Obviněný Ing. V. S., MBA – dovolání
1 NZO 5133/2018 - 26
Nejvyšší soud prostřednictvím
Městského soudu v Praze
ke sp. zn. 10 T 15/2014
Obviněný Ing. V. S., MBA – dovolání
Podle § 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu a ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 trestního řádu podávám v neprospěch obviněného, Ing. V. S., MBA,
d o v o l á n í
proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8.10.2018 sp. zn. 6 To 66/2017, kterým byl z podnětu odvolání obviněného podle § 258 odst. 1 písm. a), b), f) trestního řádu v celém rozsahu zrušen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14.6.2017 sp. zn. 10 T 15/2014 a podle § 259 odst. 3 písm. a), b) trestního řádu bylo rozhodnuto tak, že se obviněný podle § 226 písm. b) trestního řádu zprošťuje obžaloby,
a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
O d ů v o d n ě n í:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14.6.2017 sp. zn. 10 T 15/2014 byl obviněný Ing. V. S., MBA, shledán vinným zločinem zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2, 4 trestního zákoníku, ve znění účinném do 12.8.2017 (dále jen „trestní zákoník“), jehož se měl dopustit jednáním popsaným pod body I. a II. výroku o vině tohoto rozhodnutí. Za to byl obviněný podle § 255 odst. 4 trestního zákoníku, za použití moderačního ustanovení § 58 odst. 1 trestního zákoníku, odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 trestního zákoníku a § 82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. Podle § 73 odst. 1 trestního zákoníku byl obviněnému současně uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu samostatné výdělečné činnosti a funkce statutárního orgánu a prokuristy v obchodních korporacích a družstvech zabývajících se výrobou papíru na dobu 2 let. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu pak byl obviněný zavázán zaplatit na náhradu škody poškozené společnosti S. – S. p. M., a. s., částku 650.000 Kč; podle § 229 odst. 2 trestního řádu byla tato společnost se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
Xxxxxxxx byl napaden jednak odvoláním obviněného Ing. V. S., MBA, jednak odvoláním státní zástupkyně, jež směřovalo v neprospěch obviněného toliko proti výroku o trestu (samotné použití moderačního ustanovení § 58 odst. 1 trestního zákoníku zpochybňováno nebylo, obviněnému by nicméně podle státní zástupkyně měl být uložen podmíněný trest odnětí svobody ve vyšší výměře a s delší zkušební dobou; výroku o uložení trestu zákazu činnosti se odvolací námitky netýkaly). Odvolání proti adheznímu výroku původně podala i poškozená společnost S. – S. p. M., a. s., která je ovšem následně vzala zpět.
Obviněný v podaném odvolání dovozoval, že skutková podstata zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2, 4 trestního zákoníku (a ani žádného jiného trestného činu) jeho jednáním naplněna nebyla, a to pro absenci základních znaků jeho skutkové podstaty spočívajících v uzavření nebo v dání popudu k uzavření smlouvy a dále v úkoru. K inkriminovanému jednání, jehož podstata tkví v tom, že společnost N., a. s., nakupovala zboží od společností P., t. c.,
a. s., a L., a. s., prostřednictvím společnosti A. P., s. r. o., jež za to získávala provizi, samozřejmě došlo; stalo se tak ovšem s informovaným souhlasem společnosti N., a. s., přičemž pro tuto společnost byl tento postup koneckonců i ekonomicky výhodnější než předchozí praxe, protože i za cenu provize pro společnost A. P., s. r. o., nakupovala za nižší ceny, než předtím od S. t. c. Kromě toho uplatnil i námitky procesního charakteru, které však nebyly pro rozhodnutí odvolacího soudu podstatné.
Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 8.10.2018 sp. zn. 6 To 66/2017 byl z podnětu odvolání obviněného rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. a), b), f) trestního řádu v celém rozsahu zrušen. Současně odvolací soud sám podle § 259 odst. 3 písm. a), b) trestního řádu rozhodl tak, že se obviněný podle
§ 226 písm. b) trestního řádu zprošťuje obžaloby státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze podané dne 13.11.2018 pod sp. zn. 1 KZV 21/2012, kterou mu bylo pod body III. a IV. kladeno za vinu jednání spočívající v tom, že (jde
o citaci popisu skutků z obžaloby)
III.
jako člen představenstva a obchodní ředitel (do 16.12.2011) společnosti N., a. s., IČ
*, se sídlem P. 1, O. *, s předmětem činnosti, mimo jiné, výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, pronájem a půjčování věci movitých, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti,
a současně jako jednatel a společník společnosti A. P., s. r. o., IČ *, se sídlem P. 1, O. *, s předmětem činnosti, mimo jiné, výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, pronájem a půjčování věci movitých, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti, tedy společností se stejným předmětem činnosti,
v úmyslu opatřit sobě a společnosti A. P., s. r. o., finanční prospěch na úkor společnosti N., a. s., uzavřel dne 1.2.2010 jménem společnosti A. P., s. r. o., fiktivní
zprostředkovatelskou smlouvu se společností P., t. c., a. s., IČ *, se sídlem ul. J. H.,
B. * Slovenská republika, zastoupenou Dr. M. H., na jejímž základě za společnost A. P., s. r. o., jako údajného dodavatele služby, následně vystavil a nechal vystavit faktury za fiktivní plnění – zprostředkování obchodních případů na společnost P., t. c., a. s., jako odběratele služby, přičemž se dohodl se zástupci společností P., t. c., a. s., na umělém navýšení konečné ceny jednotlivých zakázek pro odběratele, kterým byla společnost N., a. s., ačkoliv věděl, že společnost N., a. s., obchodovala se společností P., a. s., přímo, a současně za společnost N., a. s., dával pokyny k vystavení faktur za skutečné plnění i za jejich navýšení, a takto:
1) dne 31.5.2010 byla vystavena společností A. P., s. r. o., faktura č. EU20002 na částku 13.000 EUR, která byla společností P., t. c., a. s., uhrazena dne 21.6.2010, a tím pro společnost A. P., s. r. o., získal finanční prospěch ve výši 334.945 Kč, neboť společnost N., a. s., si objednala plnění u společnosti P., t. c.,
a. s., dne 25.3.2010 sama a za dodávku objednaného zboží uhradila na základě faktury č. 20102207 vystavené dne 28.4.2010 společností P., t. c., a. s., částku 40.740 EUR a dne 26.5.2010 uhradila za dodané zboží o 13.000 EUR, tedy o 331.630 Kč více,
2) dne 17.6.2010 byla vystavena společností A. P., s. r. o., faktura č. EU20003 na částku 26.000 EUR, která byla společností P., t. c., a. s., uhrazena dne 21.6.2010, čímž získal pro sebe a pro společnost A. P., s. r. o., finanční prospěch ve výši 669.890 Kč, ačkoliv společnost N., a. s., si objednala plnění u společnosti P., t. c., a. s., dne 25.3.2010 sama a za dodávku objednaného zboží uhradila na základě faktury č. 20102331 vystavené dne 25.5.2010 společností P., t. c., a. s., částku 81.440 EUR a uhradila tak dne 14.6.2010 za dodané zboží o 26.000 EUR, tedy o 669.370 Kč více,
3) dne 26.7.2010 byla vystavena společností A. P., s. r. o., faktura č. EU20004 na částku 8.470 EUR, která byla společností P., t. c., a. s., uhrazena dne 11.8.2010, čímž získal pro sebe a pro společnost A. P., s. r. o., finanční prospěch ve výši 210.183,50 Kč, přestože společnost N., a. s., si v tomto obchodním případě objednala plnění u společnosti P., t. c., a. s., dne 26.5.2010 sama a za dodávku objednaného zboží uhradila na základě faktury č. 20102385 vystavené dne 9.6.2010 společností P., t. c., a. s., částku 16.940 EUR a uhradila tak dne 2.7.2010 za dodané zboží o 8.470 EUR, tedy o 213.232,25 Kč více,
4) dne 2.8.2010 byla vystavena společností A. P., s. r. o., faktura č. EU20005 na částku 19.000 EUR, která byla společností P., t. c., a. s., uhrazena dne 16.8.2010, čímž získal pro sebe a pro společnost A. P., s. r. o., finanční prospěch ve výši 472.245 Kč, ačkoliv společnost N., a. s., si v tomto obchodním případě objednala plnění u společnosti P., t. c., a. s., dne 25.3.2010 sama a za dodávku objednaného zboží uhradila na základě faktury č. 20102436 vystavené dne 2.7.2010 společností P., t. c., a. s., částku 57.420 EUR a uhradila tak dne 27.7.2010 za dodané zboží o 19.000 EUR, tedy o 469.110 Kč více,
5) dne 19.10.2010 byla vystavena společností A. P., s. r. o., faktura č. EU20007 na částku 1.686 EUR, která byla společností P., t. c., a. s., uhrazena dne 24.11.2010, čímž získal pro sebe a pro společnost A. P., s. r. o., finanční prospěch ve výši 41.627,34 Kč, ačkoliv společnost N., a. s., si v tomto
obchodním případě objednala plnění u společnosti P., t. c., a. s., dne 21.9.2010 sama a za dodávku objednaného zboží uhradila na základě faktury č. 20102605 vystavené dne 12.10.2010 společností P., t. c., a. s., částku 3.372,50 EUR a uhradila tak dne 16.11.2010 za dodané zboží o 1.686 EUR, tedy o 41.340,72 Kč více,
6) dne 2.12.2010 byla vystavena společností A. P., s. r. o., faktura č. EU20008 na částku 24.000 EUR, která byla společností P., t. c., a. s., uhrazena dne 3.1.2011, čímž získal pro sebe a pro společnost A. P., s. r. o., finanční prospěch ve výši
602.040 Kč, ačkoliv společnost N., a. s., si objednala plnění u společnosti P., t. c., a. s., dne 11.11.2010 sama a za dodávku objednaného zboží uhradila na základě faktury č. 20102691 vystavené dne 1.12.2010 společností P., t. c., a. s., částku 30.800 EUR a uhradila tak dne 30.12.2010 za dodané zboží o 24.000 EUR, tedy o 600.240 Kč více,
7) dne 1.2.2011 byla vystavena společností A. P., s. r. o., faktura č. 1120001 na částku 36.900 EUR, která byla společností P., t. c., a. s., uhrazena dne 14.2.2011, získal pro sebe a pro společnost A. P., s. r. o., finanční prospěch ve výši 894.271,50 Kč, ačkoliv společnost N., a. s., si objednala plnění u společnosti P., t. c., a. s., dne 26.11.2010 sama a za dodávku objednaného zboží uhradila na základě faktury č. 20112002 vystavené dne 5.1.2011 společností P., t. c., a. s., částku 81.000 EUR a uhradila tak dne 4.2.2011 za dodané zboží o 36.900 EUR, tedy 889.474,50 Kč více,
8) dne 4.4.2011 byla vystavena společností A. P., s. r. o., faktura č. 1120002 na částku 11.100 EUR, která byla společností P., t. c., a. s., uhrazena dne 29.4.2011, čímž získal pro sebe, resp. pro společnost A. P., s. r. o., finanční prospěch ve výši 268.731 Kč, ačkoliv společnost N., a. s., si objednala plnění u společnosti P., t. c., a. s., dne 8.3.2011 sama a za dodávku objednaného zboží uhradila na základě faktury č. 20112142 vystavené dne 31.3.2011 společností P.,
t. c., a. s., částku 19.800 EUR a uhradila tak dne 28.4.2011 za dodané zboží o 11.100 EUR, tedy o 271.561,50 Kč více,
9) dne 2.9.2010 byla vystavena společností A. P., s. r. o., faktura č. 5/2011 na částku 1.000 EUR, která byla společností P., t. c., a. s., uhrazena dne 20.9.2011, čímž získal pro sebe, resp. pro společnost A. P., s. r. o., finanční prospěch ve výši 24.655 Kč, ačkoliv společnost N., a. s., si objednala plnění u společnosti P.,
t. c., a. s., dne 28.6.2011 sama a za dodávku objednaného zboží uhradila na základě faktury č. 20112339 vystavené dne 11.7.2011 společností P., t. c., a. s., částku 1.989,90 EUR a uhradila tak dne 10.8.2011 za dodané zboží o 1.000 EUR, tedy o 24.310 Kč více,
tímto jednáním způsobil poškozené společnosti N., a. s., škodu ve výši 3.510.269 Kč a získal pro společnost A. P., s. r. o., prospěch v této výši.
IV.
jako člen představenstva a obchodní ředitel (do 16.12.2011) společnosti N., a. s., IČ
*, se sídlem P. 1, O. *, s předmětem činnosti, mimo jiné, výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, pronájem a půjčování věci movitých, poradenská a konzultační
činnost, zpracování odborných studií a posudků, mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti, a současně jako jednatel a společník společnosti A. P., s. r. o., IČ *, se sídlem P. 1, O. *, s předmětem činnosti, mimo jiné, výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, pronájem a půjčování věci movitých, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti, tedy společnosti se stejným předmětem činnosti, v úmyslu opatřit sobě a společnosti A. P., s. r. o., finanční prospěch, na úkor společnosti N., a. s.,
uzavřel v P. dne 1.2.2010 jménem společnosti A. P., s. r. o., zprostředkovatelskou smlouvu se společností L., a. s., IČ *, se sídlem n. 14. ř., 150 00 P. 5, zastoupenou místopředsedou představenstva Ing. P. K., na jejímž základě za společnost A. P.,
s. r. o., jako údajného dodavatele služby, vystavil a nechal vystavit faktury za fiktivní plnění – zprostředkování obchodních případů, na společnost L., a. s., jako odběratele služby, přičemž se dohodl se společností L., a. s., na umělém navýšení konečné ceny jednotlivých zakázek pro odběratele, kterým byla společnost N., a. s., ačkoliv věděl, že společnost N., a. s., obchodovala se společností L., a. s., přímo, a současně za společnost N., a. s., dával pokyny k vystavení faktur za skutečné plnění i za jejich navýšení a takto:
1) dne 2.12.2010 byla vystavena společností A. P., s. r. o., faktura č. OB10003 na částku 78.942 Kč, která byla společností L., a. s., uhrazena dne 13.12.2010, čímž získal pro sebe a pro společnost A. P., s. r. o., finanční prospěch ve výši 78.942 Kč, přestože společnost N., a. s., si objednala plnění u společnosti L., a. s., dne 29.6.2010 sama a za dodávku objednaného zboží uhradila na základě faktury č. 10097/10 vystavené dne 7.6.2010 společností L., a. s., částku
128.502 Kč a uhradila tak dne 21.9.2010 za dodané zboží o 78.942 Kč více (s DPH),
2) dne 2.12.2010 byla vystavena společností A. P., s. r. o., faktura č. OB10004 na částku 411.000 Kč, která byla společností L., a. s., uhrazena dne 13.12.2010, čímž získal pro sebe a pro společnost A. P., s. r. o., finanční prospěch ve výši
411.000 Kč, ačkoliv společnost N., a. s., si objednala plnění u společnosti L., a. s., dne 3.9.2010 sama a za dodávku objednaného zboží uhradila na základě faktury č. 10160/10 vystavené dne 27.10.2010 společností L., a. s., částku
627.000 Kč a uhradila tak dne 19.11.2010 za dodané zboží o 411.000 Kč (s DPH) více,
3) dne 2.12.2010 byla vystavena společností A. P., s. r. o., faktura č. OB10005 na částku 3.840 Kč, která byla společností L., a. s., uhrazena dne 13.12.2010, čímž získal pro sebe, resp. pro společnost A. P., s. r. o., finanční prospěch ve výši 3.840 Kč, ačkoliv společnost N., a. s., si objednala plnění u společnosti L., a. s., dne 1.10.2010 sama a za dodávku objednaného zboží uhradila na základě faktury č. 10160/10 vystavené dne 27.10.2010 společností L., a. s., částku 6.624 Kč a uhradila tak dne 19.11.2010 za dodané zboží o 3.840 Kč (s DPH) více,
4) dne 15.12.2010 byla vystavena společností A. P., s. r. o., faktura č. OB10006 na částku 898.128 Kč, která byla společností L., a. s., uhrazena dne 10.1.2011,
čímž získal pro sebe a pro společnost A. P., s. r. o., finanční prospěch ve výši
898.128 Kč, ačkoliv společnost N., a. s., si objednala plnění u společnosti L., a. s., dne 15.9.2010 sama a za dodávku objednaného zboží uhradila na základě faktury č. 10194/10 vystavené dne 16.12.2010 společností L., a. s., částku
1.272.348 Kč a uhradila tak dne 6.1.2011 za dodané zboží o 898.128 Kč (s DPH) více,
5) dne 19.10.2010 byla vystavena společností A. P., s. r. o., faktura č. EU20007 na částku 1.824.000 Kč, která byla společností L., a. s., uhrazena dne 28.12.2010, čímž získal pro sebe, resp. pro společnost A. P., s. r. o., finanční prospěch ve výši 1.824.000 Kč, ačkoliv společnost N., a. s., si objednala plnění u společnosti L., a. s., sama a za dodávku objednaného zboží uhradila na základě faktury č. 10168/10 vystavené dne 12.11.2010 společností L., a. s., dne 6.12.2010 na částku 719.712 Kč, faktury č. 10181/10 vystavené dne 26.11.2010 společností L.,
a. s., dne 20.12.2010 na částku 1.439.424 Kč, a faktury č. 10191/10 vystavené dne 7.12.2010 společností L., a. s., dne 27.12.2010 na částku 696.864 Kč, kdy celkem společnost N., a. s., tak za dodané zboží uhradila částku 2.865.000 Kč, a tedy o 1.824.000 Kč (s DPH) více,
6) dne 27.6.2011 byla vystavena společností A. P., s. r. o., faktura č. 1110003 na částku 327.787,20 Kč, která byla společností L., a. s., uhrazena dne 6.7.2011, čímž získal pro sebe a pro společnost A. P., s. r. o., finanční prospěch ve výši 327.787,20 Kč, přestože společnost N., a. s., si objednala plnění u společnosti L.,
a. s., dne 20.5.2011 sama a za dodávku objednaného zboží uhradila na základě faktury č. 10085 vystavené dne 3.6.2011 společností L., a. s., částku 537.826 Kč a uhradila tak dne 30.6.2011 za dodané zboží o 327.787,20 Kč (s DPH) více,
tímto jednáním způsobil poškozené společnosti N., a. s., škodu ve výši 2.953.081 Kč (bez DPH) a získal pro spol. A. P., s. r. o., prospěch v této výši.
Podle § 256 trestního řádu bylo zamítnuto odvolání státní zástupkyně směřující do výroku o trestu.
Pro úplnost lze uvést, že původně byl obviněný společně s dalšími spoluobviněnými (JUDr. V. S. st., MBA a Ing. Bc. M. K.) žalován i pro další trestnou činnost. Další spoluobvinění a pro část dílčích útoků pokračujícího zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2, 4 trestního zákoníku také obviněný Ing. V. S., MBA, byli pravomocně zproštěni obžaloby již rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18.9.2015 sp. zn. 10 T 15/2014 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 13.2.2017 sp. zn. 6 To 51/2016.
Pokud se týká skutkových zjištění, odvolací soud v napadeném rozsudku na rozdíl od soudu nalézacího na základě doplnění dokazování dospěl k závěru, že zprostředkovatelská činnost nebyla fiktivní, neboť obviněný Ing. V. S., MBA domluvil obchody společnosti P., t. c., a. s., a L., a. s., se společností N., a. s., a učinil tak z části jako zaměstnanec společnosti N., a. s., ovšem nad rámec svých pracovních povinností, zčásti jako odborný externista jednající jménem společnosti A. P., s. r. o., a tato činnost obviněného nazývaná zprostředkování byla opodstatněná. Jinak odvolací soud skutkové závěry soudu prvního stupně nezpochybnil. Uvedená modifikace skutkových zjištění však nebyla jediným ani hlavním důvodem, proč
odvolací soud odmítl závěr, že jednání obviněného naplňuje skutkovou podstatu zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2, 4 trestního zákoníku. Odvolací soud připustil, že většina zákonných znaků uvedeného zločinu byla naplněna, a to včetně subjektivní stránky spočívající v úmyslu pachatele opatřit sobě nebo jinému majetkový prospěch. V této souvislosti uvedl, že hlavní motivací jednání obviněného bylo zajistit levnějšího dodavatele určitého zboží pro N., a.s., vedlejší motivací ovšem bylo nechat si za svoji práci ve prospěch společnosti N.,
a. s., zaplatit a dosáhnout zisku pro A. P., s. r. o., když je třeba vycházet z toho, že obchodní společnost vyvíjí svou činnost za účelem dosažení zisku. Za nadbytečné označil odvolací soud zjišťování, jaký skutečný profit společnost A. P., s. r. o., nebo sám obviněný po odečtení nákladů získali. Odvolací soud v tomto směru uzavřel, že obviněný jednal v přímém úmyslu opatřit zisk společnosti A. P., s. r. o., a přeneseně sobě, přičemž „šlo o vedlejší produkt pozitivní činnosti“, kterou vykonával pro N., a. s.
Odvolací soud však dospěl k závěru, že jednáním obviněného nebyl naplněn jeden ze základních znaků skutkové podstaty trestného činu podle § 255 odst. 2 trestního zákoníku spočívající v tom, že čin byl spáchán na úkor jednoho nebo více podnikatelů nebo jejich podniků. Konstatoval, že úkor je třeba chápat jako ekonomickou ztrátu jednoho ze subjektů, v nichž pachatel současně působil, přičemž jednání pachatele a jím vyvolaný stav je třeba hodnotit ve všech souvislostech. Podle odvolacího soudu obchody se společností P., t. c., a. s., dosáhla společnost N., a. s., i po zahrnutí provize společnosti A. P., s. r. o., úsporu nákladů minimálně 1.216.000 Kč, když cenová nabídka společnosti P., t. c., a. s., byla výhodnější nežli u původního dodavatele S. t. c. Další zisk neznámé výše společnost N., a. s., získala z obchodů se společností L., a. s. Podle názoru odvolacího soudu obviněný svým jednáním nezpůsobil společnosti N., a. s., žádnou ekonomickou ztrátu, když jeho jednání bylo pro tuto společnost opodstatněné a ekonomicky přínosné. Úkor údajně nelze spatřovat v tom, že poškozený N., a. s., nedosáhl ještě většího nebo maximálního zisku. Za situace, kdy činnost obviněného byla pro společnost N., a. s., přínosná, považoval odvolací soud za nadbytečné zabývat se důvodností výše provizí.
S popsaným názorem Vrchního soudu v Praze se nelze v plném rozsahu ztotožnit.
Zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2, 4 trestního zákoníku (jak již bylo řečeno, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 204/2017 Sb., účinnou od 13.8.2017) se dopustil ten, kdo jako podnikatel, společník, člen orgánu, zaměstnanec nebo účastník na podnikání dvou nebo více podnikatelů se stejným nebo podobným předmětem činnosti v úmyslu uvedeném v odstavci 1, tedy v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch, uzavřel nebo dal popud k uzavření smlouvy na úkor jednoho nebo více podnikatelů nebo jejich podniků, získal-li činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
V této souvislosti je pro úplnost namístě konstatovat, že skutková podstata zločinu zneužití postavení v obchodním styku podle § 255a odst. 1, 3 trestního zákoníku, která byla do trestního zákoníku zavedena s účinností od 13.8.2017, je vymezena shodně a otázka působnosti trestních zákonů tedy není pro předmětnou trestní věc podstatná.
V obecné rovině lze s odvolacím soudem souhlasit v tom směru, že úkor je třeba chápat jako ekonomickou ztrátu jednoho ze subjektů, v nichž pachatel současně
působil. Tato ekonomická ztráta však může spočívat i v tom, že zisk takového subjektu je nedůvodně snížen a přenechán ve prospěch subjektu jiného.
Nevýhodnost předmětných smluv pro společnost N., a. s., spočívala v tom, že ceny, které poškozená společnost N., a. s., platila za dodávky společnostem P., t. c., a. s., a L., a. s., byly navýšeny o realitě neodpovídající částky za zprostředkování pro společnost A. P., s. r. o., ke kterému přinejmenším zčásti fakticky nedocházelo. Toto nedůvodné navýšení cen za jednotlivé dodávky služeb a zboží v konečném důsledku znamenalo i obohacení společnosti A. P., s. r. o., a to logicky na úkor společnosti N.,
a. s., které se z tohoto důvodu snížil celkový zisk. Ke zmíněnému snížení zisku došlo v důsledku skutečnosti, že mezi společnost N., a. s., jakožto odběratele a společnosti P., t. c., a. s., resp. L., a. s., jakožto dodavatele, byl účelově „vsunut“ další podnikající subjekt – společnost A. P., s. r. o.
K uvedenému je třeba doplnit, že nevýhodnost smlouvy je za daných souvislostí třeba posuzovat podle aktuálního stavu, který byl touto smlouvou nastolen. Jestliže je smlouva uzavřena na úkor některého z jejich účastníků, nelze závěr o její nevýhodnosti odmítnout proto, že se přes zmíněnou úkornost může jevit jako výhodnější proti smluvním vztahům, které takový účastník měl v minulosti s nějakým jiným subjektem. Při posuzování smluv uzavřených společností N., a. s., z popudu obviněného je tudíž nutno vycházet z finančních toků mezi společnostmi zúčastněnými na smlouvách, které byly těmito smlouvami založeny, a to bez ohledu na okolnost, že v minulosti společnost N., a. s., nakupovala výrobky od jiného subjektu za ceny ještě vyšší.
Dále je nutno uvést, že odvolací soud se sice neztotožnil se závěrem nalézacího soudu o naprosté fiktivnosti a nepotřebnosti zprostředkování, sám však uvedl (str. 37 až 38 odůvodnění jeho rozhodnutí), že obviněný domluvil obchody zčásti jako zaměstnanec společnosti N., a. s. Pokud na jiném místě odůvodnění svého rozhodnutí (str. 30 a násl.) odvolací soud hovoří o některých aktivitách obviněného v souvislosti se zajišťováním dodávek společností P., t. c., a. s., a L., a. s., pro společnost N., a. s., pak ani z těchto zjištění nevyplývá nějaký konkrétní závěr o tom, jakou část zmíněných činností obviněný vykonal jako obchodní ředitel N., a. s., a jakou část společnost A. P., s. r. o. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že nelze provádět jakousi „kompenzaci“ nároku na odměnu za práci, který případně vznikl obviněnému jako zaměstnanci vůči společnosti N., a. s., a nákladů, které společnosti nedůvodně vznikly v souvislosti s uzavřením nevýhodných smluv.
Rovněž nelze přehlédnout, že odvolací soud vycházel z nesprávné premisy, podle níž předmětné smlouvy nemohly být pro společnost N., a. s., nevýhodné již z toho důvodu, že v konečném důsledku nakupovala výrobky od společností P., t. c., a. s., a L., a. s., levněji než v dřívější době od jiného dodavatele. V důsledku tohoto nesprávného právního názoru se otázkou, zda a v jaké konkrétní výši vznikl společnosti A. P., s. r. o., nárok na provizi, odvolací soud blíže nezabýval. V této souvislosti lze konstatovat, že výše provizí byla stanovena zcela voluntaristicky a činila u jednotlivých obchodních případů desítky procent, většinou více než 50 %, v případě útoku pod bodem I/6 výroku o vině dokonce 78 % (viz zjištění na str. 42 rozhodnutí odvolacího soudu). Jen posledně uvedeným útokem přitom získala společnost A. P., s. r. o., prospěch 600.240 Kč, útokem pod bodem II/.5, kde činila provize „pouze“ 65 %, získala prospěch ve výši 1.824.000 Kč.
Jak již uvedeno, pro posouzení otázky nevýhodnosti předmětných smluv ve smyslu
§ 255 odst. 1 trestního zákoníku je podstatné, že ceny, za které společnost N., a. s., nakupovala zboží od dodavatelů P., t. c., a. s., a L., s. r. o., byly účelově navýšeny o provize, které této společnosti fakturovala společnost A. P., a. s.; skutečnost, že ceny byly i přes toto navýšení nižší než ceny požadované dřívějším dodavatelem, není v tomto směru rozhodná. I při akceptaci skutkového zjištění odvolacího soudu o aktivitách obviněného při sjednávání obchodních případů nemůže tato skutečnost sama o sobě vést k závěru, že smlouvy nebyly pro společnost nevýhodné. V tomto směru by bylo nutno zabývat se otázkou, do jaké míry šlo skutečně o aktivity společnosti A. P., s. r. o., a do jaké míry o aktivity obviněného vyplývající z jeho pracovní pozice u společnosti N., a. s. Zejména by pak bylo nutno posoudit oprávněnost samotné výše provizí činící mnohdy více než polovinu hodnoty zakázky. Pochybnosti ostatně vzbuzuje samotná smluvní konstrukce, kdy společnost A. P., s.
r. o., sice formálně uzavřela zprostředkovatelské smlouvy se slovenskými společnostmi, odměnu za údajně poskytnuté zprostředkování ve prospěch těchto společností však fakticky v celém rozsahu čerpala na základě předem dohodnutého navýšení cen od společnosti N., a. s. Žádnou z těchto otázek se odvolací soud s ohledem na svůj výše uvedený právní názor vůbec nezabýval. Za této situace se závěr, že obviněný nenaplnil svým jednáním skutkovou podstatu žádného trestného činu (dokonce ani trestného činu zneužití informace a postavení v obchodním styku v základní skutkové podstatě podle § 255 odst. 2 trestního zákoníku) jeví jako přinejmenším předčasný.
Jestliže tedy odvolací soud dospěl k závěru, že stíhaný skutek nenaplňuje znaky zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2, 4 trestního zákoníku ani žádného jiného trestného činu a zprostil proto obviněného Ing. V. S., MBA, obžaloby z důvodu § 226 písm. b) trestního řádu, spočívalo jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku a bylo tak zatíženo vadou uvedenou v § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. Obstát pak nemůže ani výrok
o zamítnutí odvolání státní zástupkyně podle § 256 trestního řádu, byť směřovalo pouze do výroku o trestu. Za situace, kdy zprostil obviněného obžaloby, se totiž odvolací soud otázkou přiměřenosti trestu uloženého soudem nalézacím vůbec nezabýval.
Vzhledem k výše uvedenému
n a v r h u j i,
aby Nejvyšší soud
I. podle § 265k odst. 1 trestního řádu za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 trestního řádu zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8.10.2018 sp. zn. 6 To 66/2017 jakož i další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,
II. podle § 265l odst. 1 trestního řádu Vrchnímu soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Navrhuji dále, aby Nejvyšší soud o tomto dovolání rozhodl ve smyslu § 265r odst. 1 písm. b) trestního řádu v neveřejném zasedání. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné než navrhované rozhodnutí, vyjadřuji tímto ve smyslu
§ 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu výslovný souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i jiným než navrženým způsobem.
Brno 18.12.2018
otisk úředního razítka
XXXx. Xxxxx Xxxxx nejvyšší státní zástupce