Definice jednotky. Za účinnosti zákona č. 72/1994, o vlastnictví bytů, byla jednotka definována jako „byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto zákona.“65 Byt dle předchozího občanského zákoníku nenaplňoval definici nemovitosti,66 protože nebyl ani pozemkem a ani stavbou spojenou se zemí pevným základem. Byt sám o sobě neexistoval, ale byl vždy pouze jako součást budovy.67 Proto bylo třeba zákonem o vlastnictví bytů stanovit, že „právní vztahy k jednotkám se řídí, pokud tento zákon nestanoví jinak, ustanoveními občanského zákoníku a dalších právních předpisů, které se týkají nemovitostí.“68 Ačkoliv se na byt za účinnosti předešlého kodexu nehledělo jako na nemovitost, bylo třeba ve smyslu zákona o vlastnictví bytů na něj nahlížet, jako by byl věcí nemovitou, a to na základě fikce. Jelikož je jednotka v mnoha ohledech specifickým předmětem právních vztahů, zavedl pro ni proto zákon o vlastnictví bytů v řadě svých ustanovení zvláštní úpravu. Podle předchozí úpravy byly předmětem vlastnických vztahů zvlášť byt či nebytový prostor, a zvlášť společné části domu a pozemku. K vymezení jednotky dle ZOVB docházelo nejčastěji na základě tzv. prohlášení vlastníka, jímž je písemný dokument, ve kterém vlastník budovy rozhodne, že se v dotčeném domě vymezují na základě zákona o vlastnictví bytů a v souladu s veřejnými předpisy jednotky a dále pak společné části. Vlastnictví budovy se tak přetransformuje na vlastnictví k jednotkám a spoluvlastnictví ke společným částem budovy, jako prostorově vymezené části budovy a popřípadě i na spoluvlastnictví pozemku, je- li vlastník budovy shodný s vlastníkem pozemku, na němž budova stojí. Jednotky pak vznikají na základě povolení vkladu prohlášení do katastru nemovitostí. Další možností vzniku jednotek dle předešlé úpravy byla výstavba jednotky, provedená na základě smlouvy o výstavbě, třetí možností pak dohoda spoluvlastníků budovy nebo rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví 65 § 2 písm. h) ZOVB. 66 § 119 odst. 2 OZ.
