DALŠÍ POVINNOSTI ÚVĚROVANÉHO A ZESPLATNĚNÍ ÚVĚRU. Stranám je ponechána relativní volnost v tom, jaké další závazky do smlouvy o úvěru zařadí. Záležet bude především na jejich výchozí vyjednávací pozici, jak významný zásah do činnosti úvěrovaného stanoví. Východiskem pro to je, že úvěrující má nejen zájem, aby úvěrovaný poskytnutý úvěr splatil, ale také být dostatečně včas informován, pokud by hrozilo jeho nesplacení, a zabránit dlužníkovi v činnosti, která by mohla narušit splnění nebo uspokojení ze zajištění. Úvěrovaný se naopak bude snažit zachovat maximální volnost a převzít co nejméně povinností vytvářejících na jeho straně další průběžné transakční náklady a bránící mu do budoucna v získání dalšího financování. V praxi lze následné povinnosti úvěrovaného rozčlenit do několika kategorií157. První z nich jsou povinnosti informační spočívající v pravidelném předkládání řádných, mimořádných a mezitímních účetních závěrek a jiných účetních a korporátních dokumentů, výhledů a plánů, poskytovat informací a podkladů pro účely tzv. know-your-customer procedur nebo oznámení jiných významných skutečností v rámci obchodního závodu úvěrovaného. Další skupinou jsou finanční povinnosti, u kterých je úvěrovaný povinen dodržovat ekonomicky stanovená kritéria týkající se například zadluženosti, hodnoty zajištění k výši úvěru nebo jeho finanční výkonnosti. Další závazky se obvykle označují jako povinnosti obecné nebo ostatní. Ty se budou zpravidla jednak týkat účelu úvěru a jednak omezení činnosti úvěrovaného například skrze podmínky nakládání s majetkem, které lze také zřídit jako věcné právo zákazu zatížení nebo zcizení dle § 1761 OZ evidované ve veřejném rejstříku nebo seznamu či materiálně jako zákaz zastavení dle § 1348 OZ například skrze zřízení zástavního práva k obchodnímu závodu.
