Kupní smlouva o převodu nemovitostí, její právní úprava a možná rizika na straně prodávajícího a kupujícího

Kupní smlouva o převodu nemovitostí, její právní úprava a možná rizika na straně prodávajícího a kupujícího

Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxx

Diplomová práce 2010

ABSTRAKT

Tato diplomová práce pojednává o právní úpravě kupní smlouvy o převodu nemovitostí, její právní úpravě a o možných rizicích pro kupující a prodávající. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část nejprve obsahuje vymezení a charakteristiku základních pojmů a institutů souvisejících s kupní smlouvou, poté se detailně zabývá úpra- vou kupní smlouvy, nemovitostí a vlastnictví v českém právním řádu. V praktické části jsou zhodnoceny nejčastější rizika pro strany kupní smlouvy, na konkrétních příkladech je uvedeno jak postupovat při převodech nemovitostí. Shrnutí zpracované problematiky je obsaženo v závěru.

Klíčová slova: kupní smlouva, věc, nemovitost, vlastnictví, věcná práva, katastr nemovi- tostí, návrh na vklad, list vlastnictví.

ABSTRACT

This diploma thesis deals with legal regulation of the purchase agreement for the transfer of real property, its regulation and potential risks for sellers and buyers. The thesis is divided into two parts - theoretical and practical. The theoretical part contains at first qualification and characteristics of the basic terms and institutes related to the purchase agreement. The second section is engaged in the detailed legal regulation of purchase agreement for real property and ownership in the concept of the Czech law. The practical part evaluates the most common risks for both contractors of the purchase agreement. Furthermore several specific examples are showing how to proceed in the conveyance of real estate. The con- clusion contains the summary of elaborated problems.

Keywords: purchase agreement, real estate, ownership, property rights, cadastre, proposal on right deposit, ownership register.

Rád bych na tomto místě poděkoval JUDr. Xxxxxxxx Xxxxxxx za odborné vedení, velmi vstřícný přístup, cenné připomínky a rady při vypracování diplomové práce.

Prohlašuji, že odevzdaná verze bakalářské/diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

OBSAH

ÚVOD 11

I TEORETICKÁ ČÁST 12

1 OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAHY 13

1.1 Charakteristika občanskoprávních vztahů 13

1.1.1 Klasifikace jednotlivých druhů občanskoprávních vztahů 13

1.1.2 Prvky občanskoprávních vztahů 14

2 VĚCI V PRÁVNÍM SMYSLU 15

2.1 Pojem věci v právním smyslu 15

2.1.1 Pozemek 17

2.1.2 Stavba 17

2.2 Součást a příslušenství věci 18

2.2.1 Součást věci 18

2.2.2 Příslušenství věci 20

3 KUPNÍ SMLOUVA 23

3.1 Historický vývoj 23

3.2 Charakteristika kupní smlouvy 24

3.3 Odlišení od jiných smluvních typů 25

3.4 Podstatné náležitosti 25

3.4.1 Předmět koupě 25

3.4.2 Kupní cena 26

3.5 Práva a povinnosti stran kupní smlouvy 27

3.6 Vedlejší ujednání 27

3.6.1 Výhrada vlastnictví 27

3.6.2 Předkupní právo 27

3.6.3 Právo zpětné koupě 29

3.6.4 Jiná vedlejší ujednání 30

3.7 Odpovědnost 31

3.7.1 Odpovědnost za vady 31

3.7.2 Odpovědnost za prodlení 32

3.7.3 Odpovědnost za škodu 32

3.8 Kupní smlouva o převodu nemovitosti 33

3.8.1 Náležitosti kupní smlouvy o převodu nemovitosti 33

3.8.2 Další ujednání kupní smlouvy 35

4 VLASTNICKÉ PRÁVO 36

4.1 Pojem 36

4.2 OBSAH 37

4.3 Nabývání vlastnického práva 38

4.4 Ochrana vlastnického práva 39

4.4.1 Žaloba na vydání věci (reivindikační žaloba) 40

4.4.2 Žaloba zápůrčí (negatorní žaloba) 40

4.4.3 Žaloba na určení 40

4.5 Pozbývání (zánik) vlastnického práva 40

4.6 Spoluvlastnictví 41

4.6.1 Podílové spoluvlastnictví 42

4.6.2 Společné jmění manželů 43

4.6.3 Kombinace SJM a podílového spoluvlastnictví 45

5 EVIDENCE NEMOVITOSTÍ 46

5.1 Vývoj evidence 46

5.2 Katastr nemovitostí České republiky 46

5.3 Předmět katastru nemovitostí 47

5.3.1 Nemovitosti, které jsou předmětem evidence v katastru 47

5.3.2 Nemovitost, které nejsou předmětem evidence v katastru 48

5.4 Obsah katastru nemovitostí 48

5.4.1 Katastrální operát 49

5.5 Způsoby zápisu do katastru 49

5.6 VKLAD 50

5.6.1 Definice vkladu 50

5.6.2 předmět vkladu 50

5.7 Vkladové řízení 50

5.7.1 Přerušení řízení 52

5.7.2 Zastavení řízení 52

5.7.3 Zamítnutí vkladu práva 52

5.7.4 Povolení vkladu práva 53

5.7.5 závěrečné úkony v řízení 53

II PRAKTICKÁ ČÁST 54

6 RIZIKA ÚČASTNÍKŮ UZAVÍRAJÍCÍCH SMLOUVU 55

6.1 Věcná břemena 55

6.1.1 Nejčastější rizika 55

6.2 Zástavní práva 56

6.2.1 zástavní právo – možná rizika 57

6.3 Předkupní právo 58

6.3.1 předkupní právo – možná rizika 58

6.4 DUPLICITNÍ ZÁPIS VLASTNICTVÍ (DUPLICITA) 59

6.4.1 vznik duplicity 59

6.4.2 řešení situace 60

6.5 ÚHRADA KUPNÍ CENY 61

6.5.1 Nejčastější způsoby úhrady 61

6.6 Odstoupení od smlouvy 62

6.6.1 Rizika pro další nabyvatele 62

7 ÚČASTNÍCI SMLOUVY A JEJICH DAŇOVÉ POVINNOSTI 64

7.1 Daň z nemovitostí 64

7.2 Daň z převodu nemovitostí 64

7.3 Daň dědická a daň darovací 65

7.4 Daň z přidané hodnoty (DPH) a daň z příjmů 66

7.5 Praktické příklady daňových povinností 66

7.5.1 Podle prodávajících 66

7.5.2 Podle kupujících 69

8 LIST VLASTNICKÝ A ROZBOR KUPNÍ SMLOUVY 70

8.1 Výpis z katastru nemovitostí – list vlastnický 70

8.1.1 Záhlaví výpisu z katastru nemovitostí 71

8.1.2 Část A 71

8.1.3 Část B 72

8.1.4 Část B1 73

8.1.5 Část C 74

8.1.6 Část D 75

8.1.7 Část E 75

8.1.8 Část F a závěr výpisu 76

8.2 Kupní smlouva – rozbor 76

9 NÁVRH NA VKLAD PRÁV DO KATASTRU 87

9.1 Vzorový návrh na vklad a jeho rozbor 88

ZÁVĚR 92

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 94

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK 97

SEZNAM OBRÁZKŮ 98

SEZNAM PŘÍLOH 99

ÚVOD

Z vypsaných témat diplomových prací jsme si vybral téma Kupní smlouva o převo- du nemovitostí, její právní úprava a možná rizika na straně prodávajícího a kupujícího. Vzhledem k mému povolání notářského koncipienta je mi toto téma blízké.

Kupní smlouva o převodu nemovitostí je častým smluvním typem, jenž oproti pře- vodům věcí movitých má mnohá specifika a úskalí. Zpravidla se jedná o převody nemovi- tostí zapisovaných do katastru nemovitostí, kdy kupní ceny dosahují vysokých částek a pro převod práv je nutný následný vklad práv do katastru nemovitostí. Kupní smlouva má pod- statné a vedlejší náležitosti, pro minimalizaci rizik stran kupní smlouvy je nutné dodržovat zákonná ustanovení a využívat možnosti, jež stranám poskytuje právní řád. Uzavřením kvalitní smlouvy a sepisem bezvadného návrhu na vklad do katastru se strany kupní smlouvy mohou vyhnout budoucím sporům a právní nejistotě.

Cílem mé práce bylo podat celistvý náhled na úpravu kupní smlouvy o převodu nemovitostí, zhodnotit rizika pro účastníky smlouvy a uvést, jak nejlépe postupovat při úplatných převodech nemovitostí.

V teoretické části rozdělené do pěti kapitol nejprve stručně pojednávám o občan- skoprávních vztazích, poté se věnuji legální úpravě věci v právním smyslu se zaměřením na věci nemovité, jejich příslušenství a součásti, i s uvedením vývoje judikatury. Jádrem teoretické části je popis a analýza úpravy kupní smlouvy obecně, kupní smlouvy o převodu nemovitostí a vlastnického práva. Na závěr teoretické části podávám stručný exkurz o ka- tastru nemovitostí a řízení o povolení vkladu.

V praktické části se zaměřuji na rizika pro strany kupní smlouvy, jako jsou zejména věcná břemena, zástavní právo, předkupní práva, duplicitní zápis, stanovení způsobu úhra- dy kupní ceny, jednotlivá rizika jsou demonstrována na příkladech s návrhy postupů jak se jich vyvarovat. V další části jsou nastíněna daňová rizika s uvedeném jednotlivých daňo- vých povinností na modelových příkladech. Poté uvádím jak postupovat při převodu ne- movitostí při rozboru výpisu z katastru nemovitostí - listu vlastnictví, kupní smlouvy a návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí. V závěru diplomové práce se snažím o shr- nutí zhodnocení zpracované problematiky.

I. TEORETICKÁ ČÁST

1 OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAHY.

1.1 Charakteristika občanskoprávních vztahů

Jedná se o společenské vztahy regulované občanskoprávními normami, jejichž účastníci vystupují v těchto vztazích jako nositelé vzájemně spjatých oprávnění a povin- ností a jejíchž realizace je garantována za pomoci státního donucení. Občanskoprávními normami je regulován pouze takový společenský vztah, který splňuje podmínky stanovené v § 1 z. č. 64/1964 Sb. Občanského zákoníku v platném znění (dále v textu jen OZ). K občanskoprávním vztahům patří tedy ty vztahy, které svým předmětem a metodou nále- žejí regulativnímu působení občanskoprávních norem, nejedná se však o všechny tyto vztahy, ale pouze o ty, jejichž právní úprava je nezbytná pro plnění všech úloh, které si stát předsevzal vůči jedinci, jehož zájmy je povolán chránit. 1

1.1.1 Klasifikace jednotlivých druhů občanskoprávních vztahů

a) majetkové, osobní a osobně majetkové

Majetkové vztahy jsou bezprostředním odrazem ekonomických vztahů přivlastňo- vání, osobní vztahy jsou spojeny s osobností člověka a s projevy osobní povahy, předmě- tem osobně majetkových vztahů je tzv. duševní vlastnictví

b) absolutní a relativní

Absolutní povaha určitého vztahu znamená, že nikdo jiný nesmí rušit práva, jež jsou obsahem absolutního vztahu, ochrana absolutního vztahu působí vůči všem (erga omnes), čili absolutně. Relativní vztahy vznikají mezi dvěma (i více) individuálně určený- mi subjekty, přičemž oprávnění jedné strany odpovídá povinnosti strany druhé.

c) věcné a závazkové

Práva a povinnosti z věcných vztahů ulpívají na určité věci, sdílejí osud věci a pů- sobí erga omnes, přičemž nejsou závislé na konkrétním vztahů konkrétních subjektů.

1 Srov. XXXXX, X. x xxx. Občanské právo. 1. vyd. Praha: ASPI, 2006. s. 16. a XXXXX, M. In XXXXX, X., XXXXX, X. x xxx. Občanské právo hmotné. 1. vyd. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2007. s. 143.

Naproti tomu závazkové vztahy jako vztahy relativní povahy vznikají mezi kon- krétními subjekty a povinnosti a práva z nich mohou působit jen mezi nimi (inter partes).

d) kauzální a abstraktní

Za kauzu občanskoprávního vztahu je považován ekonomický důvod tohoto vztahů. Otázku kauzálnosti či abstraktnosti občanskoprávních vztahů můžeme posuzovat podle existence kauzy, vyjádření kauzy a dokazování kauzy. Podle existence kauzy jsou všechny občanskoprávní vztahy kauzální. Z hlediska vyjádření a dokazování kauzy závisí na záko- nu, jestli vyžaduje vyjádření resp. dokazování hospodářského důvodu.

1.1.2 Prvky občanskoprávních vztahů

Občanskoprávní vztah má vždy tyto prvky:

a) subjekt

Subjekty občanského práva členíme na fyzické osoby, právnické osoby a stát. Sub- jektem občanskoprávního vztahu je ten, komu je občanskoprávními normami přiznána právní subjektivita - způsobilost k právům a povinnostem, způsobilostí se rozumí právem daná možnost mít práva a povinnosti z občanskoprávních vztahů. Být plnohodnotným sub- jektem však předpokládá mít i způsobilost k právním úkonům, tj. způsobilost aktivně vy- stupovat jako nositel práv a povinností a vlastními volními úkony uskutečňovat své zájmy.

b) předmět

Rozlišujeme předmět přímý (prvotní), jímž je u všech občanskoprávních vztahů lidské chování (dát, konat, zdržet se či něco strpět), kterým strany realizují svá práva a po- vinnosti. Nepřímým (druhotným) předmětem je to, čeho se lidské chování týká. Nepřímý předmět je vymezen v ust. § 188 OZ, jedná se o věci; práva resp. jiné majetkové hodnoty, pokud to jejich povaha připouští; a byty a nebytové prostory.

c) obsah

Obsahem občanskoprávních vztahů jsou vzájemná subjektivní práva a povinnosti jeho subjektů. Rozlišujeme práva absolutní působící erga omnes (typicky vlastnické právo) a práva relativní, kdy právu jedné strany odpovídá povinnost strany druhé (závazkové vzta- hy).

2 VĚCI V PRÁVNÍM SMYSLU

2.1 Pojem věci v právním smyslu

Nepřímým předmětem občanskoprávních vztahů jsou především věci. Pojem věci patří mezi základní pojmy soukromého práva vůbec. Přestože se jedná o pojem stěžejní, legální definice v platných soukromoprávních normách chybí2. Podle právní teorie3 se věcmi v právním smyslu rozumí ovladatelné hmotné předměty a ovladatelné přírodní síly, které jsou lidem užitečné4.

Obecnými znaky věci v právním smyslu jsou ovladatelnost (v objektivním smyslu) a použitelnost pro potřeby lidí. Vzhledem k postupu ovladatelnosti přírodních sil se rozsah pojmu věc výrazně proměňuje a rozšiřuje. Některé hmotné předměty však za věci považo- vat nelze, jedná se např. o člověka, lidské tělo nebo jeho části nebo o nebeská tělesa.

Věci můžeme dělit na:

a) movité a nemovité,

b) druhově určené (písek) a určené individuálně (vždy nemovitosti),

c) zuživatelné (potraviny, palivo) a nezuživatelné (automobil, dům),

d) dělitelné (peněžité částky a pozemky) a nedělitelné (obraz) a věci hromadné (pod- nik),

e) živé (zvířata) a neživé.

Zásadní význam z hlediska současného práva má rozdělení na věci movité a věci

2 Pozn. Legální definici věci obsahoval z. č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu), jenž v ust. § 13 obsahoval tuto definici věci: „Předmětem právního vztahu mohou být věci, práva nebo jiné hospodářské hodnoty; věcmi jsou hmotné předměty a ovladatelné přírodní síly, které slouží potřebám lidí.“

3 XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, xxxxxx- turou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 1. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. s. 476 a násl., XXXXXXX,

X. Xx XXXXXXX, X., XXXXXX, X. x xxx. Občanský zákoník : komentář I. 2. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2009. s. 637 a násl.

4 Pozn. O požadavku užitečnosti se v současnosti vedou akademické diskuse, k opuštění kriteria užitečnosti se přiklání např. X. Xxxxx, který argumentuje zákonem o odpadech, více viz. XXXXX, X. Xx. XXXXX, X., XXXXX, X. x xxx. Občanské právo hmotné. 1. vyd. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2007. s.176.

nemovité, zkráceně na movitosti a nemovitosti. Rozdělení věcí nabývá zvláštního významu při vzniku věcných práv i jejich dalším právním osudu.

České označení „movitá věc“ vzniklo vzhledem k zvukové podobnosti českého slova

„movitý" a latinského „movere" (hýbat), ač každé z nich mělo jiný význam („movitý" má společný základ s „mít" a znamenalo „zámožný"). Římské právo rozdíl mezi movitými a nemovitými věcmi původně nechápalo jako základní kritérium odlišení právní kvality vě- cí, podstatné bylo rozlišování věcí na mancipační a nemancipační, což odpovídalo sousta- vě rolnického hospodaření jako ekonomického základu římské civilizace. Až později ve 3. století našeho letopočtu začalo prosazovat rozděleni věcí na nemovité (immobiles, nepo- hyblivé) a movité (mobiles, pohyblivé), pro jejichž zcizování se postupně vyvinula různá pravidla. Ve středověku bylo typické, i pro naše území, že rozdíl mezi nemovitými a mo- vitými věcmi vystupňoval do té míry, že starší právo neznalo jednotné právo věcné, ale rozlišovalo věcné právo k nemovitostem a věcné právo k movitostem, a to z důvodů ryze hospodářských. Když v právu vystoupil do popředí rozdíl mezi věcmi movitými a nemovi- tými, bylo základní kritérium k jejich oddělení nalezeno v tom, že u movitých věcí je možná změna jejich místa v prostoru, u nemovitých nikoli. Římské právo spojilo pojem nemovitosti s pozemkem jako omezeným dílem zemského povrchu, přičemž za součást pozemku pokládalo vše, co bylo s pozemkem pevně spojeno, zvláště na povrchu, jako především rostliny a stavby. Toto pojetí představuje základ přístupů i pro dnešní civilní kodifikace.5

Naše právní úprava se před šedesáti lety rozešla s kontinentální tradicí. Došlo k odklonu od zásady „superficies solo credit“ (povrch ustupuje zemi), podle které vše, co je s pozemkem přirozeně nebo uměle spojeno, je součástí pozemku. Občanský zákoník z roku 1950 (z.č. 141/1950 Sb.) přišel z ideologických důvodů s na svou dobu ojedinělým řešením v ust. § 25, podle kterého: „Součástí pozemku je všechno, co na něm vzejde. Stavby nejsou součástí pozemku“. Docházelo tak k situacím, kdy pozemky byly stále ve vlastnictví osob, byly ale v tzv. užívání socialistických organizací, vybudované stavby na těchto pozemcích a porosty byly ve vlastnictví socialistických organizací (zemědělských družstev).

5 XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, xxxxxx- turou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 1. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. s. 483.

Platná právní úprava v ust. § 119 OZ rozlišuje věci na movité a nemovité. Definuje pouze nemovitosti jako pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Z toho ply- ne, že movitosti jsou všechny ostatní věci, které nejsou nemovitostmi6. Nemovitostmi nejsou všechny stavby, ale jen ty, které jsou pevně spojeny se zemí.

Třídění na věci movité a nemovité má význam z mnoha hledisek, jako jsou náleži- tosti právních úkonů, způsobilosti být předmětem daného smluvního typu, okamžiku pře- chodu vlastnického práva, zástavního práva, věcných břemen atd.

2.1.1 Pozemek

Pozemek je vždy nemovitou věcí. Jedná se o individuálně určenou část povrchu zemského, jež je nezničitelná a nepřemístitelná. Legální definici pozemku nenalezneme v občanském zákoníku, ale v ust. § 27 z. č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České re- publiky (dále jen „katastrální zákon“), podle kterého se pozemkem rozumí: „část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katast- rálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků“. Pozemek pojmově zásadně zahrnuje i prostor nad povrchem a pod povrchem. Katastrální zákon upravuje v ust. § 2 odst. 3 další členění pozemků podle druhu na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvo- ří a ostatní plochy.

2.1.2 Stavba

Podat jednoduchou definici pojmu stavba není možné, občanský zákoník ji neobsa- huje. Musíme odlišovat stavbu v pojetí soukromoprávním (občanskoprávním) a stavbu v pojetí veřejnoprávním (zejména stavebněprávním, kde je stavba přesně definovaná7).

6 Pozn. V minulosti (římskoprávní pojetí a obecný zákoník občanský z r. 1811) tomu bylo naopak, za nemovi- tosti se považovaly všechny věci, které nebyly movité.

7 Ust. § 2 odst. 3) z. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): „Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich staveb- ně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Do- časná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.“

Zatímco soukromoprávní pojetí nahlíží na stavbu jako předmět občanskoprávních vztahů, především pak jako předmět práva vlastnického, stavební zákon chrání veřejný zájem. Stavby, které jsou z pohledu veřejnoprávního předmětem zákonné regulace, tak z pohledu občanskoprávního, vůbec stavbami být nemusí.

„Za stavbu je třeba považovat stavební objekt již ve stádiu rozestavěnosti, pokud rozestavěnost dosáhla takového stádia, aby bylo jasným a nezaměnitelným způsobem patr- no alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Od tohoto stavu veškeré další stavební práce směřují pouze k dokončení věci, která již vznikla, někomu vlastnicky náleží a je i způsobilým předmětem právních vztahů.“8

Pouze u staveb, které jsou podle § 118 OZ věcmi, má význam jejich dělení na mo- vitosti a nemovitosti, jen o těchto stavbách platí, že nejsou součástí pozemku.

2.2 Součást a příslušenství věci

V občanském zákoníku resp. v občanském právu se používají z hlediska posouzení právního režimu věcí a k rozlišení oddělených a neoddělených částí věcí pojmy součást a příslušenství věci.

2.2.1 Součást věci:

Podle ust. § 120 OZ je součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemů- že být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila, a stavba se nepovažuje za součást po- zemku. Zákon výslovně stanovuje, že stavba není součástí pozemku a nesdílí tedy právní režim pozemku, nýbrž může mít právní režim vlastní; tímto zákonodárce potvrdil výslovný průlom do zásady superficies solo cedit, když se v současné koncepci občanského práva vychází ze samostatnosti právních režimů pozemku a stavby.

8 XXXXXX, X., XXXXX X. Xxxxxxxxxxx : oceňování a právní vztahy. 3. přeprac a doplň. vyd. Praha: Linde, 2004.s. 14.

Jen celá věc může být objektem práv a povinností, a proto se vyžaduje samostatná existence věci v právním smyslu jako obchodovatelné jednotky. Jednotlivé části tvořící věc jako věc v právním smyslu, nejsou samostatným objektem právních dispozic.

Pokud dochází k právním dispozicím s věcí, disponujeme i se všemi součástmi vě- ci. Při přechodném oddělení celku a součásti, nedojde k narušení příslušnosti součásti k celku, jako příklad je možno uvést dočasné vyjmutí dveří z nemovitosti, aby byly natřeny barvou. Důležitým faktorem v posouzení konkrétní situace je trvalost v čase. Je nutno striktně odlišovat situaci, kdy dochází k trvalému oddělení součásti od celku, v tom případě se stane obojí samostatnou věcí – dveře trvale vyjmuté z nemovitosti se stanou samostat- ným objektem se způsobilostí k právním dispozicím, dům bude nadále samostatným objek- tem.

K rozlišení věci a součásti věci je nutno posuzovat povahu věci a také možnost znehodnocení v případě, že dojde k oddělení součásti. Povaha i možnost znehodnocení věci se posuzuje zejména vzhledem k funkci celku. Znehodnocením věci se obecně rozumí podstatné snížení její ekonomické, funkční či estetické hodnoty. Na rozdíl od občanského zákoníku z roku 19509 platná právní úprava nedefinuje existenci součásti tak, že případ- ným oddělením dojde k podstatnému znehodnocení nebo poškození věci nebo její součásti.

Podle Xxxxxx00 má občanský zákoník pouze obecné ustanovení o součásti věci a zna- telně chybí zvláštní ustanovení o součástech pozemku. Součástí pozemku je vše, co je s ním pevně spojeno, nejde-li ovšem o stavbu spojenou se zemí pevným základem ve smyslu

§ 119 odst. 2 OZ. Tak jsou součástí pozemku takové výsledky stavebních prací, jejichž výsledkem není samostatná věc, ale pouhá povrchová úprava pozemku. Hlavně jsou však součástí pozemku rostliny na něm vzešlé, jakož i plody těchto rostlin, dokud od nich nejsou odděleny.

Při rekodifikaci v roce 1964 se z našeho právního řádu vytratilo výslovné ustanove- ní, podle něhož je součástí pozemku vše, co na něm vzejde, jak ustanovoval ještě občanský

9 § 24 z. č. 141/1950 Sb. : „Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by s tím věc anebo její oddělitelná část poškodila nebo podstatně znehodnotila.“

10 XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, xxxx- katurou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 1. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. s. 492-493.

zákoník z roku 195011. Toto pravidlo vadilo již za účinnosti předchozího kodexu, vzhle- dem k hospodaření jednotných zemědělských družstev a socialistických organizací na úse- ku lesního hospodářství na cizích pozemcích, a proto bylo brzy také prolomeno, nejprve podzákonnými předpisy, později již zvláštními zákony.

Podle judikatury12 je vždy podstatná funkční spojitost s daným pozemkem a ne- možnost oddělení bez znehodnocení pozemku a v některých případech nelze jednoznačně nesporně určit, kdy jde o samostatnou věc a kdy o součást pozemku. Je třeba vždy zvažo- vat, s přihlédnutím ke všem okolnostem, zda daná stavba může být samostatným předmě- tem občanskoprávních vztahů; za součást pozemku se považují zpevněné plochy, jako jsou například parkoviště, silážní žlaby, tenisové dvorce a venkovní úpravy, zejména opěrné zdi, dlažby, obruby, zahradní jezírka, nebo meliorační zařízení umístěná pod povrchem země.

2.2.2 Příslušenství věci

V občanském zákoníku je příslušenství věci (accessorium) definováno v ust. § 121. Za příslušenství věci jsou považovány věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány.

K rozlišení věci hlavní od příslušenství slouží kriterium hospodářského významu obou věcí. Pojmově je vyloučeno, aby bylo více věcí hlavních, hlavní věc může být jen jedna, naopak příslušenství může být více. Jako názorný příklad může sloužit kupříkladu nákladní kamion jako věc hlavní. Příslušenstvím kamionu tvoří náhradní kolo, lékárnička, výstražný trojúhelník, klíče od vozidla, výzdoba kabiny řidiče.

Příslušenství předpokládá vlastnické právo osoby, která má ve vlastnictví věc hlav- ní. Proto např. opatří-li si nájemník vlastní klíč k pronajatému domu, nebo vnese-li do ta- kového domu inventář, nestávají se tyto věci příslušenstvím domu, ale zůstávají vlastnic-

11 § 24 z. č. 141/1950 Sb.: „Součástí pozemku je všechno, co na něm vzejde. Stavby nejsou součástí pozem- ku.“

12 Viz. rozsudky Nejvyššího soudu ČR: ze dne 26.10.1999, sp.zn. 2 Cdon 1414/1997, ze dne 13.5.2003, sp.zn. 22 Cdo 737/2001 a nález Ústavního soudu ze dne 24. 5. 1994, sp. zn. Pl. ÚS 16/93.

tvím nájemníka. Příslušenství je tedy samostatná věc v právním smyslu, ale její právní osud je značně spojen s právním osudem hlavní věci. Z tohoto spojení jsou odvozeny dvě pravi- dla, a to že dočasné odloučení příslušenství nic nemění na jeho vlastnosti jako příslušenství hlavní věci a že rozhodne-li vlastník o právním osudu vlastní věci, sleduje týž osud i pří- slušenství. 13

Tato pravidla nejsou v platném občanském zákoníku výslovně upravena. Existence právního pravidla, že dočasné přerušení účelového spojení příslušenství s hlavní věcí neru- ší vlastnost vedlejší věci jako příslušenství věci hlavní, plyne bez pochyb z § 121 odst. 1 OZ. Ačkoli to stanoví jen první odstavec ve vztahu k hmotným věcem, nepochybně platí totéž pravidlo analogicky i pro byty a pohledávky, o nichž komentované ustanovení normu- je v odstavcích druhém a třetím. Naproti tomu pravidlo, že právní úkon týkající se věci hlavní zasahuje i příslušenství, byť to v právním úkonu není výslovně uvedeno, nelze do- vodit z právní domněnky, nýbrž z domněnky skutkové, opřené o výklad právních úkonů. Je namístě dovozovat, že kupuje-li se a prodává např. televizor, zahrnuje převod i bez výslov- ného ujednání také dálkový ovladač přístroje, nebo převádí-li se např. vlastnické právo k pozemku a hlavní budově na něm stojící, zahrnuje převod i vedlejší budovu (bez popisného nebo evidenčního čísla) na témž pozemku. Právní úkon, resp. smlouva, se nevykládá jen podle jazykového projevu, ale i podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, u smlouvy tedy podle vůle obou stran, a to přirozeně se zřetelem k zásadě dobré víry. 14

Část odborné veřejnosti15 již delší dobu dovozovala, že „tradiční názor," podle ně- hož příslušenství sleduje právní osud hlavní věci, „již nemá oporu ve výslovné zákonné úpravě" a že tedy „lze mít za to, že právní osud příslušenství je třeba ve smlouvách výslov- ně upravit. Proto nelze než doporučit, aby v případech, kdy příslušenství ve smlouvě týka- jící se nemovitostí má sdílet osud hlavní nemovitosti, smlouva tuto okolnost výslovně upravila. V některých případech bude stačit vyjádření, že smlouva se vztahuje na veškeré

13 XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, xxxx- katurou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 1. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. s. 498.

14 XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, xxxx- katurou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 1. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. s. 498 - 500.

15 Srov. XXXXXXXX, X., XXXXXX, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitos- tem: komentář. 3. doplň. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2002.s .397-398.

příslušenství. V případech, kdy by mohlo způsobit pochybnost, co je veškerým příslušen- stvím, bude lépe věci tvořící příslušenství hlavní nemovitosti výslovně uvést.

Je nutno souhlasit s výše uvedeným, judikatura se v této věci vyvíjí, a to někdy i protichůdně. V roce 1985 bylo judikováno16: „Příslušenství věci (§ 121 odst. 1 OZ) může být převedeno na nového nabyvatele, a to buď zároveň s věcí hlavní nebo nezávisle na tomto převodu; nepřechází však vždy bez dalšího na nabyvatele věci hlavní. Ve smlouvě o převodu nemovitosti musí být proto vedle věci hlavní uvedeny a řádně identifikovány také věci, jež jsou jejím příslušenstvím.“ Obdobný závěr17 Nejvyšší soud ČR učinil i v roce 1996. K průlomu došlo v rozsudku18 z roku 2001 v němž Nejvyšší soud ČR uvedl, že „při převodu vlastnictví sdílí příslušenství věci právní osud věci hlavní bez zřetele k tomu, jestli účastníci smlouvy v ní toto příslušenství přímo identifikovali.“

Velký senát občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR v roce 2003 vyslovil19 nesouhlas s výše uvedeným názorem. Soud uvedl, že pokud příslušenství věci hlavní tvoří nemovitost, může dojít k jeho převodu na jiného smlouvou, jen jestliže byla v této smlouvě vyjádřena vůle převést rovněž příslušenství. K převodu příslušenství na nabyvatele věci hlavní je vždy třeba projevit zákonem předepsaným způsobem vůli převést i příslušenství. Právní úkony týkající se převodu nemovitosti musí být učiněny písemnou formou, a to i v případě, že jde o nemovitost, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí. Je-li příslušenstvím věci hlavní nemovitost, je základním předpokladem k tomu, aby mohlo k převodu příslušenství vůbec dojít, vyjádření vůle toto příslušenství převést, a to v písemné formě.

Na poslední citovaný rozsudek bylo navázáno v rozsudku20 z roku 2005, Nejvyšší soud ČR uvedl že k platnosti smlouvy o převodu nemovitosti je třeba přesná identifikace příslušenství v právním úkonu, pokud se jedná o nemovitost vedenou v katastru nemovitos- tí. V případě, že je příslušenstvím nemovitost nepodléhající zápisu do katastru nemovitostí, postačí k převodu formulace v textu, že věc se převádí „s příslušenstvím“.

16 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.7.1985, sp. zn. Rc 4 Cz 25/85.

17 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.6.1956, sp. zn. Rc 3 Cdon 1053/96. 18 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.8.2001, sp. zn. Rc 28 Cdo 133/2001. 19 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.9. 2003, sp. zn.31 Cdo 2772/2000. 20 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.8.2005, sp. zn. 22 Cdo 1844/2004.

3 KUPNÍ SMLOUVA

Kupní smlouva je nejfrekventovanější a ekonomiky nejvýznamnější typ smlouvy, jedná se o dvoustranný právní úkon, jednou stranou je ten, kdo na základě takového práv- ního úkonu má povinnost druhé straně věc odevzdat - prodávající, druhou stranou je ten, kdo má povinnost věc převzít a zaplatit za ni kupní cenu - kupující. Úprava kupní smlouvy je klíčová pro celé závazkové právo a vzhledem k významu kupní smlouvy je vhodné nej- prve uvést historické souvislosti vývoje úpravy.

3.1 Historický vývoj

Římské právo znalo již od 2. století před našim letopočtem smlouvu o koupi a pro- deji - smlouvu trhovou, smlouva měla konsenzuální21 podobu. Ve středověku se v souvis- losti s rozvojem směny, obchodu a řemeslné výroby, a hlavně s postupným překonáváním naturálního hospodářství a s růstem potřeby kapitálu, rozvíjely instituce závazkového prá- va. Mezi nejstarší patřila právě smlouva trhová, strany této smlouvy byly nazývány souku- pové. Pro novověký vývoj měla stěžejní význam kodifikace v podobě všeobecného občan- ského zákoníku z roku 1811, ust. § 1053, jež bylo zařazeno do druhého oddílu zákoníku, bylo označeno jako Kaufvertrag (česky smlouva trhová22). Úprava byla založena na dualis- tické koncepci, kdy koupě představuje celek právních úkonů, na jejichž základě vlastník věci převádí vlastnické právo k této věci na osobu jinou, která mu za to platí kupní cenu. Jde o celek, který na prvním místě obnáší kontrakt, kterým se tak vytváří závazkový rámec předmětného právního vztahu, samotný převod vlastnického práva se odehrává později. Uzavíraná smlouva zakládá pouze závazek prodávajícího převést vlastnické právo a závaz- ku kupujícího zaplatit kupní cenu. Na druhém místě přichází vlastní převod vlastnického práva, spočívající ve dvou prvcích, konstitutivního charakteru. Intencionální prvek, tj. do-

21 Konsenzuální podoba znamená, že koupě je jako celek jedna operace, kdy dojde ihned k převodu vlastnic- kého práva mezi stranami kontraktu.

22 Ust. § 1053 znělo: „Trhovou smlouvou přenechává se věc za určitou částku peněz jiné osobě. Náleží tak jako směna k právním důvodům nabytí vlastnictví. Nabytí nastává teprve odevzdáním koupeného předmětu. Až do odevzdání podrží prodavač vlastnické právo.“

hoda stran ohledně převodu vlastnického práva, a prvek materiální, tj. samotné předání věci. Předání věci je neodmyslitelnou součástí, neboť pouhá dohoda o převodu vlastnické- ho práva by k dovršení kupní smlouvy nepostačovala.23

Název kupní smlouva se objevil v občanském zákoníku z roku 1950 (ust. § 366 a násl.) V občanském zákoníku z roku 1964 došlo v 70. letech 20. století k ideologicky zalo- žené snaze o potlačení významu kupní smlouvy, její úprava sestávala z pouhých šesti para- grafů bez jakékoliv úpravy vedlejších ujednání.

Současná právní úprava kupní smlouvy není založena na konsenzuálním konceptu, vychází hlavně z dualistické koncepce.

3.2 Charakteristika kupní smlouvy

Mezi hlavní znaky kupní smlouvy patří24:

• jedná se o konsenzuální smlouvu, nikdo není zásadně nucen uzavřít kupní smlouvu, povinnost uzavřít kupní smlouvu může být ale založena smlouvou o uzavření bu- doucí smlouvy,

• synalagmatická smlouva, tzn. že vznikají stranám vzájemné závazky,

• zásadně bezformální smlouva, pouze pro smlouvy o převodu nemovitostí a pro zá- konem stanovené smlouvy je povinná písemná forma,

• úplatná smlouva, cena musí být stanovena v penězích,

• svými důsledky směřuje k převodu vlastnického práva,

• vznikem kupní smlouvy vzniká prodávajícímu zákonná povinnost odevzdat kupují- címu předmět koupě,

23 XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, xxxx- katurou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 2. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. s. 1717.

24 XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, xxxx- katurou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 2. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. s. 1720.

• s převodem vlastnického práva na kupujícího je zásadně spjati přechod nebezpečí nahodilé zkázy, poškození nebo ztráty věci na kupujícího

• vlastnické právo nelze nabýt ani v dobré víře od nevlastníka, narozdíl od úpravy v ust, § 446 z. č. 513/1991 Sb. Obchodním zákoníku („ObchZ“).

3.3 Odlišení od jiných smluvních typů

Kupní smlouva se odlišuje od jiných smluvních typů právě svými charakteristický- mi znaky; úplatností se odlišuje od darovací a směnné smlouvy; trvalost převedení vlast- nického práva oproti dočasnému užívaní beze změny vlastnictví u nájemní smlouvy; před- mět kupní smlouvy je zhotoven bez součinnosti s kupujícím, narozdíl od vytvoření nové věci dle zadání kupujícího u smlouvy o dílo.

Nezávisle na občanském zákoníku upravuje komplexně kupní smlouvu i obchodní zákoník, kupní smlouva, která má za předmět nemovitost, se řídí vždy občanským zákoní- kem, s výjimkou případu prodeje podniku, v jehož rámci je i nemovitost – pak se použijí ust. § 476 a násl. ObchZ. Vzhledem k faktu, že kupní smlouva o převodu nemovitosti se řídí vždy občanským zákoníkem, kromě případu prodeje podniku, nebude úpravě v obchodním zákoníku věnován další prostor.

3.4 Podstatné náležitosti

Podstatné náležitosti kupní smlouvy jsou předmět koupě, kupní cena.

3.4.1 Předmět koupě

Předmět smlouvy je obecně vymezen v § 118 OZ, předmětem mohou být tedy mo- vité i nemovité, dále bytové a nebytové prostory. Předmětem mohou být nevyloučené z občanskoprávního styku, věci určené individuálně, druhově, hromadně či úhrnně, soubor věcí, příp. práva a tzv. jiné majetkové hodnoty, za předpokladu, že to jejich povaha při- pouští. Mohou to být věci celé nebo podíl na nich. Je nutné zmínit, že předmět koupě ne- musí vždy v době uzavření kupní smlouvy existovat, může teprve vzniknout (nesmí být už zaniklý). Ovšem má-li v budoucnosti vzniknout stavba, nebude se jednat již o kupní smlouvu, ale o smlouvu o dílo. Specifickou formou kupní smlouvy, která se odlišuje od

koupě budoucí věci, je tzv. koupě naděje upravena v ust. § 595 OZ, kdy se kupující zaváže zaplatit stanovenou kupní cenu, bez ohledu na to, jaký bude předmět kupní smlouvy.

3.4.2 Kupní cena

Rozdílně oproti úpravě v obchodním zákoníku, požaduje kategoricky občanský zákoník sjednání kupní ceny. Bez ujednání stran ohledně kupní ceny smlouva ani nevznik- ne. Požadavky na cenu nejsou téměř specifikované, jen ust. § 589 OZ stanoví: „Cenu je třeba sjednat v souladu s obecně závaznými právními předpisy, jinak je smlouva neplatná podle § 40a“.

Určení ceny je tedy podstatnou náležitostí kupní smlouvy. Výše kupní ceny však nemusí být vyjádřena výslovně, v teorii i praxi se považuje za dostačující, lze-li z kupní smlouvy dovodit postup pro určení výše kupní ceny i po jejím uzavření. O cenovou arbitráž jde tehdy, zmocní-li strany určitou osobu, která za ně kupní cenu určí. Požadavek v § 588 OZ ukládá prodávajícímu zaplatit kupní cenu, rozvádí ještě § 589, který stanoví, že cena musí být sjednána v souladu s obecně závazným právním předpisem, jinak je neplatná podle § 40a. Předpisem, na který občanský zákoník je z. č. 526/1990 Sb., o cenách, ve zně- ní pozdějších předpisů. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona se cena sjednává pro zboží vyme- zené názvem, jednotkou množství a kvalitativními a dodacími nebo jinými podmínkami sjednaným dohodou stran, popřípadě číselným kódem příslušné jednotné klasifikace, po- kud tak stanoví zvláštní předpis.25

Splatnost kupní ceny může být dohodnuta současně s odevzdáním a převzetím předmětu koupě, později než se předmět odevzdá a převezme, a nebo předem a ke splnění předmětu koupě dojde až dodatečně. Kupní cenu lze zaplatit najednou nebo po dohodě ve splátkách.26

Zákon blíže neupravuje dobu ani místo zaplacení kupní ceny, rozhoduje tedy ujed- nání stran. Pro případ, že není sjednáno, platí ustanovení občanského zákona o splnění dlu- hu, tj. ust. § 559 a násl. OZ. Dluh se plní na místě určeném dohodou stran, není-li místo plnění takto určeno, je jím bydliště nebo sídlo dlužníka. Obecně, pokud není domluveno

25 XXXXX, M. a kol. Občanský zákoník : komentář. 2. svazek. 2 akt. a doplň. vyd. Praha: Linde, 2003. s. 915.

26 XXXXXX, X., XXXXXXXX, X. Xxxxx smlouvy. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 2000. s. 11.

jinak, plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím banky, je dluh splněn připsáním částky na účet banky věřitele a plní-li dlužník peněžitý dluh poštovním poukazem, je dluh splněn připsáním částky na účet banky věřitele nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti.

3.5 Práva a povinnosti stran kupní smlouvy

Prodávající má povinnost odevzdat předmět koupě, a to ve lhůtě, kterou si strany sjednaly; povinnost pečlivě opatrovat předmět koupě, tj. v případech, kdy kupující nabyl vlastnické právo dříve, do odevzdání věci kupujícímu; povinnost upozornit kupujícího na vady věci, o nichž ví; právo na poskytnutí kupní ceny, podle podmínek ve smlouvě sjedna- ných. Kupující má právo i povinnost předmět koupě převzít; právo uplatňovat odpovědnost za vady vůči prodávajícímu; a hlavně povinnost zaplatit prodávajícímu kupní cenu.27

3.6 Vedlejší ujednání

3.6.1 Výhrada vlastnictví

Výhrada vlastnictví je upravena v § 601 OZ. Jedná se o vedlejší smluvní ujednání kupní smlouvy se stanovenou písemnou formou. Okamžik převodu vlastnického práva se váže na úplné zaplacení kupní ceny a ne na čas, se kterým bývá právními předpisy nejčastě- ji spojován. Obecně přechází nebezpečí nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení na kupující- ho odevzdáním věci. Výhradu vlastnictví ovšem u kupní smlouvy o převodu nemovitostí nelze použít, protože se výhrada vlastnictví pojí pouze s prodejem movité věci.

3.6.2 Předkupní právo

Pokud kupující chce později nabytou věc prodat, musí nejprve věc nabídnout ke koupi zpět prodávajícímu. Jedná se o vedlejší ujednání kupní smlouvy, které je buď obsa- ženo v samotné kupní smlouvě nebo i mimo ni ve zvláštní smlouvě, předkupní právo však

27 XXXXXX, X., XXXXXXXX, X. Xxxxx smlouvy. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 2000. s 12-13.

nelze zřídit ze závěti28. Předkupní právo lze zřídit i ve prospěch třetí osoby (§ 50 OZ). Dle

§ 602 odst. 2 není ani vyloučeno zavázat kupujícího k povinnosti nabídnout věc zpět pro- dávajícímu ke koupi i v situacích, kdy ji chce převést i jinak než prodejem, tzn. darem, směnnou smlouvou nebo vkladem do obchodní společnosti.

Předkupní právo může být stranami ujednáno na dobu určitou i neurčitou, bezúplat- ně či za úplatu, za slevu z kupní ceny nebo poskytnutí jiného protiplnění. Obecně, nejde-li o případ upravený v § 603 odst. 2 OZ, není písemná forma zákonem stanovena. V praxi, z hlediska prokázání existence předkupního práva, je nanejvýš vhodné až nutné smluvit předkupní právo vždy písemně.

Předkupní právo sjednáno jako obligace mezi prodávajícím a kupujícím působí pouze mezi účastníky smlouvy a vůči třetím osobám nemá právní účinky. V případě, že dojde k porušení závazku nabídnout věc zpět ke koupi prodejem třetí osobě, nemůže před- kupník uplatňovat vůči třetí osobě žádné nároky, v úvahu přichází pouze postup, že se ob- rátí na dlužníka, jenž porušil svůj závazek s tím, aby mu nahradil vzniklou škodu29.

V § 603 odst. 2 je dána možnost domluvit předkupní právo i jako věcné právo pů- sobící i proti nástupcům kupujícího. Obligatorně je dána písemná forma a k nabytí před- kupního práva dochází vkladem do katastru nemovitostí. Takto sjednané předkupní právo působí nejen mezi stranami smlouvy, ale vůči všem třetím osobám.

Ke vzniku předkupního práva jako práva věcného je zapotřebí, aby bylo ve smlouvě o jeho zřízení výslovně uvedeno, že je zřizováno povahou jako právo věcné. Základním předpokladem vzniku na základě smlouvy je samozřejmě vklad tohoto práva do katastru nemovitostí. Z toho plyne, že pokud je na výpisu z katastru nemovitostí zapsáno předkupní právo, jedná se vždy o právo věcné, jenž působí vůči třetím osobám, tzn. zejména vůči osobě, která od vlastníka takto zatíženou nemovitost koupí.

28 XXXXX, X. Xxxxxxxxx právo. Bulletin advokacie, 1992, č. 10, s. 23: „pořízení v závěti, které by ukládalo dědici nabídnout předmět z dědictví ke koupi jiné osobě, by bylo nutno považovat za podmínku, která nemá v souladu s § 478 OZ právní následky“.

29 Viz. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 19.10.1999, sp.zn. I. ÚS 265/98; tento názor sdílí většina odborné veřejnosti. Rozdílný názor na věc mají Xxxxx nebo Xxxxx, srov. např. XXXXX, J. Předkupní právo. Bulletin advokacie. 1992, č. 10, s. 23.

Z věcného předkupního práva vyplývá pro vlastníka povinnost nabídnout nemovi- tost, v případě jejího prodeje či jiné formě převodu, ke koupi nejdříve oprávněné osobě z předkupního práva, a to za cenu, která je sjednána ve smlouvě o zřízení předkupního prá- va. Za situace, že cena není předem sjednána, je povinen ji nabídnout za cenu, kterou za nemovitost nabídl někdo jiný. Výši předem sjednané ceny lze zjistit jen z dané smlouvy (lze ji vyžádat ze sbírky listin katastru), nikoliv ze samotného výpisu listu vlastnictví.

Předkupní právo dle § 604 OZ30 nepřechází na dědice oprávněné osoby a nelze je ani převést na jinou osobu. „Účel zákonné úpravy je vyloučit možnost, aby věc, k níž bylo předkupní právo smluveno, zůstala po neurčitou dobu závislá na dispozici cizích osob. Proto je předkupní právo pojato jako právo osobní vzhledem. Avšak adjektivum „osobní“ se vztahuje jen k předkupníku, nikoli k osobě zavázané z předkupního práva. Vzhledem k tomu je subjektivní předkupní právo nepřevoditelné (nepostupitelné) a neděditelné; srov. § 525 odst. 1 a § 579 odst. 2. Smrtí předkupníka zaniká, ať již bylo zřízeno jako obligační nebo jako věcné. Proto také musí být v úmluvě jasně určeno, kdo je předkupníkem jako osoba individuálně určená.“31

V případě, že je sjednána doba, do kdy má být prodej proveden, musí oprávněný vyplatit nabídnutou věc ve stanovené době, pokud není dohodnuta doba, platí ustanovení § 605 OZ., které stanoví, že není-li dohodnuta doba, do kdy má být prodej proveden, musí oprávněná osoba vyplatit movitost do osmi dnů, nemovitost do dvou měsíců po nabídce ke koupi. V případě, že tato doba uplyne marně, předkupní právo zanikne. Nabídka se vykoná ohlášením všech podmínek, jde-li o nemovitost, musí být nabídka písemná.

3.6.3 Právo zpětné koupě

Jedná se o ujednání s předepsanou písemnou formou, vztahující se pouze na movité věci. Prodávající může do určité doby získat movitou věc zpět do svého vlastnictví. Je tře-

30 Pozn. Je sporné zda toto ustanovení je kogentní či zda ho lze vykládat dispozitivně. Pro kogentnost se vy- jádřil např. XXXXXXX, X. Xx XXXXXXX, L. Předkupní právo. 1. vyd.. Praha: C. H. Xxxx, 2005. s. 63. Pro dispozitivnost se vyslovuje XXXXX, K. In XXXXX, K. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 2. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. s. 1770.

31 XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, xxxx- katurou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 2. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. s. 1769.

ba právo zpětné koupě důsledně odlišit od předkupního práva. Rozdíl je v tom, že se týká pouze movitých věcí a v tom, že sám oprávněný má ve stanovené lhůtě (není li stanoveno jinak – do jednoho roku) možnost sám rozhodnout o získání věci zpět do svého vlastnictví. Podle Xxxxxx00 je možné sjednat právo zpětné koupě i na nemovitost, ale jen v intencích § 610 OZ.

3.6.4 Jiná vedlejší ujednání

Podle ust. § 610 OZ si účastníci mohou písemnou smlouvou dohodnout i jiná ved- lejší ujednání, která mající povahu výhrad a podmínek připouštějících zánik právního vzta- hu založeného kupní smlouvou. Pokud se účastníci nedohodnou jinak, zanikají tyto výhra- dy a podmínky nejpozději uplynutím jednoho roku od uzavření kupní smlouvy, jestliže je prodávající v této lhůtě neuplatnil. Konkrétně se například jedná o výhradu zpětného pro- deje, výhradu odstoupení od prodeje, výhradu lepšího kupce, výhradu výměny, koupi na zkoušku, koupi podle zkoušky, koupi na obhlídku, aj.33

Možnost dohodnout výhrady a podmínky platí samozřejmě i pro smlouvy o převodu nemovitostí. Ustanovení má obdobný charakter jako rozvazovací podmínka, z jeho znění lze dovodit, že podmínku zániku právního vztahu při sjednání jiných vedlejších ujednání je uplatnění výhrad a podmínek prodávajícího vůči kupujícímu. Na druhé straně, i když to z daného ustanovení nevyplývá, nelze zřejmě vyloučit možnost sjednat i takové výhrady a podmínky, které by mohl kupující uplatnit vůči prodávajícímu. Zákon výslovně nestanoví, kterým okamžikem zaniká smlouva při uplatnění výhrady nebo podmínky. Lze usoudit, že se tak děje ex nunc k okamžiku oprávněného uplatnění výhrady nebo podmínky vůči druhé straně smlouvy.34

32 XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, xxxx- katurou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 2. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. s.1781.

33 XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, xxxx- katurou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 2. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. s.1792.

34 XXXXXXXX, X., XXXXXX, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitos- tem: komentář. 3. doplň. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2002. s. 516.

3.7 Odpovědnost

Za situace, že dojde k porušení práv a povinností vyplývajících z kupní smlouvy, vzniká vztah odpovědnostní. Odpovědnostní vztah může spočívat v odpovědnosti za vady, prodlení nebo škodu.

3.7.1 Odpovědnost za vady

Dle ust. § 596 OZ : „Má-li věc vady, o kterých prodávající ví, je povinen kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na ně upozornit.“ Prodávající má tedy zákonnou povinnost upozornit kupujícího již při sjednávání kupní ceny na všechny vady (faktické i právní, zjevné i skryté) věci, o kterých ví. Pokud prodávající kupujícího na vady upozornil, neod- povídá za ně (vyloučí postup dle § 597 OZ), pokud ovšem prodávající na vady při sjedná- vání smlouvy neupozorní, dojde ke změně obsahu smlouvy. Prodávající v tom případě má podle § 597 odst. 1 OZ právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má též právo od smlouvy od- stoupit.

Z výše uvedeného vyplývá, že kupující má následujícími možnostmi právního po- stupu. Především má právo na slevu z kupní ceny. Sleva musí být přiměřená, tj. musí od- povídat povaze a rozsahu vady. Při určení výše slevy se přihlíží k ceně předmětu koupě, dále k tomu, nakolik vada snížila jeho funkčnost, zkrátila dobu upotřebitelnosti, změnila vnější vzhled, jakož i k ceně nezbytných oprav a úprav. V určitých případech má kupující právo od smlouvy odstoupit:

Vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, činí věc neupotřebitelnou (jde o vadu neodstranitelnou a trvalou, pro kterou nelze věc užívat dohodnutým nebo obvyklým způsobem, nestačí tudíž jen přechodná neupotřebitelnost, kterou lze odstranit opravou vě- ci); prodávající ujistil kupujícího, že koupená věc má určité vlastnosti, a toto ujištění se ukáže jako nepravdivé, zvláště to platí pro vlastnosti, které si kupující vymínil, že je u věci vyžaduje; věc má určité vady, ačkoliv prodávající ujistil kupujícího, že je zcela bez vady (v takovém případě se ani nevyžaduje, aby šlo o vadu, pro níž je věc neupotřebitelná). Rozhodnutí o tom, zda bude v uvedených případech požadovat přiměřenou slevu ze sjednané ceny, nebo zda od smlouvy odstoupí, záleží plně na vůli kupujícího. Ve vztahu k obecné úpravě práv nabyvatele u vady odstranitelné, jak ji provádí ust. § 507 odst. 1 OZ, je

ust. § 597 OZ úpravou zvláštní a co do rozsahu oprávnění kupujícího poněkud zúženou. Na rozdíl od obecné úpravy nedává kupujícímu možnost domáhat se opravy věci, která je předmětem koupě, ani doplnění toho, co chybí.35

Kupující má v případě, že uplatnil práva z odpovědnosti za vady, právo na úhradu nutných nákladů prodávajícím. Právo z odpovědnosti za vady musí kupující uplatnit u pro- dávajícího bez zbytečného odkladu, tj. ihned poté, co vadu zjistil. Aby mohl uplatnit toto své právo u soudu, musí kupující vytknout prodávajícímu vady v prekluzívní (propadné) lhůtě do šesti měsíců od převzetí věci (výjimky jsou u krmiv do tří týdnů a u zvířat do šesti týdnů).

3.7.2 Odpovědnost za prodlení

Platí zde obecná ustanovení občanského zákoníku tj. ust. § 517 až 523 OZ. Vzhle- dem k synalagmatickému charakteru kupní smlouvy může být v prodlení kupující i prodá- vající. Prodávající má možnost od smlouvy odstoupit, pokud kupující nezaplatí ani doda- tečné přiměřené lhůtě, prodávajícím mu poskytnuté. Odstoupením od smlouvy se kupní smlouva ruší, dochází k zániku všech práv a povinností stran, pokud ovšem před odstoupe- ním už některá ze stran plnila, má nárok na vrácení plnění zpět. Prodávající má také právo požadovat úroky z prodlení.

Pokud byla ve smlouvě stanovena přesná doba plnění a ze smlouvy či z povahy věci vyplývá, že na opožděném plnění nemůže mít kupující zájem, musí kupující oznámit prodávajícímu bez zbytečného odkladu, že na plnění trvá; jestliže tak neučiní, smlouva se od počátku ruší (tzv. fixní kupní smlouva). Za situace, že je v prodlení prodávající, nemůže být v prodlení kupující. Kupující se může zprostit závazku složením peněz do úschovy.

3.7.3 Odpovědnost za škodu

Občanský zákoník v § 600 stanoví: „Uplatněním práv z odpovědnosti za vady není dotčeno právo na náhradu škody.“ Pokud tedy byla porušením závazků založených kupní smlouvou způsobena druhé straně škoda, vzniká odpovědnost za škodu, ta se řídí obecnými

35 NESNÍDAL, X. Xxxx zjištěné po koupi zboží. Ekonom. 1997, č. 27, s. 49.

ustanoveními občanského zákoníku o škodě. Právo na náhradu škody je nejčastěji založeno na základě obecného ustanovení o náhradě škody podle § 420 OZ.

3.8 Kupní smlouva o převodu nemovitosti

Jedná se typ kupní smlouvy, předmětem jsou nemovitosti, konkrétně nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, nemovitosti neevidované v katastru nemovitostí, byty a nebytové prostory. Kupní smlouva o převodu nemovitosti musí splňovat obecné náležitosti stanovené pro smlouvy a konkrétní náležitosti stanovené pro kupní smlouvu.

3.8.1 Náležitosti kupní smlouvy o převodu nemovitosti.

a) určení účastníků smlouvy

Osoby fyzické by měly být označeny jménem a příjmením, rodným číslem, datem narození u osob, které nemají přiděleno rodné číslo. Občanský zákoník nikde nestanovuje povinnost rodné číslo ve smlouvě uvádět, stačí datum narození, ale ustanovení § 4 odst. 3

z. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (dále

„zákon o zápisech“) stanovuje povinnost uvést rodné číslo v návrhu na vklad, proto je vhodné ho uvést již ve smlouvě. Právnické osoby se označují názvem, sídlem a identifi- kačním číslem. Pokud je Česká republika účastníkem, potom je právnickou osobou.

b) určení předmětu smlouvy

Nemovitosti by měly být určitým a nezaměnitelným způsobem označeny. Pro zápis nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí je nutné, aby byly označeny v souladu ust.

§ 5 odst. 1 katastrálního zákona. Kupní smlouva o převodu nemovitostí u nemovitostí pod- léhajících evidenci v katastru vyžaduje k převodu vlastnického práva k nemovitosti vklad práva do katastru.

V situaci, že nemovitosti nejsou ve smlouvě označeny řádně, katastr návrh na vklad pro neurčitost zamítne. Pokud má převáděná nemovitost příslušenství, mělo by být v listině

výslovně uvedeno a popsáno, není nutné uvádět, že se nemovitost převádí se všemi sou-

částmi. (viz. výklad o součásti a příslušenství věci).

c) kupní cena

Kupní smlouva o převodu nemovitostí musí obsahovat určení kupní ceny36, a to výše kupní ceny a formu vyrovnání.

d) projev vůle stran smlouvy

Projevená vůle musí být určitá a srozumitelná. Kupující i prodávající musí vyjádřit jasně svou vůli, není dostatečné označení kupní smlouvy jako kupní, rozhodující je učiněný projev vůle účastníků smlouvy. Přesnou vymezení jak formulovat u kupní smlouvu projev vůle v občanském zákoníku není.

Dokonce ani jednotlivé soudy se neshodují v tom, zda má být uvedeno, že prodávající pro- dává a kupující kupuje. Proto lze jen doporučit, aby ve smlouvách byly vyjádřeny formula- ce „Kupuji – Prodávám“.37

U projevu vůle stran je důležité, aby byly obsaženy v jedné listině. Listina by měla být pevně spojena, nejlépe pevnou šňůrou a přelepkou, nebo minimálně sešitá kovovou sponou. Obecně má pevné spojení všech listů listiny zamezit možnosti dodatečně některý list vyměnit.

e) písemná forma

Dle ust. § 40 OZ musí mít smlouva vždy předepsanou formu, pod sankcí neplatnos- ti a podle ust. § 46 OZ musí mít smlouvy o převodech38 nemovitostí písemnou formu a projevy účastníků musí být na téže listině.

36 Pozn. Podrobně o způsobech úhrady kupní ceny je pojednáno v praktické části práce.

37 XXXXXXXX, E. in XXXXXXXX, E., XXXXXX, P. Vzory listin o nemovitostech : komentované vzory s disketou. 2. přeprac. a doplň. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2003. s. XXIV.

38 Viz. ust. 46 odst. 1 OZ, ust. § 151o OZ (smlouva o věcném břemeni), ust. § 156 odst. 1 OZ (smlouva zá- stavní), ust. § 603 odst. 2 OZ (předkupní právo s věcnými účinky).

f) podpisy účastníků smlouvy

Projevená vůle obsažena ve smlouvě zachycené na listině je stvrzena účastníky je- jich podpisy. Pokud za účastníka jedná na základě vystavené plné moci zmocněnec, pode- pisuje listinu pouze zmocněnec.

3.8.2 Další ujednání kupní smlouvy

Ve smlouvě o převodu nemovitosti mohou být i další ujednání39, jsou jimi zejména:

• o předkupním právu s věcnými účinky nebo o zřízení věcného břemene,

• o předání klíčů od nemovitosti, o předání stavební dokumentace, o vyklizení nemo- vitosti,

• stanovení různých odkládacích podmínek bránících vkladu práva,

• stanovení rozvazovací podmínky (sama o sobě nebrání vkladu práva),

• stanovení dne účinnosti smlouvy, upozornění na okamžik vzniku práva,

• odkaz na znalecký posudek vyhotovený o nemovitosti,

• specifikace účelu koupě nemovitosti,

• prohlášení o vymíněných vlastnostech nemovitosti,

• upozornění účastníkům, že jsou smlouvou vázáni,

• intabulační doložka,

• upozornění zaplatit a přiložit kolek k návrhu na vklad,

• upozornění, že smlouva byla uzavřena vážně, prostá omylu a účastník nebyl ani v tísni.

Tato další ujednání v kupní smlouvě o převodu nemovitosti být nemusí. Je potřeba zvážit, která ujednání do smlouvy zařadit, a která jsou nadbytečná a smlouvu činí jen ne- přehlednou (např. upozornění že smlouva byla uzavřena vážně, prostá omylu a účastník nebyl ani v tísni).

39 Srov. XXXXXXXX, E. in XXXXXXXX, E., XXXXXX, X. Xxxxx listin o nemovitostech : komentované vzory s disketou. 2. přeprac. a doplň. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2003. s. XXVII. až XXVIII.

4 VLASTNICKÉ PRÁVO

4.1 Pojem

Vlastnické právo je jedním ze základních práv a nejdůležitějším věcným právem. Od dob platnosti římského práva je vlastnické právo vymezováno jako všeobecné právní panství nad věcí. V současnosti se nejčastěji charakterizuje40 jako právem zakotvenou možnost vlastníka v mezích stanovených právním řádem držet a užívat věci a nakládat s nimi podle své úvahy a ve svém zájmu, a to mocí, která není závislá na existenci moci ko- hokoli jiného k téže věci, v téže době. Současně také zahrnuje právem zabezpečenou mož- nost vlastníka domáhat se od všech třetích osob zdržení se užívání věci vlastníka proti jeho vůli a zdržení se chování, která ruší vlastníka v jeho držbě a užívání věci a dispozicích s ní, vlastnické právo totiž jako právo absolutní působí „erga omnes“ – tedy proti všem. Jedná se o právo jednotné, a jak vyplývá z platné právní úpravy41, neexistují rozdíly mezi jednot- livými druhy a formani vlastnictví.

Vlastnictví je chráněno Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, dle které má každá osoba právo pokojně užívat svůj majetek. Listina základních práv a svobod (je součástí českého ústavního pořádku) výslovně stanovuje v čl. 11, že každý má právo vlastnit majetek. Občanský zákoník zná jen vlastnické právo k hmotné věci, výslovně za- kotveným předmětem jsou jen věci ve smyslu § 119 OZ a byty a nebytové prostory § 125 OZ. Vlastnictví k jiným formám majetku, právům či nehmotným věcem je upraveno pouze ve speciálních zákonech.42

40 XXXXX, X. x xxx. Občanské právo hmotné. 3 oprav. a doplň. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 433 s.

41 Čl. 11 odst. 1) Listiny základních práv a svobod.

42 Srov. názor Xxxxxx In XXXXX, K. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 1. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. s. 522.: „Nelze předpokládat, že se civilistická doktrína v krátké době změní. Lze naopak předpokládat, že setr- vá na své koncepci, podle níž občanský zákoník zná jen vlastnické právo k hmotné věci. Stejně tak lze před- pokládat, že trend nastoupený speciálními úpravami bude pokračovat a že tyto úpravy budou pojem vlastnic- tví rozšiřovat i na další majetkové hodnoty. Zdejší tradiční civilistika přesto bude jistě nadále většinovým názorem setrvávat na rozdílnosti vlastnictví věci a mětí majetku. Z praktického hlediska je však třeba zdůraz- nit, že faktický rozdíl mezi obojím je ve skutečnosti setřen.“

4.2 Obsah

K obsahu vlastnického práva patří konkrétní oprávnění, která příslušejí vlastníkovi věci. Soubor oprávnění bývá tradičně označován jako „vlastnická triáda“:

a) Právo věc užívat a požívat její plody a užitky (ius utendi et fruendi) umožňuje vlastníkovi realizaci užitné hodnoty věci, konkrétně využívání užitečných vlastností věci a brát z ní přírůstky Způsob užívání věci je závislý na povaze věci, může být závislý i na speciálních právních předpisech upravujících užívání věci.

b) Právo s věcí disponovat (ius disponendi) je výrazem realizace směnné hodnoty, poskytuje možnost vlastníka rozhodovat o dalším osudu věci, a to jak právním, tak i fak- tickém. Vedle práva převést věc na jiného obsahuje toto právo i jiné způsoby dispozice s věcí, při nichž se ovšem směnná hodnota věci nerealizuje, např. přenechání věci do užívání jinému či zatížení věci, a zahrnuje i spotřebování věci nebo její zničení.

Některé dispoziční úkony vlastníka však podléhají určité aprobaci státních orgánů, např. při převodu nemovitosti je to řízení o povolení vkladu. Právo brát užitky a přírůstky věcí v sobě obsahuje oprávnění jednak užívat je spolu s věcí hlavní, ale i oprávnění oddělit užitky a plody od věci hlavní, vytvořit z nich takto věci samostatné a nabýt k nim vlastnic- tví. Užitky věcí mohou být i právní užitky věcí. které spočívají v majetkových výhodách, jež věc přináší.43

c) Právo věc držet (ius possidendi) dává vlastníkovi možnost mít věc ve své fak- tické moci a je základním předpokladem realizace práva věc užívat a požívat; většinou i předpokladem dispozice s věcí.

Obsahem vlastnického práva není jen soubor oprávnění, ale jsou to i povinnosti. Podle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanove- nou zákonem.“

43 XXXXX, M. a kol. Občanský zákoník : komentář. 1. svazek. 2 akt. a doplň. vyd. Praha: Linde, 2003. s. 273-274.

Četná jsou také omezení vlastnického práva, ta mohou vznikat na základě vůle vlastníka, ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci, výjimečně44 i z vůle jiné oso- by. Omezení ze zákona lze rozdělit na veřejnoprávní, jež jsou velmi častá a na soukromo- právní. Mezi typické omezení soukromoprávní povahy patří zákaz zneužití práva, obsáhle upravená sousedská práva, případy stavu nouze aj.

4.3 Nabývání vlastnického práva

K nabývání vlastnického práva může dojít několika způsoby, na základě řady práv- ních skutečností. Způsoby nabývání vlastnického práva dělíme na originární (např. zpraco- váním45, zhotovení nové věci, výstavba domu, oddělení plodů) a derivativní (např. koupě, dar, dědění, směna). Vlastnické právo může být převedeno (typicky smlouvou) nebo může přejít na jinou osobu (typicky děděním, na základě zákona nebo rozhodnutím orgánu veřej- né moci). Při převodu vlastnického práva se v občanském právu striktně uplatňuje zásada, že nikdo nemůže převést více práv než sám má46.

U převodu movitých věcí dochází k nabytí vlastnického práva zásadně předáním věci (tzv. „tradicí“), nemovitostí nepodléhajících zápisu do katastru dochází k převodu vlastnického práva účinností smlouvy (jedná se tzv. „translační účinky“ smlouvy). U ne- movitostí zapisovaných do katastru má smlouva obligační účinky, smlouva je pouze práv- ním titulem, kterým vzniká závazek vlastnické právo převést; vedle platné a účinné smlou- vy je k převodu vlastnického práva nutný, namísto předání věci, vklad vlastnického práva do katastru (tzv. „modus“ smlouvy).

Specifickým problémem zůstává, jak přistupovat ke smlouvám, kterými jsou převá- děny zároveň nemovitosti, které podléhají evidenci v katastru, a proto se k nim vlastnictví nabývá až vkladem, a zároveň takové, které evidenci v katastru nepodléhají a vlastnictví

44 Např. v ust. § 128 nebo § 161 odst. 1 OZ.

45 Pozn. V občanském zákoníku chybí výslovná úprava nabytí vlastnického práva zpracováním, narozdíl od nabytí vlastnictví v atypických případech. U zhotovení se jedná o typický příklad nabývání vlastnického práva ke stavbě. Toto vlastnické právo k nové stavbě se zapíše osobě uvedené v kolaudačním rozhodnutí jako vlast- ník do katastru.

46 Narozdíl od úpravy v obchodním zákoníku.

k nim se nabývá již účinností smlouvy. Smlouvy o převodu nemovitostí s různým režimem vlastnického práva jsou totiž typické. Převádí-li někdo např. rodinný dům, převádí obvykle i pozemek pod domem a zahradu - tedy několik nemovitostí, které podléhají evidenci v katastru. Zároveň převádí plot, kůlnu a skleník, tedy stavby spojené se zemí pevným zá- kladem, které se v katastru ale neevidují. Účastníci smlouvy mají nepochybně zájem pře- vést k jednomu okamžiku všechny vyjmenované nemovitosti, ať již jsou v katastru evido- vané či nikoli. Právní praxe přijala vhodný výklad, že vlastnické právo k nemovitostem v katastru neevidovaným, pokud jsou převáděny spolu s nemovitostmi podléhajícími vkla- du, přechází shodně také až vkladem do katastru. 47

4.4 Ochrana vlastnického práva

Vlastnické právo je chráněno48 řadou právních prostředků. Základem jsou právní předpisy nejvyšší právní síly – ústavní zákony. Dále poskytují ochranu vlastnickému právu takřka všechna právní odvětví. Pro ochranu vlastnického práva je charakteristická prevence jako výraz snahy o předcházení ohrožování či porušování těchto právních vztahů. Preven- tivní záměry jsou uskutečňovány jednak stanovením povinností k předcházení protipráv- ním zásahům a jednak hrozbou sankcí.

Sankcemi jsou konkrétní prostředky, které náš právní řád poskytuje vlastníkovi k ochraně vlastnického práva. Lze je rozdělit na obecné, které právní řád poskytuje k ochraně všech subjektivních práv a zvláštní prostředky nebo na věcněprávní a obligačně- právní. Věcněprávní prostředky směřují ke zcela totožnému obnovení původního stavu. Obligačněprávní prostředky jsou takové, které lze využít k odstranění jiných následků než k obnovení totožného původního stavu, např. náhrada škody či bezdůvodné obohacení.

Typickými nástroji ochrany vlastnického práva jsou vlastnické žaloby.

47 Srov. XXXXXXXX, X., XXXXXX, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitos- tem : komentář. 3. doplň. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2002. s. 411.

48 XXXXX, X. x xxx. Občanské právo hmotné. 3 oprav. a doplň. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 433 s.

4.4.1 Žaloba na vydání věci (reivindikační žaloba)

V případě neoprávněného zadržování věci. Termín vydání věci se používá u movi- tých věcí. Nemovitou věc, vydat nelze protože ji nelze přemisťovat z místa na místo. Proto v případě, že nemovitost je neoprávněně okupována, může se ten, kdo je oprávněn ji uží- vat, domáhat se jejího vyklizení. Zde je třeba mít na paměti, že žalobu na vyklizení nemo- vitosti sice může uplatnit v mnoha případech vlastník nemovitosti, ale v řadě případů i ně- kdo jiný, např. nájemce, tedy z jiného titulu než z titulu vlastnictví. Z toho plyne, že žalo- bou se vyklizení nemovitosti může domáhat např. i nájemce, a to i proti vlastníku nemovi- tostí.49

Předpoklady uplatnění reivindikační žaloby jsou, že věc se nenachází ve faktické moci vlastníka, ale v moci osoby cizí, která ji vydat vlastníku odmítá a zadržuje věc proti- právně, věc musí být individualizována, tj. řádně označena tak, aby ji bylo možno odlišit jiných věcí,a nakonec vždy vlastník musí poukázat existenci vlastnického práva.

4.4.2 Žaloba zápůrčí (negatorní žaloba)

Používá se v ostatních případech, kdy dochází k zásahu do vlastnického práva jinak než protiprávním zadržováním či okupováním věci. Pokud je soudem zápůrčí žalobě vyho- věno, tak bývá žalovanému uloženo nejčastěji zdržet se jednání, kterým zasahuje do vlast- nického práva nebo uvedení do původního stavu.

4.4.3 Žaloba na určení

V případě sporu o existenci vlastnického práva. Nutným předpokladem úspěšnosti žaloby je prokázání naléhavého právního zájmu.

4.5 Pozbývání (zánik) vlastnického práva

Pozbývání vlastnického práva není v zákoně konkrétním ustanovením jak je tomu při nabývání vlastnictví. Přesto však z úpravy vlastnických vztahů v občanském zákoníku a jiných předpisech lze dovodit právní skutečnosti, na jejichž základě dochází k pozbytí

49 XXXXXXXX, X., XXXXXX, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitos- tem: komentář. 3. doplň. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2002. s. 400 a 401.

vlastnického práva.50 Nejčastější důvody pozbytí vlastnického práva jsou smluvním převo- dem, přechodem po smrti v dědickém řízení, zánik předmětu vlastnictví, vydržení jiným subjektem, vyvlastněním a výkonem rozhodnutí.

4.6 Spoluvlastnictví.

O spoluvlastnictví se hovoří tehdy, jestliže určitý předmět náleží více než jedné osobě. Věc může být obecně ve spoluvlastnictví více vlastníků, tzn. že věc, k níž existuje vlastnické právo, může patřit i více subjektům společně, a to i bez toho, aby byla mezi ně rozdělena. V těchto případech se jedná o spoluvlastnictví, přičemž se všichni spoluvlastníci pokládají za jediného vlastníka společné věci. Spoluvlastnické právo stejně jako právo vlastnické patří mezi věcná práva, má také absolutní charakter a předmětem je věc v právním smyslu, případně byt či nebytové prostory.

Rozlišuje se několik druhů spoluvlastnictví - spoluvlastnictví podílové a bezpodílo- vé. Spoluvlastnictví podílové lze dále dělit na ideální, reálné a kombinované. Nutno po- dotknout, že v současnosti čistě reálné podílové spoluvlastnictví občanský zákoník nezná. Za kombinované podílové spoluvlastnictví lze považovat bytové spoluvlastnictví51, jedná se o kombinací reálného spoluvlastnictví k určité části budovy (bytu nebo nebytovému pro- storu) a ideálního podílového spoluvlastnictví společných částí budovy.

Rozdíl mezi podílovým a bezpodílovým spoluvlastnictvím spočívá ve vyjádření podílu; ten je nejčastěji zlomkem, příp. procenty určen pouze u spoluvlastnictví podílové- ho. Oproti situaci, kdy každému z bezpodílových spoluvlastníků přísluší vlastnické právo k věci celé, když je současně omezeno vlastnickým právem dalšího bezpodílového spolu- vlastníka věci.

50 HOLUB, M. a kol. Občan a vlastnictví v českém právním řádu. 1. vyd. Praha: Linde, 2002. s. 185.

51 Xxxxxx, X. Xxxxxxx a nemovitosti. 1. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2003. s. 212. Původní právní úprava bytového vlastnictví z 60. let 20. století vycházela z monistické teorie, podle které byl výlučným předmětem byt a společné části byly předmětem osobního spoluvlastnictví. Současná právní úprava bytového vlastnictví vy- chází z dualistické teorie, podle této teorie je byt předmětem vedlejším, subjekt je jeho vlastníkem, a hlavním předmětem je budova, subjekt je zde spoluvlastníkem.

Do 1.8.1998 upravoval občanský zákoník spoluvlastnictví podílové i bezpodílové (tzv. „BSM“ – bezpodílové spoluvlastnictví manželů), poté bylo bezpodílové spoluvlast- nictví nahrazeno institutem společného jmění manželů.

4.6.1 Podílové spoluvlastnictví.

Podílové spoluvlastnictví nemá vymezen okruh subjektů, mezi kterými může k tomuto vztahu docházet, to znamená, že podílovými spoluvlastníky mohou být osoby příbuzné i osoby bez vzájemného příbuzenského vztahu.

Výše podílu vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnos- tech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Podílové spoluvlastnictví nikdy nezakládá žádnému spoluvlastníkovi práva ke konkrétně vymezené části věci. Velikost podílu vyjadřuje právní postavení spoluvlastníka k ostatním spoluvlastníkům, určuje jak se podílejí na výkonu práv a povinností k věci. Velikost podílu se vyjadřuje zlomkem nebo procenty.

Podílové spoluvlastnictví vzniká stejným způsobem jako vlastnické právo, i u něj se rozlišuje nabytí spoluvlastnického práva originárním nebo derivativním způsobem.

Obsahem jsou práva a povinnosti subjektů, která jsou obsahem individuálního vlastnictví i práva a povinnosti specifické pro spoluvlastnický vztah. Ty specifické se pak dělí do tří skupin podle toho, zda se týkají:

a) vzájemného vztahu mezi spoluvlastníky

U vzájemných vztahů mezi spoluvlastníky je rozhodující velikost podílu, která ur- čuje do jaké míry se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplívajících ze spo- luvlastnictví. Uplatňuje se princip majorizace, jenž znamená, že při hospodaření se společ- nou věcí nemusí všichni spoluvlastníci dosáhnout dohody, ale je rozhodná většina počítaná podle výše podílu.

b) vztahu všech spoluvlastníků k třetím osobám ohledně společné věci

U vzájemného vztahu všech spoluvlastníků ke třetím osobám, platí, že se spolu- vlastníci považují společně za jeden subjekt práva. Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně, jedná se tedy o vztah aktivní či pasivní solidarity, založený ze zákona.

c) vztahu jednoho spoluvlastníka k ostatním spoluvlastníkům ohledně jeho podílu

Vztah mezi spoluvlastníky má důsledky při převodu podílu. Pokud se spoluvlastník rozhodne převést52 svůj podíl, mají spoluvlastníci zákonné předkupní právo, s výjimkou situace převodu na osobu blízkou53. Pokud se spoluvlastníci nemohou dohodnout o výkonu předkupního práva, mají ze zákona právo podíl vykoupit podle velikosti svých podílů na věci. Dojde-li prodejem věci k porušení předkupního práva ostatních spoluvlastníků, nasta- ne relativní neplatnost smlouvy, tzn. na takovou smlouvu se pohlíží jako na smlouvu plat- nou, ledaže by se oprávněný spoluvlastník z předkupního práva neplatnosti právního úkonu dovolal. Předkupní právo podléhá tříleté promlčecí lhůtě.

Podílové spoluvlastnictví obecně zaniká stejnými způsoby, kterými dochází k zániku vlastnictví, ovšem z povahy podílového spoluvlastnictví vyplývá, že nikoho nelze nutit, aby napořád setrvával ve spoluvlastnickém vztahu; občanský zákoník proto připouští také jeho zrušení, a to dohodou nebo rozhodnutím soudu na návrh některého ze spoluvlast- níků.

4.6.2 Společné jmění manželů

Od 1. 8. 1998 občanský zákoník upravuje institut společného jmění manželů („SJM“), jenž nahradil bezpodílové spoluvlastnictví manželů, s tím že věci, které patřily do bezpodílového spoluvlastnictví manželů se staly součástí SJM. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že předmětem SJM jsou nejen věci, ale současně práva a závazky.

52 Část odborné veřejnosti dává s odkazem na smluvní předkupní právo přednost výkladu, že pojem „převod“ v § 140 OZ má význam převodu úplatného (tzn. že se nevztahuje na darovací smlouvy), stejně tak pojmem

„převést nelze rozumět situace, kdy dochází k přechodu spoluvlastnického podílu ze zákona nebo rozhodnu- tím orgánu veřejné moci. Např. Xxxxxxxxx In XXXXX, K. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komen- tář : úplný text zákona s komentářem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 1. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. s. 628 nebo Holub In HOLUB, M. a kol. Občanský zákoník : komentář. 1. svazek. 2 akt. a doplň. vyd. Praha: Linde, 2003. s. 905. Výše uvedenému svědčí i Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2764/99: „Institut předkupního práva mezi spoluvlastníky je prostředkem omezujícím právo spoluvlastníka v jeho dispozici s majetkem – ve volné možnosti úplatně převést svůj spo- luvlastnický podíl na třetí osobu.Rozdílný názor zastává např. Xxxxx In XXXXX, X. x kol. Občanské právo hmotné. 3 oprav. a doplň. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. s. 127 a 128.

53 Viz. § 116 OZ: Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v pomě- ru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

a § 117 OZ: Stupeň příbuzenství dvou osob se určuje podle počtu zrození, jimiž v řadě přímé pochází jedna od druhé a v řadě pobočné obě od nejbližšího společného předka.

Podle § 143 OZ společné jmění manželů tvoří majetek a závazky nabyté některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství; s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do vý- lučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní po- třebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci restitucí; a s výjimkou závazků týka- jících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahu- je míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhla- su druhého. Pokud se jeden s manželů za trvání manželství stane společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nedojde k založení účasti druhého manžela na této spo- lečnosti nebo družstvu, ledaže se jedná o bytové družstvo.

Předmětem SJM jsou tedy věci, dále jiná majetková práva (např. pohledávky, ob- chodní podíl) a závazky. SJM vzniká54 pouze uzavřením manželství (tzn. nevzniká u regis- trovaného partnerství nebo při nesezdaném soužití druha a družky).

Obsahem SJM jsou práva a povinnosti manželů, přičemž platí, že každý z manželů má stejná práva a povinnosti a vykonává je společně s druhým manželem. Obvyklou sprá- vu majetku v SJM může vykonávat každý z manželů, v záležitostech ostatních je, pod hrozbou neplatnosti úkonu, nutný souhlas obou manželů. Ke společnému obsahu patří pře- devším zásada zakotvená v § 145 odst. 4 OZ, že z právních úkonů týkajících se SJM jsou oba manželé oprávnění a povinni společně a nerozdílně (solidárně). To obecně znamená, že pokud jeden z manželů uzavře kupní smlouvu, vznikne oběma manželům společně závazek zaplatit kupní cenu, společně jim také vznikne právo na nabytí věci do vlastnictví.

Právní úkony týkající se vlastnických a jiných věcných práv manželů k nemovitostem v SJM nepatří mezi úkony související s obvyklou správou majetku, a proto k nim je třeba souhlasu obou manželů, jinak je takový právní úkon relativně neplatný. Ne- platnosti se ovšem nelze dovolávat u katastrálnímu úřadu, ale u účastníka úkonu, a v případě, že tento účastník neplatnost úkonu neuzná, tak u soudu. Pokud tedy učiní právní úkon týkající se nemovitosti pouze jeden z manželů, katastrální úřad musí takový úkon

54 Srov § 143a OZ, dle kterého lze formou notářského zápisu uzavřít smlouvu o změně rozsahu SJM. Oproti úpravě bezpodílového spoluvlastnictví účinné do 1.8.1998 umožňuje nynější úprava zúžit SJM i ohledně nemovitostí patřících do SJM či naopak rozšířit SJM o věci, které patřily do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. A § 148 OZ upravuje zúžení SJM soudem.

považovat za platný. Nedostatek souhlasu druhého z manželů proto nebrání povolení vkla- du do katastru. 55

SJM zaniká nejpozději se zánikem manželství, tj. rozvodem nebo smrtí jednoho z manželů. Během trvání manželství může zaniknout SJM pouze prohlášením konkurzu na majetek alespoň jednoho z manželů či rozsudkem soudu o trestu propadnutí majetku nebo jeho části alespoň jednoho z manželů. Po zániku SJM je nutné ho vypořádat. Občanský zákoník preferuje písemnou (za předpokladu vlastnictví nemovitostí) dohodu manželů o vypořádání SJM, pokud ovšem k dohodě nedojde, provede vypořádání soud, a to na zákla- dě návrhu kteréhokoli z manželů.

V § 150 odst. 4 je zakotvena zákonná domněnka, že pokud nedošlo do tří let od zániku SJM k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypo- řádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spolu- vlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.56

4.6.3 Kombinace SJM a podílového spoluvlastnictví

Na závěr této kapitoly je nutno uvést, že v praxi často dochází ke kombinaci SJM s podílovým spoluvlastnictvím, je-li např. podíl ve výši ½ na budově majetkem v SJM a podíl ve výší ½ ve vlastnictví právnické osoby, ve vztazích mezi právnickou osobou a manžely pak vystupují manželé jako jediný subjekt práva a pro tyto vztahy platí právní úprava podílového spoluvlastnictví, pro vztahy mezi manžely ovšem platí stále právní úprava SJM.

55 XXXXXXXX, X., XXXXXX, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitos- tem: komentář. 3. doplň. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2002.s. 444.

56 Pokud se jedná o nemovitosti podléhající evidenci v katastru, zapíše katastrální úřad vypořádání záznamem do katastru. Záznam se provádí na základě písemného souhlasného prohlášení bývalých manželů o tom, že došlo k uplatnění právní domněnky podle § 149 odst. 4 OZ.

5 EVIDENCE NEMOVITOSTÍ

5.1 Vývoj evidence

Pro správné pochopení nakládání s nemovitostmi je nutné alespoň ve stručnosti pojednat o jejich evidenci a postupech s vedením evidence souvisejícími. Evidence nemo- vitostí57 na našem území navazuje na veřejné knihy jako úřední seznamy, do nichž byly zapisovány nemovitosti a práva, s nimi související. Původně spadaly pod pravomoc soudů, byly veřejné povahy (všeobecně přístupné). Mezi tyto veřejné knihy patřily zejména po- zemkové knihy, železniční knihy a horní knihy. Druhou linií evidence nemovitostí, vzniklou z daňových účelů, byly pozemkové katastry. Pozemkové katastry tak sloužily jako jeden z nástrojů fiskální politiky státu a prošly složitým historickým vývojem, který vyvr- cholil v 50. letech 20. století zastavením jejich vedení a doplňování. K formálnímu zrušení katastrálního zákona z roku 1927 došlo až roku 1971. K obnovení katastrů v jejich dřívější obsahové podobě došlo 1.1.1993.

5.2 Katastr nemovitostí České republiky

Katastr nemovitostí se zabývá podrobným evidováním nemovitostí. Představuje soupis, popis a geometrické a polohové určení vybraných nemovitostí v České republice. Jeho součástí je evidence věcných práv – především vlastnictví, a dalších zákonem stano- vených práv k nemovitostem. Jedná se o ucelený, neustále aktualizovaný, počítačový in- formační systém tvořící jeden ze základních informačních systémů veřejné správy v České republice. Postupně je propojován s jinými odvětvovými registry veřejné správy; jako např. o automatizovaný daňový systém, registr ekonomických subjektů, centrální registr obyva- tel, číselník částí obcí apod. Přístup do katastru mají nově všechny místa CzechPointu.

Katastr nemovitostí byl zřízen katastrálním zákonem s účinností od 1.1.1993; tímto zákonem byla zrušena dosavadní evidence nemovitostí.

57 XXXXX, X. Xxxxxxxxxxx : koupě, prodej a další právní vztahy. 2. akt. vyd. Brno: Computer Press, 2007.s. 181-182.

K datu 1.1.1993 byl zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních or- gánech, zřízen Český úřad zeměměřičský a katastrální, současně byly zřízeny zeměměřič- ské a katastrální inspektoráty a hlavně katastrální úřady.

Třetím stěžejním zákonem, jenž nabyl účinnosti 1.1.1993, byl zákon o zápisech, jenž upravuje, způsob zápisu věcných práv. Neopominutelnou součástí právní úpravy ka- tastru nemovitostí je také prováděcí vyhláška č. 26/2007 Sb., jež nahradila vyhlášku č. 190/1996 Sb.

5.3 Předmět katastru nemovitostí

5.3.1 Nemovitosti, které jsou předmětem evidence v katastru

Jedná se zejména o pozemky v podobě parcel, budovy spojené se zemí pevným základem, byty a nebytové prostory, rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, aj. Podrobné vymezení je v ust. § 2 odst. 1 katastrálního zákona. Dle § 2 odst. 2 se však v ka- tastru se neevidují drobné stavby. Předmět katastru ještě upřesňuje prováděcí vyhláška č. 26/2007 Sb., konkrétně v ust. § 3 až 5.

Pozemky se v katastru evidují jako parcely, tj. pozemky zobrazené v katastrální mapě, geometricky a polohově určené a označené parcelním číslem. Pojem pozemek a par- cela je nutno důsledně odlišovat. Zatím co pozemek je část zemského povrchu oddělená od sousedních částí některou definovanou hranicí, parcelou je jen takový pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Zemědělské a lesní pozemky, jejichž hranice v terénu neexistují, se evidují ve zjednoduše- né evidenci.

Dle § 27 písm. k) katastrálního zákona je budova nadzemní stavba, která je prosto- rově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Tato defi- nice je doplněna v § 2 z. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů tak, že budova musí mít nejmé- ně dva prostorově uzavřené samostatné užitkové prostory, s výjimkou hal, a dále že roz- hodnutím vlastníka za budovu lze považovat rovněž sekci se samostatným vchodem, po- kud je samostatně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky uspořádána, že

může plnit samostatně základní funkci budovy. Budovy je nutno evidovat vždy s uvedením pozemků, na kterých stojí58.

5.3.2 Nemovitost, které nejsou předmětem evidence v katastru

V katastru se neevidují zejména drobné stavby. Podle ust. § 27 písm. m) katastrál- ního zákona se pro účely tohoto zákona drobnými stavbami rozumí stavby s jedním nad- zemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m² a výška 4,5 m, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a stavby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m² a výška 5 m.

5.4 Obsah katastru nemovitostí

Obsahem katastru jsou konkrétní údaje o objektech a skutečnostech, které jsou předmětem katastru. Obsah je hlavně vymezen v ust. § 3 a 4 katastrálního zákona a v ust. § 6 až 15 prováděcí vyhlášky č. 26/2007 Sb. Pro úkony týkající se nakládáním s nemovitost- mi vedenými v katastru jsou závazné podle § 20 katastrálního zákona tyto údaje:

• parcelní číslo,

• geometrické určení nemovitosti,

• název a geometrické určení katastrálního území.

Údaje tvořící obsah katastru musí být uspořádány tak, aby plnily zejména informační účel katastru, děje se tak pomocí katastrálního operátu uspořádaného podle katastrálních území. Katastrální operát se skládá z několika částí, uvedených v § 4 odst. 2 katastrálního zákona, obsah je podrobně specifikován v ust. § 16 až 20 prováděcí vyhlášky č. 26/2007 Sb.

58 Pozn. S tím v minulosti, a ojediněle i dnes, vznikaly problémy při uzavírání smluv a při vkladovém řízení. Při sepisu účastníci uváděli pouze budovu postavenou na pozemku parcele číslo, ale už znovu neuvedli po- zemek.

5.4.1 Katastrální operát

Katastrální operát tvoří:

a) Soubor geodetických informací, který zahrnuje katastrální mapu a ve stanove- ných katastrálních územích i její číselné vyjádření. Jsou upraveny tři formy katastrálních map: digitální katastrální mapa, digitalizovaná katastrální mapa, katastrální mapa analogo- vá (grafická).

b) Soubor popisných informací, který zahrnuje údaje o katastrálním území, o par- celách, o stavbách, o bytech a nebytových prostorech, o vlastnících a jiných oprávněných, o právních vztazích, právech a skutečnostech uvedených.

c) Souhrnné přehledy o půdním fondu, jež obsahují údaje o stavu a vývoji půdní- ho fondu České republiky, úhrnné hodnoty druhů pozemků a rozčlenění orné a zemědělské půdy do výrobních podoblastí. Přehled o půdním fondu je každoročně uveden se stavem k 31.12. ve Statistické ročence půdního fondu.

d) Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geo- detických informací,

e) Sbírka listin, která obsahuje rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny, na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru. Sbírka má vzhledem ke svému význa- mu přesně stanovený režim vedení, zaručující trvalou orientaci v této části katastrálního operátu.

5.5 Způsoby zápisu do katastru

Zápisy se provádějí do katastru třemi způsoby, je vždy nezbytné je od sebe náležitě rozlišovat. Obecný pojem zápis v sobě obsahuje vklad, záznam a poznámku, ovšem je nut- no dodat, že se za zápis považuje i výmaz týkající se některého z práv zapisovaných do katastru nemovitostí. Pouze vklad má konstitutivní účinky (právo vzniká vkladem), zá- znam a poznámka mají deklaratorní charakter. Druhy zápisu do katastru jsou definovány v ust. § 14 zákona o zápisech. Za vklad se považuje zápis do katastrálních operátů, zázna- my jsou úkony katastrálního úřadu, které nemají vliv na vznik, změnu nebo zánik práva a poznámky jsou úkony katastrálního úřadu, které jsou určeny k vyznačení skutečností nebo poměru vztahujícího se k nemovitosti nebo osobě a které nemají vliv na vznik, změnu nebo zánik práva.

5.6 VKLAD

5.6.1 Definice vkladu

V klad59 je bezesporu nejdůležitějším druhem zápisu do katastru. Zapisuje se do katastrál- ního operátu. Do katastru se tak věcná práva zapisují vkladem práva (nebo výmazem). Ke vzniku změně nebo zániku věcných práv dochází dnem vkladu do katastru. Vklad lze pro- vést jen na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu nebo výmazu vkladu do katastru nemovitostí. Právní účinky vkladu vznikají vždy až na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení, a to zpětně ke dni, kdy byl návrh na vklad do- ručen příslušnému katastrálnímu úřadu. Postup katastrálního úřadu při řízení o povolení vkladu je nastíněn v praktické části práce.

5.6.2 předmět vkladu

Předmětem vkladu do katastru jsou vlastnické právo, zástavní právo, práva odpoví- dající věcnému břemeni, předkupní právo s účinky věcného práva a další práva podle § 2 odst. 4 písm. b) až i) katastrálního zákona. Listiny na základě kterých je zapisován předmět vkladu do katastru jsou obsáhle vyjmenované v ust. § 36 prováděcí vyhlášky č. 26/2007 Sb., jedná se např. o smlouvy o převodu vlastnického práva, o zástavním právu, o věcném břemeni, o předkupním právu, různá prohlášení a dohody.

5.7 Vkladové řízení

Po sepisu návrhu na vklad a jeho doručení příslušnému katastrálnímu úřadu začne řízení o povolení vkladu. Katastrální úřady postupují při řízení o povolení vkladu nebo výmazu podle z.č. 500/2004 Sb., správního řádu, („správní řád“) pokud zákon o zápisech nestanoví jinak. Po sepisu návrhu na vklad a jeho doručení příslušnému katastrálnímu úřa- du začne řízení o povolení vkladu.

59 Pozn. Podrobně je v této kvalifikační práci, vzhledem k jejímu zadání, rozebrán jen vklad.

Obr. 1 Schéma řízení o povolení vkladu.

Zdroj: Vlastní tvorba.

Řízení zahajují příslušný katastrální úřad jen na písemný návrh účastníka nebo účastníků řízení. Doručený návrh na vklad katastrální úřad ještě tentýž den zaznamená v protokolu V (protokol o vkladech), označí jej číslem, vyznačí v něm den, měsíc, rok, hodinu a minutu doručení shodně podle podacího razítka.

Nejpozději následující pracovní den katastrální úřad vyznačí u příslušné parcely v katastru nemovitostí tzv. plombu, která vyznačuje, že práva k dané nemovitosti jsou do- tčena změnou. Plomba je vyznačena i na výpisu z katastru nemovitostí písmenem P u do- tčené parcely. Pro majitele výpisu z katastru nemovitostí vyznačená plomba znamená, že bez bližšího zkoumání, o jakou změnu práv se jedná, nelze využít údaje o dotčené parcele pro sepis smlouvy. Jen ze samotného faktu vyznačení plomby však v žádném případě nelze dovozovat, že vlastník dotčené nemovitosti je v nakládání s nemovitostí omezen.

Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu před svým rozhodnutím zkoumá náleži- tosti návrhu na vklad. Co musí návrh na zahájení řízení obsahovat stanoví ust. § 4 odst. 3 zákona o zápisech (označení katastrálního úřadu, identifikace osob a označení práv). K návrhu na vklad je nutno přiložit zákonem stanovené listiny, o jaké listiny se jedná sta- noví § 4 odst. 4 zákona o zápisech (nejčastěji kupní smlouva a nabývací listina). Katastrál- ní úřad v řízení o povolení vkladu před svým rozhodnutím zkoumá podle ust. § 5 zákona o zápisech náležitosti zaslaných listin. Katastrální úřad tyto skutečnosti zkoumá vždy ke dni, kdy byl podán návrh na vklad.

Poté může dojít k:

5.7.1 Přerušení řízení

K přerušení dojde podle § 64 správního řádu (např. nutnost vyřešení předběžné otázky, výzva k doplnění nebo přepracování návrhu).

5.7.2 Zastavení řízení

K zastavení řízení o povolení vkladu katastrálním úřadem dojde v situacích kdy: nedošlo k zaplacení správního poplatku navrhovatelem, a to ani do patnácti dnů od výzvy katastrálního úřadu, nedošlo k odstranění nedostatků návrhu po výzvě katastrálního úřadu, došlo k zpětvzetí návrhu navrhovatelem, a ostatní účastníci s tím souhlasí, existuje překáž- ka, že o této věci z téhož důvodu bylo zahájeno řízení u jiného správního orgánu, došlo k zániku věci nebo práva, kterého se řízení týkalo.

Rozhodnutí, jímž se řízení zastavuje, se doručuje všem účastníkům řízení. Proti rozhodnutí o zastavení řízení se lze odvolat do patnácti dnů od doručení, odvolání nemá odkladný účinek.

5.7.3 Zamítnutí vkladu práva

V situaci, že návrh na vklad nesplňuje podmínky stanovené zákonem a nedostatky nelze v návrhu odstranit, je návrh katastrálním úřadem zamítnut. Rozhodnutí o zamítnutí vkladu se doručuje všem účastníkům smlouvy, a to do vlastních rukou. Rozhodnutí musí mít všechny náležitosti stanovené zákonem v ust. § 68 a 69 Správního řádu.

Proti rozhodnutí je přípustný opravný prostředek, konkrétně se jedná o žalobu podle

§ 244 a násl. z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“) k příslušnému kraj- skému soudu, ve lhůtě dvou měsíců od doručení usnesení. Rozhodnutí o zamítnutí nabývá obecně právní moc marným uplynutím lhůty dvou měsíců pro podání žaloby.

5.7.4 Povolení vkladu práva

Pokud návrh na vklad splňuje všechny náležitosti, katastrální úřad rozhodne o po- volení vkladu. Povolení provádí katastrální úřad zápisem ve spisu, zápisem do spisu se rozhodnutí stane pravomocným. Účastníkům řízení se toto rozhodnutí neoznamuje, pouze v případech kdy vydá katastrální úřad písemné rozhodnutí o povolení vkladu, nabývá účin- nosti doručením všem účastníkům, jedná se např. o situace, kdy dojde k částečnému povo- lení vkladu. Proti rozhodnutí o povolení vkladu není přípustný žádný opravný prostředek, tedy ani žaloba ve správním soudnictví.

Na základě rozhodnutí o povolení vkladu věcného práva k nemovitosti katastrální úřad vloží právo do souboru popisných informací katastru nemovitostí, v případě, že je součástí smlouvy geometrický plán, vyznačí se změny v katastrální mapě.

Katastrální úřad dále vyznačí na všech předložených listinách doložku o provedení vkladu (je na ni uveden příslušný katastrální úřad, číslo jednací rozhodnutí, den zapsání vkladu, den vzniku právních účinků), k této doložce je katastrálním úřadem připojen otisk kulatého úředního razítka, datum a podpis odpovědného pracovníka. Právní účinky vkladu nastanou, jak již bylo několikrát zmíněno, ke dni doručení návrhu na vklad. Smlouva opat- řená doložkou je následně doručena katastrálním úřadem všem účastníkům.

5.7.5 závěrečné úkony v řízení

Po vkladu práva do katastru nemovitostí nebo po pravomocném rozhodnutí o zasta- vení řízení nebo rozhodnutí o zamítnutí vkladu dojde ke zrušení plomby, a poté katastrální úřad založí návrh, jedno vyhotovení nebo opis listiny s doložkou o povolení vkladu, pí- semné rozhodnutí o povolení vkladu (pokud bylo vyhotoveno) do souboru listin, který je součástí sbírky listin. Spis se poté zakládá do sbírky listin.

II. PRAKTICKÁ ČÁST

6 RIZIKA ÚČASTNÍKŮ UZAVÍRAJÍCÍCH SMLOUVU

V této kapitole bude poukázáno na nejčastější rizika pro účastníky kupní smlouvy o převodu nemovitostí.

6.1 Věcná břemena

Při výčtu rizik nelze opomenout věcná břemena, jež omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného, a to tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti (a změna vlastníka nemá na věcné břemeno vliv, tato věcná břemena mají trva- lý charakter, bývají zřizována jako časově neomezená, uspokojují zájmy všech dalších vlastníků věci); nebo patří určité osobě (oprávněný z věcného břemene je určen naprosto konkrétně a oprávnění svědčí pouze jemu. Smrtí fyzické osoby či zánikem právnické osoby dojde také k zániku věcného břemena). Vznik nového věcného břemene i zánik se zapisuje vkladem resp. záznamem do katastru nemovitostí. Nejčastěji se jedná o břemeno: bytu, bydlení, užívání a spoluužívání, cesty, chůze, jízdy, vstupu,provádění různých oprav, vede- ní potrubí, nadzemních a podzemních vod, aj. Dělení věcných břemen

6.1.1 Nejčastější rizika

Kupující by měl vždy vědět, zda na převáděné nemovitosti nevázne nějaké věcné břemeno. Je potřeba vždy vycházet z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí, věcná bře- mena omezující vlastníka nemovitosti jsou zapsána v části C. velký problém představují věcná břemena vzniklá ze zákona (nebývají vždy zapsány v části C výpisu) na základě řady veřejnoprávních předpisů, jako např. energetický zákon, vodní zákon, telekomunikační zákon, – jedná nejčastěji se o různé účelové stavby, zařízení či přístup k nim. Při koupi nemovitostí je tedy nanejvýš vhodné znát reálné poměry na nemovitosti, okolních pozem- cích a územně-plánovací dokumentaci pro místo, kde se nemovitosti nachází.

Naopak výhodná je koupě nemovitosti, u kterých svědčí vlastníkovi nemovitosti konkrétní břemeno zatěžující jinou nemovitost, tato břemena jsou zapsána v části B výpisu z katastru nemovitostí. Někdy by ani bez těchto břemen daná nemovitost nešla řádně uží- vat, jedná se např. o věcné břemeno přístupu přes cizí pozemek.

6.2 Zástavní práva

Zástavní právo je velmi rozšířený zajišťovací nástroj věcněprávní povahy, slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který pohledávce odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavní právo může vzniknout jen k individuálně určenému předmětu, s výjimkou věci hromadné, a individuálně určené pohledávce; a zásadně působí vůči všem vlastníkům zástavy, což zahrnuje i pozdější nabyvatele zástavy. Zástavní právo zásadně60 zaniká se zánikem hlav- ního závazku; samo o sobě není převoditelné, sleduje právní osud právní osud věci nebo zajišťované pohledávky nebo, na které vázne jako její právní vada.

Svými vlastnostmi patří nemovitosti k vyhledávaným zástavám. Prozaickým důvo- dem je, že nemovitost stojí na stejném místě, tím ji nelze přesunout mimo sféru dosahu věřitele. U nemovitostí narozdíl od movitých věcí zpravidla nedochází k rychlému poklesu hodnoty, často naopak hodnota časem narůstá. Počet zástav návrhů na vklad zástavních práv k nemovitostem od až do roku 2007 narůstal; tento trend se zastavil v důsledku hos- podářské krize, kdy bylo uzavřeno méně hypotečních úvěrů k financování bydlení obyvatel.

Obr. 2 Počet návrhů na vklad zástavního práva.

200000

180000

160000

140000

120000

100000

80000

60000

40000

20000

0

184258

175433

153144

142482

2006 2007 2008 2009

Zdroj: Vlastní zpracování. 61

60 Srov. § 172 OZ: „Zástavní právo nezaniká, vztahuje-li se i na nároky zástavního věřitele z odstoupení od smlouvy, podle které vznikla zajištěná pohledávka (§ 155 odst. 5).“

61 Na základě údajů Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního [online]. [cit. 2010-2-23]. Dostupný z WWW:<xxxx://xxxx.xx/Xxxxxxxx.xxxx?XXXXXXXXXx00&XXXXXXx00000&XXXXxXXX:00-XXX_XXX>.

6.2.1 zástavní právo – možná rizika

Je nutné si uvědomit, že smluvní zástavní právo k nemovitostem vzniká vkladem do katastru nemovitostí, konkrétně, jak už bylo výše v textu několikrát zdůrazněno, zpětně k datu podání návrhu na vklad, tedy dnem vzniku zástavního práva je den podání návrhu na vklad. U ostatních nemovitostí (neevidovaných v katastru), podniku či jiné hromadné věci, souboru věcí nebo věci movité k nimž má zástavní právo vzniknout, aniž by byly odevzdá- ny zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě musí být dle § 156 odst. 3 OZ zástavní smlouva sepsaná formou notářského zápisu; zástavní právo vzniká až zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky.

Kupující by se měl obecně raději vyhnout koupi nemovitostí zatížených zástavním právem, protože pokud dlužník nebude plnit svůj dluh, tak se věřitel může svůj dluh uspo- kojit z výtěžku zpeněžením zástavy, i když už patří novému vlastníkovi. Kupující by si proto měl vždy z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí zjistit, zda na nemovitosti není zástava. Problémem je, že ani aktuální výpis vždy k jistotě, že na nemovitosti nevázne zá- stavní právo, nestačí. V situaci, kdy je na povinného nařízen některý ze způsobů výkonů rozhodnutí, může být k nemovitosti zřízeno soudcovské zástavní právo, exekuční zástavní právo, zástavní právo na základě rozhodnutí finančního úřadu nebo správy sociálního za- bezpečení. Tato zástavní práva jsou k příslušné nemovitosti v katastru zapsána až po právní moci rozhodnutí, kterým jsou zřízena. Nejsou tedy vyloučeny případy, kdy je určitá nemo- vitost zatížena zástavním právem, avšak tato skutečnost není z katastru nemovitostí k datu uzavření kupní smlouvy zjistitelná, práva vznikají, na rozdíl od smluvně zřízených zástav- ních práv, právní mocí příslušného rozhodnutí. Pokud je nemovitost součást podniku, který je zastaven, je zástavní právo zapsáno v Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou ČR, informace o tom, zda je nemovitost zastavena jako součást podniku nebo souboru vě- cí, lze zjistit z tohoto rejstříku. Vzhledem k situaci, že ohledně podniku jako předmětu zá- stavy je doposud vedena řada teoretických sporů a judikatura je nedostatečná doporučuji vyhnout se koupi nemovitosti, která je součástí zastaveného podniku.

Kupující by měl znát vždy co nejlépe osobu podávajícího, jeho finanční situaci a závazky vůči případným dlužníkům. Lze jen doporučit aby si kupující na příslušném soudě vyžádal potvrzení, že na prodávajícího není nařízen výkon rozhodnutí resp. exekuce.

6.3 Předkupní právo

Při úplatném převodu nemovitosti by účastníci smlouvy vždy měli také vědět zda k nemovitosti existuje předkupní právo a oprávněný subjekt z tohoto práva. V případě nere- spektování předkupního práva se vystavují účastníci smlouvy značným rizikům.

6.3.1 předkupní právo – možná rizika

Může nastat několik situací:

a) Dojde k porušení smluvního předkupního práva s obligačními účinky. Pro kupu- jícího to nemá žádné následky, předkupní právo převodem nemovitosti na třetí osobu (ku- pujícího) zaniklo, avšak původně oprávněný se může domáhat na prodávajícím náhrady škody podle § 420 OZ.

b) Dojde k porušení smluvní předkupního práva s věcněprávními účinky zapsaného v katastru. Nebude to mít vliv na platnost kupní smlouvy, ale představuje to značné riziko pro kupujícího. Oprávněný z předkupního práva se může domáhat, aby mu kupující nabídl nemovitost ke koupi, tak vznikne kupujícímu povinnost nabídnout oprávněnému nemovi- tost ke koupi, a to za podmínek, za kterých mu měl původně nabídnout věc prodívající.

Pokud kupující odmítne tak učinit, má oprávněný možnost obrátit na soud, aby byl projev vůle kupujícího nahrazen soudním rozhodnutím. V situaci, kdy oprávněný toto svoje právo nevyužije, svědčí mu předkupní právo vůči kupujícímu.

c) Dojde k porušení zákonného předkupního práva spoluvlastníků dle § 140 OZ. Oprávněný se může domáhat vyslovení relativní neplatnosti právního úkonu, nebo se může na novém nabyvateli spoluvlastnického podílu domáhat, aby mu věc nabídl ke koupi. Po- kud oprávněný svého práva nevyužije, zůstane oprávněnému předkupní právo zachováno. Je-li na oprávněných více a nedohodnou-li se na konkrétním způsobu výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl všichni ostatní spoluvlastníci poměrně podle velikosti podílů.

6.4 Duplicitní zápis vlastnictví (duplicita)

Mezi laickou veřejností není o duplicitě velké povědomí, o to větší bývá překvapení vlastníka, když zjistí, že na nemovitost je zapsáno duplicitní vlastnictví v katastru nemovi- tostí. Z povahy vlastnického práva plyne, že je vyloučeno, aby jedna věc byla ve výlučném vlastnictví více vlastníků. V praxi je však situace často odlišná - existuje institut duplicitní- ho zápisu vlastnictví, jedná se o zvláštní případ zápisu práv do katastru nemovitostí, vyja- dřující nesoulad skutečného stavu a stavu evidovaného v katastru nemovitostí.

Duplicitní zápis vlastnictví brání osobám zapsaným na příslušném listu vlastnictví s nemovitostmi disponovat, a to až do doby vyřešení otázky, kdo je skutečným vlastníkem věci, duplicita je tedy překážkou převodu vlastnického práva k nemovitosti. Duplicitní zá- pis vlastnictví je veden v katastru nemovitostí do doby, dokud nebude doručena listina o tom, kdo ze zapsaných vlastníků nemovitosti je vlastníkem skutečným. Pravomoc rozho- dovat o tom, kdo je skutečným vlastníkem katastrálnímu úřadu nepřísluší. Kupující může snížit riziko, že v budoucnu dojde k duplicitnímu zápisu na kupovanou nemovitost jen zkoumáním původních nabývacích listin.

6.4.1 vznik duplicity

K zápisu duplicity musí vždy příslušný katastrální úřad přistoupit v situaci, kdy je doručeno postupně více pravomocných rozhodnutí a jiných listin, jimiž je katastrální úřad vázán, z nichž každá svědčí o vlastnictví jiné osoby k téže nemovitosti, nejčastěji se jedná o smlouvy ještě registrované státním notářstvím a usnesení v dědických řízeních. Současně

o tom vyrozumí osoby podle takto rozporných listin označené za vlastníky; vyrozumí je o možnosti odstranění duplicitního zápisu vlastnictví. Nejvíce problémů vzniklo v období let 1951 až 1964, kdy neexistoval skutečný přehled o převodech nemovitostí, protože kniho- vání nebylo povinné; v dalším období, tj. od roku 1964 do 1992 byla evidence nedůsledná a často neúplná; k vzniku duplicit také docházelo v restitučních řízeních.

Pro lepší pochopení vzniku duplicitního zápisu je vhodné popsat modelovou situace založenou na skutečných případech, kdy pan Nový prodal svému sousedovi panu Xxxxxxxx zahradu, smlouvu o převodu zahrady zaregistrovali na státním notářství, protože registrace u státního notářství byla podmínkou pro nabytí účinnosti smlouvy. Poté ovšem nedošlo

k předložení smlouvy na středisko geodézie k zápisu do evidence nemovitostí. Vznikla situace, kdy vlastnictví zahrady platně přešlo na pana Xxxxxx, ale v evidenci nemovitostí zůstal nadále zapsán pan Nový jako vlastník.

Po několika letech od prodeje zahrady pan Nový zemřel, bylo zahájeno dědické řízení, do soupisu aktiv po zůstaviteli panu Novém byla na základě výpisu z evidence ne- movitostí zařazena i převedená zahrada. Zahradu zdědil pravomocným usnesením jediný syn pana Nového a byl zapsán do evidence nemovitostí. Na začátku jednadvacátého století se rozhodl xxx Xxxxxx darovat zahradu svému vnukovi. Nechal si vyhotovit placený výpis z katastru nemovitostí a zjistil, že jako vlastník zahrady je evidován syn pana Nového. Za této situace nemohl darování uskutečnit, protože katastrální úřad by návrh na vklad musel zamítnout. Xxx Xxxxxx proto předložil katastrálnímu úřadu kupní smlouvu registrovanou státním notářstvím, kterou zahradu nabyl. Katastrální úřad poté vyznačil k pozemku dupli- citní zápis vlastnictví a vyrozuměl o tom vlastníky podle rozporných listin.

6.4.2 Řešení situace

Další postup už vždy závisí na ochotě a možnostech dotčených subjektů situaci ře- šit. Zákonnou možností odstranění duplicitního zápisu je dohoda duplicitně zapsaných vlastníků, a to např. ve formě dohody o uznání vlastnického práva či soudního smíru, další možností je jednostranné uznání vlastnického práva druhé osoby. Za situace, že se dupli- citní vlastníci dohodnou, kdo je skutečným vlastníkem nemovitosti, budou muset sepsat dohodu o uznání vlastnického práva nebo dohodu o narovnání. V opačném případě, když se nedohodnou, se musí obrátit na soud. Soud po podání žalob na určení právního vztahu určí kdo je a kdo není oprávněným vlastníkem.

Je nutno podotknout, že obecně se jedná o časově náročné spory trvající několik let. Na základě rozsudku o určení vlastníka odstraní katastrální úřad duplicitní zápis vlastnic- tví, dojde tak k souladu stavu evidovaného v katastru nemovitostí s faktickým stavem.

6.5 ÚHRADA KUPNÍ CENY

Kupní cena je podstatnou náležitostí kupní smlouvy, její určení a stanovení výše úhrady je vždy pro kupní strany jistý problémem. Prodávající obecně má obavy, aby byla kupní cena řádně a včas uhrazena, naopak kupující má obavy, aby nepřišel o peníze zejmé- na v situaci, kdy nedojde z různých důvodů ke vkladu vlastnického práva do katastru ne- movitostí. Smluvní strany mají většinou zájem rizika související s kupní cenou vyloučit nebo alespoň minimalizovat.

6.5.1 Nejčastější způsoby úhrady

a) Kupující zaplatí prodávajícímu kupní cenu před podpisem smlouvy. V tomto případě se kupující ocitá v nevýhodné situaci, protože ještě není jisté, zda bude smlouva nakonec uzavřena, nebo že dojde k podání resp. k povolení návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.

b) Kupující zaplatí následně po podpisu smlouvy nebo po podání návrhu na vklad. V tomto případě se kupující ocitá v nevýhodné situaci, protože ještě není jisté, že dojde k podání resp. k povolení návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.

c) Kupující zaplatí kupní cenu až po vkladu práva do katastru nemovitostí. V tomto případě se prodávající ocitá v nevýhodné situaci, protože již nemá vlastnické právo k nemovitostem a je v situaci, kdy není jisté, že kupující zaplatí řádně a včas celou kupní cenu. V situaci, že kupující v dohodnutém termínu nezaplatí kupní cenu, je to důvod pro prodávajícího odstoupit od smlouvy. Odstoupením od smlouvy se sice smlouva od počátku ruší a vlastníkem nemovitosti se stává opět prodávající, ale v katastru nemovitostí je stále zapsán jako vlastník kupující. V takovém případě pak prodávající nemá ani peníze, a v daném čase ani není zapsán v katastru jako vlastník nemovitostí. Zápis vlastnického prá- va zpět na prodávajícího lze provést na základě souhlasného prohlášení, nebo rozhodnutím soudu.

d) Ve smlouvě je zakotvena odkládací podmínka spočívající v tom, že smlouva nabývá účinnosti splacením kupní ceny, teprve splněním odkládací podmínky smlouva nabývá účinnosti a lze podat návrh na vklad - v nevýhodě je opět kupující, který nemá jis- totu, že vklad práva bude povolen a on se stane vlastníkem nemovitosti.

e) Prostřednictvím neodvolatelného dokumentárního akreditivu.

f) Složení kupní ceny do úschovy (advokátní, notářské, bankovní). Tento způsob se jeví, přestože zvyšuje náklady na převod nemovitosti, jako vyvážený a vhodný pro obě strany kupní smlouvy. Vyplacení peněz z úschovy je vázáno na předložení dokumentů spe- cifikovaných ve smlouvě. Kupující tak nepřijde o peníze, pokud nedojde k převodu vlast- nického práva. Prodávající má naopak jistotu, že obdrží peníze, pokud splní své povinnosti.

6.6 Odstoupení od smlouvy

K odstoupení od kupní smlouvy o převodu nemovitostí dojde na základě jed- nostranného právního úkonu podle § 48 OZ, jenž stanoví, že od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v občanském zákoníku stanoveno nebo účastníky dohodnuto, a že odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stano- veno nebo účastníky dohodnuto jinak. Nároky účastníků jsou pak stejné jako u neplatné smlouvy, protože se smlouva ruší od počátku, jsou si účastníci smlouvy povinni vrátit, co dle smlouvy obdrželi.

6.6.1 Rizika pro další nabyvatele

Větší problém nastává v situaci, kdy je již nemovitost převedena na třetí osobu. Nejčastěji jde o situaci, kdy podávající (původní vlastník) prodá nemovitost kupujícímu, a ten ji obratem prodá třetí osobě. Judikatura soudů se vyvíjela a měnila, což neprospívalo právní jistotě účastníků. Nejvyšší soud judikoval62, že platným a účinným odstoupením od kupní nebo jiné smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti se ve smyslu ustanovení § 48 odst. 2 OZ zrušují (zanikají) od počátku obligační a věcné (věcněprávní) účinky smlouvy, na základě které nabyl či měl nabýt účastník smlouvy vlastnické právo, a ve vlastnictví nemovitostí je tu stejný právní stav, jako kdyby ke kupní nebo jiné smlouvě o převodu vlastnictví nikdy nedošlo; to platí i v situacích, jestliže nabyvatel, dříve než došlo ke zruše-

62 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, ze dne 14.6.2006, sp.zn. 32 Cdo 2808/2004, obdobně rozhodl Nejvyšší soud ČR rozsudkem dne ze dne 19.4.2006, sp.zn. Cpjn 201/2005.

ní smlouvy odstoupením, nemovitost převedl na další osobu, a i kdyby další nabyvatel byl v dobré víře, že se stal jejím vlastníkem.

Část soudců i odborné veřejnosti s tímto názorem nesouhlasila. Ke změně došlo na základě nálezu Ústavního soudu, byla vyslovena tato zásadní právní věta: „Odstoupením od smlouvy podle § 48 odst. 2 OZ se, není-li právním předpisem nebo účastníky dohodnuto jinak, smlouva od počátku ruší, avšak pouze s účinky mezi jejími účastníky. Vlastnické právo dalších nabyvatelů, pokud své vlastnické právo nabyli v dobré víře, než došlo k od- stoupení od smlouvy, požívá ochrany v souladu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod a s ústavními principy právní jistoty a ochrany nabytých práv vyvěrajícími z pojmu demokra- tického právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy, a nezaniká.“ 63

Na základě nálezu ústavního soudu korigoval své předešlé závěry Nejvyšší soud ČR, blíže rozvádí institut „dobré víry“ a judikoval, že „Jestliže prodávající účinně odstoupí od kupní smlouvy o převodu nemovitostí podle § 517 odst. 1 OZ proto, že mu kupující ani v dodatečné přiměřené lhůtě nezaplatil dohodnutou kupní cenu, kupní smlouva se od po- čátku ruší (§ 48 odst. 2 OZ), avšak pouze s účinky mezi účastníky. Jestliže však další na- byvatel nemovitosti od prvního kupujícího nebyl v době uzavření druhé kupní smlouvy v dobré víře o tom, že zde není důvod, pro který by některá ze smluvních mohla účinně od- stoupit od první kupní smlouvy, vztahují se účinky odstoupení i na něj. Důkazní povinnost o existenci této dobré víry má další nabyvatel.“ 64

Jak už bylo několikrát zmíněno a z výše uvedeného vyplývá, že při koupi nemovi- tosti je třeba dbát zvýšené opatrnosti, zkoumat původní vlastníky a jejich nabývací tituly. Pokud někdo prodává nemovitost, kterou nabyl jen pár měsíců předem, je nutné speciálně zkoumat, zda nejsou důvody pro odstoupení od smlouvy na straně původního vlastníka, zvlášť když rozhodování soudu bylo po dlouho dobu nejednotné v této věci.

63 Nález Ústavního soudu ze dne 16.10.2007, sp.zn Pl. ÚS 78/06.

64 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, ze dne 30.1.2008, sp.zn. 31 Cdo 3177/2005.

7 ÚČASTNÍCI SMLOUVY A JEJICH DAŇOVÉ POVINNOSTI

Zejména kupující by si měl při uzavírání kupní smlouvy o převodu nemovitostí uvědomit, že s vlastnictvím nemovitostí a s jejich převodem či přechodem, spojují zákony povinnosti k placení daní. V souvislosti s nemovitostmi přicházejí jako daňové subjekty nejčastěji v úvahu vlastníci nebo spoluvlastníci nemovitostí, nájemci nemovitostí či jedno- tek, oprávnění držitelé nemovitostí, osoby oprávněné z věcného břemene a zástavní věřite- lé.

Z naší daňové soustavy se fyzických a právnických osob ve vztahu k nemovitostem týkají nejčastěji tyto daně:

7.1 Daň z nemovitostí

Daň z nemovitostí byla zavedena jako daň místo dřívější daně zemědělské, domov- ní daně a dislokačních poplatků. Daň se tedy skládá ze dvou částí; z daně z pozemků a z daně ze staveb a její právní úprava je obsažena v z. č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí.

7.2 Daň z převodu nemovitostí

Tato daň upravená v z. č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z pře- vodu nemovitostí, bezprostředně souvisí se samotným uzavřením kupní smlouvy; vybírá se za úplatné převody vlastnictví k nemovitostem, včetně nabytí nemovitosti při výkonu roz- hodnutí, insolvenčním řízení, vydržením a dále z hodnoty, která odpovídá zřízenému věc- nému břemenu nebo jinému plnění za úplatu při bezúplatném nabytí nemovitosti.

Z uvedeného vyplývá, že předmětem daně z převodu nemovitosti je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti a bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného obdobného plnění při darování nemovitosti.

Poplatníkem daně z převodu nemovitostí při uzavření kupní smlouvy o převodu nemovitosti je zásadně převodce, a v tomto případě je nabyvatel ručitelem. To má význam pro situaci, kdy převodce nezaplatí daň příslušnému správci daně, v tom případě může správce daně vymáhat daň i po nabyvateli nemovitosti.

Pokud se jedná o převod vlastnického práva k nemovitosti ze společného jmění manželů nebo do společného jmění manželů, jsou oba manželé samostatnými poplatníky a jejich podíly jsou stejné. V případě podílových spoluvlastníků je každý spoluvlastník sa- mostatným poplatníkem, každý platí daň podle výše svého podílu.

Základem daně je cena zjištěná podle z. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Účastníci smlouvy si mohou dohodnout cenu vyšší i nižší. Pokud je smluvní cena nemovi- tost vyšší než cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku, vypočte se daň z ceny sjed- nané. V opačném případě, je-li cena sjednaná nižší, je základem daně zjištěná cena podle zákona o oceňování majetku. Sazba daně z převodu nemovitostí činí 3% ze základu daně.

Od daně z převodu nemovitostí je mimo jiné osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví k novostavbě, na níž bylo vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí, nebo k dokončené novostavbě nebo rozestavěné novostavbě a stavba nebyla dosud užívá- na, a k bytu v nové stavbě a k bytu, který vznikl nástavbou, přístavbou nebo stavební úpra- vou, provedenou formou vestavby a byt nebyl dosud užíván, jestliže převodcem je fyzická či právnická osoba a převod stavby je prováděn v souvislosti s jejich podnikatelskou čin- ností, anebo je-li převodcem obec.

U daně z převodu nemovitostí je poplatník povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani z převodu nemovitostí nejpozději do konce 3. měsíce následu- jícího po měsíci v němž splnil skutečnosti vyjmenované v § 21 odst. 2 zákona o dani dě- dické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (např. vklad práva do katastru).

7.3 Daň dědická a daň darovací

Obě daně jsou upraveny v z. č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Daň dědická se jednorázově vybírá za bezúplatné nabytí majetku v důsledku úmrtí zůstavitele - fyzické osoby. Daň darovací se vybírá za bezúplatné nabytí majetku jinak než děděním, tj. jinak než v souvislosti s úmrtím fyzické osoby.

7.4 Daň z přidané hodnoty (DPH) a daň z příjmů

Daň z přidané hodnoty je upravena v z. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Předmětem je mimo jiné převod nemovitosti za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku.

Předmětem daně z příjmů upravené v z. č. 586/1992, Sb. o daních z příjmů, jsou kromě jiného příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z pronájmu nemovitostí a movitých věcí a ostatní příjmy.

7.5 Praktické příklady daňových povinností

Na názorném příkladě budou uvedeny jednotlivé daňové povinnosti pro různé ku- pující a prodávající.

Modelová situace, kdy se jedná o prodej rodinného domu se zahradou, cena domu je Kč 2.000.000,-, cena zahrady je Kč 500.000,-. Situace je různá vždy podle konkrétní osoby prodávajícího nebo kupujícího.

7.5.1 Podle prodávajících

a) Prodávající občan vlastnící danou nemovitost 10 let, z pohledu daně z příjmů fyzických osob je tento prodej osvobozen v souladu s ustanovením § 4 odst. 1) písm. b) zákona č. 586/1992 Sb, o daních z příjmů, neboť tento občan vlastnil nemovitost více než 5 let, nemusíme tedy zkoumat zda v nemovitosti bydlel, či ne. Pokud by tento občan vlastnil nemovitost po dobu kratší než je 5 let, potom by se zkoumalo v souladu s ustanovením § 4 odst. 1) písm. a), zda měl prodávající v nemovitosti, která je předmětem prodeje, bydliště po dobu 2 let bezprostředně před prodejem – týká se pouze rodinného domu v případě po- zemku vždy platí lhůta pětiletá.

Z pohledu daně z přidané hodnoty nepodléhá tento prodej zdanění, neboť občan ne- ní plátce daně a ani se tímto prodejem plátcem daně z přidané hodnoty nemůže stát, neboť k prodeji nemovitosti nedošlo v souvislosti s prováděním ekonomické činnosti.

Tento poplatník je povinen dle § 21 odst. 2 z. č. 357/1992 sb., o dani dědické, xxxx xxxxxxxx a dani z převodu nemovitostí podat místně příslušnému správci daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí. Sazba daně z převodu nemovitostí činí 3 % ze základu daně. Poplatníkem je v tomto případě převodce nemovitosti, nabyvatel je ručitelem. Základem daně z převodu nemovitostí je cena zjištěná podle z. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, platná v den nabytí nenovosti a to v případě, je–li cena nemovi- tosti sjednaná dohodou nižší, než cena zjištěná. Rozdíl cen nepodléhá dani darovací. Je–li však cena sjednaná vyšší, než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná. Pokud by- chom vycházeli z předpokladu, že cena sjednaná v našem modelovém příkladu je vyšší, než cena zjištěná, činila by částka daně z převodu nemovitosti, kterou platí prodávající Kč 75 000,-. Pokud by z nějakého důvodu prodávající daň z převodu nezaplatil, bude vymáhá- na na kupujícím jako ručiteli.

b) Prodávající občan nabyl prodávanou nemovitost měsíc, před jejím prode- jem. V tomto případě podléhá prodej výše uvedené nemovitosti zákonu o daních z příjmů, neboť není splněna podmínka osvobození zakotvená v § 4 odst. 1) písm. a) a b). Příjem z prodeje bude zdaněn u občana (nepodnikatele) v souladu s ustanovením § 10 odst. 1) písm.

b) zákona o daních z příjmů jako ostatní příjem. Výdajem bude cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, jde-li o věc zděděnou nebo darovanou cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí. Rozdíl mezi cenou sjednanou v kupní smlouvě a cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací (při nabytí nemovitosti) bude zdaněn podle

§ 10 sazbou 15 %, daň z převodu nemovitostí bude vypočtena a odvedena stejně jako v případě bodě za a). Tento příjem nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

c) Prodávající je fyzická osoba, která má prodávanou nemovitost zahrnutu v obchodním majetku. V tomto případě příjem z prodeje podlého dani příjmů fyzických osob dle ustanovení § 7 zákona o daních z příjmů, na poplatníka - prodávajícího se nevzta- huje osvobození zakotvené v § 4 zákona o daních z příjmů, nezkoumáme tedy, jak dlouho prodávající nemovitost vlastnil, či zda v nemovitosti bydlel. Získaný příjem bude ponížen o výdaj – nabývací (zůstatkovou) cenu nemovitosti zahrnuté v obchodním majetku prodáva-

jícího a to v případě, že prodávající uplatňuje výdaje ve skutečné prokázané výši, pokud uplatňuje výdaje paušálem, bude to výdaj ve výši 80 % pokud má podnikatel příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, 60 % u příjmů ze živností řemeslných, 50 % z ostatních živností a 40 % u ostatních podnikatelů. Rozdíl mezi příjmy a výdaji jsou dle ustanovení § 16 zákona o daních z příjmů zdaněny jednotnou sazbou 15 %, kolik však prodávající zaplatí daň skutečně, není možno vyčíslit, neboť výši odvedené daně u kon- krétní osoby ovlivňuje velké množství dalších faktorů jako jsou odčitatelné položky od základu daně a slevy na dani.

Tento příjem bude dále podléhat odvodům na sociální a zdravotní pojištění, sociální pojištění ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu, což je u sociálního pojištění 50 % rozdí- lu mezi příjmy a výdaji, u zdravotního pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu, což je 50

% rozdílu mezi dosaženými příjmy a výdaji. Daň z převodu nemovitostí bude vypořádána stejně jako v bodech a) a b). Pokud je prodávající fyzická osoba - podnikatel plátcem daně z přidané hodnoty, bude převod nemovitosti a pozemku osvobozen od povinnosti uplatnit daň na výstupu v souladu s ustanovením § 56 odst. 1 a 2 zákona o dani z přidané hodnoty, kdy převod staveb je osvobozen od daně po uplynutí tří let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby a to k tomu dni, který na- stane dříve. Převod pozemků je osvobozen o daně z přidané hodnoty vždy, s výjimkou pře- vodu stavebních pozemků.

d) Prodávajícím je právnická osoba, vlastnící prodávanou nemovitost. Předmě- tem daně jsou výnosy získané prodejem nemovitosti v daném zdaňovacím období (rozhod- ným dnem pro zaúčtování prodeje do výnosů je den, kdy byla žádost o zápis změny podána na příslušný katastr nemovitostí) snížené o náklady, které jsou tvořeny zůstatkovou cenou u prodávané nemovitosti, která je v průběhu let postupně odpisována do nákladů souladu s § 26 až 32 zákona o daních z příjmů v případě prodávané budovy a nabývací cena pozemku, ve které je pozemek evidován v účetnictví (pozemky se dle zákona o daních z příjmů neo- depisují). Rozdíl mezi výnosy a náklady jsou v roce 2010 zdaňovány zatím platnou sazbou daně z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Pokud je prodávající právnická osoba plát- cem daně z přidané hodnoty, bude převod nemovitosti a pozemku osvobozen od povinnosti uplatnit daň na výstupu v souladu s ustanovením § 56 zákona o dani z přidané hodnoty.

Daň z převodu nemovitostí bude vypočtena a odvedena tak, jak je uvedeno v předešlých bodech.

7.5.2 Podle kupujících

a) Kupujícím je občan (nepodnikatel), ten je povinen platit z nabytých nemovi- tostí daň z nemovitostí v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o dani z nemovitostí. Je povinen podat přiznání k dani z nemovitosti příslušnému správci daně do 31. ledna zda- ňovacího období, zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změně skutečností rozhod- ných pro daňovou povinnost které nastanou v průběhu zdaňovacího období se nepřihlíží. Daň z nemovitostí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována.

b) Kupujícím je podnikatel – fyzická osoba, tento zahrne nakoupené nemovitosti do obchodního majetku nejdříve ke dni zápisu změny v katastru nemovitostí. Nemovitost kromě pozemku může odepisovat v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o daních z příjmů, doba odepisování nemovitosti je 30 let, pokud se nejedná o budovu administra- tivní, pokud ano je doba odpisování 50 let, odpisy jsou zahrnovány do daňových výdajů podnikatele v případě, že vykazuje výdaje ve skutečně prokázané výši. Daň z nemovitostí je podnikatel – fyzická osoba povinen platit způsobem uvedeným v předešlém bodě.

c) Kupujícím je podnikatel – právnická osoba, tato proúčtuje nabyté nemovitosti na příslušné majetkové účty ke dni zápisu změny v katastru nemovitostí. Nemovitost kro- mě pozemku bude odepsána v souladu s platnými účetními a daňovými předpisy [viz. bod.b)], společnost je povinna platit daň z nemovitostí způsobem uvedeným v bodě b).

8 LIST VLASTNICKÝ A ROZBOR KUPNÍ SMLOUVY

8.1 Výpis z katastru nemovitostí – list vlastnický

Pro sepis a uzavření kupní smlouvy na nemovitost je nutné mít vždy k dispozici aktuální výpis z katastru nemovitostí prokazující stav zápisů k datu vyhotovení. Účastníci by měli být schopni správně číst v jednotlivých částech výpisu, proto budou v této kapitole praktické části práce jednotlivé části výpisu rozebrány.

List vlastnictví65 ve formě výpisu z katastru nemovitostí je veřejnou listinou proka- zující stav nemovitosti evidovaný v katastru nemovitostí k okamžiku vyhotovení listu vlastnictví (LV), pokud se listina skládá z více listů, musí být všechny pevně spojeny a spoj (přelepka) opatřen otiskem kulatého úředního razítka

Výpis je uspořádán jako LV s nemovitostmi nebo LV s byty a nebytovými prostory a je rozdělen na záhlaví a části A, B, B1, C, D, E, F (u LV s nemovitostmi).

Obr. 3 Záhlaví a část A výpisu.

Zdroj: Výpis z katastru nemovitostí, LV č. 80 pro k. ú. Střítež nad Bečvou, ze dne 2. 4. 2010.

65 KUBA, B, XXXXXXX, X. Katastr nemovitostí české republiky. 7 akt. a podst. změněné vyd. podle stavu k 1.3.2002. Praha : Linde Praha a.s., 2002. s.168-172.

8.1.1 Záhlaví výpisu z katastru nemovitostí

Obsahuje:

• údaj, že se jedná o Výpis z katastru nemovitostí a datum a čas, ke kterému je výpis vy- hotoven, a ke kterému prokazuje stav evidence katastru,

• kód a název okresu, obce a katastrálního území,

• číslo listu vlastnictví (80), listy vlastnictví jsou číslovány od čísla jedna s tím, že je vyhrazeno č. 1 pro bývalé místní národní výbory, popř. pro současné obce při přechodu majetku České republiky do majetku obce, č. 10001 zpravidla pro obce, č. 10002 pro Po- zemkový fond ČR, č. 11000 zpravidla pro neznámého vlastníka,

• údaj o tom, že v katastrálním území Střítež nad Bečvou jsou vedeny pozemky ve dvou číselných řadách, tzn. stavební parcely i pozemkové parcely, existují i katastrální území, kde jsou pozemky vedeny pouze v jedné číselné řadě (např. katastrální území Vsetín); v situaci, že jsou pozemky vedeny jen v jedné číselné řadě je nutno si dát pozor při sepisu smlouvy, aby parcela pod domem (zastavěná plocha a nádvoří) nebyla označena jako sta- vební nebo zkratkou St., což by mohlo mít za následek neurčitost smlouvy.

8.1.2 Část A

V části A pod nadpisem "Vlastník, jiný oprávněný" je:

• údaj, že se jedná o vlastnické právo,

• údaje o vlastníkovi (vlastnících), u fyzických osob jde o příjmení, jméno, akademický titul, trvalé bydliště včetně poštovního směrovacího čísla obce, u právnických osob ob- chodní firma, identifikační číslo a sídlo,

• u spoluvlastnictví je určen spoluvlastnický podíl k nemovitostem v části B,

• na zkoumaném LV konkrétně manželé Xxxxxxxxxxx vlastní polovinu nemovitostí ve společném jmění manželů, proto je před jejich jmény uvedena zkratka SJM, a každý z manželů je spoluvlastník k jedné čtvrtině nemovitostí; jedná se zde o kombinaci SJM a podílového spoluvlastnictví.

Obr. 4 Části B a C výpisu

Zdroj: Výpis z katastru nemovitostí, LV č. 80 pro k. ú. Střítež nad Bečvou, ze dne 2. 4. 2010.

8.1.3 Část B

Obsahuje údaje o nemovitostech, jež vlastní vlastníci zapsaní v části A, část B se

člení dále do oddílů:

• „Pozemky“ s údaji: parcelní číslo, druh parcely - zde se jedná o stavební parcelu č. 196, a zbylé dvě parcely jsou pozemkové, výměra parcel v metrech čtverečních, označení druhu pozemku, způsob využití, způsob ochrany;

• „Budovy“ s údaji: část obce (pokud je název části obce odlišný od katastrálního území, je ve smlouvě nutné uvést u budov název části obce), ve které budova s číslem popisným nebo evidenčním nebo bez čísla popisného a evidenčního, číslo popisné nebo číslo evi- denční, u budov bez čísla popisného a evidenčního je údaj bez čp./če., způsob využití bu- dovy (např. rod dům, rod. rekr, zem. stav aj.), případný způsob ochrany budovy, číslo par- cely nebo parcel, na kterých je budova evidována;

• u bytových domů „Jednotky“ s údaji: dům ve kterém jsou vymezeny, číslo jednotky, příp. popis umístění v domě, typ a způsob využití jednotky, výše podílu na společných čás- tech domu, příp. pozemku;

• v katastrálních územích, kde doposud neproběhla digitalizace „Pozemky evidované zjednodušeným způsobem“ s údaji: původ parcely zjednodušené evidence [Pozemkový

katastr (PK), Evidence nemovitostí (EN), Grafický příděl (GP)], parcelní číslo a výměra; v případě, že pozemek přešel změnou hranic z jiného katastrálního území, je uveden i název původního katastrálního území.

8.1.4 Část B1

U tohoto LV neobsahuje žádné údaje; může obsahovat:

• jiná věcná práva k nemovitostem (např. práva k cizím nemovitostem odpovídající věc- nému břemenu, právo stavby) a další práva, pokud byla zapsána podle dřívějších předpisů, s údaji o typu právního vztahu, s uvedením pro vlastnictví které nemovitosti uvedené v části B je právo zřízeno a k jaké nemovitosti,

• údaje o listinách, které byly podkladem k zápisu práva v části B1,

• odkaz na řízení, ve kterém je právo do katastru zapsáno nebo odkaz na položku výkazu změn.

Obr. 5 Část C výpisu.

Zdroj: Výpis z katastru nemovitostí, LV č. 80 pro k. ú. Střítež nad Bečvou, ze dne 2. 4. 2010.

8.1.5 Část C

Obsahuje konkrétní údaje o omezení vlastnického práva k nemovitostem v části B, tj.:

• omezení z práva odpovídajícímu věcnému břemeni, zde konkrétně věcné břemeno bytu k rodinnému domu čp. 148 ve Stříteži nad Bečvou a věcné břemeno užívání všech nemovi- tostí zapsaných v části B ze dne 9.12.1997 s údajem o datu právních účinků vkladu, údaje o oprávněném z věcného břemene, údaj o listině (název listiny – smlouva o věcném břemeni, číslo jednací - V3 4327/1997), která byla podkladem zápisu věcného břemene do katastru, s údaji o typu právního vztahu s uvedením nemovitosti v části B, ke které se omezení váže,

• odkaz na řízení, ve kterém je omezení vlastnického práva do katastru zapsáno,

• na LV v části C mohou být také zapsány poznámky, např. omezení dispozičních práv z titulu prohlášení konkurzu nebo z titulu předběžného opatření soudu, poznámka o nařízení exekuce; zatížení nemovitosti zástavním nebo předkupním právem, u zástavního práva výši jistiny zajištěné pohledávky s údaji o věřiteli a další údaje, u předkupního práva také údaje o oprávněném z předkupního práva.

Obr. 6 Část D a E výpisu.

Zdroj: Výpis z katastru nemovitostí, LV č. 80 pro k. ú. Střítež nad Bečvou, ze dne 2. 4. 2010.

8.1.6 Část D

U tohoto LV neobsahuje žádné údaje; může obsahovat:

• poznámky, informace souvisejících s nemovitostí, jako jsou např. informace o zahájení pozemkových úprav, o zápisu v záznamu pro další řízení, o zahájené obnově v řízení správního orgánu, o opravě chyby katastrálního operátu, o změně hranic katastrálního úze- mí, o podané námitce vůči obnovenému katastrálnímu operátu, příp. další informace, o kterých to zákon stanoví,jiné zápisy, bližším způsobem vysvětlující či doplňující zápisy v částech A, B, B1 a C, údaje o listinách, jež byly podkladem k zápisu do části D, odkaz na řízení, ve kterém je zapsána změna údajů v části D, příp. odkaz na položku výkazu změn.

8.1.7 Část E

Obsahuje:

• údaje nabývacích titulech vlastníků/spoluvlastníků; zde několik listin, konkrétně man- želé Jadrníčkovi nabyli do bezpodílového spoluvlastnictví (dnes SJM) polovinu domu kupní smlouvou z roku 1983, dům byl v roce přestavěn a zvětšen o jedno nadzemí podlaží, tomu odpovídá kolaudační listina z roku 1987, v roce 1997 bylo převedeno darem vlastnic- tví k druhé polovině domu Xxxx Xxxxxxxxxxx. V roce 2000 daroval Xxx Xxxxxxxxx polovinu ze svého výlučného podílu manželce, nastal tak konečný stav na LV, kdy polovinu domu mají manželé Xxxxxxxxxxx v SJM a každý vlastní podíl ve výši ¼.

• obecně část E obsahuje údaje o oprávněných osobách, k nimž se listina váže a odkaz na řízení, ve kterém je zapsána změna údajů podle nabývacích listin u nově zapisovaných úda- jů, příp. odkaz na položku výkazu změn u údajů zapsaných před převodem do informační- ho systému katastru nemovitostí.

Obr. 7 Část F a závěr výpisu

Zdroj: Výpis z katastru nemovitostí, LV č. 80 pro k. ú. Střítež nad Bečvou, ze dne 2. 4. 2010.

8.1.8 Část F a závěr výpisu

Obsahuje u parcel zemědělských pozemků uvedených v části B: parcelní číslo nebo původní parcely, jedná-li se o parcelu ve zjednodušené evidenci, kód BPEJ a výměru, po- kud do parcely zasahuje více BPEJ, jsou u parcely uvedeny kódy všech zasahujících BPEJ a jim odpovídající výměry bonitních dílů parcely.

V závěru výpisu z katastru nemovitostí jsou uvedeny informace o řízení, kterými jsou dotčeny právní vztahy k nemovitostem, další upozornění, číslo jednací, název katast- rálního úřadu (v případě vyhotovení výpisu katastrálním úřadem), datum a čas vyhotovení výpisu, jméno příjmení a podpis vyhotovitele, otisk kulatého úředního razítka.

8.2 Kupní smlouva – rozbor

Pro uvedení toho, jak nejlépe postupovat při převodu nemovitostí, provedu mode- lový rozbor smlouvy. Vybral jsem vzorovou kupní smlouvu používanou advokátem zave- dené rožnovské advokátní kanceláře. Ustanovení vzoru kupní smlouvy a vždy psány kurzí- vou, komentář rozebírající jednotlivé části listiny a návrhy je standartním písmem. Je nutné podotknout, že advokát vždy vzorovou smlouvu upravuje „na míru“ konkrétní situaci a klientele.

Kupní smlouva

uzavřená v souladu s ust. § 588 a násl. z. č. 40/1964 Sb. (občanského zákoníku) v platném znění, níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi dle svého prohlášení k právním úkonům způsobilými účastníky:

I. Pan(í) .................... ........................, r.č. .........................., bytem.................................

(dále jen „Prodávající“) a

II. Pan(í) .................... ........................, r.č. .........................., bytem.................................

(dále jen „Kupující“)

Komentář:

V hlavičce je uvedeno o jaký typ smlouvy se jedná, podle jakých ustanovení našeho platného právního řádu se smlouva řídí. Kupní smlouva se vždy řídí občanským zákoní- kem. Identifikace smluvních stran vzorové smlouvy je dle mého názoru plně dostačující.

Pro smlouvu je nutné vždy precizně identifikovat účastníky smlouvy, pro zjednodu- šení a předcházení chybám jsou účastníci níže ve smlouvě označováni jako prodávající a kupující.

U fyzických osob se zásadně uvádí označení pan nebo paní, případně akademický titul před i za jménem, křestní jméno a příjmení ve tvaru v jakém jsou uvedena v rodném listě a úředních průkazech prokazujících totožnost (občanský průkaz, cestovní pas); je nut- né se vyvarovat zdrobnělin nebo domáckých pojmenování, dále se uvádí rodné číslo (v tom případě již není nutné už uvádět datum narození) a místo trvalého pobytu (vedle něj se ně- kdy uvádí adresa pro doručování, je-li odlišná).

Pokud je účastníkem právnická osoba, obvykle obchodní společnost nebo družstvo, uvádí se obchodní firma (název), sídlo společnosti, identifikační číslo (IČ), často se uvádí i rejstříkový soud (Krajské soudy nebo Městský soud v Praze), u kterého je společnost za- psána, oddíl a číslo vložky, a údaje fyzické osoby, která buď jménem společnosti jedná, nebo která společnost zastupuje. Fyzická osoba musí být způsobilá k právním úkonům. V případě, že kupní smlouvu o nemovitosti uzavírá nezletilá osoba, musí být zastoupena zá- konným zástupcem a tento právní úkon musí být schválen soudem.

I.

Prodávající je na základě Smlouvy ....................................čj ,

ze dne výlučným vlastníkem těchto nemovitostí:

budova č. p. ….postavená na pozemku parc. č ,

pozemek parc. č. St zastavěná plocha a nádvoří,

pozemek parc. č ,

pozemek parc. č ,

v části obce..................... a v katastrálním území ,

vše zapsané na listu vlastnictví č. ……, pro obec......................, katastrální úze-

mí..................... a část obce ………………………., včetně všech součástí a příslušenství. (dále jen „Nemovitosti“)

Komentář:

V článku I. je vymezen předmět kupní smlouvy. Popisují se zde nemovitosti ve vlastnictví prodávajícího. Přesná identifikace předmětu koupě je podstatnou náležitostí kupní smlouvy. Nejprve se uvádí na základě jaké právní skutečnosti prodávající nemovi- tosti nabyl, nejčastěji se jedná o kupní nebo darovací smlouvu, dříve často o tzv. odstupní smlouvu, uvádí se spisová značka smlouvy nebo číslo jednací (např. RI 1014/1971).

Nemovitosti musí být přesně označeny v souladu s § 5 katastrálního zákona. U bu- dov je nutno uvést číslo popisné (čp. nebo č.p.), číslo evidenční (če. nebo č.e.), u budov, jimž nebylo popisné ani evidenční číslo přiděleno se musí uvést, že se jedná o budovu bez čísla popisného/evidenčního (bez čp./če. nebo bez č.p./č.e.), způsobem jejího využití a v případě budov s číslem popisným či evidenčním též příslušností budovy k části obce, po- kud je název části obce jiný než název katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena, dále zákon předepisuje uvést přesné označení pozemku, na kterém je budova postavena. Ve vzoru je uvedeno, u popisu nemovitosti: „včetně všech součástí a příslušenství“. Součásti se převádějí i bez uvedení ve smlouvě, u příslušenství důrazně doporučuji vypsat, o jaké konkrétní příslušenství se jedná.

Pozemky musí být označeny parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území. To v praxi nečiní žádné problémy. Ovšem v katastrálním zákoně v § 5 odst. 1 písm.

a) je výslovně stanoveno, že v případě, že jsou v katastrálním území vedeny pozemky ve dvou číselných řadách, musí být uveden údaj, zda se jedná o pozemkovou nebo stavební parcelu. U stavebních parcel je toto ustanovení odbornou veřejností beze zbytku respekto- váno (většinou uvádí parcela číslo st. nebo stavební parc. č. ). Naprosto odlišná situace je u pozemkových parcel, většina smluv, podání i soudních rozhodnutí, v katastrálních úze- mích, kde je vedena dvojí číselná řada, u pozemkových parcel uvádí pouze parcela číslo, namísto pozemková parcela číslo. Současná praxe katastrálních úřadů při vkladových říze- ních tento stav toleruje.

Ve smlouvách o převodu nemovitostí bývá kromě výše uvedených údajů uvedena výměra pozemků; vzhledem k tomu, že tento údaj není povinnou náležitostí listin pro zápis do katastru nedoporučuji tento údaj uvádět, pokud na něm účastníci vyloženě netrvají, pro- tože se může jednat o potencionální zdroj chyb ve smlouvě (výměra se často změnila po tzv. digitalizaci katastru)

II.

1.) Prodávající touto kupní smlouvou prodává Kupujícímu Nemovitosti včetně všech součástí a příslušenství popsané v čl. I. této kupní smlouvy.

2.) Kupující Nemovitosti včetně všech součástí a příslušenství popsané v čl. I. této kupní smlouvy kupuje a přijímá do svého výlučného vlastnictví a zavazuje se za ně uhradit do- hodnutou kupní cenu.

Komentář:

Dle ust. § 37 OZ musí být projev vůle určitý a srozumitelný. Nestačí označení smlouvy jako kupní, ze smlouvy musí jednoznačně vyplývat vůle prodávajícího nemovitos- ti prodat a vůle kupujícího nemovitosti koupit a zaplatit za ně dohodnutou kupní cenu. Zá- kon nestanovuje přesnou formulaci projevu vůle, je však vhodné, aby smlouva obsahovala formulace „prodávající - prodává“ a „kupující - kupuje“.

III.

Prodávané Nemovitosti jsou popsány a oceněny ve znaleckém posudku vyhotoveném

................. ...................., jmenovaným ..................... soudem v ........................, ze dne

................, č. ..............

Komentář:

Znalecký posudek není nutné vyhotovovat kvůli samotné kupní smlouvě o převodu nemovitostí. Vyžaduje ho místně příslušný finanční úřad kvůli vyměření daně. Znalecký posudek je vždy vodítkem pro stanovení ceny, dále je v něm podrobně popsán stav převá- děných nemovitostí (vady), je v něm i popis staveb nezapsaných v katastru nemovitostí (vedlejších staveb), tvořících příslušenství nemovitosti (hlavní stavby).

IV.

1.) Celková kupní cena je stanovena dohodou smluvních strana a činí Kč.....................

(slovy korun českých);

z toho kupní cena za budovu čp. ..... post. na pozemku parc. č. St. činí Kč (slo-

vy korun českých),

a cena za pozemky parc. č. St. .... zastavěná plocha a nádvoří, parc. č zahrada, parc.

č. ..... ostatní plocha činí Kč..................... (slovy korun českých).

2.) Kupující se zavazuje uhradit dohodnutou kupní cenu tímto způsobem :

Advokátní kancelář na přání klientů volí z několika variant způsobů úhrady kupní ceny:

a) ke dni podpisu smlouvy

Dohodnutá celková kupní cena ve výši Kč (slovy:

....................................... korun českých) byla Kupujícím Prodávající uhrazena v plné výši ke dni podpisu této kupní smlouvy, což Prodávající stvrzuje svým podpisem na smlouvě.

b) úhrada do advokátní (příp. notářské či bankovní) úschovy

Kupující se zavazuje uhradit celkovou kupní cenu nejpozději do .............dnů od podpisu této kupní smlouvy, na účet úschovy na základě samostatně uzavřené smlouvy o úschově ze dne .................., uschovatel: JUDr , advokát, Advokátní kance-

lář ................. se sídlem................. ul. .......... čp. ....., č. osvědčení ČAK .......... : účet úschovy advokáta vedený u České spořitelny, a.s., číslo účtu: /0800.

Kupní cena je uhrazena dnem připsání finanční částky na účet úschovy specifi- kovaný v tomto ustanovení smlouvy.

Celková kupní cena ve výši Kč .............. (slovy: ................................ korun čes- kých) bude uschovatelem z úschovy Prodávajícímu vyplacena na účet číslo

...................../...... u .....................a.s. do ......dnů poté, co kteroukoliv ze smluvních stran budou uschovateli předloženy tyto dokumenty/listiny:

a) ,

b) ,

c) ,

d) ,

c) úhrada bankovním úvěrem

Celkovou kupní cenu ve výši Kč .............. (slovy: ................................ korun čes-

kých) uhradí Kupující z ...................... úvěru, poskytnutého ............................. a.s.., se

sídlem.............., IČ (dále jen „Banka“), po splnění podmínek Banky, připsá-

ním na účet Prodávajícího číslo ................./........., a to nejpozději do dnů ode dne,

kdy bude předložen originál nebo ověřená kopie výpisu z katastru nemovitostí – Listu

vlastnictví č. ....., pro obec............. a katastrální území..............., kde bude Kupující v „části A“ zapsán jako výlučný vlastník Nemovitostí, a na kterém nebudou,

s výjimkou zástavního práva ve prospěch Banky zajišťujícího ................. úvěr poskyto- vaný Kupujícímu na úhradu kupní ceny,

zapsány v „části C“ žádné právní vady, tj. zejména žádná věcná práva ve prospěch třetích osob.

d) úhrada dokumentárním akreditivem

Celkovou kupní cenu ve výši Kč .............. (slovy: ................................ korun čes- kých) uhradí Kupující neodvolatelným dokumentárním akreditivem na částku Kč

......................... Otevření neodvolatelného akreditivu zajistil Kupující ve prospěch Prodá- vajícího na dobu dní (nebo měsíců), s automatickým jednorázovým prodloužením o

dalších ........dnů (měsíců) u ............................. a.s., se sídlem ,

IČ:.................... (dále jen „Banka“); tyto finanční prostředky může Prodávající čerpat oproti předložení těchto dokumentů/listin Bance:

a) ,

b) ,

c) ,

Na základě splnění výše uvedených podmínek k čerpání akreditivu poukáže Ban- ka částku, na kterou zní akreditiv ve prospěch Prodávajícího, na jím určený účet čís- lo……………/……, vedený u a.s.

Komentář:

Spolu s precizním popisem předmětu smlouvy je stanovení kupní ceny neopominu- telnou náležitostí kupní smlouvy o převodu nemovitostí. Podle ust. § 2 z. č. 526/1990 Sb. o cenách, se cena sjednává dohodou stran, dohoda o ceně je dohoda o výši ceny nebo o způsobu, jakým bude cena vytvořena za podmínky, že tento způsob cenu dostatečně určuje. Dohoda o ceně vznikne také tím, že kupující zaplatí bezprostředně před převzetím nebo po převzetí zboží cenu ve výši požadované prodávajícím.

Způsob úhrady kupní ceny je pro účastníky smlouvy vždy důvodem k složité disku- zi. Prodávající má z povahy věci obavy, aby byla celá kupní cena kupujícím řádně a včas

uhrazena, kupující má zas obavy, aby nepřišel o své finanční prostředky vynaložené na úhradu kupní ceny, a to zejména v případě, že nedojde k vkladu vlastnického práva do ka- tastru nemovitostí. V případě, že ne dohodnutá kupní cena není zaplacena, je dán důvod pro odstoupení od smlouvy.

Počet kupních smluv, kde k zaplacení peněz dojde bezprostředně před (resp. během nebo ihned po) podpisem smlouvy, neustále klesá, zejména z důvodů rizik a náročnosti na disponibilní kapitál. Je nutné upozornit, že hotově je možno platit jen do částky EUR 15.000,-. (což je k 11.3.2010 asi Kč 390.000,-), z.č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti v § 4 uvádí, že poskytovatel platby, jejíž výše překračuje limit 15.000 EUR je zásadně povinen provést platbu bezhotovostně, a že platba v české nebo jakékoliv cizí mě- ně se pro účely tohoto zákona přepočte na měnu EURo směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby. Do limitu se zapo- čítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené kupujícím prodávajícímu v průběhu jednoho kalendářního dne, překračuje-li platba limit, je prodávající povinen na výzvu ku- pujícího sdělit bez zbytečného odkladu číslo účtu u peněžního ústavu, na který má být plat- ba poukázána.

V současnosti většina úplatných převodů nemovitostí probíhá v rámci úvěrování finančními institucemi, nejčastěji hypotečním úvěrováním bank. Banky zpravidla vyžadují, jako podmínku k uvolnění finančních prostředků, doložení potvrzeného návrhu na vklad, s vyznačenou spisovou značkou (není poté už nutné předkládat výpis z katastru nemovitos- tí s vyznačeným vlastnickým právem kupujícího).

Rostoucí oblibu má úhrada kupní ceny do advokátní (notářské nebo bankovní) úschovy; je vždy nutné určit výši kupní ceny, termín zaplacení, účet prodávajícího, na který budou peněžní prostředky z úschovy vyplaceny poté, co budou předloženy příslušné doku- menty. Pro užití neodvolatelného dokumentárního akreditivu platí v zásadě to samé. Pro- dávající a kupující musí vždy souhlasit se smluvními podmínkami těchto instrumentů.

Příslušné dokumenty například jsou:

a) Originál nebo opis výpisu z katastru nemovitostí – list vlastnictví, pro příslušné katastrální území, ve kterém je kupující v části A uveden jako vlastník nemovitostí.

b) Předmětná kupní smlouva, kde bude příslušným katastrálním úřadem ve pro- spěch kupujícího vyznačeno povolení vkladu.

c) Originál nebo opis návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí kupujícího dle předmětné kupní smlouvy, a to s razítkem podatelny příslušného katastrál- ního úřadu s vyznačením skutečností, že spolu s povinnými přílohami byl řádně doručen.

d) Originál nebo opis výpisu z katastru nemovitostí – list vlastnictví, pro příslušné katastrální území, kde je vyznačena plomba, což nesporně deklaruje probíhající řízení o povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch kupujícího.

V.

1.) Prodávající prohlašuje, že prodává Nemovitosti, popsané v článku I. smlouvy, ve sta- vu odpovídajícím jejich opotřebení a dále prohlašuje, že mu nejsou známy žádné vady nemovitostí, na které by měl povinnost kupujícího upozornit.

2.) Prodávající dále prohlašuje, že na Nemovitostech neváznou žádné dluhy, věcná bře- mena, zástavní práva (kromě zástavního práva ve prospěch Banky, které zajišťuje

..............úvěr poskytnutý Kupujícímu na úhradu kupní ceny, v případě úhrady kupní ceny bankovním úvěrem) ani jiné právní povinnosti či omezení, a že jim nejsou známy žádné faktické či právní vady prodávaných nemovitostí, které by bránily prodeji kupujícímu.

3.) Prodávající se zavazují předat kupujícímu prodávané nemovitosti k jejich řádnému užívání nejpozději do ............... dnů ode dne doručení této smlouvy s vyznačenou dolož- kou o provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch Kupujícího do katastru nemovi- tostí. Prodávající se zároveň zavazuje s předáním Nemovitostí předat Kupujícímu veške- rou dokumentaci k prodávaným Nemovitostem.

VI.

Prodávající a Kupující prohlašují, že Prodávající Kupujícího se stavem nemovi- tosti ke dni uzavření kupní smlouvy seznámil, že se Kupující podrobně seznámil se zna- leckým posudkem podle článku III. této smlouvy a dále prohlašují, že kupujícímu je stav nemovitosti znám a v tomto stavu nemovitost od prodávajícího kupuje a přejímá.

Komentář k čl. V. a VI.:

Ve smlouvě by mělo být vždy uvedeno v jakém stavu jsou převáděné nemovitosti, tzn. popsány jejich vady. Povinnost upozornit na vady vyplývá z ust. § 596, 611, 629 OZ. Může se jednat o faktické vady (špatná střecha, plíseň, popraskaná zeď aj.), vady je vždy nutno vyjmenovat, nestačí jen konstatovat, že převáděné nemovitosti mají vady; nebo se

jedná o právní vady (nejčastěji zástava, věcná břemena). Faktické vady by měly být popsá- ny ve znaleckém posudku. Často dochází k tomu, že si kupní strany, aby ušetřily, sepisují smlouvu samy bez právně vzdělané osoby a případné vady nemovitostí ve smlouvě neuve- dou. Kupující by měl vždy zkoumat co nejvíce podkladů (výpis z katastru, znalecký posu- dek na nemovitosti, a listiny na základě kterých nemovitosti nabyl prodávající) a měl by vždy osobně obhlédnout (nejlépe za přítomnosti odborníka) nemovitosti.

V případě, že věc je pro své vady neupotřebitelná, má kupující dle ust. § 597 OZ právo od smlouvy odstoupit, toto právo má i v situaci, pokud byl prodávajícím ujištěn, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže jako nepravdivé.

Důležitým bodem je i ustanovení o smluveném termínu a způsobu předání a převze- tí nemovitostí. Doporučuje se sepsat předávací protokol, a to zejména s ohledem na pří- padné skryté vady nemovitostí.

VII.

Závazkový právní vztah vyplývající z této smlouvy vzniká mezi účastníky smlouvy jejím podpisem. K přechodu vlastnického práva na kupujícího dojde provedením vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na Katastrálním úřadu pro kraj, Ka-

tastrálním pracovišti , kdy smlouva nabývá věcné účinnosti. Právní účinky vkla-

du vlastnického práva vznikají na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního pra- coviště o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen katastrálnímu pracovišti.

VIII.

1.) Na základě této smlouvy bude po povolení Katastrálním úřadem pro kraj,

Katastrálním pracovištěm , proveden vklad vlastnického práva ve prospěch Ku-

pujícího dle smluvního projevu učiněného mezi účastníky v článku II. této smlouvy.

2.) V případě, že příslušný katastrální úřad zamítne povolení vkladu vlastnického práva na kupujícího, zavazují se účastníci kupní smlouvy k odstranění vytčených vad do 14 dnů, a to dodatkem k této smlouvě nebo novou kupní smlouvu, aby byly vytýkané vady odstraněny, případně že na pokyn příslušného katastrálního úřadu návrh na vklad nále- žitě doplní.

Komentář k čl. VII. a VIII.:

Ustanovení čl. VII. je spíše informativní pro účastníky smlouvy. Důležité je ustano- vení čl. VIII. odst. 2, kde se účastníci zavazují ke konkrétnímu postupu, pro případ mož- ných problémů při vkladovém řízení. To je v každé kupní smlouvě o převodu nemovitostí vhodné zakotvit.

IX.

1.) Daň z převodu nemovitostí dle příslušných právních předpisů hradí Prodávající. Podle ust.§ 21 odst.2 písm.a) zák.č. 357/1992 ve znění změn a doplňků, je povinen pro- dávající podat místně příslušnému správci daně vyplněné přiznání k dani z převodu ne- movitostí, a to nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž bude dle této kupní smlouvy zapsán vklad vlastnického práva ve prospěch kupujícího do ka- tastru nemovitostí.

2.) Daň z převodu nemovitostí je ve smyslu ust.§ 18 odst. 2 zák.č. 357/1992 ve znění změn a doplňků splatná ve stejné lhůtě, která je stanovena pro podání daňového přiznání.

3.) Správní poplatek spojený s návrhem na vklad do katastru nemovitostí hradí kupující.

Komentář:

Zde se jedná opět o jisté poučení účastníků smlouvy, o tom, jak prodávající uhradí daň z převodu nemovitosti a jak je povinen postupovat. Nedoporučuji postup, že se ve smlouvě se určí, že daň z převodu nemovitostí zaplatí kupující, situaci je lépe vyřešit zvý- šením kupní ceny o náklady na daň. Správní poplatek v naprosté většině případů hradí ku- pující.

X.

1.) Vztahy mezi smluvními stranami výslovně neupravené touto smlouvu se řídí přísluš- nými ustanoveními občanského zákoníku.

2.) Tato smlouva je vyhotovena v pěti stejnopisech, z nichž každá smluvní strana obdrží po jednom a to po provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Jeden stejnopis smlouvy obdrží ...................., a.s., xxxxxxx ve , a to po podpisu této

smlouvy.

3.)Prodávající a Kupující prohlašují, že si tuto smlouvu před jejím podpisem přečetli, že byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, váž- ně a srozumitelně, nikoliv v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho smluvní strany připojují k této smlouvě své podpisy.

Komentář:

V tomto článku je opět zdůrazněno, že kupní smlouva o převodu nemovitostí se řídí OZ, dále je stanoven počet vyhotovení stejnopisů smlouvy s určením jejich příjemců.

Odstavec 3.) je vcelku zbytečný, neboť taková smlouva (neuzavřená vážně a nebyla podepsaná v omylu) by byla neplatná i přes toto ujednání ve smlouvě; pokud někdo uzavře smlouvu v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit, i když je ve smlouvě uvedeno, že podepsána v tísni nebyla.

V........................ dne .......................

Prodávající: Kupující:

........................................... ...............................................

jméno a příjmení prodávajícího jméno a příjmení kupujícího

Komentář:

Smlouva o převodu nemovitostí musí být, pod sankcí neplatnosti, vždy písemná, s podpisy smluvních stran na téže litině. S ohledem na následující vkladové řízení, je nutno ověřit podpisy (na prvopisu, který se zakládá do sbírky litin). Místo ani datum sepisu smlouvy nejsou podstatnou náležitostí kupní smlouvy dle OZ, ale minimálně u data sepisu smlouvy je potencionálně možné, že by někdo mohl namítat, že smlouva bez uvedení data sepisu je z důvodu neurčitosti neplatná. Je zvykem, a doporučuji, místo i datum ve smlouvě uvádět.

9 NÁVRH NA VKLAD PRÁV DO KATASTRU

Na uzavření kupní smlouvy na nemovitosti evidované v katastru nemovitostí nava- zuje závěrečný krok, a tím je sepis návrhu na vklad a jeho podání příslušnému katastrální- mu úřadu.

Od roku 2002 až do roku 2008 každoročně stoupal počet návrhů na vklad práv, resp. počet vložených práv do katastru nemovitostí. Zlom nastal v roce 2009, kdy se naplno projevila finanční krize i na trhu s nemovitostmi, počet převodů nemovitostí klesl, a s tím i počet návrhů na vklad jednotlivých práv.

Obr. 8 Počet řízení,

která byla ukončena provedením vkladu v letech 2002 - 2009.

Zdroj: Vlastní zpracování.66

Počet povolených návrhů na vklad k počtu návrhů na vklad se již od roku 2001 po- hybuje okolo 95 %, zbylá správní řízení končí zamítnutím návrhu nebo zastavením řízení.

66 Na základě údajů Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního [online]. [cit. 2010-2-23]. Dostupný z WWW:<xxxx://xxxx.xx/Xxxxxxxx.xxxx?XXXXXXXXXx00&XXXXXXx00000&XXXXxXXX:00-XXX_XXX>.

Obr. 9 Počet povolených řízení/počet návrhů.

900000

800000

700000

600000

500000

400000

300000

200000

100000

0

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

počet povolený

počet návrhů

Zdroj: vlastní zpracování67

9.1 Vzorový návrh na vklad a jeho rozbor

Stejně jako u vzorové kupní smlouvy se jedná o návrh na vklad, používaný avoká- tem v rožnovské advokátní kanceláře.

Katastrálnímu úřadu pro ,

Katastrálnímu pracovišti ,

ulice....................čp. ........

PSČ ..........., .......................

Věc: návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva a vkladu práva od- povídajícího věcnému břemeni do katastru nemovitostí,

Komentář:

Řízení se zahajuje dnem podání návrhu na podatelnu katastrálního úřadu nebo dnem doručení návrhu poštou. Příslušný katastrální úřad je ten, v jehož územní působnosti se předmětná nemovitost nachází

67 Na základě údajů Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního [online]. [cit. 2010-2-23]. Dostupný z WWW: <xxxx://xxxx.xx/Xxxxxxxx.xxxx?XXXXXXXXXx00&XXXXXXx00000&XXXXxXXX:00-XXX_XXX>.

Situaci, kdy je návrh na vklad podán nepříslušnému katastrálnímu úřadu řeší68 ust. § 12 Správního řádu, nepříslušný katastrální úřad postoupí návrh příslušnému katastrálnímu úřadu a uvědomí o tom účastníka, který návrh podal.

Neexistuje žádná zákonem stanovená lhůta pro podání návrhu na zahájení vklado- vého řízení po sepsání listiny, která je podkladem pro vklad práva do katastru.69 Účastník tedy může podat návrh neprodleně po sepisu listiny nebo také atypicky čekat různě dlouhou dobu, než tak učiní. Na rozdíl od stavu do 1.1.1993 již neplatí nevyvratitelná právní do- mněnka pro smlouvy o převodu nemovitostí, že pokud nebude podán návrh na registraci státním notářstvím, platí, že účastníci od smlouvy odstoupili.

I. Navrhovatelé:

1) Prodávající, povinný z věcného břemene

pan(í) .................... ........................, r.č. .........................., bytem.................................

a

2). Kupující a oprávněný z věcného břemene

pan(í) .................... ........................, r.č. .........................., bytem.................................

Komentář:

Podle ust. § 4 zákona o zápisech jsou účastníky řízení o povolení vkladu účastníci toho právního úkonu, na jehož podkladě má být zapsáno právo do katastru. Navrhovatelem mohou být všichni účastníci řízení, pouze někteří účastníci nebo jen jeden účastník. Navr- hovatelem může být zákonný zástupce nebo zmocněnec na základě plné moci.

Účastníci musí být náležitě označeni, je nutno uvést: jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo fyzických osob nebo název, sídlo a identifikační číslo právnických osob, které

68 § 12 Správního řádu: „Dojde-li podání (§ 37) správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, bezodkladně je usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí toho, kdo po- dání učinil (dále jen "podatel"). Má-li správní orgán, jemuž bylo podání postoupeno, za to, že není věcně nebo místně příslušný, může je usnesením postoupit dalšímu správnímu orgánu nebo vrátit jen se souhlasem svého nadřízeného správního orgánu. Usnesení vydaná podle tohoto ustanovení se pouze poznamenají do spisu.“

69 Viz. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 7. 10. 1996, sp. zn. IV. ÚS 201/96.

jsou účastníky řízení. Narozdíl od kupní smlouvy je zde již nutné uvést rodné číslo dle § 4 zákona o zápisech. Jak postupovat v situaci, kdy účastník fyzická osoba přiděleno rodné číslo nemá, dává odpověď § 10 odst. 2) prováděcí vyhlášky č. 26/2007 Sb.: „Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo platné v České republice, eviduje se u ní datum naroze- ní ve tvaru rodného čísla bez koncovky ve formátu RRMMDD; u občanů Slovenské repub- liky se rodným číslem platným v České republice rozumí rodné číslo přidělené do 31. pro- since 1992.“

Za situace, že návrh nepodali všichni účastníci, katastrální úřad vyrozumí ostatní účastníky o tom, že řízení bylo zahájeno. Z důvodu snížení nadměrné administrativní čin- nosti katastrálních úřadů pří vkladovém řízení do katastru i z důvodu ochrany práv jednot- livých účastníků právního úkonu se tedy v zásadě preferuje společný návrh na vklad všech účastníků.

II. označení práv, která mají být zapsána do katastru nemovitostí

1) vlastnické právo k nemovitostem:

budova č. p. ….postavená na pozemku parc. č. ……, pozemek parc. č. St zastavěná plocha a nádvoří,

pozemek parc. č ,

pozemek parc. č ,

vše v katastrálním území ,ve prospěch kupující(ho) pan(í)

.................... ........................,

2) oprávní z věcného břemene..............................................................

ve prospěch prodávající(ho) pan(í) ,

III. Převod nemovitosti a zřízení věcného břemene je realizován Kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne ...........

Smluvní strany podávají n á v r h na provedení vkladu vlastnického práva a vkladu prá- va odpovídajícího věcnému břemeni do katastru nemovitostí z titulu uzavřené kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene.

Komentář k bodu II. a III.:

Pokud smlouva, kterou se převádí nemovitost obsahuje současně ujednání o vzniku, změně nebo zániku více práv, musí navrhovatel v návrhu uvést všechna práva, která navr-

huje vložit do katastru; zde konkrétně se jedná o vlastnické právo a právo odpovídající věcnému břemeni. Pokud by bylo, nedopatřením nebo záměrně, v návrhu uvedeno pouze vlastnické právo, do katastru by bylo vloženo jen toto vlastnické právo a ne věcné břeme- no. V bodě III. je označena listina na základě které je realizován převod vlastnického práva a vznik věcného břemene; a poté vyjádřena vůle, aby byl povolen návrh vkladu předmět- ných práv do katastru nemovitostí.

Přílohy:

kupní smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene ze dne x

kolek v hodnotě Kč 500 1x nabývací listina x

....................................

....................................

....................................

V........................ dne .......................

Prodávající: Kupující:

........................................... ...............................................

jméno a příjmení prodávajícího jméno a příjmení kupujícího

Komentář:

K návrhu na vklad je nutno přiložit zákonem stanovené listiny a uhradit správní poplatek vy výši Kč 500,-, nejčastěji je hrazen kolkovými známkami (lze také poštovní poukázkou nebo převodem z účtu). O jaké listiny se jedná stanoví § 4 odst. 4 zákona o zá- pisech; stanovený počet kusů (počet účastníků plus dva kusy) kupní smlouvy; nabývací listina nebo její opis (pro právní vztahy vzniklé před rokem 1993); úředně ověřený překlad listiny, na základě které má být zapsáno právo do katastru, pokud je listina v cizím jazyce; plná moc, pokud byl účastník zastoupen; výpis z obchodního rejstříku (příp. jiného rejstří- ku), pokud je účastníkem právnická osoba.

Podpisy účastníků, na rozdíl od prvopisu kupní smlouvy, nemusí být úředně ověřeny.

ZÁVĚR

V úvodu práce byl stanoven cíl podrobně popsat úpravu kupní smlouvu o převodu nemovitostí. Zhodnotit nejčastější rizika pro kupující a prodávající a uvést, jak nejlépe po- stupovat při úplatných převodech nemovitostí.

V teoretické části práce proto byla podrobně popsána úprava kupní smlouvy resp. kupní smlouvy o převodu nemovitostí v českém právním řádu a související právní instituty, jako jsou vlastnictví, věci v právním smyslu a katastr nemovitostí.

Uzavření kupní smlouvy na nemovitost by mělo vždy předcházet několik pečlivě volených kroků, a proto bylo na počátku praktické části pojednáno o nejčastějších rizicích pro strany kupní smlouvy a názorné příklady daňových povinností.

Kupujícímu by měl být dobře známý stav, a to právní i faktický, nemovitosti a oso- ba prodávajícího, naproti tomu prodávajícímu zejména solventnost kupujícího. Nelze než doporučit, aby konkrétní kupní smlouvu sepsala právně vzdělaná osoba, nejlépe notář či advokát, i když to znamená vyšší náklady pro kupní strany (většinou kupujícího). Následky špatně formulované smlouvy mohou být pro účastníky smlouvy velmi nepříjemné, zejména z finančního a časového hlediska.

Kupní smlouva musí obsahovat podstatné náležitosti a stranami smluvená vedlejší ujednání. V návaznosti na následující řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí je třeba bezvadně specifikovat předmět koupě, nezaměnitelně identifikovat účastníky a sjed- nat kupní cenu a způsob její úhrady. Citlivým problémem je stanovení způsobu úhrady kupní ceny, jednotlivé způsoby mají vždy svá úskalí, vhodnou alternativou pro strany kup- ní smlouvy z hlediska eliminace rizik se jeví zejména složení kupní ceny do úschovy.

Pro zjištění faktických vad se doporučuje obhlídka nemovitostí, nejlépe za přítom- nosti stavebního odborníka či soudního znalce. Vždy je nutné nechat vytvořit znalecký posudek, i když pro sepis kupní smlouvy o převodu nemovitostí není obligatorní, vyžaduje ho příslušný správce daně pro stanovení výše daně z převodu nemovitostí. Pro zjištění právních vad je základním vodítkem aktuální výpis z katastru nemovitostí a co nejlepší znalost osoby prodávajícího a jeho nabývacích titulů. O osobě prodávajícího, ať fyzické či

právnické osobě, je důležité mít co nejvíce znalostí o její finanční situaci a případných zá- vazcích.

Vhodné je si vyžádat nabývací listiny na dotčené nemovitosti a zkoumat historii přechodů a převodů vlastnického práva. Aby převod nemovitosti byl úspěšně završen je potřeba podat návrh na vklad do katastru nemovitostí, jeho náležitosti a případná úskalí byla v práci také podrobně rozebrána.

V práci byl proveden rozbor konkrétního výpisu z katastru nemovitostí – listu vlastnictví; rámcového vzoru kupní smlouvy na nemovitost a návrhu na vklad do katastru nemovitostí používaných advokátem, kdy v komentáři k jednotlivým ustanovením byly vždy formulovány poznatky a doporučení pro účastníky smlouvy.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

[1] XXXXXXXX, X., XXXXXX, X. Xxxxx listin o nemovitostech : komentované vzory s disketou. 2. přeprac. a doplň. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2003. 393s. ISBN 80-7179- 791-X.

[2] XXXXXXXX, E., XXXXXX, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem : komentář. 3. doplň. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2002. 707 s. ISBN 80-7179-625-5.

[3] Xxxxxx, X. Xxxxxxx a nemovitosti. 1. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2003. 308 s. ISBN 80- 7179-824-X.

[4] XXXXXX, X., XXXXX X. Xxxxxxxxxxx : oceňování a právní vztahy. 3. přeprac a do- plň. vyd. Praha: Linde, 2004. 743 s. ISBN 80-7201-441-2.

[5] XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text záko- na s komentářem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 1. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. 1391 s. ISBN: 97880-7201-687-7.

[6] XXXXX, X. a kol. Občanský zákoník : velký akademický komentář : úplný text záko- na s komentářem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. 2. svazek. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. 1248 s. ISBN: 97880-7201-687-7.

[7] XXXXX, X. x xxx. Občanské právo. 1. vyd. Praha: ASPI, 2006. 963 s. ISBN 80-7357- 212-5.

[8] XXXXX, X., XXXXX, X. x xxx. Občanské právo hmotné. 1. vyd. Plzeň: Aleš Če- něk, 2007. 718 s. ISBN 97880-7380-058-1.

[9] XXXXX, X. x xxx. Občanské právo hmotné. 3 oprav. a doplň. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 433 s. ISBN 80-2110-279-32.

[10] XXXXX, M. a kol. Občan a vlastnictví v českém právním řádu. 1. vyd. Praha: Linde, 2002. 335 s. ISBN 80-7201-348-3.

[11] XXXXX, M. a kol. Občanský zákoník : komentář. 1. svazek. 2 akt. a doplň. vyd. Praha: Linde, 2003. 760 s. ISBN 80-7201-406-4.

[12] XXXXX, M. a kol. Občanský zákoník : komentář. 2. svazek. 2 akt. a doplň. vyd. Praha: Linde, 2003. 719 s. ISBN 80-7201-406-4.

[13] XXXXX, X. Xxxxxxxxxxx : koupě, prodej a další právní vztahy. 2. akt. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 280 s. ISBN 978-80-251-1499-5.

[14] XXXXXXXX, O., XXXXXXX X. x xxx. Občanský zákoník : komentář. 9. vyd. Pra- ha: C. H. Xxxx, 2004. 1416 s. ISBN 80-7179-881-9.

[15] KUBA, B. a OLIVOVÁ, K. Katastr nemovitostí po novele. 7. akt. a podst. pozm. vyd. podle pr. stavu k 1. 3. 2002. Praha: Linde, 2002. 419 s. ISBN 80-7201-332-7.

[16] XXXXXXX, X. Xxxxxxxxx právo. 1. vyd.. Praha: C. H. Xxxx, 2005. 183 s. ISBN 80- 7179-352-3.

[17] XXXXXXX, X., XXXXXX, X. x xxx. Občanský zákoník : komentář I. 2. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2009. 1374 s. ISBN 978-80-7400-108-6.

[18] XXXXXX, X., XXXXXXXX, X. Xxxxx smlouvy. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 2000. 159 s. ISBN 80-7175-081-6.

[19] XXXXXXX, V., XXXXXXX, X. x xxx. Velká kniha smluvních vzorů. 3 přeprac. a doplň. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2001. 842 s. ISBN 80-7179-482-1.

Články:

[20] XXXXX, J. Předkupní právo. Bulletin advokacie. 1992, č. 10, s. 23.

[21] NESNÍDAL, X. Xxxx zjištěné po koupi zboží. Ekonom. 1997, č. 27, s. 49. Internetové zdroje:

[22] Český úřad zeměměřičský a katastrální [online]. [cit. 2010-2-23]. Dostupný z WWW:

<xxxx://xxxx.xx/Xxxxxxxx.xxxx?XXXXXXXXXx00&XXXXXXx00000&XXXXxXXX: 10-PER_PUB>.

Judikatura:

[23] Nález Ústavního soudu ze dne 24. 5. 1994, sp. zn. Pl. ÚS 16/93.

[24] Nález Ústavního soudu ze dne 7. 10. 1996, sp. zn. IV. ÚS 201/96.

[25] Nález Ústavního soudu ze dne 19.10.1999, sp. zn. I. ÚS 265/98.

[26] Nález Ústavního soudu ze dne 16.10.2007, sp. zn. Pl. ÚS 78/06.

[27] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.6.1956, sp. zn. Rc 3 Cdon 1053/96.

[28] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.1999, sp.zn. 2 Cdon 1414/1997.

[29] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.8.2001, sp. zn. Rc 28 Cdo 133/2001.

[30] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne ze dne 18. 10. 2001, sp.zn. 25 Cdo 2764/99.

[31] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.5.2003, sp. zn. 22 Cdo 737/2001.

[32] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.9. 2003, sp. zn.31 Cdo 2772/2000.

[33] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne dne 30.8.2005, sp. zn. 22 Cdo 1844/2004.

[34] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.6.2006, sp. zn. 32 Cdo 2808/2004,

[35] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.4.2006, sp. zn. Cpjn 201/2005.

[36] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.1.2008, sp. zn. 31 Cdo 3177/2005. Použité právní předpisy:

[37] Vyhláška č. 26/2007 Sb., katastrální vyhláška, ve znění pozdějších předpisů.

[38] Zákon č. 141/1950 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[39] Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

[40] Zákon č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku, ve znění předpisů.

[41] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[42] Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

[43] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[44] Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

[45] Zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

[46] Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[47] Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

[48] Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění poz- dějších předpisů.

[49] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

[50] Zákon č. 151/1997 Sb.,o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[51] Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

[52] Zákon č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

[53] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

[54] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozděj- ších předpisů.

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK

aj. a jiné

a násl. a následující

atd, a tak dále

BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka

če. číslo evidenční

čp. číslo popisné

katastrální zákon z. č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky Kč Koruna česká

k. ú. katastrální území

LV list vlastnický

ObchZ z.č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů odst. odstavec

OZ z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů parc. č. st. stavební parcela číslo

příp. případně

Sb. sbírka zákonů

SJM společné jmění manželů

sp. zn. spisová značka

ust. ustanovení

zákon o zápisech z. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů

z.č. zákon číslo

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 Schéma řízení o povolení vkladu 51

Obr. 2 Počet návrhů na vklad zástavního práva 56

Obr. 3 Záhlaví a část A výpisu 70

Obr. 4 Části B a C výpisu 72

Obr. 5 Část C výpisu 73

Obr. 6 Část D a E výpisu 74

Obr. 7 Část F a závěr výpisu 75

Obr. 8 Počet řízení, 87

Obr. 9 Počet povolených řízení/počet návrhů 88

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha P I Vzorová kupní smlouva.

Příloha P II Vzorový návrh na vklad práva. Příloha P III LV – výpis z katastru nemovitostí.