SOUBOR ZKOUŠKOVÝCH OTÁZEK podle zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění Platnost od 07.08.2023
***************************************************************************** SOUBOR ZKOUŠKOVÝCH OTÁZEK
podle zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění
Platnost od 07.08.2023
*****************************************************************************
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zkouška V: Distribuce pojištění velkých pojistných rizik
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Číslo a verze | 28000.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. podmínky vzniku a zániku pojištění motorových vozidel | |
Odůvodnění | Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla. Řidič cizozemského vozidla pouze tehdy, pokud není držitelem platné zelené karty, vydané pojišťovnou v cizím státě nebo vozidla, jehož pojištění odpovědnosti je na území České republiky zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu. Jízdní kolo není podle zákona o pojištění z provozu vozidla považováno za vozidlo, a proto povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti k němu nevzniká. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2. | |
Text otázky | Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla má: | |
Odpověď A | Vlastník tuzemského vozidla. | A |
Odpověď B | Řidič tuzemského vozidla. | N |
Odpověď C | Vlastník jízdního kola. | N |
Odpověď D | Nikdo. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla není povinné. | N |
Číslo a verze | 28007.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky |
Odůvodnění | Úroková sazba, resp. úrokový výnos, který se připíše investorovi, je vždy hrubý nominální a podléhá dani z příjmu. Po očištění hrubého nominálního příjmu o daň z příjmu vznikne čistý nominální výnos. V závislosti na vývoji inflace může reálně investor dosáhnout ztráty, protože nominální výnos (ať čistý či hrubý) snižuje právě inflace. Po očištění hrubého nominálního výnosu, který zveřejňují banky, o inflaci vzniká výnos hrubý reálný. Po očištění o daň z příjmu získá investor výnos reálný čistý. Každý investor (klient) chce logicky dosáhnout kladného reálného (čistého) příjmu, který ale nenalezne v ceníku a podmínkách bank. |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 16. |
Text otázky | Úrokové sazby zhodnocení vkladů zveřejňované komerčními bankami jsou: | |
Odpověď A | Čisté nominální. | N |
Odpověď B | Čisté reálné. | N |
Odpověď C | Hrubé reálné. | N |
Odpověď D | Xxxxx nominální. | A |
Číslo a verze | 28393.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Zkratky uváděné za hodnotou úrokové sazby znamenají, za jaké období se daná úroková sazba připíše. Pokud se jedná o p.a., jde o roční úrokovou sazbu, kdy klient zhodnotí prostředky v dané výši za rok. Zkratka p.m. představuje měsíční sazbu, která je potom v ročním vyjádření 12násobně vyšší. Úroky za čtvrtletí jsou definovány zkratkou p.q. a za půl roku (za semestr) potom zkratkou p.s. Po přepočtu jiných než ročních sazeb právě do srovnatelné roční varianty znamenají 2 % p.m. 2 % * 12, tzn. 24 % p.a., v případě 2 % p.q. potom 2 % * 4, tzn. 8 % p.a. a u půlročních 2 % je roční výnos 2 % * 2 = 4 % p.a. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 13. | |
Text otázky | Rozhodněte, která z následujících nabídek je pro klienta, který hodlá uložit své prostředky, nejvýhodnější (za jinak neměnných, stejných podmínek): | |
Odpověď A | 2 % p.a. | N |
Odpověď B | 2 % p.m. | A |
Odpověď C | 2 % p.q. | N |
Odpověď D | 2 % p.s. | N |
Číslo a verze | 38011.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Finanční trh je nedílnou součástí jemu nadřazeného finančního systému a sestává se z peněžního trhu, kapitálového trhu, trhu s cizími měnami a trhu drahých kovů. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners ISBN 978-80-247-3671-6. str. 41-47, 60-61. | |
Text otázky | Finanční trh je nedílnou součástí: | |
Odpověď A | Kapitálového trhu. | N |
Odpověď B | Trhu pojistných nástrojů. | N |
Odpověď C | Peněžního trhu. | N |
Odpověď D | Finančního systému. | A |
Číslo a verze | 38012.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Na finančních trzích se střetávají zájemci o peníze s poskytovateli peněz (investory), kteří své peníze přeměňují na finanční investiční nástroje, jež jsou sice méně likvidní, ale umožňují získat výnos. |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 46. | |
Text otázky | Finanční trh slouží k: | |
Odpověď A | Sjednávání pojistných smluv. | N |
Odpověď B | Nákupu a prodeji finančních investičních nástrojů. | A |
Odpověď C | Obchodování s nemovitostmi. | N |
Odpověď D | Nákupu a prodeji movitých věcí. | N |
Číslo a verze | 38013.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Předmětné limity (úhrn rozvahy 6 200 000 ?, čistý obrat 12 800 000 ? a průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250) stanoví zákon o pojišťovnictví v ust. § 131 odst. 1 písm. c). Výše potenciální finanční ztráty mezi tato kritéria nepatří. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. c). | |
Text otázky | V případě pojištění finančních ztrát se o velké pojistné riziko ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví jedná, pokud pojištěný překročí nejméně dva ze tří zákonem stanovených limitů. O které tři limity se jedná? | |
Odpověď A | Úhrn rozvahy 6 200 000 ?. | A |
Odpověď B | Čistý obrat 12 800 000 ?. | A |
Odpověď C | Průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250. | A |
Odpověď D | Potenciální finanční ztráta 10 000 000 ?. | N |
Číslo a verze | 38014.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Pojištění úvěru je dle ust. § 131 zákona o pojišťovnictví velkým pojistným rizikem, pokud se týká profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání. Ostatní uvedená kritéria nejsou rozhodná. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. b). | |
Text otázky | Pojištění úvěru je velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví, pokud: | |
Odpověď A | Se týká profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání. | A |
Odpověď B | Je pojištěným banka. | N |
Odpověď C | Je pojištěným úvěrové družstvo. | N |
Odpověď D | Souhrnná hodnota pojištěných úvěrů přesáhne 50 000 000 ?. | N |
Číslo a verze | 38015.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik |
Odůvodnění | Definice velkých pojistných rizik v ust. § 131 zákona o pojišťovnictví nezahrnuje pojištění osob. Pojištění odpovědnosti naopak patří mezi pojistná odvětví, která mohou být za splnění zákonných podmínek velkým pojistným rizikem. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1. | |
Text otázky | Velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví může být za splnění zákonných podmínek také: | |
Odpověď A | Pojištění pro případ smrti. | N |
Odpověď B | Pojištění nemoci. | N |
Odpověď C | Úrazové pojištění. | N |
Odpověď D | Pojištění odpovědnosti. | A |
Číslo a verze | 38016.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví vymezuje v ust. § 131 velká pojistná rizika s odkazem na vyjmenovaná odvětví neživotních pojištění uvedených v části B Přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 a Příloha č. 1. | |
Text otázky | Zákon o pojišťovnictví vymezuje velká pojistná rizika s odkazem na: | |
Odpověď A | Vyjmenovaná odvětví životních pojištění uvedených v části A Přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví. | N |
Odpověď B | Soukromoprávní vymezení pojištění v občanském zákoníku. | N |
Odpověď C | Vyjmenovaná odvětví neživotních pojištění uvedených v části B Přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví. | A |
Odpověď D | Vymezení skupin odbornosti v zákoně o distribuci pojištění a zajištění. | N |
Číslo a verze | 38017.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví v ust. § 131 odst. 2 stanoví, že v případě, že pojištěný patří do skupiny podniků, pro které se vede konsolidované účetnictví, posuzuje se překročení zákonem stanovených kritérií na základě konsolidovaných účtů. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 2. | |
Text otázky | Patří-li pojištěný ke konsolidačnímu celku, posuzují se u vyjmenovaných pojistných odvětví limity rozhodné pro určení, zda se jedná o velké pojistné riziko, na základě: | |
Odpověď A | Řádné účetní závěrky. | N |
Odpověď B | Mimořádné účetní závěrky. | N |
Odpověď C | Mezitímní účetní závěrky. | N |
Odpověď D | Konsolidované účetní závěrky. | A |
Číslo a verze | 38018.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Zákon o distribuci pojištění a zajištění v ust. § 82 odst. 2 stanoví pro velká pojistná rizika rozsáhlou výjimku ze standardních informačních povinností vůči zákazníkovi. Zákon vychází z premisy, že v případě velkého pojistného rizika stojí na obou stranách pojistné smlouvy profesionálové a není třeba klást takový důraz na ochranu slabší strany a dorovnání informační asymetrie jako v případě běžného pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 82 odst. 2. | |
Text otázky | Zákon o distribuci pojištění a zajištění stanoví pro velká pojistná rizika: | |
Odpověď A | Přísnější úpravu informačních povinností vůči zákazníkovi oproti běžným pojištěním. | N |
Odpověď B | Mírnější úpravu informačních povinností vůči zákazníkovi oproti běžným pojištěním. | A |
Odpověď C | Zákon o distribuci pojištění a zajištění žádné aspekty velkých pojistných rizik neupravuje. | N |
Odpověď D | Shodný režim informačních povinností vůči zákazníkovi jako v případě běžných pojištění. | N |
Číslo a verze | 38021.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Veřejnoprávní úprava pojištění velkých pojistných rizik je obsažena v zákoně o pojišťovnictví a zákoně o distribuci pojištění a zajištění. V rovině soukromého práva je pojištění velkých pojistných rizik upraveno občanským zákoníkem. Zákon o finančních konglomerátech velká pojistná rizika neupravuje. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | |
Text otázky | Právní úprava pojištění velkých pojistných rizik je soustředěna ve vybraných vnitrostátních legislativních normách. Ve kterých? | |
Odpověď A | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. | A |
Odpověď B | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. | A |
Odpověď C | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | A |
Odpověď D | Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). | N |
Číslo a verze | 38023.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) |
Odůvodnění | Vyžaduje-li to účel a povaha pojištění, smluvní strany se v pojištění velkého pojistného rizika mohou bez dalších podmínek odchýlit od celé části čtvrté občanského zákoníku (Relativní majetková práva). | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 1. | |
Text otázky | Vyžaduje-li to účel a povaha pojištění, smluvní strany se v pojištění velkého pojistného rizika od jakéhokoliv ustanovení části čtvrté občanského zákoníku (relativní majetková práva): | |
Odpověď A | Mohou odchýlit. | A |
Odpověď B | Nemohou nikdy odchýlit. | N |
Odpověď C | Mohou odchýlit pouze ujednáním ve formě notářského zápisu. | N |
Odpověď D | Xxxxx odchýlit pouze s předchozím souhlasem České národní banky. | N |
Číslo a verze | 38024.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Z uvedených právních předpisů neupravuje žádný z aspektů velkých pojistných rizik pouze zákon o finančních konglomerátech. | |
Zdroj | Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. | |
Text otázky | Který z uvedených právních předpisů neobsahuje právní úpravu velkých pojistných rizik? | |
Odpověď A | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. | N |
Odpověď B | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. | N |
Odpověď C | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | N |
Odpověď D | Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). | A |
Číslo a verze | 38025.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) |
Odůvodnění | V oblasti produktového řízení, u povinnosti vyhotovit záznam z jednání a u informačních povinností vůči zákazníkovi zákon o distribuci pojištění a zajištění u velkých pojistných rizik zmírňuje povinnosti oproti běžným pojištěním. V oblasti uchovávání dokumentů a záznamů zákon žádné úlevy nestanoví. |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 53 odst. 5, § 79 odst. 3 písm. a), § 82 odst. 2 a § 80. |
Text otázky | Zákon o distribuci pojištění a zajištění nestanoví mírnější režim pro velká pojistná rizika v oblasti: |
Odpověď A | Produktového řízení. | N |
Odpověď B | Povinnosti vyhotovení záznamu z jednání. | N |
Odpověď C | Informačních povinností vůči zákazníkovi. | N |
Odpověď D | Uchovávání dokumentů a záznamů. | A |
Číslo a verze | 38026.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik je, stejně jako zprostředkování jiných pojištění, regulováno zákonem o distribuci pojištění a zajištění. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | |
Text otázky | Zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik je regulováno: | |
Odpověď A | Zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. | N |
Odpověď B | Zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. | N |
Odpověď C | Zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | A |
Odpověď D | Vyhláškou č. 306/2016 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví. | N |
Číslo a verze | 38027.2 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Finanční trh umožňuje, aby finanční systém začleňoval do peněžního okruhu ekonomického systému volné (nevyužívané) peněžní prostředky. Jeho prvotním posláním tudíž není vytváření jakýchkoliv dalších pilířů penzijního systému, vytváření právního řádu či sjednávání pojistných smluv. Samozřejmě, že díky finančnímu trhu, resp. měnovému trhu, který je součástí finančního trhu, lze obchodovat např. cizí měny, nejedná se ale o primární úlohu. Tou je, na základě nabídky a poptávky po penězích, kdy deficitní jednotky emitují investiční nástroje (akcie, dluhopisy), nabízené investorům (kreditním subjektům), efektivně alokovat a využívat volné peněžní prostředky k investicím a jejich navracení zpět do ekonomického systému. Toto navracení (investice) podporuje rovněž ekonomický růst. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 47. | |
Text otázky | Význam finančního trhu spočívá v tom, že umožňuje: | |
Odpověď A | Vytvářet další pilíře státního průběžného penzijního systému. | N |
Odpověď B | Sjednávat pojistné smlouvy. | N |
Odpověď C | Efektivně alokovat volné peněžní prostředky formou investic. | A |
Odpověď D | Vytvářet právní řád. | N |
Číslo a verze | 38028.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Finanční systém, jehož nedílnou součástí jsou finanční trhy, je složitým mechanismem, který zajišťuje řadu vzájemně souvisejících funkcí. Zejména jeho prostřednictvím se dostávají peněžní prostředky k těm subjektům, které je potřebují a poptávají od těch, kteří je naopak nabízejí, resp. chtějí zhodnocovat. Díky tomu jsou tak peníze investorů směňovány za různé druhy nároků, představované různými investičními instrumenty. To tak umožňuje soustřeďovat volné peněžní prostředky a jejich následnou alokaci za účelem přeměny úspor v investice. Mimo to však finanční systém plní i řadu dalších funkcí, což se projevuje poskytováním různých tzv. neinvestičních služeb - typicky např. možnost provádění platebního styku. Obecně lze tedy tvrdit, že finanční systém zajišťuje v rámci ekonomického systému tyto funkce: funkce depozitní a kreditní (přeměna úspor v investice, resp. poptávka po kapitálu spojená s emisí cenných papírů), funkci uchování hodnoty (bohatství) právě prostřednictvím investic, funkci likvidity, funkci platební, funkci ochrany proti riziku a funkci politickou (regulační). | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 40-41. | |
Text otázky | Finanční systém zajišťuje v ekonomice tyto funkce: | |
Odpověď A | Získávání potřebného kapitálu formou emise cenných papírů. | A |
Odpověď B | Investování přebytečného kapitálu. | A |
Odpověď C | Vytváření právních norem. | N |
Odpověď D | Provádění platebního styku. | A |
Číslo a verze | 38029.2 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Peníze jsou prostředkem směny, mírou hodnoty (zúčtovací jednotkou, resp. měřítkem cen) a uchovatelem hodnoty. Jako základní finanční aktivum ale nejvíce podléhají inflaci. Proto je vhodné chránit je před inflací vhodnou alokací (investováním, spořením) tak, aby přinášely investorovi výnos, který bude přinejmenším ve výši inflace, aby investor dosáhl alespoň nulového reálného výnosu. Měřítkem volatility peníze ale nejsou. Základním měřítkem volatility je např. směrodatná odchylka. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 55. | |
Text otázky | Ve smyslu ekonomické teorie plní peníze (v ideálním případě) následující funkce: | |
Odpověď A | Uchovatel hodnoty. | A |
Odpověď B | Prostředek směny. | A |
Odpověď C | Měřítko volatility. | N |
Odpověď D | Zúčtovací jednotka. | A |
Číslo a verze | 38039.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka |
Odůvodnění | Ke zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik není vyžadováno zvláštní oprávnění, může je tudíž zprostředkovat jakýkoliv pojišťovací zprostředkovatel dle zákona o distribuci pojištění a zajištění včetně pojišťovny (za podmínky, že odbornost zprostředkovatele odpovídá věcné náplni jeho činnosti, tedy že disponuje patřičnou odborností i ve vztahu ke zprostředkování velkých pojistných rizik). | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 5. | |
Text otázky | Zprostředkovávat pojištění velkých pojistných rizik může: | |
Odpověď A | Pojišťovací makléř. | A |
Odpověď B | Pojišťovací agent. | A |
Odpověď C | Pojišťovna. | A |
Odpověď D | Vázaný zástupce. | A |
Číslo a verze | 28394.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Jednoduché úročení je založeno na principu aritmetické posloupnosti a nedochází při něm k úročení již připsaných úroků. Pouze se úročí jistina či vklad klienta. Pokud je počet úrokových období menší 1, je při jednoduchém úročení dosaženo vyššího výnosu než v případě aplikace sploženého úročení. Např. při uvažovaném vkladu 100 Kč na 0,5 roku při ročním úrokovém období a úrokové sazbě 10 %, bude budoucí hodnota vkladu při jednoduchém úročení: FV = PV * (1 + r * t), tedy FV = 100 * (1 + 0,1 * 0,5) = 105 Kč, zatímco v případě složeného úročení je budoucí hdonota stanovena jako: FV = PV * (1 + r)^t, tedy FV = 100 * (1 + 0,1)^0,5 = 104,88 Kč. Je potřeba si dát pozor na to, že se musí skutečně jednat o úrokové období, nikoliv o jeden rok, protože pokud by např. po dobu úročení jednoho roku bylo aplikováno pololetní úrokové období, už by se jednalo celkem o dvě úroková období a bylo by použito složené úročení, díky kterému by se klientův vklad zúročil. Spojité úročení je užíváno pokud dochází k úročení "neustále". Jedná se tedy o specifický druh úročení, u kterého není možné určit formát připisování úroků. Kombinací jednoduchého a složeného úročení potom získáváme smíšené úročení. Primárně vychází ze složeného úročení a používá se v případě, kdy v rámci složeného úročení je úročen necelý počet úrokových období. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 29?33. | |
Text otázky | Pokud je počet úrokových období, po které se úročí klientův vklad, menší než jedna, je aplikováno úročení: | |
Odpověď A | Jednoduché. | A |
Odpověď B | Složené. | N |
Odpověď C | Spojité. | N |
Odpověď D | Smíšené. | N |
Číslo a verze | 28395.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky |
Odůvodnění | Úrokové období představuje frekvenci úročení, resp. uvádí, kolikrát dojde k zúročení za jeden rok. V případě čtvrtletního úročení, kdy každý rok má 4 čtvrtletí a každé čtvrtletí 3 měsíce, tedy dojde celkem 4krát k úročení. Vzhledem k tomu, že počet úrokových období je větší než jedna, bude se aplikovat princip složeného úročení, kdy dochází k úročení jistiny i již naběhlých úroků, jedná se tedy o úročení i úroků z úroků. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 49?56. | |
Text otázky | V případě čtvrtletního úrokového období při ročním termínovém vkladu dojde k úročení: | |
Odpověď A | 4x za rok, úročit se bude pouze jistina. | N |
Odpověď B | 4x za rok, úročit se bude jistina i již připsané úroky. | A |
Odpověď C | 3x za rok, úročit se bude pouze jistina. | N |
Odpověď D | 3x za rok, úročit se bude jistina i již připsané úroky. | N |
Číslo a verze | 28396.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Banky při úročení zůstatku na běžném účtu využívají složené úročení, kdy dochází k úročení jistiny i úroků, tzn. klientovi se připisují úroky z úroků. V případě jednoduchého úročení by se úročila vždy pouze jistina. Úroky banka připisuje na konci úrokového období (připisování úroků na konci úrokového období = dekursivní úročení), tzn. úroky se klientovi připíší např. k 31. 12., tzn. polhůtně neboli dekursivně. Spojité úročení se užívá v okamžiku "neustálého" úročení, tzn. počet úrokových období se blíží nekonečnu, dochází tedy k úročení každou minutu, vteřinu atd. Ekvitní úročení neexistuje. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 22. | |
Text otázky | V případě úročení běžných bankovních účtů se využívá úročení: | |
Odpověď A | Jednoduché. | N |
Odpověď B | Ekvitní. | N |
Odpověď C | Spojité. | N |
Odpověď D | Složené. | A |
Číslo a verze | 28398.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky |
Odůvodnění | Při vyšší frekvenci úročení je výnos klienta, při jinak neměnných podmínkách, vyšší. V případě měsíčního úrokového období se úroky připíší celkem 12krát za rok a dále se úročí, zatímco u čtvrtletního, pololetního nebo ročního úrokového období se připisují pouze 4krát, 2krát či jednou do roka. Lze rovněž ověřit i matematicky při využití tzv. efektivní úrokové míry. Efektivní úroková míra obecně udává míru zhodnocení vložených peněžních prostředků, obvykle v ročním horizontu při aplikování složeného úročení. U jednoduchého úročení nemá efektivní úroková míra žádný význam. U složeného úročení má význam z toho důvodu, že zde dochází i k úročení úroků, které byly připsány za předchozí úrokové období. Efektivní úroková míra umožňuje porovnat různé úrokové sazby s odlišnou frekvencí připisování úroků za stejné období (obvykle rok). Popřípadě se používá i tehdy, když v rámci daného vkladu jsou aplikovány odlišné úrokové sazby pro jednotlivá pásma dle objemu vložených peněz. Roční efektivní úrokovou míru lze kvantifikovat dle vztahu: re = (1+r)^p - 1, kde re = efektivní úroková míra, r = úroková sazba za úrokové období, p = počet úrokových období za rok." | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 49?53, str. 56?57. | |
Text otázky | Nejvyššího zhodnocení dosáhne klient při neměnné úrokové sazbě při aplikaci úrokového období: | |
Odpověď A | Čtvrtletního. | N |
Odpověď B | Měsíčního. | A |
Odpověď C | Pololetního. | N |
Odpověď D | Ročního. | N |
Číslo a verze | 28400.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | S růstem frekvence pravidelného ukládání stejně vysoké částky (anuity) roste budoucí hodnota anuity (nominální naspořená částka) neboli lze danou hodnotu naspořit rychleji. Proto, budeme-lis pravidelně ukládat peněžní prostředky na začátku každého měsíce (tedy 12x do roka) dojde za jinak stejných podmínek (stejná úroková sazba, stejné úrokové období, stejná doba spoření) k naspoření vyšší nominální cílové částky. Stejně tak dojde k vyšší naspoření cílové částky při předlhůtních úložkách (na začátku období) než v případě polhůtních (na konci období). | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 70?72. | |
Text otázky | Za jinak stejných podmínek bude vyšší cílová částka naspořena, budeme-li pravidelně ukládat stejnou částku: | |
Odpověď A | Na konci čtvrtletí. | N |
Odpověď B | Na konci měsíce. | N |
Odpověď C | Na začátku čtvrtletí. | N |
Odpověď D | Na začátku měsíce. | A |
Číslo a verze | 28401.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Základními druhy úročení je úročení jednoduché a složené. Jednoduché úročení je aplikováno při počtu úrokových období menší rovno jednomu. Pokud je počet úrokových období vyšší než jedna, je aplikováno úročení složené. Dalšími typy mohou být např. spojité nebo složené úročení, nikoliv ale radiální či exponenciální. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 29?56. | |
Text otázky | Základními druhy úročení je úročení: | |
Odpověď A | Jednoduché. | A |
Odpověď B | Složené. | A |
Odpověď C | Exponenciální. | N |
Odpověď D | Radiální. | N |
Číslo a verze | 28402.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Pro anuitní splácení úvěru, tzn. splácení stejnými splátkami, je charakteristické, že v každé splátce, která je po celou dobu neměnná, dochází k postupnému snižování úrokové části a zvyšování úmorové části jistiny. Znamená to tedy, že z počátku jsou v rámci splácení hrazeny především úroky a postupně se zvyšuje splácená jistina. V určitý okamžik je splátka jistiny vyšší než zaplacené úroky. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 130. | |
Text otázky | Pro anuitní splácení úvěru je charakteristické: | |
Odpověď A | Klesající úmorová část splátky. | N |
Odpověď B | Rostoucí úmorová část splátky. | A |
Odpověď C | Klesající úroková část splátky. | A |
Odpověď D | Rostoucí úroková část každé splátky. | N |
Číslo a verze | 28406.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik |
Odůvodnění | Ust. § 2872 odst. 1 občanského zákoníku výslovně umožňuje smluvním stranám pojistné smlouvy odchýlit se v případě pojištění velkého pojistného rizika od veškerých ustanovení části čtvrté občanského zákoníku, tedy ustanovení upravujících relativní majetková práva (závazky). To platí i pro ustanovení kogentní, tedy taková, která jinak nedovolují odchýlení se od svého znění. Smyslem vymezení velkých pojistných rizik není ochrana spotřebitele, jejich obsahové vymezení není nijak závislé na výši pojistné částky a nejsou u nich kladena žádná omezení co do délky sjednané pojistné doby. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 1; Encyklopedický slovník pojmů ČAP: xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxx/xx-xxxx- slovniky-a-encyklopedie/encyklopedie-pojmu/aplikace (viz "dispozitivní a kogentní ustanovení"). | |
Text otázky | Institut pojištění velkých pojistných rizik: | |
Odpověď A | Směřuje k posílení ochrany spotřebitele. | N |
Odpověď B | Umožňuje smluvním stranám pojistné smlouvy odchýlit se od kogentních (tj. absolutně závazných) norem závazkového práva. | A |
Odpověď C | Xxxxxxxx jakékoliv pojištění majetku s pojistnou částkou vyšší než 10 000 000 ?. | N |
Odpověď D | Brání smluvním stranám pojistné smlouvy uzavřít pojistnou smlouvu na pojistnou dobu delší než jeden rok. | N |
Číslo a verze | 30621.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Obsah pojmu "velké pojistné riziko v neživotním pojištění" je vymezen v ust. § 131 zákona o pojišťovnictví. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131. | |
Text otázky | Legální definici velkých pojistných rizik v neživotním pojištění obsahuje: | |
Odpověď A | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. | N |
Odpověď B | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | N |
Odpověď C | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. | A |
Odpověď D | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). | N |
Číslo a verze | 35404.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 6. pojištění majetku | |
Odůvodnění | Nelze-li při pojištění majetku určit jeho pojistnou hodnotu při uzavření smlouvy, lze na návrh pojistníka určit horní hranici pojistného plnění limitem pojistného plnění. Tato situace je označována jako pojištění na první riziko. Pojistníkem navržený limit pojistného plnění by měl u škodového pojištění odpovídat pravděpodobné výši újmy, která může nastat na pojištěném majetku. V pojistné smlouvě je uvedeno, zda se horní hranice plnění vztahuje na jednu nebo všechny pojistné události vzniklé v pojistném roce nebo v pojistném období. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2814 odst. 3. | |
Text otázky | Pokud není možné stanovit přesnou pojistnou hodnotu pojišťovaného souboru věcí, jaký bude nejvhodnější způsob pojištění? | |
Odpověď A | Pojištění na novou cenu. | N |
Odpověď B | Pojištění na plnou hodnotu. | N |
Odpověď C | Pojištění na časovou cenu. | N |
Odpověď D | Pojištění na první riziko. | A |
Číslo a verze | 35408.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 6. pojištění majetku | |
Odůvodnění | Pojištění FLEXA zahrnuje krytí požáru, úderu blesku, výbuchu, nárazu nebo pádu letadla, stromů, stožárů nebo jiných předmětů. | |
Xxxxx | XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 186. | |
Text otázky | Xxxx pojistné nebezpečí není kryto základním živelním pojištěním známým pod pojmem FLEXA? | |
Odpověď A | Výbuch. | N |
Odpověď B | Požár. | N |
Odpověď C | Náraz nebo zřícení letadla. | N |
Odpověď D | Působení ionizujícího záření. | A |
Číslo a verze | 35412.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Pojištění škod na drážních vozidlech, pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích a pojištění škod na plavidlech (říčních a průplavových, jezerních, námořních) jsou vždy bez dalšího velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví. Mezi velká pojistná rizika nespadají odvětví životních pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. a). | |
Text otázky | Mezi velká pojistná rizika ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví se vždy bez dalšího řadí: | |
Odpověď A | Pojištění škod na drážních vozidlech. | A |
Odpověď B | Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. | A |
Odpověď C | Pojištění škod na plavidlech (říčních a průplavových, jezerních, námořních). | A |
Odpověď D | Xxxxxxxxx pojištění pro případ smrti s počtem pojištěných přesahujícím 250 osob. | N |
Číslo a verze | 35413.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik |
Odůvodnění | V ust. § 131 odst. 1 písm. b) zákon o pojišťovnictví vymezuje pojistná odvětví, která jsou velkým pojistným rizikem, pokud se týkají profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání. Těmito odvětvími jsou pojištění úvěru a pojištění záruky (kauce). |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. b). |
Text otázky | Velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví je (za podmínky, že se toto riziko týká profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání) vždy: |
Odpověď A | Pojištění úvěru a pojištění záruky (kauce). | A |
Odpověď B | Pojištění právní ochrany. | N |
Odpověď C | Zemědělské pojištění plodin s pojištěnou osetou nebo osázenou výměrou vyšší než 150 hektarů. | N |
Odpověď D | Pojištění odpovědnosti insolvenčního správce. | N |
Číslo a verze | 35414.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Mezi velká pojistná rizika dle ust. § 131 zákona o pojišťovnictví nespadají odvětví životních pojištění, tedy ani pojištění pro případ smrti, pro případ dožití, pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, spojených životů, s výplatou zaplaceného pojistného. Ostatní zmíněná pojištění jsou dle ust. § 131 odst. 1 písm. a) zákona o pojišťovnictví naopak vždy velkým pojistným rizikem. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. a). | |
Text otázky | Mezi velká pojistná rizika ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví nespadá odvětví: | |
Odpověď A | Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek. | N |
Odpověď B | Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce. | N |
Odpověď C | Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití říčního, průplavového, jezerního nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. | N |
Odpověď D | Pojištění pro případ smrti, pro případ dožití, pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, spojených životů, s výplatou zaplaceného pojistného. | A |
Číslo a verze | 35415.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) |
Odůvodnění | Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se pojistná smlouva s mezinárodním prvkem v případě velkých pojistných rizik řídí právem, které si zvolí strany v souladu s článkem 3 zmíněného nařízení. Mezinárodní prvek může být dán u subjektu právního poměru (např. účastníkem právního poměru je cizinec), objektu právního poměru (např. pojištěná nemovitost se nachází v zahraničí) nebo právní skutečnosti zakládající daný právní poměr (např. pojistná smlouva uzavřená v zahraničí). Ostatní zmíněná kritéria nejsou pro stanovení rozhodného práva u velkého pojistného rizika určující. |
Zdroj | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), čl. 7 odst. 2. |
Text otázky | Pojistná smlouva s mezinárodním prvkem kryjící velké pojistné riziko se řídí: |
Odpověď A | Právem, které si smluvní strany pojistné smlouvy zvolí. | A |
Odpověď B | Vždy bez dalšího právem státu, ve kterém má pojistník obvyklé bydliště. | N |
Odpověď C | Vždy bez dalšího právem státu, ve kterém má pojištěný obvyklé bydliště. | N |
Odpověď D | Vždy bez dalšího právem státu, ve kterém byla uzavřena pojistná smlouva. | N |
Číslo a verze | 35416.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Dle ust. § 2872 odst. 1 občanského zákoníku se smluvní strany pojistné smlouvy mohou v případě pojištění velkého pojistného rizika odchýlit od části čtvrté občanského zákoníku, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění. Jiné podmínky v tomto směru zákon nestanoví. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 1. | |
Text otázky | Od ustanovení části čtvrté občanského zákoníku (tj. od ustanovení upravujících závazkové právní vztahy) se smluvní strany pojistné smlouvy kryjící tzv. velké pojistné riziko mohou odchýlit, pouze pokud: | |
Odpověď A | To vyžaduje účel a povaha pojištění. | A |
Odpověď B | K tomu udělí předchozí souhlas Česká národní banka. | N |
Odpověď C | Se jedná o pojištění úvěru. | N |
Odpověď D | Se jedná o pojištění škod na drážních vozidlech. | N |
Číslo a verze | 35417.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Dle ust. § 2872 odst. 1 občanského zákoníku se smluvní strany v případě pojištění velkého pojistného rizika mohou v pojistné smlouvě odchýlit ve prospěch kterékoli strany. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 1. | |
Text otázky | V pojištění velkých pojistných rizik se smluvní strany pojistné smlouvy mohou odchýlit od ustanovení části čtvrté občanského zákoníku (tj. od ustanovení upravujících závazkové právní vztahy): | |
Odpověď A | Ve prospěch pojistníka. | A |
Odpověď B | Ve prospěch pojistitele. | A |
Odpověď C | Výlučně jen ve prospěch slabší smluvní strany. | N |
Odpověď D | Výlučně jen ve prospěch spotřebitele. | N |
Číslo a verze | 37984.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) |
Odůvodnění | Dle ust. § 2872 odst. 1 občanského zákoníku se smluvní strany pojistné smlouvy v případě pojištění velkého pojistného rizika mohou (vyžaduje-li to účel a povaha pojištění) odchýlit od jakéhokoliv ustanovení části čtvrté občanského zákoníku, tedy od ustanovení upravujících relativní majetková práva (závazky). | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 1. | |
Text otázky | V pojištění velkých pojistných rizik se smluvní strany pojistné smlouvy mohou odchýlit: | |
Odpověď A | Od jakéhokoliv právního předpisu. | N |
Odpověď B | Od jakéhokoliv ustanovení části čtvrté občanského zákoníku (relativní majetková práva). | A |
Odpověď C | Od jakéhokoliv ustanovení zákona o pojišťovnictví. | N |
Odpověď D | Od jakéhokoliv ustanovení občanského zákoníku. | N |
Číslo a verze | 37985.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97) | |
Odůvodnění | Definice velkých pojistných rizik v zákoně o pojišťovnictví vychází z vymezení velkých rizik (large risks) ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). | |
Zdroj | Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), čl. 13 odst. 27. | |
Text otázky | Definice velkých pojistných rizik uvedená v zákonu o pojišťovnictví představuje transpozici příslušné definice ze: | |
Odpověď A | Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů. | N |
Odpověď B | Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění. | N |
Odpověď C | Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (IDD). | N |
Odpověď D | Xxxxxxxx Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). | A |
Číslo a verze | 37986.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik |
Odůvodnění | Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích patří mezi odvětví, která jsou vždy bez dalšího velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví. |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. a). | |
Text otázky | Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích je velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví: | |
Odpověď A | Vždy. | A |
Odpověď B | Pouze, pokud se týká profesionální činnosti pojistníka. | N |
Odpověď C | Pouze, pokud úhrn rozvahy pojištěného překročí 6 200 000 ?. | N |
Odpověď D | Pouze, pokud průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců pojištěného překročí za zdaňovací období 250. | N |
Číslo a verze | 38093.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Hotovostní peníze nelze považovat za kapitál. Je to tím, že nenesou výnos, a to ani běžný, ani kapitálový. Na kapitál je lze ovšem přeměnit jejich investováním. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 55, 164. | |
Text otázky | Hotovostní peníze přinášejí: | |
Odpověď A | Běžný výnos. | N |
Odpověď B | Kapitálový výnos. | N |
Odpověď C | Nepřinášejí žádný výnos, tedy ani běžný, ani kapitálový výnos. | A |
Odpověď D | Běžný i kapitálový výnos. | N |
Číslo a verze | 38094.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Depozitní funkce finančního systému umožňuje soustřeďovat a zhodnocovat dočasné volné peněžní prostředky ekonomických subjektů formou ukládání úspor formou bankovních vkladů. Volné peněžní prostředky jsou využity jako vklady za účelem jejich zhodnocení, nikoliv za účelem pojištění se proti některým rizikům. Na rozdíl od funkce kreditní, která umožňuje deficitním subjektům získávat na finančním trhu potřebné finanční prostředky. Obecně je finanční trh stejný jako jakýkoliv jiný trh, kde se střetává nabídka a poptávka, a tím se formuje cena, v případě finančního trhu cena peněz (úrok). Provádění plateb je spojeno s platební funkcí finančního trhu, která umožňuje prostřednictvím platebních systémů obchodních bank provádění různých druhů plateb. Na finančním trhu se tedy střetává nabídka finančních prostředků, které nabízejí subjekty s jejich dostatkem (kreditní, přebytkové subjekty, investoři) s těmi, které peněžní prostředky poptávají (dlužníci, deficitní subjekty, emitenti cenných papírů). Díky tomu mohou přebytkové jednotky zhodnocovat dočasně volné peněžní prostředky. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 40. | |
Text otázky | Depozitní funkce finančního trhu umožňuje ekonomickým subjektům: | |
Odpověď A | Získávat potřebné volné peněžní prostředky. | N |
Odpověď B | Pojišťovat se. | N |
Odpověď C | Zhodnocovat volné peněžní prostředky. | A |
Odpověď D | Provádění plateb. | N |
Číslo a verze | 38095.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Kreditní funkce finančního systému umožňuje ekonomickým subjektům získávat potřebné, v ekonomickém systému nevyužité (volné) peněžní prostředky. Na rozdíl od depozitní funkce finančního systému, která umožňuje ekonomickým subjektům provádět finanční investice neboli přeměňovat peníze potenciálních investorů na finanční kapitál. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 40. | |
Text otázky | Kreditní funkce finančního trhu umožňuje: | |
Odpověď A | Provádět finanční investice neboli přeměnu peněz na finanční kapitál. | N |
Odpověď B | Uchovávat ekonomickým subjektům bohatství v likvidní formě. | N |
Odpověď C | Získávat ekonomickým subjektům volné peněžní prostředky. | A |
Odpověď D | Snižovat riziko podnikání. | N |
Číslo a verze | 38097.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Základní vlastností finančních investičních nástrojů obchodovaných na peněžním trhu je krátká doba jejich splatnosti, a to zpravidla pouze do jednoho roku. Vedle krátkodobých úvěrů se jedná především o krátkodobé dluhopisy, zejména státní pokladniční poukázky. Ty jsou emitované Ministerstvem financí prostřednictvím České národní banky. Naopak dlouhodobé investiční nástroje či úvěry, tedy nástroje se splatností delší jednoho roku se obchodují na kapitálovém trhu. Typickým dlouhodobým investičním nástrojem je např. akcie, dlouhodobý dluhopis či podílové listy ať už akciových či dluhopisových fondů. Cizí měny se obchodují na měnovém trhu (v hotovostní, valutové či bezhotovostní, devizové podobě). | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 61?62. | |
Text otázky | Na peněžním trhu se obchodují: | |
Odpověď A | Podílové listy akciových fondů kolektivního investování. | N |
Odpověď B | Státní pokladniční poukázky. | A |
Odpověď C | Cizí měny. | N |
Odpověď D | Dlouhodobé dluhopisy. | N |
Číslo a verze | 38098.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) |
Odůvodnění | Obecně lze při investování dosáhnout běžného či kapitálového výnosu. Součtem běžného a kapitálového výnosu je potom výnos celkový. Běžný (nominální) výnos je výnos, který plyne investorovi z držby investičního nástroje. Jedná se např. o úrok, dividendu, kuponovou platbu či nájemné u investice do nemovitostí. Z toho vyplývá, že běžné výnosy nezávisí na obchodovatelnosti předmětných investičních instrumentů. Kapitálový výnos je naopak spojený s obchodováním, protože představuje rozdíl prodejní a nákupní ceny, kdy každý investor chce levně koupit a draho prodat. Může se stát, že investor prodá investiční nástroj levněji, než jej koupil, ale díky např. inkasování dividend dosáhnout celkového zisku, protože, jak bylo uvedeno, běžný + kapitálový výnos = výnos celkový. Při očištění nominálního výnosu (ať už běžného, kapitálového či celkového) o inflaci se jedná o reálný výnos. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 169; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159? 160, 222, 280?281. | |
Text otázky | Běžný (nominální) výnos plynoucí z investičního nástroje je: | |
Odpověď A | Celkový výnos po odpočtu vynaložených investičních nákladů a daní. | N |
Odpověď B | Cash flow plynoucí z jeho vlastnictví (držby) za určité období. | A |
Odpověď C | Výnos plynoucí z obchodování spočívající v rozdílu jeho kupní a prodejní ceny. | N |
Odpověď D | Celkový dosažený výnos po odpočtu inflace. | N |
Číslo a verze | 38099.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Kapitálový výnos získaný z investičního nástroje je spojený s jeho obchodováním. Je to rozdíl prodejní a nákupní ceny. Naopak výnos, který plyne investorovi díky držbě (vlastnictví investičního nástroje) je označován jako výnos běžný - typicky dividenda, kupon apod. Výše vyplacené kuponové platby se odvíjí od kuponové sazby (fixní, variabilní), kdy její výše je nominální, tzn. reálná kuponová sazba je po očištění o inflaci nižší, stejně jako reálná kupní síla nominálně inkasované kuponové platby. Součtem běžného výnosu (dividenda, kupon) a kapitálového výnosu (prodejní cena minus nákupní cena) získá investor výnos celkový. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 169; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159? 160, 223, 280?283. | |
Text otázky | Kapitálový výnos získaný z investičního nástroje je: | |
Odpověď A | Inkasovaná dividenda. | N |
Odpověď B | Reálná kuponová platba. | N |
Odpověď C | Výnos z obchodování investičního nástroje plynoucí z rozdílu jeho prodejní a kupní ceny. | A |
Odpověď D | Celkový výnos po odpočtu vynaložených investičních nákladů a daní. | N |
Číslo a verze | 38100.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Součtem běžného a kapitálového výnosu je výnos celkový. Jedná se tedy např. o inkasované dividendy, kuponové platby + rozdíl prodejní ceny (v ideálním případě vyšší) a nákupní ceny. Přestože by tedy investor např. odprodal investiční nástroj za nižší cenu, než jej nakoupil, může díky inkasovaní dividend dosáhnout celkového zisku. Celkový výnos ale není nikým garantován, protože investor se vystavuje kreditnímu riziku emitenta, tzn. že tento nebude schopen dostát svým závazkům, např. v podobě vyplácení pravidelných kuponových plateb či splacení nominální hodnoty dluhopisu ve splatnosti. Stejně tak valná hromada nemusí odhlasovat výplatu dividend či jednoduše investor realizuje kapitálovou ztrátu, kdy nakupoval draho a prodával levněji. Poměr výnosů vůči vynaloženým nákladům by potom byla rentabilita investice. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 171; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159? 160. | |
Text otázky | Celkový výnos získaný z investičního nástroje je: | |
Odpověď A | Tzv. garantovaným výnosem. | N |
Odpověď B | Rozdílem prodejní a nákupní ceny. | N |
Odpověď C | Poměr součtu všech výnosů za určité období vůči vynaloženým nákladům. | N |
Odpověď D | Součet jednotlivých běžných a kapitálových výnosů za určité období. | A |
Číslo a verze | 38058.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 8. principy tvorby technických rezerv | |
Odůvodnění | Tuzemská pojišťovna je povinna vytvořit technické rezervy k plnění závazků z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou. Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 52 odst. 1. | |
Text otázky | Pro která odvětví své činnosti má tuzemská pojišťovna povinnost vytvářet technické rezervy? | |
Odpověď A | Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost. | A |
Odpověď B | Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost v odvětví neživotních pojištění. | N |
Odpověď C | Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost v odvětví životních pojištění. | N |
Odpověď D | Xxxx povinnost se vztahuje pouze na pojišťovny, které mají oprávnění provozovat pojišťovací činnost jak v odvětví životních, tak neživotních pojištění. | N |
Číslo a verze | 38059.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 8. principy tvorby technických rezerv | |
Odůvodnění | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, se v hlavě IV. věnuje oceňování aktiv a závazků, technickým rezervám, investování a solventnosti pojišťoven a zajišťoven. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, Xxxxx XX. | |
Text otázky | Která právní norma upravuje oblast technických rezerv pojišťoven a zajišťoven? | |
Odpověď A | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. | A |
Odpověď B | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | N |
Odpověď C | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. | N |
Odpověď D | Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. | N |
Číslo a verze | 38062.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Finanční trh sestává z peněžních trhů, kapitálových trhů, trhů s cizími měnami a trhů drahých kovů. Trh pojistných smluv není dílčím segmentem finančního trhu. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 60?61. | |
Text otázky | Mezi dílčí segmenty finančního trhu patří: | |
Odpověď A | Kapitálové trhy. | A |
Odpověď B | Peněžní trhy. | A |
Odpověď C | Trhy pojistných smluv. | N |
Odpověď D | Měnové trhy. | A |
Číslo a verze | 38063.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Finanční aktiva slibují svým vlastníkům návratnost v budoucnu, přičemž též slouží jako uchovatel hodnoty (kupní síly). Neopotřebovávají se a jejich forma (listina, záznam v počítači) nijak nesouvisí s jejich cenou. Náklady na jejich transport a uskladnění jsou zanedbatelné, a proto jsou také lehce zaměnitelná. Ačkoliv na světě existuje prakticky neomezené množství různých druhů finančních aktiv, vždy patří do jedné z následujících tří kategorií: hotovostní peníze (bankovky a mince), majetkové finanční nástroje (např. akcie) a dluhové (dlužní) finanční nástroje (např. úvěry či dluhopisy). | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 54?56. | |
Text otázky | Základními druhy finančních aktiv rozumíme: | |
Odpověď A | Oběživo (bankovky a mince). | A |
Odpověď B | Majetkové finanční nástroje. | A |
Odpověď C | Dluhové finanční nástroje. | A |
Odpověď D | Nemovitosti. | N |
Číslo a verze | 38066.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Peníze se na kapitál přeměňují jejich investováním, přičemž v případě finančních investic se jedná o jejich směnu za finanční investiční nástroje (obecně finanční kapitál). Ten má podobu různých druhů právních dokumentů, které jsou sice ve srovnání s penězi méně likvidní, ale na rozdíl od nich zaručují svým majitelům právo na předem sjednaný výnos. To znamená, že hotovostní peníze jsou pro investora platebním nástrojem, který může směnit za jím zvolený investiční nástroj, představující kapitál nesoucí výnos. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 45?47. | |
Text otázky | Peníze držené v hotovosti lze z hlediska jejich majitele považovat za: | |
Odpověď A | Investiční nástroj. | N |
Odpověď B | Komoditu. | N |
Odpověď C | Platební nástroj. | A |
Odpověď D | Pojistný produkt. | N |
Číslo a verze | 38070.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 15. pojištění odpovědnosti z provozu vozidel | |
Odůvodnění | Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla lze přerušit pokud tak bylo dohodnuto v pojistné smlouvě. Pojistník je však povinen před přerušením pojištění pojistiteli prokázat, že jeho vozidlo podléhající registraci vozidel podle zákona o podmínkám provozu vozidel na pozemních komunikacích bylo vyřazeno z provozu. Zákon pojistiteli ukládá tzv. kontraktační povinnost, tedy povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, pokud její návrh neodporuje zákonu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, právní úpravě pojistné smlouvy v občanském zákoníku nebo pojistným podmínkám pojistitele. V tomto pojištění má poškozený na základě právní úpravy zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vůči pojistiteli přímý nárok na pojistné plnění. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla neobsahuje přílohu se seznamem států, na jejichž území platí pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1, § 6 odst. 5, § 9 odst. 1; XXXXXXXXX, M., XXXXXXX, V., XXXXXXX, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 381. | |
Text otázky | Která z uvedených tvrzení o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou pravdivá? | |
Odpověď A | Toto pojištění nelze přerušit. | N |
Odpověď B | Pojistitel je povinen se zákazníkem pojistnou smlouvu uzavřít, pokud její návrh neodporuje právním předpisům nebo pojistným podmínkám pojistitele. | A |
Odpověď C | Platí na území států, které jsou uvedeny v příloze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. | N |
Odpověď D | Poškozený je oprávněn uplatnit svůj nárok na plnění přímo vůči pojistiteli osoby odpovědné za náhradu újmy vzniklé provozem vozidla. | A |
Číslo a verze | 38074.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 8. principy tvorby technických rezerv | |
Odůvodnění | Vyhláška č. 306/2016 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, stanovuje frekvenci, se kterou provádí tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu (u posledních dvou jmenovaných myšleno ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky) vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu tak, že musí být nejméně čtvrtletní. | |
Zdroj | Vyhláška č. 306/2016 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, § 31 odst. 1 a § 32. | |
Text otázky | Jak často provádí tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu, nebo zajišťovna z třetího státu vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu? | |
Odpověď A | Alespoň ročně. | N |
Odpověď B | Alespoň pololetně. | N |
Odpověď C | Alespoň čtvrtletně. | A |
Odpověď D | Na vyžádání ze strany ČNB. | N |
Číslo a verze | 38152.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. pojištění nemovité věci | |
Odůvodnění | Veřejný soubor údajů o nemovitostech v České republice se nazývá katastr nemovitostí. Obsahuje popis nemovitostí, jejich soupis a geometrické a polohové určení. Zároveň je zdrojem informací, které slouží zejména k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území či k oceňování nemovitostí. | |
Zdroj | Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 1. | |
Text otázky | Jak se nazývá veřejný seznam, do kterého se zapisují nemovitosti? | |
Odpověď A | Pozemkové knihy. | N |
Odpověď B | Katastr nemovitostí. | A |
Odpověď C | Katastrální mapy. | N |
Odpověď D | Evropská pozemková evidence. | N |
Číslo a verze | 38167.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) |
Odůvodnění | Časová hodnota peněz je založena na myšlence, že peníze mají v různém okamžiku různou hodnotu neboli že hodnota peněz se v průběhu času mění. Kromě toho, že každý investor preferuje více peněz než méně a méně rizika než více, preferuje také stejné množství peněz dříve než později. Z toho důvodu, pokud se vzdá nejlikvidnějšího aktiva (peněz) v současnosti, bude za to požadovat nějakou odměnu v podobě úroku, resp. aby se mu peníze po dobu, kdy je nemá k dispozici, úročily. Princip, resp. metoda, časové hodnoty peněz je založena na převodu hodnoty peněz k určitému časovému okamžiku, a to prostřednictvím úročení stanovenou úrokovou sazbou. Finanční matematika tak převádí hodnotu peněz k určitému časovému okamžiku, a to buď k jejich budoucí hodnotě pomocí úročení, nebo současné hodnotě pomocí odúročení (diskontování). Amortizace představuje opotřebení majetku, vinkulace je služba, kterou využívá věřitel (obvykle banka) jako způsob ochrany věci, na kterou dlužníkovi půjčil. Vinkulace je tedy vázání výplaty pojistného plnění nejčastěji ve prospěch věřitele pojištěného. Často se využívá u hypotečního úvěru nebo jiného druhu půjček na nemovitost, kdy je vinkulováno případné budoucí pojistné plnění ve prospěch banky, která poskytuje úvěr. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 22?23, 29?38, 49?56. | |
Text otázky | Pro přepočet současné hodnoty (PV, present value) peněžních prostředků na jejich budoucí hodnotu (FV, future value) se využívá: | |
Odpověď A | Úročení. | A |
Odpověď B | Odúročení (diskontování). | N |
Odpověď C | Amortizace. | N |
Odpověď D | Vinkulace. | N |
Číslo a verze | 38168.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Při investování do finančních nástrojů, zejména pokud se jedná o veřejně obchodovatelné cenné papíry, je možno se nejčastěji setkat s těmito jednotlivými druhy investičního rizika: riziko změn tržní úrokové míry (resp. úrokových sazeb), riziko inflační, riziko událostí, riziko insolvence, resp. případného úpadku emitenta, riziko ztráty likvidity předmětného finančního nástroje, riziko měnové, riziko právní, riziko operační, riziko individuálních vlastností (resp. smluvních ustanovení) jednotlivých investičních nástrojů. Přitom je zřejmé, že v rámci těchto základních druhů rizik je možno vyspecifikovat ještě celou řadu dalších jejich dílčích typů. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 201. | |
Text otázky | Mezi jednotlivá rizika při investování do cenných papírů patří např.: | |
Odpověď A | Riziko změn tržní úrokové míry. | A |
Odpověď B | Riziko insolvence či úpadku emitenta. | A |
Odpověď C | Riziko inflační. | A |
Odpověď D | Riziko měnové. | A |
Číslo a verze | 38169.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Xxxx jednotlivé druhy rizik do svého investičního očekávání (rozhodování) investoři zahrnou, resp. jakou váhu jim přisoudí, zůstává však vždy v kompetenci jednotlivých investorů (či finančních analytiků). V případě finančních investic se může jednat např. o: riziko změn úrokových sazeb; inflační riziko; riziko událostí; riziko insolvence či případného úpadku emitenta; riziko ztráty likvidity předmětného investičního nástroje; měnové riziko; riziko právní; riziko operační; riziko vlastností či smluvních ustanovení jednotlivých investičních nástrojů apod. Xxxxxxxxxxx investice je tedy souhrn všech možných rizik spojených s investicí, nikoliv s investorem a jeho solventností. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 204; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 176? 186. | |
Text otázky | Rizikovostí finančních investic rozumíme: | |
Odpověď A | Riziko úpadku investora. | N |
Odpověď B | Solventnost investora. | N |
Odpověď C | Souhrn všech jednotlivých rizik uvažovaných investorem. | A |
Odpověď D | Schopnost přeměny na hotové peníze. | N |
Číslo a verze | 38180.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 15. pojištění odpovědnosti z provozu vozidel | |
Odůvodnění | Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ukládá pojistiteli povinnost vydat pojistníkovi na základě jeho písemné žádosti ve lhůtě do 15 dnů ode dne jejího doručení potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o jeho škodném průběhu. Náležitosti tohoto potvrzení stanoví vyhláškou Ministerstvo financí (vyhláška č. 205/1999 Sb. kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Povinnost vydat toto potvrzení na žádost pojistníka platí jak po zániku pojištění, tak kdykoli v době trvání pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, § 13 odst. 1. | |
Text otázky | V jaké lhůtě je pojistitel povinen vydat pojistníkovi na jeho písemnou žádost potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o jeho škodném průběhu: | |
Odpověď A | Do 15 dnů ode dne jejího doručení. | A |
Odpověď B | Do 30 dnů ode dne jejího doručení. | N |
Odpověď C | Do 3 dnů ode dne jejího doručení. | N |
Odpověď D | Do 2 měsíců ode dne jejího doručení. | N |
Číslo a verze | 38190.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 15. pojištění odpovědnosti z provozu vozidel |
Odůvodnění | Občanský zákoník stanoví, že pokud jiný zákon ukládá určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, pak se lze smluvně odchýlit od ustanovení občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu pouze připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. Pojištění, u kterých zákon ukládá některým osobám povinnost uzavřít pojistnou smlouvu označujeme jako povinná pojištění. Tzv. zákonná pojištění vznikají přímo na základě právní skutečnosti vymezené zákonem (bez uzavření pojistné smlouvy) ? např. zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla stanoví určitým osobám povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je tedy pojištěním povinným. Pokud zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví jinak, může na pozemní komunikaci provozovat vozidlo jen ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má vlastník tuzemského vozidla a řidič cizozemského vozidla. Výjimka z povinnosti uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí pro řidiče cizozemského vozidla, který je držitelem platné zelené karty vydané pojišťovnou v cizím státě, nebo vozidla, jehož pojištění odpovědnosti je na území České republiky zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu. Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu dále nemá složka integrovaného záchranného systému pro všechna vozidla neužívaná k podnikání, Bezpečnostní informační služba pro jí provozovaná vozidla, Generální inspekce bezpečnostních sborů pro jí provozovaná vozidla, Ministerstvo obrany pro vozidla provozovaná Vojenským zpravodajstvím a Ministerstvo vnitra pro vozidla provozovaná Úřadem pro zahraniční styky a informace. V neposlední řadě nemají povinnost uzavřít pojištění vozidla útvarů Policie ČR pověřenými vyšetřováním podle zvláštního právního předpisu, obec pro vozidla provozovaná jednotkami sborů dobrovolných hasičů obce a Ministerstvo financí pro vozidla provozovaná pověřenými celními orgány. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 2, § 3 odst. 2, § 5 odst. 1; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2779?2881. | |
Text otázky | Je pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinným pojištěním: | |
Odpověď A | Ne, pojištění vzniká automaticky dnem zápisu vozidla do registru silničních vozidel (je to zákonné pojištění). | N |
Odpověď B | Ne, je to dobrovolné pojištění. | N |
Odpověď C | Ano. | A |
Odpověď D | Pouze pro právnické osoby. | N |
Číslo a verze | 38196.2 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 15. pojištění odpovědnosti z provozu vozidel |
Odůvodnění | Vozidlem se rozumí silniční vozidlo, zvláštní vozidlo, trolejbus. Silniční vozidla jsou vymezena zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem a o změně některých zákonů. Silničními vozidly jsou motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní automobily, vozidla zvláštního určení a speciální vozidla, přípojná vozidla a ostatní silniční vozidla. Za vozidlo se nepovažuje vozík pro invalidy, potahové vozidlo a nemotorové vozidlo tažené nebo tlačené pěší osobou, jízdní kolo a koloběžka, pokud nejsou schváleny jako druh vozidla motocykl. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb.,o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1. písm. a). | |
Text otázky | Podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, se za vozidlo nepovažuje: | |
Odpověď A | Vozík pro invalidy. | A |
Odpověď B | Přípojné vozidlo. | N |
Odpověď C | Traktor. | N |
Odpověď D | Motocykl. | N |
Číslo a verze | 38119.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Pokud potenciální investor disponuje dostatečným množstvím volných peněžních prostředků (tj. dostatečně velkým bohatstvím) a dospěje k názoru, že by je bylo vhodné investovat na finančním trhu, musí následně u každé uvažované investiční příležitosti zvažovat tři základní investiční faktory, a to: výnosnost, rizikovost a likviditu. Tyto faktory tvoří tzv. investiční trojúhelník. Finanční páka je spojena s využíváním cizího kapitálu, kdy investor napákuje svoji pozici tím, že využije poměrně malý poměr vlastních zdrojů a zbytek dofinancuje úvěrem, čímž se podílí na vývoji celé investice. S malým množstvím vlastních zdrojů tak může dosahovat výrazných zisků, ale i ztrát. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 166; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vydání. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 162?164. | |
Text otázky | Mezi investiční kritéria patří: | |
Odpověď A | Finanční páka investora. | N |
Odpověď B | Výnosnost. | A |
Odpověď C | Rizikovost. | A |
Odpověď D | Likvidita. | A |
Číslo a verze | 38120.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) |
Odůvodnění | Likviditou lze rozumět snadnost či rychlost, s jakou lze předmětný investiční nástroj bezeztrátově přeměnit zpět na peníze. To znamená, že čím je investiční nástroj likvidnější, tím je také žádanější, čímž s růstem poptávky po něm poroste i jeho cena (vnitřní hodnota). Investoři budou požadovat od investičního nástroje (jeho emitenta) naopak vyšší prémii (vyšší výnos) při jeho nízké likviditě, tak aby jim kompenzovala vyšší prémie i vyšší riziko, kterému jsou vystaveni při nízké likviditě investičního nástroje. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 209. | |
Text otázky | Při zvýšení likvidity investičního nástroje (např. jeho uvedením na burzu) lze očekávat, že: | |
Odpověď A | Jeho atraktivita, a tím i jeho současná (resp. vnitřní) hodnota vzroste. | A |
Odpověď B | Sníží se jeho atraktivita a v důsledku toho se následně sníží jeho tržní cena (kurz). | N |
Odpověď C | Jeho současná hodnota klesne. | N |
Odpověď D | Investoři budou požadovat vyšší prémii za likviditu. | N |
Číslo a verze | 38239.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. podmínky vzniku a zániku pojištění velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Ač se jedná o pojištění velkého pojistného rizika (srov. ust. § 131 odst. 1 písm. a) zákona o pojišťovnictví), které je jinak spojeno se značnou smluvní volností, uplatní se i zde ust. dopadající na povinná pojištění, včetně ust. § 2781 občanského zákoníku, podle kterého má pojistitel právo odstoupit od pojistné smlouvy nebo vypovědět povinné pojištění, jen pokud to jiný zákon připouští. Právní předpisy upravující povinné pojištění odpovědnosti z provozu letadel žádnou obdobnou možnost odstoupení pojistitele od pojistné smlouvy nepřipouští. | |
Xxxxx | XXXXXXX, X. Pojištění v novém občanském zákoníku: komentář: [§ 2756-2872]. Praha: X.X. Xxxx, 2014. ISBN 978-80-7400-530-5. str. 346; zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 12 odst. 2 písm. d). | |
Text otázky | Mohou smluvní strany pojistné smlouvy o povinném pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z provozu letadla ujednat v pojistné smlouvě možnost odstoupení pojistitele od pojistné smlouvy pro případ prodlení pojistníka s úhradou pojistného? | |
Odpověď A | Ano. | N |
Odpověď B | Ne. | A |
Odpověď C | Ano, ale jen pro případ prodlení delšího než 60 dnů. | N |
Odpověď D | Ano, ale jen se souhlasem Úřadu pro civilní letectví. | N |
Číslo a verze | 38240.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 9. úrazové pojištění |
Odůvodnění | Z úrazového pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění jen tehdy, pokud dojde k úrazu, definovanému v pojistné smlouvě. Příčinou pojistné události tedy musí být úrazový děj. Z toho důvodu se úrazové pojištění nemůže vztahovat na pracovní neschopnost z důvodu nemoci. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2844. | |
Text otázky | Z úrazového pojištění se neposkytuje pojistné plnění za: | |
Odpověď A | Smrt následkem úrazu. | N |
Odpověď B | Pracovní neschopnost z důvodu nemoci. | A |
Odpověď C | Hospitalizaci z důvodu úrazu. | N |
Odpověď D | Trvalé následky úrazu. | N |
Číslo a verze | 38241.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Pojistitel má právo odmítnout poskytnutí pojistného plnění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s činem, pro který byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem. Právo odstoupit od pojistné smlouvy či pojistné plnění snížit se pak váže na splnění podmínek, které stanoví zákon. Mezi tyto podmínky nepatří uznání vinným úmyslným trestným činem. Pokud se jedná o rozpor s dobrými mravy, tak ten se v tomto případě v zásadě neuplatní, neboť zákon výslovně upravuje, jak danou situaci řešit. Neposkytnutí pojistného plnění pro rozpor s dobrými mravy musí být odůvodněno jinými a zcela mimořádnými okolnostmi. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2845. | |
Text otázky | Pokud došlo k úrazu pojištěného v souvislosti s činem, pro který byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem, pak má pojistitel právo: | |
Odpověď A | Poskytnutí pojistného plnění odmítnout. | A |
Odpověď B | Od pojistné smlouvy odstoupit. | N |
Odpověď C | Pojistné plnění snížit až o jednu polovinu. | N |
Odpověď D | Xxxxxxxx plnění z důvodu rozporu s dobrými mravy neposkytnout. | N |
Číslo a verze | 38242.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Pojistitel má právo snížit pojistné plnění až na jednu polovinu, pokud došlo k úrazu následkem toho, že pojištěný požil alkohol nebo požil návykovou látku nebo přípravek takovou látku obsahující. Zároveň musí být splněna podmínka, že takové snížení odůvodňují okolnosti, za nichž k úrazu došlo. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2846 odst. 1. | |
Text otázky | Pokud došlo k trvalým následkům úrazu následkem toho, že pojištěný požil alkohol nebo požil návykovou látku nebo přípravek takovou látku obsahující, může pojistitel snížit pojistné plnění až na jednu: | |
Odpověď A | Polovinu. | A |
Odpověď B | Třetinu. | N |
Odpověď C | Čtvrtinu. | N |
Odpověď D | Pětinu. | N |
Číslo a verze | 38243.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Občanský zákoník na rozdíl od předchozí právní úpravy, obsažené v zákonu o pojistné smlouvě, definici úrazu neobsahuje. Je tedy věcí smluvních stran pojistné smlouvy, jak pojistnou událost v úrazovém pojištění vymezí. Pojistná událost může být definována v pojistné smlouvě nebo v pojistných podmínkách. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2844. | |
Text otázky | Definice úrazu je: | |
Odpověď A | Věcí smluvních stran. | A |
Odpověď B | Dána zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. | N |
Odpověď C | Dána pojistnými podmínkami. | A |
Odpověď D | Dána zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | N |
Číslo a verze | 38244.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Pojistitel není povinen pojistné plnění poskytnout, pokud k vzniku události došlo za situace, která je v pojistné smlouvě popsaná jako výluka. Dále pojistitel neposkytuje pojistné plnění za události, ke kterým došlo v čekací době. Čekací dobou se rozumí doba počítaná od počátku pojištění, jejíž délka se ujednává v pojistné smlouvě a po kterou nevzniká pojišťovně povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, jež by jinak byly pojistnými událostmi. Pojistitel je oprávněn odmítnout poskytnutí pojistné plnění, pokud si pojištěný úmyslně ublížil na zdraví. Neplacení pojistného nemá za následek neposkytnutí pojistného plnění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2845; https: //xxx.xxx.xx/xx/xxxxxx-xxxxxxxx-xxx/xxxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxx-xxx- verejnost/Upozorneni-pro-verejnost-na-moznost-pojistoven-sjednat-cekaci-dobu/; xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxx-xxxxxxxx-xxx/xxxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxx-xxx- verejnost/Upozorneni-pro-verejnost-neposkytnuti-pojistneho-plneni-z-duvodu-vyluk- tykajicich-se-zdravotniho-stavu-pojisteneho/ | |
Text otázky | V jaké situaci je pojistitel z úrazového pojištění povinen poskytnout pojistné plnění? | |
Odpověď A | Pokud se jedná o výluku z pojištění. | N |
Odpověď B | Pokud k události došlo v čekací době. | N |
Odpověď C | Pokud si pojištěný úmyslně ublížil na zdraví. | N |
Odpověď D | Pokud je pojistník v prodlení s placením pojistného. | A |
Číslo a verze | 38247.2 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 9. úrazové pojištění |
Odůvodnění | V rámci úrazového připojištění se objevuje klasifikace rizik, a to minimálně podle provozované profese a provozovaných sportů. V praxi pojistitelé toto rozřazení označují jako tzv. rizikovou skupinu. Pohlaví ani výše pojistných částek nemají na rizikovou skupinu vliv. |
Zdroj | Encyklopedický slovník pojmů ČAP: xxxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxxxx/00000-xxxx-000 (viz "riziková skupina"); XXXXX, T. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-11-6. str. 214. | |
Text otázky | V případě úrazového pojištění ovlivňuje zařazení pojištěného dle míry podstupovaného rizika do rizikové skupiny: | |
Odpověď A | Pohlaví. | N |
Odpověď B | Výše pojistných částek. | N |
Odpověď C | Povolání. | A |
Odpověď D | Sportovní činnost. | A |
Číslo a verze | 38248.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Obecná délka promlčecí lhůty činí 3 roky. U práva na pojistné plnění začíná promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 626, § 629 odst. 1. | |
Text otázky | Délka promlčecí lhůty u práva na pojistné plnění v případě úrazového pojištění činí: | |
Odpověď A | Tři roky. Lhůta začíná běžet jeden rok po vzniku pojistné události. | A |
Odpověď B | Jeden rok. Lhůta začíná běžet od okamžiku vzniku pojistné události. | N |
Odpověď C | Tři roky. Lhůta začíná běžet od okamžiku vzniku pojistné události. | N |
Odpověď D | Deset let. Lhůta začíná běžet jeden rok po vzniku pojistné události. | N |
Číslo a verze | 38249.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Úrazové pojištění je nejčastěji sjednáno jako obnosové pojištění. Postup pro stanovení výše pojistného plnění je vždy ujednán v pojistné smlouvě. Součástí pojistné smlouvy jsou tzv. oceňovací tabulky, které obsahují procentní ohodnocení pro jednotlivé trvalé následky. Sjednaná pojistná částka odpovídá stoprocentnímu poškození. U rizika trvalých následků úrazu v rámci úrazového pojištění se pojistné plnění zpravidla stanovuje dle míry poškození vyjádřené procenty, které stanovuje smluvní lékař pojistitele. Velikost pojistného plnění tedy vyplývá jednak z výše sjednané pojistné částky a jednak z procenta určeného podle míry trvalých následků úrazu. | |
Xxxxx | XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 4. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 179. | |
Text otázky | Pojistné plnění u pojištění trvalých následků úrazu u úrazového pojištění sjednaného jako obnosové pojištění je pojistitelem určeno: | |
Odpověď A | Procenty z pojistné částky. | A |
Odpověď B | Ve výši pojistné částky. | N |
Odpověď C | V závislosti na procentu poškození stanoveném pojištěným. | N |
Odpověď D | Ve výši násobku částky sjednané na den. | N |
Číslo a verze | 38250.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Oceňovací tabulky pojistitele slouží k výpočtu výše pojistného plnění, když obsahují např. procentní ohodnocení tělesných poškození u pojištění trvalých následků úrazu nebo délku léčení jednotlivých úrazů v případě pojištění denního odškodného za dobu léčení úrazu. Pro pojištění pro případ smrti ani pojištění pro případ hospitalizace se oceňovací tabulky nepoužívají, neboť pojistné plnění se stanovuje výlučně v závislosti na ujednané pojistné částce. | |
Xxxxx | XXXXXXXXX, M., XXXXXXX, V., XXXXXXX, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 337?338. | |
Text otázky | Kdy se obvykle používají oceňovací tabulky pro určení výše pojistného plnění? | |
Odpověď A | V pojištění trvalých následků úrazu. | A |
Odpověď B | V pojištění denního odškodného za dobu léčení úrazu. | A |
Odpověď C | V pojištění smrti úrazem. | N |
Odpověď D | V pojištění pro případ hospitalizace z důvodu úrazu. | N |
Číslo a verze | 38252.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Občanský zákoník, stejně jako předchozí právní úprava obsažená v zákonu o pojistné smlouvě, umožňuje sjednat úrazové pojištění jako pojištění obnosové (tj. účelem je získání dohodnuté částky), stejně tak jako pojištění škodové (tj. účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události). Kapitálové pojištění je jedním z druhů životního pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2844. | |
Text otázky | Pojištění úrazu lze sjednat jako pojištění: | |
Odpověď A | Obnosové nebo škodové. | A |
Odpověď B | Obnosové. | N |
Odpověď C | Škodové. | N |
Odpověď D | Kapitálové. | N |
Číslo a verze | 38253.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Pojistitel může úrazové pojištění, které je placené běžně, vypovědět bez udání důvodu ke konci pojistného období. Výpověď musí být doručena nejméně šest týdnů přede dnem konce tohoto pojistného období. Pojistitel může vypovědět úrazové pojištění také (nikoliv pouze) do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy. Platná právní úprava zákaz výpovědi úrazového pojištění neobsahuje. Výpověď s měsíční výpovědní dobou není možné použít kdykoliv, ale pouze do tří měsíců od oznámení pojistné události. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2805, § 2807. | |
Text otázky | Běžně placené úrazové pojištění pojistitel: | |
Odpověď A | Může účinně vypovědět ke konci pojistného období, výpověď musí být doručena nejpozději šest týdnů před koncem tohoto pojistného období. | A |
Odpověď B | Nemůže vypovědět. | N |
Odpověď C | Může účinně vypovědět ke konci pojistného období, výpověď musí být doručena nejpozději týden před koncem tohoto pojistného období. | N |
Odpověď D | Může vypovědět pouze do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy. | N |
Číslo a verze | 38254.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Úrazové pojištění slouží ke krytí rizik, nevytváří se u něj na rozdíl od rezervotvorného životního pojištění žádná kapitálová hodnota a neřadí se proto mezi rezervotvorná pojištění. Veškeré pojistné je spotřebováno na pojistnou ochranu. Po uplynutí pojistné doby tedy nevzniká nárok na odkupné, pojistná smlouva zaniká bez nároku na plnění (na rozdíl od rezervotvorného pojištění, kterým je investiční nebo kapitálové pojištění). | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. n); xxxx://xxx.xxx. cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/pojisteni-urazu | |
Text otázky | Pojištění úrazu je pojištěním: | |
Odpověď A | Rizikovým. | A |
Odpověď B | Investičním. | N |
Odpověď C | Kapitálovým. | N |
Odpověď D | Rezervotvorným. | N |
Číslo a verze | 38255.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie z roku 2011 byla zrušena výjimka pro oblast pojištění, která umožňovala zohlednit pohlaví při stanovení výše pojistného. Výjimka vyplývala ze směrnice Evropské unie, kterou se zavedla zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Úprava se dotkla nových smluv sjednaných po 21. 12. 2012 a stávajících smluv, pokud na nich byly požadovány podstatné úpravy parametrů pojištění. Věk, pojistná částka nebo pojistná doba jsou typické parametry, které ovlivňují výši pojistného. | |
Zdroj | Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 1. března 2011, SD EU C-236/09 (Test-Achats); směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. | |
Text otázky | Výši pojistného za jednotlivá rizika nemůže ovlivnit: | |
Odpověď A | Pohlaví. | A |
Odpověď B | Věk. | N |
Odpověď C | Pojistná částka. | N |
Odpověď D | Pojistná doba. | N |
Číslo a verze | 38258.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Kapitálový trh je trhem pro obchodování těch finančních investičních nástrojů, které mají povahu dlouhodobých finančních investic. Jeho prostřednictvím jsou poskytovány jak dlouhodobé úvěry, tak jsou na něm obchodovány dlouhodobé cenné papíry, především akcie a dlouhodobé dluhopisy. Pokud jde o cizí měny, drahé kovy či krátkodobé dluhopisy, tak ty spadají do jiných segmentů finančního trhu. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 62?63. | |
Text otázky | Na kapitálovém trhu se obchodují: | |
Odpověď A | Akcie a dlouhodobé dluhopisy. | A |
Odpověď B | Devizy a valuty. | N |
Odpověď C | Investiční zlato a stříbro. | N |
Odpověď D | Krátkodobé dluhopisy. | N |
Číslo a verze | 38260.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 5. pojištění nemovité věci | |
Odůvodnění | Občanský zákoník rozumí nemovitými věcmi zejména pozemky, podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. důl, sklípek) a dále věcná práva k nim. Dále se za nemovité věci považují i práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Pojistné podmínky mohou vymezit předmět pojištění odlišně. Za předmět pojištění nemovité věci není pro účely pojištění považován pozemek, ale stavby, které se na něm nacházejí. Předmětem pojištění v občanském pojištění nemovitosti může být tedy např. rodinný dům, bytový dům, rekreační chalupa či chata, byt v osobním vlastnictví sloužící k trvalému bydlení i rekreačním účelům, garáž a další stavby, jako jsou např. ploty, bazény, skleníky či zpevněné plochy. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 498 odst. 1. | |
Text otázky | Nemovitými věcmi jsou dle občanského zákoníku: | |
Odpověď A | Pouze pozemky se samostatným účelovým určením. | N |
Odpověď B | Pozemky, podzemní stavby se samostatným účelovým určením a věcná práva k nim. | A |
Odpověď C | Věc, o které zákon stanoví, že není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty. | A |
Odpověď D | Pouze podzemní stavby s účelovým určením. | N |
Číslo a verze | 38203.2 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku |
Odůvodnění | Záznam z jednání se tvoří při jednání mezi zákazníkem a pojišťovacím zprostředkovatelem nebo pracovníkem pojistitele přímo se podílejícím na distribuci pojištění. Záznam z jednání může být v případě porušení povinnosti důležitým důkazem. Proto se ukládá povinnost pro jeho pořizování. Aby bylo možné v případě neodůvodněné stížnosti ze strany zákazníka záznam z jednání použít na obranu pojišťovacího zprostředkovatele nebo pojistitele, je nutné v něm dostatečně detailně průběh jednání, doporučení či analýzu vedoucí k poskytnutí rady zaznamenat, aby bylo možné jednání zpětně rekonstruovat. Povinnými obsahovými náležitostmi záznamu z jednání jsou vždy zaznamenané požadavky, cíle a potřeby zákazníka a důvody, na kterých distributor pojištění zakládá své doporučení. Dále záznam z jednání musí obsahovat vysvětlení dopadů sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka, včetně popisu souvisejících rizik. Před sjednáním či podstatnou změnou rezervotvorného pojištění poskytne distributor pojištění zákazníkovi radu, která vychází z analýzy v rozsahu stanoveném zákonem a tato analýza je rovněž součástí záznamu z jednání. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 78, § 79 odst. 1 a 2. | |
Text otázky | Z jednání, které vedlo ke sjednání nebo podstatné změně pojištění pojišťovací zprostředkovatel nebo pracovník pojistitele, přímo se podílející na distribuci pojištění, vyhotoví záznam z jednání, který obsahuje zejména: | |
Odpověď A | Požadavky, cíle a potřeby zákazníka související s daným pojištěním a dále důvody, na kterých zakládá své doporučení. | A |
Odpověď B | Informace o pojištění, zejména o charakteristice a územním rozsahu, výčtu pojistných událostí a pojistných nebezpečí, o výlukách, výši, způsobu a době placení pojistného, způsobech zániku pojištění, o možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, postupu při uplatnění práva na pojistné plnění. | N |
Odpověď C | Vysvětlení dopadů sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka, včetně souvisejících rizik. | A |
Odpověď D | Analýzu finanční situace zákazníka, jeho investiční profil, rizikovou toleranci, právních vztahů zákazníka týkajících se dalších produktů finančního trhu, pokud se jedná o rezervotvorné pojištění. | A |
Číslo a verze | 38214.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka | |
Odůvodnění | Zákon o distribuci pojištění a zajištění stanoví v ust. § 79 odst. 3 písm. a) pro velká pojistná rizika výjimku z povinnosti vyhotovit záznam z jednání a povinnosti vysvětlit a zaznamenat v něm dopady sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka. Ostatní uvedené povinnosti (povinnost mlčenlivosti a transparentnost jednání) se uplatní i při distribuci pojištění velkých pojistných rizik. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 72 odst. 2, § 74, § 79 odst. 3 písm. a). | |
Text otázky | Při zprostředkování pojištění velkého pojistné rizika je pojišťovací zprostředkovatel povinen: | |
Odpověď A | Vyhotovit záznam z jednání, které vedlo ke sjednání nebo podstatné změně pojištění. | N |
Odpověď B | Vysvětlit a zaznamenat dopady sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka, včetně souvisejících rizik. | N |
Odpověď C | Xxxxxxxxxx mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděl od zákazníka v souvislosti s distribucí pojištění. | A |
Odpověď D | Jednat tak, aby bylo zákazníkovi zřejmé, v jaké pozici a jménem koho pojišťovací zprostředkovatel jedná. | A |
Číslo a verze | 38221.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka | |
Odůvodnění | I na zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik se vztahuje zákaz pobídek, které by mohly vést k porušení povinnosti stanovené právními předpisy v oblasti distribuce pojištění (§ 75 zákona o distribuci pojištění a zajištění) i zákaz souběhu agentské a makléřské činnosti v rámci jednoho pojistného vztahu (§ 76 tamtéž). Naopak se neuplatní povinnost informovat zákazníka o způsobu vyřizování stížností ani další informační povinnosti uvedené v zákoně o distribuci pojištění zajištění (§ 82 odst. 2 tamtéž). Odpovědnost zprostředkovatele není zákonem nijak limitována. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 75, § 76, § 82 odst. 2. | |
Text otázky | Při zprostředkování pojištění velkého pojistného rizika: | |
Odpověď A | Je povinnost zprostředkovatele k náhradě újmy ze zákona limitována. | N |
Odpověď B | Nesmí zprostředkovatel přijmout, nabídnout nebo poskytnout peněžitou nebo nepeněžitou výhodu, která může vést k porušení povinnosti stanovené právními předpisy v oblasti distribuce pojištění. | A |
Odpověď C | Nesmí samostatný zprostředkovatel zprostředkovávat jednotlivé pojištění zároveň jako pojišťovací agent a pojišťovací makléř. | A |
Odpověď D | Je zprostředkovatel povinen sdělit zákazníkovi informace o způsobech vyřizování stížností zákazníků, pojištěných nebo jiných oprávněných osob. | N |
Číslo a verze | 38224.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. podmínky vzniku a zániku pojištění velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Překročení uvedených limitů je dle ust. § 131 odst. 1 písm. c) zákona o pojišťovnictví nutné zkoumat u pojištěného. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. c). | |
Text otázky | Limity, s jejichž překročením zákon v určitých pojistných odvětvích spojuje zařazení pod definici velkého pojistného rizika (tj. určitý minimální úhrn rozvahy, obrat a průměrný počet zaměstnanců), se zjišťují: | |
Odpověď A | U pojistníka. | N |
Odpověď B | U pojištěného. | A |
Odpověď C | U oprávněné osoby. | N |
Odpověď D | U ovládající osoby. | N |
Číslo a verze | 38225.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví v určitých pojistných odvětvích (včetně pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z činnosti dopravce) stanoví konkrétní kritéria, při jejichž překročení se pojištění řadí mezi velká pojistná rizika. Tyto limity jsou vymezeny v ust. § 131 odst. 1 písm. c) zákona o pojišťovnictví a jedná se o úhrn rozvahy 6 200 000 ?, čistý obrat 12 800 000 ?, průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. c). | |
Text otázky | V pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z činnosti dopravce se o pojištění velkého pojistného rizika jedná v případě, že pojištěný překročí nejméně dva z následujících limitů: | |
Odpověď A | Úhrn rozvahy 6 200 000 ?, čistý obrat 12 800 000 ?, průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250. | A |
Odpověď B | Úhrn rozvahy 1 000 000 ?, čistý obrat 2 500 000 ?, průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 100. | N |
Odpověď C | Úhrn rozvahy 500 000 ?, čistý obrat 1 000 000 ?, průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 50. | N |
Odpověď D | Úhrn rozvahy 5 000 000 ?, čistý obrat 25 000 000 ?, průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 200. | N |
Číslo a verze | 38226.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3. definice velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví v určitých pojistných odvětvích (včetně pojištění finančních ztrát) stanoví konkrétní kritéria, při jejichž překročení se pojištění řadí mezi velká pojistná rizika. Pojištění finančních ztrát je velkým pojistným rizikem, pokud pojištěný překročí nejméně dva ze zákonem stanovených limitů, kterými jsou úhrn rozvahy 6 200 000 ?, čistý obrat 12 800 000 ? a průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250. Vždy tudíž musí být překročeny libovolné dva, avšak současně nejméně dva z uvedených limitů. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. c). | |
Text otázky | V pojištění finančních ztrát se o velké pojistné riziko jedná v případě, že pojištěný překročí: | |
Odpověď A | Úhrn rozvahy 6 200 000 ? a čistý obrat 12 800 000 ?. | A |
Odpověď B | Čistý obrat 12 800 000 ? a průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250. | A |
Odpověď C | Úhrn rozvahy 6 200 000 ? a průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250. | A |
Odpověď D | Úhrn rozvahy 6 200 000 ?. | N |
Číslo a verze | 38238.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. podmínky vzniku a zániku pojištění velkých pojistných rizik |
Odůvodnění | Pro případ souběhu pojištění velkého pojistného rizika, které by bylo současně povinným pojištěním, by měla mít přednost ustanovení o povinných pojištěních, jejichž účelem je zajistit ochranu třetích osob. Uplatnila by se tedy zejména ustanovení o povinných pojištěních, a to zejména § 2779?2781. Použije se proto i ust. § 2779 občanského zákoníku, podle kterého má pojistitel právo odstoupit od pojistné smlouvy nebo vypovědět povinné pojištění, jen pokud to jiný zákon připouští. Žádný ze speciálních zákonů, upravujících povinná pojištění, nepřipouští, aby bylo možné pojištění vypovědět kdykoliv bez udání důvodu, což by ostatně bylo proti smyslu povinného pojištění, které směřuje primárně k ochraně třetích osob. | |
Xxxxx | XXXXXXX, X. Pojištění v novém občanském zákoníku: komentář: [§ 2756-2872]. Praha: X.X. Xxxx, 2014. ISBN 978-80-7400-530-5. str. 346. | |
Text otázky | Dojde-li k souběhu pojištění velkého pojistného rizika a povinného pojištění, mohou si smluvní strany pojistné smlouvy ujednat, že takové pojištění lze vypovědět kteroukoliv ze smluvních stran kdykoliv bez uvedení důvodu s výpovědní dobou 1 měsíc? | |
Odpověď A | Ne. | A |
Odpověď B | Ano. | N |
Odpověď C | Ano, nejedná-li se o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jaderným zařízením. | N |
Odpověď D | Ano, nejedná-li se o pojištění škod na drážních vozidlech. | N |
Číslo a verze | 38274.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojistná smlouva vyžaduje písemnou formu. To neplatí pro krátkodobé pojištění (pojištění kratší než jeden rok), kde písemná forma nemusí být dodržena. Stejná právní forma jako pro uzavření pojistné smlouvy platí i pro změnu pojistné smlouvy. Pro jiná právní jednání týkající se pojištění, než je uzavření pojistné smlouvy, je třeba písemná forma, pokud si strany výslovně neujednají, že této formy není zapotřebí. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758 odst. 2. | |
Text otázky | Xxxxx formu musí splňovat pojistná smlouva, kterou je sjednáno neživotní občanské pojištění? | |
Odpověď A | Pojistná smlouva uzavřená na pojistnou dobu jeden rok a delší musí mít písemnou formu. | A |
Odpověď B | Forma pojistné smlouvy je ponechána na dohodě smluvních stran. | N |
Odpověď C | Xxxxxxxx smlouva uzavřená na pojistnou dobu kratší než jeden rok (například pro cestovní pojištění) musí mít písemnou formu. | N |
Odpověď D | Xxxxxxxx smlouva musí mít vždy písemnou formu. | N |
Číslo a verze | 38298.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka |
Odůvodnění | I při zprostředkování pojištění velkého pojistného rizika je pojišťovací zprostředkovatel povinen jednat tak, aby bylo zákazníkovi zřejmé, v jaké pozici a jménem koho jedná (ust. § 72 zákona o distribuci pojištění a zajištění). Standardní předsmluvní informační povinnosti uvedené v ust. § 83 až 93 se naopak na distribuci pojištění velkých pojistných rizik nevztahují (ust. § 82 odst. 2 téhož zákona). | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 72, § 82 odst. 2. | |
Text otázky | Pojišťovací zprostředkovatel je při zprostředkování pojištění velkého pojistného rizika před uzavřením pojistné smlouvy vždy povinen: | |
Odpověď A | Sdělit zákazníkovi, zda je v daném pojištění odměňován zákazníkem, pojišťovnou, nebo zároveň zákazníkem a pojišťovnou. | N |
Odpověď B | Sdělit zákazníkovi jména pojišťoven, pro které je oprávněn zprostředkovávat pojištění. | N |
Odpověď C | Sdělit zákazníkovi informace o povaze své odměny poskytnuté mu v souvislosti se sjednávaným pojištěním nebo změnou pojištění. | N |
Odpověď D | Jednat tak, aby bylo zákazníkovi zřejmé, v jaké pozici a jménem koho jedná. | A |
Číslo a verze | 38299.2 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka |
Odůvodnění | Zákon o distribuci pojištění a zajištění v ust. § 13 odst. 1 vyžaduje, aby samostatný zprostředkovatel (včetně samostatného zprostředkovatele, který zprostředkovává pojištění pro pojišťovnu, tedy pojišťovacího agenta) byl pojištěn pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením některé z povinností samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci pojištění nebo zajištění, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti distribuce pojištění nebo zajištění, a to s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 250 000 ? na jednu pojistnou událost (a nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 850 000 ? pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce), nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak. Takovým přímo použitelným předpisem je Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1935, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 (směrnice IDD), pokud jde o regulační technické normy, jimiž se přizpůsobují základní částky v eurech pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání a pro finanční kapacitu zprostředkovatelů pojištění a zajištění. Podle tohoto nařízení s účinností od 12.6.2020 musí samostatný zprostředkovatel udržovat toto pojištění odpovědnosti s limity pojistného plnění nejméně 1 300 380 EUR na jednu pojistnou událost a 1 924 560 EUR na všechny pojistné události dohromady za jeden rok. |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 13 odst. 1. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1935, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se přizpůsobují základní částky v eurech pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání a pro finanční kapacitu zprostředkovatelů pojištění a zajištění, článek 1 |
Text otázky | Při zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik platí, že pojišťovací agent pro případ své povinnosti nahradit zákazníkovi škodu: |
Odpověď A | Nemusí být pojištěn, neboť za něj vždy odpovídá pojišťovna, pro kterou pojištění zprostředkovává. | N |
Odpověď B | Musí být pojištěn s minimálním limitem pojistného plnění stanoveným právním předpisem, platným a účinným v České republice. | A |
Odpověď C | Nemusí být pojištěn, pokud úspěšně vykonal zkoušku pro skupinu odbornosti distribuce velkých pojistných rizik. | N |
Odpověď D | Xxxxxx být pojištěn, pokud prokáže svou finanční způsobilost bankovní zárukou. | N |
Číslo a verze | 38300.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka | |
Odůvodnění | Zákon o distribuci pojištění a zajištění v ust. § 13 odst. 1 vyžaduje, aby samostatný zprostředkovatel byl pojištěn pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením některé z povinností samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci pojištění nebo zajištění, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti distribuce pojištění nebo zajištění, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 250 000 ? na jednu pojistnou událost a nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 850 000 ? pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak. Důvodová zpráva k tomuto ustanovení pro vyloučení pochybností upřesňuje, že pojistné krytí škod způsobených jednáním nedbalostním musí zahrnovat i škody způsobené jednáním v hrubé nedbalosti (která jinak bývá v odpovědnostních pojištěních pravidelně vyloučena). Uvedená pravidla se vztahují i na distribuci velkých pojistných rizik. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 13; důvodová zpráva k § 13 zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | |
Text otázky | Povinné pojištění odpovědnosti samostatného zprostředkovatele při distribuci velkých pojistných rizik: | |
Odpověď A | Nemusí být sjednáno, pokud zprostředkovatel prokáže svou finanční způsobilost bankovní zárukou. | N |
Odpověď B | Musí zahrnovat i škody způsobené jednáním v hrubé nedbalosti. | A |
Odpověď C | Může být omezeno pouze na krytí úmyslně způsobených škod. | N |
Odpověď D | Nemusí být sjednáno, pokud odpovědnost smluvně převezme pojišťovna. | N |
Číslo a verze | 38301.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka |
Odůvodnění | Podle ust. § 82 odst. 2 zákona o distribuci pojištění a zajištění se informační povinnosti uvedené v ust. § 83 až 92 nepoužijí na pojištění velkých pojistných rizik. Pojišťovací zprostředkovatel se proto nedopustí přestupku podle ust. § 114 odst. 1 písm. p) zákona o distribuci pojištění a zajištění, neboť se na něj při distribuci velkých pojistných rizik předmětné povinnosti nevztahují. |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 114 odst. 1 písm. p), § 82 odst. 2. |
Text otázky | Pojišťovací zprostředkovatel, který při distribuci pojištění velkých pojistných rizik nesplní některou z povinností týkajících se poskytnutí informací podle ust. § 83 až 92 zákona o distribuci pojištění a zajištění: | |
Odpověď A | Se dopustí přestupku, za nějž lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. | N |
Odpověď B | Se přestupku nedopustí, neboť se informační povinnosti uvedené v ust. § 83 až 92 zákona o distribuci pojištění a zajištění na distribuci velkých pojistných rizik nevztahují. | A |
Odpověď C | Se dopustí přestupku, za nějž lze uložit pokutu do 8 920 000 Kč v případě fyzické osoby nebo 135 125 000 Kč v případě právnické osoby. | N |
Odpověď D | Se přestupku nedopustí, neboť se porušení uvedených informačních povinností vždy přičítá pojišťovně. | N |
Číslo a verze | 38302.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka | |
Odůvodnění | Doporučení pojišťovacího zprostředkovatele není pro zákazníka nikdy závazné. Jak uvádí zákon, na základě získaných informací poskytne pojišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel zákazníkovi doporučení, aby se mohl zákazník rozhodnout, zda sjedná nebo podstatně změní pojištění. Důležité je tedy slovíčko MOHL, nikoliv MUSEL. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 77 odst. 2. | |
Text otázky | Doporučení pojišťovacího zprostředkovatele je v případě pojištění velkého pojistného rizika pro zákazníka: | |
Odpověď A | Závazné. | N |
Odpověď B | Nezávazné. | A |
Odpověď C | Závazné, jedná-li se o pojištění úvěru. | N |
Odpověď D | Závazné, jedná-li se o pojištění záruky. | N |
Číslo a verze | 38303.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka | |
Odůvodnění | Dle ust. § 53 odst. 5 zákona o distribuci pojištění a zajištění se povinnosti vztahující se k produktovému řízení na pojistné produkty určené ke krytí velkých pojistných rizik nepoužijí. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 53 odst. 5. | |
Text otázky | Samostatný zprostředkovatel, který vytváří pojistný produkt určený ke krytí velkých pojistných rizik, je ze zákona povinen: | |
Odpověď A | Zavést, udržovat a uplatňovat postupy pro jeho schvalování s dostatečným předstihem před tím, než je pojistný produkt zákazníkům distribuován. | N |
Odpověď B | Průběžně přezkoumávat a pravidelně hodnotit pojistný produkt, který distribuuje a zjednávat bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu zjištěných nedostatků. | N |
Odpověď C | Poskytnout jinému pojišťovacímu zprostředkovateli veškeré potřebné informace o pojistném produktu, postupech jeho schvalování a jeho cílovém trhu. | N |
Odpověď D | Nic z uvedeného, pravidla produktového řízení se na pojistné produkty určené ke krytí velkých pojistných rizik nevztahují. | A |
Číslo a verze | 38304.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka | |
Odůvodnění | Povinnost mlčenlivosti dle ust. § 74 zákona o distribuci pojištění a zajištění se na distribuci pojištění velkých pojistných rizik vztahuje bez jakékoliv výjimky. | |
Zdroj | Zákon č. 107/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 74. | |
Text otázky | Povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se pojišťovna a pojišťovací zprostředkovatel dozví od zákazníka v souvislosti s distribucí pojištění, se na pojištění velkých pojistných rizik: | |
Odpověď A | Vztahuje. | A |
Odpověď B | Nevztahuje. | N |
Odpověď C | Vztahuje, pouze pokud je zákazníkem fyzická osoba. | N |
Odpověď D | Nevztahuje, je-li pojištěným veřejnoprávní subjekt. | N |
Číslo a verze | 38305.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka | |
Odůvodnění | Ke zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik není vyžadováno zvláštní oprávnění, může je tudíž zprostředkovat jakýkoliv pojišťovací zprostředkovatel oprávněný dle zákona o distribuci pojištění a zajištění, vč. pojišťovny (za podmínky, že odbornost zprostředkovatele odpovídá věcné náplni jeho činnosti, tedy že disponuje patřičnou odborností i ve vztahu ke zprostředkování velkých pojistných rizik). | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 5. | |
Text otázky | Zprostředkovávat pojištění velkých pojistných rizik: | |
Odpověď A | Může pouze pojišťovací makléř. | N |
Odpověď B | Může pouze pojišťovací agent. | N |
Odpověď C | Může pouze pojišťovna. | N |
Odpověď D | Mohou všichni pojišťovací zprostředkovatelé oprávnění podle zákona o distribuci pojištění a zajištění. | A |
Číslo a verze | 38309.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 12. bonus, malus |
Odůvodnění | Pojistitel povinen na základě písemné žádosti pojistníka mu vydat ve lhůtě do 15 dnů ode dne jejího doručení potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti a o jeho škodném průběhu, jehož náležitosti stanoví Ministerstvo vyhláškou; ve stejné lhůtě je pojistitel povinen vydat toto potvrzení na žádost pojistníka kdykoli v době trvání pojištění, přičemž stejnou povinnost má pojistitel, jedná-li se o žádost pojistníka o vydání potvrzení o vrácení zelené karty pojistiteli. |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 13 odst. 1. |
Text otázky | V jaké lhůtě je pojistitel povinen vystavit potvrzení o škodném průběhu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na základě žádosti pojistníka? | |
Odpověď A | Do 15 dnů ode dne jejího doručení. | A |
Odpověď B | Do 30 dnů ode dne jejího doručení. | N |
Odpověď C | Do 5 dnů ode dne jejího doručení. | N |
Odpověď D | Do 2 měsíců ode dne jejího doručení. | N |
Číslo a verze | 38310.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 12. bonus, malus | |
Odůvodnění | Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ukládá pojistiteli zohlednit při sjednávání výše pojistného slevou na pojistném (bonus) předchozí bezeškodný průběh pojištění a přirážkou k pojistnému (malus) v případě výplaty pojistného plnění z pojištění odpovědnosti. Z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojištěný právo, aby za něho vyplacením pojistného plnění pojistitel uhradil (v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku a za podmínek stanovených zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zvířete, škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, ušlý zisk a účelně vynaložené náklady spojené s uplatňováním nároků, na které se vztahuje pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výplata pojistného plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, která je rozhodná pro uplatnění přirážky k pojistnému (malusu), resp. snížení slevy na pojistném (bonusu), se uplatní mimo jiné, pokud došlo újmě na zdraví spolujezdce ve vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena nebo pokud došlo ke škodě na vozidle 3. osoby způsobené provozem vozidla, ke kterému bylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu. Pojistné plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se naopak neposkytne na úhradu újmy na zdraví, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla újma způsobena nebo na úhradu škody na vlastním vozidle pojistníka, jehož provozem byla škoda způsobena. Tyto škodné události tedy vliv na výši pojistného (resp. bonusu/malusu) za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nemají. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 3b, § 6 odst. 2 písm. a?b), § 7 odst. 1 písm. a) a c). | |
Text otázky | Jaká škodná událost má v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla význam při zohlednění škodného průběhu pojištění pro stanovení slevy na pojistném (bonus), nebo přirážky k pojistnému (malus): | |
Odpověď A | Škoda na vlastním vozidle pojistníka, jehož provozem byla škoda způsobena. | N |
Odpověď B | Škoda na vozidle 3. osoby, která byla způsobena provozem vozidla, ke kterému bylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu. | A |
Odpověď C | Újma na zdraví, kterou utrpěl spolujezdec ve vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena. | A |
Odpověď D | Újma na zdraví, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla újma způsobena. | N |
Číslo a verze | 38314.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 12. bonus, malus | |
Odůvodnění | Při sjednávání výše pojistného v pojistné smlouvě zohlední pojistitel celkový předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti pojistníka, a to slevou na pojistném v případě bezeškodného průběhu. V pojistné smlouvě lze sjednat, že se zohlední škodný průběh provozovatele vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 3b odst. 2. | |
Text otázky | Pojistitel při stanovení výše pojistného v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zohledňuje celkový předchozí škodný průběh pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: | |
Odpověď A | Majitele vozidla, pokud je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku. | N |
Odpověď B | Spoluvlastníka vozidla zapsaného v registru vozidel. | N |
Odpověď C | Pojistníka nebo provozovatele vozidla, pokud je tak sjednáno v pojistné smlouvě. | A |
Odpověď D | Řidiče vozidla. | N |
Číslo a verze | 38315.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 12. bonus, malus | |
Odůvodnění | Česká kancelář pojistitelů vede evidence a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti. Pojišťovny sdělují dle zákona Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 18 odst. 2 písm. f); XXXXXXXXX, M., XXXXXXX, V., XXXXXXX, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 400?411. | |
Text otázky | Kdo vede databázi údajů pro zohledňování bezeškodního průběhu v pojištění odpovědnosti z provozu vozidel? | |
Odpověď A | Česká národní banka. | N |
Odpověď B | Česká kancelář pojistitelů. | A |
Odpověď C | Každá pojišťovna má svoji evidenci. | N |
Odpověď D | Ministerstvo vnitra České republiky. | N |
Číslo a verze | 38318.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 12. bonus, malus |
Odůvodnění | Pojistitel je povinen na základě písemné žádosti pojistníka vydat mu ve lhůtě do 15 dnů ode dne jejího doručení potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti a o jeho škodném průběhu, ve stejné lhůtě je pojistitel povinen vydat toto potvrzení na žádost pojistníka kdykoli v době trvání pojištění. |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 13 odst. 1. |
Text otázky | Kdo může vydat potvrzení o škodném průběhu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla? | |
Odpověď A | Česká národní banka. | N |
Odpověď B | Česká kancelář pojistitelů. | N |
Odpověď C | Kterákoli pojišťovna, která je členem České asociace pojišťoven. | N |
Odpověď D | Pojistitel, u kterého má nebo měl pojistník sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. | A |
Číslo a verze | 38320.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 12. bonus, malus | |
Odůvodnění | Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ukládá pojistiteli povinnost zohlednit při stanovení výše pojistného za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla předcházející škodný průběh pojištění, a to slevou na pojistném (bonus) za bezeškodný průběh pojištění a přirážkou k pojistnému (malus) v případě výplaty pojistného plnění z pojištění odpovědnosti. K uplatnění malusu (resp. snížení bonusu) nedochází, pokud v souvislosti se škodnou událostí nebylo pojistitelem vyplaceno pojistné plnění. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla rovněž stanoví, že při zohlednění předcházejícího škodného průběhu pojištění se nepřihlíží k době přerušení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když doba přerušení se nezapočítává do pojistné doby tohoto pojištění. Vyplnění záznamu o dopravní nehodě ani přivolání policisty k dopravní nehodě, pokud v souvislosti s dopravní nehodou došlo k výplatě pojistného plnění, nemá pro zohlednění předcházejícího škodného průběhu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žádný význam. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 3b. | |
Text otázky | Při zohlednění předchozího škodného průběhu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro stanovení výše přirážky k pojistnému (malus) za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se nepřihlíží: | |
Odpověď A | Ke škodné události, pokud pojistitel nevyplatil v souvislosti s touto škodnou událostí pojistné plnění. | A |
Odpověď B | K době přerušení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. | A |
Odpověď C | Ke škodné události, u které pojistitel vyplatil pojistné plnění, pokud pojištěný jako účastník dopravní nehody vyplnil záznam o dopravní nehodě a předal ho pojistiteli. | N |
Odpověď D | Ke škodné události, u které pojistitel vyplatil pojistné plnění, pokud pojištěný jako účastník dopravní nehody v souladu se zákonem o silničním provozu splnil svou povinnost přivolat k dopravní nehodě policistu. | N |
Číslo a verze | 38327.2 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 14. havarijní pojištění |
Odůvodnění | Podle občanského zákoníku zaniká pojištění majetku dnem oznámení změny vlastníka pojištěného majetku (vozidla). Pojištění zaniká také dnem odmítnutí pojistného plnění pojistitelem. Pojistitel může pojistné plnění odmítnout za podmínek uvedených v ust. § 2809 občanského zákoníku. Občanský zákoník upravuje i další důvody zániku pojištění ? např. dohoda o zániku pojištění, výpověď pojištění, uplynutí pojistné doby, zánik pojistného nebezpečí. Výplata pojistného plnění na úhradu újmy, za jejíž náhradu provozovatel vozidla odpovídá, nijak nesouvisí s havarijním pojištěním vozidla a nemá žádný vliv na trvání havarijního pojištění vozidla (ani na trvání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Havarijní pojištění také nezaniká odcizením pojištěného vozidla. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2802?2810, § 2812; XXXXXXXXX, M., XXXXXXX, V., XXXXXXX, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 300?305. | |
Text otázky | Havarijní pojištění vozidla dle občanského zákoníku zaniká (vyberte, která z níže uvedených tvrzení o zániku havarijního pojištění vozidla jsou pravdivá): | |
Odpověď A | Výplatou pojistného plnění na úhradu újmy, za jejíž náhradu provozovatel vozidla odpovídá. | N |
Odpověď B | Odcizením pojištěného vozidla. | N |
Odpověď C | Dnem oznámení změny vlastníka pojištěného vozidla. | A |
Odpověď D | Odmítnutím pojistného plnění pojistitelem. | A |
Číslo a verze | 38329.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 14. havarijní pojištění | |
Odůvodnění | Právní úprava pojištění majetku nijak neomezuje pojistitele ve smluvní volnosti ujednání o územním rozsahu pojištění. Pojistitelé vymezují územní rozsah havarijního pojištění v pojistné smlouvě. Žádné právní předpisy neupravují závazný rozsah územní platnosti havarijního pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725, § 2849?2852. | |
Text otázky | Jaký je územní rozsah havarijního pojištění vozidla? | |
Odpověď A | Havarijní pojištění platí na území států, vymezených v pojistné smlouvě. | A |
Odpověď B | Havarijní pojištění platí na území všech členských států EU a dalších států uvedených v seznamu států, které stanoví ministerstvo vyhláškou. | N |
Odpověď C | Havarijní pojištění platí na území států, které jsou uvedeny v zákoně o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. | N |
Odpověď D | Havarijní pojištění platí na území států, které stanoví Česká národní banka vyhláškou. | N |
Číslo a verze | 38331.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 14. havarijní pojištění |
Odůvodnění | Spoluúčast je dohodnutý podíl, kterým se oprávněná osoba podílí na úbytku pojištěného majetku (pojištěného vozidla). |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2815. |
Text otázky | Co je v havarijním pojištění spoluúčast? | |
Odpověď A | Částka, kterou pojišťovna vždy zaplatí klientovi. | N |
Odpověď B | Částka, kterou se oprávněná osoba podílí na úhradě škody na pojištěném vozidle. | A |
Odpověď C | Částka, která je horním limitem pojistného plnění. | N |
Odpověď D | Částka, která je spodním limitem pojistného plnění. | N |
Číslo a verze | 38335.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 14. havarijní pojištění | |
Odůvodnění | Obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného, majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. | |
Zdroj | Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1. | |
Text otázky | Co je obvyklá cena vozidla? | |
Odpověď A | Cena, za kterou se dá pořídit nové vozidlo bez slevy. | N |
Odpověď B | Xxxx, za kterou se dá pořídit nové vozidlo se slevou. | N |
Odpověď C | Cena, za kterou se dá pořídit ojeté vozidlo ve srovnatelné výbavě, stáří a stavu. | A |
Odpověď D | Xxxx, za kterou se dá pořídit ojeté vozidlo ve srovnatelné výbavě. | N |
Číslo a verze | 38336.2 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 14. havarijní pojištění | |
Odůvodnění | Pojišťovací zprostředkovatel je povinen před sjednáním nebo podstatnou změnou pojištění získat od zákazníka informace, které se týkají jeho požadavků, cílů a potřeb. Má-li zákazník vozidlo vybavené nadstandardní výbavou, má zcela jistě potřebu pojistného krytí pro tuto výbavu. Pojišťovací zprostředkovatel by měl takové informace získat, aby na jejich základě mohl zájemci o havarijní pojištění vozidla doporučit vhodné pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 77; XXXXXXXXX, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 248?261. | |
Text otázky | Měl by se pojišťovací zprostředkovatel dotazovat klienta při vstupu do havarijního pojištění na doplňkovou, případně nadstandardní výbavu vozidla? | |
Odpověď A | Ne, doplňková nebo nadstandardní výbava vozidla nemá vliv na pojistitelem stanovené pojistné. | N |
Odpověď B | Ano, doplňková nebo nadstandardní výbava vozidla má vliv na doporučení vhodného rozsahu pojištění a připojištění. | A |
Odpověď C | Ne, doplňková nebo nadstandardní výbava vozidla nemá vliv na doporučení vhodného rozsahu pojištění a připojištění. | N |
Odpověď D | Ano, doplňková nebo nadstandardní výbava vozidla má vliv na pojistitelem stanovené pojistné. To platí pouze v případě nového vozidla. | N |
Číslo a verze | 38339.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele | |
Odůvodnění | V souladu s § 1 odst. 1 písm. e), zákona o finančním arbitrovi, je finanční arbitr příslušný řešit spory mezi pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem a spotřebitelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 1 písm. e). | |
Text otázky | Finanční arbitr je příslušný rozhodovat spory: | |
Odpověď A | Ze životního pojištění. | A |
Odpověď B | Z pojištění motorových vozidel. | N |
Odpověď C | Z neživotního pojištění. | N |
Odpověď D | Z pojištění odpovědnosti. | N |
Číslo a verze | 38340.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele | |
Odůvodnění | V souladu s § 18 zákona o finančním arbitrovi se řízení nezpoplatňuje. Každý účastník řízení nese své náklady řízení sám. | |
Zdroj | Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, § 18. | |
Text otázky | Řízení před finančním arbitrem: | |
Odpověď A | Není zpoplatněno a každý účastník si nese své náklady sám. | A |
Odpověď B | Je zpoplatněno podle sazebníku finančního arbitra a náklady hradí pouze finanční instituce. | N |
Odpověď C | Je zpoplatněno. | N |
Odpověď D | Je zpoplatněno a náklady hradí ve sporu neúspěšná strana. | N |
Číslo a verze | 38341.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele |
Odůvodnění | Zákon upravuje pravidla pro řízení před finančním arbitrem, jako subjektem mimosoudního řešení sporů se spotřebiteli pro oblasti finančních služeb. Xxxxxx je povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě. Návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem je nepřípustný, pokud ve věci samé již rozhodl soud nebo probíhá řízení před soudem. Proti pravomocnému a vykonatelnému rozhodnutí finančního arbitra o námitkách může kterákoli strana sporu podat žalobu k věcně a místně příslušnému obecnému soudu dle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. |
Zdroj | Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů; www. xxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxx |
Text otázky | Finanční arbitr: | |
Odpověď A | Usiluje zejména o smírné vyřešení sporu. | A |
Odpověď B | Vydává rozhodnutí, které je přezkoumatelné soudem. | A |
Odpověď C | Nezahájí řízení, jestliže v téže věci již rozhodl soud. | A |
Odpověď D | Rozhoduje vždy ve prospěch spotřebitele. | N |
Číslo a verze | 38342.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele | |
Odůvodnění | Zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, a zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, byly České národní bance svěřeny pravomoci v oblasti ochrany spotřebitele. V rámci výkonu těchto pravomocí ČNB přijímá podněty, stížnosti a upozornění od spotřebitelů, odpovídá na kvalifikované dotazy, publikuje výkladová stanoviska a provádí kontroly u dohlížených finančních institucí. Dozor nad dodržováním povinností vykonává Česká národní banka u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky. | |
Zdroj | Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, § 23 odst. 8. | |
Text otázky | Dozor nad ochranou spotřebitele v oblasti pojišťovnictví a distribuce pojištění vykonává: | |
Odpověď A | Česká asociace pojišťoven, a to pouze ve vztahu k členským pojišťovnám. | N |
Odpověď B | Česká obchodní inspekce. | N |
Odpověď C | Česká národní banka, a to u osob, které podléhají jejímu dohledu. | A |
Odpověď D | Věcně a místně příslušný soud. | N |
Číslo a verze | 38343.2 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele |
Odůvodnění | Podle definice zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je obchodní praktika nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Klamavá obchodní praktika je jednou z variant nekalých obchodních praktik a je zakázána. Prezentace produktu nesmí vést k záměně nabízeného produktu s jinými produkty nebo podnikateli. Praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávné informace. Za klamavou se považuje také obchodní praktika, obsahující pravdivou informaci, pokud je uvedena způsobem, který může uvést spotřebitele v omyl. Za klamavou obchodní praktiku se považuje i tzv. klamavé opomenutí, kdy podnikatel neuvede pro rozhodnutí spotřebitele podstatné informace. |
Zdroj | Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, § 5 a § 5a; xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/xxxXxxx/0/00000/0/0/xxxxx-x-000-0000-xx-x- ochrane-spotrebitele |
Text otázky | Typickým projevem klamavé obchodní praktiky je: | |
Odpověď A | Pokud prezentace služby obsahuje takové informace, které nemohou uvést zákazníka v omyl. | N |
Odpověď B | Pokud jsou při prezentaci služby užity nepravdivé údaje, což vede, nebo může vést, spotřebitele k obchodnímu rozhodnutí, které by jinak neučinil. | A |
Odpověď C | Pokud je služba nabízena nejasným, nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem, což vede, nebo může vést, spotřebitele k obchodnímu rozhodnutí, které by jinak neučinil. | A |
Odpověď D | Xxxxxxx uvést podstatnou informaci, který v dané souvislosti zákazník potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě zboží či služby. | A |
Číslo a verze | 38344.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé | |
Odůvodnění | Zákon o distribuci pojištění a zajištění stanoví, že registr je veřejný, je veden v elektronické podobě a spravuje a provozuje jej Česká národní banka. Pojišťovací zprostředkovatel je povinen zákazníkovi sdělit označení veřejného registru, v němž je zapsán. Osoby, které zprostředkovávají pojištění pouze jako doplňkovou službu k dodávanému zboží nebo poskytované službě v režimu § 3 odst. 2, zákona o distribuci pojištění a zajištění, (tzv. zprostředkovatelé de minimis) mohou zprostředkovávat pojištění v omezeném rozsahu. Na jejich činnost se vztahují pouze vybraná ustanovení uvedeného zákona a mimo jiné se nezapisují do registru, vedeného Českou národní bankou. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 3 odst. 2, § 40 odst. 2 a § 88 odst. 1 písm. b). | |
Text otázky | Kým je veden a spravován registr, v němž jsou v České republice zapsáni pojišťovací zprostředkovatelé: | |
Odpověď A | Ministerstvem financí. | N |
Odpověď B | Českou kanceláří pojistitelů. | N |
Odpověď C | Českou asociací pojišťoven. | N |
Odpověď D | Českou národní bankou. | A |
Číslo a verze | 38345.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele |
Odůvodnění | Zákon o ochraně spotřebitele zakazuje tzv. nekalé obchodní praktiky. Mezi nekalé obchodní praktiky patří zejména klamavé konání, klamavé opomenutí a agresivní obchodní praktika. Agresivní jednání s prvky výhružnosti či urážlivosti a vědomého využití nepříznivé situace spotřebitele je agresivní obchodní praktikou. |
Zdroj | Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, § 5b; xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxx-xxxxxxxx-xxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxxxx/xxxxxxx- spotrebitele/agresivni-obchodni-praktika/ |
Text otázky | Je-li při jednání výrazně zhoršena možnost svobodného chování nebo rozhodnutí spotřebitele (např. obtěžováním, donucováním nebo nepatřičným ovlivňováním), jedná se o: |
Odpověď A | Neplnění informační povinnosti. | N |
Odpověď B | Agresivní obchodní praktiku. | A |
Odpověď C | Klamavou obchodní praktiku. | N |
Odpověď D | Trestný čin. | N |
Číslo a verze | 38347.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele | |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví obecně upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území České republiky. Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla je upraveno v samostatném zákoně. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. | |
Text otázky | Zákon o pojišťovnictví neupravuje: | |
Odpověď A | Základní podmínky pro provozování činností v pojišťovnictví. | N |
Odpověď B | Řízení o povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou. | N |
Odpověď C | Podmínky pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. | A |
Odpověď D | Podmínky provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území České republiky. | N |
Číslo a verze | 38348.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele | |
Odůvodnění | Zákon o distribuci pojištění a zajištění v souladu s předpisy Evropské unie stanoví při distribuci pojištění obecná pravidla pro komunikaci se zákazníkem tak, aby pojišťovací zprostředkovatel jednal s odbornou péčí a v nejlepším zájmu zákazníka. Zákon proto stanoví, že obsah komunikace musí být jasný, pravdivý a srozumitelný. Zákon naopak nestanoví povinnost písemného vyhotovení všech poskytovaných informací. Obchodní sdělení je vždy nutné takto označovat, neboť tak stanoví i právní předpisy z oblasti ochrany spotřebitele. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 73. | |
Text otázky | Pojišťovací zprostředkovatel při komunikaci se zákazníkem: | |
Odpověď A | Nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé. informace. | A |
Odpověď B | Zajistí, aby obsah komunikace byl podán jasným, výstižným a srozumitelným způsobem. | A |
Odpověď C | Vyhotovuje všechny informace písemně a předkládá zákazníkovi k podpisu. | N |
Odpověď D | Každé obchodní sdělení musí výslovně označit jako "obchodní sdělení". | A |
Číslo a verze | 38349.2 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 4. principy kalkulace pojistného |
Odůvodnění | Tarif pojistného (brutto pojistné, dále BP) se skládá z těchto tří základních složek: a) netto pojistné (ryzí pojistné), (dále NP), b) kalkulované správní náklady, (dále KSN), c) kalkulovaný zisk, (dále KZ). Pak: BP = NP + KSN + KZ. Dle textace § 59 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu stanoví výši pojistného na základě reálných pojistně matematických předpokladů a odpovídajících metod jeho výpočtu tak, aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti. Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle zákona upravujícího rovné zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací. Česká národní banka neupravuje výpočet pojistného vyhláškou. Podle zákona o pojišťovnictví odpovídá za výpočet pojistného pojišťovna. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 59 odst. 1, 2; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2769; XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 64. | |
Text otázky | Tuzemská pojišťovna postupuje při výpočtu pojistného na základě: | |
Odpověď A | Reálných pojistně matematických předpokladů. | A |
Odpověď B | Zásady rovného zacházení. | A |
Odpověď C | Rozhodnutí distribučních sítí prodávajících daný produkt. | N |
Odpověď D | Vyhlášky České národní banky. | N |
Číslo a verze | 38350.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4. principy kalkulace pojistného | |
Odůvodnění | Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle zákona upravujícího rovné zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací. Tím není dotčeno použití pojistně matematických metod zohledňujících hledisko pohlaví pro hodnocení pojistného rizika, jejichž účelem je zabezpečení splnitelnosti závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud to nevede k rozlišování výše pojistného a pojistného plnění podle pohlaví. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 59 odst. 2; XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 61. | |
Text otázky | Xxxxxxx pojištěného v pojistně technických metodách může být zohledněno: | |
Odpověď A | Pro hodnocení pojistného rizika. | A |
Odpověď B | Kdykoliv, disponuje?li pojistitel relevantními pojistně matematickými a statistickými podklady. | N |
Odpověď C | Při stanovení výše pojistného plnění. | N |
Odpověď D | Nemůže být použito. | N |
Číslo a verze | 38351.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 4. principy kalkulace pojistného |
Odůvodnění | Použití věku nebo zdravotního stavu není dotčeno jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění u pojištění těch pojistných nebezpečí, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných pojistně matematických metodách a statistických údajích, je-li rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění přiměřený. Údaje o zdravotním stavu může pojistitel požadovat, i existují-li důvody související s určením výše pojistného rizika a výše pojistného. Použije-li pojistitel jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění národnost, rasový nebo etnický původ nebo jiné hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle jiného zákona, nepřihlíží se ke zvýšení pojistného ani ke snížení pojistného plnění na základě těchto hledisek. Na základě rozsudku Soudního dvora EU z roku 2011 byla zrušena výjimka pro oblast pojištění, která umožňovala zohlednit pohlaví při stanovení výše pojistného. Výjimka vyplývala ze směrnice EU, kterou se zavedla zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Úprava se dotkla nových smluv sjednaných po 21. 12. 2012 a stávajících smluv, pokud na nich byly požadovány podstatné úpravy parametrů pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 59 odst. 2; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2769, § 2828; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 1. března 2011, SD EU C-236/09 (Test-Achats); směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. | |
Text otázky | Při stanovení výše pojistného lze jako určující faktory zohlednit: | |
Odpověď A | Věk. | A |
Odpověď B | Zdravotní stav. | A |
Odpověď C | Pohlaví. | N |
Odpověď D | Národnost. | N |
Číslo a verze | 38275.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Okamžik vzniku pojištění je sjednán v pojistné smlouvě. Pokud tomu tak není, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy (v 00:00 hod.). Pojistitel a pojistník se mohou dohodnout, že se pojištění vztahuje i na dobu přede dnem uzavření pojistné smlouvy (tzv. retroaktivita). V takovém případě není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době nabídky věděl nebo vědět měl a mohl, že pojistná událost již nastala, a pojistitel nemá právo na pojistné, pokud v době nabídky věděl nebo měl a mohl vědět, že pojistná událost nastat nemůže. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2772. | |
Text otázky | Kdy vzniká pojištění? | |
Odpověď A | Pojištění vzniká prvním dnem následujícím po uzavření pojistné smlouvy, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. | A |
Odpověď B | Pojištění vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy. | N |
Odpověď C | Pojištění vzniká vždy prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy. | N |
Odpověď D | Pojištění vzniká dnem vydání pojistky. | N |
Číslo a verze | 38276.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojistitel je povinen odpovědět pravdivě a úplně na písemné dotazy zájemce o pojištění a pojistníka týkající se pojištění. Kromě toho je pojistitel také povinen upozornit zájemce o pojištění na nesrovnalosti mezi jeho požadavky a nabízeným pojištěním. Pojistník má právo od pojistné smlouvy odstoupit v případě, že jeho požadavky, které pojistitel znal nebo musel znát, jsou v rozporu s nabízeným pojištěním a pojistitel ho na tento rozpor neupozornil. Při sjednávání pojištění tedy pojistitel musí požadavky zájemce o pojištění aktivně zjišťovat a této povinnosti není zproštěn ani v případě, že je zastoupen pojišťovacím zprostředkovatelem (přičemž se však zohledňuje případ, kdy je zájemce zastoupen pojišťovacím makléřem, tedy zprostředkovatelem s nejvyšším stupněm kvalifikačních předpokladů, který jedná plně v zájmu zájemce o pojištění, a nároky na pojistitele jsou tedy nižší). Také zájemce o pojištění, pojistník i pojištěný jsou povinni zodpovědět pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda ho pojistí a za jakých podmínek. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného. Porušil-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti tuto povinnost, má pojistitel právo od smlouvy odstoupit, prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2788, § 2789, § 2808. | |
Text otázky | Jaký je důsledek nesplnění povinnosti pojistitele upozornit zájemce o pojištění na nesrovnalosti mezi jeho požadavky a nabízeným pojištěním? | |
Odpověď A | Pojistníkovi vznikne právo od uzavřené pojistné smlouvy odstoupit. | A |
Odpověď B | Pojistníkovi vznikne právo uzavřenou pojistnou smlouvu vypovědět. | N |
Odpověď C | Na pojistnou smlouvu se hledí, jako by nebyla uzavřena. | N |
Odpověď D | Xxxxxxxx smlouva je neplatná. | N |
Číslo a verze | 38277.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojištění lze vypovědět do 2 měsíců od uzavření pojistné smlouvy. Takto může pojištění vypovědět pojistitel i pojistník. Výpověď musí být doručena druhé smluvní straně do 2 měsíců od uzavření pojistné smlouvy (nikoliv od počátku pojištění). Od doručení výpovědi běží výpovědní doba 8 dnů ? jejím uplynutím pojištění zanikne. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2805 písm. a). | |
Text otázky | Ve kterém z níže uvedených případů je možné vypovědět pojistnou smlouvu pojistitelem nebo pojistníkem? | |
Odpověď A | Do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. | A |
Odpověď B | Do 3 měsíců od data počátku pojištění. | N |
Odpověď C | Do 6 měsíců po uzavření pojistné smlouvy. | N |
Odpověď D | Do 1 měsíce od data počátku pojištění. | N |
Číslo a verze | 38278.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojištění lze vypovědět do 3 měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události. Pojistitel však takto nemůže vypovědět životní pojištění (pojištění pro případ smrti, dožití, pojištění pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka). Od doručení výpovědi běží výpovědní doba 1 měsíc, jehož uplynutím pojištění zanikne. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2805 písm. b). | |
Text otázky | Pojištění zaniká výpovědí podanou po oznámení vzniku pojistné události. Do kolika měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události lze pojištění vypovědět? | |
Odpověď A | Do tří měsíců. | A |
Odpověď B | Do dvou měsíců. | N |
Odpověď C | Do měsíce. | N |
Odpověď D | Do šesti měsíců. | N |
Číslo a verze | 38280.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění |
Odůvodnění | Pojištění zanikne, pokud pojistitel odmítne poskytnout plnění z pojistné smlouvy v těchto případech: a) jestliže příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění v důsledku nepravdivě nebo neúplně zodpovězených dotazů, pokud by při znalosti této skutečnosti pojistnou smlouvu neuzavřel nebo uzavřel za jiných podmínek. Při povinném pojištění může pojistitel pojistné plnění odmítnout, jen pokud se na uvedení nepravdivých nebo neúplných informací podílel výlučně poškozený, b) v úrazovém pojištění, pokud došlo k úrazu pojištěného úmyslným trestným činem pojištěného nebo činem, kterým si pojištěný úmyslně ublížil na zdraví. Pouze u pojistných smluv sjednaných v režimu zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, mohl pojistitel pojistné plnění odmítnout, jestliže oprávněná osoba uvedla při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje zamlčela. V případě pojistných smluv sjednaných podle občanského zákoníku pojistitel toto právo ze zákona nemá. Pojištění zanikne dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění. Odmítnutí, resp. neposkytnutí pojistného plnění z jiných než zákonem kvalifikovaných důvodů nezpůsobuje zánik pojištění. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2809, § 2810, § 2845. |
Text otázky | V jakých případech lze podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. odmítnout plnění, aby toto odmítnutí mělo za následek zánik pojištění? |
Odpověď A | Xxxxxxxx pojistnou událost zapříčinila skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění, protože zájemce o pojištění nezodpověděl pravdivě a úplně jeho dotazy, a jestliže by zároveň pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel nebo ji uzavřel za jiných podmínek, kdyby o této skutečnosti věděl. | A |
Odpověď B | Oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje zamlčí. | N |
Odpověď C | Oprávněná osoba způsobí pojistnou událost úmyslně sama nebo z jejího podnětu ji způsobí jiná osoba. | N |
Odpověď D | V úrazovém pojištění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s činem, pro který byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem, nebo kterým si úmyslně ublížil na zdraví. | A |
Číslo a verze | 38281.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Zánik pojištění pro neplacení pojistného se liší u jednotlivých právních režimů pojistných smluv (tj. smluv, které se řídí starým občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb.; xxxxx, které se řídí zákonem o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb.; xxxxx, které se řídí novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb.). Proto jsou zde uvedeny podmínky zániku pojištění odděleně pro jednotlivé režimy. 1/ Pojistné smlouvy sjednané do 31. 12. 2004, které se řídí "starým" občanským zákoníkem - pojištění zanikne automaticky (tj. bez nutnosti posílat upomínku) tím, že: a) pojistné za první pojistné období nebo jednorázové pojistné nebylo zaplaceno do 3 měsíců od jeho splatnosti (v dnešní době tento zánik už nepřichází v úvahu), b) pojistné za další pojistné období nebude zaplaceno do 6 měsíců od jeho splatnosti. 2/ Pojistné smlouvy sjednané od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2013, které se řídí zákonem o pojistné smlouvě - pojištění zanikne dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce, kterou musí pojistitel pojistníkovi prokazatelně doručit, stanovit v ní lhůtu pro zaplacení, která nesmí být kratší než 1 měsíc a upozornit na zánik pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. 3/ Pojistné smlouvy sjednané od 1. 1. 2014, které se řídí "novým" občanským zákoníkem - pojištění zanikne pro neplacení pojistného dnem uplynutí lhůty stanovené v upomínce. Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) však zaniká až dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené v upomínce. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2804. | |
Text otázky | Kdy u pojistné smlouvy sjednané v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zaniká pojištění pro neplacení pojistného? | |
Odpověď A | Pojištění zaniká dnem, kdy marně uplyne lhůta stanovená pojistitelem v upomínce zaplacení dlužného pojistného (minimálně 1 měsíc od jejího doručení). | A |
Odpověď B | Pojištění zaniká, není-li pojistné zaplaceno do dvou měsíců od jeho splatnosti. | N |
Odpověď C | Pojištění zaniká automaticky uplynutím 3 měsíců od splatnosti prvního pojistného nebo uplynutím 6 měsíců od splatnosti následného pojistného. | N |
Odpověď D | Pojištění zaniká dnem doručení upomínky k zaplacení dlužného pojistného. | N |
Číslo a verze | 38282.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojistitel má právo od pojistné smlouvy odstoupit při současném splnění následujících podmínek: a) zájemce o pojištění nebo pojistník porušil (úmyslně nebo z nedbalosti) povinnost zodpovědět při sjednávání pojištění pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění (je nutné, aby v odpovědi bylo zatajeno něco podstatného); b) pojistitel by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřel. Právo odstoupit pojistiteli zaniká, pokud ho nevyužije do 2 měsíců ode dne, kdy zjistí porušení povinnosti. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2788, § 2808 odst. 1. | |
Text otázky | Pojištění zaniká odstoupením pojistitele od pojistné smlouvy. Za jakých podmínek může pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit? | |
Odpověď A | Zájemce o pojištění nebo pojistník nezodpověděl (úmyslně nebo z nedbalosti) při uzavírání pojistné smlouvy pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, přičemž zatajil něco podstatného, a pojistitel by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřel. | A |
Odpověď B | Zájemce o pojištění nevyplnil dotazník pojistitele a neposkytl tak pojistiteli údaje nezbytné pro ocenění pojistného rizika, přičemž, pokud by zájemce o pojištění dotazník vyplnil pravdivě a úplně, na základě skutečností v něm uvedených by pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel nebo by ji uzavřel za podstatně jiných podmínek. | N |
Odpověď C | Oprávněná osoba porušila zákonnou povinnost nebo povinnost uloženou jí v pojistné smlouvě a toto porušení mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků. | N |
Odpověď D | Pojistitel je oprávněn odstoupit od pojistné smlouvy po pojistné události, jestliže při jejím šetření zjistí, že v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného, při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně bylo ujednáno nižší pojistné. | N |
Číslo a verze | 38283.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění |
Odůvodnění | Pojistník má právo od pojistné smlouvy odstoupit: a) pokud pojistitel zodpověděl při sjednávání pojistné smlouvy nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy zájemce o pojištění nebo pojistníka týkající se sjednávaného pojištění a pojistník by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřel, b) nebo pokud pojistitel neupozornil zájemce o pojištění na nesrovnalosti mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky, pokud si jich pojistitel musel být vědom. Právo odstoupit od pojistné smlouvy pojistníkovi zaniká, pokud ho nevyužije do 2 měsíců ode dne, kdy zjistí porušení povinnosti. Pojistník má právo od pojistné smlouvy uzavřené formou obchodu na dálku odstoupit bez udání důvodu do 14 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy. Toto právo pojistník nemá v cestovním pojištění sjednaném na dobu kratší než 1 měsíc. Obchodem na dálku se rozumí uzavření pojistné smlouvy s použitím prostředku komunikace na dálku bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran, např. po telefonu, elektronickou poštou, prostřednictvím internetu. Odstoupením od smlouvy se pojistná smlouva od počátku ruší. Pojistitel je povinen vrátit zaplacené pojistné snížené o to, co již případně z pojištění plnil, a oprávněná osoba je povinna vrátit přijaté pojistné plnění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2789, § 2808 odst. 1, 3. | |
Text otázky | Ve kterých případech je pojistník oprávněn odstoupit od pojistné smlouvy? | |
Odpověď A | Pokud pojistitel neupozornil zájemce o pojištění na nesrovnalosti mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky. | A |
Odpověď B | Jde-li o pojistnou smlouvu uzavřenou formou obchodu na dálku, do 14 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy, a to bez udání důvodu. | A |
Odpověď C | Pokud pojistitel odmítl oprávněné osobě vyplatit pojistné plnění. | N |
Odpověď D | Jde-li o cestovní pojištění s pojistnou dobou kratší než jeden měsíc, má pojistník právo od pojistné smlouvy odstoupit do 14 dnů od zániku pojištění, a to bez udání důvodu. | N |
Číslo a verze | 38284.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění |
Odůvodnění | Pojištění, které se vztahuje k majetku a které je sjednané v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., zaniká dnem, kdy byla pojistiteli změna vlastnictví oznámena. Od tohoto ustanovení se pojistné podmínky často odchylují, občanský zákoník to výslovně připouští. Pojištění, které se vztahuje k majetku a které bylo sjednané v době účinnosti zákona o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb., zaniká dnem, kdy došlo ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví tohoto majetku. Od tohoto ustanovení se pojistné podmínky často odchylují ? v takovém případě musí být stanoveno, za jakých podmínek pojištění nadále trvá a upraven přechod práv a povinností z původního vlastníka na novou osobu. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2812. |
Text otázky | Pojištění, které se vztahuje k majetku a které je sjednané v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., zaniká z důvodu změny vlastnictví pojištěného majetku dnem: | |
Odpověď A | Kdy byla pojistiteli změna vlastnictví oznámena, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. | A |
Odpověď B | Kdy ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví došlo. | N |
Odpověď C | Kdy nabyla účinnosti kupní smlouva, na jejímž základě došlo k převodu vlastnického práva. | N |
Odpověď D | Na kterém se dohodli bývalý vlastník s novým vlastníkem. | N |
Číslo a verze | 38285.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojištění odpovědnosti, které souvisí s vlastnickým právem, zaniká oznámením změny vlastníka pojistiteli, s výjimkou případu, kdy bylo výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictví nezaniká. Pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla také platí, že pojištění zaniká také dnem, kdy je změna vlastníka vozidla oznámena pojistiteli. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2867; zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, § 12 odst. 1. | |
Text otázky | Pojištění odpovědnosti, které souvisí s vlastnickým právem, zaniká: | |
Odpověď A | Dnem oznámení změny vlastníka pojistiteli, nebylo-li výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví nezaniká. | A |
Odpověď B | Dnem změny vlastnictví pojištěné věci. | N |
Odpověď C | Dnem právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka do katastru nemovitostí. | N |
Odpověď D | Dnem zápisu nového vlastníka do katastru nemovitostí. | N |
Číslo a verze | 38286.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění |
Odůvodnění | Pojištění sjednané na dobu určitou zaniká uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Pojistník a pojistitel si mohou sjednat tzv. automatickou prolongaci. To znamená, že si v pojistné smlouvě uzavřené na dobu určitou dohodnou, že uplynutím této doby pojištění nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby druhé straně nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání pojištění. Nezanikne-li pojištění a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno. Pojištění dále podle § 2810 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zaniká: a) zánikem pojistného zájmu b) zánikem pojistného nebezpečí jako možné příčiny vzniku pojistné události (pojištění zaniká, protože pojistná událost nemůže nastat) c) dnem smrti pojištěné fyzické osoby d) dnem zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce. Zánik právnické osoby bez právního nástupce nastává po likvidaci společnosti nebo zrušením konkurzu z důvodu, že majetek dlužníka nepostačuje k uspokojení věřitelů nebo zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení. Zvýšení pojistného rizika nezpůsobuje zánik pojištění, může však vést ke zvýšení pojistného. Prohlášení úpadku nezpůsobuje zánik pojištění ze zákona, někdy je však jako důvod zániku pojištění sjednán v pojistných podmínkách. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2790?2795, § 2803, § 2810. | |
Text otázky | Určete, ve kterých z následujících případů pojištění zaniká: | |
Odpověď A | Uplynutím pojistné doby. | A |
Odpověď B | Zánikem pojistného nebezpečí. | A |
Odpověď C | Zvýšením pojistného rizika. | N |
Odpověď D | Zahájením exekučního řízení proti pojistníkovi. | N |
Číslo a verze | 38287.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) |
Odůvodnění | Pokud se týká nominálních výnosů plynoucích z investic, jsou za ně obecně považovány veškeré příjmy (cash flow), které investor získá z investičních nástrojů, do nichž investoval své peněžní prostředky. Jedná se o ukazatele nominální, nezohledňující vliv inflace. Konkrétně se jedná o tzv. běžné výnosy neboli výnosy plynoucí z držby předmětného investičního nástroje a případně též o kapitálový výnos, pokud investor prodá vlastněný investiční nástroj (zpravidla obchodovatelný cenný papír) dráž, než jej před tím nakoupil. Kapitálový výnos může být též záporný (při prodeji za nižší cenu než cena nákupní). Binární a lombardní výnos z investičních nástrojů neplyne, jedná se výmysl. |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 167?168; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159?160. | |
Text otázky | Z investičního nástroje může investor získat tyto základní druhy (nominálních) výnosů: | |
Odpověď A | Kapitálový. | A |
Odpověď B | Binární. | N |
Odpověď C | Lombardní. | N |
Odpověď D | Běžný. | A |
Číslo a verze | 38288.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Úrokové sazby zastávají v rámci finančního systému a prostřednictvím jeho působení v ekonomice celou řadu významných funkcí: napomáhají garantovat tok běžných úspor do investic, čímž podporují ekonomický růst; zaručují rozdělování disponibilních peněžní zdrojů tak, že je všeobecně směrují do investic s co nejvyšší očekávanou mírou návratnosti; uvádějí do rovnováhy nabídku a poptávku po penězích a vzhledem ke svému vlivu na objem úspor a investic představují rovněž důležitý regulační nástroj státu. Úrokové sazby umožňují růst (zvyšování) bohatství investorů, protože představují odměnu investorovi za to, že se vzdal svých prostředků. Rozhodně ale negarantují, že jejich bohatství poroste. Navíc budeme-li uvažovat (jako každý investor) reálný výnos, tedy výnos očištěný o inflaci, může se stát, že naopak při nízkých úrokových sazbách může investor dosáhnout i záporného reálného výnosu. Z tohoto důvodu jsou investoři s rostoucí inflací nuceni vyhledávat více rizikové investiční nástroje, které jim přinášejí vyšší nominální úrokovou sazbu, tak aby co nejvíce ochránili své bohatství před negativním vlivem inflace. Obdobně můžeme na ne-garanci růstu bohatství nahlížet i tak, že v případě když investor investuje do dluhopisů, může dosáhnout ztráty, protože ani na první pohled vysoká nominální kuponová platba nemusí zaručit růst jeho bohatství, protože může dojít i k úpadku emitenta a investor naopak o svoji investici přijde (bohatství mu klesne). | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 144?149. | |
Text otázky | Úrokové sazby zabezpečují v ekonomice tyto funkce: | |
Odpověď A | Garantují růst bohatství investorů. | N |
Odpověď B | Představují důležitý regulační nástroj centrálních bank. | A |
Odpověď C | Uvádějí do rovnováhy nabídku a poptávku po penězích. | A |
Odpověď D | Mají směrovat disponibilní peněžní zdroje do investic s nejvyšší očekávanou mírou návratnosti, a tím podporovat ekonomický růst. | A |
Číslo a verze | 38290.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 1. podmínky vzniku a zániku pojištění velkých pojistných rizik |
Odůvodnění | Pojištění velkého pojistného rizika, není-li ujednáno jinak, zaniká stejně jako běžná pojištění dle ust. § 2807 občanského zákoníku na základě výpovědi pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období. Pojištění dále podle § 2810 občanského zákoníku zaniká zánikem pojistného zájmu a dnem zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce. Vyčerpání limitu pojistného plnění naopak, není-li tak stranami ujednáno, zánik pojištění nezpůsobuje. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2807 a 2810. | |
Text otázky | Pojištění velkého pojistného rizika zaniká: | |
Odpověď A | Zánikem pojistného zájmu pojistníka. | A |
Odpověď B | Dnem zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce. | A |
Odpověď C | Na základě výpovědi pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období. | A |
Odpověď D | Vyčerpáním limitu pojistného plnění. | N |
Číslo a verze | 38291.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. podmínky vzniku a zániku pojištění velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Stejně jako u běžných pojištění, může pojistitel podle § 2808 odst. 1 občanského zákoníku odstoupit od pojistné smlouvy o pojištění velkého pojistného rizika, pokud pojistník nebo pojištěný zaviněně poruší svou povinnost k pravdivým sdělením a pojistitel současně prokáže, že by po pravdivém a úplném zodpovězení svých dotazů pojistnou smlouvu vůbec neuzavřel. Právo pojistitele odstoupit od pojistné smlouvy zaniká v dvouměsíční prekluzivní lhůtě ode dne, kdy zjistil nebo musel zjistit porušení povinnosti pojistníkem, resp. pojištěným. S ohledem na značnou smluvní volnost v pojištění velkých pojistných rizik mohou toto právo smluvní strany ujednáním v pojistné smlouvě modifikovat či zcela vyloučit (srov. § 2872 odst. 1 občanského zákoníku). | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2808 odst. 1. | |
Text otázky | Xxxxxxx-li zájemce o pojištění při jednání o uzavření pojistné smlouvy o pojištění velkého pojistného rizika úmyslně nebo z nedbalosti povinnost zodpovědět pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele, má pojistitel právo od smlouvy o pojištění velkého pojistného rizika odstoupit: | |
Odpověď A | Prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřel. | A |
Odpověď B | Prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu uzavřel za jiných podmínek. | N |
Odpověď C | Je-li oznámení o odstoupení doručeno pojistníkovi nejpozději 6 týdnů před koncem pojistného období. | N |
Odpověď D | Pouze je-li toto právo v pojistné smlouvě ujednáno. | N |
Číslo a verze | 38292.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. podmínky vzniku a zániku pojištění velkých pojistných rizik |
Odůvodnění | Není-li ujednáno jinak, pojištění velkého pojistného rizika (stejně jako běžná pojištění) vzniká dle ust. § 2772 odst. 1 občanského zákoníku prvním dnem následujícím po dni uzavření pojistné smlouvy. Ustanovení je výslovně dispozitivní, smluvní strany pojistné smlouvy proto mohou okamžik vzniku pojištění (počátek pojištění) upravit podle svých potřeb. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2772 odst. 1. | |
Text otázky | Není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění velkého pojistného rizika: | |
Odpověď A | Zaplacením pojistného. | N |
Odpověď B | Uzavřením pojistné smlouvy. | N |
Odpověď C | Prvním dnem následujícím po dni uzavření pojistné smlouvy. | A |
Odpověď D | Prvním dnem měsíce následujícího po uzavření pojistné smlouvy. | N |
Číslo a verze | 38293.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. podmínky vzniku a zániku pojištění velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Stejně jako u běžných pojištění lze i v pojištění velkého pojistného rizika ujednat další způsoby zániku pojištění zákonem výslovně neupravené. Žádné ustanovení naopak nezakazuje ukončit pojištění velkého pojistného rizika jednostranně ze strany pojistitele (např. výpovědí, odstoupením). Právo výpovědi pojistitele není omezeno pouze na výpověď do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy. Rovněž neexistuje zákonné pravidlo, které by spojovalo zánik pojištění s rozhodnutím o úpadku pojistníka. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2805?2807, § 2872 odst. 1. | |
Text otázky | Které z následujících tvrzení je pravdivé? | |
Odpověď A | Pojištění velkého pojistného rizika zaniká rozhodnutím o úpadku pojistníka. | N |
Odpověď B | Pojištění velkého pojistného rizika nelze ukončit jednostranným právním jednáním pojistitele. | N |
Odpověď C | Pojištění velkého pojistného rizika může pojistitel vypovědět pouze do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. | N |
Odpověď D | V pojištění velkých pojistných rizik lze ujednat další způsoby zániku pojištění nad rámec zákonem upravených důvodů zániku. | A |
Číslo a verze | 38294.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. podmínky vzniku a zániku pojištění velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Občanský zákoník v ust. § 2872 odst. 2 dovoluje sjednat pojištění velkého pojistného rizika výlučně jako pojištění škodové. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 2. | |
Text otázky | Lze pojištění velkého pojistného rizika ujednat jako pojištění obnosové? | |
Odpověď A | Ne. | A |
Odpověď B | Ano. | N |
Odpověď C | Ano, ale jen pokud se jedná o pojištění úvěru. | N |
Odpověď D | Ano, ale jen pokud je pojistná smlouva uzavřena ve formě veřejné listiny. | N |
Číslo a verze | 38295.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. podmínky vzniku a zániku pojištění velkých pojistných rizik | |
Odůvodnění | Ustanovení § 2872 odst. 2 občanského zákoníku omezuje jinak značnou dispozitivnost právní úpravy velkých pojistných rizik v tom směru, že je dovoluje sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění velkého pojistného rizika tudíž nemůže být sjednáno jako obnosové. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 2. | |
Text otázky | Pojištění velkého pojistného rizika může být sjednáno: | |
Odpověď A | Pouze jako pojištění obnosové. | N |
Odpověď B | Pouze jako pojištění škodové. | A |
Odpověď C | Libovolně jako pojištění škodové nebo obnosové. | N |
Odpověď D | Jako pojištění obnosové, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění. | N |
Číslo a verze | 38296.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka | |
Odůvodnění | Podle ust. § 79 odst. 3 písm. a) zákona o distribuci pojištění a zajištění se na pojištění velkých pojistných rizik nevztahuje povinnost pojišťovacího zprostředkovatele vyhotovit záznam z jednání dle odst. 1 a 2 zmíněného ustanovení. Ostatní obecné požadavky na odbornost a kvalifikované a odborné jednání se zákazníkem se samozřejmě uplatní i při distribuci pojištění velkých pojistných rizik. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 55, 71, 72 a 79 odst. 3 písm. a). | |
Text otázky | Pojišťovací zprostředkovatel není při distribuci pojištění velkých pojistných rizik povinen: | |
Odpověď A | Trvale splňovat podmínky odborné způsobilosti stanovené zákonem o distribuci pojištění a zajištění. | N |
Odpověď B | Distribuovat pojištění s odbornou péčí. | N |
Odpověď C | Jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníka. | N |
Odpověď D | Xxxxxxxxx záznam z jednání, které vedlo ke sjednání nebo podstatné změně pojištění. | A |
Číslo a verze | 38297.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka |
Odůvodnění | Regulace pobídek uvedená v ust. § 75 zákona o distribuci pojištění a zajištění se vztahuje i na distribuci pojištění velkých pojistných rizik. Podle zmíněného ustanovení pojišťovací zprostředkovatel nesmí v souvislosti se svou činností přijmout, nabídnout nebo poskytnout peněžitou nebo nepeněžitou výhodu, která může vést k porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci pojištění nebo zajištění, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti distribuce pojištění, včetně neobvyklé úplaty za poskytovanou službu nebo jakékoli jiné neopodstatněné výhody finanční, materiální nebo nemateriální. |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 75. |
Text otázky | Pojišťovací zprostředkovatel při distribuci pojištění velkých pojistných rizik přijmout, nabídnout nebo poskytnout peněžitou nebo nepeněžitou výhodu: | |
Odpověď A | Smí bez jakéhokoliv omezení. | N |
Odpověď B | Nesmí v žádném případě. | N |
Odpověď C | Nesmí, pokud taková výhoda může vést k porušení povinnosti stanovené právními předpisy v oblasti distribuce pojištění. | A |
Odpověď D | Smí po předchozí notifikaci České národní bance. | N |
Číslo a verze | 42184.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 8. všeobecné pojištění odpovědnosti (pojištění občanské odpovědnosti) | |
Odůvodnění | Občanský zákoník v § 2861 odst. 2 stanoví, že poškozenému v pojištění odpovědnosti vzniká právo vůči pojistiteli na plnění jen tehdy, pokud to bylo ujednáno nebo tak stanoví jiný zákon. Vzhledem k tomu, že aktuálně neexistuje zákon, který by pro pojištění občanské odpovědnosti přiznával poškozenému právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, muselo by být takové právo ujednáno výhradně pojistnou smlouvou. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2861 odst. 2. | |
Text otázky | Z pojištění občanské odpovědnosti: | |
Odpověď A | Poškozený nemá zákonné právo vůči pojistiteli na pojistné plnění. | A |
Odpověď B | Poškozený má právo vůči pojistiteli na pojistné plnění, a to vždy, je osobou oprávněnou. | N |
Odpověď C | Poškozený by měl právo na pojistné plnění vůči pojistiteli pouze tehdy, pokud by mu takové právo zakládala pojistná smlouva. | A |
Odpověď D | Poškozený nemá a nemůže mít právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, takové ujednání by bylo neplatné pro rozpor se zákonem. | N |
Číslo a verze | 42185.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 14. nároky z neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Z pojištění občanské odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě, že dojde k pojistné události, nahradil poškozenému škodu. Pojištěný má tedy právo na pojistné plnění, a to bez ohledu na to, zda poškozeného odškodnil. Pojistné plnění se sice vyplácí poškozenému (pokud ho pojištěný již neodškodnil sám), nicméně poškozený právo na plnění proti pojistiteli nemá. Pokud pojištěný odškodnil poškozeného sám, nevyplácí se již pojistné plnění poškozenému, aby nedošlo k bezdůvodnému obohacení. Pojistník je stranou pojistné smlouvy, tedy pokud není ujednáno, že je oprávněnou osobou, nevzniká mu pouze pozice pojistníka právo na pojistné plnění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2861, § 2766. | |
Text otázky | Z pojištění občanské odpovědnosti má podle zákona právo na pojistné plnění: | |
Odpověď A | Poškozený. | N |
Odpověď B | Pojištěný. | A |
Odpověď C | Pojistník. | N |
Odpověď D | Pojištěný, ovšem pouze tehdy, pokud poškozeného sám odškodnil. | N |
Číslo a verze | 42186.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 15. pojistné plnění z neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojištění odpovědnosti se sjednává na limit pojistného plnění, neboť v době uzavření pojistné smlouvy nelze určit pojistnou hodnotu pojišťovaného majetku (resp. se o pojištění majetku vůbec nejedná). Podpojištění tedy vůbec nelze uplatnit a pojistitel vyplácí pojistné plnění do limitu pojistného plnění (se zohledněním případné spoluúčasti). Pokud nebyl limit pojistného plnění ujednán, poskytuje pojistné plnění v plné výši škody nebo újmy, za kterou pojištěný odpovídá a na kterou se pojištění vztahuje. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2814, § 2854, § 2865. | |
Text otázky | Z pojištění občanské odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něj pojistitel nahradil poškozenému újmu, za kterou pojištěný odpovídá: | |
Odpověď A | Až do výše sjednané pojistné částky. | N |
Odpověď B | Až do výše sjednaného limitu pojistného plnění. | A |
Odpověď C | V plné výši, pokud nebyl limit pojistného plnění ujednán. | A |
Odpověď D | Až do výše limitu pojistného plnění, přičemž pokud výše škody přesahuje limit pojistného plnění, uplatní se pravidla pro podpojištění, neboť je zřejmé, že pojištění nebylo sjednáno v dostatečném rozsahu vzhledem k riziku, tedy bylo podhodnoceno. | N |
Číslo a verze | 42187.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 15. pojistné plnění z neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Zákon pro případ způsobení škody pojištěným pod vlivem alkoholu přiznává pojistiteli právo vůči pojištěnému na náhradu toho, co za pojištěného plnil. Takové právo však pojistitel nemá v případě, že alkohol obsahoval lék, který pojištěný užil způsobem předepsaným lékařem, a lékař (nebo výrobce léku) ho neupozornil, že v době působení léku nemůže vykonávat činnost, v jejímž důsledku škodnou událost způsobil. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2866. | |
Text otázky | V případě, že škodu z pojištění občanské odpovědnosti způsobil pojištěný pod vlivem požití alkoholu: | |
Odpověď A | Pojistitel pojistné plnění v souladu se zákonem nevyplatí, neboť zákon pro tento případ stanoví výluku z pojistného plnění, protože není dána podmínka nahodilosti. Pojištěný se sám uvedl do stavu, ve kterém není schopen ovládat své jednání a posoudit jeho následky. | N |
Odpověď B | Pojistitel pojistné plnění vyplatí a má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co plnil. | A |
Odpověď C | Pojistitel může pojistné plnění krátit v poměru, jaký vliv měl alkohol na způsobení škody, neboť v daném rozsahu není dána podmínka nahodilosti. Pokud měl alkohol vliv převažující, může pojistitel pojistné plnění odmítnout. | N |
Odpověď D | Pojistitel pojistné plnění vyplatí, ovšem pokud byl alkohol obsažen v léku, který pojištěný užil lékařem předepsaným způsobem, a ten ho neupozornil, že v době působení léku nemůže danou činnost vykonávat, nemá pojistitel právo na náhradu proti pojištěnému. | A |
Číslo a verze | 42188.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 8. pojištění profesní odpovědnosti | |
Odůvodnění | Z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu. Právo na pojistné plnění má tedy pojištěný, a to bez ohledu na to, zda poškozeného sám odškodnil či nikoliv. Poškozený proti pojistiteli právo na pojistné plnění nemá, má právo na náhradu škody proti škůdci. Pokud pojištěný odpovědnost odmítá, je třeba, aby poškozený uplatnil proti němu svůj nárok na náhradu škody, nikoliv právo na pojistné plnění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2861, § 2766, § 2770. | |
Text otázky | Má v povinném pojištění profesní odpovědnosti poškozený právo na pojistné plnění? | |
Odpověď A | Ano, vždy. Účelem tohoto pojištění je ochrana poškozených a k jejímu zabezpečení je poškozeným přiznáno právo na pojistné plnění. | N |
Odpověď B | Ne, právo na pojistné plnění má pojištěný, pojistné plnění se však vyplácí poškozenému. | A |
Odpověď C | Právo na pojistné plnění má poškozený, pojištěný jen tehdy, pokud poškozeného odškodnil sám. | N |
Odpověď D | Poškozený má právo na pojistné plnění tehdy, pokud pojištěný odmítá uznat jeho nárok na náhradu škody a uplatit škodnou událost ze svého pojištění. | N |
Číslo a verze | 42189.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Důvěryhodnost a stabilita pojišťovnictví je pro fungování ekonomiky jednou ze základních podmínek. Dohled v pojišťovnictví provádí následnou kontrolu zaměřenou na dodržování stanovené regulace v pojišťovnictví. Dohled v pojišťovnictví vykonává podle zákona o pojišťovnictví Česká národní banka v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a s ohledem na zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven. Pod tímto obecně definovaným posláním se rozumí především podpora zdravého rozvoje, tržní disciplíny a konkurenceschopnosti pojišťoven a zajišťoven, předcházení systémovým krizím, ochrana pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a posilování důvěry veřejnosti v pojišťovnictví. Soulad provozovaných činností s uděleným povolením, výše, způsob tvorby a použití technických rezerv, dodržování zásady obezřetného investování aktiv, vedení účetnictví a soulad provozování pojišťovací činnosti se zákonnými požadavky na jednání se zájemci o pojištění, s pojistníky, pojištěnými a oprávněnými osobami jsou předmětem dohledu, vykonávaného Českou národní bankou. Na soulad činností pojišťoven s pravidly hospodářské soutěže dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 85 písm. c), e), j). | |
Text otázky | Které z níže uvedených oblastí činnosti tuzemské pojišťovny při pojišťovací činnosti jsou předmětem dohledu v pojišťovnictví? | |
Odpověď A | Soulad činností pojišťoven s pravidly hospodářské soutěže. | N |
Odpověď B | Výše, způsob tvorby a použití technických rezerv, dodržování zásady obezřetného investování aktiv. | A |
Odpověď C | Vedení účetnictví. | A |
Odpověď D | Xxxxxx se zákonnými požadavky na jednání se zájemci o pojištění, s pojistníky, pojištěnými a oprávněnými osobami. | A |
Číslo a verze | 42190.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Pojišťovny či zajišťovny vykonávají svoji činnost na základě povolení, které jim bylo uděleno orgánem dohledu. Svoji činnost musí vykonávat s odbornou péčí, musí postupovat obezřetně. Proto jsou tuzemské pojišťovny povinny vytvořit funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, vyhodnocovat v rámci uvedeného systému zjištěné informace a na jejich základě přijímat vhodná opatření. Zároveň nesmí být pojišťovna neomezeně ručícím společníkem obchodní korporace, musí vydávat pouze zaknihované akcie a svou činnost vykonávat tak, aby nedocházelo ke ztížení či znemožnění výkonu dohledu. Česká národní banka nemá v rámci výkonu dohledové činnosti v oblasti pojišťovnictví pravomoc ke schvalování pojistných podmínek, žádný zákon tedy tuto povinnost pojišťovnám neukládá. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 4, § 6. | |
Text otázky | Které níže uvedené povinnosti jsou zákonnými požadavky na provozování pojišťovací činnosti: | |
Odpověď A | Povinnost tuzemské pojišťovny založené jako akciová společnost vydat pouze akcie na majitele. | N |
Odpověď B | Udržovat po celou dobu činnosti funkční a efektivní řídící kontrolní systém, vyhodnocovat jej a přijímat odpovídající opatření. | A |
Odpověď C | Při provozování pojišťovací činnosti postupovat obezřetně a jednat s odbornou péčí. | A |
Odpověď D | Předkládat pojistné podmínky produktů neživotního pojištění ke schválení České národní bance. | N |
Číslo a verze | 42192.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Česká národní banka udělí povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, pokud splní veškeré podmínky požadované zákonem o pojišťovnictví. Jedním z povinně dokládaných náležitostí je obchodní plán, který kromě uvedení pojistného uvádí odvětví či skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno, případně rizika. Pokud nemá být uděleno povolení pro všechna rizika daného odvětví, metody výpočtu technických rezerv a metody výpočtu pojistného musí obsahovat i řadu dalších náležitosti, specifikovaných zákonem. Popis pravidel distribuce není povinným obsahem obchodního plánu pojišťovny. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 13 odst. 6 písm. k), § 15. | |
Text otázky | Obchodní plán tuzemské pojišťovny předkládaný České národní bance jako součást podkladů k žádosti o povolení provozování neživotního pojištění musí také obsahovat: | |
Odpověď A | Metody výpočtu technických rezerv. | A |
Odpověď B | Metody výpočtu pojistného. | A |
Odpověď C | Všechna pojistná odvětví, pro které má být povolení uděleno, popř. rizika spadající do těchto odvětví, pokud nemají být pojištěna všechna rizika, která do daného odvětví spadají. | A |
Odpověď D | Pravidla distribuce pojištění. | N |
Číslo a verze | 42324.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví v souladu s právem Evropské unie umožňuje výkon pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovnou z jiného členského státu na území hostitelského členského státu na základě tzv. jednotného evropského pasu, a to prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Svobodou dočasně poskytovat služby znamená právo provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území hostitelského členského státu, a to v rozsahu povolení uděleného orgánem dohledu domovského členského státu, jestliže tato činnost nemá charakter trvalé přítomnosti na území hostitelského členského státu. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 písm. p), r), s). | |
Text otázky | Co se rozumí podle zákona o pojišťovnictví svobodou dočasně poskytovat služby? | |
Odpověď A | Provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území členského státu Evropské unie. | N |
Odpověď B | Provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území hostitelského členského státu, jestliže je tato činnost provozována ve formě pobočky zřízené na území hostitelského členského státu. | N |
Odpověď C | Provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území hostitelského členského státu, jestliže tato činnost nemá charakter trvalé přítomnosti na území hostitelského členského státu. | A |
Odpověď D | Provozování pojišťovací činnost tuzemskou pojišťovnou na území třetího státu. | N |
Číslo a verze | 42325.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Solventnost pojišťovny nebo zajišťovny je zákonem o pojišťovnictví definována jako jejich trvalá schopnost dostát za pomoci vlastních zdrojů závazkům vyplývajícím z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to v příslušném rozsahu, příslušném čase a příslušné struktuře. Zajišťovací činnost může provozovat i tuzemská pojišťovna a, nestanoví-li zákon jinak, pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Musí se jednat o trvalou schopnost dostát svým závazkům, nikoliv schopnost pouze dočasnou, zároveň musí jít zajištění této povinnosti vlastními zdroji pojišťovny. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 písm. e), § 4 odst. 3. | |
Text otázky | Jak je definována solventnost pojišťovny? | |
Odpověď A | Schopnost zabezpečit jakýmikoliv zdroji splnitelnost závazků plynoucích z pojišťovací činnosti. | N |
Odpověď B | Schopnost zabezpečit vlastními zdroji trvalou splnitelnost závazků plynoucích z pojišťovací činnosti a zajišťovací činnosti. | A |
Odpověď C | Schopnost zabezpečit vlastními zdroji dočasnou splnitelnost závazků plynoucích z pojišťovací činnosti. | N |
Odpověď D | Schopnost zabezpečit jakýmikoliv zdroji dočasnou splnitelnost závazků plynoucích z pojišťovací činnosti a zajišťovací činnosti, pokud pojišťovně bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti. | N |
Číslo a verze | 42326.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Operačním rizikem se rozumí možnost potenciální ztráty v důsledku nedostatků nebo selhání interních procesů, informačního systému nebo možnost ztráty v důsledku externích vlivů. S ohledem na růst významu technologií a automatizovaných systémů a komunikačních sítí roste v poslední době významnost operačního rizika pojišťovny. Pojišťovny se s operačním rizikem setkávají prakticky ve všech fázích pojišťovacího procesu. Nesprávné odpovědi představují definice úvěrového rizika, tržního rizika a rizika koncentrace. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 7 písm. d), b), c), f). | |
Text otázky | Co je operační riziko? | |
Odpověď A | Riziko ztráty vyplývající z nepřiměřenosti nebo selhání vnitřních procesů, zaměstnanců nebo osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, systémů nebo z vnějších událostí. | A |
Odpověď B | Riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající z kolísání úvěrového hodnocení emitentů cenných papírů, protistran a jakýchkoliv dlužníků, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny. | N |
Odpověď C | Riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající přímo nebo nepřímo z kolísání úrovně a volatility tržních cen aktiv, závazků a finančních nástrojů. | N |
Odpověď D | Xxxxxxx vystavení rizikům s možnou ztrátou, která je natolik velká, aby ohrozila solventnost nebo finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny. | N |
Číslo a verze | 42328.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Riziko likvidity je spojeno s možnými ztrátami pojišťovny v případě, že pojišťovna není efektivně schopna vyrovnat své finanční závazky v okamžiku, kdy má tyto závazky uhradit. Riziko likvidity může být spojeno se strukturou aktiv pojišťovny, ztrátou z převodu finančních aktiv, náklady na získání dodatečných zdrojů apod. Lepší řízení rizika likvidity v pojišťovně znamená věnovat náležitou pozornost optimalizaci cash flow. Nesprávné odpovědi představují definice úvěrového rizika, tržního rizika a upisovacího rizika. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 7 písm. a), b), c), f). | |
Text otázky | Co je riziko likvidity? | |
Odpověď A | Riziko ztráty nebo změny vyvolávající ztráty hodnoty závazku z pojištění nebo zajištění způsobené nepřiměřenými předpoklady při stanovení výše pojistného, zajistného nebo technických rezerv. | N |
Odpověď B | Riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající z kolísání úvěrového hodnocení emitentů cenných papírů, protistran a jakýchkoliv dlužníků, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny. | N |
Odpověď C | Riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající přímo nebo nepřímo z kolísání úrovně a volatility tržních cen aktiv, závazků a finančních nástrojů. | N |
Odpověď D | Xxxxxx neschopnosti pojišťovny nebo zajišťovny zpeněžit své investice a další aktiva určená k úhradě svých dluhů v okamžiku, kdy se stávají splatnými. | A |
Číslo a verze | 42329.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění |
Odůvodnění | Pojistným kmenem se rozumí soubor uzavřených pojistných smluv. Pojišťovna může pojistný kmen převést, a to pouze na jinou pojišťovnu. Převod pojistného kmene podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou. Souhlas Česká národní banka neudělí, pokud by převodem byla ohrožena splnitelnost závazků z převáděných pojistných smluv nebo stabilita předávající nebo přebírající pojišťovny. Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen nebo jeho část, pokud tuzemská pojišťovna neplní opatření k nápravě udělená pojišťovně Českou národní bankou nebo v souvislosti se zavedením nucené správy, s odnětím povolení k provozování pojišťovací činnosti, s pozastavením oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků nebo s ohrožením schopnosti pojišťovny dostát svým závazkům. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 písm. g), § 103?105b. | |
Text otázky | Co je podle zákona o pojišťovnictví pojistný kmen? | |
Odpověď A | Soubor všech produktů pojišťovny. | N |
Odpověď B | Databáze všech pojistných událostí. | N |
Odpověď C | Soubor všech pojištěných fyzických osob. | N |
Odpověď D | Xxxxxx uzavřených pojistných smluv. | A |
Číslo a verze | 42330.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Zajišťovací činností se rozumí přebírání pojistných rizik na základě uzavřených zajišťovacích (zajistných) smluv a plnění z těchto smluv. Součástí zajišťovací činnosti jsou činnosti přímo vyplývající z povolené zajišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem zajištění a jeho správou, investování, poskytování statistického nebo pojistně matematického poradenství v pojišťovnictví, analýza a průzkum pojistných rizik, činnost holdingové osoby a činnosti ve finančním sektoru dle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty. Zajišťovna není smluvní stranou pojistné smlouvy a neposkytuje pojistné plnění ani jiné plnění z pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 písm. l). | |
Text otázky | Co může být předmětem zajišťovací činnosti? | |
Odpověď A | Přebírání pojistných rizik na základě uzavřených zajišťovacích smluv a plnění z těchto smluv. | A |
Odpověď B | Výplata pojistného plnění pojistníkům. | N |
Odpověď C | Analýza a průzkum pojistných rizik. | A |
Odpověď D | Poskytování statistického nebo pojistně matematického poradenství pojišťovnám. | A |
Číslo a verze | 42331.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění |
Odůvodnění | Pojišťovací činností se rozumí přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich. Součástí pojišťovací činnosti jsou činnosti přímo vyplývající z povolené pojišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem pojištění a jeho správou, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, investování, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků. Doplňkové penzijní spoření je upraveno zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a poskytovat ho je oprávněna pouze penzijní společnost. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 písm. f). | |
Text otázky | Co může být předmětem pojišťovací činnosti? | |
Odpověď A | Přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z těchto smluv. | A |
Odpověď B | Poskytování asistenčních služeb. | A |
Odpověď C | Likvidace pojistných událostí. | A |
Odpověď D | Poskytování doplňkového penzijního spoření. | N |
Číslo a verze | 44197.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. společné znaky pojištění motorových vozidel | |
Odůvodnění | Zákon č. 168/1999 Sb., přímo stanovuje případy, kdy je možné v rámci jedné pojistné smlouvy sjednat pro více vozidel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Standardně je toto možné v případě, kdy má vozidlo stejného vlastníka či provozovatele. Dalším případem je situace, kdy pojistník prokáže pojistný zájem založený poskytnutím úvěru či jiné finanční služby vedoucí k pozdějšímu nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2. | |
Text otázky | Lze jednou pojistnou smlouvou sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro více vozidel? | |
Odpověď A | Ne, nelze. | N |
Odpověď B | Ano, zákon nestanoví žádné speciální podmínky. | N |
Odpověď C | Ne, s výjimkou případů, kdy jde o pojištění silničního dopravce. | N |
Odpověď D | Ano, mají-li vozidla stejného vlastníka nebo provozovatele. | A |
Číslo a verze | 44217.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění |
Odůvodnění | Pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé mají zákonem uloženu tzv. povinnost mlčenlivosti, která se vztahuje ke všem skutečnostem zjištěným od zákazníka v souvislosti s distribucí pojištění. Zaměstnanci České národní banky při výkonu dohledu mají rovněž povinnost mlčenlivosti ohledně informací, které se dozvěděli při výkonu dohledu v pojišťovnictví. Dále se povinnost mlčenlivosti vztahuje i na další osoby činné pro pojišťovnu (např. členové statutárního a kontrolního orgánu, zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, správce atd.), které při své činnosti přijdou do styku se skutečnostmi, které jsou předmětem povinnosti mlčenlivosti. Těmi jsou informace týkající se pojištění fyzických a právnických osob a dále činnosti pojišťovny a ve věcech s ní souvisejících. Na klienty pojišťoven se povinnost mlčenlivosti nevztahuje. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 74; zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 127, § 128. | |
Text otázky | Na koho se vztahuje povinnost profesní mlčenlivosti? | |
Odpověď A | Na zaměstnance pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatele. | A |
Odpověď B | Na zaměstnance České národní banky při výkonu dohledu. | A |
Odpověď C | Na další osoby činné pro pojišťovnu, které se dozvěděly informace podléhající povinnosti mlčenlivosti. | A |
Odpověď D | Na klienty, kteří se dozvědí informace od pojišťovacího zprostředkovatele. | N |
Číslo a verze | 44218.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění | |
Odůvodnění | Pojistným kmenem se rozumí soubor pojistných smluv uzavřených pojišťovnou. Pojistným kmenem není ani seznam klientů pojišťovny, ani soubor pojistných smluv, které uzavřel jeden pojistník s konkrétní pojišťovnou. Rozsah oprávnění tuzemské pojišťovny k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti je obsahem povolení ČNB a nenazývá se pojistný kmen. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 písm. g). | |
Text otázky | Co to je pojistný kmen? | |
Odpověď A | Xxxxxx pojistných smluv, sjednaných mezi jedním pojistníkem a jedním pojistitelem. | N |
Odpověď B | Soubor uzavřených pojistných smluv. | A |
Odpověď C | Soubor oprávnění k činnosti, udělený tuzemské pojišťovně orgánem dohledu. | N |
Odpověď D | Seznam klientů pojišťovny, včetně uvedení rodných čísel. | N |
Číslo a verze | 44219.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé |
Odůvodnění | Distribucí pojištění se podle zákona o distribuci pojištění a zajištění rozumí poskytování nebo zprostředkování pojištění. Poskytovat pojištění mohou výlučně pojišťovny. Zprostředkovávat pojištění jsou oprávněni podnikatelé, kteří mají písemnou smlouvu o obchodním zastoupení s pojišťovnou nebo s klientem, na základě které pojištění zprostředkují. K distribuci pojištění není oprávněna zajišťovna (ta může v rámci své licence zprostředkovávat pouze zajištění). Samostatný likvidátor pojistných událostí je vázanou živností, jejíž náplní je likvidace pojistných událostí, nikoli oprávnění k provozování zprostředkování pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. a), c), e), i), § 5; zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, Příloha č. 2. | |
Text otázky | Distribuovat pojištění může: | |
Odpověď A | Pojišťovna na základě povolení k provozování pojišťovací činnosti. | A |
Odpověď B | Pojišťovací zprostředkovatel. | A |
Odpověď C | Zajišťovna na základě povolení k provozování zajišťovací činnosti. | N |
Odpověď D | Samostatný likvidátor pojistných událostí. | N |
Číslo a verze | 39451.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 11. pojistné plnění z pojištění motorových vozidel | |
Odůvodnění | Pojistitel může odmítnout pojistné plnění z povinných pojištění, mezi která patří i pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, pouze z důvodu, stanoveného občanským zákoníkem. Pojistitel je oprávněn odmítnout pojistné plnění, pokud se na uvedení nepravdivých informací, neúplně zodpovězených dotazů, učiněných v písemné formě, nebo vědomě nepravdivých údajů nebo hrubě zkreslených údajů, podílel při uplatňování práva na plnění výlučně poškozený nebo i s třetí osobou s vědomím poškozeného. Jedná se o tzv. "lež při škodní události." | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2780. | |
Text otázky | Je pojistitel oprávněn odmítnout pojistné plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidel? | |
Odpověď A | Ne, pojistné plnění z pojištění odpovědnosti nesmí pojistitel nikdy odmítnout. | N |
Odpověď B | Ano, z jakéhokoli důvodu. | N |
Odpověď C | Pokud se na uvedení vědomě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů při uplatňování práva na pojistné plnění oprávněnou osobou podílí jiná osoba s vědomím poškozeného. | A |
Odpověď D | Pokud oprávněná osoba při uplatňování práva na pojistné plnění z pojištění vědomě uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se pojistné události nebo je zamlčí. | A |
Číslo a verze | 39453.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 11. pojistné plnění z pojištění motorových vozidel |
Odůvodnění | Řidič nesmí řídit auto pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, látek omamných a psychotropních či léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. V případě, že tak učiní a odpovídá za vzniklou újmu v důsledku dopravní nehody, je pojistitel oprávněn žádat po pojištěném náhradu toho, co za něj poškozenému plnil, a to v plné výši. Pojistitel má vždy povinnosti plnit poškozenému, který má i přímý nárok vůči pojistiteli. Další důvody tzv. postižního práva pojistitele vůči pojištěnému jsou taxativně vymezeny v zákoně o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 10 odst. 1 písm. i). | |
Text otázky | Vyberte pravdivé tvrzení z níže uvedených možností. Pokud pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu a odpovídá za způsobenou újmu, vzniklou při dopravní nehodě, pak pojistitel z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: | |
Odpověď A | Nesmí poskytnout poškozenému plnění. | N |
Odpověď B | Má povinnost vždy poskytnout plnění za pojištěného. Má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, pokud řízení pod vlivem alkoholu pojištěnému prokáže. | A |
Odpověď C | Má povinnost vždy poskytnout plnění za pojištěného. Vůči pojištěnému má právo na náhradu ve výši 50 % toho, co za něho plnil. | N |
Odpověď D | Má povinnost vždy poskytnout plnění za pojištěného. Nikdy nemá vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil. | N |
Číslo a verze | 39454.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 11. pojistné plnění z pojištění motorových vozidel | |
Odůvodnění | Promlčecí lhůta práva na pojistné plnění činí 3 roky a počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. Uvedená právní úprava platí i pro nároky na pojistné plnění z havarijního pojištění. Pojistnou událostí se rozumí nahodilá událost vymezená v pojistné smlouvě. V případě pojistné události vzniká povinnost pojistitele vyplatit pojistné plnění. V případě havarijního pojištění je pojistnou událostí vznik škody na pojištěném vozidle v důsledku působení v pojistné smlouvě uvedeného pojistného nebezpečí (např. náraz, střet se zvěří, střet s jiným vozidlem) a projevuje se bezprostředně po působení pojistného nebezpečí na pojištěné vozidlo. Naopak např. v případě vzniku újmy na zdraví, která představuje pojistnou událost, může být mezi úrazovým dějem a projevem na zdraví (typicky v případě tzv. trvalých následků úrazu) určitá časová prodleva. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 626, § 629, § 2758 odst. 1. | |
Text otázky | Právo na pojistné plnění z pojistné události v havarijním pojištění vozidel se promlčí v promlčecí lhůtě: | |
Odpověď A | 1 rok. Promlčecí lhůta počíná běžet vznikem pojistné události. | N |
Odpověď B | 2 roky. Promlčecí lhůta počíná běžet vznikem pojistné události. | N |
Odpověď C | 3 roky. Promlčecí lhůta počíná běžet vznikem pojistné události. | N |
Odpověď D | 3 roky. Promlčecí lhůta počíná běžet 1 rok od pojistné události. | A |
Číslo a verze | 39462.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. kategorie pojistných nebezpečí | |
Odůvodnění | Správná odpověď je "pojištění přerušení provozu," protože patří do kategorie pojištění finančních ztrát. Sice se pojišťuje v návaznosti na majetkové škody a předpokladem vzniku nároku je většinou definovaná živelní událost, ale samo o sobě do kategorie živelních pojištění nespadá. Ostatní odpovědi jsou chybné, jelikož se jedná o rizika spadající do kategorie živelních pojištění (povodeň, záplava, vichřice, krupobití, požár). | |
Zdroj | Encyklopedický slovník pojmů ČAP: xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxx/xx-xxxx- slovniky-a-encyklopedie/encyklopedie-pojmu/aplikace (viz "živelní událost", příp. "pojištění pro případ živelní události"); XXXXXX, X. Pojištění a management rizik v makléřském obchodě. Praha: Professional Publishing, 2008. ISBN 978-80-86946-66-5. str. 63?64, 98. | |
Text otázky | Která z níže uvedených pojistných nebezpečí nejsou kryta tzv. živelním pojištěním? | |
Odpověď A | Přerušení provozu. | A |
Odpověď B | Požár. | N |
Odpověď C | Vichřice, krupobití. | N |
Odpověď D | Povodeň, záplava. | N |
Číslo a verze | 39463.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 16. pojistné plnění z neživotního pojištění podnikatelů | |
Odůvodnění | Správná odpověď je "pojistný podvod". Dosažení pojistného plnění vyššího, než je vzniklá škoda, může být v rámci škodového pojištění klasifikováno jako pojistný podvod. Trestní zákoník uvádí, že se pojistného podvodu dopustí, kdo zamlčí nebo zkreslí údaje při sjednání pojistné smlouvy či likvidaci pojistné události. Ostatní odpovědi jsou chybné, týkají se buď pojistné hodnoty ve vztahu k pojistné částce (přepojištění) nebo jsou to jiné trestné činy. | |
Xxxxx | XXXXXXXXXX, X. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4; zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 210. | |
Text otázky | Pokud někdo uvedením nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů záměrně dosáhne nebo hodlá dosáhnout ze škodového pojištění vyššího pojistného plnění, než je vzniklá škoda, může to být klasifikováno jako: | |
Odpověď A | Pojistný podvod. | A |
Odpověď B | Přepojištění. | N |
Odpověď C | Zpronevěra. | N |
Odpověď D | Úvěrový podvod. | N |
Číslo a verze | 39467.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 5. kategorie pojistných nebezpečí |
Odůvodnění | Předmětem pojištění proti odcizení je pojištění movitého majetku pro případ odcizení nebo poškození a zničení majetku jednáním pachatele, které směřovala ke krádeži vloupáním nebo loupežnému přepadení. Rozsah pojištění je určen pojistnými podmínkami, přitom nezbytným předpokladem nároku na pojistné plnění je odcizení nebo poškození způsobem, při kterém pachatel musel překonat překážky nebo opatření chránící majetek. Pojistné bývá diferencováno podle úrovně zabezpečujících opatření, kterými je majetek chráněn ? použití bezpečnostních zámků, elektronický alarm, stálá bezpečnostní služba. Pojištění proti odcizení může obsahovat různý rozsah krytí rizika odcizení. | |
Xxxxx | XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 194. | |
Text otázky | U kterých pojištění má vliv mechanické a elektronické zabezpečení pojištěného majetku na výši pojistného plnění? | |
Odpověď A | Pojištění movitých věcí proti odcizení. | A |
Odpověď B | Pojištění strojů a elektroniky. | N |
Odpověď C | Pojištění přerušení provozu z důvodu živelní události. | N |
Odpověď D | Pojištění odpovědnosti za škody způsobené vadou výrobku. | N |
Číslo a verze | 39471.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 10. pojištění úvěru | |
Odůvodnění | Správná odpověď je pojištění úvěru. Pojištění úvěru se sjednává na ochranu před majetkovými důsledky (finančními ztrátami), které mohou pojištěnému vzniknout, pokud mu dlužník nesplácí poskytnuté peněžní prostředky. Toto riziko je kryto v rámci celé řady pojistných produktů jako např. životní pojištění, nemocenské pojištění, majetkové pojištění zástav apod. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2868 odst. 1; XXXXXXXXXX, X. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 155. | |
Text otázky | Ve kterém pojištění je hlavním obsahem krytí finančních ztrát v případě nesplácení půjčky dlužníkem? | |
Odpověď A | Pojištění úvěru. | A |
Odpověď B | Pojištění záruky. | N |
Odpověď C | Pojištění přerušení provozu. | N |
Odpověď D | Pojištění pracovní neschopnosti. | N |
Číslo a verze | 39472.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 10. pojištění úvěru |
Odůvodnění | Úvěrové riziko je kryto v rámci celé řady pojistných produktů. V životním pojištění (úvěrové riziko v souvislosti s úmrtím dlužníka), v nemocenském a invalidním pojištění (úvěrové riziko v návaznosti na pracovní neschopnost dlužníka), majetkové pojištění zástav, pojištění úvěru apod. |
Xxxxx | XXXXXXXXXX, X. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 155. |
Text otázky | Ve kterých typech pojištění může být kryto úvěrové riziko? | |
Odpověď A | Životní pojištění. | A |
Odpověď B | Pojištění pro případ nemoci, invalidity. | A |
Odpověď C | Majetkové pojištění zástav. | A |
Odpověď D | Pojištění odpovědnosti za škodu. | N |
Číslo a verze | 42338.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. typy výluk | |
Odůvodnění | Občanský zákoník vychází ze zásady smluvní volnosti, která umožňuje smluvním stranám svobodně si sjednat smlouvu a určit její obsah, a to v mezích stanovených obecně závaznými právními předpisy (tj. při respektování tzv. kogentních ustanovení). Část obsahu smlouvy může být určena odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel k nabídce smlouvy připojí nebo které jsou stranám známy. Ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, pokud je druhá strana výslovně nepřijala. Pokud pojistná smlouva obsahuje ujednání odchylná od pojistných podmínek, pak je povinnou obsahovou náležitostí pojistky uvedení těchto ujednání. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinným pojištěním. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ukládá pojistiteli povinnost uzavřít se zájemcem o pojištění pojistnou smlouvu, jejíž návrh neodporuje zákonu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, občanskému zákoníku nebo pojistným podmínkám pojistitele. Pokud se pojistník dohodnou na obsahu pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pak nic nebrání tomu, aby pojištění odchylně od pojistných podmínek zahrnovalo i výluku, limitem je, že v pojistné smlouvě se mohou smluvní strany odchýlit od zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pouze, pokud tím nedojde ke snížení nebo omezení nároků poškozeného plynoucích z práva na náhradu újmy plněním z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V případě havarijního pojištění žádné omezení ve vztahu k odchylnému ujednání o výlukách oproti pojistným podmínkám neexistuje. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725, § 1751, § 1753, § 2777 odst. 1 písm. g); zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1. | |
Text otázky | Může být v pojistné smlouvě o pojištění vozidel sjednáno, že se výluka uvedená v pojistných podmínkách, kterými se sjednávané pojištění vozidel řídí, ve sjednaném pojištění neuplatní? | |
Odpověď A | Ano, ale jen pouze v případě havarijního pojištění. V pojištění odpovědnosti z provozu se nelze platně odchýlit od pojistných podmínek. | N |
Odpověď B | Ano, v pojistné smlouvě lze obsah pojištění sjednat odchylně od pojistných podmínek. | A |
Odpověď C | Ano, ale jen v případě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V havarijním pojištění se nelze platně odchýlit od pojistných podmínek. | N |
Odpověď D | Xx, v pojistné smlouvě o pojištění vozidel se nelze platně odchýlit od pojistných podmínek. | N |
Číslo a verze | 42339.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 4. Česká kancelář pojistitelů | |
Odůvodnění | Česká kancelář pojistitelů je zřízena zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jako profesní organizace pojišťoven, které jsou oprávněny provozovat na území České republiky pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 18 odst. 1 a 3. | |
Text otázky | Česká kancelář pojistitelů je: | |
Odpověď A | Zájmové sdružení vytvořené na organizaci a podporu vzájemné pomoci, spolupráce a zabezpečení zájmů pojišťoven a zajišťoven. | N |
Odpověď B | Profesní organizace pojišťoven, které jsou oprávněny provozovat na území České republiky pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. | A |
Odpověď C | Organizační složka Ministerstva financí, která provádí dohled v pojišťovnictví. | N |
Odpověď D | Profesní organizace pojišťoven, které mají oprávnění poskytovat na území ČR havarijní pojištění. | N |
Číslo a verze | 42340.2 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. garanční fond | |
Odůvodnění | V případě újmy způsobené provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti a byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti, má poškozený nárok na plnění z Garančního fondu České kanceláře pojistitelů. Fond zábrany škod České kanceláře pojišťoven se použije k zábraně škod vznikajících provozem vozidel. Zákon o pojištění z provozu vozidla upravuje výčet typů nákladů, které lze z tohoto fondu platit (např. náklady spojené s pořízením techniky nebo věcných prostředků pro činnost základních složek integrovaného záchranného systému, náklady spojené s realizací projektů zaměřených na bezpečnost silničního provozu). | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 24 odst. 2 písm. b), § 23a. | |
Text otázky | V případě újmy způsobené provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla: | |
Odpověď A | Poškozený má nárok na příspěvek ze Solidárního fondu České asociace pojišťoven. | N |
Odpověď B | Má poškozený nárok na příspěvek z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. | N |
Odpověď C | Má poškozený nárok na pojistné plnění od pojistitele, se kterým má poškozený uzavřenou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. | N |
Odpověď D | Má poškozený nárok na plnění z Garančního fondu České kanceláře pojistitelů. | A |
Číslo a verze | 42341.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 5. garanční fond | |
Odůvodnění | Na plnění z Garančního fondu České kanceláře pojistitelů má nárok pouze poškozený, a to v případech taxativně uvedených v zákoně o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Mezi tyto případy sem mimo jiné patří plnění na újmu způsobenou nepojištěným vozidlem, na újmu na zdraví způsobenou nezjištěnou osobou nezjištěným vozidlem nebo na újmu, kterou nemůže pojistitel z důvodu svého úpadku uhradit. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 24 odst. 2. | |
Text otázky | Z Garančního fondu České kanceláře pojistitelů lze vyplatit plnění: | |
Odpověď A | Poškozenému k úhradě újmy způsobené provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. | A |
Odpověď B | Poškozenému k úhradě újmy na zdraví způsobené provozem nezjištěného vozidla, kterou je povinna nahradit nezjištěná osoba. | A |
Odpověď C | Poškozenému k úhradě za újmu způsobenou provozem tuzemského vozidla, kterou je povinna uhradit osoba, která má sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u pojistitele, který z důvodu svého úpadku nemůže újmu uhradit. | A |
Odpověď D | Členské pojišťovně České kanceláře pojistitelů, a to jako příspěvek na úhradu nadlimitních škod z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na území České republiky. | N |
Číslo a verze | 42405.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 11. pojistné plnění z pojištění motorových vozidel | |
Odůvodnění | Podle zadání má pojištěný sjednáno havarijní pojištění vozidla, a to jako pojištění škodové s pojistnou částkou, která v době vzniku škodné události odpovídá pojistné hodnotě pojištěného vozidla (neuplatní se tedy podpojištění). V pojistné smlouvě byla sjednána spoluúčast ve formě tzv. odčetné spoluúčasti, kdy jde oprávněné osobě k tíži určitá část úbytku majetku ? v daném případě 5 % ze vzniklé škody, minimálně 5 000 Kč. Výše škody byla oceněna částkou 234 000 Kč, spoluúčast 5 % tedy představuje 11 700 Kč (což je více než sjednaná minimální výše spoluúčasti 5 000 Kč). Pojistitel poskytne pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovná úbytek majetku v důsledku škodné události ? tj. 234 000 Kč s odečtením spoluúčasti ve výši 11 700 Kč, tj. 222 300 Kč. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2811, § 2815, § 2854. | |
Text otázky | Pojištěný má sjednáno havarijní pojištění vozidla jako pojištění škodové s pojistnou částkou 650 000 Kč, která odpovídá pojistné hodnotě vozidla v době vzniku škodné události. Při škodné události vznikla pojištěnému škoda na vozidle, jejíž výše byla po provedeném šetření pojistitele určena na 234 000 Kč. Jaká bude výše pojistného plnění, když byla v pojistné smlouvě sjednána odčetná spoluúčast v rozsahu 5 % škody, nejméně však 5 000 Kč? | |
Odpověď A | 416 000 Kč. | N |
Odpověď B | 617 500 Kč. | N |
Odpověď C | 222 300 Kč. | A |
Odpověď D | 229 000 Kč. | N |
Číslo a verze | 42407.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4. detailní riziková analýza | |
Odůvodnění | "Pojistným rizikem" se rozumí míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události způsobené pojistným nebezpečím. Je-li pojistné riziko mírou pravděpodobnosti, pak je zřejmé, že se jedná o matematickou hodnotu (teoreticky vyjádřitelnou procentem, zlomkem apod.). Nesprávné je proto i na pojistném trhu velmi časté významové zaměňování tohoto pojmu s pojmem "hodnota pojistného zájmu" (coby předmětem pojištění; hodnotou pojistného zájmu je tak zejména život, zdraví, majetek, odpovědnost za újmu, úvěr či záruka nebo pojistnou smlouvou specifikované finanční ztráty nebo jakákoliv jiná pojistnou smlouvou definovaná entita pojištěného, na niž se pojištění vztahuje) nebo s pojmem "pojistné nebezpečí" (coby možnou příčinou vzniku pojistné události; pojistným nebezpečím je tak většinou objektivní skutečnost vnějšího světa mající v logické souvztažnosti příčina ? následek za následek vznik pojistnou smlouvou definované pojistné události). Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví pak definuje pouze pojem "pojištění velkých pojistných rizik," nikoliv "pojistné riziko" jako takové. | |
Zdroj | Slovník pojmů ČAP: xxxx://xxx.xxx.xx/xxx-x-xxxxxxxxx/xxxxxxxxx-x-xxxxx/xxxxxxx- pojmu (viz "pojistné riziko"). | |
Text otázky | Co je pojistné riziko? | |
Odpověď A | Oblast pojištění definovaná v zákoně č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. | N |
Odpověď B | Předmět pojištění. | N |
Odpověď C | Možná příčina vzniku pojistné události. | N |
Odpověď D | Míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. | A |
Číslo a verze | 42409.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 13. připojištění (např. cestovní pojištění a s ním spojené asistenční služby) | |
Odůvodnění | Škodu, kterou způsobí pojištěný na majetku jiné osoby při svém pobytu v zahraničí, lze pokrýt pojištěním odpovědnosti v rámci cestovního pojištění. Pojištění odpovědnosti v rámci cestovního pojištění se vztahuje na povinnost pojištěného (občan cestující do zahraničí) nahradit jinému újmu způsobenou v souvislosti s činnostmi, které pojištěný vykonává během svého pobytu v zahraničí. Pojištění se nevztahuje na náhradu újmy způsobené v souvislosti s výkonem podnikatelské či jiné výdělečné činnosti. | |
Xxxxx | XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 183. | |
Text otázky | Jakým typem pojištění lze pokrýt škodu, kterou způsobí pojištěný na majetku jiné osoby při svém pobytu v zahraničí? | |
Odpověď A | Pojištěním domácnosti. | N |
Odpověď B | Pojištěním majetku. | N |
Odpověď C | Pojištěním odpovědnosti v cestovním pojištění. | A |
Odpověď D | Pojištěním asistenčních služeb. | N |
Číslo a verze | 42410.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 14. nároky z neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojištění občanské odpovědnosti se vztahuje na povinnost pojištěného nahradit poškozenému újmu způsobenou třetí osobě v souvislosti s činnostmi konanými v běžném občanském životě, a to za předpokladu, že pojištěný je povinen k náhradě vzniklé újmy. Výčet jednotlivých běžných občanských činností je upraven pojistnými podmínkami pojistitelů. Zpravidla se však jedná zejména o činnosti provoz a vedení domácnosti, vlastnictví a provoz nemovité věci, rekreační a sportovní činnost, vlastnictví zvířete, újmy způsobené nezletilými a další. Pojištění majetku, pojištění právní ochrany a pojištění finančních ztrát jsou jinými druhy pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2861; XXXXXXXXXX, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 216?217. | |
Text otázky | Z jakého typu pojištění jsou kryty újmy, které způsobí občan při návštěvě nákupního centra a u kterých mu vznikla povinnost k jejich náhradě? | |
Odpověď A | Z pojištění majetku. | N |
Odpověď B | Z pojištění finančních ztrát. | N |
Odpověď C | Z pojištění občanské odpovědnosti. | A |
Odpověď D | Z pojištění právní ochrany. | N |
Číslo a verze | 42419.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 10. škody na leteckých dopravních prostředcích | |
Odůvodnění | Ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, stanoví, že se zřizuje správní úřad s názvem Úřad pro civilní letectví, se sídlem v Praze, pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví. Tento úřad mimo jiné dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností. Ostatní subjekty, které jsou v otázce jmenovány, neexistují, nebo nebyly zřízeny ze zákona. | |
Zdroj | Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1. | |
Text otázky | Jak se nazývá správní úřad, který byl zřízen zákonem č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví? | |
Odpověď A | Úřad pro civilní letectví. | A |
Odpověď B | Úřad pro civilní letadla. | N |
Odpověď C | Státní komise civilních pilotů. | N |
Odpověď D | Úřad pro civilní piloty. | N |
Číslo a verze | 42420.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 16. vztah neživotního občanského pojištění a životního pojištění | |
Odůvodnění | Obnosové pojištění zavazuje pojistitele poskytnout v případě pojistné události jednorázové či opakované pojistné plnění v ujednaném rozsahu. Zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové je ujednáno v pojistné smlouvě. U určitých pojištění zákon stanoví, že pojištění lze sjednat pouze jako škodové nebo pouze jako obnosové. Životní pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové. Pojištění odpovědnosti a pojištění právní ochrany lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Úrazové pojištění lze sjednat jako obnosové i jako škodové. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2833, § 2856, odst. 3, § 2861 odst. 3; XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 249?250; XXXXXXXXX, M., XXXXXXX, V., XXXXXXX, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 307?308. | |
Text otázky | Které z uvedených pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové? | |
Odpověď A | Pojištění odpovědnosti. | N |
Odpověď B | Životní pojištění. | A |
Odpověď C | Pojištění úrazu. | N |
Odpověď D | Pojištění právní ochrany. | N |
Číslo a verze | 44220.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé | |
Odůvodnění | Slovo pojišťovna je vyhrazeno pro použití v názvu obchodní firmy pouze pojišťovnám, tedy právnickým osobám, které jsou oprávněny provozovat pojišťovací činnost na základě povolení uděleného orgánem dohledu, pojišťovnám, jejichž činnost je upravena jiným právním předpisem než zákonem o pojišťovnictví (např. zdravotní pojišťovny) a rovněž pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí (pokud jejich označení není matoucí, např. se může jednat o subjekty ovládané pojišťovnou). Zákonná výjimka pro užití slova pojišťovna v obchodní firmě se nevztahuje na investiční zprostředkovatele ani na osoby nabízející možnost stát se pojištěným podnikatelským způsobem. Právnická osoba, která je oprávněna provozovat zajišťovací činnost, je oprávněna ve své obchodní firmě používat slovo zajišťovna. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 5 odst. 2. | |
Text otázky | Kdo může používat slovo pojišťovna ve svém názvu? | |
Odpověď A | Právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost. | A |
Odpověď B | Investiční zprostředkovatel, který je osobou ovládanou pojišťovnou. | N |
Odpověď C | Právnická osoba, která je oprávněna provozovat zajišťovací činnost. | N |
Odpověď D | Právnická osoba, která nabízí podnikatelským způsobem možnost stát se pojištěným. | N |
Číslo a verze | 44221.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé |
Odůvodnění | Pojišťovací zprostředkovatel musí v rámci odborné způsobilosti prokázat získání tzv. všeobecných znalostí. Všeobecné znalosti se prokazují vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání. Výjimka z tohoto požadavku platí pro fyzické osoby, které ke dni 1. 12. 2018 nepřetržitě alespoň po dobu 3 let poskytovaly nebo zprostředkovávaly pojištění nebo zajištění nebo byly za jeho distribuci odpovědné. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 56 odst. 2, § 122 odst. 2. | |
Text otázky | Jaké minimální vzdělání musí mít pojišťovací zprostředkovatel, na kterého se neuplatní výjimka vyplývající z přechodného ustanovení zákona o distribuci pojištění a zajištění? | |
Odpověď A | Středoškolské vzdělání s výučním listem. | N |
Odpověď B | Středoškolské vzdělání s maturitou. | A |
Odpověď C | Středoškolské vzdělání s výučním listem nebo vyšší vzdělání, v závislosti na skupině odbornosti, pro kterou žádá oprávnění. | N |
Odpověď D | Středoškolské vzdělání a tři roky praxe v absolvovaném oboru. | N |
Číslo a verze | 44228.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 10. pojištění nemoci | |
Odůvodnění | Právo na pojistné plnění z pojištění nemoci se podle § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě. U práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za 1 rok od pojistné události, tedy lhůta 1 rok neurčuje délku promlčecí lhůty, ale pouze počátek jejího běhu. Právo na pojistné plnění z pojištění majetku je majetkovým právem, a majetková práva se promlčují. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 629, § 626. | |
Text otázky | Promlčecí lhůta práva na pojistné plnění z pojištění nemoci: | |
Odpověď A | Činí 1 rok. | N |
Odpověď B | Činí 3 roky. | A |
Odpověď C | Činí 2 roky. | N |
Odpověď D | Není stanovena, neboť se jedná o majetkové právo, a proto se nepromlčuje. | N |
Číslo a verze | 44229.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení) | |
Odůvodnění | Podle § 626 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, u práva na pojistné plnění začne promlčecí lhůta běžet za 1 rok od pojistné události. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 626. | |
Text otázky | Promlčecí lhůta práva na pojistné plnění začne běžet: | |
Odpověď A | Za 1 rok po pojistné události. | A |
Odpověď B | Za 3 roky po pojistné události. | N |
Odpověď C | Za 10 let po pojistné události. | N |
Odpověď D | Od pojistné události. | N |
Číslo a verze | 44235.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení) | |
Odůvodnění | V pojistné smlouvě mohou být ujednány podmínky, při jejichž splnění může pojistitel upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Bez takového ujednání může pojistitel výši pojistného měnit pouze na základě dohody s pojistníkem. Pojistitel je však zákonem omezen ve vymezení důvodu pro změnu pojistného, tedy nezáleží pouze na jeho uvážení. Pokud si pojistitel vyhradí právo měnit výši pojistného z jiného důvodu, než je změna podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, nepřihlíží se k tomu, tedy pojistitel takto platně změnit výši pojistného nemůže. Stejně tak se nepřihlíží k tomu, kdyby si pojistitel vyhradil právo měnit výši pojistného v pojištění osob právo v závislosti na věku nebo zdravotním stavu. Na základě dohody s pojistníkem lze výši pojistného měnit vždy. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2785. | |
Text otázky | Pojistitel může platně upravit výši běžného pojistného na další pojistné období: | |
Odpověď A | I bez dohody s pojistníkem, pokud nastanou podmínky, při jejichž splnění tak může učinit. Pojistitel tyto podmínky může stanovit libovolně, podstatné je jejich sjednání v pojistné smlouvě. | N |
Odpověď B | Na základě dohody s pojistníkem. | A |
Odpověď C | Pouze v pojištění osob, a to v závislosti na věku nebo zdravotním stavu. | N |
Odpověď D | I bez dohody s pojistníkem, pokud byly v pojistné smlouvě ujednány podmínky, při jejichž splnění tak může učinit. Zákon pak stanovuje určitá omezení, např. se musí jednat o změnu podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného. | A |
Číslo a verze | 44239.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 10. pojištění nemoci | |
Odůvodnění | Pokud byla v pojištění pro případ nemoci ujednána čekací doba, může být stanovena v trvání nanejvýš do tří měsíců (v případě porodu, psychoterapie, zubních a ortopedických náhrad do osmi měsíců a pro případ ošetřovatelské péče do tří let) ode dne počátku pojištění. Den uzavření pojistné smlouvy, pokud není shodný s dnem počátku pojištění, tak není z tohoto hlediska podstatný, stejně jako den předložení návrhu pojistné smlouvy či zaplacení pojistného. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2848. | |
Text otázky | Počátek běhu maximální možné čekací doby, kterou lze v pojištění pro případ nemoci ujednat, je vázán ke dni: | |
Odpověď A | Uzavření pojistné smlouvy, bez ohledu na počátek pojištění. | N |
Odpověď B | Počátku pojištění. | A |
Odpověď C | Zaplacení prvního pojistného pojistníkem, pokud se jedná o datum předcházející počátku pojištění. | N |
Odpověď D | Předložení návrhu pojistné smlouvy pojistníkovi. | N |
Číslo a verze | 44245.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení) | |
Odůvodnění | Promlčecí lhůta práva na pojistné je zákonem stanovena jednotně, bez ohledu na to, zda je pojistník podnikatelem či nikoliv. Promlčecí lhůta trvá 3 roky (jedná se o obecnou promlčecí lhůtu, která platí také pro právo na pojistné) a běží od splatnosti pojistného. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 629 odst. 1, § 2783 odst. 2. | |
Text otázky | Právo na pojistné se promlčuje: | |
Odpověď A | V tříleté promlčecí lhůtě, která počne běžet za 1 rok od jeho splatnosti. | N |
Odpověď B | Ve čtyřleté promlčecí lhůtě, pokud jsou pojistitel i pojistník podnikatelé. | N |
Odpověď C | Ve čtyřleté promlčecí lhůtě, která běží od zániku pojištění v důsledku neplacení pojistného. | N |
Odpověď D | V tříleté promlčecí lhůtě, která běží od jeho splatnosti. | A |
Číslo a verze | 44246.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení) | |
Odůvodnění | Pojistitel může odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z pojištění. To však neplatí, pokud se o jedná o pojistné plnění z povinného pojištění. Od takového pojistného plnění tedy pojistitel nemůže splatné pojistné odečíst. Odečíst splatné pojistné od pojistného plnění není vyloučeno ani v pojištění odpovědnosti za škodu, pokud se nejedná o povinné pojištění. Odečíst splatné pojistné od pojistného plnění je právem pojistitele, nikoliv jeho povinností. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2787. | |
Text otázky | Splatné pohledávky pojistného: | |
Odpověď A | Může pojistitel odečíst od pojistného plnění vždy. | N |
Odpověď B | Nemůže pojistitel nikdy odečíst od pojistného plnění z pojištění odpovědnosti. | N |
Odpověď C | Nemusí pojistitel od pojistného plnění odečíst. | A |
Odpověď D | Může pojistitel od pojistného plnění odečíst, pokud se nejedná o pojistné plnění z povinného pojištění. | A |
Číslo a verze | 44253.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 8. všeobecné pojištění odpovědnosti (pojištění občanské odpovědnosti) |
Odůvodnění | Pojistitel má právo škodnou událost za pojištěného projednávat od chvíle, kdy mu byla oznámena. Toto právo má tedy pojistitel ze zákona a není nutné další zmocnění pojištěným. Na základě tohoto zákonného zmocnění je pojistitel oprávněn jednat i s poškozeným, byť tento není v pojištění občanské odpovědnosti účastníkem pojištění. Na druhou stranu toto právo má pojistitel až od chvíle, kdy mu byla událost relevantním způsobem oznámena, nikoliv za situace, kdy se o ní např. pouze dozvěděl v souvislosti s šetřením jiné škodné události. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2863. | |
Text otázky | Pojistitel v pojištění občanské odpovědnosti: | |
Odpověď A | Nemá právo za pojištěného škodnou událost projednávat, jedná pouze s pojištěným. S poškozeným pak jedná pouze pojištěný, neboť poškozený není s pojistitelem v právním vztahu. | N |
Odpověď B | Má právo za pojištěného škodnou událost projednávat, jakmile mu byla oznámena. | A |
Odpověď C | Má právo za pojištěného škodnou událost projednávat pouze v případě, že ho k tomu pojištěný zmocnil. | N |
Odpověď D | Má právo za pojištěného událost projednávat od chvíle, kdy se o ní dozvěděl, bez ohledu na to, odkud tato informace pochází, pokud existuje reálná možnost, že z ní bude v budoucnu poskytovat pojistné plnění. | N |
Číslo a verze | 39473.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 10. pojištění úvěru | |
Odůvodnění | Úvěrová rizika dělíme na komerční a teritoriální (politická). Do komerčních, která lze standardně pojistit u komerčních pojišťoven, patří riziko nesplácení úvěru z důvodu platební neschopnosti či platební nevůle dlužníka. Do teritoriálních rizik pak patří např. platební potíže dlužníka vyvolané politickými událostmi, administrativními a politickými opatřeními ve třetích zemích, přírodní katastrofou v zemi dovozce apod. | |
Xxxxx | XXXXXXXXXX, X. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 155?156. | |
Text otázky | Jak dělíme úvěrová rizika z pohledu potřeb úvěrového pojištění? | |
Odpověď A | Na komerční a teritoriální úvěrová rizika. | A |
Odpověď B | Na komerční a nekomerční úvěrová rizika. | N |
Odpověď C | Na politická a nepolitická úvěrová rizika. | N |
Odpověď D | Na teritoriální a světová úvěrová rizika. | N |
Číslo a verze | 39475.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 16. pojistné plnění z neživotního pojištění podnikatelů |
Odůvodnění | Časová franšíza je v pojistné smlouvě ujednána doba, po kterou v případě pojistné události nebude pojistné plnění vypláceno. Jde tedy o formu podílu pojištěného na pojistné události (typické pro pojištění přerušení provozu). Rozlišuje se franšíza odčetná a integrální. Franšíza odčtená (spoluúčast) se vždy odečítá od celkové výše plnění a do její výše se plnění neposkytuje. Je-li ale sjednána franšíza integrální a plnění z pojistné události ji převýší, tak se franšíza od plnění neodečítá. Do její výše se plnění neposkytuje. Franšíza může být sjednána nejen jako doba, ale také jako peněžní částka, kterou se pojištěný podílí na pojistné události. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2815; XXXXXXXXXX, X. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 56. | |
Text otázky | Jak se nazývá doba ujednaná ve škodovém pojištění, po kterou nebude v případě pojistné události pojistné plnění vypláceno? | |
Odpověď A | Časová franšíza. | A |
Odpověď B | Excedentní franšíza. | N |
Odpověď C | Integrální franšíza. | N |
Odpověď D | Lineární franšíza. | N |
Číslo a verze | 39476.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 10. pojištění úvěru | |
Odůvodnění | Vývozním dodavatelským úvěrem je úvěr poskytnutý českým vývozcem zahraniční osobě formou odkladu platby za dodané zboží nebo služby. Pojištění vývozního úvěru pak poskytuje pojistnou ochranu českému vývozci pro případ, že odběratel ve stanoveném termínu řádně nesplácí dlužnou částku (poskytnutý úvěr). | |
Xxxxx | XXXXXXXXXX, X. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 156. | |
Text otázky | Které pojištění poskytuje pojištěnému pojistnou ochranu pro případ, že zahraniční odběratel z důvodu své platební neschopnosti nesplácí úvěr, který mu poskytl český vývozce? | |
Odpověď A | Pojištění vývozních úvěrů. | A |
Odpověď B | Pojištění provozních úvěrů. | N |
Odpověď C | Pojištění dodavatele. | N |
Odpověď D | Pojištění odběratele. | N |
Číslo a verze | 39477.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 10. pojištění úvěru | |
Odůvodnění | Pojištění úvěru i pojištění záruky lze dle výslovného ustanovení občanského zákoníku (§ 2868 odst. 3) sjednat pouze jako pojištění škodové. Tato pojištění není přípustné sjednat jako obnosová. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2868 odst. 3. | |
Text otázky | Pojištění úvěru lze sjednat: | |
Odpověď A | Pouze jako pojištění škodové. | A |
Odpověď B | Pouze jako pojištění obnosové. | N |
Odpověď C | Jako pojištění škodové nebo obnosové, záleží na vůli pojistníka. | N |
Odpověď D | Jako pojištění škodové nebo obnosové, záleží na podmínkách pojistitele. | N |
Číslo a verze | 39479.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 8. pojištění profesní odpovědnosti | |
Odůvodnění | Společný minimální limit pojistného plnění neexistuje, minimální limity jsou určeny jednotlivými zákony upravujícími povinná pojištění, např. zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, určuje limity pro povinné pojištění pojišťovacích zprostředkovatelů. Pokud není konkrétní minimální limit pojistného plnění určen zákonem (např. u advokátů), může být stanoven dalším předpisem (Stavovský předpis ČAK). Není však výjimkou, že minimální limity pro některá povolání nejsou určeny vůbec, např. pro autorizované architekty. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2779?2781, § 2814; zvláštní zákony upravující povinná pojištění, např. Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění; zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. | |
Text otázky | Jak jsou stanoveny minimální limity pojistného plnění pro povinné pojištění profesní odpovědnosti? | |
Odpověď A | Neexistuje společný minimální limit, minimální limity jsou určeny jednotlivými zákony upravujícími povinná pojištění. V případě, že minimální limit pojistného plnění není určen, stanoví ho na vlastní odpovědnost pojistník. | A |
Odpověď B | Neexistuje společný limit, minimální limity jsou určeny jednotlivými právními předpisy. V případě, že minimální limit pojistného plnění není určen, stanoví ho na vlastní odpovědnost pojistitel. | N |
Odpověď C | 10 000 ?. | N |
Odpověď D | 5000 ?. | N |
Číslo a verze | 39480.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 8. pojištění profesní odpovědnosti |
Odůvodnění | Zákon o advokacii ukládá advokátovi, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, povinnost být pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídá, jakož i pro případ vzniku povinnosti k náhradě újmy, k jejímuž splnění je advokát vykonávající advokacii ve sdružení podle zvláštních právních předpisů povinen z důvodu solidární odpovědnosti. Advokát, který vykonává advokacii ve veřejné obchodní společnosti nebo jako komplementář komanditní společnosti, musí být v rámci pojištění společnosti nebo samostatně pojištěn pro případ vzniku závazku k náhradě škody, za kterou odpovídá tato společnost, a advokát je podle zvláštních právních předpisů povinen k jeho splnění z důvodu ručení jako její společník. Limit pojistného plnění z pojištění advokátů musí být přiměřený možné újmě a jeho minimální limit stanoví Česká advokátní komora stavovským předpisem. Autorizovanému architektovi zákon ukládá, že nejpozději při započetí výkonu své činnosti je povinen zavřít pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem této činnosti. To však neplatí, vykonává-li autorizovaný architekt tuto činnost v pracovník, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru. Pojištění musí trvat po celou dobu výkonu jeho činnosti. | |
Zdroj | Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, § 24a. Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, § 16. | |
Text otázky | Která profese spadá do kategorie povinných pojištění profesní odpovědnosti? | |
Odpověď A | Advokát. | A |
Odpověď B | Autorizovaný architekt. | A |
Odpověď C | Účetní. | N |
Odpověď D | Programátor. | N |
Číslo a verze | 39481.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 8. pojištění profesní odpovědnosti | |
Odůvodnění | Pojištění profesní odpovědnosti se sjednává s limitem pojistného plnění, tudíž podpojištění nemůže být uplatňováno. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2814, § 2854. | |
Text otázky | Může být u pojištění profesní odpovědnosti uplatněno podpojištění? | |
Odpověď A | Ne, toto pojištění se sjednává s limitem pojistného plnění. | A |
Odpověď B | Ano, toto pojištění se sjednává s limitem pojistného plnění. | N |
Odpověď C | Záleží na konkrétních pojistných podmínkách pojistitele. | N |
Odpověď D | Ano, pokud pojistná částka neodpovídá pojistné hodnotě. | N |
Číslo a verze | 39482.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 8. pojištění profesní odpovědnosti |
Odůvodnění | Notářům, advokátům a veterinárním lékařům je zákony upravujícími jejich činnost uložena povinnost uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu. Provozovatel nákladní dopravy sice také sjednává povinné pojištění odpovědnosti, ovšem nikoliv profesní odpovědnosti, ale odpovědnosti z provozu vozidla. | |
Zdroj | Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů, § 9; zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 6. | |
Text otázky | Která z profesí nemusí mít uzavřeno povinné pojištění profesní odpovědnosti? | |
Odpověď A | Provozovatel nákladní dopravy. | A |
Odpověď B | Veterinární lékař. | N |
Odpověď C | Advokát. | N |
Odpověď D | Notář. | N |
Číslo a verze | 42343.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. kategorie pojistných nebezpečí | |
Odůvodnění | Pojistné podmínky vymezí zpravidla mimo jiné i výluky z pojištění (tj. případy škod, které pojišťovna neuhradí). Některé výluky je možné připojistit na základě standardizovaného nebo individuálního smluvního ujednání mezi pojistníkem a pojistitelem. Některé výluky zpravidla připojistit nelze nebo jen zcela výjimečně (např. škody způsobené v souvislosti s válečnými událostmi). Odchylky od výluk uvedených v pojistných podmínkách se sjednávají v textu pojistné smlouvy. Odchylná ujednání v pojistné smlouvě mají vždy před zněním pojistných podmínek přednost. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1751 odst. 1, § 2774. | |
Text otázky | Pojistné podmínky vymezují kromě podrobností o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistné události, způsobu určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnosti i výluky z pojištění. Tyto výluky z pojištění: | |
Odpověď A | Jsou pevně dané a nelze se od nich v žádném případě odchýlit. | N |
Odpověď B | Je možné v pojistné smlouvě připojistit, dohodnou-li se na tom obě smluvní strany. | A |
Odpověď C | Je možné v pojistné smlouvě připojistit, pouze pokud se jedná o pojištěné právnické osoby. | N |
Odpověď D | Je možné v pojistné smlouvě připojistit vždy, když o to pojistník požádá. | N |
Číslo a verze | 42345.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 6. pojištění majetku |
Odůvodnění | Povodňové mapy slouží pojistitelům jako podklad pro výpočet pojistného za pojistné nebezpečí povodně a záplavy na území České republiky. Rizikové zóny ukazují míru pravděpodobnosti zasažení pojišťovaného majetku povodní. Informace uvedené v mapách jsou standardem ČAP, od něhož se mohou pojišťovny odchýlit v souladu s vlastní obchodní strategií. |
Zdroj | XXXXXX, X. Pojištění a management rizik v makléřském obchodě. Praha: Professional Publishing, 2008. ISBN 978-80-86946-66-5. str. 76; xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxxxx-x- aplikace/povodnove-mapy | |
Text otázky | Pokud se budova podle povodňové mapy nachází v oblasti tzv. dvacetileté vody, znamená to, že: | |
Odpověď A | Tato oblast byla zaplavena povodní před dvaceti lety. | N |
Odpověď B | Tato oblast bývá zaplavována povodněmi s periodicitou dvacet let. | A |
Odpověď C | Tato oblast bude v příštích dvaceti letech určitě zaplavena povodní. | N |
Odpověď D | V této oblasti se nachází vodní tok po dobu nejméně dvacet let. | N |
Číslo a verze | 42346.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 6. pojištění majetku | |
Odůvodnění | Pojistné podmínky, resp. pojistná smlouva typicky upravují, na jaké případy se pojištění nevztahuje (tzv. výluky z pojištění). Konkrétní rozsah pojištění a konkrétní výluky je třeba vždy posuzovat podle konkrétně sjednané pojistné smlouvy. Pojištění proti krádeži vloupáním se vztahuje zpravidla na odcizení, poškození nebo zničení pojištěného majetku poté, co bylo prokazatelně překonáno ochranné zabezpečení v místě pojištění. Při použití tzv. univerzálního klíče nejde o překonání zabezpečení, ale o standardní odemčení. Škody, které vznikly tak, že pachatel získal klíče od místa pojištění lstí, nebo mu je majitel objektu svěřil, a s jejich pomocí pak jednoduše odemkl, bývají zpravidla vyloučeny. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725. | |
Text otázky | Pojištění proti krádeži vloupáním se zpravidla vztahuje na případy, kdy pachatel vnikl do místa pojištění pomocí klíčů: | |
Odpověď A | Které mu byly svěřeny za účelem provedení objednané činnosti. | N |
Odpověď B | Kterými lze jako tzv. univerzálními klíči otevřít několik zamčených objektů. | N |
Odpověď C | Jiných než určených k řádnému otevření. | A |
Odpověď D | Xxxxx si vypůjčil pod záminkou zdravotních potíží. | N |
Číslo a verze | 42347.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 6. pojištění majetku | |
Odůvodnění | Pojištění elektroniky je zpravidla pojištění allriskové (All risks). Pojištění All risks je pojištění, které kryje všechna rizika související s daným pojištěným majetkem, přičemž jsou uplatněny výluky z pojistného krytí. Občanský zákoník je postaven na zásadě dispozitivity a umožňuje smluvním stranám svobodně si sjednat obsah smlouvy, pokud není zákonem stanoveno jinak. Tedy i výluky z pojištění mohou být ujednány v každé pojistné smlouvě jinak. Přesto jsou v pojištění elektroniky některé výluky uplatňovány průřezově na celém pojistném trhu ? mezi typické výluky patří právě škody vzniklé v důsledku opotřebení, poruchy, na které se vztahuje záruka výrobce, a škody vzniklé v důsledku dlouhodobého nepoužívání elektroniky. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725. | |
Text otázky | Pojištění elektroniky se zpravidla vztahuje i na škody vzniklé: | |
Odpověď A | V důsledku opotřebení. | N |
Odpověď B | Xxxxxxxx, na kterou se vztahuje záruka výrobce. | N |
Odpověď C | V důsledku chybné obsluhy. | A |
Odpověď D | Škody vzniklé v důsledku dlouhodobého nepoužívání elektroniky. | N |
Číslo a verze | 42348.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 6. pojištění majetku | |
Odůvodnění | Pojištění přerušení provozu se vztahuje na následné finanční škody, které vzniknou v důsledku přerušení provozu z důvodu pojistného nebezpečí, pro které je pojištění sjednáno. Pojištění přerušení provozu se vztahuje na škody, které vzniknou nejvýše po sjednanou dobu odškodnění (doba ručení), přičemž se odečítá spoluúčast. Spoluúčastí (resp. franšízou odčetnou) se rozumí částka, kterou se oprávněná osoba vždy podílí na každé újmě vzniklé v důsledku škodné události. Následnými finančními škodami jsou zejména mzdy, náklady na nájem a jiné stálé náklady, které musí být placeny i během přerušení provozu, a ušlý zisk. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2815 a § 2871. | |
Text otázky | Podnikatel má sjednáno pojištění přerušení provozu s dobou ručení 6 měsíců a se spoluúčastí 7 dní. 1. března dojde k požáru provozovny, která pracuje v nepřetržitém provozu. V důsledku požáru musí pojištěný podnikatel ihned dočasně zastavit výrobu. Výrobu se podaří obnovit až 1. dubna. Pojišťovna v takovém případě uhradí: | |
Odpověď A | Mzdy, které firma vyplatila zaměstnancům za 24 dní. | A |
Odpověď B | Mzdy, které firma vyplatila zaměstnancům za celý březen. | N |
Odpověď C | Ušlý zisk za celou dobu, po kterou byla výroba zastavena. | N |
Odpověď D | Nájemné za halu, ve které firma svoji činnost provozuje, a to za 24 dní. | A |
Číslo a verze | 42350.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. garanční fond | |
Odůvodnění | Plnění z Garančního fondu je poskytováno poškozeným, a to výlučně v případech jsou-li splněny podmínky pro plnění z Garančního fondu specifikované v zákoně o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Poškozenému se plnění z Garančního fondu poskytuje například za újmy způsobené nepojištěným vozidlem, újmy na zdraví způsobené nezjištěnou osobou nezjištěným vozidlem nebo újmy, které nemůže pojistitel z důvodu svého úpadku uhradit. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 24 odst. 2, § 24a, § 24b. | |
Text otázky | Komu se poskytuje plnění z garančního fondu České kanceláře pojistitelů? | |
Odpověď A | Poškozeným, a to výlučně v případech, jsou-li splněny podmínky pro plnění z Garančního fondu specifikované v zákoně o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. | A |
Odpověď B | Složkám integrovaného záchranného systému, a to pouze na pořízení techniky a prostředků pro integrovaný záchranný systém. | N |
Odpověď C | Nikomu. Garanční fond je určen ke krytí provozních nákladů České kanceláře pojistitelů. | N |
Odpověď D | Pojistitelům, kteří jsou členy České kanceláře pojistitelů, a to ke krytí nákladů na výplaty pojistného plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v případě škod v zahraničí. | N |
Číslo a verze | 42351.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. garanční fond | |
Odůvodnění | Osobou povinnou k zaplacení příspěvku do Garančního fondu za porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. příspěvek za nepojištěné vozidlo) je vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel. Povinnost k úhradě příspěvku mají společně a nerozdílně. | |
Zdroj | Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 1. | |
Text otázky | Kdo je povinen zaplatit příspěvek do Garančního fondu za porušení povinnosti mít po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel a povinnosti provozovat na pozemní komunikaci vozidlo s pojištěním odpovědnosti jeho provozovatele za škodu z provozu tohoto vozidla? | |
Odpověď A | Pouze vlastník tuzemského vozidla. | N |
Odpověď B | Pouze provozovatel tuzemského vozidla. | N |
Odpověď C | Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel, a to společně a nerozdílně. | A |
Odpověď D | Pouze řidič tuzemského vozidla. | N |
Číslo a verze | 42421.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 16. vztah neživotního občanského pojištění a životního pojištění | |
Odůvodnění | Pojištění škodové je pojištění, při kterém poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovná úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události. Zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, je ujednáno v pojistné smlouvě. U určitých pojištění zákon stanoví, že pojištění lze sjednat pouze jako škodové nebo pouze jako obnosové. Pojištění odpovědnosti lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Životní pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové, zatímco ostatní další dvě uvedená pojištění lze sjednat jako obnosové i jako škodové. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2833, § 2861, odst. 3; XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 249; XXXXXXXXX, M., XXXXXXX, V., XXXXXXX, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 307?308. | |
Text otázky | Které z uvedených pojištění lze sjednat pouze jako pojištění škodové? | |
Odpověď A | Pojištění odpovědnosti. | A |
Odpověď B | Pojištění úrazu. | N |
Odpověď C | Pojištění majetku. | N |
Odpověď D | Životní pojištění. | N |
Číslo a verze | 42422.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 10. škody na leteckých dopravních prostředcích | |
Odůvodnění | Kaskopojištění se v pojišťovnictví používá jako synonymum pro havarijní pojištění (bez ohledu na typ dopravního prostředku, ke kterému se pojištění vztahuje). | |
Zdroj | Encyklopedický slovník pojmů ČAP: xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxx/xx-xxxx- slovniky-a-encyklopedie/encyklopedie-pojmu/aplikace (viz "havarijní pojištění"). | |
Text otázky | Jaký je význam pojmu "kaskopojištění"? | |
Odpověď A | Jde o synonymum pro havarijní pojištění pouze letadel. | N |
Odpověď B | Jde o synonymum pro pojištění odpovědnosti z provozu (např. pozemních vozidel, lodí, letadel, kosmických lodí). | N |
Odpověď C | Jde o synonymum pro havarijní pojištění (např. pozemních vozidel, lodí, letadel, kosmických lodí). | A |
Odpověď D | Takový pojem se v pojišťovnictví nepoužívá. | N |
Číslo a verze | 42424.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 16. vztah neživotního občanského pojištění a životního pojištění | |
Odůvodnění | Základní členění životních a neživotních pojištění upravuje zákon o pojišťovnictví, v Příloze č. 1. Pojistná odvětví životních a neživotních pojištění jsou využívána pro udělování povolení k provozování pojišťovací činnosti. Mezi odvětví životních pojištění patří pojištění pro případ smrti. Pojištění právní ochrany, pojištění odpovědnosti za újmu a pojištění finančních ztrát patří do odvětví neživotních pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, Příloha č. 1, § 13 odst. 1; XXXXXXXXX, M., XXXXXXX, V., XXXXXXX, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 84?89. | |
Text otázky | Která z následujících pojištění patří mezi odvětví životního pojištění? | |
Odpověď A | Pojištění pro případ smrti. | A |
Odpověď B | Pojištění právní ochrany. | N |
Odpověď C | Pojištění odpovědnosti za újmu. | N |
Odpověď D | Pojištění finančních ztrát. | N |
Číslo a verze | 42426.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 10. škody na leteckých dopravních prostředcích | |
Odůvodnění | Ustanovení § 2 odst. 2) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, stanoví, že letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu. Pro účely tohoto zákona se nepovažuje za letadlo model letadla, jehož maximální vzletová hmotnost nepřesahuje 25 kg. Ostatní typy dopravních prostředků uvedené v otázce naplňují definici letadla podle tohoto zákona. | |
Zdroj | Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 2). | |
Text otázky | Letadlem se pro účely platné právní úpravy rozumí: | |
Odpověď A | Horkovzdušný balón. | A |
Odpověď B | Model letadla, jehož maximální vzletová hmotnost nepřesahuje 25 kg. | N |
Odpověď C | Kluzák. | A |
Odpověď D | Vrtulník. | A |
Číslo a verze | 42427.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 10. škody na leteckých dopravních prostředcích | |
Odůvodnění | V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel, i v zákoně č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, je stanovena povinnost leteckých dopravců a/nebo provozovatelů letadel uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu letadla nebo za škodu třetím osobám, cestujícím, zavazadlům a nákladu v oblasti letecké dopravy. V zákoně č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, žádné povinně smluvní pojištění upraveno není. Z toho tedy vyplývá, že ani letecký dopravce ani provozovatel letadla nemá ze zákona povinnost uzavřít majetkové ani havarijní pojištění letadla. Sjednání tohoto pojištění lze však v každém případě doporučit. | |
Zdroj | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel; zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. | |
Text otázky | V jakém právním předpise je upravena povinnost určených leteckých dopravců a provozovatelů letadel uzavřít majetkové a havarijní pojištění letadla? | |
Odpověď A | V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel. | N |
Odpověď B | V zákoně č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu. | N |
Odpověď C | V zákoně č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. | N |
Odpověď D | Taková povinnost z žádného právního předpisu nevyplývá. | A |
Číslo a verze | 42428.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 10. škody na leteckých dopravních prostředcích | |
Odůvodnění | Ustanovení § 4 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, stanoví, že Letecký rejstřík České republiky je evidencí letadel, s výjimkou sportovních létajících zařízení, jejichž provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice. Odst. 3) dále stanoví, že letecký rejstřík je veřejně přístupný seznam. [?] Do leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o letadle: a) údaje o jeho vlastníku [?]. Ostatní registry nebo rejstříky neexistují nebo nevznikly na základě zákona. | |
Zdroj | Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, § 4. | |
Text otázky | Jak se nazývá veřejně přístupný seznam, který vznikl ze zákona a z něhož lze zjistit např. údaj o vlastníku letadla? | |
Odpověď A | Registr pilotů. | N |
Odpověď B | Registr letadel. | N |
Odpověď C | Letecký rejstřík České republiky. | A |
Odpověď D | Letecký registr České republiky. | N |
Číslo a verze | 42429.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 10. škody na leteckých dopravních prostředcích | |
Odůvodnění | Smluvní strany si mohou svobodně určit obsah smluvního vztahu, pokud zákon nezakazuje možnost odchylné úpravy. Konkrétní rozsah pojištění je třeba vždy posuzovat podle konkrétně sjednané pojistné smlouvy. Mezi nejčastější druhy pojištění, které se vztahují k letadlům, patří havarijní pojištění letadla a pojištění odpovědnosti z provozu letadla. Jako doplňkové pojištění se poměrně často sjednává i úrazové pojištění vztahující se k vyjmenovaným osobám nebo sedadlům letadla. Naopak pojištění škod způsobených výlučně opotřebením, stárnutím nebo zhoršením kvality letadla bývá jedním ze základních výluk tohoto pojištění. Zároveň jde o typ škod, které vznikají postupně a zpravidla dlouho, tedy nenastávají nahodile a tedy ani nesplňují základní kritérium pojištění jako takového. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725. | |
Text otázky | Jaké pojištění může být standardně sjednáno, jde-li o pojištění týkající se letadla? | |
Odpověď A | Havarijní pojištění letadla. | A |
Odpověď B | Pojištění odpovědnosti z provozu letadla. | A |
Odpověď C | Pojištění škod způsobených výlučně opotřebením, stárnutím nebo zhoršením kvality letadla. | N |
Odpověď D | Úrazové pojištění vztahující se k vyjmenovaným osobám nebo sedadlům letadla. | A |
Číslo a verze | 42430.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 13. připojištění (např. cestovní pojištění a s ním spojené asistenční služby) | |
Odůvodnění | Pojištění léčebných výloh představuje nejvýznamnější složku cestovního pojištění. Toto pojištění kryje náklady na nezbytné léčení a ošetření při nahodilém onemocnění nebo úrazu pojištěného při cestě do zahraničí. Zahrnuje i krytí nákladů na léky a repatriaci pojištěného zpět do České republiky. | |
Xxxxx | XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 183. | |
Text otázky | Co není předmětem pojištění léčebných výloh v rámci cestovního pojištění? | |
Odpověď A | Náklady na repatriaci pojištěného. | N |
Odpověď B | Náklady na ošetření pojištěného v zahraničí. | N |
Odpověď C | Náklady na ošetření na území České republiky. | A |
Odpověď D | Náklady na přepravu tělesných ostatků. | N |
Číslo a verze | 44254.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 10. nároky z pojištění motorových vozidel |