Nejvyšší soud prostřednictvím
1 NZO 5033/2022 - 20
Nejvyšší soud prostřednictvím
Krajského soudu v Hradci Králové
ke sp. zn. 7 T 5/2020
Podle § 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu, za použití § 8 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 trestního řádu podávám v neprospěch obviněných
A. T., nar. ***, trvale bytem ***,
Mgr. M. B., nar. ***, trvale bytem ***, Mgr. L. K., nar. ***, trvale bytem ***, Ing. B. V., nar. ***, trvale bytem ***,
dovolání
proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 5. 2022 sp. zn. 15 To 21/2022, a to proti té jeho části, kterou bylo podle § 256 trestního řádu zamítnuto odvolání státního zástupce proti výroku rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 11. 2021 sp. zn. 7 T 5/2020, jímž byli obvinění A. T., Mgr. M. B., Mgr. L. K. a Ing. B. V. podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěni obžaloby v její části vymezené pod bodem II.,
a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. m) trestního řádu s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) trestního řádu, neboť napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. b) trestního řádu, přestože v řízení mu předcházejícím rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, byla ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a rozhodnutí soudu prvního stupně spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 11. 2021 sp. zn. 7 T 5/2020 (dále jen „rozsudek prvoinstančního soudu“) byli mimo jiné obvinění
A. T., Mgr. M. B., Mgr. L. K. a Ing. B. V. podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěni obžaloby pro skutek vymezený pod bodem II. obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 9. 3. 2020 sp. zn. 2 KZV 5/2019. Tento skutek souvisel s dotovaným projektem H. k. P., přičemž vzhledem k značné obsáhlosti a jisté komplikovanosti písemného vyjádření skutku, jaké bylo zvoleno v obžalobě, není nezbytně nutné popis skutku doslovně opakovat. Pro potřeby dovolání postačí odkázat na popis skutku, jak byl vyjádřen pod bodem II. obžaloby,
a v další části odůvodnění dovolání jen zdůraznit vybrané skutkové okolnosti, jež se jeví podstatnými z hlediska rozsahu namítaných vad.
2. Obžaloba spatřovala v jednání obviněných označených v záhlaví tohoto dovolání, jež se vztahovalo k projektu H. k. P. a stalo se součástí popisu skutku pod bodem II. obžaloby, následující trestné činy. Obviněný A. T. se měl z pozice starosty Města P. p. S. dopustit zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle
§ 329 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 6 písm. a) trestního zákoníku, ukončeného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, a zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku, ukončeného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Obviněný Mgr. M. B. měl coby tajemník městského úřadu spáchat zločin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku a ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku pokus zločinu dotačního podvodu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 212 odst. 1, 6 písm. a) trestního zákoníku a pokus zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku. I obviněný Mgr. L. K. v pozici náměstka ředitele a vedoucího odboru vnitřních věcí Správy KRNAP se měl podle obžaloby dopustit zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, dále účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku na zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 6 písm. a) trestního zákoníku, ukončeného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, a na zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku, ukončeného ve stádiu pokusu podle
§ 21 odst. 1 trestního zákoníku. Shodná trestná činnost byla v obžalobě kladena za vinu i obviněnému Ing. B. V. s tou odlišností, že se tento obviněný měl dopustit účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku na uvedených třech zločinech.
3. Na tomto místě je třeba poznamenat, že pro jednání v rámci skutku pod bodem II. obžaloby byli obžalováni i další spoluobvinění (Ing. J. H., Ing. A. P., Mgr. Z. K. a Mgr. P. H.), přičemž i oni byli následně rozsudkem prvoinstančního soudu podle
§ 226 písm. b) trestního řádu obžaloby zproštěni. Ohledně těchto spoluobviněných nicméně dovolání podáváno není. Rovněž tak dovoláním není napaden výrok z usnesení odvolacího soudu o zamítnutí odvolání státního zástupce ve vztahu k výroku o zproštění obžaloby v části týkající se skutku vymezeného pod bodem I. obžaloby, který se zabýval umístěním zeminy na pozemcích nacházejících se v ochranném pásmu vodního zdroje a současně ve III. zóně KRNAP.
4. Rozsudek prvoinstančního soudu byl napaden odvoláním obviněného Ing. J. H. a také odvoláním státního zástupce. Ten odvolání podal v neprospěch všech obviněných. K tomu je vhodné uvést, že součástí výhrad v odvolání státního zástupce proti rozsudku prvoinstančního soudu ve vztahu k obviněným A. T., Mgr. M. B., Mgr. L. K. a Ing. B. V. byla mj. i argumentace k tomu, že jejich jednání v rámci skutku pod bodem II. obžaloby mělo být správně posouzeno vedle trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku v jeho kvalifikovaných skutkových podstatách označených v obžalobě též podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku jako pokus zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 6 písm. a) trestního zákoníku a zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku, případně jako účastenství ve formě pomoci
podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku na těchto trestných činech. Obě podaná odvolání Vrchní soud v Praze podle § 256 trestního řádu zamítl nyní napadeným usnesením ze dne 6. 5. 2022 sp. zn. 15 To 21/2022 jako nedůvodná.
5. S výrokem o zamítnutí odvolání státního zástupce v napadeném usnesení Vrchního soudu v Praze, co se týče obviněných A. T., Mgr. M. B., Mgr. L. K. a Ing. B. V., se nelze ztotožnit, byť ne ve vztahu k celému původnímu rozsahu popisu skutkového děje, tak jak byl uveden v bodě II. obžaloby.
6. Z pohledu námitek uplatněných v dovolání je možno ocitovat vybranou část popisu skutku pod bodem II. obžaloby, a to po její úpravě, jak byla státním zástupcem předestřena v jeho závěrečné řeči v hlavním líčení:
„… Jelikož již nejméně od měsíce listopadu 2017 A. T. spolu s Mgr. M. B. a Mgr. Z. K. měli vědomost o tom, že reálně dojde k podstatnému posunu v termínu dokončení
H. k. P., a tedy pro účely čerpání zamýšlených dotačních prostředků bude muset být jakýmkoli způsobem prodloužena doba tzv. udržitelnosti projektu, a to až do konce roku 2025, započali řešit nastalou situaci vůči dosavadně platným určitým smluvním ujednáním, když zejména se jednalo o smlouvu o pronájmu pozemků ze strany Správy KRNAP, nacházejících se pod H. k. P., která dle původní smlouvy měla být uzavřena dne 28. 12. 2016, s přihlédnutím k ustanovení § 27 odst. 2 zákona číslo 219/2000 Sbírky, o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen
„ZMS“), mohla být a také i byla uzavřena na maximální možnou dobu trvání 8 let, tedy až do konce roku 2024.
Právě z těchto důvodů v průběhu měsíce ledna 2018 vyjádřila Mgr. Z. K. vůči A. T. obavy z toho, zda pro možnou realizaci dané H. k. P. bude možno včas udělat příslušnou změnu územního rozhodnutí, načež A. T. ihned komunikoval s Ing. B. V. v tom směru, zda vůbec a jakým způsobem je možno takzvaně prodloužit příslušnou nájemní smlouvu o jeden rok a zejména zajistit její průchodnost přes nově ustanoveného ředitele Správy KRNAP (na místo Ing. J. H. byl od 1. 1. 2018 jmenován R. B.), avšak tohoto se rozhodli takzvaně obejít tím způsobem, že A. T. s Ing. B. V. se dne 16. 1. 2018 dohodli na vytvoření zcela nové nájemní smlouvy, kterou však bylo nutno podepsat se zpětným datem (nejpozději do dne 31. 12. 2017, kdy ve funkci ředitele Správy KRNAP skončil Ing. J. H.), přičemž současně bylo potřeba z obdobného důvodu změnit stanovisko Správy KRNAP na takzvanou dočasnost stavby, která bude, shodně jako platnost nové smlouvy nájemní, až do konce roku 2025, proto po vzájemné domluvě mezi A. T., Mgr. M. B. a Ing. B. V. byla na konci měsíce ledna 2018 zaslána Mgr. M. B. Ing. B. V. antedatovaná žádost Města P. p. S. (s fiktivním datem dne 23. 12. 2017), směřující jednak k ukončení stávající nájemní smlouvy, týkající se pronájmu pozemků pod budoucí H. k. P., jednak k uzavření nové nájemní smlouvy stejného obsahu, avšak na dobu 8 let, tedy až do konce roku 2025, když za součinnosti A. T., Ing. B. V. a i Mgr. L. K. skutečně až v průběhu druhé poloviny měsíce ledna 2018 byly vytvořeny souběžně v jeden okamžik (zřejmě až dne 24. 1. 2018) jednak dohoda o ukončení původní nájemní smlouvy číslo SMLN-22-04/2017 s fiktivním datem 27. 12. 2017, dále nová nájemní smlouva s fiktivním datem 29. 12. 2017, číslo jednací SMLN-22-4/2018, a současně taktéž dodatek číslo 1 opět s fiktivním datem 29. 12. 2017, vztahující se ke smlouvě o souhlasu s provedením stavby ze dne 14. 2. 2017, číslo jednací SMLJ-22-99/2017, přičemž při vědomí, že Ing. J. H. fakticky nebyl počínaje dnem
1. 1. 2018 ředitelem Správy KRNAP, a tedy ani není oprávněn k uzavírání
předmětných smluv, přesto Mgr. L. K. jak uvedené smlouvy, tak i zmíněný dodatek číslo 1 podepsal takzvaně v zastoupení k podpisové doložce Ing. J. H., přičemž tímto okamžikem došlo fakticky k nezákonnému prodloužení celkové doby soustavného nájmu předmětných pozemků na reálnou dobu celkem 9 let, když takzvaně za správnost dané dokumenty svým podpisem i potvrdil Ing. B. V., přičemž současně takto jmenovaní postupovali nejen za účelem takzvaného obejití nově do funkce ustanoveného ředitele Správy KRNAP, ale především z důvodu vědomého nerespektování, a tedy faktického obejití ustanovení § 27 odstavec 4 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, kde jest stanoveno, že případná nepřetržitá doba nájmu převyšující dobu 8 let (k tomu viz i ustanovení
§ 27 odstavec 1, 2 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích) může být zrealizována toliko a jedině při povolení výjimky ze strany Ministerstva financí České republiky, k čemuž však nikdy nedošlo, a dále stejně tak Mgr. L. K., Ing. B. V., potažmo i Ing. J. H. nikdy nepožádali právě o povolení výjimky podle citovaného ustanovení zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, když současně s tím, že takto došlo k uzavření předmětné nájemní smlouvy s fiktivním datem dne 29. 12. 2017 xxxx nekonali v souladu s ustanovením § 14 odstavec 7 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (v návaznosti na § 27 odstavec 1 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích), neboť jimi nebylo (ani v případě již tzv. prvotní nájemní smlouvy s datem 28. 12. 2016, spisová značka SMLN-22- 04/2017) rozhodnuto ze strany příslušného vedoucího Správy KRNAP jakožto organizační složky (Ing. J. H.), popřípadě jím pověřeného jiného vedoucího zaměstnance (Mgr. L. K. v rámci generální plné moci mu vystavené právě Ing. J. H. v měsíci říjnu 2016) o takzvané nepotřebnosti předmětného majetku, kdy daný postup byl jinak faktickou povinností u každé nové nájemní smlouvy, přičemž tímto postupem ze strany Ing. J. H., respektive Mgr. L. K., fakticky nemohla nastat platnost příslušného právního jednání – nájemní smlouvy s datem 29. 12. 2017 (viz ustanovení
§ 44 odstavec 4 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, s přihlédnutím k ustanovení § 580 odstavec 1 občanského zákoníku), když shodným postupem, zejména ze strany Mgr. L. K. a i Ing. B. V., souběžně došlo k porušení Metodického pokynu Správy KRNAP ze dne 17. 7. 2017, evidenční číslo MP/P-04-2017, který jednoznačně v kapitole VII písm. b) zakotvuje nemožnost ukončování nájemního vztahu zpětně, přičemž však k tomuto právě prostřednictvím antedatace dohody o ukončení původní nájemní smlouvy pod spisovou značkou SMLN-22-04/2017 s fiktivním datem dne 27. 12. 2017 došlo, ačkoli reálně byla vytvořena nejdříve až koncem měsíce ledna 2018.
Dále k požadavku představitelů Města P. p. S. (A. T.), a především za účelem následného získání dotace daným subjektem pro projekt H. k. X., nechal vyhotovit a i dne 29. 9. 2017 Ing. J. H. podepsal souhlas majitele takzvaného dotčeného pozemku, přičemž v rámci tohoto učinil i prohlášení, že byl v plném rozsahu informován o plánované realizaci předmětného projektu a rovněž tak že souhlasí s jeho realizací po celou dobu jeho udržitelnosti, tedy toliko do konce roku 2024, přičemž pro faktickou absenci jeho rozhodnutí o takzvané dočasné nepotřebnosti předmětných pozemků (postupem dle § 14 odstavec 7 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích) tyto nemohly být ani daným způsobem dále využity, když příslušný dokument rovněž tak podepsal A. T. jménem
M. P. pod S. a jako přílohu jej připojil k vlastní žádosti o dotaci, podané dne 29. 9. 2017 v 15.55 hodin (elektronicky), která v rámci programu Interreg V-A CZ-PL, v němž byla
vyhlášena právě výzva na příjem obdobných žádostí, týkajících se projektů v oblasti cestovního ruchu, když vlastním poskytovatelem dotace mělo být Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, s tím, že předmětná žádost o danou dotaci byla dále zpracovávána prostřednictvím Centra pro regionální rozvoj České republiky – společný sekretariát, a proto následně v doplňku žádosti o tuto dotaci ze dne 26. 1. 2018 A. T. vědomě doložil i již zmíněnou antedatovanou nájemní smlouvu (číslo SMLN-22-4/2018 s fiktivním datem 29. 12. 2017) a i dodatek číslo 1 smlouvy o souhlasu s provedením stavby (číslo SMLJ-22-99/2017 s fiktivním datem 29. 12. 2017), a současně pravdivost těchto dokladů stvrdil právě A. T. svým čestným prohlášením ze dne 24. 1. 2018, přičemž toto vše musel A. T. za budoucího příjemce předmětné dotace opatřit nejpozději do dne 26. 1. 2018, a to z důvodu dodržení podmínek pro zachování udržitelnosti tohoto dotačního projektu, dané mu v rámci lhůty 10 pracovních dnů od výzvy ze strany Centra regionálního rozvoje České republiky – společného sekretariátu, učiněné k doplnění žádosti ze dne 12. 1. 2018 (předmětná lhůta jest uvedena i v jednotlivých příručkách pro žadatele o dotaci a pro příjemce dotace), přičemž takto byl příjemce dotace, tedy mimo jiné i Město P. p. S., výslovně dne 12. 1. 2018 vyrozuměn, že nesplněním daných pokynů by ve svém důsledku znamenalo vyřazení projektu H. k. P. z takto nastaveného dotačního programu (k tomu viz bod A./3. zmíněné výzvy ze dne 12. 1. 2018).
V souvislosti s výše uvedenými antedatovanými dokumenty následně vydala Ing. A. P. dne 12. 3. 2018 nové rozhodnutí, a to o změně stavby před dokončením, číslo jednací SO-16/18-Kl, v rámci kterého byla předmětná stavba projektu H. k. P. povolena opět jako dočasná, avšak již až do 31. 12. 2025, …
… Konkrétně tedy A. T. za účasti a ve spolupráci s Mgr. M. B. …, fakticky tak zneužil postavení starosty jakožto odpovědného úředníka územní samosprávy a též nadužil svého vlivu, především za účelem prosazení výstavby H. k. P., a to za každou cenu, včetně porušení již zmíněných, ale i dále níže bližším způsobem specifikovaných ustanovení zákonných norem, čímž daným způsobem jeho záměrem bylo provést danou výstavbu v co nejkratší lhůtě …
… Taktéž Mgr. M. B. jakožto tajemník dané obce, který byl odpovědný za plnění úkonů obecního úřadu ať už v samostatné působnosti, či v rámci přenesené působnosti (§ 110 odstavec 2 zákona o obcích), v rozporu se svými povinnostmi vědomě již počátkem roku 2018 činil jednání směřující k vlastnímu vyhotovení výše zmíněné antedatované žádosti Města P. p. S. a následně taktéž antedatovaných smluv uzavřených se Správou KRNAP, když souběžně s činností A. T. i on byl veden snahou působit na odpovědné pracovníky na straně Správy KRNAP, když taktéž byl i srozuměn s tím, že zmíněný stavební úřad v rámci rozhodovací činnosti mimo jiné i porušil ustanovení § 110 stavebního zákona, neboť sdělením ze dne 24. 1. 2018, číslo jednací SO-16/18-Kl, bylo zahájeno řízení o změně stavby před jejím dokončením právě na základě a v souvislosti s těmito antedatovanými smlouvami mezi Městem
P. p. S. a Správou KRNAP, na jejichž vzniku se taktéž Mgr. M. B. aktivně podílel, ačkoli v době podání žádosti Města P. p. S. ze dne 23. 1. 2018 tyto antedatované dodatky (dohoda s fiktivním datem 27. 12. 2017 o ukončení nájemní smlouvy číslo SMLN-22- 04/2017, nájemní smlouva s fiktivním datem 29. 12. 2017, číslo SMLN-22-4/2018 a dodatek číslo 1 s fiktivním datem 29. 12. 2017 ke smlouvě o souhlasu s provedením stavby číslo SMLJ-22-99/2017) fyzicky ještě vůbec neexistovaly, neboť na přejímacím razítku daného stavebního úřadu, kam žádost směřovala, nejsou uvedeny žádné
takovéto přílohy této žádosti města a ani nejsou zmíněny v jejím textu a byly do příslušného spisu stavebního úřadu zařazeny až dodatečně. …
… v rámci plnění předmětných dotačních podmínek A. T., … a Mgr. M. B. zcela vědomě uváděli nepravdivé údaje, pro jejichž potvrzení jakožto reálné a pravdivé byly obstarány shora zmíněné podklady se zaměřením na jejich antedataci zejména za účelem dodržení takzvané doby udržitelnosti projektu, když takto postupovali v přímé součinnosti s …, Ing. B. V. a Mgr. L. K., při vědomí všech, že právě předmětné doklady jsou nezbytné za účelem získání zmíněné dotace, když jejich doložením prostřednictvím Programu Interreg V-A Česká republika – Polsko dané počínání směřovalo k neoprávněnému získání dotace v celkové výši 32.800.000 Kč, jejímž faktickým poskytovatelem mělo být Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, když dílem jejím zdrojem měl být ve výši 15 % státní rozpočet České republiky (4.920.000 Kč) a dílem ve výši 85 % Evropský fond pro regionální rozvoj (27.880.000 Kč), která však nebyla ze strany Ministerstva pro místní rozvoj České republiky vyplacena.“
7. Nepochybně lze vytknout i této vymezené části stíhaného skutku nepřehlednost a snad i chaotičnost, jak učinil v odůvodnění napadeného usnesení odvolací soud. To ale současně neznamená, že by ve shora ocitovaných pasážích popisu skutku nebylo možno vysledovat takové skutkové okolnosti, které lze podřadit pod jednotlivé znaky skutkových podstat trestných činů, kladených obviněným A. T., Mgr. M. B., Mgr. L. K. a Ing. B. V. za vinu, a to pokusu zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie a pokusu zločinu dotačního podvodu, včetně onoho odvolacím soudem zmiňovaného znaku nepravdivých a hrubě zkreslených údajů uvedených v žádosti o poskytnutí dotace.
8. Velmi důkladného posouzení z hlediska naplnění zákonných znaků zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 6 písm. a) trestního zákoníku a zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku byly nepochybně hodny zaznamenané a důkazně doložené okolnosti uzavírání tzv. nových smluv stran pozemků nezbytných pro umístění jednotlivých prvků „H. k. P.“ mezi smluvními stranami Správou KRNAP za vlastníka pozemků a Městem P. p. S. z konce ledna roku 2018 (dohody o ukončení původní nájemní smlouvy, v pořadí druhé nájemní smlouvy a dodatku č. 1 ke smlouvě o souhlasu s provedením stavby). Ze strany konkrétních obviněných osob (T., B., V., K.) došlo k domluvě o tom, že uvedené smluvní dokumenty budou antedatovány, a to s plným vědomím všech zainteresovaných obviněných, že budou předloženy v průběhu administrace již učiněné žádosti o dotaci dotačnímu orgánu jako přílohy této žádosti. Tyto listiny, pravdivost a právní relevantnost jejich obsahu přitom vzhledem k obsahu výzvy k doplnění žádosti o podporu ze dne 12. 1. 2018 byly zásadní pro posouzení přípustnosti, resp. možnosti dotaci přidělit a proplatit, neboť bez nich by projekt nemohl splňovat tzv. dobu udržitelnosti a byl by z administrace jako nezpůsobilý vyřazen.
9. Odvolací soud se těmto zjištěním v odůvodnění napadeného usnesení příliš nevěnoval. Toliko k uzavření nové nájemní smlouvy pro H. k. P. konstatoval, že bylo učiněno v zájmu udržitelnosti projektu po zjištění, že starou nájemní smlouvu nelze prodloužit, což nelze označovat za protiprávní, neboť zákon takovýto postup připouští. K tomu dále doplnil, že se jednalo o svobodné vyjádření vůle dvou svéprávných subjektů, za které v daném případě jednaly k tomu oprávněné osoby. Tento skutkový závěr odvolacího soudu nicméně vykazuje znaky dovolacího důvodu uvedeného
v § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, jelikož se jedná o rozhodné skutkové zjištění, které je určující pro naplnění znaků trestného činu a současně je ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. Rozhodně totiž nelze souhlasit s tím, že by obviněný Mgr. L. K. byl v lednu roku 2018 oprávněn činit jménem bývalého ředitele Ing. J. H., který v organizaci již nebyl ani zaměstnán, za Správu KRNAP jakékoli úkony, natožpak uzavírat smlouvy týkající se spravovaného nemovitého majetku, které měl jinak sjednávat nový ředitel PhDr. R. B. Výsledkem a zčásti i účelem záměrně domluveného jednání obviněných bylo obejití jinak k jednání kompetentního nového ředitele Správy KRNAP čili nelze ani hovořit o nějakém svobodném vyjádření vůle KRNAP.
10. Vlastním hodnocením důkazů se odvolací soud ve svém usnesení nezabýval. Spokojil se s vyhodnocením důkazů v rozhodnutí nalézacího soudu, na jehož bod 58. odůvodnění v podrobnostech odkázal, a označil zde uvedené vyhodnocení provedených důkazů za pečlivé. Ani v tomto ohledu se není možno s odvolacím soudem ztotožnit.
11. V odůvodnění rozsudku prvoinstančního soudu je ve vztahu k xxxx XX. obžaloby toliko zaznamenán stručný obsah výpovědí obviněných a svědků, obsažen prostý přehled provedených listinných důkazů, načež prvoinstanční soud rovnou přistoupil ke zkonstatování učiněných skutkových zjištění, která jen ojediněle a nedostatečně navázal na vybrané důkazy. Vlastní relevantní zhodnocení provedených podstatných důkazů prakticky absentuje, zcela chybí vyhodnocení listinných důkazů ve vztahu k namítané části skutku pod bodem II. obžaloby, zejména co se týče obsahu předmětných smluvních dokumentů, které byly na začátku roku 2018 antedatovány, výstupů z odposlechů telefonního čísla obviněného A. T. a e-mailové komunikace mezi obviněnými A. T., Mgr. M. B. a Ing. B. V. ze začátku roku 2018, a to přestože si určité důkazy ve věci vzájemně zcela odporují. Prvoinstanční soud v zásadě ani nijak blíže nehodnotil výpovědi slyšených osob, ať již obžalovaných či svědků, vzájemně neporovnával jejich obsah, nevěnoval se ani případným významným rozdílům ve výpovědích jednotlivých osob, tzn. mezi jejich výpovědí z řízení přípravného a výpovědí učiněnou v hlavním líčení.
12. Prvoinstanční soud učinil závěr o souvislosti nájemní smlouvy uzavřené mezi Městem P. p. S. a Správou KRNAP s udržitelností projektu. K problému souvisejícímu s hrozícím nebezpečím, že s ohledem na ukončení pronájmu pozemků k 31. 12. 2024 nebude dodržena podmínka poskytnutí dotace, tzn. pětiletá udržitelnost, soud uvedl, že jej řešili obviněný T. s obviněnou X., přičemž zvolili možnost uzavřít novou nájemní smlouvu na dobu 8 let, k čemuž soud bez bližšího právního zhodnocení doplnil, že zákon o majetku státu takový postup připouští. Na to soud navázal tím, že obžalovaní (aniž by je však soud blíže konkretizoval a jakkoli se zabýval rolí jednotlivých obviněných při procesu sjednávání antedatovaných smluv, jakož i časovými souvislostmi jejich uzavření, jak vyplývají z jednotlivých důkazů) proto dohodou ukončili původní nájemní smlouvu a uzavřeli novou nájemní smlouvu se stejným obsahem, lišící se pouze dobou zahájení nájmu a jejího ukončení dnem 31. 12. 2025. Podle soudu nemuselo být konáno řízení o nepotřebnosti majetku státu, neboť se jednalo o dočasnou stavbu, tj. dočasnou nepotřebnost, a využití majetku tímto způsobem bylo hospodárnější. Antedataci smluv prvoinstanční soud v daném případě nepovažoval za protiprávní jednání. Obě smluvní strany podle něj jednaly souhlasně, měly stejný úmysl, tj. pokračovat ve vzájemných vztazích stejným způsobem, jako to bylo upraveno v první nájemní smlouvě. V jejich jednání tedy nelze podle soudu spatřovat jakékoli podvodné jednání.
13. Uvedené právní posouzení antedatovaných smluvních podkladů, které byly v součinnosti obviněných A. T., Mgr. M. B., Mgr. L. K. a Ing. B. V. vyhotoveny záměrně za účelem předložení orgánu posuzujícímu podmínky poskytnutí dotace, je nutno odmítnout.
14. Nejednalo se pouze o jakési formální vyhotovení smluv, které by jinak byly uzavřeny v souladu se zákonem a odpovídaly by skutečné a v souladu se zákonem vyjádřené vůli všech zúčastněných stran, zejména Správy KRNAPU jako pronajímatele. Skutečným motivem tohoto v rozporu s právem učiněného úkonu a vlastní antedatace nájemní smlouvy, resp. dalších listin dokumentujících úkony obce a Správy KRNAP, byla snaha obejít v mezidobí nově jmenovaného ředitele Správy KRPNAP, který nebyl seznámen se všemi souvislostmi a podmínkami smluvních vztahů s Městem P. p. S. Šlo o zatajení akutní potřeby smluvního partnera reagovat urychleně na urgenci dotačního orgánu k doložení podkladů a nutnosti prodloužení existujícího smluvního vztahu uzavřeného na maximální možnou dobu 8 let před novým ředitelem, a to v zájmu zachování možnosti splnění podmínky udržitelnosti dotačního projektu. Přizvání nového ředitele Správy KRNAP PhDr. R. B. do procesu vyjednávání smluvních vztahů by totiž bylo nutně spojeno s časovou prodlevou, která by ohrožovala splnění požadavku na doložení podmínky udržitelnosti projektu, jež byla ve výzvě Centra pro regionální rozvoj České republiky – společného sekretariátu přísně navázána na lhůtu deseti pracovních dnů a její nedodržení striktně spojeno s vyřazením projektu H. k. P. z předmětného dotačního programu. Právě tato skutečnost v návaznosti na výzvu dotačního orgánu učiněnou až dne 12. 1. 2018 vedla obviněné A. T., Mgr. M. B., Mgr. L. K. a Ing. B. V. k tomu, aby bez vědomí nového ředitele Správy KRNAP, který jinak byl oprávněnou osobou za Správu KRNAP jednat, listiny rozhodné z pohledu poskytnutí dotace se zpětným datem vyhotovili.
15. Takový postup pochopitelně protiprávní byl již proto, že vzhledem k antedataci smluvních aktů odporoval základním ustanovením občanského zákoníku o vzniku závazků a uzavírání smluv (§ 1724 a násl. občanského zákoníku). Smlouva vzniká až jejím sjednáním (tedy konsensuálně), nikoli zpětně k již uplynuvšímu datu. Smlouva je uzavřena až přijetím nabídky, resp. okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Až od této chvíle smlouva strany zavazuje. Zpětná účinnost smlouvy je vyloučena, neboť nelze splnit nově smlouvou sjednaný závazek v době před uzavřením smlouvy. Následkem takového ujednání je jeho neplatnost (§ 580 občanského zákoníku). Protiprávnost domluveného postupu je třeba spatřovat i v tom, že rozhodné právní akty byly v lednu 2018 ze strany obviněného Mgr. L. K. činěny jménem osoby, která nebyla za Správu KRNAP oprávněna jednat. Statutárním orgánem Správy KRNAP je ředitel jmenovaný do funkce ministrem životního prostředí České republiky (bod 5 písm. D. zřizovací listiny státní příspěvkové organizace Správa Krkonošského národního parku). Ředitelem Správy KRNAP je od 1. 1. 2018 PhDr. R.
B. Obviněný Mgr. L. K. smlouvu uzavřel v zastoupení Ing. J. H. v době, kdy jmenovaný již ředitelem Správy KRNAP nebyl, nebyl ani řadovým zaměstnancem této státní příspěvkové organizace a jednat za ni vůbec nemohl.
16. Obviněný A. T. z pozice starosty Města P. p. S., žadatele o dotaci, byl obeznámen se základními podmínkami, za kterých může dojít ke kladnému vyřízení žádosti
o poskytnutí dotace, a to včetně podmínky tzv. udržitelnosti projektu. Za tohoto stavu vědomě a záměrně v lednu 2018 uzavřel antedatované smlouvy s oslovenými zástupci Správy KRNAP, konkrétně s reálně jednajícím obviněným Mgr. L. K., který ovšem jednal v zastoupení osoby nekompetentní za Správu KRNAP jednat, což bylo známo
i obviněnému A. T. Jeho počínání bylo motivováno výlučně splněním zmíněné podmínky tzv. udržitelnosti. V případě opačném by žádost o dotaci byla eliminována z dalšího procesu rozhodování o jejím přidělení, tak jak vyplývalo z výzvy k doplnění žádosti ze dne 12. 1. 2018 v rámci příslušného dotačního programu (č. l. 2752 spisu). Tohoto protiprávního postupu se aktivně účastnil i obviněný M. B. jakožto tajemník města P. p. S., který zprostředkovával komunikaci mezi obviněným A. T. a zejména Ing. B. V. jakožto zaměstnancem Správy KRNAP, a to včetně přípravy antedatovaných smluv. V tomto směru soudy obou stupňů vůbec nebraly v potaz ani samotný obsah telefonického rozhovoru mezi A. T. a Mgr. M. B. ze dne 23. 1. 2018 (příloha II, č. l. 26) a e-mailovou komunikací mezi Mgr. M. B., Ing. B. V. a A. T. ze dne 16. 1. 2018 (příloha II, č. l. 82-84). Právě s ohledem na zde zachycené skutečnosti, při zohlednění zbývajících důkazů, které jsou součástí spisu, lze mít za to, že uvedené osoby se zcela vědomě podílely na trestné činnosti, která směřovala k vylákání dotačních finančních prostředků. Předmětné nepravdivě časově a personálně určené listiny byly v rámci doplňku žádosti o poskytnutí dotace zaslány Centru pro regionální rozvoj. Podpis smluv byl stvrzen původním ředitelem Ing. J. H., respektive v jeho zastoupení Mgr. L. K., ačkoli tyto smluvní podklady fakticky vznikly za doby působnosti nového ředitele Správy KRNAP PhDr. R. B. Takovýto postup zcela nepochybně svědčí o záměru tzv. obejít nového ředitele daného subjektu (viz obsah rozhovoru mezi A. T. a Ing. B. V. ze dne 15. 1. 2018 – příloha I, č. l. 24). Takto rozhodně nebyl oprávněn postupovat Mgr. L. K., neboť jeho zplnomocnění zastupovat původního ředitele daného subjektu zaniklo již k datu 31. 12. 2017, avšak ke skutečnému uzavření a podepsání jednotlivých smluv došlo až po datu 24. 1. 2018. Nutno poznamenat, že zatímco odvolací soud shora uvedená zjištění ve svém posouzení zcela pominul, prvoinstanční soud danou antedataci fakticky uznal, avšak nedošlo z jeho strany k řádnému vyhodnocení závěrů z toho plynoucích.
17. Trestného činu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí.
18. Základní skutkovou podstatou trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie vymezenou v § 260 odst. 1 trestního zákoníku je postihováno vyhotovení, použití a předložení nepravdivých, nesprávných a neúplných dokladů nebo uvedení nepravdivých, nesprávných nebo neúplných údajů nebo zatajení dokladů nebo údajů, a tím umožnění neoprávněného použití nebo zadržování finančních prostředků pocházejících z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo zmenšení zdrojů některého takového rozpočtu nebo umožnění neoprávněného použití nebo zadržování majetku pořízeného z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem.
19. Jde o trestné činy, k jejichž dokonání není třeba, aby k poskytnutí dotace, resp. k nesprávnému použití nebo zadržování finančních prostředků z některého evropského rozpočtu nebo snížení příjmů některého takového rozpočtu vůbec došlo. Nevyžaduje se ani, aby poskytovatel dotace (ten, kdo jedná jménem Evropské unie nebo v jejím zájmu) jednal v omylu, resp. aby jednání pachatele vedlo k vyvolání jeho omylu. Nepravdivé jsou údaje, jejichž obsah vůbec neodpovídá skutečnému stavu,
o němž je podávána informace, a to byť jen o některé skutečnosti důležité pro poskytnutí některého z dotačních titulů. Za hrubě zkreslené údaje se považují
takové, které mylně nebo neúplně informují o podstatných a důležitých okolnostech v žádosti pro poskytnutí dotace (a dalších), což může vést k zásadně nesprávným závěrům o skutečnostech podstatných pro rozhodnutí o jejich poskytnutí. V případě jakéhokoli nepravdivého nebo hrubě zkresleného údaje se jedná o údaj, který by vedl, pokud by byl druhé straně znám, k tomu, že by dotace (a další plnění) nebyla poskytnuta, anebo by sice byla poskytnuta, ale za podstatně méně výhodných podmínek pro žadatele. Za uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů nelze považovat jen vlastní sepsání nebo vyplnění žádosti o dotaci, nýbrž i takové jednání, které bezprostředně souvisí s touto činností a které má přímý vliv na vytvoření nepravdivého nebo hrubě zkresleného obsahu žádosti o poskytnutí dotace.1
20. Způsobení škody velkého rozsahu těmito činy je postihováno v kvalifikovaných skutkových podstatách podle § 212 odst. 6 písm. a) trestního zákoníku, resp. podle
§ 260 odst. 5 trestního zákoníku. Pokus obou uvedených trestných činů je trestný podle stejné trestní sazby jako dokonaný trestný čin (§ 21 odst. 2 trestního zákoníku).
21. Jestliže došlo ze strany žadatele o dotaci, která měla být z podstatné části financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj, v průběhu dotačního řízení na výzvu dotačního orgánu k předložení takových podkladů, které obsahovaly nepravdivé a hrubě zkreslené údaje, přičemž s těmito podklady dotační orgán spojoval splnění podstatné podmínky nutné k poskytnutí dotačních prostředků a dokonce jejich předložením podmiňoval setrvání žadatele o dotaci v nastaveném dotačním programu, nelze než dospět k závěru, že znaky obou shora popsaných trestných činů byly naplněny, a to v posuzovaném případě ve vývojovém stadiu pokusu.
22. Pokud odvolací soud v závěru odůvodnění napadeného usnesení naznačil (byť obecně k celému skutku pod bodem II. obžaloby), že shora uvedené jednání nevykazovalo požadovanou míru společenské škodlivosti, i tomuto je nutno důrazně oponovat. Zjištěné protiprávní jednání jistě nevykazuje výjimečně nízký stupeň společenské škodlivosti, naopak svým charakterem se řadí mezi běžně se vyskytující případy tohoto typu. Nejde totiž o bagatelní případ již s ohledem na výši dotace, o niž bylo z programu Intereg V-A Česká republika – Polsko usilováno. Obvinění měli naplnit znaky pokusů kvalifikovaných skutkových podstat dvou trestných činů spáchaných v jednočinném souběhu [zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 6 písm. a) trestního zákoníku, zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle
§ 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku]. Svým jednáním mohli způsobit škodu významně přesahující hranici stanovenou v trestním zákoníku pro škodu velkého rozsahu. To vše zvyšuje typovou i konkrétní závažnost jejich trestné činnosti.
23. Naopak důvodem k závěru o zcela zanedbatelné míře společenské škodlivosti nemůže být ta skutečnost, že obvinění jednali v zájmu docílení společensky prospěšného cíle v podobě dosažení na dotační prostředky určené k financování předkládaného dotačního projektu, který byl sám o sobě veřejně prospěšný. Fakt, že finanční prostředky z dotačních zdrojů, o něž je usilováno jednáním postihnutelným podle § 212 odst. 1 trestního zákoníku a § 260 odst. 1 trestního zákoníku, mají být skutečně použity na žadatelem v dotačním řízení deklarovaný účel, je poměrně častým jevem a neznamená vyvinění pachatelů. Použití prostředků získaných účelovou dotací na jiný než určený účel, popřípadě neoprávněné použití finančních prostředků pocházejících z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií
1 Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013 sp. zn. 7 Tdo 1463/2012.
je přitom postihováno zvláštními skutkovými podstatami daných trestných činů (§ 212 odst. 2, § 260 odst. 2 trestního zákoníku). Podstatné zde je, že základní skutkové podstaty trestných činů, naplnění jejichž zákonných znaků je ve skutku shledáváno, neslouží jen k ochraně majetku a majetkových práv poskytovatelů dotací, nýbrž jejich účelem je i ochrana vlastního procesu poskytování dotací, který si nastavuje poskytovatel dotace a u něhož přitom musí být kladen důraz na transparentnost, rovnost v podmínkách a v přístupu zájemců o dotace. Uvedené lze aplikovat i ve vztahu k širokému pojmu finančních zájmů Evropské unie představovanému komplexem zájmů vztahujících se k majetku Evropské unie a specificky k finančním prostředkům, které ho tvoří.
24. S ohledem na výše uvedené lze mít za to, že ve shora vymezené části skutek pod bodem II. obžaloby spáchaný obviněným A. T. ve spolupachatelství s obviněným Mgr. M. B. naplňoval všechny znaky skutkových podstat pokusu zločinu dotačního podvodu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 212 odst. 1, 6 písm. a) trestního zákoníku a pokusu zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle
§ 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku. Obvinění Mgr. L. K. a Ing. B. V. se pak dopustili účastenství ve formě pomoci k uvedeným zločinům podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Prvoinstanční soud tak uvedený skutek jmenovaných obviněných nesprávně právně posoudil, pokud dospěl k závěru, že se o trestný čin nejedná, a obviněné obžaloby zprostil. Tím své rozhodnutí zatížil vadou ve smyslu § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu. Současně s tím jsou podstatné skutkové závěry obou soudů, na něž je navázán závěr o nedovození protiprávnosti úmyslně antedatovaných smluv a jejich předložení dotačnímu orgánu, ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, přičemž se zároveň jedná o skutkové zjištění určující pro naplnění skutkové podstaty žalovaných trestných činů. Tím jsou obě soudní rozhodnutí postižena také vadou ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. Pakliže odvolací soud pochybení prvoinstančního soudu neodstranil a neakceptoval odvolání státního zástupce podané v neprospěch obviněných A. T., Mgr. M. B., Mgr. L. K. a Ing. B. V., zatížil navíc napadené usnesení vadou ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) trestního řádu.
S ohledem na popsané skutečnosti
navrhuji,
aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle
§ 265r odst. 1 písm. b) trestního řádu:
1. podle § 265k odst. 1, 2 trestního řádu za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 trestního řádu částečně zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne
6. 5. 2022 č. j. 15 To 21/2022-6493, a to v rozsahu, v jakém jím bylo rozhodováno o odvolání státního zástupce podaném proti zprošťujícímu výroku rozsudku prvoinstančního soudu pro skutek uvedený pod bodem II. obžaloby a výlučně ohledně obviněných A. T., Mgr. M. B., Mgr. L. K. a Ing. B. V., dále zrušil ohledně všech uvedených obviněných i předcházející rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 11. 2021 sp. zn. 7 T 5/2020 ve zprošťujícím výroku pro skutek pod bodem II. obžaloby, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,
2. a dále postupoval podle § 265l odst. 1 trestního řádu a přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Pokud by Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci je nutno rozhodnout jiným než navrhovaným způsobem, vyjadřuji i pro tento případ souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].
Dovolání je podáváno náměstkem nejvyššího státního zástupce, neboť pro nepřítomnost nejvyššího státního zástupce by je nebylo možno podat ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 trestního řádu.
Brno 21. července 2022
nejvyšší státní zástupce
v zastoupení XXXx. Xxxxxxx Xxxxx, Ph.D.
náměstek nejvyššího státního zástupce