Odůvodnění. Krajský úřad obdržel dne 07.05.2018 oznámení o společném jednání o návrhu územního plánu spolu s výzvou k uplatnění stanoviska k návrhu předmětného územního plánu, jehož součástí je SEA vyhodnocení. Předkladatelem je Městský úřad Vítkov. Společné jednání o návrhu územně plánovací dokumentace, včetně SEA vyhodnocení, se konalo dne 29.05.2018 na Městském úřadu ve Vítkově. Následně vydal krajský úřad k návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou koordinované stanovisko č. j. MSK 70029/2018 ze dne 13.06.2018. V souladu s § 50 odst. 5 stavebního zákona krajský úřad obdržel dne 04.01.2019 žádost o stanovisko k návrhu ÚP Xxxxxxx nad Budišovkou dle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., spolu s podklady pro vydání tohoto stanoviska (návrhu ÚP Xxxxxxx nad Budišovkou, stanoviska a připomínky uplatněná v rámci společného jednání dle ust. § 50 odst. 2 stavebního zákona). Krajský úřad vydává stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací dokumentace na základě návrhu řešení územně plánovací dokumentace pro společné jednání, vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území, vyhodnocení vlivů územního plánu Budišov nad Budišovkou na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. (prosinec 2017) a stanovisek dotčených orgánů a vyjádření uplatněných v rámci projednání návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou. Dle předložených podkladů ÚP stanoví lokality a podmínky pro možný rozvoj území se zohledněním přírodního rázu území a okolního prostředí. ÚP nově navrhuje zastavitelné plochy s funkčním využití plochy BI – bydlení individuální - v rodinných domech – městské a příměstské, OX – občanské vybavení – specifických forem, SV – smíšené obytné – vesnické, OS – občanské vybavení –
Odůvodnění. Stejný požadavek vzneslo ve svém stanovisku Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor výkonu státní správy IX. Požadované údaje budou do územního plánu zapracovány. - Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, státní správy lesů v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 2.7.2018 pod spis.zn. OVÚPŽP/1695/2018/Pa: −Požadujeme, aby návrhy trvalých záborů (odnětí) pozemků určených k plnění funkcí lesa – plochy Z1.16-OX a Z5.1-OS byly zdůvodněny ve smyslu § 14 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon. Plocha Z1.19-DS byla převzata z platného územního plánu, k této ploše nemáme připomínky.
Odůvodnění. Dle ust. § 421 odst. 2 písm. f) ZOK ve spojení s platným znění stanov Společnosti patří volba a odvolání členů kontrolního orgánu do působnosti valné hromady.
Odůvodnění. Dle ust. § 59 a násl. ZOK je ke sjednání úplaty mezi členem orgánu obchodní korporace a obchodní korporací nutné uzavřít písemnou smlouvu, která bude splňovat náležitosti ZOK. V opačném případě platí, že výkon funkce je bezplatný. Smlouvu o výkonu funkce schvaluje v souladu s ust. § 59 odst. 2 ZOK valná hromada Společnosti.
Odůvodnění. Statutární orgán je dle obecně závazných právních předpisů a stanov Společnosti povinen předložit valné hromadě ke schválení návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty Podfondu za příslušné účetní období. Rozhodnutí o naložení s hospodářským výsledkem Podfondu náleží v souladu s ust. § 421 odst. 2 písm. h) ZOK, do působnosti valné hromady. Statutární orgán navrhuje výsledek hospodaření za Účetní období Podfondu se ziskem ve výši 5 292 310,26 Kč převést na účet nerozdělený zisk Podfondu z minulých účetních období v plné výši. Uvedený návrh byl též odsouhlasen kontrolním orgánem Společnosti. Proto se navrhuje, aby valná hromada předložený návrh schválila. Hlasování V souladu se stanovami Společnosti je hlasovací právo s tímto bodem programu spojeno jen se zakladatelskou akcií.
Odůvodnění. Společnost je povinna mít dle ust. § 187 ZISIF účetní závěrku ověřenou auditorem. Auditora pro účetní závěrku dle ust. § 17 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o auditorech“), a stanov Společnosti určuje valná hromada. Auditorská společnost je zapsána v seznamu auditorů pod ev. č. 018 a je renomovaným auditorem způsobilým k ověření účetní závěrky Společnosti. Proto se navrhuje, aby valná hromada rozhodla tak, že ověřením účetní závěrky Společnosti za aktuální účetní období určí Auditorskou společnost. Hlasování V souladu se stanovami Společnosti je hlasovací právo s tímto bodem programu spojeno jen se zakladatelskou akcií.
Odůvodnění. Podle ustanovení § 421 odst. 2 písm. a) ZOK a článku 6.2 písm. (a) stanov Společnosti náleží do působnosti valné hromady rozhodování o změně stanov Společnosti. Valné hromadě je předkládán návrh na úpravu znění stanov Společnosti, jehož předmětem je úprava textu stanov týkající se předmětu podnikání, rozhodování valné hromady mimo její zasedání (per rollam), úprava způsobu distribuce pozvánky na valnou hromadu akcionářům a úprava rozhodného dne pro uplatnění práva na podíl na zisku Společnosti. Předně se navrhuje upravit znění stanov Společnosti v části vymezující předmět podnikání Společnosti. Tento krok je činěn v návaznosti na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (sp. zn. 27 Cdo 3549/2020 ze dne 12.5.2021), jež považuje dosavadní a v praxi zcela standardní vymezení předmětu podnikání v zakladatelských dokumentech právnických osob odkazem na výrobu, obchod a služby neuvedené v příloze 1 až 3 živnostenského zákona za nedostačující. S ohledem na tuto skutečnost je navrhováno, aby byl předmět podnikání Společnosti vymezen ve stanovách detailně, a to přesným popisem podnikatelských činností, které Společnost provozuje či bude provozovat. Proto je navrhováno nové znění článku 3.1 stanov Společnosti. Dále je navrhováno využít dispozitivní úpravy ZOK, konkrétně ustanovení § 264 odst. 1, jež umožnuje, aby společnost, která má zaknihované akcie, nahradila seznam akcionářů zákonnou evidencí zaknihovaných cenných papírů. Společnost se tak bude do budoucna řídit zápisy v této evidenci, čímž zároveň dojde i ke snížení administrativních nákladů Společnosti. Návrh na úpravu stanov Společnosti tak, aby bylo připuštěno rozhodování valné hromady per rollam, je Valné hromadě předkládán v návaznosti na zkušenosti z uplynulého roku, ve kterém byla na základě příslušných opatření orgánů veřejné moci omezena možnost konání zasedání valných hromad prezenčním způsobem. Zakotvení úpravy možnosti rozhodování valné hromady formou per rollam ve stanovách Společnosti do budoucna zajistí stabilitu v rozhodovacích procesech Společnosti a umožní Společnosti plnění povinností vyplývajících z právních předpisů, i tehdy, přijde-li nenadálá situace a stav nouze, obdobně jak tomu bylo v souvislosti s epidemií způsobenou COVID19. Rozhodování formou per rollam se navíc navrhuje ve stanovách Společnosti upravit v režimu, který má maximálním způsobem chránit práva akcionářů, a to například zavedením povinnosti oznámení o záměru rozhodovat mimo zasedání valné hromady (per rollam) ...
Odůvodnění. Obvyklá cena dle §2, odst. 2, zákona 151/1997 Sb. v platném znění vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním. Zdrojem dat pro potřebu vypracování tohoto posudku jsou skutečnosti zjištěné při místním šetření a zaměření nemovitých věcí, dále pak skutečnosti zjištěné z podkladových materiálů, které měl zpracovatel k dispozici (viz 3. Podklady pro vypracování znaleckého posudku.) Vlastní zpracování dat, výběr porovnatelných vzorků a jejich adjustace je patrná z části B. POSUDEK. Zpracovatel zkoumal vzorky k porovnání ze stejného, či z okolních katastrálních území. - možnost parkování na vlastním pozemku - neúplná občanská vybavenost obce - údržba a stavebně technický stav na mírně horší úrovni
Odůvodnění. Z odůvodnění § 16c zákona č. 151/1997 Sb., jednoznačně vyplývá, že dané ustanovení se použije pro určení ceny nemovité věci již zatížené věcným břemenem. „Pro určení ceny nemovité věci zatížené věcným břemenem nebo jiným právem obdobným služebnosti nebo reálnému břemenu, které bylo zřízeno jinak než věcným břemenem (např. ochranná nebo bezpečnostní pásma), bylo nově upraveno ocenění těchto zatížení jako závady na nemovité věci. Za závadu se nepovažuje takové právo, které nemá významný vliv na výši sjednané ceny nemovité věci, dále je vyloučeno zástavní právo, zadržovací právo, nájem, pacht a právo stavby. Vyloučení práva stavby vyplynulo z charakteru tohoto práva. Na základě ustanovení § 10 odstavce 1 tohoto zákona se omezení užívání pozemku právem stavby již zohledňuje v prováděcí vyhlášce k zákonu. ceny závady, určení ročního užitku určí prováděcí vyhláška. Předmětné ustanovení se nepoužije pro zřizování věcných břemen.“ Z tohoto ustanovení i z jeho odůvodnění jednoznačně nevyplývá stanovený účel zákonného ustanovení, jež má provádět, tj. nepoužití daného ustanovení pro zřizování věcných břemen a je tedy nebezpečí, že znalci použijí tohoto ustanovení při oceňování věcných břemen a budou k němu nesprávně přičítat i oceňování ochranného a bezpečnostního pásma. Nedomníváme se, že by k odstranění tohoto nesprávného výkladu (použití) mohlo pomoci ustanovení § 49. Z vyhlášky i z odůvodnění by mělo jednoznačně vyplývat, že ocenění závady podle § 39c nemá vliv na ocenění věcného břemene dle § 39b, resp. neovlivní cenu VB pro technickou infrastrukturu. Žádáme úpravu Přílohy č. 22: V Příloze č. 22 v textu pod tabulkou se slova „popřípadě služebnosti inženýrských staveb“ zrušují. Návrh nového znění: „Pro ocenění věcných břemen se použije míra kapitalizace podle druhu nemovité věci, kterou věcné břemeno zatěžuje, kromě věcných břemen pro technickou infrastrukturu popřípadě služebnosti inženýrských staveb, která činí 10%.“ Domníváme se, že jde o překlep a předkladatel návrhu vyhlášky měl na mysli „služebnost inženýrských sítí“, nikoliv „služebnost inženýrských staveb. A i z tohoto důvodu navrhujeme vypuštění tohoto spojení, neboť tato služebnost je podmnožinou pojmu věcného břemene, a tedy již je obsažena v textu, resp. obsahu pojmu „věcné břemeno pro technickou infrastrukturu“, který tomuto spojení předchází. Nadbytečné použití tohoto pojmu je zde matoucí a v praxi bude zdrojem laických i odborných polemik hledání pravého významu a účelu použití obou těchto pojmů. J...