrolám a schvalováním odměn obviněný M. P.;
- v období srpna až počátku září 2013 na základě pokynů obviněného R. B. zkontaktoval v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-252503 svědka
P. H. a A. H., přičemž je přesvědčil k budoucí nepravdivé výpovědi při hlavním líčení u soudu směřující proti L. K. za uvažovanou odměnu 250 tisíc Kč s tím, že následující školení má dle pokynů obviněného R. B. vést obviněná S. B., která má být oprávněna slíbenou odměnu navýšit až na částku 500 tisíc Kč,
• obviněný I. K.
- na základě pokynů a vedený obviněnou S. B. přesvědčil v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-252503 k opakované výpovědi svědka V. K., kterou ovlivnil podle pokynů a konceptu připraveného obviněným R. B. tak, že na rozdíl od předchozího výslechu před policejním orgánem odmítne vypovídat s tím, že by mohl ublížit sobě i dalším lidem a zpochybní svou předchozí výpověď k objektu ve Valašském Meziříčí za slíbenou odměnu 50 tisíc Kč a následně plat 15 tisíc Kč měsíčně,
- na základě pokynů obviněného R. B. a konceptu připraveného obviněným R. B. v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-252503 se připravoval ke své budoucí zamýšlené opakované svědecké výpovědi, kterou měl směřovat obdobně jako výše citovaný zamýšlený svědek J. B. školený obviněným R. D. k nepravdivým údajům ve prospěch obviněného R. B. ve věci pronajímání nemovitostí B., užívání objektu v Ostravě na ulici Suderova a další, za slíbenou odměnu 75 tisíc Kč;
• obviněný M. P. v období od července 2013 do současné doby,
- v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-619/TČ-2013-252503 mimo dohled nad obviněným P. Č., jeho řízení, kontrolování jak obviněný P. Č. školí svědky
a schvalování odměn obviněnému P. Č. za jeho činnost, jak je popsáno výše, na základě pokynů obviněného R. B. kontaktoval svědka V. K. s cílem ovlivnit jeho výpověď před soudem tak, aby nepravdivě přiznal, že předmětné lihoviny nalezené v utajeném skladu ve Zlíně, K Rybníkům 315, jsou jeho, případně osoby označované jménem V., dosud bez zaznamenaného výslechu,
II.B
Obviněný R. B. v rámci prováděných výslechů svědků v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-252503, kteří byli jeho dlužníky, měli s ním, respektive s jeho bratrem T. B., z minulosti uzavřené dosud vůbec nebo částečně nesplacené platné závazky vyplývající ze smluv o půjčce zajištěných směnkami, se záměrem dosáhnout zpětného převedení svých pohledávek ze své osoby na osobu své manželky obviněné S. B., neboť v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012- 252503 byla státním zástupcem vydána usnesení podle ustanovení § 347 odst. 1 tr. ř. o zajištění výkonu trestu propadnutí majetku R. B. ze dne 25. 2. 2013 a T. B. ze dne 31. 1. 2013,
a v tomto záměru zaúkoloval obviněnou S. B., aby ve většině přesvědčila předvolané svědky – dlužníky, ať nejlépe nepřebírají poštu s předvolánkou k výslechu a v den plánovaného výslechu nejsou doma, aby nemohli být policejním orgánem vyhledáni, pokud již předvolánku k výslechu převzali, ať se z výslechu omluví pro nemoc a podobně, pokud se k výslechu dostaví, ať odmítnou vypovídat v případě možnosti z důvodu nebezpečí trestního stíhání své osoby nebo osoby blízké, eventuálně si nechají uložit i pořádkovou pokutu, a pokud budou schopni vypovídat v jeho prospěch, ať vypovídají dle jím zpracovaného obecného konceptu výpovědi k dlužníkům, včetně dodatků s případnými úpravami ke konkrétním osobám tak, že nepravdivě uvedou, že své závazky, včetně úroků a smluvních pokut, již v minulosti v plné výši vůči obviněnému R. B., respektive T. B., uhradili s tím, že k tomu mají doklady, které teprve musí pohledat, když takové antidatované doklady budou obviněným R. B. dodatečně připraveny, aby dále vypovídali o původu finančních prostředků na tyto půjčky tak, že je obviněný R. B. má částečně z dědictví po dědovi, že je dále znám tím, že se v devadesátých letech živil půjčováním peněz a že mu to dobře vynášelo a na úrocích vydělával přes deset milionů ročně, avšak učinil si tak spoustu nepřátel a od roku 2001 se půjčkám věnoval již jen okrajově, pokud by se jednalo o dlužníky, vůči kterým je již vedena exekuce tak, aby nevypovídali proti
R. B., aby svou výpovědí neuškodili v rámci jeho probíhajícího trestního stíhání, za což má obviněná S. B. slíbit těmto svědkům převod smluv o půjčce na svou osobu za lepších podmínek spočívajících ve snížení úroků a penále na 65, případně až 50, procent jejich původní výše, v případě dlužníků, proti kterým vede exekuci jednorázovou finanční odměnu a slib, že v exekuci nebudu provádět žádné kroky směřující proti majetku dlužníků,
přičemž na základě těchto pokynů obviněného R. B. obviněná S. B. v blíže nezjištěnou dobu a na nezjištěném místě v uvedeném období od února do července roku 2013 zkontaktovala a ovlivnila výpověď svědků dlužníků minimálně v následujících případech
• S. P. – ovlivnění jeho výpovědi před policejním orgánem dne 22. 5. 2013 tak, že veškeré své závazky má vůči obviněnému R. B. již uhrazené, avšak nepamatuje si kdy, v jaké výši a zda má ještě o tom nějaký písemný doklad, za slíbené snížení smluvní pokuty a úroku na 35 % původní výše,
• R. M., který předvolání k výslechu svědka nikdy nepřevzal, za slíbené snížení smluvních pokut a úroků na 65 % původní výše,
• R. V. – ovlivnění jeho výpovědi před policejním orgánem dne 13. 6. 2013 tak, že odmítl vypovídat s odůvodněním, že by si mohl způsobit nebezpečí trestního stíhání,
• P. Z., formálně jediný jednatel a společník slovenské společnosti T. D., s.r.o. – ovlivnění jeho výpovědi před policejním orgánem dne 8. 7. 2013 tak, že vypovídal neurčitě o tom, že závazky společnosti byly R. B. již v minulosti v plné výši uhrazeny, avšak doklady o tom musí dohledat,
• K. M. – ovlivnění její výpovědi před policejním orgánem dne 17. 6. 2013 tak, že odmítla vypovídat, neboť obviněného R. B. považuje za osobu blízkou, za což jí byla slíbena odměna 15 000 Kč,
• M. C. – ovlivnění jeho výpovědi před policejním orgánem dne 2. 7. 2013 tak, že nezná přesný stav závazků, ale domnívá se, že závazky již obviněnému R. B. ve většině splatil, doklady dohledá, obecné formulace ve prospěch R. B. tak, že se domnívá, že za jeho trestním stíháním stojí velké likérky, neboť přišel s projektem prodejních automatů pro společnost L. D., za slíbené snížení penále na 65 % původní výše a úroků na 50 % původní výše,
• Z. G. – ovlivnění jeho výpovědi před policejním orgánem dne 25. 6. 2013 tak, že vypovídal neurčitě s tím, že o aktivitách R. B. nic neví a nezajímal se o to, s R. B. jej seznámil M. Chytil, za odměnu 50 tisíc Kč, včetně zálohy ve výši 10 tisíc Kč,
• V. C. – který předvolání k výslechu svědka nikdy nepřevzal, za slíbenou odměnu ve výši 50 tisíc Kč, včetně zálohy ve výši 10 až 20 tisíc Kč,
• K. Č. – který předvolání k výslechu sice převzal, avšak dvakrát se omluvil pro nemoc a pak už byl nekontaktní, přičemž obviněný R. B. žádal, aby nevypovídal nic, co by mu mohlo uškodit, když pro jeho závazky již R. B. vede exekuci, za slíbenou odměnu ve výši 30 tisíc Kč, včetně zálohy ve výši 10 tisíc Kč,
• M. Š. – ovlivnění jeho výpovědi před policejním orgánem dne 21. 6. 2013 tak, že všechny jeho závazky vůči R. B. byly nejpozději v termínu splatnosti uhrazeny, dále k R. B. neurčitě, že nic neví o jeho podnikání, za slíbené snížení penále po splatnosti na nulu,
• P. B. – ovlivnění jeho výpovědi přesně dle pokynů obviněného R. B., předvolánku k výslechu svědka převzal, avšak dvakrát se omluvil pro nemoc, dostavil se až v třetím náhradním termínu, kdy vypovídal neurčitě až zmateně, avšak důrazně potvrdil, že celý dluh vůči R. B. již uhradil, doklady někde má, musí je pohledat, ale neví, kde, ke způsobu úhrad se vyjadřoval dále velice neurčitě, k R. B. uvedl, že je u něj dlouho v nájmu, pak vypovídal pouze o jeho činnosti v rámci společnosti E., až na dotazy obhajoby uvedl přesně dle pokynů obviněného
R. B., že hledal levnější nájem, že mu R. B. ukázal někdy v roce 2011 prostřední část haly ve Valašském Meziříčí – Koutech, měl klíče, prostor byl prázdný, v sousedních třetinách byli nájemci, dále se nedohodli, za takovou výpověď nejen k závazkům, ale i k té části objektu ve Valašském Meziříčí – Koutech, kde byl nalezen ukrytý mimobilanční líh tak, aby byla směřována ve prospěch a vyvinění
T. B. slíbena odměna ve výši 50 tisíc Kč,
II.C
obviněný R. B. v období od 25. 10. 2012 poté, co byl v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-252503 zadržen a následně vzat do vazby, do současné doby ve Vazební věznici Olomouc a Vazební věznici Ostrava jednak adresoval své pokyny mimo prostředí vazby obviněné S. B. a obviněnému R. D. a současně i sám prováděl kroky směřující k ovlivnění orgánů činných v trestním řízení v probíhajícím trestním řízení vedeným pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-252503, a to policistů z policejního orgánu Policie České republiky, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, s cílem odstranit část spisového materiálu s důkazy proti jeho osobě a dalším obviněným a dále dozorového státního zástupce a soudců rozhodujících o vazbě jeho bratra T. B. s cílem dosáhnout propuštění T. B. z vazby na svobodu,
přičemž v uvedeném období se konkrétně jednalo o následující jednání, kterým:
• obviněný R. B. dne 15. 1. 2013 v době od 08:30 hod. do 11:00 hod., v té době vazebně stíhaný policejním orgánem Policie České republiky, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování pod č. j. OKFK- 4226TČ-2012-252503 pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, ve výslechové místnosti č. 7 Vazební věznice Olomouc v Olomouci, Švermova 2, nabídl finanční částku ve výši 10.000.000 Kč příslušníkovi policejního orgánu Policie České republiky, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, plk. Mgr. J. K., který vedl prověřování trestní věci, pro kterou bylo proti obviněnému R. B. vedeno vazební trestní stíhání, a to za situace, kdy byl plk. Mgr. J. K. vedoucím oddělení útvaru, který se i nadále podílel na vyšetřování, přičemž za nabídnutou částku požadoval, aby plk. Mgr. J. K. ze své pozice orgánu činného v trestním řízení podílejícího se na vyšetřování trestní věci, pro kterou je obviněný R. B. trestně stíhán, ovlivňoval průběh trestního řízení, zejména tak, že by odstranil případné důkazy z počítačů zajištěných při domovních prohlídkách a prohlídkách jiných prostor, což považoval obviněný R. B. za nejrizikovější pro výsledek svého trestního stíhání, a to v předání kompletní utajené části spisu tak, aby obviněný R. B. mohl zvolit optimální způsob obhajoby, přičemž plk. Mgr. J. K. nic z požadovaného neučinil, nýbrž o výše popsaném požadavku obviněného R. B. a nabídce finanční částky učinil ihned poté oznámení svému nadřízenému;
• obviněný R. B. v uvedeném období od 25. 12. 2012 adresoval přímé pokyny a příkazy mimo prostředí vazby obviněné S. B., podle kterých formuloval jasné úkoly pro osobu označovanou jako Detektiv v tom směru, že má pracovat na příslušnících Policie ČR, ÚOOZ SKPV v Ostravě, tedy policejního orgánu, který vedl v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-252503 prověřování a také i nadále po zahájení trestního stíhání a předání trestní věci k vyšetřování policejnímu orgánu Policie ČR, ÚOKFK SKPV se podílel na vyšetřování, že má zjišťovat k nim osobní informace tak, aby bylo možné vyhledat konkrétního policistu, kterého by bylo možné ovlivnit nebo „přitlačit k zemi“ s tím, že dle pokynů obviněného R. B. má osoba označovaná jako Detektiv najít takového policistu, od kterého by odkoupil kompletní utajenou část trestního spisu za finanční odměnu v rozpětí 300 tisíc Kč až 500 tisíc Kč, ke které by se jinak dostal později až při skončení vyšetřování, přičemž nebylo zjištěno, zda k faktickému uskutečnění takové činnosti a kontaktování příslušníků policejního orgánu došlo;
• obviněný R. B. v uvedeném období od 25. 12. 2012 adresoval přímé pokyny a příkazy mimo prostředí vazby obviněné S. B., podle kterých měla najít kontakty na dozorového státního zástupce v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-4226/TČ- 2012-252503 JUDr. M. G., státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Brně, s tím, aby takový vyhledaný kontakt ovlivnil dozorového státního zástupce tím způsobem, že by při rozhodování o trvání vazby
T. B. netrval na jejím dalším pokračování, a to za finanční odměnu ve výši 1 milion Kč, přičemž nebylo zjištěno, zda k faktickému uskutečnění, vyhledání kontaktu na dozorového státního zástupce a jeho kontaktování, došlo;
• obviněný R. B. v uvedeném období od 25. 12. 2012 adresoval přímé pokyny a příkazy mimo prostředí vazby obviněné S. B., podle kterých formuloval jasné úkoly pro obviněného R. D., aby intenzivně pracoval na vyhledání kontaktů na soudce Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, kteří budou rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím Okresního soudu ve Zlíně o dalším trvání vazby jeho bratra T. B. v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-426/TČ-2012-252503, přičemž ve svých pokynech přímo tyto soudce, kteří by o odvolání proti rozhodnutím Okresního soudu ve Zlíně o dalším trvání vazby měli rozhodovat, označil jmény „D., H., K.“ s tím, aby takový vyhledaný kontakt ovlivnil alespoň dva z těchto soudců tím způsobem, že by pravomocně rozhodli o propuštění T. B. z vazby, a to za finanční odměnu ve výši 1 milion Kč, přičemž nebylo zjištěno, zda k faktickému kontaktování uvedených soudců došlo;
obviněný R. B. tak ve výše vyjmenovaných případech buď přímo svým vlastním jednáním činil takové rozhodné a jednoznačné kroky, aby vzbudil v příslušníkovi Policie České republiky, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování plk. Mgr. J. K. rozhodnutí k tomu, že za finanční odměnu bude v rámci své účasti na úkonech trestního řízení vedeného pod č. j. OKFK- 4226/TČ-2012-252503 jako osoba se svěřenými rozhodovacími pravomocemi v trestním řízení vykonávat svou služební činnost v příkrém rozporu s ustanoveními zákona o Policii České republiky,
anebo ve svých pokynech adresovaných ven mimo prostředí vazby zcela jasně a konkrétně formuloval úkoly pro obviněnou S. B., obviněného R. D. a další neznámé osoby, aby dle jeho pokynů činili takové rozhodné a jednoznačné kroky vedoucí k tomu, aby vzbudili v určeném okruhu policistů policejního orgánu Policie České republiky, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování na expozituře v Ostravě takové rozhodnutí k tomu, že za finanční odměnu v rámci své účasti na úkonech trestního řízení vedeného pod č. j. OKFK- 4226/TČ-2012-252503 budou jako osoby se svěřenými rozhodovacími pravomocemi v trestním řízení vykonávat svou služební činnost v příkrém rozporu s ustanoveními zákona o policii České republiky, a dále, aby jmenovaní dle jeho pokynů činili takové rozhodné a jednoznačné kroky vedoucí k tomu, aby vzbudili v dozorovém státním zástupci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Brně, v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-252503 takové rozhodnutí, že bude za finanční odměnu jako osoba se svěřenými rozhodovacími pravomocemi v trestním řízení vykonávat svou činnost v příkrém rozporu s ustanovením zákona o státním zastupitelství,
a dále, aby jmenovaní dle pokynů činili takové rozhodné a jednoznačné kroky vedoucí k tomu, aby vzbudili v soudcích Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-252503 takové rozhodnutí, že budou
za finanční odměnu jako osoby se svěřenými rozhodovacími pravomocemi v trestním řízení vykonávat svou činnost v příkrém rozporu s ustanoveními zákona o soudu a soudcích.
a v případě obviněného I. K. rozšířeného trestního stíhání podle § 160 odst. 1, 5 trestního řádu dle usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 18.10.2016 pod č. j. NCOZ-903-1188/TČ -2016-417706 pro jednání, jehož se měl dopustit tím, že:
- v období před 25. 4. 2013 v přesně nezjištěnou dobu na základě pokynů obviněného
R. B. zprostředkoval obviněnou S. B. a pod jejím vedením zkontaktoval osobu P. B., který měl být v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-4226/TČ-2012-252503 vyslechnut jako svědek, aby ho poučil a proškolil, jak má postupovat vůči orgánům činným v trestním řízení tak, že v případě předvolání se má výslechu vyhnout, dokud nebude stoprocentně připravený s tím, že v termíny předvolání nemá vycházet u domu do 16 hodin, neboť by tak mohl být předveden, a předvolánku si vyzvednout až za dva dny od data předvolání a bránit se, že policisté nedodrželi úložní lhůtu na poště, přičemž současně P. B. přiměl a školil k nepravdivé svědecké výpovědi přesně podle připraveného konceptu od obviněného R. B. i včetně dopředu připravených odpovědí na připravené otázky, které u výslechu položí přítomní obhájci, to vše za slíbenou odměnu pro svědka P. B. ve výši 50 tisíc Kč za výpověď podle konceptu a dalších 50 tisíc Kč za výpověď k areálu Agrocentrum podle připraveného dodatku, přičemž na základě výše popsaného jednání obviněného I. K. se svědek P. B. skutečně předvolání k výslechu vyhýbal (termíny 4. 4., 18. 4. a 25. 4. 2013) a dostavil se až v posledně jmenovaný termín, a to jen proto, že byl krátce před stanoveným časem výslechu osobně kontaktován policistou Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování a při tomto výslechu vypovídal shodně s připravenými instrukcemi, včetně odpovědí na otázky k areálu Agrocentra Valašské Meziříčí položené při výslechu obhájcem obviněného T. B.,
- dále pak v období po 30. 9. 2013 v přesně nezjištěnou dobu během měsíců říjen a listopad 2013 osobu P. B. podle instrukcí obviněného R. B. seznámil s areály Ostrava Suderova a Agrocentrum Valašské Meziříčí, včetně míst, kde se našel nelegální líh, aby tak mohl vypovídat přesně a věrohodně podle představ obviněného
R. B., přičemž současně P. B. školil k nepravdivé svědecké výpovědi podle připraveného konceptu od obviněného R. B., když se jednalo o upravenou výpověď zaměřenou nově proti L. K., kterou měl přednést před Krajským soudem v Ostravě, pobočka v Olomouci, u očekávaného hlavního líčení v dané trestní věci poté, co již byla podána obžaloba, tentokrát za slíbenou odměnu pro svědka P. B. ve výši 250 tisíc až 350 tisíc Kč s možným bonusem dalších 100 tisíc Kč v případě výpovědi proti osobám M. M. a M. R. a motivační zálohou, když se svědek P. B. text připravené výpovědi dobře naučí, ve výši 50 tisíc až 100 tisíc Kč,
přičemž obviněný I. K. měl popisované školení P. B. vykonat za slíbenou odměnu ve výši 50 tisíc až 100 tisíc Kč s podmínkou, že dohlédne na P. B., aby si vše opsal a naučil se to a k tomu také za úhradu času stráveného při školení ve výši sazby, jakou by si vydělal v práci,
- v blíže nezjištěnou dobu v období roku 2013 na základě pokynů obviněného R. B. zprostředkovaných obviněnou S. B. a pod jejím vedením zkontaktoval osobu D. N., jehož výslech v postavení svědka v trestní věci vedené pod č. j. OKFK-4226/TČ-2014- 252503 obviněný R. B. očekával, aby ho přesvědčil k nepravdivé výpovědi podle
konceptu, který mu obviněný R. B. připravil, přičemž D. N. předložil k přečtení přepsané pokyny obviněného R. B. směřující k jeho osobě obsahující požadavek, aby jako svědek vypovídal proti L. K. a dal vědět, jestli zná osoby M. M. a M. R., na což měl od D. N. dostat odpověď, že dotazované osoby nezná a získat určitý příslib pomoci, kterou obviněný R. B. vyžadoval.
5. Pro uvedené skutky podalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci u Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně obžalobu ze dne 21. 3. 2018 sp. zn. 2 VZV 1/2014, v níž skutky kvalifikovalo následovně. V případě obviněného R. B. jako zločin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea první trestního zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku (jednání pod body I., I.C obžaloby, původně v usnesení § 160 odst. 1 trestního řádu pod body II., II.C), zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm.
a) trestního zákoníku, spáchaný ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 trestního zákoníku a ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 trestního zákoníku (jednání pod body I., I.C obžaloby, původně pod body II. a II.C usnesení), a zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. a), b) trestního zákoníku, spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 trestního zákoníku (jednání pod bodem I.C obžaloby, původně pod bodem II.C usnesení). V případě obviněného P. Č. a stejně v případě obviněného I. K. jako zločin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea druhá, alinea třetí trestního zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, a přečin nadržování podle § 366 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku a ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 trestního zákoníku (v případě obou kvalifikací jednání pod body I., I. obžaloby, původně pod body II., II. usnesení).
6. Odvolací soud ve svém rozhodnutí přijal závěr, že o těchto skutcích již bylo rozhodnuto pravomocnými odsuzujícími rozsudky, a to ve vztahu k obviněnému R. B. rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 22. 12. 2015 sp. zn. 28 T 16/2013, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne
8. 6. 2017 sp. zn. 5 To 55/2016, ve vztahu k obviněnému P. Č. rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 21. 2. 2017 sp. zn. 68 T 11/2016, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 6. 2018 sp. zn. 3 To 73/2017, a ve vztahu k obviněnému I. K. rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 15. 10. 2019 sp. zn. 28 T 16/2013, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. 6. 2021 sp. zn. 2 To 36/2020.
II.
7. Odvolací soud se v odůvodnění napadeného rozhodnutí částečně ztotožnil s názorem státního zástupce vyjádřeným v jeho odvolání, co se týče otázky posouzení charakteru činnosti společenství obviněných, jak byla vymezena v podané obžalobě, při jejím dalším zaměření na ovlivnění trestních řízení s tím, že tato odpovídá znakům trvalosti a soustavnosti páchání úmyslné trestné činnosti a vykazuje všechny atributy organizované zločinecké skupiny. Z obsahu popisovaného jednání obviněných, jak je nalézací soud vzal za prokázané, je dle odvolacího soudu zcela zřetelný směr provázaného jednání jednotlivých osob, které bylo iniciováno a řízeno obviněným R. B. k dlouhodobému, soustavně a mnohostranně působícímu jednání ke zmaření účelu trestního řízení. Způsob takového velmi sofistikovaně realizovaného záměru obviněných prostřednictvím dalších osob svědčí o naplnění všech znaků činnosti
organizované zločinecké skupiny podle § 129 trestního zákoníku z hlediska trvání, soustavnosti i účasti většího množství osob jednajících ve zřízené organizované struktuře. Odvolací soud tudíž odmítl jako nedůslednou a rozpornou původní argumentaci nalézacího soudu, že obvinění při snaze ovlivnit trestní stíhání členů organizované zločinecké skupiny páchající daňovou trestnou činnost jednali jen jako členové běžné organizované skupiny zejména proto, že mělo absentovat zaměření uskupení na soustavné páchání trestné činnosti. Potud je nutno s právními závěry odvolacího soudu souhlasit. V řízení posuzované jednání obviněného R. B. a na něm se podílejících dalších osob, včetně na určité nižší úrovní hierarchie skupiny se nalézajících obviněných P. Č. a I. K., nepochybně naplnilo znaky zločinu účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 trestního zákoníku.
8. Odvolací soud se ovšem již neztotožnil s názorem obžaloby, že byla po realizaci zákroku orgánů činných v trestním řízení vůči organizované zločinecké skupině páchající daňovou trestnou činnost v reakci na nový vývoj událostí, s nimiž členové původní organizované zločinecké skupiny ve svých plánech k páchání úmyslné trestné činnosti především daňového charakteru nekalkulovali, založena nová organizovaná zločinecká skupina, na personálně do značné míry odlišném půdorysu, inovativně zaměřená na úmyslné masivní ovlivňování trestního řízení veškerými nelegálními prostředky a následně také v této oblasti úmyslné trestné činnosti fakticky působící. Své závěry založil na přetrvávající existenci pouze jediné organizované zločinecké skupiny, která pozměnila priority trestně postihnutelného jednání a jejíž fungování bylo po zadržení obviněného R. B. (a některých dalších členů organizované zločinecké skupiny) a jeho vzetí do vazby doplněno o součinnost dalších osob. Podle názoru odvolacího soudu nemá teorie vytvoření nové oddělitelné organizované zločinecké skupiny žádný důkazní podklad. Z obsahu provedeného dokazování má být podle odvolacího soudu naopak zcela zřejmé, že obviněný R. B. se již před svým zadržením pokusil ovlivňovat svědky (zmíněn je J. T.) a dne 25. 9. 2012 zlikvidovat zásoby nelegálního lihu v areálu v Olomouci – Holici. Kontinuálně se svým zadržením a vzetím do vazby započal usilovat o sofistikovanou aktivitu k odvrácení následků svého předchozího trestného jednání za účasti stejných osob, jež se společně s ním na něm podílely. K tomu měl angažovat další osoby, které se s ním měly možnost dostat do osobního styku, tedy své nejbližší příbuzné, včetně manželky, a přes ně a další osoby, nejspíše skrze obhájce, pak i řadu dalších osob, které velmi podrobně instruoval, a jejich jednání realizované při ovlivňování trestního řízení po dlouhou dobu také řídil.
9. Ze závěru o existenci pouze jediné organizované zločinecké skupiny, po zadržení obviněného R. B. a jeho vzetí do vazby toliko s pozměněnými prioritami trestného jednání a doplněné o součinnost dalších osob, odvolací soud vyšel s odkazem na specifičnost trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině, který má charakter trvajícího trestného činu ve vztahu k samotné účasti a zastřešuje zpravidla i páchání další konkrétní soustavné trestné činnosti jednotlivými pachateli. Přitom konstatoval, že celé souhrnné jednání je nutno posoudit jako jediný skutek, jenž v jednočinném souběhu může naplňovat skutkové podstaty dvou i více trestných činů. Pachatel ale za takový skutek, včetně všech jednotlivých jednání, která souhrnně naplňují účast pachatele na činnosti organizované zločinecké skupiny, tedy včetně všech dalších konkrétních trestných činů, může být dle odvolacího soudu odsouzen vždy jen jedním rozsudkem. O takovém skutku muže být vedeno jen jedno trestní řízení a rozhodnuto jen jedním rozhodnutím.
10. Odvolací soud uzavřel, že jednání, pro něž bylo vůči obviněným zahájeno trestní stíhání a jako takové bylo popsáno, vykazuje nadále faktické i procesní znaky jednoho skutku de iure, za nějž již obvinění byli odsouzeni v pravomocných odsuzujících rozhodnutích. Vzhledem k zásadám jednoty a totožnosti skutku, které v odůvodnění napadeného rozhodnutí rozvedl, odvolací soud považoval další trestní stíhání uvedených obžalovaných za nepřípustné podle § 11 odst. 1 písm. h) trestního řádu.
III.
11. S důvody, které vedly odvolací soud v konečném důsledku k zastavení trestního stíhání obviněných R. B., P. Č. a I. K., se nelze ztotožnit.
12. Zločin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 trestního zákoníku je v teorii trestního práva a v rozhodovací praxi posuzován jako trestný čin trvající. Průvodním znakem počínání organizované zločinecké skupiny je soustavný charakter takové činnosti, tedy dlouhou dobu trvající jednání, skládající se z celé množiny dílčích činností jednotlivých osob, které na takovém jednání participují, přičemž tyto jednotlivé akty ani nemusí samy o sobě vykazovat znaky nezákonnosti. Můžou být i doprovodné, podpůrné a zastírací povahy, vždy však ve vztahu k hlavnímu záměru zřízení a fungování takového zločinného uskupení, jímž je dlouhodobé páchání úmyslné trestné činnosti. Podstatou účasti na organizované zločinecké skupině tedy je ona trvalost, soustavnost záměru páchání trestné činnosti a dlouhodobost udržované podpory a součinnosti.
13. Trestný čin trvající je čin, kterým pachatel vyvolá protiprávní stav, jejž následně udržuje. Znak trvání se vyznačuje plynulostí navozeného protiprávního stavu, který existuje nepřetržitě až do jeho ukončení. Trestné činy trvající se posuzují jako jediné jednání po dobu trvání protiprávního stavu, přičemž takové jednání nelze rozdělit na jednotlivé dílčí útoky jako v případě pokračující trestné činnosti.
14. I v případě trvajících trestných činů ovšem platí, že nepřekročitelným mezníkem, jenž z hlediska § 12 odst. 11 trestního řádu ukončuje jeden trvající trestný čin a odděluje ho od dalšího, je sdělení obvinění. Podle uvedeného ustanovení, pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek. Pojem „pokračuje-li v jednání“ je zde chápán šířeji, než jak je vykládáno pokračování v trestném činu ve smyslu § 116 trestního zákoníku. Pokračováním v jednání podle § 12 odst. 11 trestního řádu jsou i jednotlivé dílčí akty u trestných činů hromadných a udržování protiprávního stavu u trestných činů trvajících, a nikoli tedy jen dílčí akty pokračování v trestném činu. Sdělení obvinění tak přerušuje páchání trvajícího trestného činu a tvoří předěl, od kterého se další jednání posuzuje jako samostatný skutek. To však odvolací soud ve svém rozhodnutí odmítl minimálně v případě obviněného R. B. respektovat.
15. Již v důsledku prvního usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 26. 10. 2012 č. j. UOOZ-1845/TČ-2012-292600, jímž bylo zahájeno trestní stíhání obviněného R. B. (a dalších obviněných), došlo k přerušení páchání trvající trestné činnosti, která byla nakonec pravomocně právně posouzena jako zločin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 trestního zákoníku. Nelze jinak než předmětné usnesení o zahájení trestního stíhání posoudit jako neopominutelnou překážku, jež přetrhla páchání trvajícího trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině. Právě tímto usnesením byl prvně vymezen skutek, a to bez ohledu na to,
že byl původně kvalifikován toliko jako trestný čin daňový. V době zahájení trestního stíhání obviněného R. B. orgány činné v trestním řízení pochopitelně nemohly znát veškerý objem páchané trestné činnosti, který, jak se později ukázalo, byl zcela mimořádný co do trvání páchání trestné činnosti, jejího rozsahu, počtu zapojených osob do struktur zločinného uskupení, teritoriálního dosahu trestné činnosti i způsobeného následku. Posléze, jak byly s postupem trestního stíhání objasňovány další a další rozhodné skutečnosti, již byla původní právní kvalifikace daňového trestného činu pozměněna na trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny a zcela správně doplněna i o trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 trestního zákoníku.
16. Protože je předmětem trestního stíhání vždy určitý skutek, nikoli jeho právní kvalifikace, která může v průběhu řízení doznat změn, již prvním zahájením trestního stíhání nejen v případě R. B., který celou činnost organizované zločinecké skupiny řídil, ale vzhledem k faktickým okolnostem (současné zadržení a umístění do výkonu vazby R. B. coby vůdčí hlavy organizované zločinecké skupiny a naprostá změna v zaměření páchané trestné činnosti) i ve vztahu k dalším členům původní skupiny došlo k přetržce v trvání trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině ve smyslu § 12 odst. 11 trestního řádu. Další činnost pachatelů je nutno posuzovat jako nový skutek, a jsou-li touto činností naplňovány i všechny znaky vymezené v § 361 odst. 1 trestního zákoníku, rovněž jako další trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině.
17. Nelze se ztotožnit s právním vyhodnocením odvolacího soudu, který na jedné straně předmětné usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 26. 10. 2012 nepovažuje za zásadní formálně dělící okamžik, který by vedl k rozčlenění jednání organizované zločinecké skupiny osob ve smyslu § 12 odst. 11 trestního řádu (nejméně ve vztahu k obviněnému R. B.), na druhé straně ovšem tímto ustanovením předpokládaný následek přiznává jinému usnesení podle § 160 odst. 1 trestního řádu, když skutečné vymezení ukončení trvání činnosti organizované zločinecké skupiny a páchání relevantně trestněprávních jednání odvíjí nejdříve od okamžiku zahájení trestního stíhání komplexního jednání organizované zločinecké skupiny dne
14. 1. 2014 (usnesením policejního orgánu č. j. OKFK-500-24/TČ-2014-252503).
18. Uvedený přístup odvolacího soudu je přitom v příkrém rozporu s tím, že sám trestnému činu účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 trestního zákoníku přisuzuje statut trvajícího činu, u něhož je nutno jednání posoudit jako jediný trestný čin trvale páchaný do doby zahájení trestního stíhání dle § 160 odst. 1 trestního řádu pro tento skutek.
IV.
19. Oponovat je nutno odvolacímu soudu i v tom, že se neztotožnil s obžalobou v závěru o faktickém založení zcela nové organizované zločinecké skupiny zřízené za účelem páchání různých forem úmyslné trestné činnosti zaměřené na masivní ovlivňování trestních řízení v souvislosti se zahájením trestního stíhání obviněného
R. B. a jeho bratra a své závěry opřel o existenci pouze jedné, původní organizované zločinecké skupiny s pozměněnými prioritami trestného jednání a doplněné
o součinnost dalších osob.
20. Je nutno trvat na tom, že v důsledku již prvního razantního zásahu orgánů činných v trestním řízení vůči pachatelům rozsáhlé a po velmi dlouhou dobu páchané hospodářské trestné činnosti v daňové oblasti, k němuž došlo na podzim roku 2012, za současného zohlednění všech okolností, jež provázely vydání prvního usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 26. 10. 2012 č. j. UOOZ-1845/TČ-2012-292600, jímž bylo zahájeno trestní stíhání R. a T. B. coby vůdčích osobností původní organizované zločinecké skupiny (zadržení těchto hlav skupiny, jejich vzetí do vazby, faktické zpřetrhání dosavadních vazeb, zavedených mechanismů a vžitých postupů atd.), došlo k faktickému ukončení činnosti této organizované zločinecké skupiny orientující se prioritně na daňovou trestnou činnost.
21. Zjednodušeně uvedeno, vzetím do vazby řídících členů organizované zločinecké skupiny páchající daňovou trestnou činnost, obviněného R. B. coby zakladatele a po celou dobu existence vedoucího činitele skupiny a jeho pravé ruky T. B., byla činnost organizované zločinecké skupiny fakticky nenávratně rozvrácena. Z obsahu provedených důkazů (především z výpovědí v podstatě všech členů skupiny) je zřejmé, že od této doby přestala uvedená skupina v oblasti daňové trestné činnosti zcela fungovat. Byla úplně ukončena nelegální produkce mimobilančního lihu prostřednictvím tzv. fiktivních denaturací ve společnosti M., s.r.o. Skupina přestala s tajným navážením mimobilančního lihu do jednotlivých úložišť a skrytých meziskladů, jakož i s jeho pravidelnou distribucí celé síti odběratelů. Fakticky byla zastavena i nelegální výroba alkoholických nápojů v L. D., s.r.o. Došlo taktéž k ukončení činnosti tzv. fiktivních odběratelů výrobků společnosti M., s.r.o., která sloužila k zakrytí dosud páchané rozsáhlé daňové trestné činnosti.
22. Pokud odvolací soud poukázal na obsah skutku spojený s krácením spotřební daně, pro nějž byli obvinění R. B. a další pachatelé pravomocně odsouzeni, s tím, že šlo o jednání, jehož se měli dopouštět i po prvotním zadržení a zahájení trestního stíhání R. B. nadále trvajícím ukrýváním mimobilančního lihu až do poloviny května roku 2013, je třeba celou situaci upřesnit. Předně je nutno odmítnout, že by trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 trestního zákoníku bylo možno považovat za trestný čin trvající, jak naznačuje odvolací soud. Tento trestný čin může být spáchán v pokračování ve smyslu § 116 trestního zákoníku několika dílčími útoky. U každého takového dílčího útoku však dojde k naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu podle § 240 trestního zákoníku k určitému okamžiku a u zkrácení daně nejde o udržování protiprávního stavu. Objevilo-li se v popisu skutku u některých dílčích útoků v předchozích odsuzujících rozhodnutích datum z května 2013, popř. další data následující po prvním sdělení obvinění R. B., bylo to jen v důsledku nalezení již dříve navezeného mimobilančního lihu do těchto tajných úložišť a skladů, které byly právě kvůli sofistikovanosti této předchozí daňové trestné činnosti operativní činností policejním orgánem odhaleny až později, v jednotlivém případě nejpozději v polovině května 2013. K navezení lihu do utajených úložišť ale jisto jistě došlo již před vznesením obvinění. Přitom právě nejpozději k okamžiku nezákonné manipulace s lihem v podobě jeho uskladnění je nutno situovat okamžik dokonání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 trestního zákoníku. Jinými slovy řečeno, mělo-li být vycházeno z § 9 odst. 3 písm. e) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřební dani, ve znění účinném do 31. 12. 2014, rozhodující byl den nabytí vybraných výrobků a tento nastal před zahájením trestního stíhání a vzetím obviněného R. B. do vazby.
23. Jednalo se tedy jen o odhalení následku již dávno dokonaného daňového trestného činu ze strany orgánů činných v trestním řízení a o zdokumentování situace, která nastala v důsledku předchozího protiprávního jednání organizované zločinecké skupiny zaměřené na páchání hospodářské trestné činnosti různými způsoby krácení daní. V mezidobí od zadržení a vzetí do vazby řídících členů této objektivně rozvrácené původní organizované zločinecké skupiny až do nálezu zbývajících tajných úkrytů lihu již nedošlo k vůbec žádné aktivní činnosti tohoto již neexistujícího zločineckého uskupení osob, která by směřovala k páchání daňové trestné činnosti a jíž by byly naplňovány znaky trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 trestního zákoníku.
24. Jestliže odvolací soud vychází z právního pojetí trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině jakožto trvajícího trestného činu, pod nímž mají být zastřešovány další úmyslné trestné činy (včetně pokračujících, jak tomu bylo v posuzovaném případě u trestného činu podle § 240 trestního zákoníku), pak zásahem orgánů činných v trestním řízení na podzim roku 2012 došlo nejen k faktickému rozprášení organizované zločinecké skupiny, ale nutně i k ukončení protiprávního stavu spočívajícího ve vytvoření a udržování této organizované zločinecké skupiny ve smyslu § 361 trestního zákoníku.
25. Pokud následně došlo k dalšímu trestně postihnutelnému jednání, jež vykazovalo všechny atributy činnosti organizované zločinecké skupiny, která byla nově v reakci na nastalou a předem nepředpokládanou situaci vystavěna na jen zčásti obdobném půdorysu, mělo by to být právně posouzeno jako založení nové organizované zločinecké skupiny neboť šlo o vytvoření nového protiprávního stavu, tedy o zcela nový skutek a další trestný čin účast na organizované zločinecké skupině podle
§ 361 odst. 1 trestního zákoníku, případně s ním v souběhu páchaný další úmyslný trestný čin. Není rozhodující, že po personální stránce byla tato další organizovaná zločinecká skupina na nejvyšší úrovni hierarchie obsazena stejným řídícím článkem v podobě obviněného R. B., stejně jako to, že některými jejími členy se stali opět i vybraní bývalí členové původní organizované zločinecké skupiny. Nově zřízená organizovaná zločinecká skupina se oproti skupině zaniklé v důsledku událostí vně jejího fungování vyznačovala významnými odlišnostmi, především v otázce hlavního zaměření na páchání diametrálně jiné úmyslné trestné činnosti. Ta byla v reakci na zahájené vyšetřování úzce profilována na ovlivňování trestních řízení a páchání úmyslných trestných činů s tímto nezákonnými prostředky uplatňovaným vlivem spojenými. Nejednalo se tak již o hospodářskou trestnou činnost, za účelem jejíhož páchání fungovala první organizovaná zločinecká skupina po celou dobu až do svého zániku. Značně rozdílné bylo i personální obsazení struktur těchto dvou zločinných uskupení. Vrcholový článek sice byl obsazen opět R. B., ten ovšem musel reagovat na zcela novou situaci, s níž v době přípravy a realizování hospodářské trestné činnosti vůbec nekalkuloval. Až do svého zadržení činil všechny kroky tak, aby k odhalení protiprávní činnosti daňového charakteru vůbec nedošlo. Na pozici hlavního vykonavatele výlučně nepřímo předávaných pokynů ze strany vůdčího článku obviněného R. B. v nové organizované zločinecké skupině nastoupila jeho manželka
S. B., která se činnosti původní organizované zločinecké skupiny a páchání zejména daňových trestných činů vůbec neúčastnila. Protože obviněný R. B. zůstával ve výkonu vazby, byl to druhý článek v hierarchii zřízené skupiny, který musel vlastní aktivitou skupinu budovat, obsazovat jednotlivé posty na jednotlivých úrovních v žebříčku vztahů nadřízenosti a podřízenosti, byť po konzultacích a na doporučení řídícího R. B.,
stmelovat její soudržnost a utužovat vzájemnou provázanost jejích členů a činností. Nutně se členy nově zakládané organizované zločinecké skupiny musely stát i další osoby, předtím do machinací s lihem v rámci daňové trestné činnosti vůbec nezapojené a souvislostí neznalé. Odvolací soud také nesprávně interpretoval snahy obviněného R. B. o likvidaci zásob nelegálního lihu dne 25. 9. 2012 jako důkaz vyvracející založení nové organizované zločinecké skupiny. Toto počínání nesvědčí o nějaké transformaci původní organizované zločinecké skupiny, ale naopak prokazuje, že páchání daňové trestné činnosti skončilo a přežitá organizovaná zločinecká skupina tuto hospodářskou trestnou činnost zastřešující směřovala jednoznačně k ukončení své činnosti.
26. Shora uvedené skutečnosti odůvodňují závěr o přerušení, resp. ukončení činnosti původní organizované zločinecké skupiny (ukončení protiprávního stavu) na podzim 2012 a o vytvoření nové organizované zločinecké skupiny v reakci na zcela nové okolnosti, s nimiž se obvinění v nyní posuzované věci museli vypořádat, byť skupiny personálně zčásti podobné skupině předcházející. Šlo o skupinu poskládanou z části z jiných osob, fungující na poněkud jiné organizační struktuře a zejména se zcela jiným zaměřením, a to na páchání naprosto odlišné úmyslné trestné činnosti cílící na ovlivňování trestního řízení. Zásahem orgánů činných v trestním řízení došlo k ukončení protiprávního stavu a v případě následujícího protiprávního počínání se nutně jednalo o nový trvající trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 trestního zákoníku. Tento trestný čin páchaný v předchozí době byl přerušen zahájením trestního stíhání pro skutek, jenž byl dodatečně právně kvalifikován jako trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle
§ 240 trestního zákoníku spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny a jako trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 trestního zákoníku.
V.
27. Pochybnost lze vznést i k argumentaci odvolacího soudu ohledně existence jednočinného souběhu trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 trestního zákoníku s jednotlivými dílčími trestnými činy, které byly spáchány ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Popis skutku v usnesení
o zahájení trestního stíhání či obžalobě může evokovat pojetí trestných činů spáchaných v jednočinném souběhu, protože tzv. skutková věta je koncipována jako souvislý popis samotné činnosti organizované zločinecké skupiny na straně jedné i jednotlivých trestných činů spáchaných ve prospěch organizované zločinecké skupiny na straně druhé. Je tomu tak ovšem pouze z důvodu vyjádření znaku
„zaměření na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti“ jakožto jednoho ze znaků organizované zločinecké skupiny ve smyslu § 129 trestního zákoníku a nikoli proto, že by jednotlivé dílčí trestné činy měly být nezbytně nutně vždy posuzovány jako spáchané v jednočinném souběhu s trestným činem účasti na organizované zločinecké skupině.
28. Obecně přitom platí, že předmětem trestního řízení je určitý skutek a tento je nutno odlišovat od pojmu popisu skutku, který vyjadřuje to, jak je určitá událost z vnějšího světa nesoucí s sebou určitý následek pojata v tzv. skutkové větě v usnesení
o zahájení trestního stíhání, obžalobě či rozsudku. Podstatu skutku tvoří jednání. Jednání jako projev vůle ve vnějším světě může záležet jak v jednání omisivním, tak komisivním a může být spácháno úmyslně i z nedbalosti. Rámec aktů zahrnutých do
jednání je však určen trestněprávně relevantním konkrétním následkem, jehož musí být jednání příčinou. Jedná se o následek, který je znakem některého jednotlivého trestného činu. Následek ve své konkrétní podobě spojuje dílčí útoky, akty do jednoho skutku a zároveň umožňuje dělit chování člověka na různé skutky. Aby se jednalo
o jeden skutek, je třeba, aby akt jednání byl příčinou následku, který je znakem skutkové podstaty některého trestného činu, a v době jednání pachatel jednal zaviněně, resp. aby jednal v té formě zavinění, která je relevantní pro příslušnou skutkovou podstatu. Hlediskem, které rozlišuje lidské jednání do skutků významných pro trestní právo, je následek. Při posuzování souběhu je tedy třeba především rozhodnout, zda je tu v konkrétním případě jediný skutek nebo více skutků.1
29. Je nutno připustit, že dosavadní rozhodovací praxe se spíše kloní k názoru, že spáchání dalšího trestného činu v rámci účasti na organizované zločinecké skupině lze postihovat jako jednočinný souběh trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 trestního zákoníku jakožto ohrožujícího trestného činu a dalšího tzv. realizačního trestného činu.2 Aplikace § 107 a 108 trestního zákoníku nicméně nevylučuje ve vztahu k trestnému činu podle § 361 trestního zákoníku ani souběh vícečinný.
30. K tomuto je třeba uvést, že trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině je spáchán již samotným vytvořením protiprávního stavu, tedy založením organizované zločinecké skupiny (relativně jednorázový akt), účastí na činnosti organizované zločinecké skupiny (vyjádřeno zjednodušeně tak, že určitá osoba se v období vymezeném od určitého okamžiku do dalšího okamžiku v časové ose následujícího účastnila činnosti organizované zločinecké skupiny) nebo podporou organizované zločinecké skupiny (opět vyjádřeno tím, že určitá osoba v určitém časovém období podporovala organizovanou zločineckou skupinu). Přitom ke spáchání tohoto trestného činu ani není vůbec třeba, aby současně také došlo ke spáchání jiného trestného činu, na jehož páchání je ovšem obecně činnost organizované zločinecké skupiny zaměřena. Není přímo postihováno aktivní jednání spolupracujících členů skupiny, ale samotná účast ve struktuře, která byla založena či již funguje za účelem páchání trestné činnosti. Postačí pouhé členství ve skupině, zpravidla sice ve spojení s další činností (nikoli nutně trestného charakteru), ovšem ne nezbytně nutně. Trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině podle
§ 361 trestního zákoníku je tedy možno spáchat jako trestný čin samostatný, bez jakéhokoli souběhu s trestným činem jiným.
31. Pokud současně s trestným činem účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 trestního zákoníku dojde ke spáchání další úmyslné trestné činnosti, jedná se o akty, u nichž nejsou zahrnuty znaky skutkové podstaty trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině, ale tuto skutkovou podstatu přesahují. Trvající podoba trestného činu podle § 361 trestního zákoníku s ohledem na dikci tohoto ustanovení přitom ani nevyžaduje, aby pachatel vůbec provedl nějaké účastnící úkony, včetně aktivních kroků ke spáchání některého jiného trestného činu. Postačí,
1 K tomu srov. NOVOTNÝ, O., VANDUCHOVÁ, M., ŠÁMAL, P. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 6. vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, str. 334 až 336, JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 4. vydání. Praha: Leges, 2014, str. 342 až 345, dále např. rozhodnutí uveřejněné pod č. 60/2012 Sb. rozh. tr., usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2002 sp. zn. II. ÚS 143/02.
2 Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2014 sp. zn. 3 Tdo 684/2014, ze dne 19. 8. 20200 sp. zn. 5 Tdo
1589/2018, ze dne 15. 3. 2022 sp. zn. 6 Tdo 1300/2021.
že je připraven poskytovat pomocné úkony k činnosti organizované zločinecké skupiny, jíž se stal účastníkem. Nabízí se tedy tyto další jednotlivé trestné činy posuzovat jako samostatné činy, které jsou příkladem nikoli jediného, trvajícího skutku, nýbrž příkladem souběžné, paralelní trestné činnosti, čemuž i odpovídá, že tyto jednotlivé trestné činy jsou kvalifikovány jako trestné činy spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny ve smyslu § 107 odst. 1 trestního zákoníku.
32. Pokud by byla bezvýhradně akceptována teze odvolacího soudu, že trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině jakožto trvající trestný čin rámuje celou trestnou činnost organizované zločinecké skupiny a že tyto další trestné činy je nutné za každých okolností posuzovat v jednočinném souběhu s trestným činem účasti na organizované zločinecké skupině, vedlo by to až k absurdním důsledkům. Tím základním je to, že by odsouzení pachatele, který je současně členem organizované zločinecké skupiny, pro byť i jen nepatrnou a méně významnou část trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny, vytvářelo vždy překážku věci rozsouzené pro celou zbývající část trestné činnosti spáchané touto osobou ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Přitom neoddiskutovatelným základním atributem organizované zločinecké skupiny je její zaměření na soustavné či alespoň dlouhodobé páchání trestné činnosti, která přitom může být i zcela různorodá a rozsáhlá. Pokud by tedy například činnost organizované zločinecké skupiny trvala několik let či dokonce několik desítek let, během nichž by byla páchána hospodářská či majetková trestná činnost, a došlo by ke spáchání nějakého dalšího, zcela typově odlišného a třeba i závažnějšího trestného činu (například zločinu vraždy, korupčního trestného činu, trestného činu proti měně, padělání dokladů apod.), vedlo by odsouzení členů organizované zločinecké skupiny i pro jen malý výsek trestné činnosti k vyloučení možnosti postihnout je pro další trestnou činnost. Ta v případech organizovaného zločinu vyznačujícího se sofistikovaností provedení a ztíženou možností odhalení vychází najevo zpravidla postupně, s odstupem času a je nutno ji často řešit v samostatných oddělených kauzách. Při striktním trvání na konceptu jednočinného souběhu by takto bylo složité a v určitých situacích i nemožné postihnout členy organizované zločinecké skupiny pro další, třeba i významnější část daňové či jiné trestné činnosti, která by byla odhalena později. Dokonce si lze představit situaci, kdy by pravomocně odsouzený zločin vraždy byl spáchán v rámci činnosti organizované zločinecké skupiny, která by i byla zaměřena na páchání takto závažných zločinů, až dodatečně by vyšlo najevo, že členové organizované zločinecké skupiny mají na svědomí v rámci programového zaměření skupiny více usmrcených osob, pro tuto trestnou činnost by ovšem v důsledku překážky rei iudicatae již nebylo možno pohnat pachatele k trestní odpovědnosti.
33. Taková modelová situace je aktuální právě i v případě organizované zločinecké skupiny řízené obviněným R. B. Tato organizovaná zločinecká skupina existovala po dlouhou dobu, během níž byla spáchána celá řada úmyslných trestných činů, a to i velmi různorodých. Z nich některé se podařilo identifikovat až v průběhu vyšetřování, ale nemohly již být předmětem trestního stíhání například z důvodu promlčení. Základní trestnou činností, která byla páchána po většinu doby existence organizované zločinecké skupiny byla daňová trestná činnost. Mimoto byly páchány i další trestné činy, korumpování různých úředních osob, legalizace výnosů z trestné činnosti, trestná činnost související s ovlivňováním trestních kauz či daňových a správních řízení, nedovolené ozbrojování, ale i násilná trestná činnost. Přijetím
konceptu o jednočinném souběhu jednotlivých trestných činů spáchaných ve prospěch organizované zločinecké skupiny s trestným činem účasti na organizované zločinecké skupině jako jediného možného by byla vyloučena možnost postihnout tuto různorodou trestnou činnost v celém komplexu, neboť odsouzením, byť i jen pro část daňové trestné činnosti by byla vytvořena překážka věci rozsouzené ve vztahu k dalším trestným činům, nezřídka závažnějším, než je ona daňová trestná činnost.
34. Je také otázkou, zda toto pojetí, v projednávaném případě striktně prosazované odvolacím soudem, není v rozporu s mezinárodní smlouvou, kterou se Česká republika zavázala stíhat mezinárodní organizovaný zločin, a předpisem Evropské unie. Zde je možno odkázat na Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. 11. 2000, tzv. Palermskou úmluvu, publikovanou pod č. 75/2013 Sb. m.s., a to konkrétně její články 5 a 11, a dále na rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. 10. 2008 o boji proti organizované trestné činnosti.
35. Současně by uvedené striktní pojetí jednočinného souběhu trestných činů v případě právního posouzení podle § 361 odst. 1 trestního zákoníku znamenalo, že zahájením trestního stíhání pro trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině by byl v zásadě vymezen skutek, který by byl předmětem trestního stíhání. Pokud by jeho součástí měly být i jednotlivé dílčí trestné činy, stačilo by, aby tyto dílčí činy byly následně v průběhu trestního řízení doplňovány do popisu skutku, aniž by ovšem pro tyto dílčí činy bylo nutné (a současně možné) zahajovat trestní stíhání zvláštním usnesením podle § 160 odst. 1, 5 trestního řádu umožňujícím obviněnému brojit proti obvinění prostřednictvím opravného prostředku. Šlo by o až absurdní a zcela nežádoucí důsledek pojetí prosazovaného odvolacím soudem.
36. I z výše uvedených důvodů lze činit závěr, že trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 trestního zákoníku a další jednotlivé trestné činy spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny je spíše třeba posuzovat jako samostatné, paralelní či souběžné skutky. Podstatou skutku v trestněprávním pojetí je určité jednání, jež je kauzální pro určitý trestněprávně relevantní následek. Pakliže určitým jednáním dojde k narušení více zájmů chráněných trestním zákoníkem, tedy ke vzniku více následků, jedná se o jednočinný souběh více trestných činů. Pokud je ale více následků způsobeno více různými jednáními, pak se jedná
o souběh vícečinný. Jestliže taková jednání probíhají paralelně, může jít o souběžně páchané trestné činy, ovšem stále ve vícečinném souběhu. Například pokud pachatel odcizí peněženku, v níž je i platební karta, dopustí se tímto jediným jednáním dvou trestných činů, trestného činu krádeže a trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku. Obdobně při vniknutí do domu vloupáním půjde o trestné činy krádeže a porušování domovní svobody spáchané jediným aktem – jednáním. Pokud ovšem například v průběhu páchání trestného činu podvodu vůči určité osobě pachatel ještě odcizí určitou věc, půjde o dva samostatné trestné činy, neboť byly spáchány dvěma různými jednáními.
37. V dané věci jde o otázku povahy souběhu jednání, jehož podstata spočívá v samotném založení, v samotné účasti nebo v samotné podpoře organizované zločinecké skupiny na straně jedné (§ 361 trestního zákoníku), a dále jednání, které spočívá (původně) v krácení daně či (následně) v korupci nebo ovlivňování svědků a jiném maření objasňování trestné činnosti atd. (specifické trestné činy spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny). Jedná se o odlišná jednání i o odlišné následky, byť jednotlivé specifické trestné činy jsou „zarámovány“ existencí
organizované zločinecké skupiny, což je vyjádřeno tím, že je aplikován § 107 trestního zákoníku. Pachatelem trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 129) je ten, kdo spáchal úmyslný trestný čin jako člen organizované zločinecké skupiny, nebo ten, kdo takový čin spáchal vědomě se členem organizované zločinecké skupiny anebo v úmyslu organizované zločinecké skupině napomáhat. Toto ustanovení je tedy určitým pojícím činitelem, nicméně obsah
§ 107 trestního zákoníku není znakem jednání, ale spíše znakem vztahujícím se k subjektu trestného činu. V případě trestného činu podle § 361 trestního zákoníku jde o založení organizované zločinecké skupiny, účast na činnosti organizované zločinecké skupiny či o podporu organizované zločinecké skupiny. Tato skutková podstata trestného činu postihuje samotné založení, členství či podporu, aniž by obligatorním znakem tohoto trestného činu bylo spáchání určitého dalšího trestného činu. Definice organizované zločinecké skupiny zahrnuje pouze zaměření na páchání úmyslné trestné činnosti, což není znakem objektivní stránky trestného činu, ale spíše znakem subjektivním. Jde o znak, který určuje záměr či cíl činnosti organizované zločinecké skupiny. V případě specifických trestných činů jde o odlišná jednání, jako je krácení daně, nabídka či poskytnutí úplatku, navádění ke křivé výpovědi apod. Jsou to specifická jednání popsaná v jednotlivých skutkových podstatách předmětných trestných činů, která se zcela odlišují od jednání, které je znakem trestného činu podle § 361 trestního zákoníku. Pokud jsou tedy jednání kauzální pro určitý následek odlišná, potom by se nemělo jednat o jednočinný souběh trestných činů, nýbrž o souběh vícečinný.
38. Ze samotného faktu, že účast na organizované zločinecké skupině jako trvající trestný čin časově ohraničuje i další jednotlivé trestné činy páchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny, které ale přesahují znaky skutkové podstaty trestného činu podle § 361 odst. 1 trestního zákoníku nebo se s nimi zcela míjejí, nelze dovozovat, že musí jít o souběh jednočinný. Ostatně jednotlivé trestné činy spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny mohou být i značně různorodé z hlediska objektu a obsahu skutkových podstat trestných činů, z hlediska subjektu, tedy toho, kterými členy organizované zločinecké skupiny jsou spáchány, z hlediska formy spáchání (pachatelství, spolupachatelství, účastenství), a to i u stejného člena organizované zločinecké skupiny, který může být v některých případech pachatelem či spolupachatelem, jindy se může na trestném činu pouze účastnit v různých formách účastenství. Dokonce mohou být spáchány i takovými pachateli, kteří ani členy organizované zločinecké skupiny nejsou.
39. Odlišení různých jednání vedoucí k posouzení trestných činů jako spáchaných ve vícečinném souběhu bude umožňovat řádné objasnění celé trestné činnosti organizované zločinecké skupiny a současně povede k zachování práv obviněných na spravedlivý proces.
40. Pro úplnost je třeba uvést, že pojetí vícečinného souběhu by jistě lépe odpovídal popis skutkové věty tak, že znaky trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině by byly pojaty do zcela samostatného bodu a další specifické trestné činy by byly popsány odděleně. V posuzovaném případě zvolená formulace skutkové věty vyznívá zčásti uceleně, přičemž účast na organizované zločinecké skupině je popsána zejména v tzv. návětí skutkové věty a jednotlivé trestné činy jsou potom popsány v dílčích bodech. To může svádět k závěru o nutně jednočinném souběhu trestných činů popsaných v obžalobě. Jak již ale bylo uvedeno, mezi skutek a popis skutku není možné klást rovnítko. Tyto pojmy je třeba rozlišovat. Skutek je to, co se ve vnějším
světě objektivně stalo. Naproti tomu popis skutku je slovní formou, jejímž prostřednictvím se skutek odráží ve vyjadřovacích projevech lidské komunikace. Pro rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení je významný samotný skutek a nikoli jeho popis, protože trestní stíhání se vede ohledně skutku a nikoli ohledně popisu skutku. Jinými slovy, určité nedostatky či nedokonalosti v popisu skutku nejsou pro soud zásadní, neboť předmětem řízení je vždy určitý skutek, jehož popis se může změnit.
41. V kontextu uvedeného je třeba se vymezit i vůči výtkám odvolacího soudu, který poukázal na údajný procesně problematický postup orgánů přípravného řízení, pokud pro část jednoho skutku daňového podvodu mělo být údajně dvakrát zahájeno trestní stíhání a také měla být dvakrát podána obžaloba. Při bližším posouzení obsahu usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 14. 1. 2014 č. j. OKFK-500-25/TČ-2014- 252503 a následně v tomto řízení podané obžaloby státního zástupce ze dne 10. 10. 2014 sp. zn. 2 VZV 3/2014 je nutno dospět k závěru, že skutky (resp. dílčí útoky) týkající se nelegálně ukrytého mimobilančního lihu v areálech v Olomouci, Stojčíně a Valašském Meziříčí výslovně nebyly obviněným R. B. a T. B. kladeny za vinu. Tyto skutky se týkaly pouze ostatních spoluobviněných, kteří doposud nebyli trestně stíháni pro nelegální líh uložený v těchto skladech. Ohledně obviněných R. B. a T. B. byly tyto skutky pouze předmětem v pořadí prvního usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 26. 10. 2012 č. j. UOOZ-1845/TČ-2012-292600.
VI.
42. Lze uzavřít, že Vrchní soud v Olomouci svým usnesením ze dne 8. 12. 2022 sp. zn. 1 To 131/2021 rozhodl o zastavení trestního stíhání obviněných R. B., P. Č. a I. K. podle § 257 odst. 1 písm. c) trestního řádu za použití § 223 odst. 1 trestního řádu z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. h) trestního řádu, třebaže takový ani jiný důvod nepřípustnosti trestního stíhání ve věci dán nebyl. Odvolací soud tedy rozhodl o zastavení trestního stíhání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí, čímž své rozhodnutí zatížil vadou uvedenou v § 265b odst. 1 písm. f) trestního řádu. Současně výrok z usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu.
S ohledem na popsané skutečnosti
navrhuji,
aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle
§ 265r odst. 1 písm. b) trestního řádu:
1. podle § 265k odst. 1, 2 trestního řádu za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 trestního řádu zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 12. 2022 sp. zn. 1 To 131/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,
2. a dále postupoval podle § 265l odst. 1 trestního řádu a přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Pokud by Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci je nutno rozhodnout jiným než navrhovaným způsobem, vyjadřuji i pro tento případ souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].
Brno 14. února 2023
JUDr. Igor Stříž nejvyšší státní zástupce