CÍL NÁVRHU KOMISE. Systémy pojištění vkladů v současnosti existují podle směrnice 94/19/ES (směrnice o systémech pojištění vkladů) ve všech členských státech. Tyto systémy musí vkladatelům za nedisponibilní bankovní vklady poskytnout náhradu do výše 100 000 EUR. Jsou důležitým nástrojem, jenž má zachovat důvěru v bankovní systém a zabránit „runům“ na banku. V červenci 2010 přijala Komise legislativní návrh týkající se přepracování směrnice o systémech pojištění vkladů. Cílem návrhu je: – zlepšit přístup vkladatelů k pojištění vkladů zkrácením lhůt pro výplatu, zavedením jednotných kontaktních míst v případě přeshraničních úpadků a zlepšením informování jednotlivých vkladatelů, – zavést pravidla financování systémů pojištění vkladů, zejména požadavek na povinné financování ex ante ze strany bankovního sektoru, – dále harmonizovat rozsah pojištění, – blíže určit úlohu systémů pojištění vkladů v rámci pro krizové řízení.
CÍL NÁVRHU KOMISE. Celkovým cílem návrhu Komise je prostřednictvím hospodárných opatření zaměřených na omezení emisí fluorovaných skleníkových plynů přispět významným způsobem ke splnění cíle Evropského společenství vyplývajícího z Kjótského protokolu. Odhadované emise (ekvivalent CO2) těchto fluorovaných skleníkových plynů by se za obvyklého provozu zvýšily v letech 1995 až 2010 přibližně o 50 %. Rychle přijmout a provést právní předpisy s cílem snížit své emise skleníkových plynů se stalo pro EU ještě důležitější po vstupu Kjótského protokolu v platnost dne 16. února 2005.
CÍL NÁVRHU KOMISE. V souvislosti s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027 předložila Komise svůj návrh na obnovený a posílený Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), který má přispět k vysoké úrovni bezpečnosti v EU. Cílem návrhu bylo posílit celkový rozpočet Unie na vnitřní bezpečnost. Prostřednictvím fondu se uznává a zohledňuje skutečnost, že vnitřní bezpečnost má ze své podstaty přeshraniční rozměr a že je zapotřebí silné a koordinované reakce na úrovni EU. Cílem fondu je zvýšit úroveň bezpečnosti v EU, zejména předcházením terorismu, radikalizaci, závažné a organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě a bojem proti nim, poskytováním pomoci a ochrany obětem trestné činnosti a přípravou na události, rizika a krize související s bezpečností, ochranou před nimi a jejich účinným řízením. Jak bylo zjištěno v předchozím programovém období, při řízení předchozího fondu bylo zapotřebí větší flexibility, aby bylo možné lépe naplnit jeho cíle. Návrh nového fondu tuto flexibilitu poskytl a zároveň zajistil, že financování bude směrováno na priority a akce Unie, které pro Unii představují významný přínos. Pro řešení měnících se provozních problémů a priorit byly proto navrženy nové mechanismy rozdělování financí v rámci sdíleného, přímého a nepřímého řízení.
CÍL NÁVRHU KOMISE. Pokud tyto předpisy bereme dohromady jako balíček, je hlavním společným cílem návrhu Komise nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a kterým se ruší nařízení Komise (ES) č. 2869/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (COM(2013) 0161 final – 2013/0088 (COD)) (návrh nařízení) a souběžného návrhu na přepracování znění směrnice podpořit inovace a růst tím, že systémy ochranných známek v Evropě zefektivní a podnikům k nim usnadní přístup tím, že sníží náklady a omezí složitost, zvýší rychlost, právní jistotu a zlepší ochranu proti padělání. Konkrétně je cílem návrhu nařízení: – zjednodušit postupy uplatňování a zápisu ochranné známky EU; – modernizovat a zlepšit stávající ustanovení změnou zastaralých ustanovení, zvýšit právní jistotu tím, že se vyjasní ustanovení a odstraní nejednoznačnosti, – vytvořit vhodný rámec pro spolupráci mezi OHIM a vnitrostátními úřady s cílem podpořit sbližování postupů a rozvoj společných nástrojů, – aktualizovat řízení OHIM, – přizpůsobit nařízení č. 207/2009 Lisabonské smlouvě, – vyřešit klíčové otázky týkající se finanční rovnováhy v rámci systému ochranných známek EU.
CÍL NÁVRHU KOMISE. Cílem přepracovaného znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov je objasnit a zjednodušit některá ustanovení, rozšířit oblast působnosti směrnice a posílit některá její ustanovení, aby se zlepšila jejich účinnost, jakož i zajistit vedoucí úlohu veřejného sektoru. Cíle a zásady stávající směrnice jsou zachovány a členské státy mohou i nadále vymezovat konkrétní požadavky na energetickou náročnost.
CÍL NÁVRHU KOMISE. Cílem návrhu Komise je změna směrnice o pracovní době1 dosažením vyváženého balíčku změn, které splňují tato čtyři hlavní kritéria: - představují legislativní řešení problémů, které byly zmíněny v průběhu veřejných konzultací organizovaných Komisí v roce 2004 a které se týkají pracovní pohotovosti a náhradní doby odpočinku, - zlepšují ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků, zejména pokud jde o rizika spojená s nadměrnou délkou pracovní doby, - umožňují větší flexibilitu, pokud jde o referenční období pro týdenní pracovní dobu, rovněž v reakci na veřejné konzultace z roku 2004 a 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby, Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9. - podporují ve větší míře sladění pracovního a rodinného života. Pozměněný návrh Komise obsahoval tyto hlavní změny: Poskytnout právní definice týkající se „pracovní pohotovosti“ a rozlišit mezi různými typy pracovní pohotovosti v reakci na nedávná rozhodnutí Soudního dvora (SIMAP2, Jaeger3, …), které mají zásadní dopad na úpravu pracovní doby v oblasti veřejných služeb.
CÍL NÁVRHU KOMISE. Návrh nové směrnice o bateriích a akumulátorech předložený Komisí měl dva cíle: – vytvořit systém uzavřené smyčky pro všechny baterie a akumulátory, aby se zabránilo jejich spalování nebo odstraňování ukládáním na skládkách poté, co se stanou odpadem. Na základě systému uzavřené smyčky by všechny baterie musely být sbírány a recyklovány a kovy, které jsou v nich obsaženy, by musely být opětovně uváděny do hospodářského oběhu; – stanovit minimální pravidla pro fungování vnitrostátních systémů sběru a recyklace v zájmu posílení řádného fungování vnitřního trhu a zaručení rovných podmínek pro všechny subjekty, které se podílejí na životním cyklu baterií a akumulátorů.
CÍL NÁVRHU KOMISE. Návrh má čtyři hlavní cíle: – provádět rozhodnutí Rady OECD K(2001)107 ze dne 14. června 2001 v právních předpisech Společenství; – řešit problémy při používání, správě a prosazování nařízení z roku 1993 a posílit právní jednoznačnost; – usilovat o celosvětovou harmonizaci v oblasti přeshraniční přepravy odpadů; – zlepšit strukturu článků nařízení. Ve snaze o dosažení těchto cílů se revizí mění různé části a aspekty nařízení Rady (EHS) č. 259/93. Jedná se zejména o: – změny ve struktuře nařízení; – změny a vyjasnění definic a vyjasnění oblasti působnosti nařízení (hlava I); – změny a vyjasnění ohledně postupů, které se vztahují na přepravu odpadů (hlavy II–VI); přeprava odpadů mezi členskými státy (hlava II); přeprava odpadů uvnitř členských států (hlava III); vývoz odpadů ze Společenství a dovoz do Společenství (hlavy IV, V a VI); – změny v jiných ustanoveních nařízení (hlava VII).
CÍL NÁVRHU KOMISE. Celkovým cílem navrhované směrnice je stanovit jasný a transparentní rámec pro poskytování náhrady nákladů na zdravotní péči v EU v případech, kdy je zdravotní péče poskytována v jiném členském státě, než je země, v níž je pacient pojištěn (přeshraniční zdravotní péče). Návrh směrnice navazuje na judikaturu Soudního dvora, která potvrzuje, že nezávisle na právu na plánované ošetření v jiném členském státě zaručeném nařízeními 883/2004 a 987/2009 mají pacienti právo na obdržení lékařské péče v jiném členském státě podle článku 56 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). V zájmu dosažení tohoto cíle se návrh soustředí na tři hlavní oblasti: 1. zajištění, aby pacienti obdrželi bezpečnou a kvalitní zdravotní péči, 2. pomoc pacientům při uplatňování jejich práva na náhradu nákladů na přeshraniční zdravotní péči
CÍL NÁVRHU KOMISE. Zavádění inteligentních dopravních systémů (dále jen „ITS“) v silniční dopravě probíhá mnohem pomaleji než v jiných druzích dopravy a služby ITS jsou často zaváděny roztříštěným způsobem. Pokud jde o zavádění a využívání těchto systémů, dobrovolné dohody a standardizace nepřinesly významný pokrok. Komise proto předložila akční plán a návrh rámcové směrnice o zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro styčné body s jinými druhy dopravy. V akčním plánu je uvedeno šest prioritních oblastí a související opatření pro rychlejší zavádění a interoperabilitu ITS v silniční dopravě v celé Evropské unii, zatímco směrnice stanoví právní rámec pro provádění činností nutných pro efektivní a koordinované zavádění a využívání ITS. Návrh v tomto rámci počítá s přenesením pravomocí na Komisi, která má prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijímat podrobné specifikace nezbytné k zajištění slučitelnosti, interoperability a kontinuity zavádění a provozního využití ITS.