Nejvyšší soud

1 NZO 5079/2021 - 24

Nejvyšší soud

prostřednictvím

Okresního soudu v Ústí nad Labem

ke sp. zn. 5 T 25/2021

Podle § 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu a ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 trestního řádu, podávám v neprospěch obviněného

I. M., nar. ***, trvale bytem ***,

dovolání

proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 6. 2021 sp. zn. 6 To 212/2021, kterým byly podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítnuty stížnosti státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem a poškozené, podané proti usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2021 sp. zn. 5 T 25/2021, jímž bylo trestní stíhání obviněnému podmíněně zastaveno,

a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) trestního řádu s odkazem na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. f) trestního řádu, neboť napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti usnesení soudu prvního stupně uvedeného v § 265a odst. 2 písm. f) trestního řádu, přestože bylo v řízení mu předcházejícímu rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí.

Odůvodnění:

1. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2021 sp. zn. 5 T 25/2021 bylo trestní stíhání obviněného I. M. pro přečin těžkého ublížení na zdraví podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku podle § 231 odst. 1 trestního řádu za užití § 223a odst. 1 trestního řádu a § 307 odst. 1, 3 trestního řádu podmíněně zastaveno a byla mu stanovena zkušební doba v trvání 24 měsíců. Tohoto přečinu se měl obviněný dopustit jednáním popsaným ve skutkové větě tohoto usnesení, na niž lze s ohledem na obsahové zaměření tohoto dovolání na tomto místě toliko odkázat.

2. Proti uvedenému usnesení podali stížnost státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem a prostřednictvím zmocněnce též poškozená B. I. Stížnost státního zástupce byla zaměřena na skutečnost, že nebyly dostatečně zohledněny povaha a okolnosti předmětného přečinu, a to zejména ve vztahu k věku poškozené a délce jejího léčení. Dále státní zástupce navrhl pro případ, že by mělo být ve věci rozhodnuto podmíněným zastavením trestního stíhání, aby se tak stalo za současného složení peněžité částky obviněným určené na pomoc obětem trestné činnosti ve výši nejméně 30.000 Kč a za současného závazku zdržet se během

zkušební doby řízení motorových vozidel všeho druhu. Poškozená ve stížnosti namítla, že, ač se řádně připojila s nároky na náhradu škody v trestním řízení, obviněný jí škodu dosud neuhradil a ani není zřejmé, zda učinil jiná potřebná opatření k její náhradě, neboť Č. p. pijišťovna x. x. xxxxx na pojistnou událost nereagovala.

3. Krajský soud v Ústí nad Labem pak stížnosti státního zástupce a poškozené jako nedůvodné podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl.

4. Z odůvodnění usnesení stížnostního soudu mj. vyplývá, že doplnil dokazování o vyjádření Č. p. pojišťovny a. s. ze dne 9. 6. 2021. Ve vyjádření pojišťovna uvádí, že jí byla zaslána plná moc zmocněnce poškozené dne 29. 10. 2020 a tento zmocněnec byl vyrozuměn. Vzhledem k tomu, že (k datu vyjádření) nebyly vzneseny žádné nároky ze strany poškozené, nemohla se k nim pojišťovna vyjádřit, byť je připravena hradit pojistné plnění do výše limitu sjednaného ve smlouvě. Pojistná událost je stále otevřená. Zaměstnavatel obviněného a zdravotní pojišťovna se s nároky na náhradu škody v trestním řízení nepřipojili. Dále stížnostní soud konstatuje, že je zřejmé, že napadené rozhodnutí soudu nalézacího nebrání poškozené v tom, aby veškeré své nároky specifikovala a uplatnila jejich plnění u pojišťovny, která je připravena v případě jejich prokázání je uhradit v rozsahu smluvních podmínek, kdy konkrétní výše poskytnutého plnění je zcela v její gesci.

5. Se závěrem Krajského soudu v Ústí nad Labem ohledně splnění podmínky uvedené v § 307 odst. 1 písm. b) trestního řádu in fine pro podmíněné zastavení trestního stíhání se však nelze ztotožnit.

6. Podle § 307 odst. 1 trestního řádu může v řízení o přečinu se souhlasem obviněného soud a v přípravném řízení státní zástupce podmíněně zastavit trestní stíhání, jestliže (a) obviněný se k činu doznal, (b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě, (c) vydal bezdůvodné obohacení činem získané, nebo s poškozeným o jeho vydání uzavřel dohodu, anebo učinil jiná vhodná opatření k jeho vydání.

7. Obecně je možno konstatovat, že jiným potřebným opatřením k náhradě škody může být i nahlášení vzniku škody jako pojistné události a poskytnutí potřebné součinnosti pojišťovně.1 Nicméně v konkrétním případě nebude postačovat pouhé oznámení pojistné události obviněným, ale je třeba, aby pojišťovně byly sděleny všechny skutečnosti, které jí umožní specifikovat poškozenou osobu a příslušnou částku jí uhradit, či poskytnout jinou součinnost. Za jiná potřebná opatření k náhradě škody lze přitom považovat i kroky obviněného směřující k tomu, aby škodu v souladu s platnou právní úpravou nahradil jiný subjekt, který za ni odpovídá (například zaměstnavatel, došlo-li k trestnému činu při plnění pracovních úkolů). V takovém případě by měl obviněný následně plnit z titulu regresu vůči takovému subjektu.

8. Ustanovení § 307 odst. 1 písm. b) trestního řádu alternativně stanovuje, aby obviněný

- nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo

- s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo

1 Srov. rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 10. 1994 sp. zn. 4 To 693/94 publikované pod č. 19/1995 Sb. rozh. tr. nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2002 sp. zn. 4 Tz 62/2002, publikované pod NS 19/2003-T 466 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu.

- učinil jiná potřebná opatření k její náhradě.

9. Z průběhu trestního řízení vyplývá, že obviněný škodnou událost nahlásil svému zaměstnavateli a ten ji oznámil pojišťovně. Škodná událost je (k dnešnímu dni) evidována u Č. p. pojišťovny a. s. pod č. ***.

10. Poškozená se k trestnímu řízení připojila dne 12. 4. 2021 s nárokem na náhradu újmy v celkové výši 56.651 Kč. Tento nárok poškozená konkretizovala tak, že částku 42.656 Kč činí bolestné ve výši 125 bodů, částku 3.995 Kč znalečné a částku

10.000 Kč náklady právního zastoupení; k tomu doložila znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, který si nechala vypracovat, a doklad o vyúčtování znalečného. Náklady právního zastoupení nebyly blíže konkretizovány.

11. Pro splnění podmínky jiného potřebného opatření k náhradě škody je však třeba zjistit, zda nárok poškozené je účinně uplatnitelný a vymahatelný v intencích zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“).

12. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému

a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením,

b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat,

c) ušlý zisk,

d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

13. Podle § 6 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., nebylo-li ujednáno jinak, poskytne pojistitel plnění v rozsahu a ve výši podle odstavce 2 v penězích nejvýše do limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě.

14. Soudy obou stupňů rezignovaly na zjištění, zda poškozenou uplatněný nárok je reálně uplatnitelný a vymáhatelný podle shora uvedené právní úpravy. V tomto směru, aniž by to bylo jakkoli argumentačně podloženo, stížnostní soud v bodě 9. svého usnesení konstatoval, že pokud by byl nárok u pojišťovny uplatněn, pojišťovna by se jím zabývala. Tato úvaha se však míjí s aplikační praxí vyjádřenou v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2012 sp. zn. 4 Tdo 1515/2012, které bylo publikováno pod č. 59/2013 Sb. rozh. tr., podle níž v případě konkrétního jednání, které naplňuje definici jiného potřebného opatření k náhradě škody, se musí jednat

o opatření, které přináší poškozenému podobnou míru jistoty, jakou mu přináší dohoda uvedená v tomtéž ustanovení, jejíž obsah je právně závazný a jejíhož splnění

se lze domoci soudně. Takovou kvalitu však postup obviněného nemá a nelze jej bez výhrady podřadit pod jiné potřebné opatření k náhradě škody.

15. Nahlášení vzniku škody pojišťovně lze za dostatečné opatření považovat pouze při splnění dvou zvláštních podmínek. Zaprvé musí být známa celková výše škody a její druh, zadruhé tato škoda musí být současně pojištěním zcela kryta.

16. Byť lze nárok na bolestné s odkazem na § 6 odst. 2 písm. a) zákona 168/1999 Sb.2 a náklady na vypracování znaleckého posudku s odkazem na § 6 odst. 2 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb.3 úspěšně uplatnit podle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. v rámci pojistné události a lze zřejmě očekávat uspokojení tohoto nároku výplatou pojistného plnění, tak jiná situace nastává u nároku na náhradu za právní zastoupení poškozené.

17. K tomu je možné podotknout, že výše limitů pojištění, jak vyplývá z předmětných soudních rozhodnutí, nebyla explicite předmětem dokazování v trestním řízení, ale lze mít za to, že k překročení minimálních limitů stanovených v § 3a odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. nedošlo.

18. V případě nákladů na přibrání zmocněnce (advokáta) nejsou tyto náklady z tzv. povinného ručení hrazeny. Přitom skutečnost, že i náklady vzniklé poškozené přibráním advokáta, aby ji zastupoval v trestním řízení, představují majetkovou škodu, která spočívá ve zmenšení jejího majetku,4 je jednoznačná. I zde jde o majetkovou újmu, která vznikla v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním.5 Z tzv. povinného ručení jsou s odkazem na § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. hrazeny poškozenému jen účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením, avšak pouze při uplatňování nároků za

a) škodu způsobenou na zdraví nebo usmrcením,

b) škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, nebo

c) ušlý zisk.

19. V každém případě musí jít o náklady zastoupení spojené s uplatňováním nároku na pojistné plnění.6 Náklady právního zastoupení jsou tzv. povinným ručením kryty pouze v omezené míře deklarované v § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Jedná se přitom o majetkovou škodu, jejíž plné saturování je základní zákonnou podmínkou pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání. Z tohoto důvodu nahlášení škodní události nepředstavuje jiné potřebné opatření, protože poškozenému neposkytuje žádnou jistotu v tom směru, že mu budou plně uhrazeny náklady právního zastoupení coby majetková škoda. Proto musí k jinému potřebnému opatření přistoupit

2 Srov. rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2017 sp. zn. 31 Cdo 1704/2016 publikované pod č. 6/2019 Sb. rozh. civ., zejména bod 18.

3 např. rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 1. 2021 sp. zn. 30 C 100/2020, dostupné z xxx.xxxx.xx [online].

4 Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 1971 sp. zn. 4 Cz 1/71 publikované pod č. 71/1971 Sb. rozh. civ.

5 Ibid.

6 Xxxxxxx, Xxxxx a Xxxx Xxxxxx. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. 2. vydání. Praha: X. X. Xxxx, 2019. s. 168 – 169.

ohledně této části nároku i alternativa první nebo druhá § 307 odst. 1 písm. b) trestního řádu, aby bylo možné podmíněné zastavení v souladu se zákonem aplikovat.

20. Nelze-li tedy na základě shora uvedeného nárok poškozené zcela podřadit pod jednání obviněného spočívající v jiném potřebném opatření k náhradě škody, je třeba dospět k závěru, že pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebyly splněny bezezbytku všechny zákonné podmínky. Pokud přesto Okresní soud v Ústí nad Labem přikročil k podmíněnému zastavení trestního stíhání obviněného I.

M. podle § 307 odst. 1, 3 trestního řádu, zatížil své rozhodnutí vadou ve smyslu

§ 265b odst. 1 písm. f) trestního řádu. Krajský soud v Ústí nad Labem uvedenou nesprávnost nenapravil, třebaže k tomu měl na podkladě podaných stížností státního zástupce a poškozené vytvořen náležitý procesní prostor. Tím své rozhodnutí zatížil vadou ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu podle § 256b odst. 1 písm. l) trestního řádu.

S ohledem na popsané skutečnosti

navrhuji,

aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle § 265r odst. 1 písm. b) trestního řádu:

1. podle § 265k odst. 1 trestního řádu za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 trestního řádu zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 6. 2021 sp. zn. 6 To 212/2021, i jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2021 sp. zn. 5 T 25/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,

2. a dále postupoval podle § 265l odst. 1 trestního řádu a přikázal Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Pokud by Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci je nutno rozhodnout jiným než navrhovaným způsobem, vyjadřuji i pro tento případ souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].

Brno 6. srpna 2021

XXXx. Xxxx Xxxxx nejvyšší státní zástupce