ČÁST PRVNÍ

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 589/2006 Sb., ze dne 6. prosince 2006,

kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění nařízení č. 253/2008 Sb., č. 337/2016 Sb. a č. 341 /2021 Sb.

Vyznačeny změny podle nařízení vlády č. 341/2021 S.

Vláda nařizuje podle § 100 odst. 1 a § 213 odst. 6 zákona č. 62/2006 Sb., zákoník práce:

ČÁST PRVNÍ

PŘEDMĚT PRÁVNÍ ÚPRAVY A ZÁKLADNÍ POJMY

§ 1

Úvodní ustanovení

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství2) upravuje odchylně pracovní dobu a dobu odpočinku zaměstnanců v dopravě uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) až f) zákoníku práce, jejichž zaměstnavatel je dopravcem nebo správcem pozemních komunikací nebo provozovatelem dopravní infrastruktury podle jiných právních předpisů3). Dále vymezuje odměnu členů osádky autobusu za dobu čekání mezi spoji časově a místně určenou jízdním řádem ve veřejné linkové osobní dopravě a dobu řízení v mezinárodní drážní dopravě.

§ 2

Odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku se vztahuje na zaměstnance uvedené v § 1, kterými jsou pro účely tohoto nařízení:

a) členové osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství4) nebo podle mezinárodní smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů4a), kterými jsou řidiči, pomocníci řidiče a průvodčí (dále jen „člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu“),

b) zaměstnanci údržby pozemních komunikací5), kteří zajišťují sjízdnost dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací,

c) zaměstnanci drážní dopravy

1. na dráze celostátní, regionální a vlečce6), kteří zabezpečují a obsluhují dráhu, organizují drážní dopravu, nebo se podílejí na zajišťování nebo provozování drážní dopravy, nebo řídí nebo doprovázejí drážní vozidlo nebo zajišťují jeho provozuschopnost,

2. podle bodu 1, kteří v mezinárodní drážní dopravě na dráze celostátní a regionální6a) řídí nebo doprovázejí drážní vozidlo na území České republiky a současně na území jiného členského státu Evropské unie po dobu alespoň jedné hodiny ze své směny (dále jen „zaměstnanec mezinárodní drážní dopravy“) ; zaměstnancem mezinárodní drážní dopravy se pro účely tohoto nařízení rozumí zaměstnanec v drážní dopravě, pro jejíž provozování se vyžaduje, aby dopravce byl držitelem osvědčení o bezpečnosti podle jiného právního předpisu6b) a zároveň držitelem dalšího osvědčení vydaného jiným členským státem Evropské unie v souladu s předpisy Evropských společenství6c) v oblasti bezpečnosti drážní dopravy. Za zaměstnance mezinárodní drážní dopravy se nepovažuje zaměstnanec v mezinárodní osobní drážní dopravě, kterou se zajišťuje dopravní obslužnost kraje, v mezinárodní nákladní dopravě do vzdálenosti 15 km od státních hranic, dále na železničním přechodu Petrovice u Karviné - Zebrzydowice a v drážní dopravě zahájené i ukončené na území České republiky, vedené přes území jiného členského státu Evropské unie, na kterém nezajišťuje dopravní obsluhu.

d) zaměstnanci městské hromadné dopravy7), kteří jsou členy osádky autobusu v městské autobusové dopravě27), zaměstnanci, kteří organizují silniční městskou dopravu, a zaměstnanci drážní dopravy na dráze tramvajové, trolejbusové, lanové a na dráze speciální (metro)8),

e) členové osádky autobusu v linkové osobní dopravě, kterými jsou řidiči, pomocníci řidiče a průvodčí, u které délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km (dále jen „člen osádky autobusu v linkové osobní dopravě“); za tohoto zaměstnance se nepovažuje člen osádky autobusu podle písmene d),

f) zaměstnanci zajišťující provozování letiště9), kteří zajišťují přistávání a vzlety letadel, ochranu a ošetřování letadel, zabezpečují a obsluhují letiště, organizují leteckou dopravu na letišti a zajišťují služby při odbavovacím procesu na letišti podle podmínek pro provozování letiště,

g) členové posádky letadla9), kteří jsou výkonnými letci nebo obsluhujícím personálem u zaměstnavatele, který provozuje obchodní leteckou dopravu letouny nebo vrtulníky nebo je provozovatelem leteckých prací nebo letecké záchranné služby.

§ 3

Základní pojmy

V tomto nařízení se rozumí

a) pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu doba řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická údržba vozidla, administrativní práce spojené s řízením vozidla a nezbytná jednání před správními orgány související s plněním pracovních úkolů; doba, kdy je člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu připraven na pracovišti k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, zejména čekání na nakládku a vykládku, jejíž doba není předem známa,

b) pracovní pohotovostí podle § 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu také doba, během níž člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu doprovází vozidlo přepravované trajektovou lodí11) nebo vlakem, čekací doby na hranicích a čekací doby z důvodu zákazu jízdy a doba strávená řidičem za jízdy na sedadle spolujezdce nebo na lehátku; tato doba není považována za dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu,

c) čekáním mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě prováděné autobusy doba časově a místně určená jízdním řádem, ve které zaměstnanec uvedený v § 2 písm. a) a e) neřídí vozidlo ani nevykonává žádnou jinou práci pro zaměstnavatele; tato doba se nezapočítává do pracovní doby (dále jen „doba čekání mezi spoji“),

d) zaměstnancem pracujícím letmo zaměstnanec drážní dopravy, jemuž zaměstnavatel nemůže, vzhledem k podmínkám provozu, vypracovat v rámci nerovnoměrně rozvržené pracovní doby písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena,

e) režijní jízdou doba potřebná pro přemístění zaměstnance ze sjednaného místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce před jeho začátkem nebo doba potřebná pro přemístění z místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce v jeho průběhu nebo doba potřebná k přemístění z místa výkonu práce do sjednaného místa výkonu práce po skončení pracovního výkonu,

f) dobou řízení v mezinárodní drážní dopravě doba, po kterou zaměstnanec mezinárodní drážní dopravy řídí drážní vozidlo nebo je ve vozidle přítomen a je za něj odpovědný, s výjimkou doby plánované pro přípravu nebo odstavení drážního vozidla,

g) zaměstnancem pracujícím v noční době člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu, zaměstnanec mezinárodní drážní dopravy a zaměstnanec zajišťující údržbu dráhy speciální (metro)12) v městské hromadné dopravě, který vykonává práci během noční doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,

h) týdnem člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu období mezi 0.00 hodinou v pondělí a

24.00 hodinou v neděli,

i) zimním obdobím období od 1. listopadu kalendářního roku do 31. března následujícího kalendářního roku.

ČÁST DRUHÁ

PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU ZAMĚSTNANCŮ V DOPRAVĚ HLAVA I

ČLEN OSÁDKY NÁKLADNÍHO AUTOMOBILU NEBO AUTOBUSU V SILNIČNÍ DOPRAVĚ

Díl 1

Pracovní doba

§ 4

(1) Pracovní doba člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě ve více pracovněprávních vztazích13) může ve svém souhrnu činit nejvýše 48 hodin týdně.

(2) Každý zaměstnavatel písemně požádá člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě o stejnopis evidence pracovní doby14) odpracované u jiného zaměstnavatele. Člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě tento stejnopis poskytne neprodleně.

§ 5

(1) Pracovní dobu je možné prodloužit až na 60 hodin týdně, pokud její průměr bez práce přesčas nepřesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu15) za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.

(2) Délka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

§ 6

Evidenci pracovní doby a pracovní pohotovosti16) člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě uchovává zaměstnavatel po dobu nejméně 2 let po skončení jednotlivých kalendářních roků.

Díl 2

Doba odpočinku

§ 7

Nepřetržitý odpočinek mezi směnami

Zaměstnavatel poskytne členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství17). Za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství18) poskytne zaměstnavatel členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě nepřetržitý odpočinek mezi směnami podle mezinárodní smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů19).

§ 8

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

Zaměstnavatel poskytne členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě nepřetržitý odpočinek v týdnu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství20). Za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství18) poskytne zaměstnavatel členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě nepřetržitý odpočinek v týdnu podle mezinárodní smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů19).

Díl 3

Přestávka v práci

§ 9

(1) Zaměstnavatel poskytne členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 45 minut, pokud je pracovní doba člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě delší než 9 hodin.

(2) Přestávka v práci na jídlo a oddech podle odstavce 1 může být rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut. To platí i v případě přestávky v práci na jídlo a oddech poskytnuté podle § 88 odst. 1 zákoníku práce.

Díl 4

Odměna za dobu čekání mezi spoji

§ 9a

Za každou celou hodinu doby čekání mezi spoji přísluší členu osádky autobusu podle § 2 písm. a) odměna nejméně ve výši 90 % hodinové sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy stanovené pro pátou skupinu prací28). Doby čekání mezi spoji se pro účely stanovení odměny v kalendářním měsíci sčítají.

HLAVA II

ZAMĚSTNANEC ÚDRŽBY POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Díl 1

Pracovní doba

§ 10

(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby pracovní doba zaměstnance údržby pozemních komunikací v jednotlivých týdnech v zimním období a při likvidaci důsledků povětrnostní situace21) nepřekročila 60 hodin a za vyrovnávací období22) nepřesáhla stanovenou týdenní pracovní dobu15).

(2) Délka směny v zimním období a při likvidaci důsledků povětrnostní situace21) může činit nejvýše 16 hodin.

Díl 2

Doba odpočinku

§ 11

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami

(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnanci údržby pozemních komunikací v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace21) tak, aby měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

(2) Zaměstnavatel může v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace21) zkrátit zaměstnanci údržby pozemních komunikací nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami až na 6 hodin nebo, pokud byla předchozí směna kratší než 6 hodin, až na dobu trvání této směny, nejméně však na dobu 3 hodin. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami může být zkrácen za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

§ 12

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

Zaměstnavatel v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace21) rozvrhne pracovní dobu zaměstnanci údržby pozemních komunikací tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů bude alespoň 24 hodin s tím, že za období 3 týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 105 hodin.

HLAVA III ZAMĚSTNANEC DRÁŽNÍ DOPRAVY

Díl 1

Pracovní doba

§ 13

(1) Zaměstnavatel rozvrhne stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce tak, aby délka směny nepřesáhla 13 hodin. V případě, že součástí směny je režijní jízda, může délka směny činit nejvýše 15 hodin. V případě, že součástí směny je režijní jízda, může být délka směny podle věty první prodloužena jen o dobu trvání této režijní jízdy s tím, že směna může činit nejvýše 15 hodin; jde-li však o zaměstnance drážní dopravy na

dráze celostátní, regionální a vlečce, který řídí drážní vozidlo, může být takto délka směny prodloužena jen v případě režijní jízdy, která je plánována a uskutečněna na konci směny.

(2) Jestliže zaměstnavatel písemným rozvrhem pracovní doby rozdělí směnu zaměstnanci drážní dopravy řídícímu drážní vozidlo na dráze celostátní, regionální a vlečce na více částí, může doba mezi začátkem první části směny a koncem poslední části téže směny činit nejvýše 13 hodin nebo nejvýše 15 hodin za podmínek uvedených v odstavci 1, a to během 24 hodin po sobě jdoucích.

(3) (2) Režijní jízda zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce se započítává do pracovní doby.

(4) Zaměstnavatel v evidenci pracovní doby16) rovněž vede u jednotlivých zaměstnanců drážní dopravy údaj o době režijní jízdy s vyznačením začátku a konce jejího trvání.

Díl 2

Doba odpočinku

§ 14

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami

(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby zaměstnanec drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zaměstnanci drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce zkrácen až na 6 7 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za předpokladu, že zaměstnavatel zajistí zaměstnanci možnost spánku na lůžku po dobu alespoň 6 hodin. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami může být zkrácen za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

Díl 3

Dovolená

§ 15

Podmínky poskytování dovolené v kalendářních dnech

(1) Zaměstnanci drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, lze poskytovat dovolenou v kalendářních dnech, jestliže zaměstnanec má v rozvrhu směn

a) rozdíl v délce směny v průměru větší než 4 hodiny v jednotlivých týdnech, nebo b) rozdílný počet směn v jednotlivých týdnech.

(2) Dovolenou v kalendářních dnech lze poskytovat zaměstnanci drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu do více než dvou vyrovnávacích období v průběhu 52 týdnů po sobě jdoucích.

(3) Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v kalendářních dnech zaměstnanci drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, tak, aby nedocházelo ke zvýhodnění zaměstnance nebo zaměstnavatele.

Zrušeno nařízením vlády č. 341/2021 Sb.

HLAVA IV

ZAMĚSTNANEC MEZINÁRODNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY

Díl 1

Pracovní doba

§ 15a

(1) Pro zaměstnance mezinárodní drážní dopravy platí pro délku směny a režijní jízdu § 13.

(2) Evidenci pracovní doby zaměstnance mezinárodní drážní dopravy uchovává zaměstnavatel po dobu nejméně 1 roku po skončení jednotlivých kalendářních roků.

Díl 2

Doba odpočinku

§ 15b

Nepřetržitý odpočinek mezi směnami

(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnance mezinárodní drážní dopravy tak, aby zaměstnanec mezinárodní drážní dopravy měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek během 24 hodin po sobě jdoucích alespoň v trvání

a) 12 hodin v místě bydliště,

b) 8 hodin v jiném místě za podmínky, že následující odpočinek bude poskytnut podle písmene a).

(2) Odpočinek podle odstavce 1 písm. a) může být zaměstnanci mezinárodní drážní dopravy zkrácen nejvýše jednou v týdnu až na 9 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek podle odstavce 1 písm. a) bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. Odpočinek podle věty první nemůže následovat po odpočinku poskytnutém zaměstnanci mezinárodní drážní dopravy podle odstavce 1 písm. b).

§ 15c

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnance mezinárodní drážní dopravy tak, aby měl nepřetržitý odpočinek během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v období 52 týdnů po sobě jdoucích

a) v počtu alespoň 12 nepřetržitých odpočinků, každý v trvání alespoň 60 hodin,

b) v počtu alespoň 12 nepřetržitých odpočinků, každý v trvání alespoň 60 hodin tak, aby do něho spadala sobota a neděle,

c) v trvání alespoň 36 hodin s tím, že za období 2 týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 120 hodin v ostatních týdnech stanoveného období.

Díl 3

Přestávka v práci

§ 15d

(1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci mezinárodní drážní dopravy, který řídí samostatně drážní vozidlo, nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 45 minut, pokud je pracovní doba zaměstnance mezinárodní drážní dopravy delší než 8 hodin.

(2) Přestávka na jídlo a oddech podle odstavce 1 může být rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut.

Díl 4

Doba řízení

§ 15e

Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnance mezinárodní drážní dopravy tak, aby denní doba řízení činila nejvýše 9 hodin a u zaměstnance pracujícího v noční době nejvýše 8 hodin. Celková doba řízení může činit nejvýše 80 hodin v období dvou týdnů po sobě jdoucích.

HLAVA V

ZAMĚSTNANEC MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY

Díl 1

Pracovní doba

§ 16

(1) Délka stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance městské hromadné dopravy, který pracuje v nepřetržitém pracovním režimu, může činit nejvýše 40 hodin týdně.

(2) Délka směny zaměstnance městské hromadné dopravy včetně případné režijní jízdy může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

(3) Režijní jízda zaměstnance městské hromadné dopravy se započítává do pracovní doby.

Díl 2

Doba odpočinku

§ 17

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami

(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby zaměstnanec městské hromadné dopravy měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zaměstnanci městské hromadné dopravy

a) zkrácen až na 9 hodin nejvýše třikrát v týdnu za podmínky, že v následujícím týdnu bude prodloužen o dobu předchozího zkrácení,

b) během 24 hodin po sobě jdoucích rozdělen na dvě nebo tři části ve dnech, v nichž není zkrácen podle písmene a), přičemž musí jedna část činit alespoň 8 hodin a nepřetržitý odpočinek musí být prodloužen z 11 hodin na alespoň 12 hodin.

§ 18

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnanci městské hromadné dopravy tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů bude alespoň 24 hodin s tím, že za období 3 týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 105 hodin.

Díl 3

Bezpečnostní přestávka

§ 19

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby doba řízení zaměstnance městské hromadné dopravy byla nejdéle po 4 hodinách řízení přerušena bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Tato přestávka může být rozdělena do několika přestávek v trvání nejméně 10 minut.

HLAVA VI

ČLEN OSÁDKY AUTOBUSU V LINKOVÉ OSOBNÍ DOPRAVĚ

§ 19a

Na pracovní dobu, dobu odpočinku a bezpečnostní přestávku člena osádky autobusu v linkové osobní dopravě se použijí ustanovení § 16 až 19.

§ 19b

Za dobu čekání mezi spoji náleží členu osádky autobusu v linkové osobní dopravě odměna podle § 9a.

HLAVA VII

ZAMĚSTNANEC ZAJIŠŤUJÍCÍ PROVOZOVÁNÍ LETIŠTĚ

Díl 1

Pracovní doba

§ 20

Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby délka směny zaměstnance zajišťujícího provozování letiště činila nejvýše 16 hodin.

Díl 2

Doba odpočinku

§ 21

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami

(1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnance zajišťujícího provozování letiště tak, aby měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zaměstnanci zajišťujícímu provozování letiště zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

HLAVA VIII

ČLEN POSÁDKY LETADLA

Díl 1

Pracovní doba

§ 22

(1) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny rozvrhne pracovní dobu člena posádky letadla v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství22a) tak, aby délka směny za podmínek stanovených jiným právním předpisem23)

a) člena základní posádky letadla22a) činila nejvýše 14 hodin,

b) člena zesílené posádky letadla23) činila nejvýše 16 hodin,

c) člena zdvojené posádky letadla23) činila nejvýše 18 hodin.

(2) Délku směny stanovenou v odstavci 1 lze prodloužit v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství22a) za podmínek stanovených jiným právním předpisem23), je-li to v důsledku okolností, které nastanou po zahájení směny, nezbytné pro bezpečné dokončení letu.

(3) Pracovní doba člena posádky letadla nesmí přesáhnout v průběhu jednoho týdne 60 hodin, v průběhu čtyř týdnů po sobě jdoucích 200 hodin.

(4) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny vypracuje písemný rozvrh týdenní pracovní doby na každý kalendářní měsíc období sjednaného v kolektivní smlouvě pro nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu a seznámí s ním člena posádky letadla nejpozději 10 dnů před začátkem následujícího kalendářního měsíce, v němž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne s členem posádky letadla jinak.

Díl 2

Doba odpočinku

§ 23

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami

(1) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu vrtulníky, letecké práce a leteckou záchrannou službu rozvrhne pracovní dobu člena posádky letadla tak, aby měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být členu posádky letadla za podmínek stanovených jiným právním předpisem23) zkrácen až na 10 hodin.

(3) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny poskytne členu posádky letadla nepřetržitý odpočinek mezi směnami podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství23a) za podmínek stanovených jiným právním předpisem23).

(4) Odpočinek podle odstavce 3 může být členu posádky letadla podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství23a) za podmínek stanovených jiným právním předpisem23) zkrácen v rozsahu uvedeném v odstavci 2.

§ 23a

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

(1) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny rozvrhne pracovní dobu člena posádky letadla tak, aby doba nepřetržitého odpočinku v týdnu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství22a) za podmínek stanovených jiným právním předpisem23) činila nejméně 36 hodin nebo během 10 kalendářních dnů po sobě jdoucích činila nejméně 60 hodin, přičemž v období 4 týdnů musí doba nepřetržitého odpočinku činit nejméně 7 kalendářních dnů, v období 13 týdnů nejméně 24 kalendářních dnů a v období 52 týdnů po sobě jdoucích nejméně 96 kalendářních dnů. Nepřetržitý odpočinek v týdnu se stanoví tak, aby jednou v období 4 týdnů do něho spadala sobota a neděle.

(2) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu vrtulníky, letecké práce a leteckou záchrannou službu poskytne členu posádky letadla nepřetržitý odpočinek v týdnu za podmínek stanovených jiným právním předpisem23) v rozsahu uvedeném v odstavci 1.

Díl 3

Pracovní pohotovost

§ 24

Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny může s členem posádky letadla dohodnout pracovní pohotovost mimo území České republiky v místě, kde mu zajistí ubytování, v rozsahu nejvýše 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích a nejvýše 72 hodin v období 4 týdnů po sobě jdoucích. Dohodnutý rozsah pracovní pohotovosti nesmí přesáhnout 400 hodin v období 52 týdnů po sobě jdoucích.

HLAVA VIII zrušeno

Díl 1 zrušeno

§ 25 zrušeno

Díl 2 zrušeno

§ 26, § 27 zrušeno

ČÁST TŘETÍ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 28

(1) Do dne 10. dubna 2007 se za zaměstnance podle § 2 písm. a) považuje člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství24).

(2) Do dne 10. dubna 2007 se nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě řídí přímo použitelným předpisem Evropských společenství25). Za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství26) se nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu řídí mezinárodní smlouvou vyhlášenou ve Sbírce zákonů19).

§ 29

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou ustanovení § 2 písm. a), § 7 a 8, která nabývají účinnosti dnem 11. dubna 2007.

Předseda vlády:

Xxx. Xxxxxxxxx v. r.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: RNDr. Xxxxx v. r.

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Rady 2000/79/ES ze dne 27. listopadu 2000 o Evropské dohodě o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví uzavřené mezi Sdružením evropských leteckých společností (AEA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), Evropským sdružením technických letových posádek (ECA), Evropským sdružením leteckých společností (ERA) a Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IACA).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.

Směrnice Rady 2005/47/ES ze dne 18. července 2005 o dohodě mezi Společenstvím evropských železnic (CER) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) o některých aspektech pracovních podmínek mobilních pracovníků poskytujících interoperabilní přeshraniční služby v železniční dopravě.

2) Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví.

3) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

4) Čl. 2 odst. 1 a 2 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.

4a) Čl. 2 Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) (vyhláška č. 108/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 82/1984 Sb., a vyhlášky č. 80/1994 Sb.).

5) Zákon č. 13/1997 Sb.

6) § 3 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 266/1994 Sb.

§ 1 písm. p) vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah.

6a) § 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 266/1994 Sb.

6b) § 34h zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 181/2006 Sb.

6c) Čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti

železnic Společenství a změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic).

7) § 2 písm. c) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu.

8) § 1 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb.

9) Zákon č. 49/1997 Sb.

11) § 2 odst. 7 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

12) § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb.

13) § 3 věta druhá zákoníku práce.

14) § 96 odst. 2 zákoníku práce.

15) § 79 zákoníku práce.

16) § 96 odst. 1 zákoníku práce.

17) Čl. 4 písm. g), čl. 8 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.

18) Čl. 2 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2000 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.

19) Čl. 8 a 9 Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) (vyhláška č. 108/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 82/1984 Sb. a vyhlášky č. 80/1994 Sb.).

20) Čl. 4 písm. h), čl. 8 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.

21) § 26 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb.

22) § 83 odst. 1 zákoníku práce.

22a) Hlava Q přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví.

23) Vyhláška č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě.

23a) Článek OPS 1.1110 hlavy Q přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví.

24) Čl. 2 odst. 1 a čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.

25) Čl. 8 a 9 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.

26) Čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.

27) § 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

28) § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.