Analytické a Projektové Dokumenty Pro Implementaci
Jaká jsou hlavní rizika, která jsou specifická pro tyto cenné papíry? Hlavními riziky specifickými pro emitované Dluhopisy jsou:
Odůvodnění projektu a jeho cíle Popište co vás k podání žádosti vede; jaká je výchozí situace, jaký problém chcete vyřešit; co tím chcete dosáhnout, jaké jsou cíle projektu - co chcete zlepšit, zkvalitnit...
Jaká jsou hlavní rizika specifická pro Emitenta? Riziko nově založené společnosti Emitent je nově založenou společností, která vznikla 27.3.2020. Emitent k datu vyhotovení těchto Konečných podmínek nezačal vykonávat žádnou podnikatelskou činnost, kromě činnosti směřující k přípravě a realizaci Dluhopisového programu. Potenciální návratnost investice do Dluhopisů tak není podpořena žádnými historickými finančními výkazy Emitenta. Dosavadní činnost Emitenta a její výsledky tak k datu vyhotovení těchto Konečných podmínek nemohou potenciálním investorům do Dluhopisů sloužit jako komplexní zdroj informací pro účely posouzení, zda Emitentův business plán povede k zajištění dostatku prostředků k uhrazení veškerých dluhů Emitenta z Dluhopisů. Emitentův business plán se přitom může ukázat jako nedostatečně výdělečný, což může ve svém důsledku vést až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Závislost Emitenta na podnikání společností ve Skupině Emitent plánuje finanční prostředky získané Emisí dluhopisů využít k poskytování finančních prostředků formou úvěru, zápůjčky nebo na základě jiného podobného závazku vybraným společnostem ve Skupině. Konkrétní společnost ze Skupiny, která od Emitenta takové financování obdrží, poté získané prostředky použije pro financování svých provozních a investičních výdajů. Splácení dluhů úvěrované společnosti ve Skupině vůči Emitentovi je poté závislé na podstupovaných rizicích a hospodářských výsledcích konkrétní společnosti ve Skupině. Důsledkem popsané činnosti Emitenta je nepřímé vystavení Emitenta rizikům podnikání společností ve Skupině, kterým Emitent poskytne prostředky získané z Emise dluhopisů, přičemž pokud taková společnost ve Skupině přijímající financování od Emitenta nebude schopna toto financování splácet, nemusí mít Emitent dostatek prostředků k úhradě svých dluhů z Dluhopisů. Vzhledem k tomu, že společnosti ve Skupině působí na realitním trhu, působí na ně zejména rizika spojená právě s realitním trhem, zejména českým trhem s komerčními nemovitostmi, tj. kancelářskými prostory, maloobchodními prostory a skladovými prostory. Uvedený trh je vysoce konkurenčním trhem, na kterém působí řada rizik, z nichž některá jsou popsána níže. Každé z těchto rizik přitom může ve svém důsledku vést až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Dopady pandemie viru SARS-CoV-2 a souvisejících veřejnoprávních opatření na činnost Skupiny K datu vyhotovení těchto Konečných podmínek má celosvětová pandemie viru SARS-CoV-2 a veřejnoprávní opatření přijatá v souvislosti s ní významný vliv na veškerou nemovitostní činnost v České republice. Ačkoli Skupina k datu vyhotovení těchto Konečných podmínek zatím v této souvislosti zásadní dopady na svou činnost nezaznamenala a ani je dle svých interních analýz neočekává, je možné, že v důsledku pandemie viru SARS-CoV-2 a veřejnoprávních opatření přijatých v souvislosti s ní dojde k významnému nepříznivému dopadu na činnost společností Skupiny, zejména v podobě neschopnosti nájemců hradit nájemné, ztížení hledání vhodných nájemců pro nemovitosti, předčasného ukončování nájemních smluv atp. V případě, že takový dopad se bude týkat také společností ze Skupiny, kterým Emitent poskytne financování z prostředků získaných Emisí dluhopisů, může dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Zhoršení makroekonomických faktorů významných pro Emitenta a společnosti Skupiny Trh, na kterém Skupina působí, je významně ovlivněn makroekonomickými faktory. K datu vyhotovení těchto Konečných podmínek není možné přesně odhadnout, jak významný bude dopad veřejnoprávních opatření přijatých v souvislosti s pandemií viru SARS-CoV-2 na tyto makroekonomické faktory, nicméně v České republice lze alespoň krátkodobě očekávat zhoršení relevantních makroekonomických faktorů, zejména propad HDP. V krajním případě může dojít k prudkému poklesu zájmu investorů o nemovitostní projekty typově shodné s projekty, které mají být realizovány z prostředků získaných z Emisí dluhopisů, případně k neschopnosti obchodních partnerů společností ze Skupiny dostát jejich smluvním závazkům. Pokud se takový scénář bude týkat společností ze Skupiny, kterým Emitent poskytne financování z prostředků získaných Emisemi dluhopisů, může dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Riziko plateb nájemného Významná část podnikání Skupiny je závislá na včasném a řádném placení nájemného a dalších plateb ze strany nájemců. Budoucí výnosy v podnikání společností ze Skupiny závisí do značné míry na době zbývající do vypršení nájemních smluv s nájemci a na solventnosti nájemců. Pokud by došlo k neplnění závazků podstatné části nájemců (současných nebo budoucích) vůči společnostem ze Skupiny, mohla by mít tato skutečnost negativní vliv na schopnost příslušných společností ze Skupiny splatit své závazky vůči Emitentovi z financování, které Emitent těmto společnostem případně poskytne. Může tak dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Riziko případné nemožnosti najít vhodného nájemce pro nemovitost Skupina vyvíjí činnost zejména v oblasti pronájmu prostor umístěných v jí vlastněných nemovitostech. S touto činností je spojeno zejména riziko spočívající v případném poklesu poptávky po prostorách v nemovitostech Skupiny. V případě dlouhodobého výpadku poptávky, který nebude zhojen ochrannými opatřeními činěnými Skupinou (diverzifikace termínu ukončení doby trvání nájemních smluv uzavíraných na dobu určitou, hledání nájemců z různých odvětví s jinými rozhodujícími ekonomickými faktory atp.), se tato skutečnost může negativně promítnout do hospodářských výsledků společností ve Skupině. Pokud se přitom bude jednat o společnosti ve Skupině, které budou příjemci financování od Emitenta, může dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů.
Podmínky pro likvidaci pojistné události 8.1 V případě pojistné události je pojistník povinen předat pojistiteli údaje pouze o po- jištěném (dle odst. 10.7 této smlouvy), u něhož nastala pojistná událost. Pojištěný, kterému nastala pojistná událost, je povinen poskytnout pojistiteli bez zbytečného odkladu tyto prvotní doklady nutné pro posouzení nároku na pojistné plnění: • vyplněný formulář pojistitele „Oznámení pojistné události“, • kopii Potvrzení pracovní neschopnosti s uvedeným datem počátku pracovní neschopnosti, se stanovením příslušného čísla diagnózy a s vyznačením pravi- delných kontrol u lékaře (s čitelnou adresou lékaře), • došlo-li k hospitalizaci, propouštěcí zprávu z nemocničního zařízení (kopie s či- telnou adresou lékaře), • potvrzení zaměstnavatele nebo kopii Živnostenského listu, pokud je pojištěný osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) nebo kopii Zápočtového listu, pokud není pojištěný zaměstnán v pracovním poměru. • vyplněný formulář pojistitele „Oznámení pojistné události“, • kopii pracovní smlouvy včetně všech podepsaných dodatků k pracovní smlouvě, • kopii „Dokladu o rozvázání pracovního poměru“ (výpověď z pracovního pomě- ru, dohoda o ukončení pracovního poměru apod.), • kopii rozhodnutí, že je pojištěný veden v evidenci u příslušného Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, • kopie všech pracovních smluv uzavřených na dobu určitou nebo neurčitou včetně podepsaných dodatků k pracovním smlouvám, ze kterých vyplývá, že pojištěný byl zaměstnán nejméně 12 měsíců před počátkem pojištění. 8.2 Další potřebné šetření je pojistitel povinen a zároveň oprávněn provádět přímo s pojištěným.
CO NEPOVAŽUJEME ZA POJISTNOU UDÁLOST A ZA CO TEDY POJISTNÉ PLNĚNÍ VŮBEC NEPOSKYTNEME? Za pojistnou událost nepovažujeme smrt, ke které dojde v době: Příčina smrti Xxxx úraz kdy na našem účtu není v okamžiku úrazu připsáno první běžné pojistné sebevražda do 24 měsíců od počátku hlavního pojištění ostatní příčiny než stihneme posoudit pojistné riziko (datum přijetí rizika naleznete na pojistce, může to být nejpozději 2 měsíce od sjednání hlavního pojištění) V takovém případě hlavní pojištění zanikne a my Vám samozřejmě zaplacené pojistné vrátíme.
Změny v projektu, zánik příjemce s likvidací a změny podmínek čerpání poskytnuté dotace (1) Příjemce je povinen průběžně a prokazatelným způsobem informovat poskytovatele o všech změnách souvisejících s projektem (o změně harmonogramu realizace projektu, změně statutárního orgánu, změně osoby odpovědné za realizaci projektu, zahájení insolvenčního řízení proti příjemci, rozhodnutí o úpadku příjemce, vstupu příjemce do likvidace, sloučení s jiným příjemcem dotace, zrušení právnického osoby, přeměně právnické osoby nebo o jiné situaci směřující k zániku příjemce), vyjma změn uvedených v odst. (3) a odst. (4) tohoto článku, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změnách dozvěděl. (2) V případě, že dochází u příjemce k zániku s likvidací, je příjemce povinen vrátit nedočerpané prostředky poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. V případě, že v důsledku zániku příjemce s likvidací není možné provést projekt, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce povinen vrátit celou částku poskytnuté dotace poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. Stejně tak je příjemce povinen postupovat v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení proti příjemci jako dlužníkovi, příslušným soudem bude rozhodnuto o úpadku příjemce nebo nastane jiná situace směřující k zániku příjemce. Pokud příjemce nevrátí do lhůt uvedených výše poskytnutou dotaci, stávají se prostředky dotace zadrženými ve smyslu ustanovení § 22 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZORP“ nebo „zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“), bude postupováno dle tohoto zákona a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. (3) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující rozhodnutí orgánu poskytovatele, který schválil poskytnutí dotace. Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby bylo o změně podmínek čerpání poskytnuté dotace rozhodnuto před ukončením doby realizace projektu. (4) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující změnu této smlouvy (zejména změnu účelu dotace, typu dotace, doby realizace projektu). Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby byl dodatek k této smlouvě uzavřen před ukončením doby realizace projektu.
Cenové ujednání a platební podmínky 1. Objednatel zaplatí poskytovateli dohodnutou smluvní cenu za poskytování služby stanovenou v souladu s nabídkou poskytovatele. Celková částka za poskytování služby včetně náhradních dílů, je stanovena jako nejvýše přípustná ve výši max.: Cena celkem s DPH slovy jeden milion osmdesát devět tisíc korun českých DPH 189 000,00 Kč Cena celkem bez DPH 900 000 Kč 2. Celková cena ve vyjádření s DPH je nejvýše přípustná a nepřekročitelná; je koncipována jako maximální, tzn., že může být i nižší, v závislosti na objemu služeb skutečně poskytnutých. Celková cena obsahuje všechny náklady potřebné ke splnění veřejné zakázky včetně potřebných náhradních dílů. Jednotkové ceny položkového rozpočtu uvedené v cenové nabídce poskytovatele jsou platné a neměnné po celou dobu platnosti této smlouvy. Jednotlivé konkrétní služby budou poskytovateli zadávány v závislosti na aktuálních potřebách objednatele. Uzavřením této smlouvy nevzniká poskytovateli právo na realizaci konkrétně stanoveného objemu služeb. 3. U všech úkonů jsou v jednotkových cenách zahrnuty veškeré náklady, včetně režie, spojené s provedením daného pracovního úkonu. 4. Xxxx za poskytování služby bude objednatelem zaplacena takto: 5. Fakturace budou probíhat průběžně, vždy po ukončení jednotlivých dílčích plnění na základě jednotlivých objednávek. Faktury budou vyhotoveny v jednom stejnopisu a doručeny na adresu Lesy hl. m. Prahy, Xxxxxxx 0000, 000 00 Xxxxx 00 - Xxxxxxxxx, případně elektronickou poštou na e-mailovou adresu xxxxxxx@xxxx-xxxxx.xx. 6. Podkladem pro fakturaci bude výkaz prací, případně bude přiložen i soupis náhradních dílů včetně jejich ocenění. 7. Faktura musí mít veškeré náležitosti daňového dokladu ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) a musí obsahovat tyto údaje: - označení poskytovatele - obchodní jméno, sídlo, IČ, DIČ, bankovní spojení a údaj o zápisu do obchodního rejstříku včetně spisové značky, - číslo smlouvy, předmět služby, - číslo faktury, den vystavení, den zdanitelného plnění, den splatnosti a fakturovanou částku, - razítko a podpis oprávněné osoby poskytovatele, stvrzující oprávněnost a formální a věcnou správnost faktury, pokud je faktura zasílána fyzicky, - číslo účtu, na které bude poskytnuta úplata, bude v souladu se zveřejněným číslem účtu správcem daně pro účely DPH dle § 98 písm. d) zákona o DPH. 8. Pokud nebude faktura vystavena v souladu se smlouvou, bude vrácena poskytovateli bez proplacení nejpozději do termínu splatnosti nesprávně vystavené nebo neúplné faktury. Objednatel se v takovém případě neocitne v prodlení až do uplynutí lhůty splatnosti náhradní správné a úplné faktury. 9. Smluvní strany sjednaly splatnost faktury v délce trvání 30 dnů po jejím vystavení, a to převodem na účet poskytovatele uvedený v záhlaví smlouvy. Dnem úhrady se rozumí den odepsání fakturované částky z účtu objednatele ve prospěch účtu poskytovatele, uvedeného v záhlaví smlouvy.
Fakturační a platební podmínky 1. Cenu sdružené dodávky plynu je Zákazník povinen hradit průběžně zálohovým způsobem. 2. Pro první zúčtovací období výši zálohy na sdruženou dodávku ply- nu stanoví Obchodník po dohodě se Zákazníkem v rozsahu důvod- ně předpokládané spotřeby za příslušné zúčtovací období s ohledem k výkonu odběrných plynových zařízení (dále jen „OPZ“). Výše zálohy pro první zúčtovací období je uvedena ve Smlouvě. 3. Obchodník je oprávněn stanovit frekvenci placení záloh, provést úpravu jejich výše na základě skutečné spotřeby plynu v předchozích zúčtovacích obdobích, nebo jestliže nastaly skutečnosti, které ovlivní výši zúčtování (například změna ceny nebo daňových předpisů nebo rozšíření odběru plynu), pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. 4. Výše a termíny splatnosti záloh jsou uvedeny v Oznámení o výši záloh, které Obchodník přikládá ke Smlouvě. V případě, že Zákazník uzavře Smlouvu z důvodu změny dodavatele, Obchodník zasílá Zákaz- níkovi Oznámení o výši záloh po ukončení procesu změny dodavatele ve smyslu obecně závazného právního předpisu. Obchodník zasílá Zákazníkovi po každém vyúčtování Oznámení o výši záloh v kategorii Maloodběratel jako samostatnou zásilku a v kategorii Domácnost je výše a četnost záloh uvedena přímo na daňovém dokladu (dále jen „faktura“). 5. Podkladem pro vyúčtování ceny sdružené dodávky plynu jsou úda- je naměřené měřícím zařízením (dále jen „plynoměr“) předané Ob- chodníkovi příslušným PDS v souladu s obecně závaznými právními předpisy, kterými se stanoví podrobnosti měření plynu a předávání technických údajů (dále jen „odečet plynu“). 6. Pokud se v případě, že tuto službu PDS umožňuje, Obchodník se zákazníkem dohodne na mimořádné fakturaci sdružené služby dodáv- ky plynu prováděné na základě samoodečtu spotřeby plynu Zákazníka za jiné období, než je období ukončené řádným odečtem plynu s ode- sláním podkladu pro fakturaci (POF), avšak Zákazník nedodá samoo- dečet ve formátu stanoveném PDS, v termínu nejpozději první pracov- ní den do 24.00 hodin po skončení posledního kalendářního měsíce v období, pro které bude mimořádná fakturace dohodnuta, nebo budou údaje požadované PDS takovýmto Zákazníkem uvedeny chybně či neúplně, není Obchodník povinen vystavit fakturu za jiné než řádné odečtové období prováděné PDS. Podklady pro fakturaci na základě samoodečtu dle tohoto odstavce zasílá Zákazník na e-mailovou adre- su Obchodníka xxxxxxxxxxx@xxxx.xx, prostřednictvím on-line formu- láře nebo telefonicky na Zákaznickou linku 800 134 134. 7. V případě poruchy plynoměru nebo v případě, kdy Zákazník ne- umožní příslušnému PDS v době odečtu odebraného plynu přístup k plynoměru nebo nesdělí Obchodníkovi údaje o naměřeném množství plynu dle čl. IV. bod 4. písm. e) OP, se vyúčtování spotřeby plynu pro- vede kvalifikovaným propočtem podle ŘPDS příslušného PDS. 8. Dodávka plynu za uplynulé zúčtovací období bude Zákazníkovi vy- účtována fakturou, která bude obsahovat náležitosti dle obecně závaz- ných právních předpisů. Zúčtovací období je vymezeno pravidelnými a mimořádnými odečty prováděnými příslušným PDS ve smyslu obec- ně závazných právních předpisů. 9. Faktura nemusí obsahovat razítko ani podpis Obchodníka a je vy- stavena v písemné formě nebo se souhlasem Zákazníka též elektro- xxxxx. 10. Fakturou budou vyúčtovány všechny zálohy zaplacené Zákazní- kem do data odečtu plynu uvedeného na faktuře. Vznikne-li po vyúčto- vání záloh nedoplatek, je Zákazník povinen zaplatit ho Obchodníkovi nejpozději do data splatnosti vyznačeného na faktuře. Datem splatnos- ti se pro účely Smlouvy rozumí den, do kterého musí být částka připsá- na na bankovní účet Obchodníka, uvedený na faktuře, pod variabilním symbolem předmětné faktury. Vznikne-li přeplatek, vrátí jej Obchodník Zákazníkovi do data splatnosti uvedeného na faktuře za předpokladu, že Zákazník má zaplaceny všechny finanční závazky vůči Obchodní- kovi. V případě neuhrazených finančních závazků, bude přeplatek po- užit k započtení těchto závazků, nedohodnou-li se smluvní strany jinak. Nepřesáhne-li přeplatek částku 100,- Kč, může ho Obchodník zúčtovat v následujícím zúčtovacím období. 11. V bankovním styku se používá variabilní symbol a číslo účtu uvede- né na příslušné faktuře nebo v Oznámení o výši záloh. Zaplatí-li Zákaz- ník platbu s nesprávným variabilním symbolem nebo ji poukáže na jiný bankovní účet Obchodníka, než je uveden na faktuře, je Obchodník oprávněn Zákazníkovi platbu vrátit. Dostane-li se proto Zákazník do prodlení s úhradou faktury nebo zálohy, je Zákazník povinen zaplatit Obchodníkovi úrok z prodlení podle čl. IX. bod 1. OP, až do řádného zaplacení. 12. V případě změny intervalů a způsobu provádění odečtů plynu nebo změny ceny je Obchodník oprávněn i bez souhlasu Zákazníka změnit délku zúčtovacího období v rámci zákonné lhůty. 13. Obchodník je oprávněn vystavit opravný daňový doklad (daňový dobropis či vrubopis) k původní faktuře, pokud obsahuje chyby vzniklé nesprávným odečtem plynu, chybou způsobenou nesprávným chodem plynoměru, použitím nesprávné ceny, chybou v psaní či v počtech, ne- správným uvedením zúčtovacího období nebo nesprávně uvedenou regulovanou složku ceny. 14. V případě, že má Zákazník pochybnosti o správnosti faktury, je oprávněn uplatnit u Obchodníka reklamaci písemně nebo osobně do třiceti dnů od jejího doručení. Neuplatní-li Zákazník reklamaci ve lhů- tě zde uvedené, může Obchodník reklamaci odmítnout. Obchodník je povinen vyřídit reklamaci Zákazníka bez zbytečného odkladu. Rekla- mace nemá odkladný účinek na splatnost faktury, nedohodnou-li se smluvní strany jinak. Reklamace musí obsahovat především: a) identifikaci osoby, která reklamaci činí včetně jejího vlastnoruč- ního podpisu,
OSOBITNÉ USTANOVENIA O ŠTÁTNEJ POMOCI 1. Štátna, resp. minimálna pomoc sa poskytuje v súlade so zákonom o štátnej pomoci. 2. V zmysle § 5 ods. 2 zákona o štátnej pomoci príjemcom je ten, kto vykonáva hospodársku činnosť bez ohľadu na právnu formu a spôsob financovania a v koho prospech bol vykonaný právny úkon, ktorý ho oprávňuje na získanie pomoci. Na účely tohto zákona sa hospodárskou činnosťou rozumie každá činnosť, ktorá spočíva v ponuke tovaru alebo služieb alebo v ponuke tovaru a služieb na trhu. 3. Podľa čl. 107 Zmluvy o fungovaní Európskej únie (ZFEÚ) sa pravidlá štátnej pomoci, resp. minimálnej pomoci vo všeobecnosti uplatňujú len vtedy, keď je príjemcom pomoci „podnik“ (v čl. 107 ZFEÚ označený ako „podnikateľ“), pričom podnikom sa rozumie každý subjekt vykonávajúci hospodársku činnosť bez ohľadu na právne postavenie a spôsob jeho financovania (ďalej len „podnik“). 4. Pod nepriamou štátnou pomocou sa rozumie poskytnutie čo i len časti finančných prostriedkov zúčastnenému podniku alebo zúčastneným podnikom príjemcom z prostriedkov poskytnutých poskytovateľom na účet príjemcu, a to v prípade, ak príjemca nespĺňa aspoň jednu z podmienok uvedených v ods. 10 tohto článku. 5. Zmluvné strany sa dohodli, že v prípade, ak je príjemcom podnik v zmysle ods. 3 tohto článku, vzťahujú sa na neho ustanovenia ods. 2, 7 a 8 tohto článku. Ustanovenia ods. 4, 9 až 15 tohto článku sa na neho nevzťahujú. 6. Zmluvné strany sa dohodli, že v prípade, ak príjemcom nie je podnik v zmysle ods. 3 tohto článku, vzťahujú sa na neho ustanovenia ods. 4, 9 až 15 tohto článku. Ustanovenia ods. 2, 7 a 8 tohto článku sa na neho nevzťahujú. 7. V prípade podniku rozdiel finančných prostriedkov medzi rozpočtom Projektu a výškou finančných prostriedkov poskytnutých poskytovateľom vo forme štátnej pomoci, ktoré nebudú poskytnuté poskytovateľom, je príjemca povinný zabezpečiť z vlastných zdrojov alebo z iných zdrojov ako je štátny rozpočet. 8. V prípade podniku finančné prostriedky poskytnuté poskytovateľom na účet príjemcu predstavujú štátnu pomoc podľa nariadenia Komisie Európskej únie č. 1407/2013 z 18.12.2013 o uplatňovaní článkov 107 a 108 Zmluvy o fungovaní Európskej únie na pomoc de minimis. 9. Príjemca, ktorý nie je podnikom, čestne vyhlasuje, že sa jeho prostredníctvom podniku, ktorý je jeho spoluriešiteľskou organizáciou (zúčastnený podnik), neposkytuje žiadna nepriama štátna pomoc. 10. Za poskytovanie nepriamej štátnej pomoci sa nepovažuje konanie ak je splnená aspoň jedna z týchto podmienok (podľa ods. 28 Rámca pre štátnu pomoc na výskum, vývoj a inovácie – 2014/C 198/01): a) zúčastnený podnik znáša celkové náklady Projektu, alebo b) výsledky spolupráce, ktoré nevedú k vzniku práv duševného vlastníctva, sa môžu vo veľkom rozsahu rozširovať a akékoľvek práva duševného vlastníctva, ktoré sú výsledkom činností výskumnej organizácie/príjemcu, sa v plnej miere pridelia príjemcovi, alebo c) akékoľvek práva duševného vlastníctva vyplývajúce z projektu, ako aj príslušné prístupové práva sú pridelené zúčastnenému podniku spôsobom, ktorý primerane odráža jeho pracovné balíky, príspevky a príslušné záujmy, alebo d) výskumná organizácia/príjemca dostane za práva duševného vlastníctva, ktoré sú výsledkom jej činností a sú prevedené na zúčastnený podnik alebo ku ktorým získal zúčastnený podnik prístupové práva, kompenzáciu zodpovedajúcu trhovej cene. Od uvedenej kompenzácie sa môže odpočítať absolútna výška hodnoty akéhokoľvek finančného alebo nefinančného príspevku zúčastneného podniku na náklady spojené s činnosťami výskumnej organizácie/príjemcu, ktorých výsledkom boli príslušné práva duševného vlastníctva. 11. Pod pridelením v plnej miere sa na účely tejto Zmluvy rozumie, že príjemca má v plnej miere hospodársky prospech z týchto práv, ponechaním si plného práva s nimi disponovať, ide najmä o vlastnícke právo a licenčné právo. Tieto podmienky môžu byť splnené, aj keď sa príjemca rozhodne uzavrieť ďalšie Zmluvy týkajúce sa týchto práv, vrátane ich licencovania spolupracujúcemu partnerovi. 12. Náhrada zodpovedajúca trhovej cene práv duševného vlastníctva sa týka náhrady za hospodársky prospech vyplývajúci z týchto práv v plnej výške. V súlade so všeobecnými zásadami štátnej pomoci a vzhľadom na ťažkosti spojené s objektívnym stanovovaním trhovej ceny práv duševného vlastníctva bude podmienka považovaná za splnenú, ak bude príjemca ako predajca v momente uzatvárania Zmluvy preukázateľne rokovať s cieľom získať maximálny prospech. 13. V prípade porušenia ods. 9 tohto článku príjemcom, poskytovateľ bude požadovať od príjemcu vrátenie finančných prostriedkov poskytnutých zúčastnenému podniku alebo zúčastneným podnikom formou nepriamej štátnej pomoci. 14. Príjemca sa zaväzuje vrátiť finančné prostriedky poskytnuté vo forme nepriamej štátnej pomoci poskytovateľovi v lehote do 15 dní odo dňa doručenia oznámenia o zistení poskytnutia finančných prostriedkov vo forme nepriamej štátnej pomoci a výzvy na ich vrátenie zaslanej poskytovateľom. 15. V prípade, že príjemca nevráti finančné prostriedky poskytnuté vo forme nepriamej štátnej pomoci poskytovateľovi v lehote uvedenej v ods. 14 tohto článku, zakladá toto nesplnenie povinnosti oprávnenie poskytovateľa na odstúpenie od Zmluvy a povinnosť príjemcu na vrátenie nespotrebovaných finančných prostriedkov poskytovateľovi. Týmto nie sú dotknuté ustanovenia všeobecne záväzných predpisov.
Platební a fakturační podmínky 1. Provedené dokončené práce budou zhotovitelem objednateli fakturovány postupně v termínech dílčích plnění uvedených v článku V. této smlouvy – daňovými doklady vystavenými na základě oboustranně odsouhlasených a potvrzených soupisů skutečně provedených dokončených prací, a to až do 90 % celkové ceny díla. 2. 10 % z ceny díla uhradí objednatel zhotoviteli na základě faktury – daňového dokladu, kterou zhotovitel vystaví do 10 dnů po předání a převzetí díla objednatelem bez zjištěných vad a nedodělků, příp. po jejich odstranění, dle protokolu o předání a převzetí díla. 3. Splatnost faktur zhotovitele je sjednána na 30 dní od jejich vystavení. Faktura musí být doručena do 3 dnů od jejich vystavení. Je-li na faktuře uvedena lhůta splatnosti kratší, použije se lhůta splatnosti uvedená v této smlouvě. 4. Všechny faktury zhotovitele budou obsahovat veškeré předepsané náležitosti daňového dokladu, a to v případě, že fakturovaná služba nebude podléhat přenesené daňové povinnosti. V opačném případě faktura neponese výši DPH, ale oznámení, že „výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého bylo plnění uskutečněno“. 5. Nebude-li faktura obsahovat stanovené náležitosti nebo v ní nebudou správně uvedené údaje, je objednatel oprávněn vrátit ji zhotoviteli ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení s uvedením chybějících náležitostí nebo nesprávných údajů. V takovém případě se doba splatnosti nepočítá a nová doba splatnosti počne běžet doručením bezvadné faktury objednateli.
