SOUBOR ZKOUŠKOVÝCH OTÁZEK podle zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění Platnost od 14.06.2024
***************************************************************************** SOUBOR ZKOUŠKOVÝCH OTÁZEK
podle zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění
Platnost od 14.06.2024
*****************************************************************************
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zkouška IV: Distribuce pojištění týkajících se podnikatelské činnosti zákazníka v rozsahu podle § 57 odst. 1 písm. d) zákona
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Číslo a verze | 28007.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Úroková sazba, resp. úrokový výnos, který se připíše investorovi, je vždy hrubý nominální a podléhá dani z příjmu. Po očištění hrubého nominálního příjmu o daň z příjmu vznikne čistý nominální výnos. V závislosti na vývoji inflace může reálně investor dosáhnout ztráty, protože nominální výnos (ať čistý či hrubý) snižuje právě inflace. Po očištění hrubého nominálního výnosu, který zveřejňují banky, o inflaci vzniká výnos hrubý reálný. Po očištění o daň z příjmu získá investor výnos reálný čistý. Každý investor (klient) chce logicky dosáhnout kladného reálného (čistého) příjmu, který ale nenalezne v ceníku a podmínkách bank. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 16. | |
Text otázky | Úrokové sazby zhodnocení vkladů zveřejňované komerčními bankami jsou: | |
Odpověď A | Čisté nominální. | N |
Odpověď B | Čisté reálné. | N |
Odpověď C | Hrubé reálné. | N |
Odpověď D | Xxxxx nominální. | A |
Číslo a verze | 28393.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky |
Odůvodnění | Zkratky uváděné za hodnotou úrokové sazby znamenají, za jaké období se daná úroková sazba připíše. Pokud se jedná o p.a., jde o roční úrokovou sazbu, kdy klient zhodnotí prostředky v dané výši za rok. Zkratka p.m. představuje měsíční sazbu, která je potom v ročním vyjádření 12násobně vyšší. Úroky za čtvrtletí jsou definovány zkratkou p.q. a za půl roku (za semestr) potom zkratkou p.s. Po přepočtu jiných než ročních sazeb právě do srovnatelné roční varianty znamenají 2 % p.m. 2 % * 12, tzn. 24 % p.a., v případě 2 % p.q. potom 2 % * 4, tzn. 8 % p.a. a u půlročních 2 % je roční výnos 2 % * 2 = 4 % p.a. |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 13. |
Text otázky | Rozhodněte, která z následujících nabídek je pro klienta, který hodlá uložit své prostředky, nejvýhodnější (za jinak neměnných, stejných podmínek): | |
Odpověď A | 2 % p.a. | N |
Odpověď B | 2 % p.m. | A |
Odpověď C | 2 % p.q. | N |
Odpověď D | 2 % p.s. | N |
Číslo a verze | 38011.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Finanční trh je nedílnou součástí jemu nadřazeného finančního systému a sestává se z peněžního trhu, kapitálového trhu, trhu s cizími měnami a trhu drahých kovů. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners ISBN 978-80-247-3671-6. str. 41-47, 60-61. | |
Text otázky | Finanční trh je nedílnou součástí: | |
Odpověď A | Kapitálového trhu. | N |
Odpověď B | Trhu pojistných nástrojů. | N |
Odpověď C | Peněžního trhu. | N |
Odpověď D | Finančního systému. | A |
Číslo a verze | 38012.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Na finančních trzích se střetávají zájemci o peníze s poskytovateli peněz (investory), kteří své peníze přeměňují na finanční investiční nástroje, jež jsou sice méně likvidní, ale umožňují získat výnos. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 46. | |
Text otázky | Finanční trh slouží k: | |
Odpověď A | Sjednávání pojistných smluv. | N |
Odpověď B | Nákupu a prodeji finančních investičních nástrojů. | A |
Odpověď C | Obchodování s nemovitostmi. | N |
Odpověď D | Nákupu a prodeji movitých věcí. | N |
Číslo a verze | 38027.2 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Finanční trh umožňuje, aby finanční systém začleňoval do peněžního okruhu ekonomického systému volné (nevyužívané) peněžní prostředky. Jeho prvotním posláním tudíž není vytváření jakýchkoliv dalších pilířů penzijního systému, vytváření právního řádu či sjednávání pojistných smluv. Samozřejmě, že díky finančnímu trhu, resp. měnovému trhu, který je součástí finančního trhu, lze obchodovat např. cizí měny, nejedná se ale o primární úlohu. Tou je, na základě nabídky a poptávky po penězích, kdy deficitní jednotky emitují investiční nástroje (akcie, dluhopisy), nabízené investorům (kreditním subjektům), efektivně alokovat a využívat volné peněžní prostředky k investicím a jejich navracení zpět do ekonomického systému. Toto navracení (investice) podporuje rovněž ekonomický růst. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 47. | |
Text otázky | Význam finančního trhu spočívá v tom, že umožňuje: | |
Odpověď A | Vytvářet další pilíře státního průběžného penzijního systému. | N |
Odpověď B | Sjednávat pojistné smlouvy. | N |
Odpověď C | Efektivně alokovat volné peněžní prostředky formou investic. | A |
Odpověď D | Vytvářet právní řád. | N |
Číslo a verze | 38028.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Finanční systém, jehož nedílnou součástí jsou finanční trhy, je složitým mechanismem, který zajišťuje řadu vzájemně souvisejících funkcí. Zejména jeho prostřednictvím se dostávají peněžní prostředky k těm subjektům, které je potřebují a poptávají od těch, kteří je naopak nabízejí, resp. chtějí zhodnocovat. Díky tomu jsou tak peníze investorů směňovány za různé druhy nároků, představované různými investičními instrumenty. To tak umožňuje soustřeďovat volné peněžní prostředky a jejich následnou alokaci za účelem přeměny úspor v investice. Mimo to však finanční systém plní i řadu dalších funkcí, což se projevuje poskytováním různých tzv. neinvestičních služeb - typicky např. možnost provádění platebního styku. Obecně lze tedy tvrdit, že finanční systém zajišťuje v rámci ekonomického systému tyto funkce: funkce depozitní a kreditní (přeměna úspor v investice, resp. poptávka po kapitálu spojená s emisí cenných papírů), funkci uchování hodnoty (bohatství) právě prostřednictvím investic, funkci likvidity, funkci platební, funkci ochrany proti riziku a funkci politickou (regulační). | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 40-41. | |
Text otázky | Finanční systém zajišťuje v ekonomice tyto funkce: | |
Odpověď A | Získávání potřebného kapitálu formou emise cenných papírů. | A |
Odpověď B | Investování přebytečného kapitálu. | A |
Odpověď C | Vytváření právních norem. | N |
Odpověď D | Provádění platebního styku. | A |
Číslo a verze | 38029.2 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Peníze jsou prostředkem směny, mírou hodnoty (zúčtovací jednotkou, resp. měřítkem cen) a uchovatelem hodnoty. Jako základní finanční aktivum ale nejvíce podléhají inflaci. Proto je vhodné chránit je před inflací vhodnou alokací (investováním, spořením) tak, aby přinášely investorovi výnos, který bude přinejmenším ve výši inflace, aby investor dosáhl alespoň nulového reálného výnosu. Měřítkem volatility peníze ale nejsou. Základním měřítkem volatility je např. směrodatná odchylka. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 55. | |
Text otázky | Ve smyslu ekonomické teorie plní peníze (v ideálním případě) následující funkce: | |
Odpověď A | Uchovatel hodnoty. | A |
Odpověď B | Prostředek směny. | A |
Odpověď C | Měřítko volatility. | N |
Odpověď D | Zúčtovací jednotka. | A |
Číslo a verze | 28394.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Jednoduché úročení je založeno na principu aritmetické posloupnosti a nedochází při něm k úročení již připsaných úroků. Pouze se úročí jistina či vklad klienta. Pokud je počet úrokových období menší 1, je při jednoduchém úročení dosaženo vyššího výnosu než v případě aplikace sploženého úročení. Např. při uvažovaném vkladu 100 Kč na 0,5 roku při ročním úrokovém období a úrokové sazbě 10 %, bude budoucí hodnota vkladu při jednoduchém úročení: FV = PV * (1 + r * t), tedy FV = 100 * (1 + 0,1 * 0,5) = 105 Kč, zatímco v případě složeného úročení je budoucí hdonota stanovena jako: FV = PV * (1 + r)^t, tedy FV = 100 * (1 + 0,1)^0,5 = 104,88 Kč. Je potřeba si dát pozor na to, že se musí skutečně jednat o úrokové období, nikoliv o jeden rok, protože pokud by např. po dobu úročení jednoho roku bylo aplikováno pololetní úrokové období, už by se jednalo celkem o dvě úroková období a bylo by použito složené úročení, díky kterému by se klientův vklad zúročil. Spojité úročení je užíváno pokud dochází k úročení "neustále". Jedná se tedy o specifický druh úročení, u kterého není možné určit formát připisování úroků. Kombinací jednoduchého a složeného úročení potom získáváme smíšené úročení. Primárně vychází ze složeného úročení a používá se v případě, kdy v rámci složeného úročení je úročen necelý počet úrokových období. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 29?33. | |
Text otázky | Pokud je počet úrokových období, po které se úročí klientův vklad, menší než jedna, je aplikováno úročení: | |
Odpověď A | Jednoduché. | A |
Odpověď B | Složené. | N |
Odpověď C | Spojité. | N |
Odpověď D | Smíšené. | N |
Číslo a verze | 28395.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Úrokové období představuje frekvenci úročení, resp. uvádí, kolikrát dojde k zúročení za jeden rok. V případě čtvrtletního úročení, kdy každý rok má 4 čtvrtletí a každé čtvrtletí 3 měsíce, tedy dojde celkem 4krát k úročení. Vzhledem k tomu, že počet úrokových období je větší než jedna, bude se aplikovat princip složeného úročení, kdy dochází k úročení jistiny i již naběhlých úroků, jedná se tedy o úročení i úroků z úroků. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 49?56. | |
Text otázky | V případě čtvrtletního úrokového období při ročním termínovém vkladu dojde k úročení: | |
Odpověď A | 4x za rok, úročit se bude pouze jistina. | N |
Odpověď B | 4x za rok, úročit se bude jistina i již připsané úroky. | A |
Odpověď C | 3x za rok, úročit se bude pouze jistina. | N |
Odpověď D | 3x za rok, úročit se bude jistina i již připsané úroky. | N |
Číslo a verze | 28396.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Banky při úročení zůstatku na běžném účtu využívají složené úročení, kdy dochází k úročení jistiny i úroků, tzn. klientovi se připisují úroky z úroků. V případě jednoduchého úročení by se úročila vždy pouze jistina. Úroky banka připisuje na konci úrokového období (připisování úroků na konci úrokového období = dekursivní úročení), tzn. úroky se klientovi připíší např. k 31. 12., tzn. polhůtně neboli dekursivně. Spojité úročení se užívá v okamžiku "neustálého" úročení, tzn. počet úrokových období se blíží nekonečnu, dochází tedy k úročení každou minutu, vteřinu atd. Ekvitní úročení neexistuje. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 22. | |
Text otázky | V případě úročení běžných bankovních účtů se využívá úročení: | |
Odpověď A | Jednoduché. | N |
Odpověď B | Ekvitní. | N |
Odpověď C | Spojité. | N |
Odpověď D | Složené. | A |
Číslo a verze | 28398.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky |
Odůvodnění | Při vyšší frekvenci úročení je výnos klienta, při jinak neměnných podmínkách, vyšší. V případě měsíčního úrokového období se úroky připíší celkem 12krát za rok a dále se úročí, zatímco u čtvrtletního, pololetního nebo ročního úrokového období se připisují pouze 4krát, 2krát či jednou do roka. Lze rovněž ověřit i matematicky při využití tzv. efektivní úrokové míry. Efektivní úroková míra obecně udává míru zhodnocení vložených peněžních prostředků, obvykle v ročním horizontu při aplikování složeného úročení. U jednoduchého úročení nemá efektivní úroková míra žádný význam. U složeného úročení má význam z toho důvodu, že zde dochází i k úročení úroků, které byly připsány za předchozí úrokové období. Efektivní úroková míra umožňuje porovnat různé úrokové sazby s odlišnou frekvencí připisování úroků za stejné období (obvykle rok). Popřípadě se používá i tehdy, když v rámci daného vkladu jsou aplikovány odlišné úrokové sazby pro jednotlivá pásma dle objemu vložených peněz. Roční efektivní úrokovou míru lze kvantifikovat dle vztahu: re = (1+r)^p - 1, kde re = efektivní úroková míra, r = úroková sazba za úrokové období, p = počet úrokových období za rok." | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 49?53, str. 56?57. | |
Text otázky | Nejvyššího zhodnocení dosáhne klient při neměnné úrokové sazbě při aplikaci úrokového období: | |
Odpověď A | Čtvrtletního. | N |
Odpověď B | Měsíčního. | A |
Odpověď C | Pololetního. | N |
Odpověď D | Ročního. | N |
Číslo a verze | 28400.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | S růstem frekvence pravidelného ukládání stejně vysoké částky (anuity) roste budoucí hodnota anuity (nominální naspořená částka) neboli lze danou hodnotu naspořit rychleji. Proto, budeme-lis pravidelně ukládat peněžní prostředky na začátku každého měsíce (tedy 12x do roka) dojde za jinak stejných podmínek (stejná úroková sazba, stejné úrokové období, stejná doba spoření) k naspoření vyšší nominální cílové částky. Stejně tak dojde k vyšší naspoření cílové částky při předlhůtních úložkách (na začátku období) než v případě polhůtních (na konci období). | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 70?72. | |
Text otázky | Za jinak stejných podmínek bude vyšší cílová částka naspořena, budeme-li pravidelně ukládat stejnou částku: | |
Odpověď A | Na konci čtvrtletí. | N |
Odpověď B | Na konci měsíce. | N |
Odpověď C | Na začátku čtvrtletí. | N |
Odpověď D | Na začátku měsíce. | A |
Číslo a verze | 28401.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Základními druhy úročení je úročení jednoduché a složené. Jednoduché úročení je aplikováno při počtu úrokových období menší rovno jednomu. Pokud je počet úrokových období vyšší než jedna, je aplikováno úročení složené. Dalšími typy mohou být např. spojité nebo složené úročení, nikoliv ale radiální či exponenciální. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 29?56. | |
Text otázky | Základními druhy úročení je úročení: | |
Odpověď A | Jednoduché. | A |
Odpověď B | Složené. | A |
Odpověď C | Exponenciální. | N |
Odpověď D | Radiální. | N |
Číslo a verze | 28402.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3. základy finanční matematiky | |
Odůvodnění | Pro anuitní splácení úvěru, tzn. splácení stejnými splátkami, je charakteristické, že v každé splátce, která je po celou dobu neměnná, dochází k postupnému snižování úrokové části a zvyšování úmorové části jistiny. Znamená to tedy, že z počátku jsou v rámci splácení hrazeny především úroky a postupně se zvyšuje splácená jistina. V určitý okamžik je splátka jistiny vyšší než zaplacené úroky. | |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 130. | |
Text otázky | Pro anuitní splácení úvěru je charakteristické: | |
Odpověď A | Klesající úmorová část splátky. | N |
Odpověď B | Rostoucí úmorová část splátky. | A |
Odpověď C | Klesající úroková část splátky. | A |
Odpověď D | Rostoucí úroková část každé splátky. | N |
Číslo a verze | 35404.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 6. pojištění majetku |
Odůvodnění | Nelze-li při pojištění majetku určit jeho pojistnou hodnotu při uzavření smlouvy, lze na návrh pojistníka určit horní hranici pojistného plnění limitem pojistného plnění. Tato situace je označována jako pojištění na první riziko. Pojistníkem navržený limit pojistného plnění by měl u škodového pojištění odpovídat pravděpodobné výši újmy, která může nastat na pojištěném majetku. V pojistné smlouvě je uvedeno, zda se horní hranice plnění vztahuje na jednu nebo všechny pojistné události vzniklé v pojistném roce nebo v pojistném období. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2814 odst. 3. |
Text otázky | Pokud není možné stanovit přesnou pojistnou hodnotu pojišťovaného souboru věcí, jaký bude nejvhodnější způsob pojištění? |
Odpověď A | Pojištění na novou cenu. | N |
Odpověď B | Pojištění na plnou hodnotu. | N |
Odpověď C | Pojištění na časovou cenu. | N |
Odpověď D | Pojištění na první riziko. | A |
Číslo a verze | 35408.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 6. pojištění majetku | |
Odůvodnění | Pojištění FLEXA zahrnuje krytí požáru, úderu blesku, výbuchu, nárazu nebo pádu letadla, stromů, stožárů nebo jiných předmětů. | |
Xxxxx | XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 186. | |
Text otázky | Xxxx pojistné nebezpečí není kryto základním živelním pojištěním známým pod pojmem FLEXA? | |
Odpověď A | Výbuch. | N |
Odpověď B | Požár. | N |
Odpověď C | Náraz nebo zřícení letadla. | N |
Odpověď D | Působení ionizujícího záření. | A |
Číslo a verze | 38093.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Hotovostní peníze nelze považovat za kapitál. Je to tím, že nenesou výnos, a to ani běžný, ani kapitálový. Na kapitál je lze ovšem přeměnit jejich investováním. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 55, 164. | |
Text otázky | Hotovostní peníze přinášejí: | |
Odpověď A | Běžný výnos. | N |
Odpověď B | Kapitálový výnos. | N |
Odpověď C | Nepřinášejí žádný výnos, tedy ani běžný, ani kapitálový výnos. | A |
Odpověď D | Běžný i kapitálový výnos. | N |
Číslo a verze | 38094.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Depozitní funkce finančního systému umožňuje soustřeďovat a zhodnocovat dočasné volné peněžní prostředky ekonomických subjektů formou ukládání úspor formou bankovních vkladů. Volné peněžní prostředky jsou využity jako vklady za účelem jejich zhodnocení, nikoliv za účelem pojištění se proti některým rizikům. Na rozdíl od funkce kreditní, která umožňuje deficitním subjektům získávat na finančním trhu potřebné finanční prostředky. Obecně je finanční trh stejný jako jakýkoliv jiný trh, kde se střetává nabídka a poptávka, a tím se formuje cena, v případě finančního trhu cena peněz (úrok). Provádění plateb je spojeno s platební funkcí finančního trhu, která umožňuje prostřednictvím platebních systémů obchodních bank provádění různých druhů plateb. Na finančním trhu se tedy střetává nabídka finančních prostředků, které nabízejí subjekty s jejich dostatkem (kreditní, přebytkové subjekty, investoři) s těmi, které peněžní prostředky poptávají (dlužníci, deficitní subjekty, emitenti cenných papírů). Díky tomu mohou přebytkové jednotky zhodnocovat dočasně volné peněžní prostředky. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 40. | |
Text otázky | Depozitní funkce finančního trhu umožňuje ekonomickým subjektům: | |
Odpověď A | Získávat potřebné volné peněžní prostředky. | N |
Odpověď B | Pojišťovat se. | N |
Odpověď C | Zhodnocovat volné peněžní prostředky. | A |
Odpověď D | Provádění plateb. | N |
Číslo a verze | 38095.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Kreditní funkce finančního systému umožňuje ekonomickým subjektům získávat potřebné, v ekonomickém systému nevyužité (volné) peněžní prostředky. Na rozdíl od depozitní funkce finančního systému, která umožňuje ekonomickým subjektům provádět finanční investice neboli přeměňovat peníze potenciálních investorů na finanční kapitál. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 40. | |
Text otázky | Kreditní funkce finančního trhu umožňuje: | |
Odpověď A | Provádět finanční investice neboli přeměnu peněz na finanční kapitál. | N |
Odpověď B | Uchovávat ekonomickým subjektům bohatství v likvidní formě. | N |
Odpověď C | Získávat ekonomickým subjektům volné peněžní prostředky. | A |
Odpověď D | Snižovat riziko podnikání. | N |
Číslo a verze | 38097.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Základní vlastností finančních investičních nástrojů obchodovaných na peněžním trhu je krátká doba jejich splatnosti, a to zpravidla pouze do jednoho roku. Vedle krátkodobých úvěrů se jedná především o krátkodobé dluhopisy, zejména státní pokladniční poukázky. Ty jsou emitované Ministerstvem financí prostřednictvím České národní banky. Naopak dlouhodobé investiční nástroje či úvěry, tedy nástroje se splatností delší jednoho roku se obchodují na kapitálovém trhu. Typickým dlouhodobým investičním nástrojem je např. akcie, dlouhodobý dluhopis či podílové listy ať už akciových či dluhopisových fondů. Cizí měny se obchodují na měnovém trhu (v hotovostní, valutové či bezhotovostní, devizové podobě). | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 61?62. | |
Text otázky | Na peněžním trhu se obchodují: | |
Odpověď A | Podílové listy akciových fondů kolektivního investování. | N |
Odpověď B | Státní pokladniční poukázky. | A |
Odpověď C | Cizí měny. | N |
Odpověď D | Dlouhodobé dluhopisy. | N |
Číslo a verze | 38098.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Obecně lze při investování dosáhnout běžného či kapitálového výnosu. Součtem běžného a kapitálového výnosu je potom výnos celkový. Běžný (nominální) výnos je výnos, který plyne investorovi z držby investičního nástroje. Jedná se např. o úrok, dividendu, kuponovou platbu či nájemné u investice do nemovitostí. Z toho vyplývá, že běžné výnosy nezávisí na obchodovatelnosti předmětných investičních instrumentů. Kapitálový výnos je naopak spojený s obchodováním, protože představuje rozdíl prodejní a nákupní ceny, kdy každý investor chce levně koupit a draho prodat. Může se stát, že investor prodá investiční nástroj levněji, než jej koupil, ale díky např. inkasování dividend dosáhnout celkového zisku, protože, jak bylo uvedeno, běžný + kapitálový výnos = výnos celkový. Při očištění nominálního výnosu (ať už běžného, kapitálového či celkového) o inflaci se jedná o reálný výnos. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 169; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159? 160, 222, 280?281. | |
Text otázky | Běžný (nominální) výnos plynoucí z investičního nástroje je: | |
Odpověď A | Celkový výnos po odpočtu vynaložených investičních nákladů a daní. | N |
Odpověď B | Cash flow plynoucí z jeho vlastnictví (držby) za určité období. | A |
Odpověď C | Výnos plynoucí z obchodování spočívající v rozdílu jeho kupní a prodejní ceny. | N |
Odpověď D | Celkový dosažený výnos po odpočtu inflace. | N |
Číslo a verze | 38099.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Kapitálový výnos získaný z investičního nástroje je spojený s jeho obchodováním. Je to rozdíl prodejní a nákupní ceny. Naopak výnos, který plyne investorovi díky držbě (vlastnictví investičního nástroje) je označován jako výnos běžný - typicky dividenda, kupon apod. Výše vyplacené kuponové platby se odvíjí od kuponové sazby (fixní, variabilní), kdy její výše je nominální, tzn. reálná kuponová sazba je po očištění o inflaci nižší, stejně jako reálná kupní síla nominálně inkasované kuponové platby. Součtem běžného výnosu (dividenda, kupon) a kapitálového výnosu (prodejní cena minus nákupní cena) získá investor výnos celkový. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 169; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159? 160, 223, 280?283. | |
Text otázky | Kapitálový výnos získaný z investičního nástroje je: | |
Odpověď A | Inkasovaná dividenda. | N |
Odpověď B | Reálná kuponová platba. | N |
Odpověď C | Výnos z obchodování investičního nástroje plynoucí z rozdílu jeho prodejní a kupní ceny. | A |
Odpověď D | Celkový výnos po odpočtu vynaložených investičních nákladů a daní. | N |
Číslo a verze | 38100.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Součtem běžného a kapitálového výnosu je výnos celkový. Jedná se tedy např. o inkasované dividendy, kuponové platby + rozdíl prodejní ceny (v ideálním případě vyšší) a nákupní ceny. Přestože by tedy investor např. odprodal investiční nástroj za nižší cenu, než jej nakoupil, může díky inkasovaní dividend dosáhnout celkového zisku. Celkový výnos ale není nikým garantován, protože investor se vystavuje kreditnímu riziku emitenta, tzn. že tento nebude schopen dostát svým závazkům, např. v podobě vyplácení pravidelných kuponových plateb či splacení nominální hodnoty dluhopisu ve splatnosti. Stejně tak valná hromada nemusí odhlasovat výplatu dividend či jednoduše investor realizuje kapitálovou ztrátu, kdy nakupoval draho a prodával levněji. Poměr výnosů vůči vynaloženým nákladům by potom byla rentabilita investice. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 171; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159? 160. | |
Text otázky | Celkový výnos získaný z investičního nástroje je: | |
Odpověď A | Tzv. garantovaným výnosem. | N |
Odpověď B | Rozdílem prodejní a nákupní ceny. | N |
Odpověď C | Poměr součtu všech výnosů za určité období vůči vynaloženým nákladům. | N |
Odpověď D | Součet jednotlivých běžných a kapitálových výnosů za určité období. | A |
Číslo a verze | 38062.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Finanční trh sestává z peněžních trhů, kapitálových trhů, trhů s cizími měnami a trhů drahých kovů. Trh pojistných smluv není dílčím segmentem finančního trhu. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 60?61. | |
Text otázky | Mezi dílčí segmenty finančního trhu patří: | |
Odpověď A | Kapitálové trhy. | A |
Odpověď B | Peněžní trhy. | A |
Odpověď C | Trhy pojistných smluv. | N |
Odpověď D | Měnové trhy. | A |
Číslo a verze | 38063.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Finanční aktiva slibují svým vlastníkům návratnost v budoucnu, přičemž též slouží jako uchovatel hodnoty (kupní síly). Neopotřebovávají se a jejich forma (listina, záznam v počítači) nijak nesouvisí s jejich cenou. Náklady na jejich transport a uskladnění jsou zanedbatelné, a proto jsou také lehce zaměnitelná. Ačkoliv na světě existuje prakticky neomezené množství různých druhů finančních aktiv, vždy patří do jedné z následujících tří kategorií: hotovostní peníze (bankovky a mince), majetkové finanční nástroje (např. akcie) a dluhové (dlužní) finanční nástroje (např. úvěry či dluhopisy). | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 54?56. | |
Text otázky | Základními druhy finančních aktiv rozumíme: | |
Odpověď A | Oběživo (bankovky a mince). | A |
Odpověď B | Majetkové finanční nástroje. | A |
Odpověď C | Dluhové finanční nástroje. | A |
Odpověď D | Nemovitosti. | N |
Číslo a verze | 38066.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Peníze se na kapitál přeměňují jejich investováním, přičemž v případě finančních investic se jedná o jejich směnu za finanční investiční nástroje (obecně finanční kapitál). Ten má podobu různých druhů právních dokumentů, které jsou sice ve srovnání s penězi méně likvidní, ale na rozdíl od nich zaručují svým majitelům právo na předem sjednaný výnos. To znamená, že hotovostní peníze jsou pro investora platebním nástrojem, který může směnit za jím zvolený investiční nástroj, představující kapitál nesoucí výnos. |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 45?47. |
Text otázky | Peníze držené v hotovosti lze z hlediska jejich majitele považovat za: |
Odpověď A | Investiční nástroj. | N |
Odpověď B | Komoditu. | N |
Odpověď C | Platební nástroj. | A |
Odpověď D | Pojistný produkt. | N |
Číslo a verze | 38152.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. pojištění nemovité věci | |
Odůvodnění | Veřejný soubor údajů o nemovitostech v České republice se nazývá katastr nemovitostí. Obsahuje popis nemovitostí, jejich soupis a geometrické a polohové určení. Zároveň je zdrojem informací, které slouží zejména k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území či k oceňování nemovitostí. | |
Zdroj | Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 1. | |
Text otázky | Jak se nazývá veřejný seznam, do kterého se zapisují nemovitosti? | |
Odpověď A | Pozemkové knihy. | N |
Odpověď B | Katastr nemovitostí. | A |
Odpověď C | Katastrální mapy. | N |
Odpověď D | Evropská pozemková evidence. | N |
Číslo a verze | 38167.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) |
Odůvodnění | Časová hodnota peněz je založena na myšlence, že peníze mají v různém okamžiku různou hodnotu neboli že hodnota peněz se v průběhu času mění. Kromě toho, že každý investor preferuje více peněz než méně a méně rizika než více, preferuje také stejné množství peněz dříve než později. Z toho důvodu, pokud se vzdá nejlikvidnějšího aktiva (peněz) v současnosti, bude za to požadovat nějakou odměnu v podobě úroku, resp. aby se mu peníze po dobu, kdy je nemá k dispozici, úročily. Princip, resp. metoda, časové hodnoty peněz je založena na převodu hodnoty peněz k určitému časovému okamžiku, a to prostřednictvím úročení stanovenou úrokovou sazbou. Finanční matematika tak převádí hodnotu peněz k určitému časovému okamžiku, a to buď k jejich budoucí hodnotě pomocí úročení, nebo současné hodnotě pomocí odúročení (diskontování). Amortizace představuje opotřebení majetku, vinkulace je služba, kterou využívá věřitel (obvykle banka) jako způsob ochrany věci, na kterou dlužníkovi půjčil. Vinkulace je tedy vázání výplaty pojistného plnění nejčastěji ve prospěch věřitele pojištěného. Často se využívá u hypotečního úvěru nebo jiného druhu půjček na nemovitost, kdy je vinkulováno případné budoucí pojistné plnění ve prospěch banky, která poskytuje úvěr. |
Zdroj | ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 22?23, 29?38, 49?56. |
Text otázky | Pro přepočet současné hodnoty (PV, present value) peněžních prostředků na jejich budoucí hodnotu (FV, future value) se využívá: |
Odpověď A | Úročení. | A |
Odpověď B | Odúročení (diskontování). | N |
Odpověď C | Amortizace. | N |
Odpověď D | Vinkulace. | N |
Číslo a verze | 38168.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Při investování do finančních nástrojů, zejména pokud se jedná o veřejně obchodovatelné cenné papíry, je možno se nejčastěji setkat s těmito jednotlivými druhy investičního rizika: riziko změn tržní úrokové míry (resp. úrokových sazeb), riziko inflační, riziko událostí, riziko insolvence, resp. případného úpadku emitenta, riziko ztráty likvidity předmětného finančního nástroje, riziko měnové, riziko právní, riziko operační, riziko individuálních vlastností (resp. smluvních ustanovení) jednotlivých investičních nástrojů. Přitom je zřejmé, že v rámci těchto základních druhů rizik je možno vyspecifikovat ještě celou řadu dalších jejich dílčích typů. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 201. | |
Text otázky | Mezi jednotlivá rizika při investování do cenných papírů patří např.: | |
Odpověď A | Riziko změn tržní úrokové míry. | A |
Odpověď B | Riziko insolvence či úpadku emitenta. | A |
Odpověď C | Riziko inflační. | A |
Odpověď D | Riziko měnové. | A |
Číslo a verze | 38169.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Xxxx jednotlivé druhy rizik do svého investičního očekávání (rozhodování) investoři zahrnou, resp. jakou váhu jim přisoudí, zůstává však vždy v kompetenci jednotlivých investorů (či finančních analytiků). V případě finančních investic se může jednat např. o: riziko změn úrokových sazeb; inflační riziko; riziko událostí; riziko insolvence či případného úpadku emitenta; riziko ztráty likvidity předmětného investičního nástroje; měnové riziko; riziko právní; riziko operační; riziko vlastností či smluvních ustanovení jednotlivých investičních nástrojů apod. Xxxxxxxxxxx investice je tedy souhrn všech možných rizik spojených s investicí, nikoliv s investorem a jeho solventností. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 204; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 176? 186. | |
Text otázky | Rizikovostí finančních investic rozumíme: | |
Odpověď A | Riziko úpadku investora. | N |
Odpověď B | Solventnost investora. | N |
Odpověď C | Souhrn všech jednotlivých rizik uvažovaných investorem. | A |
Odpověď D | Schopnost přeměny na hotové peníze. | N |
Číslo a verze | 38119.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Pokud potenciální investor disponuje dostatečným množstvím volných peněžních prostředků (tj. dostatečně velkým bohatstvím) a dospěje k názoru, že by je bylo vhodné investovat na finančním trhu, musí následně u každé uvažované investiční příležitosti zvažovat tři základní investiční faktory, a to: výnosnost, rizikovost a likviditu. Tyto faktory tvoří tzv. investiční trojúhelník. Finanční páka je spojena s využíváním cizího kapitálu, kdy investor napákuje svoji pozici tím, že využije poměrně malý poměr vlastních zdrojů a zbytek dofinancuje úvěrem, čímž se podílí na vývoji celé investice. S malým množstvím vlastních zdrojů tak může dosahovat výrazných zisků, ale i ztrát. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 166; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vydání. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 162?164. | |
Text otázky | Mezi investiční kritéria patří: | |
Odpověď A | Finanční páka investora. | N |
Odpověď B | Výnosnost. | A |
Odpověď C | Rizikovost. | A |
Odpověď D | Likvidita. | A |
Číslo a verze | 38120.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) | |
Odůvodnění | Likviditou lze rozumět snadnost či rychlost, s jakou lze předmětný investiční nástroj bezeztrátově přeměnit zpět na peníze. To znamená, že čím je investiční nástroj likvidnější, tím je také žádanější, čímž s růstem poptávky po něm poroste i jeho cena (vnitřní hodnota). Investoři budou požadovat od investičního nástroje (jeho emitenta) naopak vyšší prémii (vyšší výnos) při jeho nízké likviditě, tak aby jim kompenzovala vyšší prémie i vyšší riziko, kterému jsou vystaveni při nízké likviditě investičního nástroje. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 209. | |
Text otázky | Při zvýšení likvidity investičního nástroje (např. jeho uvedením na burzu) lze očekávat, že: | |
Odpověď A | Jeho atraktivita, a tím i jeho současná (resp. vnitřní) hodnota vzroste. | A |
Odpověď B | Sníží se jeho atraktivita a v důsledku toho se následně sníží jeho tržní cena (kurz). | N |
Odpověď C | Jeho současná hodnota klesne. | N |
Odpověď D | Investoři budou požadovat vyšší prémii za likviditu. | N |
Číslo a verze | 38240.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Z úrazového pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění jen tehdy, pokud dojde k úrazu, definovanému v pojistné smlouvě. Příčinou pojistné události tedy musí být úrazový děj. Z toho důvodu se úrazové pojištění nemůže vztahovat na pracovní neschopnost z důvodu nemoci. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2844. | |
Text otázky | Z úrazového pojištění se neposkytuje pojistné plnění za: | |
Odpověď A | Smrt následkem úrazu. | N |
Odpověď B | Pracovní neschopnost z důvodu nemoci. | A |
Odpověď C | Hospitalizaci z důvodu úrazu. | N |
Odpověď D | Trvalé následky úrazu. | N |
Číslo a verze | 38241.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Pojistitel má právo odmítnout poskytnutí pojistného plnění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s činem, pro který byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem. Právo odstoupit od pojistné smlouvy či pojistné plnění snížit se pak váže na splnění podmínek, které stanoví zákon. Mezi tyto podmínky nepatří uznání vinným úmyslným trestným činem. Pokud se jedná o rozpor s dobrými mravy, tak ten se v tomto případě v zásadě neuplatní, neboť zákon výslovně upravuje, jak danou situaci řešit. Neposkytnutí pojistného plnění pro rozpor s dobrými mravy musí být odůvodněno jinými a zcela mimořádnými okolnostmi. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2845. | |
Text otázky | Pokud došlo k úrazu pojištěného v souvislosti s činem, pro který byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem, pak má pojistitel právo: | |
Odpověď A | Poskytnutí pojistného plnění odmítnout. | A |
Odpověď B | Od pojistné smlouvy odstoupit. | N |
Odpověď C | Pojistné plnění snížit až o jednu polovinu. | N |
Odpověď D | Xxxxxxxx plnění z důvodu rozporu s dobrými mravy neposkytnout. | N |
Číslo a verze | 38242.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Pojistitel má právo snížit pojistné plnění až na jednu polovinu, pokud došlo k úrazu následkem toho, že pojištěný požil alkohol nebo požil návykovou látku nebo přípravek takovou látku obsahující. Zároveň musí být splněna podmínka, že takové snížení odůvodňují okolnosti, za nichž k úrazu došlo. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2846 odst. 1. | |
Text otázky | Pokud došlo k trvalým následkům úrazu následkem toho, že pojištěný požil alkohol nebo požil návykovou látku nebo přípravek takovou látku obsahující, může pojistitel snížit pojistné plnění až na jednu: | |
Odpověď A | Polovinu. | A |
Odpověď B | Třetinu. | N |
Odpověď C | Čtvrtinu. | N |
Odpověď D | Pětinu. | N |
Číslo a verze | 38243.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Občanský zákoník na rozdíl od předchozí právní úpravy, obsažené v zákonu o pojistné smlouvě, definici úrazu neobsahuje. Je tedy věcí smluvních stran pojistné smlouvy, jak pojistnou událost v úrazovém pojištění vymezí. Pojistná událost může být definována v pojistné smlouvě nebo v pojistných podmínkách. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2844. | |
Text otázky | Definice úrazu je: | |
Odpověď A | Věcí smluvních stran. | A |
Odpověď B | Dána zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. | N |
Odpověď C | Dána pojistnými podmínkami. | A |
Odpověď D | Dána zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | N |
Číslo a verze | 38244.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Pojistitel není povinen pojistné plnění poskytnout, pokud k vzniku události došlo za situace, která je v pojistné smlouvě popsaná jako výluka. Dále pojistitel neposkytuje pojistné plnění za události, ke kterým došlo v čekací době. Čekací dobou se rozumí doba počítaná od počátku pojištění, jejíž délka se ujednává v pojistné smlouvě a po kterou nevzniká pojišťovně povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, jež by jinak byly pojistnými událostmi. Pojistitel je oprávněn odmítnout poskytnutí pojistné plnění, pokud si pojištěný úmyslně ublížil na zdraví. Neplacení pojistného nemá za následek neposkytnutí pojistného plnění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2845; https: //xxx.xxx.xx/xx/xxxxxx-xxxxxxxx-xxx/xxxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxx-xxx- verejnost/Upozorneni-pro-verejnost-na-moznost-pojistoven-sjednat-cekaci-dobu/; xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxx-xxxxxxxx-xxx/xxxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxx-xxx- verejnost/Upozorneni-pro-verejnost-neposkytnuti-pojistneho-plneni-z-duvodu-vyluk- tykajicich-se-zdravotniho-stavu-pojisteneho/ | |
Text otázky | V jaké situaci je pojistitel z úrazového pojištění povinen poskytnout pojistné plnění? | |
Odpověď A | Pokud se jedná o výluku z pojištění. | N |
Odpověď B | Pokud k události došlo v čekací době. | N |
Odpověď C | Pokud si pojištěný úmyslně ublížil na zdraví. | N |
Odpověď D | Pokud je pojistník v prodlení s placením pojistného. | A |
Číslo a verze | 38247.2 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 9. úrazové pojištění |
Odůvodnění | V rámci úrazového připojištění se objevuje klasifikace rizik, a to minimálně podle provozované profese a provozovaných sportů. V praxi pojistitelé toto rozřazení označují jako tzv. rizikovou skupinu. Pohlaví ani výše pojistných částek nemají na rizikovou skupinu vliv. | |
Zdroj | Encyklopedický slovník pojmů ČAP: xxxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxxxx/00000-xxxx-000 (viz "riziková skupina"); XXXXX, T. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-11-6. str. 214. | |
Text otázky | V případě úrazového pojištění ovlivňuje zařazení pojištěného dle míry podstupovaného rizika do rizikové skupiny: | |
Odpověď A | Pohlaví. | N |
Odpověď B | Výše pojistných částek. | N |
Odpověď C | Povolání. | A |
Odpověď D | Sportovní činnost. | A |
Číslo a verze | 38248.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Obecná délka promlčecí lhůty činí 3 roky. U práva na pojistné plnění začíná promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 626, § 629 odst. 1. | |
Text otázky | Délka promlčecí lhůty u práva na pojistné plnění v případě úrazového pojištění činí: | |
Odpověď A | Tři roky. Lhůta začíná běžet jeden rok po vzniku pojistné události. | A |
Odpověď B | Jeden rok. Lhůta začíná běžet od okamžiku vzniku pojistné události. | N |
Odpověď C | Tři roky. Lhůta začíná běžet od okamžiku vzniku pojistné události. | N |
Odpověď D | Deset let. Lhůta začíná běžet jeden rok po vzniku pojistné události. | N |
Číslo a verze | 38249.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Úrazové pojištění je nejčastěji sjednáno jako obnosové pojištění. Postup pro stanovení výše pojistného plnění je vždy ujednán v pojistné smlouvě. Součástí pojistné smlouvy jsou tzv. oceňovací tabulky, které obsahují procentní ohodnocení pro jednotlivé trvalé následky. Sjednaná pojistná částka odpovídá stoprocentnímu poškození. U rizika trvalých následků úrazu v rámci úrazového pojištění se pojistné plnění zpravidla stanovuje dle míry poškození vyjádřené procenty, které stanovuje smluvní lékař pojistitele. Velikost pojistného plnění tedy vyplývá jednak z výše sjednané pojistné částky a jednak z procenta určeného podle míry trvalých následků úrazu. | |
Xxxxx | XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 4. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 179. | |
Text otázky | Pojistné plnění u pojištění trvalých následků úrazu u úrazového pojištění sjednaného jako obnosové pojištění je pojistitelem určeno: | |
Odpověď A | Procenty z pojistné částky. | A |
Odpověď B | Ve výši pojistné částky. | N |
Odpověď C | V závislosti na procentu poškození stanoveném pojištěným. | N |
Odpověď D | Ve výši násobku částky sjednané na den. | N |
Číslo a verze | 38250.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Oceňovací tabulky pojistitele slouží k výpočtu výše pojistného plnění, když obsahují např. procentní ohodnocení tělesných poškození u pojištění trvalých následků úrazu nebo délku léčení jednotlivých úrazů v případě pojištění denního odškodného za dobu léčení úrazu. Pro pojištění pro případ smrti ani pojištění pro případ hospitalizace se oceňovací tabulky nepoužívají, neboť pojistné plnění se stanovuje výlučně v závislosti na ujednané pojistné částce. | |
Xxxxx | XXXXXXXXX, M., XXXXXXX, V., XXXXXXX, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 337?338. | |
Text otázky | Kdy se obvykle používají oceňovací tabulky pro určení výše pojistného plnění? | |
Odpověď A | V pojištění trvalých následků úrazu. | A |
Odpověď B | V pojištění denního odškodného za dobu léčení úrazu. | A |
Odpověď C | V pojištění smrti úrazem. | N |
Odpověď D | V pojištění pro případ hospitalizace z důvodu úrazu. | N |
Číslo a verze | 38252.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Občanský zákoník, stejně jako předchozí právní úprava obsažená v zákonu o pojistné smlouvě, umožňuje sjednat úrazové pojištění jako pojištění obnosové (tj. účelem je získání dohodnuté částky), stejně tak jako pojištění škodové (tj. účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události). Kapitálové pojištění je jedním z druhů životního pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2844. | |
Text otázky | Pojištění úrazu lze sjednat jako pojištění: | |
Odpověď A | Obnosové nebo škodové. | A |
Odpověď B | Obnosové. | N |
Odpověď C | Škodové. | N |
Odpověď D | Kapitálové. | N |
Číslo a verze | 38253.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 9. úrazové pojištění |
Odůvodnění | Pojistitel může úrazové pojištění, které je placené běžně, vypovědět bez udání důvodu ke konci pojistného období. Výpověď musí být doručena nejméně šest týdnů přede dnem konce tohoto pojistného období. Pojistitel může vypovědět úrazové pojištění také (nikoliv pouze) do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy. Platná právní úprava zákaz výpovědi úrazového pojištění neobsahuje. Výpověď s měsíční výpovědní dobou není možné použít kdykoliv, ale pouze do tří měsíců od oznámení pojistné události. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2805, § 2807. | |
Text otázky | Běžně placené úrazové pojištění pojistitel: | |
Odpověď A | Může účinně vypovědět ke konci pojistného období, výpověď musí být doručena nejpozději šest týdnů před koncem tohoto pojistného období. | A |
Odpověď B | Nemůže vypovědět. | N |
Odpověď C | Může účinně vypovědět ke konci pojistného období, výpověď musí být doručena nejpozději týden před koncem tohoto pojistného období. | N |
Odpověď D | Může vypovědět pouze do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy. | N |
Číslo a verze | 38254.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Úrazové pojištění slouží ke krytí rizik, nevytváří se u něj na rozdíl od rezervotvorného životního pojištění žádná kapitálová hodnota a neřadí se proto mezi rezervotvorná pojištění. Veškeré pojistné je spotřebováno na pojistnou ochranu. Po uplynutí pojistné doby tedy nevzniká nárok na odkupné, pojistná smlouva zaniká bez nároku na plnění (na rozdíl od rezervotvorného pojištění, kterým je investiční nebo kapitálové pojištění). | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. n); xxxx://xxx.xxx. cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/pojisteni-urazu | |
Text otázky | Pojištění úrazu je pojištěním: | |
Odpověď A | Rizikovým. | A |
Odpověď B | Investičním. | N |
Odpověď C | Kapitálovým. | N |
Odpověď D | Rezervotvorným. | N |
Číslo a verze | 38255.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. úrazové pojištění | |
Odůvodnění | Na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie z roku 2011 byla zrušena výjimka pro oblast pojištění, která umožňovala zohlednit pohlaví při stanovení výše pojistného. Výjimka vyplývala ze směrnice Evropské unie, kterou se zavedla zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Úprava se dotkla nových smluv sjednaných po 21. 12. 2012 a stávajících smluv, pokud na nich byly požadovány podstatné úpravy parametrů pojištění. Věk, pojistná částka nebo pojistná doba jsou typické parametry, které ovlivňují výši pojistného. | |
Zdroj | Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 1. března 2011, SD EU C-236/09 (Test-Achats); směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. | |
Text otázky | Výši pojistného za jednotlivá rizika nemůže ovlivnit: | |
Odpověď A | Pohlaví. | A |
Odpověď B | Věk. | N |
Odpověď C | Pojistná částka. | N |
Odpověď D | Pojistná doba. | N |
Číslo a verze | 38258.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Kapitálový trh je trhem pro obchodování těch finančních investičních nástrojů, které mají povahu dlouhodobých finančních investic. Jeho prostřednictvím jsou poskytovány jak dlouhodobé úvěry, tak jsou na něm obchodovány dlouhodobé cenné papíry, především akcie a dlouhodobé dluhopisy. Pokud jde o cizí měny, drahé kovy či krátkodobé dluhopisy, tak ty spadají do jiných segmentů finančního trhu. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 62?63. | |
Text otázky | Na kapitálovém trhu se obchodují: | |
Odpověď A | Akcie a dlouhodobé dluhopisy. | A |
Odpověď B | Devizy a valuty. | N |
Odpověď C | Investiční zlato a stříbro. | N |
Odpověď D | Krátkodobé dluhopisy. | N |
Číslo a verze | 38260.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 5. pojištění nemovité věci | |
Odůvodnění | Občanský zákoník rozumí nemovitými věcmi zejména pozemky, podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. důl, sklípek) a dále věcná práva k nim. Dále se za nemovité věci považují i práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Pojistné podmínky mohou vymezit předmět pojištění odlišně. Za předmět pojištění nemovité věci není pro účely pojištění považován pozemek, ale stavby, které se na něm nacházejí. Předmětem pojištění v občanském pojištění nemovitosti může být tedy např. rodinný dům, bytový dům, rekreační chalupa či chata, byt v osobním vlastnictví sloužící k trvalému bydlení i rekreačním účelům, garáž a další stavby, jako jsou např. ploty, bazény, skleníky či zpevněné plochy. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 498 odst. 1. | |
Text otázky | Nemovitými věcmi jsou dle občanského zákoníku: | |
Odpověď A | Pouze pozemky se samostatným účelovým určením. | N |
Odpověď B | Pozemky, podzemní stavby se samostatným účelovým určením a věcná práva k nim. | A |
Odpověď C | Věc, o které zákon stanoví, že není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty. | A |
Odpověď D | Pouze podzemní stavby s účelovým určením. | N |
Číslo a verze | 38203.2 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku |
Odůvodnění | Záznam z jednání se tvoří při jednání mezi zákazníkem a pojišťovacím zprostředkovatelem nebo pracovníkem pojistitele přímo se podílejícím na distribuci pojištění. Záznam z jednání může být v případě porušení povinnosti důležitým důkazem. Proto se ukládá povinnost pro jeho pořizování. Aby bylo možné v případě neodůvodněné stížnosti ze strany zákazníka záznam z jednání použít na obranu pojišťovacího zprostředkovatele nebo pojistitele, je nutné v něm dostatečně detailně průběh jednání, doporučení či analýzu vedoucí k poskytnutí rady zaznamenat, aby bylo možné jednání zpětně rekonstruovat. Povinnými obsahovými náležitostmi záznamu z jednání jsou vždy zaznamenané požadavky, cíle a potřeby zákazníka a důvody, na kterých distributor pojištění zakládá své doporučení. Dále záznam z jednání musí obsahovat vysvětlení dopadů sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka, včetně popisu souvisejících rizik. Před sjednáním či podstatnou změnou rezervotvorného pojištění poskytne distributor pojištění zákazníkovi radu, která vychází z analýzy v rozsahu stanoveném zákonem a tato analýza je rovněž součástí záznamu z jednání. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 78, § 79 odst. 1 a 2. | |
Text otázky | Z jednání, které vedlo ke sjednání nebo podstatné změně pojištění pojišťovací zprostředkovatel nebo pracovník pojistitele, přímo se podílející na distribuci pojištění, vyhotoví záznam z jednání, který obsahuje zejména: | |
Odpověď A | Požadavky, cíle a potřeby zákazníka související s daným pojištěním a dále důvody, na kterých zakládá své doporučení. | A |
Odpověď B | Informace o pojištění, zejména o charakteristice a územním rozsahu, výčtu pojistných událostí a pojistných nebezpečí, o výlukách, výši, způsobu a době placení pojistného, způsobech zániku pojištění, o možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, postupu při uplatnění práva na pojistné plnění. | N |
Odpověď C | Vysvětlení dopadů sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka, včetně souvisejících rizik. | A |
Odpověď D | Analýzu finanční situace zákazníka, jeho investiční profil, rizikovou toleranci, právních vztahů zákazníka týkajících se dalších produktů finančního trhu, pokud se jedná o rezervotvorné pojištění. | A |
Číslo a verze | 38274.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojistná smlouva vyžaduje písemnou formu. To neplatí pro krátkodobé pojištění (pojištění kratší než jeden rok), kde písemná forma nemusí být dodržena. Stejná právní forma jako pro uzavření pojistné smlouvy platí i pro změnu pojistné smlouvy. Pro jiná právní jednání týkající se pojištění, než je uzavření pojistné smlouvy, je třeba písemná forma, pokud si strany výslovně neujednají, že této formy není zapotřebí. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758 odst. 2. | |
Text otázky | Xxxxx formu musí splňovat pojistná smlouva, kterou je sjednáno neživotní občanské pojištění? | |
Odpověď A | Pojistná smlouva uzavřená na pojistnou dobu jeden rok a delší musí mít písemnou formu. | A |
Odpověď B | Forma pojistné smlouvy je ponechána na dohodě smluvních stran. | N |
Odpověď C | Xxxxxxxx smlouva uzavřená na pojistnou dobu kratší než jeden rok (například pro cestovní pojištění) musí mít písemnou formu. | N |
Odpověď D | Xxxxxxxx smlouva musí mít vždy písemnou formu. | N |
Číslo a verze | 38339.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele | |
Odůvodnění | V souladu s § 1 odst. 1 písm. e), zákona o finančním arbitrovi, je finanční arbitr příslušný řešit spory mezi pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem a spotřebitelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 1 písm. e). | |
Text otázky | Finanční arbitr je příslušný rozhodovat spory: | |
Odpověď A | Ze životního pojištění. | A |
Odpověď B | Z pojištění motorových vozidel. | N |
Odpověď C | Z neživotního pojištění. | N |
Odpověď D | Z pojištění odpovědnosti. | N |
Číslo a verze | 38340.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele | |
Odůvodnění | V souladu s § 18 zákona o finančním arbitrovi se řízení nezpoplatňuje. Každý účastník řízení nese své náklady řízení sám. | |
Zdroj | Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, § 18. | |
Text otázky | Řízení před finančním arbitrem: | |
Odpověď A | Není zpoplatněno a každý účastník si nese své náklady sám. | A |
Odpověď B | Je zpoplatněno podle sazebníku finančního arbitra a náklady hradí pouze finanční instituce. | N |
Odpověď C | Je zpoplatněno. | N |
Odpověď D | Je zpoplatněno a náklady hradí ve sporu neúspěšná strana. | N |
Číslo a verze | 38341.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele |
Odůvodnění | Zákon upravuje pravidla pro řízení před finančním arbitrem, jako subjektem mimosoudního řešení sporů se spotřebiteli pro oblasti finančních služeb. Xxxxxx je povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě. Návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem je nepřípustný, pokud ve věci samé již rozhodl soud nebo probíhá řízení před soudem. Proti pravomocnému a vykonatelnému rozhodnutí finančního arbitra o námitkách může kterákoli strana sporu podat žalobu k věcně a místně příslušnému obecnému soudu dle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. | |
Zdroj | Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů; www. xxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxx | |
Text otázky | Finanční arbitr: | |
Odpověď A | Usiluje zejména o smírné vyřešení sporu. | A |
Odpověď B | Vydává rozhodnutí, které je přezkoumatelné soudem. | A |
Odpověď C | Nezahájí řízení, jestliže v téže věci již rozhodl soud. | A |
Odpověď D | Rozhoduje vždy ve prospěch spotřebitele. | N |
Číslo a verze | 38342.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele | |
Odůvodnění | Zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, a zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, byly České národní bance svěřeny pravomoci v oblasti ochrany spotřebitele. V rámci výkonu těchto pravomocí ČNB přijímá podněty, stížnosti a upozornění od spotřebitelů, odpovídá na kvalifikované dotazy, publikuje výkladová stanoviska a provádí kontroly u dohlížených finančních institucí. Dozor nad dodržováním povinností vykonává Česká národní banka u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky. | |
Zdroj | Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, § 23 odst. 8. | |
Text otázky | Dozor nad ochranou spotřebitele v oblasti pojišťovnictví a distribuce pojištění vykonává: | |
Odpověď A | Česká asociace pojišťoven, a to pouze ve vztahu k členským pojišťovnám. | N |
Odpověď B | Česká obchodní inspekce. | N |
Odpověď C | Česká národní banka, a to u osob, které podléhají jejímu dohledu. | A |
Odpověď D | Věcně a místně příslušný soud. | N |
Číslo a verze | 38343.2 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele |
Odůvodnění | Podle definice zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je obchodní praktika nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Klamavá obchodní praktika je jednou z variant nekalých obchodních praktik a je zakázána. Prezentace produktu nesmí vést k záměně nabízeného produktu s jinými produkty nebo podnikateli. Praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávné informace. Za klamavou se považuje také obchodní praktika, obsahující pravdivou informaci, pokud je uvedena způsobem, který může uvést spotřebitele v omyl. Za klamavou obchodní praktiku se považuje i tzv. klamavé opomenutí, kdy podnikatel neuvede pro rozhodnutí spotřebitele podstatné informace. | |
Zdroj | Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, § 5 a § 5a; xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/xxxXxxx/0/00000/0/0/xxxxx-x-000-0000-xx-x- ochrane-spotrebitele | |
Text otázky | Typickým projevem klamavé obchodní praktiky je: | |
Odpověď A | Pokud prezentace služby obsahuje takové informace, které nemohou uvést zákazníka v omyl. | N |
Odpověď B | Pokud jsou při prezentaci služby užity nepravdivé údaje, což vede, nebo může vést, spotřebitele k obchodnímu rozhodnutí, které by jinak neučinil. | A |
Odpověď C | Pokud je služba nabízena nejasným, nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem, což vede, nebo může vést, spotřebitele k obchodnímu rozhodnutí, které by jinak neučinil. | A |
Odpověď D | Xxxxxxx uvést podstatnou informaci, který v dané souvislosti zákazník potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě zboží či služby. | A |
Číslo a verze | 38344.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé | |
Odůvodnění | Zákon o distribuci pojištění a zajištění stanoví, že registr je veřejný, je veden v elektronické podobě a spravuje a provozuje jej Česká národní banka. Pojišťovací zprostředkovatel je povinen zákazníkovi sdělit označení veřejného registru, v němž je zapsán. Osoby, které zprostředkovávají pojištění pouze jako doplňkovou službu k dodávanému zboží nebo poskytované službě v režimu § 3 odst. 2, zákona o distribuci pojištění a zajištění, (tzv. zprostředkovatelé de minimis) mohou zprostředkovávat pojištění v omezeném rozsahu. Na jejich činnost se vztahují pouze vybraná ustanovení uvedeného zákona a mimo jiné se nezapisují do registru, vedeného Českou národní bankou. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 3 odst. 2, § 40 odst. 2 a § 88 odst. 1 písm. b). | |
Text otázky | Kým je veden a spravován registr, v němž jsou v České republice zapsáni pojišťovací zprostředkovatelé: | |
Odpověď A | Ministerstvem financí. | N |
Odpověď B | Českou kanceláří pojistitelů. | N |
Odpověď C | Českou asociací pojišťoven. | N |
Odpověď D | Českou národní bankou. | A |
Číslo a verze | 38345.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele | |
Odůvodnění | Zákon o ochraně spotřebitele zakazuje tzv. nekalé obchodní praktiky. Mezi nekalé obchodní praktiky patří zejména klamavé konání, klamavé opomenutí a agresivní obchodní praktika. Agresivní jednání s prvky výhružnosti či urážlivosti a vědomého využití nepříznivé situace spotřebitele je agresivní obchodní praktikou. | |
Zdroj | Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, § 5b; xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxx-xxxxxxxx-xxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxxxx/xxxxxxx- spotrebitele/agresivni-obchodni-praktika/ | |
Text otázky | Je-li při jednání výrazně zhoršena možnost svobodného chování nebo rozhodnutí spotřebitele (např. obtěžováním, donucováním nebo nepatřičným ovlivňováním), jedná se o: | |
Odpověď A | Neplnění informační povinnosti. | N |
Odpověď B | Agresivní obchodní praktiku. | A |
Odpověď C | Klamavou obchodní praktiku. | N |
Odpověď D | Trestný čin. | N |
Číslo a verze | 38347.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele | |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví obecně upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území České republiky. Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla je upraveno v samostatném zákoně. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. | |
Text otázky | Zákon o pojišťovnictví neupravuje: | |
Odpověď A | Základní podmínky pro provozování činností v pojišťovnictví. | N |
Odpověď B | Řízení o povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou. | N |
Odpověď C | Podmínky pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. | A |
Odpověď D | Podmínky provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území České republiky. | N |
Číslo a verze | 38348.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele |
Odůvodnění | Zákon o distribuci pojištění a zajištění v souladu s předpisy Evropské unie stanoví při distribuci pojištění obecná pravidla pro komunikaci se zákazníkem tak, aby pojišťovací zprostředkovatel jednal s odbornou péčí a v nejlepším zájmu zákazníka. Zákon proto stanoví, že obsah komunikace musí být jasný, pravdivý a srozumitelný. Zákon naopak nestanoví povinnost písemného vyhotovení všech poskytovaných informací. Obchodní sdělení je vždy nutné takto označovat, neboť tak stanoví i právní předpisy z oblasti ochrany spotřebitele. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 73. | |
Text otázky | Pojišťovací zprostředkovatel při komunikaci se zákazníkem: | |
Odpověď A | Nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé. informace. | A |
Odpověď B | Zajistí, aby obsah komunikace byl podán jasným, výstižným a srozumitelným způsobem. | A |
Odpověď C | Vyhotovuje všechny informace písemně a předkládá zákazníkovi k podpisu. | N |
Odpověď D | Každé obchodní sdělení musí výslovně označit jako "obchodní sdělení". | A |
Číslo a verze | 38349.2 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 4. principy kalkulace pojistného | |
Odůvodnění | Tarif pojistného (brutto pojistné, dále BP) se skládá z těchto tří základních složek: a) netto pojistné (ryzí pojistné), (dále NP), b) kalkulované správní náklady, (dále KSN), c) kalkulovaný zisk, (dále KZ). Pak: BP = NP + KSN + KZ. Dle textace § 59 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu stanoví výši pojistného na základě reálných pojistně matematických předpokladů a odpovídajících metod jeho výpočtu tak, aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti. Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle zákona upravujícího rovné zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací. Česká národní banka neupravuje výpočet pojistného vyhláškou. Podle zákona o pojišťovnictví odpovídá za výpočet pojistného pojišťovna. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 59 odst. 1, 2; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2769; XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 64. | |
Text otázky | Tuzemská pojišťovna postupuje při výpočtu pojistného na základě: | |
Odpověď A | Reálných pojistně matematických předpokladů. | A |
Odpověď B | Zásady rovného zacházení. | A |
Odpověď C | Rozhodnutí distribučních sítí prodávajících daný produkt. | N |
Odpověď D | Vyhlášky České národní banky. | N |
Číslo a verze | 38350.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 4. principy kalkulace pojistného |
Odůvodnění | Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle zákona upravujícího rovné zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací. Tím není dotčeno použití pojistně matematických metod zohledňujících hledisko pohlaví pro hodnocení pojistného rizika, jejichž účelem je zabezpečení splnitelnosti závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud to nevede k rozlišování výše pojistného a pojistného plnění podle pohlaví. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 59 odst. 2; XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 61. | |
Text otázky | Xxxxxxx pojištěného v pojistně technických metodách může být zohledněno: | |
Odpověď A | Pro hodnocení pojistného rizika. | A |
Odpověď B | Kdykoliv, disponuje?li pojistitel relevantními pojistně matematickými a statistickými podklady. | N |
Odpověď C | Při stanovení výše pojistného plnění. | N |
Odpověď D | Nemůže být použito. | N |
Číslo a verze | 38351.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 4. principy kalkulace pojistného | |
Odůvodnění | Použití věku nebo zdravotního stavu není dotčeno jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění u pojištění těch pojistných nebezpečí, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných pojistně matematických metodách a statistických údajích, je-li rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění přiměřený. Údaje o zdravotním stavu může pojistitel požadovat, i existují-li důvody související s určením výše pojistného rizika a výše pojistného. Použije-li pojistitel jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění národnost, rasový nebo etnický původ nebo jiné hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle jiného zákona, nepřihlíží se ke zvýšení pojistného ani ke snížení pojistného plnění na základě těchto hledisek. Na základě rozsudku Soudního dvora EU z roku 2011 byla zrušena výjimka pro oblast pojištění, která umožňovala zohlednit pohlaví při stanovení výše pojistného. Výjimka vyplývala ze směrnice EU, kterou se zavedla zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Úprava se dotkla nových smluv sjednaných po 21. 12. 2012 a stávajících smluv, pokud na nich byly požadovány podstatné úpravy parametrů pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 59 odst. 2; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2769, § 2828; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 1. března 2011, SD EU C-236/09 (Test-Achats); směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. | |
Text otázky | Při stanovení výše pojistného lze jako určující faktory zohlednit: | |
Odpověď A | Věk. | A |
Odpověď B | Zdravotní stav. | A |
Odpověď C | Pohlaví. | N |
Odpověď D | Národnost. | N |
Číslo a verze | 38275.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Okamžik vzniku pojištění je sjednán v pojistné smlouvě. Pokud tomu tak není, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy (v 00:00 hod.). Pojistitel a pojistník se mohou dohodnout, že se pojištění vztahuje i na dobu přede dnem uzavření pojistné smlouvy (tzv. retroaktivita). V takovém případě není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době nabídky věděl nebo vědět měl a mohl, že pojistná událost již nastala, a pojistitel nemá právo na pojistné, pokud v době nabídky věděl nebo měl a mohl vědět, že pojistná událost nastat nemůže. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2772. | |
Text otázky | Kdy vzniká pojištění? | |
Odpověď A | Pojištění vzniká prvním dnem následujícím po uzavření pojistné smlouvy, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. | A |
Odpověď B | Pojištění vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy. | N |
Odpověď C | Pojištění vzniká vždy prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy. | N |
Odpověď D | Pojištění vzniká dnem vydání pojistky. | N |
Číslo a verze | 38276.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojistitel je povinen odpovědět pravdivě a úplně na písemné dotazy zájemce o pojištění a pojistníka týkající se pojištění. Kromě toho je pojistitel také povinen upozornit zájemce o pojištění na nesrovnalosti mezi jeho požadavky a nabízeným pojištěním. Pojistník má právo od pojistné smlouvy odstoupit v případě, že jeho požadavky, které pojistitel znal nebo musel znát, jsou v rozporu s nabízeným pojištěním a pojistitel ho na tento rozpor neupozornil. Při sjednávání pojištění tedy pojistitel musí požadavky zájemce o pojištění aktivně zjišťovat a této povinnosti není zproštěn ani v případě, že je zastoupen pojišťovacím zprostředkovatelem (přičemž se však zohledňuje případ, kdy je zájemce zastoupen pojišťovacím makléřem, tedy zprostředkovatelem s nejvyšším stupněm kvalifikačních předpokladů, který jedná plně v zájmu zájemce o pojištění, a nároky na pojistitele jsou tedy nižší). Také zájemce o pojištění, pojistník i pojištěný jsou povinni zodpovědět pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda ho pojistí a za jakých podmínek. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného. Porušil-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti tuto povinnost, má pojistitel právo od smlouvy odstoupit, prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2788, § 2789, § 2808. | |
Text otázky | Jaký je důsledek nesplnění povinnosti pojistitele upozornit zájemce o pojištění na nesrovnalosti mezi jeho požadavky a nabízeným pojištěním? | |
Odpověď A | Pojistníkovi vznikne právo od uzavřené pojistné smlouvy odstoupit. | A |
Odpověď B | Pojistníkovi vznikne právo uzavřenou pojistnou smlouvu vypovědět. | N |
Odpověď C | Na pojistnou smlouvu se hledí, jako by nebyla uzavřena. | N |
Odpověď D | Xxxxxxxx smlouva je neplatná. | N |
Číslo a verze | 38277.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojištění lze vypovědět do 2 měsíců od uzavření pojistné smlouvy. Takto může pojištění vypovědět pojistitel i pojistník. Výpověď musí být doručena druhé smluvní straně do 2 měsíců od uzavření pojistné smlouvy (nikoliv od počátku pojištění). Od doručení výpovědi běží výpovědní doba 8 dnů ? jejím uplynutím pojištění zanikne. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2805 písm. a). | |
Text otázky | Ve kterém z níže uvedených případů je možné vypovědět pojistnou smlouvu pojistitelem nebo pojistníkem? | |
Odpověď A | Do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. | A |
Odpověď B | Do 3 měsíců od data počátku pojištění. | N |
Odpověď C | Do 6 měsíců po uzavření pojistné smlouvy. | N |
Odpověď D | Do 1 měsíce od data počátku pojištění. | N |
Číslo a verze | 38278.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojištění lze vypovědět do 3 měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události. Pojistitel však takto nemůže vypovědět životní pojištění (pojištění pro případ smrti, dožití, pojištění pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka). Od doručení výpovědi běží výpovědní doba 1 měsíc, jehož uplynutím pojištění zanikne. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2805 písm. b). | |
Text otázky | Pojištění zaniká výpovědí podanou po oznámení vzniku pojistné události. Do kolika měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události lze pojištění vypovědět? | |
Odpověď A | Do tří měsíců. | A |
Odpověď B | Do dvou měsíců. | N |
Odpověď C | Do měsíce. | N |
Odpověď D | Do šesti měsíců. | N |
Číslo a verze | 38280.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění |
Odůvodnění | Pojištění zanikne, pokud pojistitel odmítne poskytnout plnění z pojistné smlouvy v těchto případech: a) jestliže příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění v důsledku nepravdivě nebo neúplně zodpovězených dotazů, pokud by při znalosti této skutečnosti pojistnou smlouvu neuzavřel nebo uzavřel za jiných podmínek. Při povinném pojištění může pojistitel pojistné plnění odmítnout, jen pokud se na uvedení nepravdivých nebo neúplných informací podílel výlučně poškozený, b) v úrazovém pojištění, pokud došlo k úrazu pojištěného úmyslným trestným činem pojištěného nebo činem, kterým si pojištěný úmyslně ublížil na zdraví. Pouze u pojistných smluv sjednaných v režimu zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, mohl pojistitel pojistné plnění odmítnout, jestliže oprávněná osoba uvedla při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje zamlčela. V případě pojistných smluv sjednaných podle občanského zákoníku pojistitel toto právo ze zákona nemá. Pojištění zanikne dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění. Odmítnutí, resp. neposkytnutí pojistného plnění z jiných než zákonem kvalifikovaných důvodů nezpůsobuje zánik pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2809, § 2810, § 2845. | |
Text otázky | V jakých případech lze podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. odmítnout plnění, aby toto odmítnutí mělo za následek zánik pojištění? | |
Odpověď A | Xxxxxxxx pojistnou událost zapříčinila skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění, protože zájemce o pojištění nezodpověděl pravdivě a úplně jeho dotazy, a jestliže by zároveň pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel nebo ji uzavřel za jiných podmínek, kdyby o této skutečnosti věděl. | A |
Odpověď B | Oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje zamlčí. | N |
Odpověď C | Oprávněná osoba způsobí pojistnou událost úmyslně sama nebo z jejího podnětu ji způsobí jiná osoba. | N |
Odpověď D | V úrazovém pojištění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s činem, pro který byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem, nebo kterým si úmyslně ublížil na zdraví. | A |
Číslo a verze | 38281.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění |
Odůvodnění | Zánik pojištění pro neplacení pojistného se liší u jednotlivých právních režimů pojistných smluv (tj. smluv, které se řídí starým občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb.; xxxxx, které se řídí zákonem o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb.; xxxxx, které se řídí novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb.). Proto jsou zde uvedeny podmínky zániku pojištění odděleně pro jednotlivé režimy. 1/ Pojistné smlouvy sjednané do 31. 12. 2004, které se řídí "starým" občanským zákoníkem - pojištění zanikne automaticky (tj. bez nutnosti posílat upomínku) tím, že: a) pojistné za první pojistné období nebo jednorázové pojistné nebylo zaplaceno do 3 měsíců od jeho splatnosti (v dnešní době tento zánik už nepřichází v úvahu), b) pojistné za další pojistné období nebude zaplaceno do 6 měsíců od jeho splatnosti. 2/ Pojistné smlouvy sjednané od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2013, které se řídí zákonem o pojistné smlouvě - pojištění zanikne dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce, kterou musí pojistitel pojistníkovi prokazatelně doručit, stanovit v ní lhůtu pro zaplacení, která nesmí být kratší než 1 měsíc a upozornit na zánik pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. 3/ Pojistné smlouvy sjednané od 1. 1. 2014, které se řídí "novým" občanským zákoníkem - pojištění zanikne pro neplacení pojistného dnem uplynutí lhůty stanovené v upomínce. Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) však zaniká až dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené v upomínce. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2804. | |
Text otázky | Kdy u pojistné smlouvy sjednané v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zaniká pojištění pro neplacení pojistného? | |
Odpověď A | Pojištění zaniká dnem, kdy marně uplyne lhůta stanovená pojistitelem v upomínce zaplacení dlužného pojistného (minimálně 1 měsíc od jejího doručení). | A |
Odpověď B | Pojištění zaniká, není-li pojistné zaplaceno do dvou měsíců od jeho splatnosti. | N |
Odpověď C | Pojištění zaniká automaticky uplynutím 3 měsíců od splatnosti prvního pojistného nebo uplynutím 6 měsíců od splatnosti následného pojistného. | N |
Odpověď D | Pojištění zaniká dnem doručení upomínky k zaplacení dlužného pojistného. | N |
Číslo a verze | 38282.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění |
Odůvodnění | Pojistitel má právo od pojistné smlouvy odstoupit při současném splnění následujících podmínek: a) zájemce o pojištění nebo pojistník porušil (úmyslně nebo z nedbalosti) povinnost zodpovědět při sjednávání pojištění pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění (je nutné, aby v odpovědi bylo zatajeno něco podstatného); b) pojistitel by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřel. Právo odstoupit pojistiteli zaniká, pokud ho nevyužije do 2 měsíců ode dne, kdy zjistí porušení povinnosti. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2788, § 2808 odst. 1. |
Text otázky | Pojištění zaniká odstoupením pojistitele od pojistné smlouvy. Za jakých podmínek může pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit? |
Odpověď A | Zájemce o pojištění nebo pojistník nezodpověděl (úmyslně nebo z nedbalosti) při uzavírání pojistné smlouvy pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, přičemž zatajil něco podstatného, a pojistitel by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřel. | A |
Odpověď B | Zájemce o pojištění nevyplnil dotazník pojistitele a neposkytl tak pojistiteli údaje nezbytné pro ocenění pojistného rizika, přičemž, pokud by zájemce o pojištění dotazník vyplnil pravdivě a úplně, na základě skutečností v něm uvedených by pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel nebo by ji uzavřel za podstatně jiných podmínek. | N |
Odpověď C | Oprávněná osoba porušila zákonnou povinnost nebo povinnost uloženou jí v pojistné smlouvě a toto porušení mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků. | N |
Odpověď D | Pojistitel je oprávněn odstoupit od pojistné smlouvy po pojistné události, jestliže při jejím šetření zjistí, že v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného, při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně bylo ujednáno nižší pojistné. | N |
Číslo a verze | 38283.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojistník má právo od pojistné smlouvy odstoupit: a) pokud pojistitel zodpověděl při sjednávání pojistné smlouvy nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy zájemce o pojištění nebo pojistníka týkající se sjednávaného pojištění a pojistník by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřel, b) nebo pokud pojistitel neupozornil zájemce o pojištění na nesrovnalosti mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky, pokud si jich pojistitel musel být vědom. Právo odstoupit od pojistné smlouvy pojistníkovi zaniká, pokud ho nevyužije do 2 měsíců ode dne, kdy zjistí porušení povinnosti. Pojistník má právo od pojistné smlouvy uzavřené formou obchodu na dálku odstoupit bez udání důvodu do 14 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy. Toto právo pojistník nemá v cestovním pojištění sjednaném na dobu kratší než 1 měsíc. Obchodem na dálku se rozumí uzavření pojistné smlouvy s použitím prostředku komunikace na dálku bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran, např. po telefonu, elektronickou poštou, prostřednictvím internetu. Odstoupením od smlouvy se pojistná smlouva od počátku ruší. Pojistitel je povinen vrátit zaplacené pojistné snížené o to, co již případně z pojištění plnil, a oprávněná osoba je povinna vrátit přijaté pojistné plnění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2789, § 2808 odst. 1, 3. | |
Text otázky | Ve kterých případech je pojistník oprávněn odstoupit od pojistné smlouvy? | |
Odpověď A | Pokud pojistitel neupozornil zájemce o pojištění na nesrovnalosti mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky. | A |
Odpověď B | Jde-li o pojistnou smlouvu uzavřenou formou obchodu na dálku, do 14 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy, a to bez udání důvodu. | A |
Odpověď C | Pokud pojistitel odmítl oprávněné osobě vyplatit pojistné plnění. | N |
Odpověď D | Jde-li o cestovní pojištění s pojistnou dobou kratší než jeden měsíc, má pojistník právo od pojistné smlouvy odstoupit do 14 dnů od zániku pojištění, a to bez udání důvodu. | N |
Číslo a verze | 38284.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojištění, které se vztahuje k majetku a které je sjednané v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., zaniká dnem, kdy byla pojistiteli změna vlastnictví oznámena. Od tohoto ustanovení se pojistné podmínky často odchylují, občanský zákoník to výslovně připouští. Pojištění, které se vztahuje k majetku a které bylo sjednané v době účinnosti zákona o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb., zaniká dnem, kdy došlo ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví tohoto majetku. Od tohoto ustanovení se pojistné podmínky často odchylují ? v takovém případě musí být stanoveno, za jakých podmínek pojištění nadále trvá a upraven přechod práv a povinností z původního vlastníka na novou osobu. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2812. | |
Text otázky | Pojištění, které se vztahuje k majetku a které je sjednané v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., zaniká z důvodu změny vlastnictví pojištěného majetku dnem: | |
Odpověď A | Kdy byla pojistiteli změna vlastnictví oznámena, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. | A |
Odpověď B | Kdy ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví došlo. | N |
Odpověď C | Kdy nabyla účinnosti kupní smlouva, na jejímž základě došlo k převodu vlastnického práva. | N |
Odpověď D | Na kterém se dohodli bývalý vlastník s novým vlastníkem. | N |
Číslo a verze | 38285.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojištění odpovědnosti, které souvisí s vlastnickým právem, zaniká oznámením změny vlastníka pojistiteli, s výjimkou případu, kdy bylo výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictví nezaniká. Pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla také platí, že pojištění zaniká také dnem, kdy je změna vlastníka vozidla oznámena pojistiteli. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2867; zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, § 12 odst. 1. | |
Text otázky | Pojištění odpovědnosti, které souvisí s vlastnickým právem, zaniká: | |
Odpověď A | Dnem oznámení změny vlastníka pojistiteli, nebylo-li výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví nezaniká. | A |
Odpověď B | Dnem změny vlastnictví pojištěné věci. | N |
Odpověď C | Dnem právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka do katastru nemovitostí. | N |
Odpověď D | Dnem zápisu nového vlastníka do katastru nemovitostí. | N |
Číslo a verze | 38286.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojištění sjednané na dobu určitou zaniká uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Pojistník a pojistitel si mohou sjednat tzv. automatickou prolongaci. To znamená, že si v pojistné smlouvě uzavřené na dobu určitou dohodnou, že uplynutím této doby pojištění nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby druhé straně nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání pojištění. Nezanikne-li pojištění a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno. Pojištění dále podle § 2810 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zaniká: a) zánikem pojistného zájmu b) zánikem pojistného nebezpečí jako možné příčiny vzniku pojistné události (pojištění zaniká, protože pojistná událost nemůže nastat) c) dnem smrti pojištěné fyzické osoby d) dnem zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce. Zánik právnické osoby bez právního nástupce nastává po likvidaci společnosti nebo zrušením konkurzu z důvodu, že majetek dlužníka nepostačuje k uspokojení věřitelů nebo zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení. Zvýšení pojistného rizika nezpůsobuje zánik pojištění, může však vést ke zvýšení pojistného. Prohlášení úpadku nezpůsobuje zánik pojištění ze zákona, někdy je však jako důvod zániku pojištění sjednán v pojistných podmínkách. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2790?2795, § 2803, § 2810. | |
Text otázky | Určete, ve kterých z následujících případů pojištění zaniká: | |
Odpověď A | Uplynutím pojistné doby. | A |
Odpověď B | Zánikem pojistného nebezpečí. | A |
Odpověď C | Zvýšením pojistného rizika. | N |
Odpověď D | Zahájením exekučního řízení proti pojistníkovi. | N |
Číslo a verze | 38287.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) |
Odůvodnění | Pokud se týká nominálních výnosů plynoucích z investic, jsou za ně obecně považovány veškeré příjmy (cash flow), které investor získá z investičních nástrojů, do nichž investoval své peněžní prostředky. Jedná se o ukazatele nominální, nezohledňující vliv inflace. Konkrétně se jedná o tzv. běžné výnosy neboli výnosy plynoucí z držby předmětného investičního nástroje a případně též o kapitálový výnos, pokud investor prodá vlastněný investiční nástroj (zpravidla obchodovatelný cenný papír) dráž, než jej před tím nakoupil. Kapitálový výnos může být též záporný (při prodeji za nižší cenu než cena nákupní). Binární a lombardní výnos z investičních nástrojů neplyne, jedná se výmysl. | |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 167?168; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159?160. | |
Text otázky | Z investičního nástroje může investor získat tyto základní druhy (nominálních) výnosů: | |
Odpověď A | Kapitálový. | A |
Odpověď B | Binární. | N |
Odpověď C | Lombardní. | N |
Odpověď D | Běžný. | A |
Číslo a verze | 38288.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou) |
Odůvodnění | Úrokové sazby zastávají v rámci finančního systému a prostřednictvím jeho působení v ekonomice celou řadu významných funkcí: napomáhají garantovat tok běžných úspor do investic, čímž podporují ekonomický růst; zaručují rozdělování disponibilních peněžní zdrojů tak, že je všeobecně směrují do investic s co nejvyšší očekávanou mírou návratnosti; uvádějí do rovnováhy nabídku a poptávku po penězích a vzhledem ke svému vlivu na objem úspor a investic představují rovněž důležitý regulační nástroj státu. Úrokové sazby umožňují růst (zvyšování) bohatství investorů, protože představují odměnu investorovi za to, že se vzdal svých prostředků. Rozhodně ale negarantují, že jejich bohatství poroste. Navíc budeme-li uvažovat (jako každý investor) reálný výnos, tedy výnos očištěný o inflaci, může se stát, že naopak při nízkých úrokových sazbách může investor dosáhnout i záporného reálného výnosu. Z tohoto důvodu jsou investoři s rostoucí inflací nuceni vyhledávat více rizikové investiční nástroje, které jim přinášejí vyšší nominální úrokovou sazbu, tak aby co nejvíce ochránili své bohatství před negativním vlivem inflace. Obdobně můžeme na ne-garanci růstu bohatství nahlížet i tak, že v případě když investor investuje do dluhopisů, může dosáhnout ztráty, protože ani na první pohled vysoká nominální kuponová platba nemusí zaručit růst jeho bohatství, protože může dojít i k úpadku emitenta a investor naopak o svoji investici přijde (bohatství mu klesne). |
Zdroj | XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 144?149. |
Text otázky | Úrokové sazby zabezpečují v ekonomice tyto funkce: |
Odpověď A | Garantují růst bohatství investorů. | N |
Odpověď B | Představují důležitý regulační nástroj centrálních bank. | A |
Odpověď C | Uvádějí do rovnováhy nabídku a poptávku po penězích. | A |
Odpověď D | Mají směrovat disponibilní peněžní zdroje do investic s nejvyšší očekávanou mírou návratnosti, a tím podporovat ekonomický růst. | A |
Číslo a verze | 42184.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 8. všeobecné pojištění odpovědnosti (pojištění občanské odpovědnosti) | |
Odůvodnění | Občanský zákoník v § 2861 odst. 2 stanoví, že poškozenému v pojištění odpovědnosti vzniká právo vůči pojistiteli na plnění jen tehdy, pokud to bylo ujednáno nebo tak stanoví jiný zákon. Vzhledem k tomu, že aktuálně neexistuje zákon, který by pro pojištění občanské odpovědnosti přiznával poškozenému právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, muselo by být takové právo ujednáno výhradně pojistnou smlouvou. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2861 odst. 2. | |
Text otázky | Z pojištění občanské odpovědnosti: | |
Odpověď A | Poškozený nemá zákonné právo vůči pojistiteli na pojistné plnění. | A |
Odpověď B | Poškozený má právo vůči pojistiteli na pojistné plnění, a to vždy, je osobou oprávněnou. | N |
Odpověď C | Poškozený by měl právo na pojistné plnění vůči pojistiteli pouze tehdy, pokud by mu takové právo zakládala pojistná smlouva. | A |
Odpověď D | Poškozený nemá a nemůže mít právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, takové ujednání by bylo neplatné pro rozpor se zákonem. | N |
Číslo a verze | 42185.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 14. nároky z neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Z pojištění občanské odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě, že dojde k pojistné události, nahradil poškozenému škodu. Pojištěný má tedy právo na pojistné plnění, a to bez ohledu na to, zda poškozeného odškodnil. Pojistné plnění se sice vyplácí poškozenému (pokud ho pojištěný již neodškodnil sám), nicméně poškozený právo na plnění proti pojistiteli nemá. Pokud pojištěný odškodnil poškozeného sám, nevyplácí se již pojistné plnění poškozenému, aby nedošlo k bezdůvodnému obohacení. Pojistník je stranou pojistné smlouvy, tedy pokud není ujednáno, že je oprávněnou osobou, nevzniká mu pouze pozice pojistníka právo na pojistné plnění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2861, § 2766. | |
Text otázky | Z pojištění občanské odpovědnosti má podle zákona právo na pojistné plnění: | |
Odpověď A | Poškozený. | N |
Odpověď B | Pojištěný. | A |
Odpověď C | Pojistník. | N |
Odpověď D | Pojištěný, ovšem pouze tehdy, pokud poškozeného sám odškodnil. | N |
Číslo a verze | 42186.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 15. pojistné plnění z neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojištění odpovědnosti se sjednává na limit pojistného plnění, neboť v době uzavření pojistné smlouvy nelze určit pojistnou hodnotu pojišťovaného majetku (resp. se o pojištění majetku vůbec nejedná). Podpojištění tedy vůbec nelze uplatnit a pojistitel vyplácí pojistné plnění do limitu pojistného plnění (se zohledněním případné spoluúčasti). Pokud nebyl limit pojistného plnění ujednán, poskytuje pojistné plnění v plné výši škody nebo újmy, za kterou pojištěný odpovídá a na kterou se pojištění vztahuje. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2814, § 2854, § 2865. | |
Text otázky | Z pojištění občanské odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něj pojistitel nahradil poškozenému újmu, za kterou pojištěný odpovídá: | |
Odpověď A | Až do výše sjednané pojistné částky. | N |
Odpověď B | Až do výše sjednaného limitu pojistného plnění. | A |
Odpověď C | V plné výši, pokud nebyl limit pojistného plnění ujednán. | A |
Odpověď D | Až do výše limitu pojistného plnění, přičemž pokud výše škody přesahuje limit pojistného plnění, uplatní se pravidla pro podpojištění, neboť je zřejmé, že pojištění nebylo sjednáno v dostatečném rozsahu vzhledem k riziku, tedy bylo podhodnoceno. | N |
Číslo a verze | 42187.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 15. pojistné plnění z neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Zákon pro případ způsobení škody pojištěným pod vlivem alkoholu přiznává pojistiteli právo vůči pojištěnému na náhradu toho, co za pojištěného plnil. Takové právo však pojistitel nemá v případě, že alkohol obsahoval lék, který pojištěný užil způsobem předepsaným lékařem, a lékař (nebo výrobce léku) ho neupozornil, že v době působení léku nemůže vykonávat činnost, v jejímž důsledku škodnou událost způsobil. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2866. | |
Text otázky | V případě, že škodu z pojištění občanské odpovědnosti způsobil pojištěný pod vlivem požití alkoholu: | |
Odpověď A | Pojistitel pojistné plnění v souladu se zákonem nevyplatí, neboť zákon pro tento případ stanoví výluku z pojistného plnění, protože není dána podmínka nahodilosti. Pojištěný se sám uvedl do stavu, ve kterém není schopen ovládat své jednání a posoudit jeho následky. | N |
Odpověď B | Pojistitel pojistné plnění vyplatí a má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co plnil. | A |
Odpověď C | Pojistitel může pojistné plnění krátit v poměru, jaký vliv měl alkohol na způsobení škody, neboť v daném rozsahu není dána podmínka nahodilosti. Pokud měl alkohol vliv převažující, může pojistitel pojistné plnění odmítnout. | N |
Odpověď D | Pojistitel pojistné plnění vyplatí, ovšem pokud byl alkohol obsažen v léku, který pojištěný užil lékařem předepsaným způsobem, a ten ho neupozornil, že v době působení léku nemůže danou činnost vykonávat, nemá pojistitel právo na náhradu proti pojištěnému. | A |
Číslo a verze | 42188.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 8. pojištění profesní odpovědnosti | |
Odůvodnění | Z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu. Právo na pojistné plnění má tedy pojištěný, a to bez ohledu na to, zda poškozeného sám odškodnil či nikoliv. Poškozený proti pojistiteli právo na pojistné plnění nemá, má právo na náhradu škody proti škůdci. Pokud pojištěný odpovědnost odmítá, je třeba, aby poškozený uplatnil proti němu svůj nárok na náhradu škody, nikoliv právo na pojistné plnění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2861, § 2766, § 2770. | |
Text otázky | Má v povinném pojištění profesní odpovědnosti poškozený právo na pojistné plnění? | |
Odpověď A | Ano, vždy. Účelem tohoto pojištění je ochrana poškozených a k jejímu zabezpečení je poškozeným přiznáno právo na pojistné plnění. | N |
Odpověď B | Ne, právo na pojistné plnění má pojištěný, pojistné plnění se však vyplácí poškozenému. | A |
Odpověď C | Právo na pojistné plnění má poškozený, pojištěný jen tehdy, pokud poškozeného odškodnil sám. | N |
Odpověď D | Poškozený má právo na pojistné plnění tehdy, pokud pojištěný odmítá uznat jeho nárok na náhradu škody a uplatit škodnou událost ze svého pojištění. | N |
Číslo a verze | 42189.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Důvěryhodnost a stabilita pojišťovnictví je pro fungování ekonomiky jednou ze základních podmínek. Dohled v pojišťovnictví provádí následnou kontrolu zaměřenou na dodržování stanovené regulace v pojišťovnictví. Dohled v pojišťovnictví vykonává podle zákona o pojišťovnictví Česká národní banka v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a s ohledem na zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven. Pod tímto obecně definovaným posláním se rozumí především podpora zdravého rozvoje, tržní disciplíny a konkurenceschopnosti pojišťoven a zajišťoven, předcházení systémovým krizím, ochrana pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a posilování důvěry veřejnosti v pojišťovnictví. Soulad provozovaných činností s uděleným povolením, výše, způsob tvorby a použití technických rezerv, dodržování zásady obezřetného investování aktiv, vedení účetnictví a soulad provozování pojišťovací činnosti se zákonnými požadavky na jednání se zájemci o pojištění, s pojistníky, pojištěnými a oprávněnými osobami jsou předmětem dohledu, vykonávaného Českou národní bankou. Na soulad činností pojišťoven s pravidly hospodářské soutěže dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 85 písm. c), e), j). | |
Text otázky | Které z níže uvedených oblastí činnosti tuzemské pojišťovny při pojišťovací činnosti jsou předmětem dohledu v pojišťovnictví? | |
Odpověď A | Soulad činností pojišťoven s pravidly hospodářské soutěže. | N |
Odpověď B | Výše, způsob tvorby a použití technických rezerv, dodržování zásady obezřetného investování aktiv. | A |
Odpověď C | Vedení účetnictví. | A |
Odpověď D | Xxxxxx se zákonnými požadavky na jednání se zájemci o pojištění, s pojistníky, pojištěnými a oprávněnými osobami. | A |
Číslo a verze | 42190.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam | |
Odůvodnění | Pojišťovny či zajišťovny vykonávají svoji činnost na základě povolení, které jim bylo uděleno orgánem dohledu. Svoji činnost musí vykonávat s odbornou péčí, musí postupovat obezřetně. Proto jsou tuzemské pojišťovny povinny vytvořit funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, vyhodnocovat v rámci uvedeného systému zjištěné informace a na jejich základě přijímat vhodná opatření. Zároveň nesmí být pojišťovna neomezeně ručícím společníkem obchodní korporace, musí vydávat pouze zaknihované akcie a svou činnost vykonávat tak, aby nedocházelo ke ztížení či znemožnění výkonu dohledu. Česká národní banka nemá v rámci výkonu dohledové činnosti v oblasti pojišťovnictví pravomoc ke schvalování pojistných podmínek, žádný zákon tedy tuto povinnost pojišťovnám neukládá. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 4, § 6. | |
Text otázky | Které níže uvedené povinnosti jsou zákonnými požadavky na provozování pojišťovací činnosti: | |
Odpověď A | Povinnost tuzemské pojišťovny založené jako akciová společnost vydat pouze akcie na majitele. | N |
Odpověď B | Udržovat po celou dobu činnosti funkční a efektivní řídící kontrolní systém, vyhodnocovat jej a přijímat odpovídající opatření. | A |
Odpověď C | Při provozování pojišťovací činnosti postupovat obezřetně a jednat s odbornou péčí. | A |
Odpověď D | Předkládat pojistné podmínky produktů neživotního pojištění ke schválení České národní bance. | N |
Číslo a verze | 42192.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Česká národní banka udělí povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, pokud splní veškeré podmínky požadované zákonem o pojišťovnictví. Jedním z povinně dokládaných náležitostí je obchodní plán, který kromě uvedení pojistného uvádí odvětví či skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno, případně rizika. Pokud nemá být uděleno povolení pro všechna rizika daného odvětví, metody výpočtu technických rezerv a metody výpočtu pojistného musí obsahovat i řadu dalších náležitosti, specifikovaných zákonem. Popis pravidel distribuce není povinným obsahem obchodního plánu pojišťovny. |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 13 odst. 6 písm. k), § 15. |
Text otázky | Obchodní plán tuzemské pojišťovny předkládaný České národní bance jako součást podkladů k žádosti o povolení provozování neživotního pojištění musí také obsahovat: | |
Odpověď A | Metody výpočtu technických rezerv. | A |
Odpověď B | Metody výpočtu pojistného. | A |
Odpověď C | Všechna pojistná odvětví, pro které má být povolení uděleno, popř. rizika spadající do těchto odvětví, pokud nemají být pojištěna všechna rizika, která do daného odvětví spadají. | A |
Odpověď D | Pravidla distribuce pojištění. | N |
Číslo a verze | 42324.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví v souladu s právem Evropské unie umožňuje výkon pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovnou z jiného členského státu na území hostitelského členského státu na základě tzv. jednotného evropského pasu, a to prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Svobodou dočasně poskytovat služby znamená právo provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území hostitelského členského státu, a to v rozsahu povolení uděleného orgánem dohledu domovského členského státu, jestliže tato činnost nemá charakter trvalé přítomnosti na území hostitelského členského státu. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 písm. p), r), s). | |
Text otázky | Co se rozumí podle zákona o pojišťovnictví svobodou dočasně poskytovat služby? | |
Odpověď A | Provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území členského státu Evropské unie. | N |
Odpověď B | Provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území hostitelského členského státu, jestliže je tato činnost provozována ve formě pobočky zřízené na území hostitelského členského státu. | N |
Odpověď C | Provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území hostitelského členského státu, jestliže tato činnost nemá charakter trvalé přítomnosti na území hostitelského členského státu. | A |
Odpověď D | Provozování pojišťovací činnost tuzemskou pojišťovnou na území třetího státu. | N |
Číslo a verze | 42325.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Solventnost pojišťovny nebo zajišťovny je zákonem o pojišťovnictví definována jako jejich trvalá schopnost dostát za pomoci vlastních zdrojů závazkům vyplývajícím z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to v příslušném rozsahu, příslušném čase a příslušné struktuře. Zajišťovací činnost může provozovat i tuzemská pojišťovna a, nestanoví-li zákon jinak, pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Musí se jednat o trvalou schopnost dostát svým závazkům, nikoliv schopnost pouze dočasnou, zároveň musí jít zajištění této povinnosti vlastními zdroji pojišťovny. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 písm. e), § 4 odst. 3. | |
Text otázky | Jak je definována solventnost pojišťovny? | |
Odpověď A | Schopnost zabezpečit jakýmikoliv zdroji splnitelnost závazků plynoucích z pojišťovací činnosti. | N |
Odpověď B | Schopnost zabezpečit vlastními zdroji trvalou splnitelnost závazků plynoucích z pojišťovací činnosti a zajišťovací činnosti. | A |
Odpověď C | Schopnost zabezpečit vlastními zdroji dočasnou splnitelnost závazků plynoucích z pojišťovací činnosti. | N |
Odpověď D | Schopnost zabezpečit jakýmikoliv zdroji dočasnou splnitelnost závazků plynoucích z pojišťovací činnosti a zajišťovací činnosti, pokud pojišťovně bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti. | N |
Číslo a verze | 42326.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Operačním rizikem se rozumí možnost potenciální ztráty v důsledku nedostatků nebo selhání interních procesů, informačního systému nebo možnost ztráty v důsledku externích vlivů. S ohledem na růst významu technologií a automatizovaných systémů a komunikačních sítí roste v poslední době významnost operačního rizika pojišťovny. Pojišťovny se s operačním rizikem setkávají prakticky ve všech fázích pojišťovacího procesu. Nesprávné odpovědi představují definice úvěrového rizika, tržního rizika a rizika koncentrace. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 7 písm. d), b), c), f). | |
Text otázky | Co je operační riziko? | |
Odpověď A | Riziko ztráty vyplývající z nepřiměřenosti nebo selhání vnitřních procesů, zaměstnanců nebo osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, systémů nebo z vnějších událostí. | A |
Odpověď B | Riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající z kolísání úvěrového hodnocení emitentů cenných papírů, protistran a jakýchkoliv dlužníků, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny. | N |
Odpověď C | Riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající přímo nebo nepřímo z kolísání úrovně a volatility tržních cen aktiv, závazků a finančních nástrojů. | N |
Odpověď D | Xxxxxxx vystavení rizikům s možnou ztrátou, která je natolik velká, aby ohrozila solventnost nebo finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny. | N |
Číslo a verze | 42328.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Riziko likvidity je spojeno s možnými ztrátami pojišťovny v případě, že pojišťovna není efektivně schopna vyrovnat své finanční závazky v okamžiku, kdy má tyto závazky uhradit. Riziko likvidity může být spojeno se strukturou aktiv pojišťovny, ztrátou z převodu finančních aktiv, náklady na získání dodatečných zdrojů apod. Lepší řízení rizika likvidity v pojišťovně znamená věnovat náležitou pozornost optimalizaci cash flow. Nesprávné odpovědi představují definice úvěrového rizika, tržního rizika a upisovacího rizika. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 7 písm. a), b), c), f). | |
Text otázky | Co je riziko likvidity? | |
Odpověď A | Riziko ztráty nebo změny vyvolávající ztráty hodnoty závazku z pojištění nebo zajištění způsobené nepřiměřenými předpoklady při stanovení výše pojistného, zajistného nebo technických rezerv. | N |
Odpověď B | Riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající z kolísání úvěrového hodnocení emitentů cenných papírů, protistran a jakýchkoliv dlužníků, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny. | N |
Odpověď C | Riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající přímo nebo nepřímo z kolísání úrovně a volatility tržních cen aktiv, závazků a finančních nástrojů. | N |
Odpověď D | Xxxxxx neschopnosti pojišťovny nebo zajišťovny zpeněžit své investice a další aktiva určená k úhradě svých dluhů v okamžiku, kdy se stávají splatnými. | A |
Číslo a verze | 42329.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění |
Odůvodnění | Pojistným kmenem se rozumí soubor uzavřených pojistných smluv. Pojišťovna může pojistný kmen převést, a to pouze na jinou pojišťovnu. Převod pojistného kmene podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou. Souhlas Česká národní banka neudělí, pokud by převodem byla ohrožena splnitelnost závazků z převáděných pojistných smluv nebo stabilita předávající nebo přebírající pojišťovny. Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen nebo jeho část, pokud tuzemská pojišťovna neplní opatření k nápravě udělená pojišťovně Českou národní bankou nebo v souvislosti se zavedením nucené správy, s odnětím povolení k provozování pojišťovací činnosti, s pozastavením oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků nebo s ohrožením schopnosti pojišťovny dostát svým závazkům. |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 písm. g), § 103?105b. |
Text otázky | Co je podle zákona o pojišťovnictví pojistný kmen? | |
Odpověď A | Soubor všech produktů pojišťovny. | N |
Odpověď B | Databáze všech pojistných událostí. | N |
Odpověď C | Soubor všech pojištěných fyzických osob. | N |
Odpověď D | Xxxxxx uzavřených pojistných smluv. | A |
Číslo a verze | 42330.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Zajišťovací činností se rozumí přebírání pojistných rizik na základě uzavřených zajišťovacích (zajistných) smluv a plnění z těchto smluv. Součástí zajišťovací činnosti jsou činnosti přímo vyplývající z povolené zajišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem zajištění a jeho správou, investování, poskytování statistického nebo pojistně matematického poradenství v pojišťovnictví, analýza a průzkum pojistných rizik, činnost holdingové osoby a činnosti ve finančním sektoru dle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty. Zajišťovna není smluvní stranou pojistné smlouvy a neposkytuje pojistné plnění ani jiné plnění z pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 písm. l). | |
Text otázky | Co může být předmětem zajišťovací činnosti? | |
Odpověď A | Přebírání pojistných rizik na základě uzavřených zajišťovacích smluv a plnění z těchto smluv. | A |
Odpověď B | Výplata pojistného plnění pojistníkům. | N |
Odpověď C | Analýza a průzkum pojistných rizik. | A |
Odpověď D | Poskytování statistického nebo pojistně matematického poradenství pojišťovnám. | A |
Číslo a verze | 42331.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Pojišťovací činností se rozumí přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich. Součástí pojišťovací činnosti jsou činnosti přímo vyplývající z povolené pojišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem pojištění a jeho správou, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, investování, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků. Doplňkové penzijní spoření je upraveno zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a poskytovat ho je oprávněna pouze penzijní společnost. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 písm. f). | |
Text otázky | Co může být předmětem pojišťovací činnosti? | |
Odpověď A | Přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z těchto smluv. | A |
Odpověď B | Poskytování asistenčních služeb. | A |
Odpověď C | Likvidace pojistných událostí. | A |
Odpověď D | Poskytování doplňkového penzijního spoření. | N |
Číslo a verze | 44217.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění | |
Odůvodnění | Pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé mají zákonem uloženu tzv. povinnost mlčenlivosti, která se vztahuje ke všem skutečnostem zjištěným od zákazníka v souvislosti s distribucí pojištění. Zaměstnanci České národní banky při výkonu dohledu mají rovněž povinnost mlčenlivosti ohledně informací, které se dozvěděli při výkonu dohledu v pojišťovnictví. Dále se povinnost mlčenlivosti vztahuje i na další osoby činné pro pojišťovnu (např. členové statutárního a kontrolního orgánu, zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, správce atd.), které při své činnosti přijdou do styku se skutečnostmi, které jsou předmětem povinnosti mlčenlivosti. Těmi jsou informace týkající se pojištění fyzických a právnických osob a dále činnosti pojišťovny a ve věcech s ní souvisejících. Na klienty pojišťoven se povinnost mlčenlivosti nevztahuje. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 74; zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 127, § 128. | |
Text otázky | Na koho se vztahuje povinnost profesní mlčenlivosti? | |
Odpověď A | Na zaměstnance pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatele. | A |
Odpověď B | Na zaměstnance České národní banky při výkonu dohledu. | A |
Odpověď C | Na další osoby činné pro pojišťovnu, které se dozvěděly informace podléhající povinnosti mlčenlivosti. | A |
Odpověď D | Na klienty, kteří se dozvědí informace od pojišťovacího zprostředkovatele. | N |
Číslo a verze | 44218.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění | |
Odůvodnění | Pojistným kmenem se rozumí soubor pojistných smluv uzavřených pojišťovnou. Pojistným kmenem není ani seznam klientů pojišťovny, ani soubor pojistných smluv, které uzavřel jeden pojistník s konkrétní pojišťovnou. Rozsah oprávnění tuzemské pojišťovny k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti je obsahem povolení ČNB a nenazývá se pojistný kmen. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 písm. g). | |
Text otázky | Co to je pojistný kmen? | |
Odpověď A | Soxxxx xojistných smluv, sjednaných mezi jedním pojistníkem a jedním pojistitelem. | N |
Odpověď B | Soubor uzavřených pojistných smluv. | A |
Odpověď C | Soubor oprávnění k činnosti, udělený tuzemské pojišťovně orgánem dohledu. | N |
Odpověď D | Seznam klientů pojišťovny, včetně uvedení rodných čísel. | N |
Číslo a verze | 44219.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé | |
Odůvodnění | Distribucí pojištění se podle zákona o distribuci pojištění a zajištění rozumí poskytování nebo zprostředkování pojištění. Poskytovat pojištění mohou výlučně pojišťovny. Zprostředkovávat pojištění jsou oprávněni podnikatelé, kteří mají písemnou smlouvu o obchodním zastoupení s pojišťovnou nebo s klientem, na základě které pojištění zprostředkují. K distribuci pojištění není oprávněna zajišťovna (ta může v rámci své licence zprostředkovávat pouze zajištění). Samostatný likvidátor pojistných událostí je vázanou živností, jejíž náplní je likvidace pojistných událostí, nikoli oprávnění k provozování zprostředkování pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. a), c), e), i), § 5; zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, Příloha č. 2. | |
Text otázky | Distribuovat pojištění může: | |
Odpověď A | Pojišťovna na základě povolení k provozování pojišťovací činnosti. | A |
Odpověď B | Pojišťovací zprostředkovatel. | A |
Odpověď C | Zajišťovna na základě povolení k provozování zajišťovací činnosti. | N |
Odpověď D | Samostatný likvidátor pojistných událostí. | N |
Číslo a verze | 39462.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. kategorie pojistných nebezpečí | |
Odůvodnění | Správná odpověď je "pojištění přerušení provozu," protože patří do kategorie pojištění finančních ztrát. Sice se pojišťuje v návaznosti na majetkové škody a předpokladem vzniku nároku je většinou definovaná živelní událost, ale samo o sobě do kategorie živelních pojištění nespadá. Ostatní odpovědi jsou chybné, jelikož se jedná o rizika spadající do kategorie živelních pojištění (povodeň, záplava, vichřice, krupobití, požár). | |
Zdroj | Encyklopedický slovník pojmů ČAP: xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxx/xx-xxxx- slovniky-a-encyklopedie/encyklopedie-pojmu/aplikace (viz "živelní událost", příp. "pojištění pro případ živelní události"); JAXXXX, J. Xojištění a management rizik v makléřském obchodě. Praha: Professional Publishing, 2008. ISBN 978-80-86946-66-5. str. 63?64, 98. | |
Text otázky | Která z níže uvedených pojistných nebezpečí nejsou kryta tzv. živelním pojištěním? | |
Odpověď A | Přerušení provozu. | A |
Odpověď B | Požár. | N |
Odpověď C | Vichřice, krupobití. | N |
Odpověď D | Povodeň, záplava. | N |
Číslo a verze | 39463.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 16. pojistné plnění z neživotního pojištění podnikatelů |
Odůvodnění | Správná odpověď je "pojistný podvod". Dosažení pojistného plnění vyššího, než je vzniklá škoda, může být v rámci škodového pojištění klasifikováno jako pojistný podvod. Trestní zákoník uvádí, že se pojistného podvodu dopustí, kdo zamlčí nebo zkreslí údaje při sjednání pojistné smlouvy či likvidaci pojistné události. Ostatní odpovědi jsou chybné, týkají se buď pojistné hodnoty ve vztahu k pojistné částce (přepojištění) nebo jsou to jiné trestné činy. | |
Zdxxx | XXXXXXXXXX, E. Xrincipy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4; zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 210. | |
Text otázky | Pokud někdo uvedením nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů záměrně dosáhne nebo hodlá dosáhnout ze škodového pojištění vyššího pojistného plnění, než je vzniklá škoda, může to být klasifikováno jako: | |
Odpověď A | Pojistný podvod. | A |
Odpověď B | Přepojištění. | N |
Odpověď C | Zpronevěra. | N |
Odpověď D | Úvěrový podvod. | N |
Číslo a verze | 39467.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. kategorie pojistných nebezpečí | |
Odůvodnění | Předmětem pojištění proti odcizení je pojištění movitého majetku pro případ odcizení nebo poškození a zničení majetku jednáním pachatele, které směřovala ke krádeži vloupáním nebo loupežnému přepadení. Rozsah pojištění je určen pojistnými podmínkami, přitom nezbytným předpokladem nároku na pojistné plnění je odcizení nebo poškození způsobem, při kterém pachatel musel překonat překážky nebo opatření chránící majetek. Pojistné bývá diferencováno podle úrovně zabezpečujících opatření, kterými je majetek chráněn ? použití bezpečnostních zámků, elektronický alarm, stálá bezpečnostní služba. Pojištění proti odcizení může obsahovat různý rozsah krytí rizika odcizení. | |
Zdxxx | XXXXXXXXXX, E. Xojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 194. | |
Text otázky | U kterých pojištění má vliv mechanické a elektronické zabezpečení pojištěného majetku na výši pojistného plnění? | |
Odpověď A | Pojištění movitých věcí proti odcizení. | A |
Odpověď B | Pojištění strojů a elektroniky. | N |
Odpověď C | Pojištění přerušení provozu z důvodu živelní události. | N |
Odpověď D | Pojištění odpovědnosti za škody způsobené vadou výrobku. | N |
Číslo a verze | 39471.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 10. pojištění úvěru |
Odůvodnění | Správná odpověď je pojištění úvěru. Pojištění úvěru se sjednává na ochranu před majetkovými důsledky (finančními ztrátami), které mohou pojištěnému vzniknout, pokud mu dlužník nesplácí poskytnuté peněžní prostředky. Toto riziko je kryto v rámci celé řady pojistných produktů jako např. životní pojištění, nemocenské pojištění, majetkové pojištění zástav apod. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2868 odst. 1; DUXXXXXXXX, X. Xrincipy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 155. | |
Text otázky | Ve kterém pojištění je hlavním obsahem krytí finančních ztrát v případě nesplácení půjčky dlužníkem? | |
Odpověď A | Pojištění úvěru. | A |
Odpověď B | Pojištění záruky. | N |
Odpověď C | Pojištění přerušení provozu. | N |
Odpověď D | Pojištění pracovní neschopnosti. | N |
Číslo a verze | 39472.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 10. pojištění úvěru | |
Odůvodnění | Úvěrové riziko je kryto v rámci celé řady pojistných produktů. V životním pojištění (úvěrové riziko v souvislosti s úmrtím dlužníka), v nemocenském a invalidním pojištění (úvěrové riziko v návaznosti na pracovní neschopnost dlužníka), majetkové pojištění zástav, pojištění úvěru apod. | |
Zdxxx | XXXXXXXXXX, E. Xrincipy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 155. | |
Text otázky | Ve kterých typech pojištění může být kryto úvěrové riziko? | |
Odpověď A | Životní pojištění. | A |
Odpověď B | Pojištění pro případ nemoci, invalidity. | A |
Odpověď C | Majetkové pojištění zástav. | A |
Odpověď D | Pojištění odpovědnosti za škodu. | N |
Číslo a verze | 42409.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 13. připojištění (např. cestovní pojištění a s ním spojené asistenční služby) | |
Odůvodnění | Škodu, kterou způsobí pojištěný na majetku jiné osoby při svém pobytu v zahraničí, lze pokrýt pojištěním odpovědnosti v rámci cestovního pojištění. Pojištění odpovědnosti v rámci cestovního pojištění se vztahuje na povinnost pojištěného (občan cestující do zahraničí) nahradit jinému újmu způsobenou v souvislosti s činnostmi, které pojištěný vykonává během svého pobytu v zahraničí. Pojištění se nevztahuje na náhradu újmy způsobené v souvislosti s výkonem podnikatelské či jiné výdělečné činnosti. | |
Zdxxx | XXXXXXXXXX, E. Xojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 183. | |
Text otázky | Jakým typem pojištění lze pokrýt škodu, kterou způsobí pojištěný na majetku jiné osoby při svém pobytu v zahraničí? | |
Odpověď A | Pojištěním domácnosti. | N |
Odpověď B | Pojištěním majetku. | N |
Odpověď C | Pojištěním odpovědnosti v cestovním pojištění. | A |
Odpověď D | Pojištěním asistenčních služeb. | N |
Číslo a verze | 42410.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 14. nároky z neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Pojištění občanské odpovědnosti se vztahuje na povinnost pojištěného nahradit poškozenému újmu způsobenou třetí osobě v souvislosti s činnostmi konanými v běžném občanském životě, a to za předpokladu, že pojištěný je povinen k náhradě vzniklé újmy. Výčet jednotlivých běžných občanských činností je upraven pojistnými podmínkami pojistitelů. Zpravidla se však jedná zejména o činnosti provoz a vedení domácnosti, vlastnictví a provoz nemovité věci, rekreační a sportovní činnost, vlastnictví zvířete, újmy způsobené nezletilými a další. Pojištění majetku, pojištění právní ochrany a pojištění finančních ztrát jsou jinými druhy pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2861; DUXXXXXXXX, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 216?217. | |
Text otázky | Z jakého typu pojištění jsou kryty újmy, které způsobí občan při návštěvě nákupního centra a u kterých mu vznikla povinnost k jejich náhradě? | |
Odpověď A | Z pojištění majetku. | N |
Odpověď B | Z pojištění finančních ztrát. | N |
Odpověď C | Z pojištění občanské odpovědnosti. | A |
Odpověď D | Z pojištění právní ochrany. | N |
Číslo a verze | 42420.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 16. vztah neživotního občanského pojištění a životního pojištění | |
Odůvodnění | Obnosové pojištění zavazuje pojistitele poskytnout v případě pojistné události jednorázové či opakované pojistné plnění v ujednaném rozsahu. Zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové je ujednáno v pojistné smlouvě. U určitých pojištění zákon stanoví, že pojištění lze sjednat pouze jako škodové nebo pouze jako obnosové. Životní pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové. Pojištění odpovědnosti a pojištění právní ochrany lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Úrazové pojištění lze sjednat jako obnosové i jako škodové. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2833, § 2856, odst. 3, § 2861 odst. 3; DUXXXXXXXX, X. Xojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 249?250; XXXXXXXXX, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 307?308. | |
Text otázky | Které z uvedených pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové? | |
Odpověď A | Pojištění odpovědnosti. | N |
Odpověď B | Životní pojištění. | A |
Odpověď C | Pojištění úrazu. | N |
Odpověď D | Pojištění právní ochrany. | N |
Číslo a verze | 44220.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé | |
Odůvodnění | Slovo pojišťovna je vyhrazeno pro použití v názvu obchodní firmy pouze pojišťovnám, tedy právnickým osobám, které jsou oprávněny provozovat pojišťovací činnost na základě povolení uděleného orgánem dohledu, pojišťovnám, jejichž činnost je upravena jiným právním předpisem než zákonem o pojišťovnictví (např. zdravotní pojišťovny) a rovněž pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí (pokud jejich označení není matoucí, např. se může jednat o subjekty ovládané pojišťovnou). Zákonná výjimka pro užití slova pojišťovna v obchodní firmě se nevztahuje na investiční zprostředkovatele ani na osoby nabízející možnost stát se pojištěným podnikatelským způsobem. Právnická osoba, která je oprávněna provozovat zajišťovací činnost, je oprávněna ve své obchodní firmě používat slovo zajišťovna. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 5 odst. 2. | |
Text otázky | Kdo může používat slovo pojišťovna ve svém názvu? | |
Odpověď A | Právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost. | A |
Odpověď B | Investiční zprostředkovatel, který je osobou ovládanou pojišťovnou. | N |
Odpověď C | Právnická osoba, která je oprávněna provozovat zajišťovací činnost. | N |
Odpověď D | Právnická osoba, která nabízí podnikatelským způsobem možnost stát se pojištěným. | N |
Číslo a verze | 44221.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé | |
Odůvodnění | Pojišťovací zprostředkovatel musí v rámci odborné způsobilosti prokázat získání tzv. všeobecných znalostí. Všeobecné znalosti se prokazují vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání. Výjimka z tohoto požadavku platí pro fyzické osoby, které ke dni 1. 12. 2018 nepřetržitě alespoň po dobu 3 let poskytovaly nebo zprostředkovávaly pojištění nebo zajištění nebo byly za jeho distribuci odpovědné. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 56 odst. 2, § 122 odst. 2. | |
Text otázky | Jaké minimální vzdělání musí mít pojišťovací zprostředkovatel, na kterého se neuplatní výjimka vyplývající z přechodného ustanovení zákona o distribuci pojištění a zajištění? | |
Odpověď A | Středoškolské vzdělání s výučním listem. | N |
Odpověď B | Středoškolské vzdělání s maturitou. | A |
Odpověď C | Středoškolské vzdělání s výučním listem nebo vyšší vzdělání, v závislosti na skupině odbornosti, pro kterou žádá oprávnění. | N |
Odpověď D | Středoškolské vzdělání a tři roky praxe v absolvovaném oboru. | N |
Číslo a verze | 44228.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 10. pojištění nemoci |
Odůvodnění | Právo na pojistné plnění z pojištění nemoci se podle § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě. U práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za 1 rok od pojistné události, tedy lhůta 1 rok neurčuje délku promlčecí lhůty, ale pouze počátek jejího běhu. Právo na pojistné plnění z pojištění majetku je majetkovým právem, a majetková práva se promlčují. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 629, § 626. | |
Text otázky | Promlčecí lhůta práva na pojistné plnění z pojištění nemoci: | |
Odpověď A | Činí 1 rok. | N |
Odpověď B | Činí 3 roky. | A |
Odpověď C | Činí 2 roky. | N |
Odpověď D | Není stanovena, neboť se jedná o majetkové právo, a proto se nepromlčuje. | N |
Číslo a verze | 44229.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení) | |
Odůvodnění | Podle § 626 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, u práva na pojistné plnění začne promlčecí lhůta běžet za 1 rok od pojistné události. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 626. | |
Text otázky | Promlčecí lhůta práva na pojistné plnění začne běžet: | |
Odpověď A | Za 1 rok po pojistné události. | A |
Odpověď B | Za 3 roky po pojistné události. | N |
Odpověď C | Za 10 let po pojistné události. | N |
Odpověď D | Od pojistné události. | N |
Číslo a verze | 44235.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení) |
Odůvodnění | V pojistné smlouvě mohou být ujednány podmínky, při jejichž splnění může pojistitel upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Bez takového ujednání může pojistitel výši pojistného měnit pouze na základě dohody s pojistníkem. Pojistitel je však zákonem omezen ve vymezení důvodu pro změnu pojistného, tedy nezáleží pouze na jeho uvážení. Pokud si pojistitel vyhradí právo měnit výši pojistného z jiného důvodu, než je změna podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, nepřihlíží se k tomu, tedy pojistitel takto platně změnit výši pojistného nemůže. Stejně tak se nepřihlíží k tomu, kdyby si pojistitel vyhradil právo měnit výši pojistného v pojištění osob právo v závislosti na věku nebo zdravotním stavu. Na základě dohody s pojistníkem lze výši pojistného měnit vždy. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2785. |
Text otázky | Pojistitel může platně upravit výši běžného pojistného na další pojistné období: |
Odpověď A | I bez dohody s pojistníkem, pokud nastanou podmínky, při jejichž splnění tak může učinit. Pojistitel tyto podmínky může stanovit libovolně, podstatné je jejich sjednání v pojistné smlouvě. | N |
Odpověď B | Na základě dohody s pojistníkem. | A |
Odpověď C | Pouze v pojištění osob, a to v závislosti na věku nebo zdravotním stavu. | N |
Odpověď D | I bez dohody s pojistníkem, pokud byly v pojistné smlouvě ujednány podmínky, při jejichž splnění tak může učinit. Zákon pak stanovuje určitá omezení, např. se musí jednat o změnu podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného. | A |
Číslo a verze | 44239.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 10. pojištění nemoci | |
Odůvodnění | Pokud byla v pojištění pro případ nemoci ujednána čekací doba, může být stanovena v trvání nanejvýš do tří měsíců (v případě porodu, psychoterapie, zubních a ortopedických náhrad do osmi měsíců a pro případ ošetřovatelské péče do tří let) ode dne počátku pojištění. Den uzavření pojistné smlouvy, pokud není shodný s dnem počátku pojištění, tak není z tohoto hlediska podstatný, stejně jako den předložení návrhu pojistné smlouvy či zaplacení pojistného. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2848. | |
Text otázky | Počátek běhu maximální možné čekací doby, kterou lze v pojištění pro případ nemoci ujednat, je vázán ke dni: | |
Odpověď A | Uzavření pojistné smlouvy, bez ohledu na počátek pojištění. | N |
Odpověď B | Počátku pojištění. | A |
Odpověď C | Zaplacení prvního pojistného pojistníkem, pokud se jedná o datum předcházející počátku pojištění. | N |
Odpověď D | Předložení návrhu pojistné smlouvy pojistníkovi. | N |
Číslo a verze | 44245.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení) | |
Odůvodnění | Promlčecí lhůta práva na pojistné je zákonem stanovena jednotně, bez ohledu na to, zda je pojistník podnikatelem či nikoliv. Promlčecí lhůta trvá 3 roky (jedná se o obecnou promlčecí lhůtu, která platí také pro právo na pojistné) a běží od splatnosti pojistného. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 629 odst. 1, § 2783 odst. 2. | |
Text otázky | Právo na pojistné se promlčuje: | |
Odpověď A | V tříleté promlčecí lhůtě, která počne běžet za 1 rok od jeho splatnosti. | N |
Odpověď B | Ve čtyřleté promlčecí lhůtě, pokud jsou pojistitel i pojistník podnikatelé. | N |
Odpověď C | Ve čtyřleté promlčecí lhůtě, která běží od zániku pojištění v důsledku neplacení pojistného. | N |
Odpověď D | V tříleté promlčecí lhůtě, která běží od jeho splatnosti. | A |
Číslo a verze | 44246.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení) | |
Odůvodnění | Pojistitel může odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z pojištění. To však neplatí, pokud se o jedná o pojistné plnění z povinného pojištění. Od takového pojistného plnění tedy pojistitel nemůže splatné pojistné odečíst. Odečíst splatné pojistné od pojistného plnění není vyloučeno ani v pojištění odpovědnosti za škodu, pokud se nejedná o povinné pojištění. Odečíst splatné pojistné od pojistného plnění je právem pojistitele, nikoliv jeho povinností. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2787. | |
Text otázky | Splatné pohledávky pojistného: | |
Odpověď A | Může pojistitel odečíst od pojistného plnění vždy. | N |
Odpověď B | Nemůže pojistitel nikdy odečíst od pojistného plnění z pojištění odpovědnosti. | N |
Odpověď C | Nemusí pojistitel od pojistného plnění odečíst. | A |
Odpověď D | Může pojistitel od pojistného plnění odečíst, pokud se nejedná o pojistné plnění z povinného pojištění. | A |
Číslo a verze | 44253.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 8. všeobecné pojištění odpovědnosti (pojištění občanské odpovědnosti) | |
Odůvodnění | Pojistitel má právo škodnou událost za pojištěného projednávat od chvíle, kdy mu byla oznámena. Toto právo má tedy pojistitel ze zákona a není nutné další zmocnění pojištěným. Na základě tohoto zákonného zmocnění je pojistitel oprávněn jednat i s poškozeným, byť tento není v pojištění občanské odpovědnosti účastníkem pojištění. Na druhou stranu toto právo má pojistitel až od chvíle, kdy mu byla událost relevantním způsobem oznámena, nikoliv za situace, kdy se o ní např. pouze dozvěděl v souvislosti s šetřením jiné škodné události. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2863. | |
Text otázky | Pojistitel v pojištění občanské odpovědnosti: | |
Odpověď A | Nemá právo za pojištěného škodnou událost projednávat, jedná pouze s pojištěným. S poškozeným pak jedná pouze pojištěný, neboť poškozený není s pojistitelem v právním vztahu. | N |
Odpověď B | Má právo za pojištěného škodnou událost projednávat, jakmile mu byla oznámena. | A |
Odpověď C | Má právo za pojištěného škodnou událost projednávat pouze v případě, že ho k tomu pojištěný zmocnil. | N |
Odpověď D | Má právo za pojištěného událost projednávat od chvíle, kdy se o ní dozvěděl, bez ohledu na to, odkud tato informace pochází, pokud existuje reálná možnost, že z ní bude v budoucnu poskytovat pojistné plnění. | N |
Číslo a verze | 39473.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 10. pojištění úvěru | |
Odůvodnění | Úvěrová rizika dělíme na komerční a teritoriální (politická). Do komerčních, která lze standardně pojistit u komerčních pojišťoven, patří riziko nesplácení úvěru z důvodu platební neschopnosti či platební nevůle dlužníka. Do teritoriálních rizik pak patří např. platební potíže dlužníka vyvolané politickými událostmi, administrativními a politickými opatřeními ve třetích zemích, přírodní katastrofou v zemi dovozce apod. | |
Zdroj | DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 155?156. | |
Text otázky | Jak dělíme úvěrová rizika z pohledu potřeb úvěrového pojištění? | |
Odpověď A | Na komerční a teritoriální úvěrová rizika. | A |
Odpověď B | Na komerční a nekomerční úvěrová rizika. | N |
Odpověď C | Na politická a nepolitická úvěrová rizika. | N |
Odpověď D | Na teritoriální a světová úvěrová rizika. | N |
Číslo a verze | 39475.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 16. pojistné plnění z neživotního pojištění podnikatelů | |
Odůvodnění | Časová franšíza je v pojistné smlouvě ujednána doba, po kterou v případě pojistné události nebude pojistné plnění vypláceno. Jde tedy o formu podílu pojištěného na pojistné události (typické pro pojištění přerušení provozu). Rozlišuje se franšíza odčetná a integrální. Franšíza odčtená (spoluúčast) se vždy odečítá od celkové výše plnění a do její výše se plnění neposkytuje. Je-li ale sjednána franšíza integrální a plnění z pojistné události ji převýší, tak se franšíza od plnění neodečítá. Do její výše se plnění neposkytuje. Franšíza může být sjednána nejen jako doba, ale také jako peněžní částka, kterou se pojištěný podílí na pojistné události. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2815; DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 56. | |
Text otázky | Jak se nazývá doba ujednaná ve škodovém pojištění, po kterou nebude v případě pojistné události pojistné plnění vypláceno? | |
Odpověď A | Časová franšíza. | A |
Odpověď B | Excedentní franšíza. | N |
Odpověď C | Integrální franšíza. | N |
Odpověď D | Lineární franšíza. | N |
Číslo a verze | 39476.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 10. pojištění úvěru |
Odůvodnění | Vývozním dodavatelským úvěrem je úvěr poskytnutý českým vývozcem zahraniční osobě formou odkladu platby za dodané zboží nebo služby. Pojištění vývozního úvěru pak poskytuje pojistnou ochranu českému vývozci pro případ, že odběratel ve stanoveném termínu řádně nesplácí dlužnou částku (poskytnutý úvěr). |
Zdroj | DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 156. |
Text otázky | Které pojištění poskytuje pojištěnému pojistnou ochranu pro případ, že zahraniční odběratel z důvodu své platební neschopnosti nesplácí úvěr, který mu poskytl český vývozce? | |
Odpověď A | Pojištění vývozních úvěrů. | A |
Odpověď B | Pojištění provozních úvěrů. | N |
Odpověď C | Pojištění dodavatele. | N |
Odpověď D | Pojištění odběratele. | N |
Číslo a verze | 39477.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 10. pojištění úvěru | |
Odůvodnění | Pojištění úvěru i pojištění záruky lze dle výslovného ustanovení občanského zákoníku (§ 2868 odst. 3) sjednat pouze jako pojištění škodové. Tato pojištění není přípustné sjednat jako obnosová. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2868 odst. 3. | |
Text otázky | Pojištění úvěru lze sjednat: | |
Odpověď A | Pouze jako pojištění škodové. | A |
Odpověď B | Pouze jako pojištění obnosové. | N |
Odpověď C | Jako pojištění škodové nebo obnosové, záleží na vůli pojistníka. | N |
Odpověď D | Jako pojištění škodové nebo obnosové, záleží na podmínkách pojistitele. | N |
Číslo a verze | 39479.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 8. pojištění profesní odpovědnosti | |
Odůvodnění | Společný minimální limit pojistného plnění neexistuje, minimální limity jsou určeny jednotlivými zákony upravujícími povinná pojištění, např. zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, určuje limity pro povinné pojištění pojišťovacích zprostředkovatelů. Pokud není konkrétní minimální limit pojistného plnění určen zákonem (např. u advokátů), může být stanoven dalším předpisem (Stavovský předpis ČAK). Není však výjimkou, že minimální limity pro některá povolání nejsou určeny vůbec, např. pro autorizované architekty. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2779?2781, § 2814; zvláštní zákony upravující povinná pojištění, např. Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění; zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. | |
Text otázky | Jak jsou stanoveny minimální limity pojistného plnění pro povinné pojištění profesní odpovědnosti? | |
Odpověď A | Neexistuje společný minimální limit, minimální limity jsou určeny jednotlivými zákony upravujícími povinná pojištění. V případě, že minimální limit pojistného plnění není určen, stanoví ho na vlastní odpovědnost pojistník. | A |
Odpověď B | Neexistuje společný limit, minimální limity jsou určeny jednotlivými právními předpisy. V případě, že minimální limit pojistného plnění není určen, stanoví ho na vlastní odpovědnost pojistitel. | N |
Odpověď C | 10 000 ?. | N |
Odpověď D | 5000 ?. | N |
Číslo a verze | 39480.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 8. pojištění profesní odpovědnosti | |
Odůvodnění | Zákon o advokacii ukládá advokátovi, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, povinnost být pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídá, jakož i pro případ vzniku povinnosti k náhradě újmy, k jejímuž splnění je advokát vykonávající advokacii ve sdružení podle zvláštních právních předpisů povinen z důvodu solidární odpovědnosti. Advokát, který vykonává advokacii ve veřejné obchodní společnosti nebo jako komplementář komanditní společnosti, musí být v rámci pojištění společnosti nebo samostatně pojištěn pro případ vzniku závazku k náhradě škody, za kterou odpovídá tato společnost, a advokát je podle zvláštních právních předpisů povinen k jeho splnění z důvodu ručení jako její společník. Limit pojistného plnění z pojištění advokátů musí být přiměřený možné újmě a jeho minimální limit stanoví Česká advokátní komora stavovským předpisem. Autorizovanému architektovi zákon ukládá, že nejpozději při započetí výkonu své činnosti je povinen zavřít pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem této činnosti. To však neplatí, vykonává-li autorizovaný architekt tuto činnost v pracovník, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru. Pojištění musí trvat po celou dobu výkonu jeho činnosti. | |
Zdroj | Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, § 24a. Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, § 16. | |
Text otázky | Která profese spadá do kategorie povinných pojištění profesní odpovědnosti? | |
Odpověď A | Advokát. | A |
Odpověď B | Autorizovaný architekt. | A |
Odpověď C | Účetní. | N |
Odpověď D | Programátor. | N |
Číslo a verze | 39481.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 8. pojištění profesní odpovědnosti | |
Odůvodnění | Pojištění profesní odpovědnosti se sjednává s limitem pojistného plnění, tudíž podpojištění nemůže být uplatňováno. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2814, § 2854. | |
Text otázky | Může být u pojištění profesní odpovědnosti uplatněno podpojištění? | |
Odpověď A | Ne, toto pojištění se sjednává s limitem pojistného plnění. | A |
Odpověď B | Ano, toto pojištění se sjednává s limitem pojistného plnění. | N |
Odpověď C | Záleží na konkrétních pojistných podmínkách pojistitele. | N |
Odpověď D | Ano, pokud pojistná částka neodpovídá pojistné hodnotě. | N |
Číslo a verze | 39482.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 8. pojištění profesní odpovědnosti |
Odůvodnění | Notářům, advokátům a veterinárním lékařům je zákony upravujícími jejich činnost uložena povinnost uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu. Provozovatel nákladní dopravy sice také sjednává povinné pojištění odpovědnosti, ovšem nikoliv profesní odpovědnosti, ale odpovědnosti z provozu vozidla. | |
Zdroj | Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů, § 9; zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 6. | |
Text otázky | Která z profesí nemusí mít uzavřeno povinné pojištění profesní odpovědnosti? | |
Odpověď A | Provozovatel nákladní dopravy. | A |
Odpověď B | Veterinární lékař. | N |
Odpověď C | Advokát. | N |
Odpověď D | Notář. | N |
Číslo a verze | 42343.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. kategorie pojistných nebezpečí | |
Odůvodnění | Pojistné podmínky vymezí zpravidla mimo jiné i výluky z pojištění (tj. případy škod, které pojišťovna neuhradí). Některé výluky je možné připojistit na základě standardizovaného nebo individuálního smluvního ujednání mezi pojistníkem a pojistitelem. Některé výluky zpravidla připojistit nelze nebo jen zcela výjimečně (např. škody způsobené v souvislosti s válečnými událostmi). Odchylky od výluk uvedených v pojistných podmínkách se sjednávají v textu pojistné smlouvy. Odchylná ujednání v pojistné smlouvě mají vždy před zněním pojistných podmínek přednost. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1751 odst. 1, § 2774. | |
Text otázky | Pojistné podmínky vymezují kromě podrobností o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistné události, způsobu určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnosti i výluky z pojištění. Tyto výluky z pojištění: | |
Odpověď A | Jsou pevně dané a nelze se od nich v žádném případě odchýlit. | N |
Odpověď B | Je možné v pojistné smlouvě připojistit, dohodnou-li se na tom obě smluvní strany. | A |
Odpověď C | Je možné v pojistné smlouvě připojistit, pouze pokud se jedná o pojištěné právnické osoby. | N |
Odpověď D | Je možné v pojistné smlouvě připojistit vždy, když o to pojistník požádá. | N |
Číslo a verze | 42345.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 6. pojištění majetku |
Odůvodnění | Povodňové mapy slouží pojistitelům jako podklad pro výpočet pojistného za pojistné nebezpečí povodně a záplavy na území České republiky. Rizikové zóny ukazují míru pravděpodobnosti zasažení pojišťovaného majetku povodní. Informace uvedené v mapách jsou standardem ČAP, od něhož se mohou pojišťovny odchýlit v souladu s vlastní obchodní strategií. |
Zdroj | JANATA, J. Pojištění a management rizik v makléřském obchodě. Praha: Professional Publishing, 2008. ISBN 978-80-86946-66-5. str. 76; http://www.cap.cz/kalkulacky-a- aplikace/povodnove-mapy | |
Text otázky | Pokud se budova podle povodňové mapy nachází v oblasti tzv. dvacetileté vody, znamená to, že: | |
Odpověď A | Tato oblast byla zaplavena povodní před dvaceti lety. | N |
Odpověď B | Tato oblast bývá zaplavována povodněmi s periodicitou dvacet let. | A |
Odpověď C | Tato oblast bude v příštích dvaceti letech určitě zaplavena povodní. | N |
Odpověď D | V této oblasti se nachází vodní tok po dobu nejméně dvacet let. | N |
Číslo a verze | 42346.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 6. pojištění majetku | |
Odůvodnění | Pojistné podmínky, resp. pojistná smlouva typicky upravují, na jaké případy se pojištění nevztahuje (tzv. výluky z pojištění). Konkrétní rozsah pojištění a konkrétní výluky je třeba vždy posuzovat podle konkrétně sjednané pojistné smlouvy. Pojištění proti krádeži vloupáním se vztahuje zpravidla na odcizení, poškození nebo zničení pojištěného majetku poté, co bylo prokazatelně překonáno ochranné zabezpečení v místě pojištění. Při použití tzv. univerzálního klíče nejde o překonání zabezpečení, ale o standardní odemčení. Škody, které vznikly tak, že pachatel získal klíče od místa pojištění lstí, nebo mu je majitel objektu svěřil, a s jejich pomocí pak jednoduše odemkl, bývají zpravidla vyloučeny. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725. | |
Text otázky | Pojištění proti krádeži vloupáním se zpravidla vztahuje na případy, kdy pachatel vnikl do místa pojištění pomocí klíčů: | |
Odpověď A | Které mu byly svěřeny za účelem provedení objednané činnosti. | N |
Odpověď B | Kterými lze jako tzv. univerzálními klíči otevřít několik zamčených objektů. | N |
Odpověď C | Jiných než určených k řádnému otevření. | A |
Odpověď D | Které si vypůjčil pod záminkou zdravotních potíží. | N |
Číslo a verze | 42347.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 6. pojištění majetku | |
Odůvodnění | Pojištění elektroniky je zpravidla pojištění allriskové (All risks). Pojištění All risks je pojištění, které kryje všechna rizika související s daným pojištěným majetkem, přičemž jsou uplatněny výluky z pojistného krytí. Občanský zákoník je postaven na zásadě dispozitivity a umožňuje smluvním stranám svobodně si sjednat obsah smlouvy, pokud není zákonem stanoveno jinak. Tedy i výluky z pojištění mohou být ujednány v každé pojistné smlouvě jinak. Přesto jsou v pojištění elektroniky některé výluky uplatňovány průřezově na celém pojistném trhu ? mezi typické výluky patří právě škody vzniklé v důsledku opotřebení, poruchy, na které se vztahuje záruka výrobce, a škody vzniklé v důsledku dlouhodobého nepoužívání elektroniky. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725. | |
Text otázky | Pojištění elektroniky se zpravidla vztahuje i na škody vzniklé: | |
Odpověď A | V důsledku opotřebení. | N |
Odpověď B | Poruchou, na kterou se vztahuje záruka výrobce. | N |
Odpověď C | V důsledku chybné obsluhy. | A |
Odpověď D | Škody vzniklé v důsledku dlouhodobého nepoužívání elektroniky. | N |
Číslo a verze | 42348.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 6. pojištění majetku | |
Odůvodnění | Pojištění přerušení provozu se vztahuje na následné finanční škody, které vzniknou v důsledku přerušení provozu z důvodu pojistného nebezpečí, pro které je pojištění sjednáno. Pojištění přerušení provozu se vztahuje na škody, které vzniknou nejvýše po sjednanou dobu odškodnění (doba ručení), přičemž se odečítá spoluúčast. Spoluúčastí (resp. franšízou odčetnou) se rozumí částka, kterou se oprávněná osoba vždy podílí na každé újmě vzniklé v důsledku škodné události. Následnými finančními škodami jsou zejména mzdy, náklady na nájem a jiné stálé náklady, které musí být placeny i během přerušení provozu, a ušlý zisk. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2815 a § 2871. | |
Text otázky | Podnikatel má sjednáno pojištění přerušení provozu s dobou ručení 6 měsíců a se spoluúčastí 7 dní. 1. března dojde k požáru provozovny, která pracuje v nepřetržitém provozu. V důsledku požáru musí pojištěný podnikatel ihned dočasně zastavit výrobu. Výrobu se podaří obnovit až 1. dubna. Pojišťovna v takovém případě uhradí: | |
Odpověď A | Mzdy, které firma vyplatila zaměstnancům za 24 dní. | A |
Odpověď B | Mzdy, které firma vyplatila zaměstnancům za celý březen. | N |
Odpověď C | Ušlý zisk za celou dobu, po kterou byla výroba zastavena. | N |
Odpověď D | Nájemné za halu, ve které firma svoji činnost provozuje, a to za 24 dní. | A |
Číslo a verze | 42421.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 16. vztah neživotního občanského pojištění a životního pojištění | |
Odůvodnění | Pojištění škodové je pojištění, při kterém poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovná úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události. Zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, je ujednáno v pojistné smlouvě. U určitých pojištění zákon stanoví, že pojištění lze sjednat pouze jako škodové nebo pouze jako obnosové. Pojištění odpovědnosti lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Životní pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové, zatímco ostatní další dvě uvedená pojištění lze sjednat jako obnosové i jako škodové. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2833, § 2861, odst. 3; DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 249; KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 307?308. | |
Text otázky | Které z uvedených pojištění lze sjednat pouze jako pojištění škodové? | |
Odpověď A | Pojištění odpovědnosti. | A |
Odpověď B | Pojištění úrazu. | N |
Odpověď C | Pojištění majetku. | N |
Odpověď D | Životní pojištění. | N |
Číslo a verze | 42424.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 16. vztah neživotního občanského pojištění a životního pojištění | |
Odůvodnění | Základní členění životních a neživotních pojištění upravuje zákon o pojišťovnictví, v Příloze č. 1. Pojistná odvětví životních a neživotních pojištění jsou využívána pro udělování povolení k provozování pojišťovací činnosti. Mezi odvětví životních pojištění patří pojištění pro případ smrti. Pojištění právní ochrany, pojištění odpovědnosti za újmu a pojištění finančních ztrát patří do odvětví neživotních pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, Příloha č. 1, § 13 odst. 1; KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 84?89. | |
Text otázky | Která z následujících pojištění patří mezi odvětví životního pojištění? | |
Odpověď A | Pojištění pro případ smrti. | A |
Odpověď B | Pojištění právní ochrany. | N |
Odpověď C | Pojištění odpovědnosti za újmu. | N |
Odpověď D | Pojištění finančních ztrát. | N |
Číslo a verze | 42430.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 13. připojištění (např. cestovní pojištění a s ním spojené asistenční služby) | |
Odůvodnění | Pojištění léčebných výloh představuje nejvýznamnější složku cestovního pojištění. Toto pojištění kryje náklady na nezbytné léčení a ošetření při nahodilém onemocnění nebo úrazu pojištěného při cestě do zahraničí. Zahrnuje i krytí nákladů na léky a repatriaci pojištěného zpět do České republiky. | |
Zdroj | DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 183. | |
Text otázky | Co není předmětem pojištění léčebných výloh v rámci cestovního pojištění? | |
Odpověď A | Náklady na repatriaci pojištěného. | N |
Odpověď B | Náklady na ošetření pojištěného v zahraničí. | N |
Odpověď C | Náklady na ošetření na území České republiky. | A |
Odpověď D | Náklady na přepravu tělesných ostatků. | N |
Číslo a verze | 44276.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 7. pojištění odpovědnosti za újmu související s podnikáním |
Odůvodnění | Jedná se o objektivní odpovědnost za škodu na vnesené věci, kdy podle platné právní úpravy nahradí ten, kdo provozuje pravidelně ubytovací služby, škodu na věci, kterou ubytovaný vnesl do prostor vyhrazených k ubytování, popřípadě, která tam byla pro ubytovaného vnesena. Škoda se hradí do výše odpovídající stonásobku ceny ubytování za jeden den. Své povinnosti k náhradě škody se může provozovatel zprostit pouze v případě, že by ke škodě došlo i jinak, nebo že škodu způsobil ubytovaný nebo osoba, která ubytovaného z jeho vůle provází. K ujednáním o jiných důvodech zproštění se nepřihlíží, tudíž závazek k ubytovacímu řádu není rozhodný, stejně jako se nelze odpovědnosti zprostit s odkazem na neznámého pachatele. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2946-2948. | |
Text otázky | Majitel hotelu poskytuje pravidelné ubytovací služby. V průběhu společné večeře došlo ke vloupání do ubytovacích prostor. Neznámý (nezjištěný) pachatel poškodil a odcizil věci hotelových hostů, které měli uloženy ve svých pokojích. Majitel (provozovatel) hotelu: | |
Odpověď A | Odpovídá za vzniklou škodu jednotlivým hostům, a to až do výše stonásobku ceny ubytování za jeden den, protože se jedná o objektivní odpovědnost za věci vnesené. | A |
Odpověď B | Se zprostí své odpovědnosti za vzniklé škody s poukazem na to, že škodu způsobil neznámý pachatel, což nemohl provozovatel hotelu ovlivnit. | N |
Odpověď C | Odpovídá pouze za škodu na věcech, které převzal do úschovy. | N |
Odpověď D | Odpovídá pouze v případě, že se k tomu zavázal v ubytovacím řádu. | N |
Číslo a verze | 44277.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele | |
Odůvodnění | Právní úprava pojistné smlouvy byla do 31. 12. 2004 obsažena v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.), poté až do konce roku 2013 byla upravena v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Od 1. 1. 2014 je obsažena v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Zákon o pojišťovnictví (zákon č. 277/2009 Sb.) a zákon o distribuci pojištění a zajištění (zákon č. 170/2018 Sb.) soukromoprávní úpravu pojistné smlouvy neobsahuje. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758?2872; KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 273?277. | |
Text otázky | Jaký právní předpis obsahuje od 1. 1. 2014 obecnou soukromoprávní úpravu pojistné smlouvy? | |
Odpověď A | Občanský zákoník. | A |
Odpověď B | Zákon o pojistné smlouvě. | N |
Odpověď C | Zákon o pojišťovnictví. | N |
Odpověď D | Zákon o distribuci pojištění a zajištění. | N |
Číslo a verze | 44278.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 7. pojištění odpovědnosti za újmu související s podnikáním |
Odůvodnění | V platné právní úpravě, a to i v rámci celé Evropské unii, je upravena speciálně odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku. Pro škodu na věci způsobenou vadou výrobku byla konkrétně v § 2939 odst. 3 občanského zákoníku upravena spoluúčast poškozeného, a to ve výši 500 ?, která se pro účely naší právní úpravy přepočítává kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou v den, v němž škoda vznikla. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2939. |
Text otázky | Škodu způsobenou vadou movité věci určené k uvedení na trh jako výrobek za účelem prodeje, nájmu a podobně, nahradí ten, kdo výrobek vyrobil, vytěžil, vypěstoval nebo jinak získal. Způsobí-li tento vadný výrobek škodu na věci, náhrada se poskytne: | |
Odpověď A | V plném rozsahu škody, která vznikla. | N |
Odpověď B | Do výše skutečné škody, ovšem jen v částce převyšující částku 500 ?. | A |
Odpověď C | Do výše skutečné škody, maximálně však do výše 500 ?. | N |
Odpověď D | Pouze v případě, že současně došlo i k újmě na zdraví. | N |
Číslo a verze | 39484.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 8. pojištění profesní odpovědnosti | |
Odůvodnění | Povinné pojištění profesní odpovědnosti je pojištění odpovědnosti profese, které zákon ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Účelem této právní úpravy je jak ochrana pojištěného před následky jeho odpovědnosti za škodu, tak ochrana poškozeného. Patří sem např. odpovědnost advokátů, auditorů, daňových poradců, pojišťovacích zprostředkovatelů, architektů, veterinářů, patentových zástupců, dražebníků a provozovatelů zdravotních zařízení (ordinace, polikliniky, lékárny, stomatologická zařízení). | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2779?2781; zákony, které ukládají povinnost sjednat pojištění odpovědnosti, např. zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech; zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů, autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. | |
Text otázky | Co znamená povinné pojištění profesní odpovědnosti? | |
Odpověď A | Jedná se o povinné pojištění odpovědnosti, které si pojištěný musí sjednat, protože mu to vzhledem k jeho profesi ukládá zákon. | A |
Odpověď B | Jedná se o pojištění odpovědnosti všech svobodných profesí dle živnostenského zákona. | N |
Odpověď C | Jedná se o pojištění odpovědnosti za škody způsobené zaměstnavateli. | N |
Odpověď D | Jedná se o pojištění odpovědnosti za škody způsobené vykonáváním jakékoli profese pojištěného. | N |
Číslo a verze | 39485.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 8. pojištění profesní odpovědnosti | |
Odůvodnění | Pojištění profesní odpovědnosti si mohou sjednat i specializované profese, kterým zákon neukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Mezi takové profese patří např. účetní, rozhodce, projektant, IT specialista. Záleží na konstrukci pojištění stanovené pojistitelem, ovšem pokud pojistitel takové pojištění nabízí, nejedná se o výjimečné případy. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725. | |
Text otázky | Mohou si pojištění s názvem "pojištění profesní odpovědnosti" sjednat i podnikatelé, kterým to žádný právní předpis neukládá? | |
Odpověď A | Ano, toto pojištění je určeno i jiným odborným profesím. | A |
Odpověď B | Ne, toto pojištění slouží pouze pro profese, kterým zákon ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. | N |
Odpověď C | Ano, za předpokladu, že se pojištěný nachází v pracovněprávním vztahu se zaměstnavatelem vykonávajícím profesi, které zákon ukládá povinnost se pojistit pro případ odpovědnosti za škody. | N |
Odpověď D | Ano, avšak ve zcela výjimečných individuálních případech, za speciálních podmínek stanovených pojistitelem. | N |
Číslo a verze | 39486.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 15. nároky z neživotního pojištění podnikatelů | |
Odůvodnění | V případě pojistné události spočívající v přerušení provozu vzniká pojištěnému právo, aby mu pojistitel vyplatil pojistné plnění za škody definované pojistnou smlouvou, které pojištěnému vznikly za dobu, po kterou trvá přerušení provozu, nejdéle však za dobu sjednanou v pojistné smlouvě. Tato doba se označuje jako doba ručení. | |
Zdroj | JANATA, J. Pojištění a management rizik v makléřském obchodě. Praha: Professional Publishing, 2008. ISBN 978-80-86946-66-5. str. 60; DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 4. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 201. | |
Text otázky | Co znamená doba ručení u pojištění přerušení provozu? | |
Odpověď A | Je to maximální doba sjednaná v pojistné smlouvě, po kterou pojištění kryje škody vzniklé pojištěnému v důsledku přerušení provozu. | A |
Odpověď B | Je to doba, po kterou ručí pojištěný za veškeré škody sám (pojistitel neplní). | N |
Odpověď C | Je to doba, na kterou se pojistná smlouva uzavírá a pokud v tomto období škoda nastane, dojde k pojistnému plnění. | N |
Odpověď D | Je to pevně stanovená doba 2 měsíce od sjednaného počátku pojistné smlouvy, po kterou ručí pojištěný za veškeré škody sám (pojistitel neplní). | N |
Číslo a verze | 39487.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 15. nároky z neživotního pojištění podnikatelů |
Odůvodnění | V případě pojistné události spočívající v přerušení provozu vzniká pojištěnému právo, aby mu pojistitel vyplatil pojistné plnění za škody definované pojistnou smlouvou, které pojištěnému vznikly za dobu, po kterou trvá přerušení provozu, nejdéle však za dobu sjednanou v pojistné smlouvě. Tato doba se označuje jako doba ručení. Pokud k obnovení provozu dojde dříve, než uplyne doba ručení, pojištěný nemá dále nárok na výplatu pojistného plnění (jedná se o škodové pojištění). Maximální doba ručení není závislá na pojistné době, předpoklad plnění však je, že pojistná událost musí nastat v době trvání pojištění. Občanský zákoník dobu, za kterou je poskytováno pojistné plnění v případě pojištění přerušení provozu, nijak neupravuje. Občanský zákoník je postaven na zásadě dispozitivity a umožňuje smluvním stranám si svobodně sjednat obsah smlouvy, pokud není zákonem stanoveno jinak. |
Zdroj | DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 154; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725. |
Text otázky | Za jakou maximální dobu poskytne pojistitel pojistné plnění v případě pojistné události z pojištění přerušení provozu? |
Odpověď A | Za dobu do obnovení provozu, nebo pokud nebyl provoz obnoven, do vypršení doby sjednané v pojistné smlouvě (doby ručení). | A |
Odpověď B | Nejdéle do vypršení maximální doby 6 měsíců, stanovené v občanském zákoníku (doby ručení). | N |
Odpověď C | Do konce pojistného období. | N |
Odpověď D | Do konce pojistného roku, nejdéle však do vypršení maximální doby ručení sjednané v pojistných podmínkách. | N |
Číslo a verze | 39488.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 15. nároky z neživotního pojištění podnikatelů | |
Odůvodnění | U pojištění na první riziko se určuje limit pojistného plnění, který je horní hranicí pojistného plnění (většinou za definované pojistné období jednoho roku). Zároveň je pojištění majetku pojištěním škodovým, jehož účelem je vyrovnat úbytek majetku. Pojistné plnění je tak omezeno jak výší škody na pojištěném majetku, tak limitem pojistného plnění. Pojistitel vyplatí nižší z uvedených částek. Tomuto principu odpovídá pouze odpověď: "Pokud je škoda na pojištěném majetku nižší než limit pojistného plnění, pak má pojištěný nárok na pojistné plnění do výše škody." Ostatní odpovědi jsou chybné, jelikož nevyhovují tomuto principu, nebo uvažují podpojištění, což je v případě pojištění na první riziko chybné. | |
Zdroj | DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 49?50. | |
Text otázky | Které tvrzení je pravdivé v případě pojištění majetku sjednaného tzv. na první riziko? | |
Odpověď A | Pokud je škoda na pojištěném majetku nižší než limit pojistného plnění, pak má pojištěný nárok na pojistné plnění do výše škody. | A |
Odpověď B | Pokud je škoda na pojištěném majetku vyšší než limit pojistného plnění, pak má pojištěný nárok na pojistné plnění do výše škody. | N |
Odpověď C | Pokud je škoda na pojištěném majetku nižší než limit pojistného plnění, pak má pojištěný nárok na pojistné plnění ve výši limitu pojistného plnění. | N |
Odpověď D | Pokud je škoda na pojištěném majetku vyšší než limit pojistného plnění, pak má pojištěný nárok na vyplacení výše škody, tato výplata je však krácena ve stejném poměru v jakém je limit pojistného plnění vůči výši škody. | N |
Číslo a verze | 39489.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 5. kategorie pojistných nebezpečí |
Odůvodnění | Správná odpověď je "strojní pojištění," protože zahrnuje krytí škod v souvislosti s poškozením strojů a strojních zařízení způsobené jejich provozem. Sjednávají se většinou společně s pojištěním elektroniky a kryjí tak škody způsobené zejména vnitřním mechanickým poškozením a elektrickou poruchou. Živelní pojištění kryje škody na majetku způsobené v důsledku působení přírodních pohrom nebo živelních událostí, nikoliv vnitřní mechanické poškození nevyvolané takovou příčinou. Pojištění přepravovaných věcí se sjednává pro případ škod způsobených na přepravované věci v důsledku živelních událostí, havárie vozidla či odcizení věcí z vozidla, nikoliv vnitřní mechanické poškození nevyvolané takovou příčinou. |
Zdroj | JANATA, J. Pojištění a management rizik v makléřském obchodě. Praha: Professional Publishing, 2008. ISBN 978-80-86946-66-5. str. 53; DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 4. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 193. | |
Text otázky | Která kategorie majetkových pojištění kryje vnitřní mechanické poškození? | |
Odpověď A | Strojní pojištění. | A |
Odpověď B | Živelní pojištění. | N |
Odpověď C | Pojištění proti odcizení. | N |
Odpověď D | Pojištění přepravované věci. | N |
Číslo a verze | 39490.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 16. pojistné plnění z neživotního pojištění podnikatelů | |
Odůvodnění | Je-li pojistiteli oznámena pojistná událost, je pojistitel povinen zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu pojistného plnění, oprávněnosti uplatněných nároků apod. Pokud není v pojistných podmínkách daného pojistitele uvedeno jinak, pak je pojistné plnění splatné do 15 dnů ode dne, kdy bylo ukončeno toto šetření. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2798 odst. 1. | |
Text otázky | Pokud není splatnost pojistného plnění ujednána v pojistné smlouvě, kdy je splatné ze zákona? | |
Odpověď A | Do 15 dnů od skončení šetření. | A |
Odpověď B | Do 3 měsíců od skončení šetření. | N |
Odpověď C | Do 30 dnů od skončení šetření. | N |
Odpověď D | Do 6 týdnů od skončení šetření. | N |
Číslo a verze | 42367.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. základy oceňování majetku |
Odůvodnění | Cena obvyklá je cena, kterou určíme podle ustanovení § 2 zákona o oceňování majetku v souladu s jeho ustanovením § 1 a podle jeho prováděcí vyhlášky a jedná se o cenu, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni. Při stanovení obvyklé ceny se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu věci a určí se porovnáním. |
Zdroj | Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1. |
Text otázky | Cena, která by byla dosažena při prodejích stejného popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění, se nazývá: | |
Odpověď A | Cenou obvyklou. | A |
Odpověď B | Cenou zjištěnou. | N |
Odpověď C | Cenou reprodukční. | N |
Odpověď D | Cenou pořizovací. | N |
Číslo a verze | 42368.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy oceňování majetku | |
Odůvodnění | Cena mimořádná je cena, kterou určíme podle ustanovení § 2 zákona o oceňování majetku v souladu s jeho ustanovením § 1 a podle jeho prováděcí vyhlášky a jedná se o cenu, do jejíž výše jsou zahrnuty mimořádné okolnosti trhu, osobní poměry prodávajícího nebo kupujícího nebo vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. | |
Zdroj | Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 2. | |
Text otázky | Cena, do jejíž výše jsou zahrnuty neobvyklé okolnosti trhu, osobní poměry prodávajícího nebo kupujícího nebo vliv zvláštní obliby, se nazývá: | |
Odpověď A | Cenou obvyklou. | N |
Odpověď B | Cenou zjištěnou. | N |
Odpověď C | Cenou mimořádnou. | A |
Odpověď D | Cenou pořizovací. | N |
Číslo a verze | 42431.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 13. připojištění (např. cestovní pojištění a s ním spojené asistenční služby) | |
Odůvodnění | Cestovní pojištění vyjadřuje souhrnný pojem pro všechna pojištění týkající se cesty (např. služební nebo dovolené). V podstatě jde o pojištění souboru různých pojistných nebezpečí při krátkodobém pobytu nebo pobytech za určitou dobu pojištěného mimo místo jeho bydliště. Mezi obvykle nabízená pojištění patří: pojištění léčebných výloh, pojištění zavazadel, pojištění odpovědnosti, pojištění přerušení cesty, pojištění zrušení cesty, pojištění právní ochrany, pojištění úrazu nebo pojištění opuštěné domácnosti. | |
Zdroj | DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 183. | |
Text otázky | Jaké pojištění se nesjednává v rámci cestovního pojištění? | |
Odpověď A | Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. | A |
Odpověď B | Pojištění léčebných výloh. | N |
Odpověď C | Pojištění přerušení cesty. | N |
Odpověď D | Pojištění opuštěné domácnosti. | N |
Číslo a verze | 42432.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 12. asistence | |
Odůvodnění | Lékařskou asistencí se rozumí pomoc a zprostředkování lékařského ošetření, případně hospitalizace, garance plateb za léčení, sledování zdravotního stavu pojištěného, převoz do odpovídajícího zdravotnického zařízení, zajištění cesty a ubytování osoby blízké v případě hospitalizace pojištěného, převoz ze zahraničí do ČR, lékařský doprovod, zajištění repatriace tělesných ostatků do ČR při úmrtí v zahraničí apod. | |
Zdroj | http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-v-praxi/asistencni-sluzby | |
Text otázky | Co není předmětem lékařské asistence v rámci cestovního pojištění? | |
Odpověď A | Garance plateb za léčení pojištěné osoby. | N |
Odpověď B | Zajištění repatriace pojištěné osoby. | N |
Odpověď C | Organizace náhradního ubytování. | A |
Odpověď D | Zprostředkování lékařského ošetření. | N |
Číslo a verze | 42437.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 11. pojistná nebezpečí v neživotním občanském pojištění | |
Odůvodnění | Živelní rizika jsou v určité podobě zahrnuta ve většině druhů pojištění majetku. Představují poměrně širokou skupinu rizik, jde o rizika přímých škod na majetku způsobených živelní událostí jako například požár, výbuch, blesk, vichřice, zemětřesení, sesouváním nebo zřícením lavin, tíha sněhu a námrazy, povodeň, záplava, krupobití, pád stromů a stožárů. | |
Zdroj | DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 185. | |
Text otázky | Které pojistné nebezpečí nepatří mezi živelní rizika? | |
Odpověď A | Únik kapaliny z technických zařízení. | A |
Odpověď B | Požár. | N |
Odpověď C | Zemětřesení. | N |
Odpověď D | Tíha sněhu a námrazy. | N |
Číslo a verze | 44290.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku |
Odůvodnění | Označení pojišťovací makléř používá zákon o distribuci pojištění a zajištění v situaci, kdy samostatný zprostředkovatel zprostředkovává pojištění pro zákazníka. V případech, kdy samostatný zprostředkovatel zprostředkovává pojištění pro pojišťovnu, se používá označení pojišťovací agent. Zákon tedy umožňuje samostatnému zprostředkovateli zprostředkovávat jak pro pojišťovnu, tak pro zákazníka, nesmí se tak ale stát zároveň. Vždy musí samostatný zprostředkovatel zastupovat v rámci jednoho konkrétního pojistného vztahu pouze jednu ze smluvních stran (buďto pojišťovnu nebo zákazníka). Na rozdíl od předchozí právní úpravy (zákon č. 38/2004 Sb.) již nejsou pojišťovacím zprostředkovatelům Českou národní bankou přidělována registrační čísla, z jejichž tvaru by bylo možné určit, zda pojišťovací zprostředkovatel zprostředkovává pojištění jako pojišťovací agent, nebo pojišťovací makléř. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů, § 12, § 76; zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů, § 12. | |
Text otázky | Zprostředkovávat pojištění makléřským způsobem: | |
Odpověď A | Je oprávněn každý pojišťovací zprostředkovatel, s výjimkou doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele. Musí však používat dovětek pojišťovací makléř. | N |
Odpověď B | Je oprávněn pouze samostatný zprostředkovatel, který ale nesmí zprostředkovávat jednotlivé pojištění zároveň jako pojišťovací agent i pojišťovací makléř. | A |
Odpověď C | Je zákonem povoleno pouze za předpokladu, že pojišťovací zprostředkovatel při zprostředkování pojištění uvádí speciální k tomu od ČNB přidělené registrační číslo. | N |
Odpověď D | Je oprávněn jen pojišťovací zprostředkovatel, který je výlučně činný pro zákazníky. Nesmí proto zastupovat pojišťovny. | N |
Číslo a verze | 44292.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 8. všeobecné pojištění odpovědnosti (pojištění občanské odpovědnosti) | |
Odůvodnění | Dle platné právní úpravy odpovídá zaměstnanec za škodu způsobenou zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením pracovních povinností. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se 4,5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek. Průměrný výdělek všech zaměstnanců dosahovaný u daného zaměstnavatele není pro náhradu škody relevantní. | |
Zdroj | Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 250, § 257. | |
Text otázky | Pokud zaměstnanec způsobí škodu zaměstnavateli z nedbalosti zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a za předpokladu, že ji zaměstnanec nezpůsobil úmyslně nebo v opilosti, popř. pod vlivem návykových látek, nesmí výše požadované náhrady škody u zaměstnance přesáhnout částku rovnající se výši: | |
Odpověď A | Průměrného měsíčního výdělku tohoto zaměstnance. | N |
Odpověď B | 4,5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku. | A |
Odpověď C | Skutečné škody a ušlého zisku zaměstnavatele. | N |
Odpověď D | 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku všech zaměstnanců dosahovaného u tohoto zaměstnavatele. | N |
Číslo a verze | 44297.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 7. pojištění odpovědnosti za újmu související s podnikáním | |
Odůvodnění | Pokud způsobí pojištěný škodnou událost pod vlivem požití alkoholu nebo použití návykové látky nebo přípravku, který takovou látku obsahuje, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil. Jedná se o originární právo pojistitele, které vzniká vyplacením pojistného plnění. Pokud pojištěný způsobí škodnou událost pouze zaviněným porušením právních povinností, tak právo pojistiteli na náhradu toho, co plnil, nevzniká, protože to je jeden ze základních předpokladů ke vzniku odpovědnosti za škodu. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2866; JANDOVÁ, L. Pojištění v novém občanském zákoníku: komentář: [§ 2756?2872]. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-530-5. str. 328?329. | |
Text otázky | Pojistitel má v pojištění podnikatelské odpovědnosti proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, v případě, že pojištěný způsobil škodnou událost: | |
Odpověď A | Pod vlivem požití alkoholu. | A |
Odpověď B | Pod vlivem použití návykové látky. | A |
Odpověď C | Pod vlivem použití přípravku obsahujícího návykovou látku. | A |
Odpověď D | Zaviněným porušením právních povinností. | N |
Číslo a verze | 42369.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy oceňování majetku | |
Odůvodnění | Cena zjištěná je cena, která je není cenou obvyklou ani mimořádnou. Určuje se podle vyhlášky k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška). Nejčastěji se cena zjištěná použije pro výpočet ceny nemovitostí pro účely daní, přesněji pro stanovení základu daně pro výpočet daně z nabytí nemovitostí. | |
Zdroj | Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 3. | |
Text otázky | Podle zákona o oceňování majetku se cena, která je určena jinak než obvyklá cena nebo mimořádná cena, nazývá: | |
Odpověď A | Cena zjištěná. | A |
Odpověď B | Cena regulovaná. | N |
Odpověď C | Cena tržní. | N |
Odpověď D | Cena sjednaná. | N |
Číslo a verze | 42371.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. základy oceňování majetku |
Odůvodnění | V souladu se § 25 odst. 5 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se reprodukční pořizovací cenou rozumí cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje majetek v případech bezúplatného nabytí (s výjimkou peněžních prostředků a cenin) anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, a dále ostatní majetek, který není uveden pod písmeny v § 25 odst. 1 písm. a) až k) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. | |
Zdroj | Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 25 odst. 5 písm. b). | |
Text otázky | Reprodukční pořizovací cenou se rozumí: | |
Odpověď A | Cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. | A |
Odpověď B | Cena, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související. | N |
Odpověď C | Cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku. | N |
Odpověď D | Cena, za kterou byl majetek pořízen bez nákladů s jeho pořízením související. | N |
Číslo a verze | 42373.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy oceňování majetku | |
Odůvodnění | Zásoby vytvořené vlastní činností a stejně tak hmotný majetek vytvořený vlastní činností se oceňují vlastními náklady. Vlastními náklady se rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti. Do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností. | |
Zdroj | Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 25 odst. 1 písm. b) a d). | |
Text otázky | Zásoby a hmotný majetek vytvořené vlastní činností se oceňují: | |
Odpověď A | Vlastními náklady. | A |
Odpověď B | Obvyklou cenou. | N |
Odpověď C | Zjištěnou cenou. | N |
Odpověď D | Pořizovací cenou. | N |
Číslo a verze | 42375.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 3. základy oceňování majetku |
Odůvodnění | Vychází-li se při oceňování majetku z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, případně z kapitalizace tohoto výnosu, jedná se o ocenění majetku způsobem výnosovým ve smyslu § 2 odst. 5 písm. b) zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Výnosovým způsobem lze provádět ocenění například stavby, zemědělského a lesního pozemku, ovocných dřevin, vinné a chmelové révy a okrasných rostlin a další. |
Zdroj | Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 5 písm. b). |
Text otázky | Vychází-li se při oceňování majetku z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu, jedná se o ocenění majetku způsobem: | |
Odpověď A | Výnosovým. | A |
Odpověď B | Nákladovým. | N |
Odpověď C | Porovnávacím. | N |
Odpověď D | Podle účetní hodnoty. | N |
Číslo a verze | 42376.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy oceňování majetku | |
Odůvodnění | Vychází-li se při oceňování majetku z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji, nebo odvozením z ceny jiné funkčně související věci, jedná se o ocenění majetku způsobem porovnávacím ve smyslu § 2 odst. 5 písm. c) zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Porovnávacím způsobem lze provádět ocenění například stavby, bytové jednotky, lesního pozemku a dalších. | |
Zdroj | Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 5 písm. c). | |
Text otázky | Vychází-li se při oceňování majetku z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji, nebo jde-li o odvození z ceny jiné funkčně související věci, jedná se o ocenění majetku způsobem: | |
Odpověď A | Podle účetní hodnoty. | N |
Odpověď B | Podle jmenovité hodnoty. | N |
Odpověď C | Výnosovým. | N |
Odpověď D | Porovnávacím. | A |
Číslo a verze | 42377.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy oceňování majetku | |
Odůvodnění | Vychází-li se při oceňování majetku z částky, na kterou předmět ocenění zní nebo která je jinak zřejmá, jedná se o ocenění majetku způsobem podle jmenovité hodnoty ve smyslu § 2 odst. 5 písm. d) zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. | |
Zdroj | Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 5 písmeno d). | |
Text otázky | Vychází-li se při oceňování majetku z částky, na kterou předmět ocenění zní nebo která je jinak zřejmá, jedná se o ocenění majetku: | |
Odpověď A | Podle kurzové hodnoty. | N |
Odpověď B | Podle účetní hodnoty. | N |
Odpověď C | Podle jmenovité hodnoty. | A |
Odpověď D | Podle nákladové hodnoty. | N |
Číslo a verze | 42379.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 3. základy oceňování majetku |
Odůvodnění | Jiné způsoby oceňování majetku ve smyslu zákona o oceňování majetku jsou: způsob nákladový, výnosový, porovnávací, oceňování podle jmenovité hodnoty, podle účetní hodnoty a podle kurzové hodnoty a oceňování sjednanou cenou. Při nákladovém způsobu se vychází při oceňování majetku z nákladů, které bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění. Při výnosovém způsobu se vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, případně z kapitalizace tohoto výnosu. Při porovnávacím způsobu se vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji, nebo odvozením z ceny jiné funkčně související věci. Při oceňování podle jmenovité hodnoty se vychází z částky, na kterou předmět ocenění zní nebo která je jinak zřejmá. Při oceňování podle účetní hodnoty se vychází ze způsobu oceňování dle zákona o účetnictví. Při oceňování podle kurzové hodnoty se vychází z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu. Při oceňování sjednanou cenou se vychází z ceny předmětu ocenění, která byla sjednána při jeho prodeji, případně z ceny odvozené ze sjednaných cen. | |
Zdroj | Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 5. | |
Text otázky | Jaké jsou jiné způsoby oceňování majetku ve smyslu zákona o oceňování majetku? | |
Odpověď A | Nákladový, výnosový a porovnávací. | A |
Odpověď B | Podle jmenovité, účetní a kurzové hodnoty. | A |
Odpověď C | Sjednanou cenou. | A |
Odpověď D | Regulovanou cenou. | N |
Číslo a verze | 42380.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 3. základy oceňování majetku | |
Odůvodnění | Majetek se podle zákona o účetnictví oceňuje pořizovací cenou, reprodukční pořizovací cenou nebo vlastními náklady. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související. Reprodukční pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje majetek v případech bezúplatného nabytí (s výjimkou peněžních prostředků a cenin), anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, a ostatní majetek, který není uveden pod písmeny v § 25 odst. 1 písm. a) až k) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Vlastními náklady se rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností. | |
Zdroj | Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 25 odst. 1. | |
Text otázky | Jakou cenou se oceňuje majetek ve smyslu zákona o účetnictví, pokud zvláštní předpis (například zákon o oceňování majetku) nestanoví jinak? | |
Odpověď A | Pořizovací cenou. | A |
Odpověď B | Zjištěnou cenou. | N |
Odpověď C | Reprodukční pořizovací cenou. | A |
Odpověď D | Vlastními náklady. | A |
Číslo a verze | 42506.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 6. horní hranice pojistného plnění (pojistná částka, limit pojistného plnění), spoluúčast | |
Odůvodnění | Spoluúčast (franšíza) omezuje výši pojistného plnění vyplácenou pojistitelem při pojistné události. Občanský zákoník upravuje dvě formy spoluúčasti ? jednak odčetnou spoluúčast a jednak integrální spoluúčast. Při odčetné spoluúčasti nese osoba, které vzniká právo na pojistné plnění, ke své tíži část úbytku majetku v rozsahu sjednaném v pojistné smlouvě. Jde tedy o část úbytku majetku, která nikdy nebude reparována pojistným plněním pojistitele a pojistitel ji vždy při stanovení výše pojistného plnění "odečte". Naopak v případě sjednání integrální spoluúčasti nese osoba, které vzniká právo na pojistné plnění ke své tíži úbytek majetku, pokud nepřesáhne výši sjednané spoluúčasti. Pojistitel tedy neposkytne pojistné plnění, pokud je majetková újma nižší než sjednaná integrální spoluúčast. Pokud vznikne majetková újma vyšší, poskytne pojistitel oprávněné osobě pojistné plnění v plné výši vzniklé majetkové újmy. Spoluúčast nijak nesouvisí se zohledněním škodného průběhu pojištění pro stanovení výše pojistného (tzv. bonus/malus) ani s možností ujednání doby, před jejímž uplynutím nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (čekací doba). | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2815; CIPRA, T. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-11-6. str. 325. | |
Text otázky | Je-li sjednána odčetná spoluúčast, pak pojistitel: | |
Odpověď A | Vyplatí pojistné plnění ve výši majetkové újmy způsobené pojistnou událostí, pokud výše majetkové újmy přesáhne výši sjednanou v pojistné smlouvě. | N |
Odpověď B | Vyplatí pojistné plnění ve výši majetkové újmy s odečtením částky spoluúčasti sjednané v pojistné smlouvě. | A |
Odpověď C | V případě pojistné události uplatní při stanovení výše běžného pojistného na další pojistné období přirážku (malus). | N |
Odpověď D | Vyplatí pojistné plnění ve výši majetkové újmy, pouze pokud ke škodné události došlo po uplynutí stanovené doby od počátku pojištění. | N |
Číslo a verze | 42509.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 6. horní hranice pojistného plnění (pojistná částka, limit pojistného plnění), spoluúčast |
Odůvodnění | V pojistné smlouvě dohodnuté nejvyšší plnění z pojistné události, event. z několika pojistných událostí za určité časové období. Pojistná částka se určuje na návrh pojistníka, přičemž její výše by měla odpovídat pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2813, § 2814; KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 309?310. |
Text otázky | Co je to pojistná částka? |
Odpověď A | V pojistné smlouvě dohodnutá horní hranice pojistného plnění. | A |
Odpověď B | V pojistné smlouvě dohodnutá částka, kterou platí pojistník pojistiteli za poskytnutí pojistné ochrany. | N |
Odpověď C | Částka předepsaného pojistného podle uzavřené pojistné smlouvy, která časově souvisí s probíhajícím účetním obdobím. | N |
Odpověď D | Částka, která je vyplacena pojišťovacímu zprostředkovateli za sjednání pojištění. | N |
Číslo a verze | 42873.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Podmínky pro provozování zajišťovací činnosti stanoví zákon o pojišťovnictví, který definuje subjekty, které mohou zajišťovací činnost na území České republiky provozovat. Zajišťovací činnost v České republice může na základě povolení k provozování zajišťovací činnosti uděleného Českou národní bankou vykonávat tuzemská zajišťovna a za stejných podmínek také zajišťovna z třetího státu, dále také tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu. Na základě tzv. jednotného evropského pasu může zajišťovací činnost v České republice provozovat zajišťovna z jiného členského státu, a to ve formě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat v České republice zajišťovací činnost na základě povolení uděleného domovským členským státem, a to ve formě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2, 3, § 36, § 46, § 47, § 49. | |
Text otázky | Které z uvedených subjektů mohou na území České republiky provozovat zajišťovací činnost: | |
Odpověď A | Zajišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z jiného členského státu na základě povolení uděleného domovským členským státem. | A |
Odpověď B | Tuzemská pojišťovna, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti, a pojišťovna z třetího státu, které bylo uděleno Českou národní bankou povolení k provozování zajišťovací činnosti. | A |
Odpověď C | Zajišťovna z třetího státu, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti orgánem dohledu třetího státu. | N |
Odpověď D | Tuzemská zajišťovna, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti, a zajišťovna z třetího státu, které bylo uděleno Českou národní bankou povolení k provozování zajišťovací činnosti. | A |
Číslo a verze | 42874.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění |
Odůvodnění | Jako povinná pojištění označujeme ta pojištění, u kterých zákon ukládá určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Podmínky povinného pojištění upravuje občanský zákoník, který stanoví některá závazná pravidla pro tato pojištění. Pojistiteli vzniká povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla, i pokud je škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby, jen pokud tak stanoví zvláštní zákon. Obdobně má pojistitel právo odstoupit od pojistné smlouvy nebo vypovědět povinné pojištění, jen pokud to připouští jiný zákon. Pojistitel může odmítnout pojistné plnění, pouze pokud se na uvedení nepravdivých informací, neúplně zodpovězených dotazů učiněných v písemné formě nebo vědomě nepravdivých nebo zkreslených údajů podílel výlučně poškozený nebo jiná osoba s vědomím poškozeného. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2779?2781. | |
Text otázky | O povinném pojištění platí: | |
Odpověď A | Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu ukládá určité osobě zákon. | A |
Odpověď B | Pojistiteli vždy vzniká povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla, i pokud byla škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby. | N |
Odpověď C | Pojistitel může pojistné plnění odmítnout, jen pokud se na uvedení vědomě nepravdivých nebo zkreslených údajů podílel výlučně poškozený nebo jiná osoba s vědomím poškozeného. | A |
Odpověď D | Pojistitel má právo odstoupit od pojistné smlouvy nebo vypovědět povinné pojištění bez omezení. | N |
Číslo a verze | 42875.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví stanoví povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se týkají pojištění fyzických a právnických osob, a to zejména členům statutárního a kontrolního orgánu pojišťovny, zaměstnancům pojišťovny, osobám činným pro pojišťovnu (např. pojišťovacím zprostředkovatelům). Zákon zároveň upravuje řadu výjimek, které nejsou porušením povinnosti mlčenlivosti. Porušením povinnosti mlčenlivosti není sdělení informací o pojištění české národní bance při výkonu dohledu a Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zákona, který upravuje jeho činnost. Sdělení informací o pojištění třetích osob bez jejich souhlasu členem statutárního orgánu jeho blízkým osobám je porušením podmínky mlčenlivosti. Stejně tak Úřad práce není uveden mezi subjekty, kterým mohou být sdělovány informace o pojištění bez souhlasu dotčené osoby. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009, Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 128. | |
Text otázky | Člen statutárního orgánu pojišťovny, jednající v zastoupení pojišťovny, poruší povinnost mlčenlivosti, pokud sdělí informace o pojištění bez souhlasu dotčené osoby: | |
Odpověď A | Osobě blízké, která s ním žije ve společné domácnosti. | A |
Odpověď B | České národní bance při výkonu dohledu. | N |
Odpověď C | Úřadu práce v souvislosti se žádostí osoby o podporu v nezaměstnanosti. | A |
Odpověď D | Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zákona o veřejném ochránci práv. | N |
Číslo a verze | 44302.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 5. kategorie pojistných nebezpečí | |
Odůvodnění | Strojní pojištění patří do kategorie technických pojištění a zahrnuje širokou škálu škod vzniklých v souvislosti s poškozením strojů a strojních zařízení způsobeným jejich provozem. Pojišťovny obvykle kryjí škody vzniklé: nesprávnou obsluhou, nedbalostí nebo nešikovností, konstrukční, materiálovou nebo výrobní vadou po skončení záruční doby, selháním měřicích, regulačních a zabezpečovacích zařízení, zkratem, pádem nebo vniknutím cizího předmětu apod. Tudíž se jedná o správné odpovědi. Chybná odpověď je "Na stavebních dílech a materiálu po dobu výstavby." V tomto případě se totiž jedná o kategorii pojištění montážních a stavebních rizik. | |
Zdroj | DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 4. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 193. | |
Text otázky | Strojní pojištění se sjednává pro případ poškození, zničení nebo pohřešování předmětu pojištění nahodilou škodnou událostí, která není v pojistné smlouvě a pojistných podmínkách vyloučena. Toto pojištění kryje škody vzniklé: | |
Odpověď A | V souvislosti s poškozením strojů a strojních zařízení způsobené jejich provozem. | A |
Odpověď B | Nesprávnou obsluhou. | A |
Odpověď C | Selháním měřících, regulačních a zabezpečovacích zařízení. | A |
Odpověď D | Na stavebních dílech a materiálu po dobu výstavby. | N |
Číslo a verze | 44316.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. kategorie pojistných nebezpečí | |
Odůvodnění | Kargo pojištění (cargo) je pojištění škod na přepravovaných věcech a předmětech. Kasko je pojištění škod na dopravních prostředcích, tudíž se jedná o špatnou odpověď. "FLEXA" je pojištění sdruženého živlu (požár, úder blesku, výbuch, náraz nebo pád letadla, stromů, stožárů nebo jiných předmětů) a "All risk" je pojištění proti všem rizikům, která nejsou vyloučena, tudíž se jedná v tomto případě také o chybné odpovědi. | |
Zdroj | DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 144?152, 217. | |
Text otázky | Jaké označení se používá v dopravním pojištění pro pojištění škod na dopravovaných věcech a předmětech? | |
Odpověď A | Kargo. | A |
Odpověď B | Kasko. | N |
Odpověď C | FLEXA. | N |
Odpověď D | All risk. | N |
Číslo a verze | 44321.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 5. kategorie pojistných nebezpečí |
Odůvodnění | Stavební pojištění je sjednáváno za účelem krytí náhlého poškození nebo zničení pojištěného budovaného díla nahodilou událostí uvedenou v pojistné smlouvě. Montážní pojištění sjednává pro případ náhlého poškození, zničení nebo odcizení dalších věcí uvedených v pojistné smlouvě, k němuž došlo v souvislosti s výstavbou nebo montáží pojištěného budovaného díla. Tato dvě pojištění se standardně kombinují v rámci jednoho produktu ? stavebně montážního pojištění. Žádný právní předpis neomezuje sjednání kombinace těchto pojištění v jedné pojistné smlouvě. | |
Zdroj | DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 4. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 193. | |
Text otázky | Lze kombinovat v rámci jedné pojistné smlouvy rizika spojená s montáží strojů, strojních zařízení a objektů a současně škody na stavebních dílech a materiálu po dobu výstavby? | |
Odpověď A | Ano, lze to v rámci stavebně montážního pojištění. | A |
Odpověď B | Ne, montážní pojištění strojů musí být vždy sjednáno samostatně. | N |
Odpověď C | Ne, pojištění stavebních děl musí být vždy sjednáno samostatně. | N |
Odpověď D | Ano, ale pouze u firem, které nemají sídlo na území ČR. | N |
Číslo a verze | 44324.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. kategorie pojistných nebezpečí | |
Odůvodnění | Šomážní pojištění je název pro pojištění přerušení provozu. (Šomáž = přerušení výroby, zastavení práce, ušlý zisk...), které úzce navazuje na živelní a strojní pojištění a kryje následné finanční škody, které vznikají v důsledku přerušení provozu, což je tedy správná odpověď. | |
Zdroj | DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 153. | |
Text otázky | Co znamená šomážní pojištění? | |
Odpověď A | Pojištění pro případ přerušení provozu. | A |
Odpověď B | Pojištění hospodářských zvířat. | N |
Odpověď C | Havarijní pojištění. | N |
Odpověď D | Pojištění plodin. | N |
Číslo a verze | 44325.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. kategorie pojistných nebezpečí | |
Odůvodnění | V případě pojištění cestovních kanceláří proti úpadku se jedná o pojištění záruky, což je správná odpověď. Plnění je vypláceno v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku např. neposkytne dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky, nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil, nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze z části. | |
Zdroj | DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 157. | |
Text otázky | Pojištění cestovních kanceláří pro případ úpadku spadá do kategorie: | |
Odpověď A | Pojištění záruky. | A |
Odpověď B | Úvěrového pojištění. | N |
Odpověď C | Dopravního pojištění. | N |
Odpověď D | Šomážního pojištění. | N |
Číslo a verze | 42387.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. kategorie pojistných nebezpečí | |
Odůvodnění | Smluvní strany si mohou svobodně určit obsah smluvního vztahu, pokud zákon nezakazuje možnost odchylné úpravy. Konkrétní rozsah pojištění, pojistných nebezpečí i výklad pojmů je třeba vždy posuzovat podle konkrétně sjednané pojistné smlouvy, resp. pojistných podmínek. Úder blesku je jedním z pojistných nebezpečí, která jsou souhrnně označována pojmem FLEXA. Jde o zkratku pro pojistná nebezpečí požár (oheň), blesk, výbuch (exploze) a pád letadla (angl. Fire, Lightning, Explosion, Aircraft). Na pojistném trhu se rozlišují škody způsobené přímým a nepřímým úderem blesku. Přímým úderem blesku se pak obecně rozumí blesk, který zcela nebo z části prošel pojištěným majetkem a zanechal na něm prokazatelné stopy. Nepřímý úder blesku je úder bleskového výboje v blízkém okolí chráněného objektu, v jehož důsledku může dojít k přepětí v rozvodné síti, což může poškodit majetek (zejména elektrospotřebiče), aniž by na něm zanechal tepelné či mechanické stopy. Při výkladu tohoto pojistného nebezpečí je třeba vycházet z definice obsažené v konkrétní pojistné smlouvě, resp. pojistných podmínkách příslušného pojistitele. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725. | |
Text otázky | Pokud blesk způsobil škodu tak, že zcela nebo z části prošel pojištěným majetkem a zanechal na něm prokazatelné stopy, byla škoda způsobena: | |
Odpověď A | Přímým úderem blesku. | A |
Odpověď B | Nepřímým úderem blesku. | N |
Odpověď C | Rovným úderem blesku. | N |
Odpověď D | Silným úderem blesku. | N |
Číslo a verze | 42388.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. kategorie pojistných nebezpečí | |
Odůvodnění | Pojem FLEXA je zkratka pro soubor pojistných nebezpečí, který zahrnuje požár, úder blesku, výbuch (exploze) a pád letadla [angl. Fire, Lightning, Explosion, Aircraft]. Pojistné nebezpečí vichřice patří do kategorie přírodních nebezpečí, ale neřadí se do souboru označovaného pojmem FLEXA. | |
Zdroj | Encyklopedický slovník pojmů ČAP: http://www.cap.cz/odborna-verejnost/on-line- slovniky-a-encyklopedie/encyklopedie-pojmu/aplikace (viz "flexa"). | |
Text otázky | Pojištění označované pojmem FLEXA se nevztahuje na: | |
Odpověď A | Přímý úder blesku. | N |
Odpověď B | Vichřici. | A |
Odpověď C | Zřícení letadla. | N |
Odpověď D | Průvodní jevy požáru. | N |
Číslo a verze | 42876.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Povinnost sjednat pojištění stanoví vždy konkrétní zákon. Mezi povinná pojištění patří mimo jiné pojištění samostatného zprostředkovatele podle zákona o distribuci pojištění a zajištění, pojištění advokáta podle zákona o advokacii a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žádný zákon nestanoví zaměstnanci povinnost sjednat pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2779; zákon č. 170/2018, Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 13; zákon č. 85/1996, Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, § 24a; zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2. | |
Text otázky | Mezi povinná pojištění nepatří: | |
Odpověď A | Pojištění samostatného zprostředkovatele pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením povinnosti samostatného zprostředkovatele. | N |
Odpověď B | Pojištění advokáta pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie. | N |
Odpověď C | Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. | N |
Odpověď D | Pojištění zaměstnance pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. | A |
Číslo a verze | 42877.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví upravuje členění pojištění na životní a neživotní, a to podle odvětví životních pojištění a odvětví neživotních pojištění. Část A, bod 1. písm. c), Přílohy č. 1, zákona o pojišťovnictví stanoví, že pokud je pojištění pro případ nemoci doplňkovým pojištěním k jiným pojištěním dle části A této přílohy, pak takové pojištění spadá také mezi odvětví životních pojištění. Pokud je pojištění nemoci sjednáváno samostatným pojištěním, spadá do odvětví neživotních pojištění dle části B, bod 2. Přílohy. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009, Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, Příloha č. 1. | |
Text otázky | Mezi odvětví neživotního pojištění patří: | |
Odpověď A | Pojištění pro případ dožití. | N |
Odpověď B | Pojištění nemoci, nejde-li o doplňkové pojištění k životnímu pojištění. | A |
Odpověď C | Pojištění pro případ smrti. | N |
Odpověď D | Pojištění nemoci jako doplňkové pojištění k pojištění pro případ smrti. | N |
Číslo a verze | 42878.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví upravuje členění pojištění na životní a neživotní, a to podle odvětví životních pojištění a odvětví neživotních pojištění. Část A, bod 1. písm. c), Přílohy, stanoví, že pokud je pojištění úrazu nebo nemoci jako doplňkové pojištění, spadá do odvětví životních pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009, Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, Příloha č. 1. | |
Text otázky | Mezi odvětví životního pojištění patří: | |
Odpověď A | Pojištění úrazu jako samostatné pojištění. | N |
Odpověď B | Pojištění přepravovaných věcí. | N |
Odpověď C | Pojištění úrazu nebo nemoci jako doplňkové pojištění k pojištění pro případ smrti. | A |
Odpověď D | Pojištění nemoci jako samostatné pojištění. | N |
Číslo a verze | 42879.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Zákon o pojišťovnictví stanoví podmínky výkonu pojišťovací činnosti a stanoví okruh subjektů, které ji mohou na území České republiky (ČR) vykonávat. Pojišťovací činnost na území ČR nemůže provozovat zajišťovna. Tuzemská pojišťovna může provozovat pojišťovací činnost na území ČR v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou. Stejně tak pojišťovací činnost na území ČR může provozovat pojišťovna z jiného členského státu na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě práva dočasně poskytovat služby a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k pojišťovací činnosti. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009, Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 4. | |
Text otázky | Na území České republiky nemůže pojišťovací činnost provozovat: | |
Odpověď A | Tuzemská pojišťovna, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k pojišťovací činností. | N |
Odpověď B | Tuzemská zajišťovna, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k zajišťovací činnosti. | A |
Odpověď C | Pojišťovna z jiného členského státu na základě práva zřizovat pobočky. | N |
Odpověď D | Pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k pojišťovací činnosti. | N |
Číslo a verze | 42884.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí |
Odůvodnění | Samostatný likvidátor pojistných událostí musí splňovat všeobecné podmínky k provozování živnosti. Jednou z těchto podmínek je bezúhonnost. Za bezúhonnou se pro účely živnostenského zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslně spáchaný trestný čin nebo jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. |
Zdroj | Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 3. |
Text otázky | Jakým dokladem prokazuje samostatný likvidátor pojistných událostí při ohlašování živnosti svou bezúhonnost? | |
Odpověď A | Výpisem z obchodního rejstříku. | N |
Odpověď B | Potvrzením příslušného finančního úřadu o bezdlužnosti. | N |
Odpověď C | Výpisem z evidence Rejstříku trestů. | A |
Odpověď D | Čestným prohlášením s úředně ověřeným podpisem. | N |
Číslo a verze | 42885.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí | |
Odůvodnění | Úprava podmínek pro provozování vázané živnosti samostatného likvidátora pojistných událostí je obsažena v živnostenském zákoně. Požadovanou odbornou způsobilostí je střední vzdělání s maturitní zkouškou. | |
Zdroj | Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, Příloha 2. | |
Text otázky | Jakou požadovanou odbornou způsobilost musí splňovat samostatný likvidátor pojistných událostí? | |
Odpověď A | Vysokoškolské ekonomické vzdělání. | N |
Odpověď B | Jakékoliv vysokoškolské vzdělání. | N |
Odpověď C | Střední vzdělání s maturitní zkouškou. | A |
Odpověď D | Střední vzdělání s výučním listem. | N |
Číslo a verze | 42890.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí | |
Odůvodnění | Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ukládá povinným osobám v souvislosti se zabráněním tzv. praní špinavých peněz a financování terorismu řadu povinností. Mezi povinné osoby patří mimo jiné pojišťovna, zajišťovna, pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění. Mezi jejich základní povinnosti patří zejména povinnost provádět za podmínek stanovených tímto zákonem identifikaci a kontrolu klienta, oznamovat podezřelé osoby nebo uchovávat informace o uskutečněných obchodech. | |
Zdroj | Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1 písm. b) bod 8. | |
Text otázky | Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. zákon proti praní špinavých peněz)? | |
Odpověď A | Ano, ale pouze pokud jde o právnickou osobu. | N |
Odpověď B | Ano, při výkonu činností souvisejících s provozováním neživotního pojištění. | N |
Odpověď C | Ano, při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění. | A |
Odpověď D | Ne. | N |
Číslo a verze | 44279.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele | |
Odůvodnění | Jako povinné pojištění je označováno pojištění, kdy povinnost uzavřít pojistnou smlouvu ukládá zákon. Právní předpis přímo ukládá uzavřít povinné pojištění v případech, kdy existuje zvláštní zájem na ochraně před následky činností, s jejichž provozem je spojeno zvýšené riziko. Na rozdíl od zákonného pojištění nevzniká ze zákona, ale na základě pojistné smlouvy, pojistník má tudíž možnost výběru pojistitele. Typickým povinným pojištěním je pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Škodové pojištění je pojištění, jehož účelem je náhrada vzniklé újmy. Pojištění právní ochrany je pouze jedním z druhů pojištění. | |
Zdroj | KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 361-366. | |
Text otázky | Pojištění, kde uzavření pojistné smlouvy je uloženo právním předpisem, se označuje jako: | |
Odpověď A | Zákonné pojištění. | N |
Odpověď B | Povinné pojištění. | A |
Odpověď C | Škodové pojištění. | N |
Odpověď D | Pojištění právní ochrany. | N |
Číslo a verze | 44281.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění | |
Odůvodnění | Svobodou dočasně poskytovat služby se rozumí možnost, kterou má každá tuzemská pojišťovna, aby v rámci jednotného režimu podnikání v rámci Evropské unie provozovala pojišťovací a zajišťovací činnost i v jiných členských státech Evropské unie a na území států tvořících Evropský hospodářský prostor, aniž by tam musela získat pro takové podnikání licenci. Činnost pojišťovny musí být v rozsahu povolení, které má uděleno orgánem dohledu domovského členského státu a zároveň tato činnost nesmí mít charakter trvalé přítomnosti na území jiného členského státu (v takovém případě musí podnikat na území jiného členského státu formou pobočky). Základem podnikání pojišťovny je vždy předem udělené povolení České národní banky v provozování pojišťovací činnosti bez ohledu na rozsah podnikání či jeho dobu. Proto jsou další dvě odpovědi nesprávné. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které se uzavírá při vstupu cizozemského vozidla na území České republiky (v případě, že na jeho provoz není sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platné pro území České republiky), se nazývá hraniční pojištění. Toto pojištění je uzavíráno s Českou kanceláří pojistitelů. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 písm. s); zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 14. | |
Text otázky | Na základě svobody dočasně poskytovat služby je tuzemská pojišťovna oprávněna provozovat: | |
Odpověď A | Pojišťovací nebo zajišťovací činnost v členských státech Evropské unie a na území států tvořících Evropský hospodářský prostor. | A |
Odpověď B | Pojišťovací nebo zajišťovací činnost v menším rozsahu, který nevyžaduje povolení České národní banky. | N |
Odpověď C | Pojišťovací nebo zajišťovací činnost po přechodné období, které nesmí být delší než 6 měsíců. | N |
Odpověď D | Pojišťovací činnost vztahující se k pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při vstupu cizozemského vozidla na území České republiky. | N |
Číslo a verze | 44285.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění | |
Odůvodnění | Likvidací pojistné události se rozumí činnosti, které spočívají v šetření, zda došlo k události vyvolané pojistným nebezpečím, tedy zda vznikla povinnost pojišťovny plnit. Zahrnuje také průběžnou komunikaci s příslušnými osobami (např. sdělení, proč nelze ukončit šetření do tří měsíců od oznámení pojistné události) nebo výplatu přiměřené zálohy na pojistné plnění (typicky v případech, kde je již zjištěna povinnost pojistitele poskytnout plnění, ale není známa jeho výše). Následuje stanovení výše pojistného plnění, sdělení výsledku šetření osobě, která uplatnila nárok na pojistné plnění a poté výplata pojistného plnění oprávněné osobě nebo poškozenému. Likvidaci pojistné události jsou oprávněny provádět pojišťovny na základě svého povolení k provozování pojišťovací činnosti licence (likvidace je to typická součást pojišťovací činnosti) a dále samostatní likvidátoři pojistných událostí na základě živnostenského oprávnění (vázaná živnost). Pomoc při uplatňování práv z pojištění, kterou poskytuje pojišťovací zprostředkovatel, je součástí zprostředkování pojištění a o likvidaci pojistné události se z podstaty věci nejedná. | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 písm. f) n); zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, Příloha č. 2; zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. e) bod 5. | |
Text otázky | Co je to likvidace pojistné události? | |
Odpověď A | Souhrn činností zahrnující šetření, zda má pojišťovna na základě pojistné události povinnost plnit, výpočet pojistného plnění, vč. jeho výplaty a sdělení výsledku šetření příslušné osobě. | A |
Odpověď B | Skartace spisu, včetně výmazu dat o pojistné události a jejím šetření ze systémů pojišťovny. | N |
Odpověď C | Činnost pojišťovacího zprostředkovatele, spočívající v nápomoci klientovi s vyřízením pojistné události s pojišťovnou, včetně uplatnění odvolání proti výsledku šetření pojistné události. | N |
Odpověď D | Činnost, zahrnující šetření pojistné události, kterou je pojišťovna oprávněna vykonávat, pouze pokud k takové činnosti získá živnostenské oprávnění. | N |
Číslo a verze | 42079.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 3. základy oceňování majetku |
Odůvodnění | Stáří budovy a její provedení je určujícím charakterem pro určení opotřebení dané stavby. |
Zdroj | Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), Příloha č. 21. | |
Text otázky | Z jakého kritéria se vychází při určení opotřebení stavby stářím? | |
Odpověď A | Stáří stavby a počtu škodních událostí. | N |
Odpověď B | Stáří stavby. | A |
Odpověď C | Stáří stavby a výše spoluúčasti v pojistné smlouvě. | N |
Odpověď D | Materiálové složení stavby samotné. | A |
Číslo a verze | 42081.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy oceňování majetku | |
Odůvodnění | Nákladový způsob je jedním z hlavních způsobů pro oceňování hodnoty staveb a budov. "Nákladový způsob" je definován jako způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění. Z možného výnosu se vychází v případě oceňování výnosovým způsobem (vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu, tj. úrokové míry. Oceňování podle účetní hodnoty vychází ze způsobů oceňování stanovených na základě předpisů o účetnictví. | |
Zdroj | Zakon č. 151/ 1997 Sb., o oceňovani majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 5. | |
Text otázky | Aktuální hodnotu budov a staveb, která může být použita pro stanovení pojistné částky, zjišťujeme tzv. nákladovým způsobem, který využívá následujících hodnot pro výpočet: | |
Odpověď A | Hodnota stavby nebo budovy vycházející z obestavěného prostoru a jednotkových cen za m3 obestavěného prostoru stavby nebo budovy, která je následně upravená korekčními koeficienty. | A |
Odpověď B | Kupní cena zaplacená posledním majitelem a možný výnos. | N |
Odpověď C | Nepoložkový odhad nákladů a účetní hodnota. | N |
Odpověď D | Kupní cena a odhad nákladů. | N |
Číslo a verze | 42082.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 3. základy oceňování majetku | |
Odůvodnění | Časová hodnota je jednou ze základních hodnot pro určení hodnoty majetku v daném čase a stanoví se z hodnoty nové, přičemž se zároveň přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem. Též je možné vysvětlení, že časová cena zohledňuje pokles ceny majetku v čase. | |
Zdroj | ||
Text otázky | Jak se určuje časová hodnota? | |
Odpověď A | Časová hodnota se vypočítá z nové hodnoty, od které se odečte částka, která se rovná stupni opotřebení nebo obdobnému znehodnocení věci. | A |
Odpověď B | Časová hodnota se odhadne dle roku pořízení dané věci. | N |
Odpověď C | Časová hodnota se odhadne dle míry opotřebení. | N |
Odpověď D | Časová hodnota se rovná hodnotě věci v den jejího pořízení. | N |
Číslo a verze | 42395.2 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 5. kategorie pojistných nebezpečí | |
Odůvodnění | Pojistným nebezpečím je možná příčina vzniku pojistné události. Je-li příčinou pojistné události ničivé působení přírodních sil, mluvíme o přírodních nebezpečích. Mezi přírodní pojistná nebezpečí patří povodeň, záplava, vichřice, krupobití, sesouvání půdy, ledu nebo sněhu, zřícení skal nebo pád lavin, zemětřesení či další přírodní jevy. Pád stožárů a jiných předmětů (např. letadla) jako příčina pojistné události není přírodním jevem. Pojistné nebezpečí "únik kapaliny z technických zařízení" (například z topení či klimatizace) patří mezi tzv. vodovodní škody. | |
Zdroj | KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 346. | |
Text otázky | Do kategorie přírodních pojistných nebezpečí v pojištění podnikatelů patří: | |
Odpověď A | Vichřice a krupobití. | A |
Odpověď B | Náhlý sesuv hornin a zemin. | A |
Odpověď C | Odcizení a vandalismus. | N |
Odpověď D | Únik kapaliny z technických zařízení. | N |
Číslo a verze | 42891.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí |
Odůvodnění | Cílem zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je vytvoření takových mechanismů, které by zabránily zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání. Mezi základní povinnosti povinných osob, tedy také samostatných likvidátorů pojistných událostí při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištěn, vyplývajícími ze zákona, patří: povinnost provádět za podmínek stanovených zákonem identifikaci klienta, uchovávat identifikační údaje a doklady o klientech, kteří podléhají identifikaci, povinnost oznámit podezřelý obchod Finančnímu analytickému úřadu a povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu. Mezi další povinnosti povinné osoby dále patří povinnost provádět za podmínek stanovených zákonem kontrolu klienta, určit kontaktní osobu pro komunikaci s Finančním analytickým úřadem nebo provádět školení zaměstnanců. Příslušným orgánem, kterému povinné osoby hlásí podezřelé obchody, je Finanční analytický úřad a nikoli Česká národní banka. Finanční analytický úřad je správním úřadem, který plní funkci finanční zpravodajské jednotky a je podřízen Ministerstvu financí. Česká národní banka vykonává kontrolu plnění povinností stanovených zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to vůči povinným osobám, nad kterými vykonává dohled. |
Zdroj | Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1 písm. b) bod 8, § 7, § 16, § 18, § 29c, § 35 odst. 1, § 38. | |
Text otázky | Mezi základní povinnosti samostatného likvidátora pojistných událostí jako povinné osoby podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu patří: | |
Odpověď A | Povinnost identifikovat klienta a uchovávat jeho identifikační údaje. | A |
Odpověď B | Povinnost oznámit podezřelý obchod Finančnímu analytickému úřadu. | A |
Odpověď C | Povinnost oznámit podezřelý obchod České národní bance. | N |
Odpověď D | Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu. | A |
Číslo a verze | 39251.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 14. pojištění právní ochrany z neživotního pojištění podnikatelů | |
Odůvodnění | Pojištění právní ochrany podnikatele se vztahuje na ochranu a prosazování oprávněných právních zájmů pojištěného souvisejících s podnikatelskými činnostmi pojistníka. Smluvní strany si mohou svobodně určit obsah smluvního vztahu, pokud zákon nezakazuje možnost odchylné úpravy. Kdo je pojištěnou osobou, je třeba vždy posuzovat podle konkrétně sjednané pojistné smlouvy. Pojištěnými osobami v pojištění právní ochrany podnikatelů jsou jak samotný pojistník podnikatel (ať už fyzická nebo právnická osoba), dále fyzická osoba, která je s pojistníkem v pracovněprávním vztahu, avšak pouze v době výkonu pracovní činnosti vykonávané pro pojistníka, také člen statutárního orgánu a prokurista pojistníka v souvislosti s výkonem funkce pro pojistníka. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725. | |
Text otázky | Pojištěnými osobami v pojištění právní ochrany, které si sjednal podnikatel, jsou: | |
Odpověď A | Podnikatel, který je zároveň pojistníkem. | A |
Odpověď B | Členové statutárního orgánu pojistníka v souvislosti s výkonem funkce pro pojistníka. | A |
Odpověď C | Zaměstnanec pojistníka v souvislosti s výkonem pracovní činnosti pro pojistníka. | A |
Odpověď D | Rodinní příslušníci pojistníka. | N |
Číslo a verze | 39258.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 10. pojištění nemoci | |
Odůvodnění | Pojištění nemoci poskytuje pojistnou ochranu při vzniku zdravotní péče vzniklé v důsledku nemoci, úrazu nebo jiných skutečností, které souvisejí se zdravotním stavem pojištěného. Pod pojištění nemoci se řadí rovněž soukromé zdravotní pojištění. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2847; zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, Příloha 1, Část B bod 2. | |
Text otázky | Které z uvedených pojištění lze zařadit pod pojištění nemoci? | |
Odpověď A | Pojištění pro případ hospitalizace. | A |
Odpověď B | Pojištění pro případ pracovní neschopnosti. | A |
Odpověď C | Soukromé zdravotní pojištění. | A |
Odpověď D | Veřejné zdravotní pojištění. | N |
Číslo a verze | 39260.3 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé | |
Odůvodnění | Samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce a doplňkový pojišťovací zprostředkovatel jsou oprávněni vykonávat činnost od zápisu do registru, neboť až tímto okamžikem nabývá udělení oprávnění k činnosti právní moci. K zániku oprávnění dochází z důvodů stanovených zákonem, a to již okamžikem vzniku příslušné skutečnosti (např. smrtí fyzické osoby, zánikem právnické osoby, uplynutím doby trvání oprávnění). Výmaz z registru je pouze evidenčního charakteru. Povinné pojištění odpovědnosti musí mít uzavřeno pouze samostatný zprostředkovatel. Z povinnosti mít alespoň maturitní vzdělání jsou vyňaty osoby, které po určitou v zákoně uvedenou dobu distribuovaly pojištění ještě před 1. 12. 2018. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 8 odst. 2, § 11 odst. 1, § 13, § 15 odst. 1, § 20 odst. 1, § 24 odst. 1, § 29 odst. 1, § 56 odst. 2, § 122 odst. 2. | |
Text otázky | Samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce a doplňkový pojišťovací zprostředkovatel je oprávněn k provozování činnosti: | |
Odpověď A | Od zápisu do registru do zániku jeho oprávnění k provozování činnosti. | A |
Odpověď B | Po celou dobu, kdy je zapsán do registru. | N |
Odpověď C | Pouze za předpokladu, že má uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti. | N |
Odpověď D | Pouze pokud všechny osoby, které k činnosti používá, mají maturitní zkoušku nebo vyšší vzdělání. | N |
Číslo a verze | 39261.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé | |
Odůvodnění | Zákon o distribuci pojištění a zajištění upravuje podmínky odměňování pojišťovacích zprostředkovatelů v tom smyslu, že pojišťovna ani pojišťovací zprostředkovatel nesmí odměnu za distribuci pojištění činit závislou na získání dalších osob do své firemní struktury, které budou distribuovat pojištění. Dále tento zákon rovněž stanoví pravidla pro rozložení odměny u životního pojištění obecně (neplatí tedy pouze pro rezervotvorné životní pojištění). | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 49, § 50. | |
Text otázky | Odměňování pojišťovacího zprostředkovatele: | |
Odpověď A | Není zákonem regulováno. | N |
Odpověď B | Nelze vázat na získávání dalších prodejců pojištění do prodejní sítě distributora pojištění. | A |
Odpověď C | Závisí výlučně na smluvních ujednáních mezi pojišťovnou a pojišťovacím zprostředkovatelem. | N |
Odpověď D | Je zákonem regulováno pouze v oblasti rezervotvorného životního pojištění. | N |
Číslo a verze | 39262.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění | |
Odůvodnění | Souhrnné vyjádření informací k rezervotvornému pojištění je samostatný dokument, jehož forma a obsah jsou předepsány přílohou zákona o distribuci pojištění. V dokumentu musí být uvedeno např. celkové předepsané pojistné na celou pojistnou dobu a jeho rozdělení na rizikovou a investiční část a dále částka, která je z něj stržena na úhradu nákladů. S tímto dokumentem musí být zákazník před sjednáním pojištění prokazatelně seznámen. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 90 odst. 6, Příloha. | |
Text otázky | Souhrnné vyjádření informací k rezervotvornému pojištění: | |
Odpověď A | Je dokument, který shrnuje formou tabulky některé údaje, např. pojistné, které pojistník uhradí za pojistnou dobu a jeho rozpad na náklady, krytí rizik a investici. | A |
Odpověď B | Je jiný název pro klíčové sdělení informace, které musí obdržet zákazník před sjednáním pojištění s investiční složkou. | N |
Odpověď C | Je dokument, který musí zákazník obdržet v případě sjednání životního pojištění s použitím prostředků komunikace na dálku. | N |
Odpověď D | Je samostatný informační dokument o pojistném produktu životního pojištění. | N |
Číslo a verze | 42088.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 7. pojištění odpovědnosti za újmu související s podnikáním | |
Odůvodnění | Z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události uhradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Pojištění odpovědnosti dle dikce zákona lze sjednat jen jako pojištění škodové. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2861. | |
Text otázky | Pojištění odpovědnosti za újmu související s podnikáním lze sjednat jako: | |
Odpověď A | Pojištění škodové. | A |
Odpověď B | Pojištění obnosové. | N |
Odpověď C | Pojištění škodové nebo obnosové, záleží na volbě pojistitele. | N |
Odpověď D | Pojištění škodové nebo obnosové, záleží na volbě pojistníka. | N |
Číslo a verze | 42089.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 7. pojištění odpovědnosti za újmu související s podnikáním |
Odůvodnění | Dle ustanovení občanského zákoníku je upřednostňována naturální restituce (uvedení do předešlého stavu), neboť lépe odpovídá kompenzační funkci náhrady škody. Je však na poškozeném, jaký způsob náhrady škody zvolí, může požádat o náhradu škody v penězích. Není-li uvedení do předešlého stavu dobře možné nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Poskytnutí přiměřeného zadostiučinění se poskytuje v souvislosti s nemajetkovou újmou. |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2951. |
Text otázky | Náhrada škody na hmotné věci se dle občanského zákoníku primárně uskutečňuje: |
Odpověď A | Uvedením do předešlého stavu. Pokud to není dobře možné nebo pokud to žádá poškozený, hradí se škoda v penězích. | A |
Odpověď B | Vždy v penězích, uvedením do předešlého stavu pouze tehdy, pokud je k takové činnosti škůdce oprávněn jako podnikatel (např. opravna vozidel). | N |
Odpověď C | Poskytnutím přiměřeného zadostiučinění. | N |
Odpověď D | V penězích nebo uvedením do předešlého stavu, záleží na volbě škůdce. | N |
Číslo a verze | 42091.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Výkon zajišťovací činnosti je upraven zákonem o pojišťovnictví. Zajišťovací činnost je definována jako uzavírání zajišťovacích smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost, a pojišťovna se zavazuje platit zajišťovně tzv. zajistné. Dále je součástí zajišťovací činnosti plnění ze zajišťovacích smluv, uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli, správa zajištění, investování, poskytování statistického a pojistně matematického poradenství v pojišťovnictví, analýza a průzkum pojistných rizik. Zajišťovací činnost mohou provozovat zajišťovny a za podmínek stanovených zákonem o pojišťovnictví také pojišťovny a tzv. zajišťovací účelové osoby. Povolení k provozování zajišťovací činnosti uděluje Česká národní banka (s výjimkou zajišťoven, pojišťoven a zajišťovacích účelových osob z jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který tvoří Evropský hospodářský prostor, které mohou zajišťovací činnost provozovat podle povolení uděleného v jiném členském státě, a to na základě tzv. jednotného evropského pasu). | |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 písm. l). | |
Text otázky | Co je zajištění? | |
Odpověď A | Poskytování okamžité pomoci pojištěnému pojišťovnou nebo poskytovatelem asistenčních služeb, pokud nastane pojistná událost. | N |
Odpověď B | Přebírání pojistných rizik zajišťovnou od pojišťoven na základě uzavřených zajišťovacích smluv, plnění z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli. | A |
Odpověď C | Činnost pojišťovny spočívající v uzavírání smluv se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z pojistných smluv, které tvoří pojistný kmen pojišťovny. | N |
Odpověď D | Činnost pojišťovny spočívající ve vytváření vlastních rezerv na pokrytí důsledků nahodilých událostí. | N |
Číslo a verze | 42092.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění |
Odůvodnění | Obsah činnosti zprostředkování pojištění je definován zákonem o distribuci pojištění a zajištění. Jedná se o jednání jménem pojistitele nebo zákazníka (tedy jako jejich smluvní zástupce), jehož obsahem je nabízení možnosti sjednat, změnit nebo ukončit pojištění, srovnávání pojištění, předkládání návrhů na sjednání, změnu nebo ukončení pojištění včetně provádění s tímto souvisejících dalších přípravných prací, sjednání nebo změna pojištění a pomoc při správě pojištění a při uplatňování nároků z pojištění. Poskytování pojištění je jednání pojišťovny vlastním jménem při výše uvedených činnostech, nikoliv v zastoupení pojišťovacím zprostředkovatelem. Obsahem činnosti zprostředkování pojištění není činnost zprostředkování zajištění, stejně tak činnost sjednání nebo změny zajistných smluv. Obojí je předmětem a obsahem činnosti zprostředkování zajištění. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 , Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. e). | |
Text otázky | Zprostředkováním pojištění je činnost pojišťovacího zprostředkovatele, jejímž obsahem je také: | |
Odpověď A | Poskytování pojištění. | N |
Odpověď B | Zprostředkování zajištění. | N |
Odpověď C | Sjednávání zajistných smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění. | N |
Odpověď D | Nabízení možnosti sjednat, změnit nebo ukončit pojištění. | A |
Číslo a verze | 42093.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Právní úprava pojistné smlouvy je obsažena v občanském zákoníku. Smluvními stranami pojistné smlouvy je na jedné straně pojistitel, který se pro případ vzniku pojistné události zavazuje vyplatit pojistné plnění, na straně druhé pojistník, který se zavazuje pojistiteli platit pojistné. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758. | |
Text otázky | Jaké jsou smluvní strany pojistné smlouvy? | |
Odpověď A | Pojistitel a obmyšlený. | N |
Odpověď B | Pojistitel a pojistník. | A |
Odpověď C | Pojištěný a pojistitel. | N |
Odpověď D | Obmyšlený a pojištěný. | N |
Číslo a verze | 42094.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam |
Odůvodnění | Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka. Dohled v pojišťovnictví podle zákona o pojišťovnictví je vykonáván v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven a ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob. Pojišťovna musí činnost vykonávat s odbornou péčí a postupovat obezřetně. Zákon upravuje komplexně pravomoci ČNB při výkonu dohledu včetně opatření k nápravě a dalších sankčních opatření. |
Zdroj | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. | |
Text otázky | Je finanční úřad orgánem, který podle zákona o pojišťovnictví provádí dohled v pojišťovnictví? | |
Odpověď A | Ano, je. | N |
Odpověď B | Ne, není. | A |
Odpověď C | Ano, je, kromě případů, kdy určí Ministerstvo průmyslu a obchodu jinak. | N |
Odpověď D | Ano, je, kromě případů, kdy určí Ministerstvo financí jinak. | N |
Číslo a verze | 42201.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 14. nároky z neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Předmětem pojištění domácnosti je soubor movitých věcí tvořící zařízení domácnosti a sloužících provozu domácnosti jako např. nábytek, elektronika, obuv, oblečení. Pojištění se vztahuje i na movité věci, které se staly součástí souboru zařízení pojištěné domácnosti. Hospodářská zvířata určená k výdělečné činnosti nejsou předmětem pojištění domácnosti. | |
Zdroj | DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 188. | |
Text otázky | Co není předmětem pojištění domácnosti: | |
Odpověď A | Movité věci umístění v nebytovém prostoru. | N |
Odpověď B | Vedlejší stavba. | A |
Odpověď C | Bytová jednotka. | A |
Odpověď D | Hospodářské zvíře chované k výdělečné činnosti. | A |
Číslo a verze | 42202.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 14. nároky z neživotního občanského pojištění | |
Odůvodnění | Předmětem pojištění budov je budova. Jde tedy o pojištění nemovitostí, jako jsou: rodinné domy, bytové domy, byty a bytové jednotky, rekreační objekty, objekty ve výstavbě. | |
Zdroj | DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 189. | |
Text otázky | Pro jaké budovy je možné sjednat občanské majetkové pojištění? | |
Odpověď A | Pro rekreační budovy. | A |
Odpověď B | Pro bytové jednotky. | A |
Odpověď C | Pro soukromé rodinné domy. | A |
Odpověď D | Pro bytové domy. | A |
Číslo a verze | 42098.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 7. pojištění odpovědnosti za újmu související s podnikáním |
Odůvodnění | Jedná se o objektivní odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností, kde je na prokázání provozovatele, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Nemusí se jednat o učinění všech možných opatření, zákon hovoří o tom, co lze rozumně požadovat. Pokud provozovatel důkazní břemeno neunese, povinnosti k náhradě škody se nezprostí. Nejedná se o odpovědnost absolutní. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2924. | |
Text otázky | Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, je povinen nahradit škodu vzniklou z této provozní činnosti. Lze se této povinnosti k náhradě škody zprostit? | |
Odpověď A | Povinnosti k náhradě této škody se nelze zprostit, jedná se o absolutní odpovědnost. | N |
Odpověď B | Povinnosti k náhradě škody se provozovatel zprostí, pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. | A |
Odpověď C | Povinnosti k náhradě škody se provozovatel zprostí, pokud uhradí alespoň polovinu skutečné škody a ve zbývajícím rozsahu se k náhradě škody zaváže písemným prohlášením. | N |
Odpověď D | Povinnosti k náhradě škody se provozovatel zprostí, pokud statutární orgán provozovatele prokáže, že v době vzniku škody nebyl přítomen, tedy vznik škody nemohl ovlivnit. | N |
Číslo a verze | 42099.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 7. pojištění odpovědnosti za újmu související s podnikáním | |
Odůvodnění | V případě, že je dáno právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti, plnění poskytne pojistitel poškozenému. Právo na pojistné plnění včetně aktivní legitimace však poškozený nemá, pokud není přiznáno pojistnou smlouvou nebo jiným zákonem. Takovým zákonem je v současné době pouze zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2861. JANDOVÁ, L. Pojištění v novém občanském zákoníku: komentář: [§ 2756?2872]. Praha: C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-530-5. str. 305. | |
Text otázky | Z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu v rozsahu a výši určené zákonem. Má poškozený právo na plnění přímo vůči pojistiteli? | |
Odpověď A | Ano, poškozený má toto právo vždy. | N |
Odpověď B | Ze zákona ne a nelze to ani smluvně ujednat. | N |
Odpověď C | Ano, ale musí to vyplývat ze zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | N |
Odpověď D | Ano za předpokladu, že to bylo ujednáno v pojistné smlouvě anebo stanoví-li tak jiný zákon. | A |
Číslo a verze | 42100.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 7. pojištění odpovědnosti za újmu související s podnikáním |
Odůvodnění | Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Ze zákonného pojištění hradí pojišťovny za zaměstnavatele přímé nároky poškozeného, nikoliv nároky odvozené (tedy např. regresy zdravotních pojišťoven a správy sociálního zabezpečení). Nároky zdravotních pojišťoven upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a nároky správy sociálního zabezpečení zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a tyto nároky jsou v rámci pojištění obecné (provozní) odpovědnosti za škodu na trhu připojišťovány. | |
Zdroj | Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 65/1965, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 205d; zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. | |
Text otázky | Zaměstnanec podnikatele utrpěl při plnění pracovních úkolů úraz. Vůči pojištěnému zaměstnavateli vznesl zaměstnanec nárok na náhradu bolestného a ztráty na výdělku. Mimo to zdravotní pojišťovna vznesla požadavek na náhradu nákladů léčení a správa sociálního zabezpečení vznesla požadavek na náhradu vyplacených dávek nemocenského pojištění. Z jakého pojištění se hradí uvedené nároky? Označte správná tvrzení: | |
Odpověď A | Všechny vznesené nároky se hradí ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání upraveného vyhláškou č. 125/1993 Sb. | N |
Odpověď B | Nároky vznesené zaměstnancem se hradí ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání dle vyhlášky č. 125/1993 Sb. | A |
Odpověď C | Nároky zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení se nehradí ze zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání. | A |
Odpověď D | Nároky zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení lze hradit z pojištění obecné odpovědnosti podnikatele, pokud jsou do pojistné ochrany zahrnuty i regresy zdravotních pojišťoven a dávek nemocenského pojištění v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. | A |
Číslo a verze | 44113.2 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění |
Odůvodnění | Nahodilost je základním principem pojišťovnictví. Nahodilá skutečnost není pojmově definována občanským zákoníkem , definována je pouze pojistná událost jako nahodilá událost krytá pojištěním. Nahodilost tedy spočívá v nejistotě vzniku určité skutečnosti, která je definována jako pojistná událost v pojistné smlouvě a která je kryta pojištěním. Nejistota může být buď absolutní ? není jisté, zda vůbec k události dojde a kdy (např. dopravní nehoda, svatba) nebo relativní ? kdy nevíme, zda k události dojde, ale víme, kdy k ní dojde (např. dovršení určitého věku) nebo víme, že k události dojde, ale nevíme, kdy (např. smrt). Událost, u které víme, že a kdy nastane, není nahodilou událostí. Stejně tak nemůže být nahodilou událostí ve smyslu účelu sjednání pojistné ochrany pojistnou smlouvou událost, která již skutečně nastala před uzavřením pojistné smlouvy a která je pojistiteli a zájemci o pojištění známa. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758; JANDOVÁ, L. Pojištění v novém občanském zákoníku: komentář: [§ 2756-2872]. Praha: C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-530-5. str. 11?12; ŠVESTKA, J., et al. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI (§ 2521-3081), relativní majetková práva 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014, ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 421. | |
Text otázky | Nahodilost je základním pojmovým znakem pojistné události. Nahodilá událost je skutečnost, která je možná a zároveň: | |
Odpověď A | Není jisté, zda v době trvání pojištění nastane. | A |
Odpověď B | Víme, že nastane, ale není známa doba jejího vzniku. | A |
Odpověď C | Zcela jistě v době trvání pojištění nastane a je známo, kdy. | N |
Odpověď D | Nastala v době před vznikem pojištění. | N |
Číslo a verze | 39297.2 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 10. pojištění nemoci | |
Odůvodnění | Pojistná událost v pojištění pracovní neschopnosti je obvykle definována jako dočasná pracovní neschopnost ve smyslu zákona o nemocenském pojištění. Pojištěným v takovém případě může být pouze osoba, které může být vystaveno potvrzení dočasné pracovní neschopnosti, tj. osoba, která se účastní nemocenského pojištění, jako např. zaměstnanec. Dočasná pracovní neschopnost zaniká mj. dnem nástupu na mateřskou dovolenou. Souběh dočasné pracovní neschopnosti a starobního důchodu je časově omezen. | |
Zdroj | Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 5 písm. a), § 57, § 59. | |
Text otázky | Důvodem zániku pojištění pracovní neschopnosti může být: | |
Odpověď A | Přiznání invalidního důchodu nebo starobního důchodu. | A |
Odpověď B | Mateřská dovolená. | A |
Odpověď C | Ukončení pracovního poměru. | A |
Odpověď D | Změna zaměstnavatele. | N |
Číslo a verze | 39298.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 10. pojištění nemoci |
Odůvodnění | Nebylo-li v pojištění pro případ pracovní neschopnosti dostatečně ujednáno, co to je pracovní neschopnost (její povaha a rozsah), pak je jí neschopnost pojištěného vykonávat jeho obvyklé povolání. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2825. | |
Text otázky | Pokud není v pojistné smlouvě o pojištění pro případ pracovní neschopnosti jasně definováno, co je to pracovní neschopnost, pak: | |
Odpověď A | Se pracovní neschopností rozumí dočasná pracovní neschopnost ve smyslu příslušného zákona. | N |
Odpověď B | Je pojistná smlouva z důvodu chybějící podstatné náležitosti neplatná. | N |
Odpověď C | Se pracovní neschopností rozumí neschopnost pojištěného vykonávat jeho obvyklé povolání. | A |
Odpověď D | Se pracovní neschopností rozumí neschopnost pojištěného vykonávat povolání, pro které má potřebné vzdělání. | N |
Číslo a verze | 39306.1 | |
Typ otázky | Více správných odpovědí | |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění | |
Odůvodnění | Pojistná smlouva představuje dvoustranné právní jednání, na jehož základě vzniká pojištění. Obsahem pojistné smlouvy je vymezení podmínek pojištění. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnou pojistné plnění, pokud nastane nahodilá událost, která je v pojistné smlouvě podrobně specifikována (pojistná událost). Pojistník se v pojistné smlouvě zavazuje platit za poskytovanou pojistnou ochranu pojistiteli pojistné. Občanský zákoník předepisuje pro pojistné smlouvy, kterými je sjednáno pojištění na pojistnou dobu alespoň jeden rok, povinně písemnou formu. Právní úprava současně považuje za zachování písemné formy, pokud pojistník přijme nabídku pojistitele (návrh pojistné smlouvy) včasným zaplacením pojistného. Pokud je pojištění sjednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, písemná forma se nevyžaduje. Jako doklad o uzavření pojistné smlouvy je pojistitel povinen vždy vydat pojistníkovi pojistku, která musí obsahovat náležitosti stanovené v ust. § 2777 občanského zákoníku. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758 odst. 2. | |
Text otázky | Pokud jde o formu pojistné smlouvy, platí: | |
Odpověď A | Forma pojistné smlouvy je ponechána na dohodě smluvních stran. | N |
Odpověď B | Je-li pojištění sjednáno na pojistnou dobu jeden rok a delší, musí mít pojistná smlouva písemnou formu. | A |
Odpověď C | Je-li pojištění sjednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, nemusí mít pojistná smlouva písemnou formu. | A |
Odpověď D | Pojistná smlouva musí mít vždy písemnou formu. | N |
Číslo a verze | 39307.1 |
Typ otázky | Více správných odpovědí |
Kategorie | 2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění |
Odůvodnění | Okamžik vzniku pojištění (počátek) pojištění je stanoven pojistnou smlouvou. Pokud pojistná smlouva nestanoví něco jiného, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po uzavření pojistné smlouvy. V pojistné smlouvě je možné sjednat, že se pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. V takovém případě však pojistitel není povinen vyplatit pojistné plnění, pokud pojistník v době předložení návrhu pojistné smlouvy věděl nebo vědět měl a mohl, že pojistná událost již nastala. Obdobně nemá pojistitel v takovém případě nárok na pojistné, pokud věděl nebo vědět měl a mohl, že pojistná událost nastat nemůže. Zákon neupravuje vznik pojištění k okamžiku doručení návrhu pojistné smlouvy pojistiteli, neboť doručením návrhu pojistné smlouvy pojistiteli, resp. druhé ze smluvních stran, není pojistná smlouva sama o sobě automaticky uzavřená. Ke vzniku smluvního pojištění může dojít až po uzavření pojistné smlouvy, a to k datu, které je v pojistné smlouvě sjednáno nebo, pokud tak není, k prvnímu dni po uzavření pojistné smlouvy. Zákon neupravuje vznik pojištění doručením písemného oznámení pojistitele o vzniku pojištění oprávněné osobě. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2772. | |
Text otázky | Kdy vzniká pojištění: | |
Odpověď A | Pojištění vzniká dnem dohodnutým v pojistné smlouvě jako počátek pojištění. | A |
Odpověď B | Pojištění vzniká ze zákona dnem, kdy je návrh pojistné smlouvy doručen pojistiteli. | N |
Odpověď C | Pojištění vzniká ze zákona dnem doručení písemného oznámení pojistitele o vzniku pojištění oprávněné osobě. | N |
Odpověď D | Pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, není-li dohodnuto jinak. | A |
Číslo a verze | 39311.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 10. pojištění nemoci | |
Odůvodnění | V pojištění pro případ nemoci je příčinou vzniku pojistné události zejména nemoc, úraz nebo provedení úkonů v souvislosti se zdravotním stavem, včetně těhotenství. | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2847. | |
Text otázky | Možnou příčinou vzniku pojistné události v pojištění pro případ nemoci není: | |
Odpověď A | Úraz. | N |
Odpověď B | Nemoc. | N |
Odpověď C | Těhotenství. | N |
Odpověď D | Přiznání důchodu. | A |
Číslo a verze | 42106.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 9. pojištění škod na dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech |
Odůvodnění | Účelem otázky je na moderním podnikatelském oboru sdílené ekonomiky dopravních prostředků prověřit znalost klíčového aspektu uzavření pojistné smlouvy a její platnosti, soukromoprávního institutu pojistného zájmu. V daném případě se nejedná ani o nabízení možnosti stát se pojištěným (ve smyslu veřejnoprávní regulace podle ustanovení § 4 zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění), neboť pojistník možnost stát se pojištěným vlastníkům sdílených vozidel nenabízí, ale vlastním rozhodnutím pojišťuje celý soubor sdílených vozidel, ani o pojištění cizího pojistného nebezpečí (ve smyslu soukromoprávní regulace podle ustanovení § 2767 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů), protože pojistník havarijní pojištění souboru sdílených vozidel nesjednává ve vlastní prospěch, ale ve prospěch jednotlivých pojištěných. V daném případě se jedná o platně sjednané pojištění majetku jiných osob odlišných od pojistníka, avšak ve prospěch těchto pojištěných, k jehož sjednání však pojistníkovi svědčí zákonná domněnka existence pojistného zájmu podle ustanovení § 2762 odst. 2 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. | |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 4; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2762 odst. 2 věta druhá a § 2767. | |
Text otázky | Obchodní společnost podnikatelsky zajišťující organizaci sdílení osobních automobilů zapůjčených do systému sdílení jejich vlastníky chce zvýšit jistotu těchto vlastníků osobních automobilů sjednáním havarijního pojištění souboru všech sdílených osobních automobilů ve prospěch jejich vlastníků. Havarijní pojištění souboru všech sdílených osobních automobilů sama uvedená obchodní společnost: | |
Odpověď A | Nesmí jako pojistník vůbec sjednat. | N |
Odpověď B | Může jako pojistník sjednat pouze s předchozím písemným souhlasem vlastníků jednotlivých sdílených osobních automobilů. | N |
Odpověď C | Může jako pojistník sjednat bez dalšího. | A |
Odpověď D | Může jako pojistník sjednat pouze po předchozím poskytnutí předsmluvních informací vlastníkům jednotlivých sdílených osobních automobilů. | N |
Číslo a verze | 42107.2 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 9. pojištění škod na dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech |
Odůvodnění | Účely otázky jsou dva ? za prvé řádné rozlišení majetkových pojištění dopravního prostředku od jiných druhů pojištění souvisejících s provozováním dopravního prostředku a za druhé uvědomění si toho, že dopravní prostředek může zejména v podnikatelském prostředí obsahovat jako svou součást technická zařízení vyžadující pojistné krytí i strojním pojištěním. Vzhledem k tomu, že pojišťované vozidlo je vybaveno vyprošťovací nástavbou sestávající z několika strojních zařízení, musí být pro řádné splnění požadavků zákazníka sjednáno i strojní pojištění kryjící pojišťované vozidlo proti technickým pojistným nebezpečím. Úrazové pojištění přepravovaných osob a pojištění právní ochrany řidiče již nejsou pojištěním uvedeného vozidla. |
Zdroj | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 77; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2844 a násl., § 2849 a násl., § 2856 a násl.; |
Text otázky | Obchodní společnost zajišťující odtahy vozidel provozující speciální odtahový nákladní automobil vybavený vyprošťovací nástavbou, sestávající z otočného a výsuvného jeřábového ramene, ze sklopné a sjížděcí plošiny a z tzv. odtahových brýlí, chce mít uvedený speciální odtahový nákladní automobil pojištěný proti všem pojistným nebezpečím, která mohou během jeho provozu nastat (s výjimkou výluk z pojištění). Pojišťovací zprostředkovatel by měl v takovém případě doporučit: | |
Odpověď A | Havarijní pojištění, pojištění pro případ odcizení (včetně pojištění pro případ vandalismu), živelní pojištění vozidla a pojištění skel vozidla. | N |
Odpověď B | Havarijní pojištění, pojištění pro případ odcizení (včetně pojištění pro případ vandalismu), živelní pojištění vozidla, pojištění skel vozidla a strojní pojištění. | A |
Odpověď C | Havarijní pojištění, pojištění pro případ odcizení (včetně pojištění pro případ vandalismu), živelní pojištění vozidla, pojištění skel vozidla, strojní pojištění a úrazové pojištění přepravovaných osob. | N |
Odpověď D | Havarijní pojištění, pojištění pro případ odcizení (včetně pojištění pro případ vandalismu), živelní pojištění vozidla, pojištění skel vozidla, strojní pojištění, úrazové pojištění přepravovaných osob a pojištění právní ochrany řidiče vozidla. | N |
Číslo a verze | 42108.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 9. pojištění škod na dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech | |
Odůvodnění | Účelem otázky je prověření znalostí i z části zákonného rozsahu činnosti zprostředkování pojištění, z pomoci při uplatňování práv z pojištění. Havarijní pojištění, coby pojištění majetku, má charakter škodového pojištění. Pojistné plnění ze škodového pojištění slouží pouze a jen k náhradě újmy (k reparaci úbytku majetku) vzniklé v důsledku pojistné události. Náhrada újmy (a od ní odvozená výše pojistného plnění ze škodového pojištění) u plátců DPH se mechanicky neřídí pouze jejich statusem plátce DPH, ale vždy individuálním posouzením toho, zda v konkrétním jednotlivém případě byl či nebyl pojištěný v souvislosti s odstraněním následků pojistné události (v daném případě s opravou pojištěného autobusu) oprávněn uplatnit u správce daně nárok na odpočet DPH u přijatého zdanitelného plnění (opravy pojištěného autobusu). | |
Zdroj | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2811; judikatura Nejvyššího soudu České republiky k problematice náhrady újmy a odpočtu DPH, zejména např. rozhodnutí č.j. 25 Cdo 3039/2011 nebo 25 Cdo 1952/2006. | |
Text otázky | Pojistné plnění z havarijního pojištění, coby pojištění škodového, za pojistnou událost spočívající v opravitelném poškození autobusu ve výši účelně vynaložených nákladů na opravu pojištěného autobusu bude oprávněné osobě, dopravní společnosti, která je vlastníkem poškozeného autobusu a je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen "DPH"), poskytnuto: | |
Odpověď A | Bez dalšího vždy včetně DPH. | N |
Odpověď B | Bez dalšího vždy bez DPH. | N |
Odpověď C | Libovolně buď včetně DPH, nebo bez DPH na základě svobodného jednostranného výběru oprávněné osoby. | N |
Odpověď D | Bez DPH, pokud bude v rámci šetření škodné události najisto doloženo, že dopravní společnost uplatnila nebo byla oprávněna uplatnit u správce daně odpočet na vstupu u konkrétního přijatého zdanitelného plnění (opravy poškozeného autobusu). | A |
Číslo a verze | 42232.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 6. pojištění majetku | |
Odůvodnění | Tzv. allriskové pojištění (pojištění All risk) je pojištění, které kryje všechny škody na pojištěném majetku, přičemž jsou uplatněny výluky z pojistného krytí uvedené v pojistné smlouvě. Pojištění All risks se používá například pro pojištění skla, elektronických a strojních zařízení. | |
Zdroj | https://www.psfv.cz/cs/pojisteni/majetek; KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 345. | |
Text otázky | Je-li sjednáno tzv. allriskové pojištění, uhradí pojistitel v případě pojistné události: | |
Odpověď A | Všechny škody na pojištěném majetku, přičemž pojistná smlouva nesmí obsahovat žádné výluky z pojištění. | N |
Odpověď B | Všechny škody na pojištěném majetku s výjimkou škod uvedených ve výlukách v pojistné smlouvě. | A |
Odpověď C | Pouze škody na pojištěných movitých věcech. | N |
Odpověď D | Všechny škody způsobené pojištěnou osobou. | N |
Číslo a verze | 42234.1 | |
Typ otázky | Jedna správná odpověď | |
Kategorie | 5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí | |
Odůvodnění | S účinností od 1. 12. 2018 upravuje oprávnění k činnosti samostatných likvidátorů pojistných událostí živnostenský zákon. Zákon o pojišťovnictví ani zákon o distribuci pojištění a zajištění takovou právní úpravu neobsahují. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, který dříve podmínky a oprávnění k jejich činnosti upravoval, byl zrušen přijetím zákona o distribuci pojištění a zajištění. | |
Zdroj | Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 2 ? Živnosti vázané. | |
Text otázky | Který právní předpis upravuje oprávnění k činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí? | |
Odpověď A | Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. | N |
Odpověď B | Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. | N |
Odpověď C | Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon. | A |
Odpověď D | Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. | N |
Číslo a verze | 42235.1 |
Typ otázky | Jedna správná odpověď |
Kategorie | 6. pojištění majetku |