Nejvyšší soud prostřednictvím

1 NZO 5038/2022 - 17

Nejvyšší soud prostřednictvím

Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci

ke sp. zn. 22 T 4/2020

Podle § 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu a ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 trestního řádu podávám v neprospěch obviněného

M. Š., nar. ***, trvale bytem ***,

a v neprospěch obviněné právnické osoby

E. spol. s r.o., IČ ***, se sídlem ***,

dovolání

proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 6. 2022 sp. zn. 9 To 23/2022, a to proti té jeho části, kterou bylo podle § 256 trestního řádu zamítnuto odvolání státního zástupce proti výroku rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 20. 1. 2022 sp. zn. 22 T 4/2020, jímž byl obviněný M. Š. a obviněná právnická osoba E. spol. s r.o. zproštěni obžaloby,

a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. m) trestního řádu s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) trestního řádu, neboť napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. b) trestního řádu, přestože v řízení mu předcházejícím rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, byla ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a rozhodnutí soudu prvního stupně spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne

20. 1. 2022 sp. zn. 22 T 4/2020 byli mj. obviněný M. Š. a obviněná právnická osoba

E. spol. s r.o. podle § 226 písm. a) trestního řádu zproštěni obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. 2 KZV 45/2018 pro skutek spočívající v tom, že

při zadávání veřejné zakázky „Revitalizace povodí J. potoka – I. etapa“ v hodnotě 5.123.123,31,- Kč bez DPH, realizované jako zakázka malého rozsahu dle § 18 odst. 5 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jejíž zadání s administrací projektu a následným výkonem technického dozoru investora na stavbě zajistila pro zadavatele J. p. S. na základě mandátní smlouvy č. 510/2013/VŘ

a č. 510/2014/TDI, společnost D. CZ, s.r.o., jednající Ing. P. J., nar. ***, se M. Š. a Ing. L. Š. jako jednatelé společnosti E. spol. s r.o., T. U. jako jednatel spol. X., s.r.o., Ing. J. K. jako jednatel spol. B. spol. s r.o., V. K. jako jednatel spol. J. s. s. spol. s r.o. a samostatně stíhaný Ing. X. X. x X., X., X. a na dalších nezjištěných místech předem nejméně v době od 9.1.2014 do 27.1.2014 dohodli na protiprávním přidělení uvedené veřejné zakázky spol. E. spol. s r.o.,

přičemž k dosažení tohoto úmyslu jednali s dalšími osobami, využívaje svého vlivu, vzájemně se informovali a koordinovali svůj postup tak, že Ing. P. J. si byl vědom, že Ing. L. Š. a M. Š. zajistil ostatní soutěžící, a to spol. B. spol. s r.o., spol. X., s.r.o. a spol. J. s. s. spol. s r.o., za které M. Š. sám podle instrukcí Ing. X. X. xxxxxxxxx jejich nabídky s předem dohodnutými cenami tak, aby zvítězila právě spol. E. spol. s r.o. s nejnižší cenou, a které dal T. U., Ing. V. K. a V. K. pouze podepsat, a dne 21.1.2014 se Ing. P. J. jako člen komise pro otvírání obálek a hodnotící komise, podílel na výběru spol. E. spol. s r.o. jako nejvhodnějšího uchazeče,

a současně obvinění postupovali s vědomím, že vyhotovená dokumentace, týkající se nabídek spol. E. spol. s r.o., spol. X., s.r.o., spol. B. spol. s r.o., a spol. J. s. s. spol. s r.o. a navazující dokumentace k veřejné zakázce, vyhotovená Ing. P. J., týkající se výběru zhotovitele, zamlčuje skutečnost, že jsou vzájemně domluveni na ceně a na tom, že zakázku bude realizovat spol. E. spol. s r.o., že tedy tato dokumentace k veřejné zakázce je v přímém rozporu zejména s ustanovením

§ 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ukládajícím povinnost transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace,

a že tyto podklady nechá Ing. P. J. předložit Ministerstvu životního prostředí, jako poskytovateli dotace, financovanému z prostředků Evropského společenství z programu „Operační program Životní prostředí“, podporovanému z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj, což se také stalo, včetně nepravdivého písemného prohlášení o své nepodjatosti Ing. P. J., jako člena hodnotící komise, které k tomuto účelu dne 27.1.2014 vyhotovil, a takto M. Š., Ing. L. Š., T. U., Ing. J. K., V. K. a samostatně stíhaný Ing. X. X. xxxxxxxx, a dále společnosti

E. spol. s r.o., spol. X., s.r.o., spol. B. spol. s r.o., a spol. J. s. s. spol. s r.o. zajistili, že z Evropského fondu pro regionální rozvoj byla ke škodě poskytovatele dotace vylákána částka ve výši 4.963.923,81 Kč,

ve kterém státní zástupce shledával zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku a zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), c) trestního zákoníku, v případě obviněné právnické osoby s odkazem na § 7 a § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a o řízení proti nim.

2. Týmž rozsudkem byli podle § 226 písm. a) trestního řádu zproštěni obžaloby pro totožný skutek rovněž obvinění Ing. L. Š., Ing. J. K., V. K., T. U., společnost

B. spol. s r.o., společnost H., s.r.o., a společnost J. s. s. spol. s r.o., jichž se nicméně toto dovolání netýká.

3. Odvolání státního zástupce podané v neprospěch všech obviněných bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 6. 2022 sp. zn. 9 To 23/2022 podle § 256 trestního řádu zamítnuto jako nedůvodné.

4. Uvedená rozhodnutí soudů nižších instancí je možno akceptovat ve vztahu k obviněným Ing. J. K., V. K., T. U., společnosti B. spol. s r.o., společnosti H., s.r.o., společnosti J. s. s. spol. s r.o. V jejich případě se nepodařilo v řízení shromáždit a k dokazování navrhnout k provedení takové důkazy, jež by mohly vést k odsuzujícímu rozsudku. Trestní součinnost v některé z jejích forem společně s uvedenými obviněnými pochopitelně nelze spatřovat ani co se týče jednání obviněného M. Š., jež je přičitatelné obviněné právnické osobě E. spol. s r.o. Z toho důvodu také jednání obviněného M. Š. nemůže naplňovat znak spáchání činu členem organizované skupiny ve smyslu § 256 odst. 2 písm. a) a § 260 odst. 4 písm.

a) trestního zákoníku.

5. To současně ale neznamená, že by u prokázaného jednání obviněného M. Š., který jednal v součinnosti se samostatně stíhaným Ing. P. J., potažmo jednání přičitatelné obviněné právnické osobě E. spol. s r.o., nebylo možno v trestněprávní rovině hodnotit samostatně a posoudit, zda nevykazovalo znaky stíhaných trestných činů. Dovolání proto směřuje toliko do části výroku o zamítnutí odvolání státního zástupce, a to ohledně zprošťujícího výroku ve vztahu k obviněnému M. Š. a obviněné právnické osobě E. spol. s r.o., coby osobám, jejichž přímá komunikace s administrátorem xxxxxxx a současně členem výběrové komise Ing. P. J. v rámci žalovaného skutku v podané obžalobě rámcově vymezeného časově, místně i věcně byla prokázána. To ostatně soud prvního stupně i soud odvolací v odůvodnění svých rozhodnutí potvrdily, avšak z tohoto zjištění nevyvodily odpovídající skutkový závěr, který by po hmotněprávní stránce správně posoudily.

6. Z odůvodnění rozsudku prvoinstančního soudu a usnesení odvolacího soudu lze dovodit, že soudy přijaly za prokázaná následující dílčí skutková zjištění:

a) Ing. P. J., který vystupoval za společnost D. CZ s.r.o. v pozici administrátora zadávacího řízení na zhotovitele veřejné zakázky „Revitalizace povodí J. potoka – I. etapa“ a současně byl členem komise pro otevírání obálek a členem hodnotící komise, ze soukromé emailové adresy zaslal jednateli společnosti E. spol. s r.o. na jeho soukromou emailovou adresu „r***“ zadávací dokumentaci k zakázce již dne 9. 1. 2014 v 20:36 hod., přičemž zadávací řízení bylo vyhlášeno až následující den 10. 1. 2014 (blíže bod 16. odůvodnění rozsudku, srov. také bod 23. odůvodnění napadeného usnesení),

b) dne 22. 1. 2014 proběhlo několik telefonických rozhovorů mezi P. J. a obviněným

M. Š., ve kterých M. Š. řeší správné vyplnění formuláře s nabídkou do soutěže v této věci, včetně čestného prohlášení a dalších náležitostí. Zjevně si s vyplněním uvedených listin nevěděl příliš rady, proto se k nim dotazuje opakovaně během jednoho dne, přesněji celkem čtyřikrát během odpoledne dne 22. 1. 2014. Nejprve se obviněný M. Š. dotazuje P. J. „xxxxxx dostal, co mu zaslal“ a táže se, zda je možné krycí list vyplnit ručně. Za necelou hodinu M. Š. pročítá právě vytištěné listiny a ptá se na způsob doložení kvalifikačních předpokladů, včetně přiložení čestného prohlášení, resp. určení jejich počtu. P. J. mu radí se sepsáním čestného prohlášení. Navíc vše má být na jedné listině, což je řečeno v reakci na stesky M. Š. kvůli vyřazení z jakési soutěže. Další hovor následuje opět zhruba za hodinu. M. Š. v reakci na předchozí hovor zasílá X. X. x-xxxx, aby jeho písemnost zhodnotil, posléze je označena jako čestné prohlášení. V posledním hovoru toho dne, opět za necelou hodinu, spolu stále řeší požadavky na jednotlivé položky a zpracování nabídkové ceny.

P. J. je odkazováno na jednotlivé paragrafy (citace z bodu 15. odůvodnění rozsudku, blíže také body 21. - 22. odůvodnění napadeného usnesení),

c) Ing. P. J. dne 26. 1. 2014 xxxxxx X. Š. e-mail, v němž mu udělil pokyn k vytvoření čtyř rozpočtů cca takto: „Celkové náklady (úplně dole): první 6,199 tis., druhý 6,220 tis, třetí 6,250 tis., čtvrtý 6,290 tis. Prosím ale, abys to dělal dosazováním konkrétních nových číslic do jednotkových cen a ne pronásobením stejným koeficientem u celých jednotlivých SO“ (srov. bod 17. odůvodnění rozsudku a bod 23. odůvodnění napadeného usnesení),

d) společnost E. spol. s.r.o. v zadávacím řízení podala nabídku (celková cena) 6.198.979 Kč, která byla hodnotící komisí vybrána jako nejvýhodnější a touto společností byla uzavřena smlouva o dílo dne 26. 2. 2014 (srov. bod 22. odůvodnění rozsudku).

7. Předně je nutno uvést, že tato skutková zjištění musí vést v případě obviněného

M. Š. a obviněné právnické osoby E. spol. s r.o. k závěru o zachování totožnosti skutku vymezeného obžalobou již z důvodu zachování alespoň částečné shody jednání a shody v následku. Jedná se o skutkové závěry, které fakticky konstatují, že k jednání mezi samostatně stíhaným Ing. P. J. a obviněným M. Š. došlo, přičemž v průběhu řízení před soudem byl individualizován žalovaný skutek z hlediska času, místa a způsobu spáchání činu, případně motivace obviněného, a je namístě posoudit, zda čin vykazuje zákonné znaky trestného činu či nikoli. Při těchto skutkových zjištěních neměl ohledně obviněného M. Š. a obviněné právnické osoby E. spol. s x.x. xxxxxxxx soud podklad pro to, aby rozhodl o zproštění obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu, tedy z důvodu, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán.

8. Bylo-li tedy oběma soudy připuštěno, že ke shora stručně popsaným jednáním v rámci kontaktů mezi společností E. spol. s r.o., za niž jednal obviněný M. X., a P. J. v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky Revitalizace povodí J. potoka – I. etapa došlo, je opodstatněné se zabývat tím, zda soudy tato zjištění správně vyhodnotily skutkově, tedy zda jejich přijaté skutkové závěry odpovídají obsahu provedených důkazů, a zda věc soudy správně posoudily po hmotněprávní stránce.

9. Je namístě připomenout, že předností je v případě trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního zákoníku míněno jakékoliv zvýhodnění co do časových ukazatelů. Konkrétně může jít o časové zvýhodnění některých dodavatelů, účastníků nebo soutěžitelů dané tím, že je jim sdělen záměr zadat veřejnou zakázku, vyhlásit veřejnou soutěž či provést veřejnou dražbu a termín jejího uskutečnění dříve, než je veřejně vyhlášen. V určitém časovém předstihu mohou být provedeny i některé úkony v rámci již probíhajícího zadávacího řízení, veřejné soutěže nebo veřejné dražby. Dřívější oznámení zadání veřejné zakázky ještě předtím, než je veřejně vyhlášena, může umožnit zvýhodněným subjektům se lépe připravit (např. u zadávacího řízení se připravit k jednání v jednacím řízení nebo k podání nabídek, u veřejné soutěže mají lepší možnost zpracovat svůj návrh smlouvy či svůj projekt navrhovaný ve veřejné soutěži nebo u veřejné dražby si mohou již zajistit vyšší úvěry zpracováním podnikatelských záměrů apod.). Tento

časový předstih může být ještě zvýrazněn pozdním oznámením zahájení zadávacího řízení, veřejné soutěže nebo veřejné dražby.1

10. Ohledně e-mailu ze dne 9. 1. 2014 prvoinstanční soud uznal, že k určitému časovému zvýhodnění společnosti E. spol. s r.o. došlo, zdůraznil však, že jen o jeden den s tím, že z časového sledu nelze dovodit upřednostnění této posléze vítězné společnosti. Uvedené zhodnocení sebou nese prvek dvojznačnosti, kdy je na jedné straně řečeno, že došlo k časovému zvýhodnění, současně je ale obratem dodáváno, že nedošlo k upřednostnění posléze vítězné společnosti. Jediným logickým výstupem může být konstatování existence přednosti, nicméně nikoli v takové míře, jež by byla společensky škodlivou ve smyslu zásady zakotvené v § 12 odst. 2 trestního zákoníku. S tím by se jistě dalo v obecné poloze ztotožnit, pokud by tímto reálně časově skutečně krátkým upřednostněním jednoho ze soutěžitelů, shodou okolností nakonec toho úspěšného, zvýhodňování určitého soutěžitele ve veřejné soutěži skončilo, což v posuzovaném případě rozhodně neplatí.

11. Odvolací soud označil za správný úsudek prvoinstančního soudu, že přednostní zaslání zadávací dokumentace o den dříve před vyhlášením zakázky nemusí být samo o sobě nepřípustnou manipulací s veřejnou soutěží. Současně však připustil, že to platí zejména izolovaně, bez zřetele na další součinnost aktérů. Odvolací soud tedy do jisté míry korigoval posouzení zaznamenané časové výhody společnosti

E. spol. s r.o. ze strany nalézacího soudu, ani on však onu další součinnost aktérů koordinované součinnosti v rámci zadávacího řízení v návaznosti na již počáteční poskytnutí časové výhody a ve zjevné souvislosti s ní, kdy se již rozhodně nelze spokojit se zanedbatelnou společenskou škodlivostí, správně neposoudil.

12. Xxxxx si velmi správně povšimly následné nežádoucí součinnosti obviněného

M. Š., který vystupoval za společnost E. spol. s r.o. a v jejím zájmu, s administrátorem veřejné zakázky Ing. P. J. a především značné problematičnosti telefonických hovorů, které jmenovaní realizovali dne 22. 1. 2014. Z odůvodnění rozsudku prvoinstančního soudu lze připomenout jeho zkonstatování, že telefonní hovory prokázaly dosti nadstandardní kontakty mezi jmenovanými. Ing. X. X. xxxxxxxxxx obviněnému M. Š. rady k vyplnění jednotlivých listin, jejich počtu v soutěži, dokonce odkazoval na jednotlivá ustanovení. Prvoinstanční soud sice označil poskytování rad pro vyplnění listin potřebných do soutěže ze strany administrátora veřejné soutěže jednomu ze soutěžitelů za více než sporné, ale neuznal je za jednání postižitelné z hlediska trestního práva (srov. bod 15. odůvodnění rozsudku soudu I. stupně). Odvolací soud se s tímto vyhodnocením zaznamenaných odposlechů v duchu zásady „in dubio pro reo“ a konstatováním toliko nadstandardní pomoci administrátora jednomu ze soutěžitelů spokojil, byť současně přesvědčivost úsudku nalézacího soudu

o neškodné pomoci vzápětí naboural poukazem na některé dílčí pasáže, jež ohodnotil jako „velmi problematické“ a přitom jednu takovou pasáž také ocitoval (srov. bod 22. odůvodnění napadeného usnesení).

13. Ani s uvedeným rozporuplným posouzením se nelze ztotožnit. Kontakt administrátora veřejné soutěže s jakýmkoli soutěžitelem bez uvědomění ostatních soutěžitelů je při zadání a průběhu veřejné soutěže na veřejnou zakázku zcela nežádoucí a v přímém rozporu s požadavkem na transparentnost soutěže. Ovšem zcela nadstandardní poskytování informačního servisu a průběžného

1 Srov. Xxxxx, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: X.X.Xxxx, 2012, s. 2618 – 2627.

poradenství výlučně jednomu ze soutěžitelů, nadto konečnému vítězi soutěže, což je dokonce provázeno vlastními iniciativními nápady a poznatky administrátora, a to v podstatě v průběhu celé doby trvání soutěže, nemůže být posouzeno nijak jinak, něž jako zjednání přednosti některému dodavateli nebo soutěžiteli na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů, jimž taková nezištná podpora poskytována není. Prvoinstanční soud zcela nesprávně ve svém rozhodnutí bagatelizoval, že pomoc s vyplněním formuláře a dalších listin v žádném případě nespadá pod definici zjednání přednosti nebo výhody podle § 256 odst. 1 trestního zákoníku.2 Oním údajným formulářem zde ovšem byla zadávací dokumentace ve všech svých částech, včetně čestných prohlášení. Závěr soudu, že se jednalo o pomoc, lze též říci radu, při vyplnění přihlášky do soutěže a způsob popisu vypsání některých technických informací, je jen konstatováním nezákonné ingerence Ing. P. J. ve prospěch společnosti

E. spol. s r.o., bez níž by společnost ani možná nebyla schopna nabídku bez vad podat, popř. jen s vyvinutím většího úsilí a s jistými obtíženi. Lze uzavřít, že i v posouzení vzájemné telefonické komunikace mezi obviněným M. Š. a Ing. P. J. jako z trestněprávního hlediska neškodného, tedy opět zjevně z důvodu absence společenské škodlivosti, soudy chybovaly. Přitom dostatečně nepřihlédly k dalším jednáním, jež v kontaktech mezi administrátorem veřejné zakázky a společností

E. spol. s r.o., resp. osobami za ni jednajícími, oné zachycené komunikaci v souvislosti s veřejnou zakázkou předcházela či ji následovala, včetně všech okolností toto další jednání provázejících.

14. Nejvýraznější je na straně soudů deficit ve vyhodnocení a v právním posouzení obsahu emailové zprávy ze dne 26. 1. 2014, již zaslal z neúředního kontaktu Ing. X. X. xxxxxxxxxx M. Š. Sám prvoinstanční soud označil tuto emailovou zprávu za klíčovou. Při jejím vyhodnocení označil za důležité to, že ceny uvedené v emailu jsou vyšší než ceny nabízené soutěžiteli, včetně ceny vítězné společnosti E. spol. s r.o., byť současně poznamenal, že rozdíly v cenách nejsou příliš velké. Dále zmínil poměrně pravidelné odstupňování oproti nabídkám v soutěži. Značně obsáhle se pak prvoinstanční soud věnoval časovým a osobním možnostem obviněného M. Š. vyplnit všechny položkové ceny v rozpočtech všech soutěžitelů, přijal závěr o nereálnosti takového jednání, odmítl, že by bylo možno dovodit ovlivnění dalších tří společností ze strany tohoto obviněného a vyloučil vzájemnou domluvu soutěžících o úpravě ceny zakázky ve prospěch vítězné společnosti.

15. Z hlediska podstaty podaného dovolání, tzn. jednání obviněného M. Š. v součinnosti s Ing. P. J., je nutno zdůraznit ty skutkové závěry, kterými své úvahy prvoinstanční soud shrnul v bodě 27. odůvodnění svého rozsudku. Konkrétně mj. prohlásil, že: „Prokázány byly pouze telefonické a elektronické kontakty mezi obžalovaným M. Š. a samostatně stíhaným P. J. krátce před soutěží o zakázku v této věci.“ Ve zjevném rozporu s obsahem odposlechů a za současného nezohlednění souvisejících okolností, postavení obou jmenovaných ve veřejné soutěži a jejich dalších kontaktů prvoinstanční soud označil předmětnou komunikaci za komunikaci ve své podstatě administrativní povahy s tím, že oba spolu řešili vyplnění listin pro účast ve veřejné soutěži. Soud navázal, že: „V žádném případě z jejich rozhovorů nelze dovodit domluvu soutěžících mezi sebou a také s P. J. coby tzv. administrátorem soutěže.“ O nic jiného než o domlouvání mezi obviněným M. Š. a Ing. P. J. na tom, jakým způsobem zadat potřebné údaje do nabídky tak, aby mohla společnost

2 Bod 28. odůvodnění rozsudku.

E. spol. s r.o. uspět, se však nejednalo a prvoinstanční soud tento fakt jednoduše ignoroval.

16. Dalším jednoznačně rozporným skutkovým závěrem prvoinstančního soudu, přitom určujícím pro naplnění znaků trestného činu, je ten, že: „v případě M. Š. bylo jednoznačně vyvráceno, že by podle něj byly stanoveny soutěžní ceny jednotlivých společností v soutěži. E-mail z 26. 1. 2014 nemohl ovlivnit finální ceny nabídek jednotlivých soutěžících společností, nyní obžalovaných. V době jejího zaslání již byly smlouvy o dílo, včetně rozpočtů, již vyhotoveny a také podepsány. V případě společnosti E. spol. s r.o. jsou tyto závěry zcela zjevně chybné. Nabídková cena této společnosti v soutěži byla s cenou, kterou Ing. X. X. xxxxxxxxxx M. Š. s dovětkem cca v emailu sdělil s tím, aby ji do nabídky uvedl, téměř zcela totožná (na 99,99 %). Co se týče podstaty podaného dovolání pak způsob, jakým byly stanoveny nabídkové ceny ostatních uchazečů, na tomto faktu nic nemění, zvlášť pokud tyto ostatní nabídkové ceny byly vyšší než Ing. P. J. určená a obviněnému M. Š. k využití v soutěži sdělená cena nejnižší, tedy ta, s níž měla společnost E. spol. s r.o. zvítězit a kterou tato společnost také převzala do své nabídky.

17. Odvolací soud e-mailovou zprávu ze dne 26. 1. 2014 označil za minimálně velmi problematickou. K úvahám prvoinstančního soudu zaujal dílčí výhradu, že jejich přesvědčivost je částečně snížena tím, že na úkor zhodnocení samotného obsahu emailu, tj. co jím autor sděloval a proč, jsou akcentovány jednak numerické rozdíly mezi pokynem a skutečnými nabídkami (byť pokyn obsahuje „cca“ a rozdíly jsou malé), jednak krajským soudem tvrzený časový pres k přepsání rozpočtů a smluv o dílo a neschopnost obviněného zpracovat změny. Jinými slovy odvolací soud konstatoval, že se nalézací soud přes potvrzení klíčové role předmětného důkazu pro posouzení věci nezabýval tím, z jakého důvodu Ing. X. X. xxxxxxxxxx M. Š. email z neoficiální adresy před uzavřením soutěže zasílal a co mu touto zprávou sděloval. Současně ale odvolací soud konstatoval, že: „Obsahem emailu je pokyn, aby obviněný vytvořil čtyři rozpočty; „cca takto: první 6,199 tis., druhý 6,220 tis., třetí 6,250 tis. Kč, čtvrtý 6,290 tis. Prosím ale, abys to dělal dosazováním konkrétních nových číslic do jednotlivých cen a ne násobením stejným koeficientem u celých jednotlivých SO.“ Přesto hodnotící úvahy prvoinstančního soudu odvolací soud označil za odpovídající zákonným předpokladům z hlediska § 2 odst. 6 trestního řádu, a to s tím, že je plně v kompetenci soudu prvního stupně hodnocený důkaz označit za neprůkazný a jeho obsah z různých důvodů zpochybnit.

18. Fakticky tak odvolací soud svým rozhodnutím aproboval stav, kdy prvoinstanční soud se vyhodnocení samé podstaty klíčového důkazu z hlediska posouzení trestnosti vyjednání přednosti ve veřejné soutěži pro společnost E. spol. s r.o. mezi Ing. P. J., který celou veřejnou zakázku prostřednictvím společnosti D. CZ s.r.o. administroval, a obviněným M. Š. vyhnul, resp. vyhodnotil jej ve vztahu k posouzení součinnosti obou jmenovaných zjevně rozporně s jeho skutečným obsahem. S tím, že by hodnocený email neobsahoval domluvu mezi soutěžitelem společností E. spol. s r.o., za niž jednal obviněný M. Š., a Ing. P. J., či jeho ovlivňování obviněného M. Š., hovoří-li odvolací soud o pokynu, se ztotožnit rozhodně nelze.

19. V posuzovaném případě je nepochybné, že Ing. P. J. s plným vědomím zástupců společnosti E. spol. s r.o. do jisté míry zvýhodnil tuto společnost tím, že jí předáním zadávací dokumentace poskytl, byť minimální časový předstih pro přípravu její nabídky. Tato iniciativa by z hlediska dosažení potřebné míry společenské škodlivosti

jednání pro závěr o jeho trestnosti patrně nepostačovala, na uvedené časové upřednostnění se ovšem poskytnutá nezákonná pomoc administrátora soutěže neomezila. Ing. P. J., nominovaný do hodnotící komise pro svou odbornou způsobilost hodnotit nabídky, poskytnul prostřednictvím obviněného M. Š. a na jeho vyžádání exkluzivní poradenství jen jednomu z účastníků zadávacího řízení, opět společnosti

E. spol. s x.x. Xxxxx nakonec vítězné společnosti s vyplněním nabídky tak, aby mohla v soutěži uspět. Ing. P. J. rovněž tomuto účastníkovi veřejné soutěže opět prostřednictvím obviněného M. Š. sdělil informace o nabídkové ceně, kterou soutěžitel využil, použil ve své nabídce a také s ní nakonec v soutěži uspěl. Základním a jediným hodnotím kritériem nabídek přitom podle zadávací dokumentace byla právě výše nabídkové ceny. Přesně cenu sdělenou v rozporu s pravidly soutěže společnost

E. spol. s x.x. xxxxxxx, její nabídka byla hodnotící komisí s účastí mj. i Ing. X. X. xxxxxxx jako nejvýhodnější a společnost zakázku financovanou ze strukturálních fondů EU získala.

20. Při posouzení nikoli izolovaném na jednotlivé kroky obviněných, nýbrž komplexním ve vztahu k celému popsanému jednání nelze dost dobře tvrdit, že by jednání obviněného M. Š. v součinnosti s Ing. P. J. bylo možno vyhodnotit pouze coby jednání osob, které by jen uskutečňovaly jakési administrativní úkony, jež se týkaly upřesnění některých technických parametrů předmětu zadání veřejné zakázky, ale nijak by přitom neovlivnily její základní zadání, transparentnost jejího zadání a rovnost všech v úvahu přicházejících dodavatelů. Šlo o jednání zjevně vedené minimálně s nepřímým úmyslem opatřit společnosti E. spol. s r.o. prospěch v podobě vítězství v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Jednání jmenovaného obviněného naplnilo znaky přečinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1 trestního zákoníku, jehož objektem je zájem na řádném a zákonném provedení jakékoli veřejné soutěže, zadání veřejné zakázky nebo jakékoli veřejné dražby, zejména zájem na dodržování stanoveného postupu za rovných podmínek pro jejich účastníky (soutěžitele).3 Jelikož byla do veřejné soutěže financované z rozpočtů EU podána nabídka s cenou neoprávněně smluvenou v rozhodujícím parametru (nabídková cena) s administrátorem veřejné zakázky, který by měl dohlížet na dodržení transparentnosti řízení a rovnosti účastníků v něm, je nutno takovou nabídku považovat za minimálně nesprávný doklad vztahující se k výdajům rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem. Doložením takové nabídky v rámci podkladů předložených ministerstvu jako poskytovateli dotace bylo umožněno nesprávné použití nebo zadržování finančních prostředků z takového rozpočtu. Je zcela namístě i závěr, že jednání, na němž se obviněný M. Š. spolupodílel, naplnilo taktéž všechny zákonné znaky zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. c) trestního zákoníku.

S ohledem na popsané skutečnosti

navrhuji,

3 Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2017 sp. zn. 5 Tdo 1263/2017.

aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle § 265r odst. 1 písm. b) trestního řádu:

1. podle § 265k odst. 1, 2 trestního řádu za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 trestního řádu částečně zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 6. 2022 sp. zn. 9 To 23/2022, a to v rozsahu, v jakém jím bylo rozhodováno o odvolání státního zástupce podaném proti zprošťujícímu výroku rozsudku prvoinstančního soudu výlučně ohledně obviněného M. Š. a obviněné právnické osoby E. spol. s r.o., dále zrušil ohledně uvedeného obviněného a uvedené obviněné právnické osoby předcházející rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 1. 2022 sp. zn. 22 T 4/2020, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,

2. a dále postupoval podle § 265l odst. 1 trestního řádu a přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Pokud by Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci je nutno rozhodnout jiným než navrhovaným způsobem, vyjadřuji i pro tento případ souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].

Brno 18. srpna 2022

XXXx. Xxxx Xxxxx nejvyšší státní zástupce