Bezpečnost, prevence a řešení rizik. Ochrana životů a zdraví obyvatelstva, materiálních statků a životního prostředí spočívá nejen v předcházení mimořádným událostem, jako jsou např. povodně, požáry, technologické havárie, zvláště s únikem toxických látek, ale i ve včasném a pohotovém zásahu a likvidaci následků těchto událostí. Území ČR je dobře plošně pokryto jednotkami požární ochrany a služebnami Policie ČR, ale jednou ze slabin systému ochrany životů a zdraví obyvatelstva, materiálních statků a životního prostředí je nedostatek moderní techniky, technologií a vybavení k prevenci a eliminaci následků těchto mimořádných událostí. Významnou úlohu v oblasti prevence a řešení rizik hraje v ČR Integrovaný záchranný systém (dále jen „IZS“). IZS je systémem s nástroji spolupráce a modelovými postupy součinnosti určeným pro koordinaci záchranných a likvidačních prací v případě, že si mimořádná událost vyžádá nasazení sil a prostředků několika subjektů, např. hasičů, policie, zdravotnické záchranné služby, sdružení občanů (tzv. složek IZS), případně je nutno koordinovat záchranné a likvidační práce z úrovně Ministerstva vnitra, krajů (hejtmanem) nebo obcí (starostou). IZS se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma nebo více složkami IZS. Složky IZS se dělí na základní a ostatní. Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tím účelem rozmisťují své síly a prostředky po celém území ČR. Ostatními složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. V době krizových stavů se stávají ostatními složkami IZS také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče. Základní právní normou upravující problematiku integrovaného záchranného systému je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně někte...
Bezpečnost, prevence a řešení rizik kvalitní systém plošného pokrytí území ČR jednotkami požární ochrany a služebnami Policie ČR; • vybudované organizační struktury pro operativní i krizové řízení, koordinaci a kontrolu.
Bezpečnost, prevence a řešení rizik neexistence propojených funkčních systémů pro podporu krizového řízení; • nedostatek moderní techniky, technologií a vybavení k prevenci a eliminaci následků mimořádných událostí a pro poskytování služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik; • nedostatečný obsah, výkon a nejednotnost obecné informační a komunikační podpory IZS (datové sítě, radiové sítě, společné databáze, mapové podklady); • nestejná úroveň systémů operačního řízení základních složek IZS a nemožnost sdílení a výměny informací mezi těmito systémy; • nejednotnost organizačního uspořádání alespoň u základních složek IZS, jejichž těžiště je v operačním řízení (při přechodu na krajskou úroveň řízení).
Bezpečnost, prevence a řešení rizik napojení systémů operačního a krizového řízení na strukturální fondy zajistí kontinuitu procesu a dostatečné zdroje; • možnost propojení projektů v oblasti zvyšování kvality a efektivity ve veřejné správě s OP LZZ; • modernizace systémů operačního a krizového řízení; • rozvoj infrastruktury pro potřebu komunikace složek IZS a orgánů krizového řízení; • zvýšení kvality vzdělávání a praktické přípravy složek IZS a nácviku jejich součinnosti; • zkvalitnění výzkumu a vývoje v oblasti krizového řízení a IZS.
Bezpečnost, prevence a řešení rizik nedostatečná koordinace činností a složek IZS; • nedobudování efektivního systému krizového řízení; • nedokončený proces finanční samostatnosti krajské samosprávy a s tím související nedořešené financování IZS; • podcenění významu prevence a systému reakce v případě přírodních katastrof a technologických havárií; • nárůst četnosti výskytu živelních pohrom a průmyslových havárií iniciovaných společensko-ekonomickými riziky a vznik nových hrozeb; • decentralizovaný systém vzdělávání a výcviku složek IZS.