Denní stacionáře. PPPc*Referenční hodnota Pro tuto službu se nepočítá kapacita3*Referenční hodnota kapacita3*Referenční hodnota § 47 - Týdenní stacionáře PPPs*Referenční hodnota PPPz*Referenční hodnota kapacita1*Referenční hodnota kapacita1*Referenční hodnota § 48 - Domovy pro osoby se zdravotním postižením PPPs*Referenční hodnota PPPz*Referenční hodnota kapacita1*Referenční hodnota kapacita1*Referenční hodnota § 49 - Domovy pro seniory PPPs*Referenční hodnota PPPz*Referenční hodnota kapacita1*Referenční hodnota kapacita1*Referenční hodnota
Denní stacionáře. V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.
Denní stacionáře. (1) V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.
(2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
Denní stacionáře. (1) V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.
(2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
c) poskytnutí stravy,
d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f) sociálně terapeutické činnosti,
g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Denní stacionáře. Tato vybraná služba se týká denního stacionáře v oblasti péče pro cílovou skupinu mentálně postižených a je ambulantní službou sociální péče. V blíže nespecifikovaném kraji X je 11 denních stacionářů pro cílovou skupinu mentálně postižených. Jejich poskytovatele lze z hlediska právní formy rozdělit následujícím způsobem: • 5 občanských sdružení • 2 právnické osoby zřízené městem • 2 právnické osoby zřízené krajem • 1 církevní právnická osoba • 1 fyzická osoba Z hlediska financování lze říci, že se jedná o financování vícezdrojové. Zdroje financování jsou následující: • dotace od MPSV podle §101 ZSocSl • dotace od kraje podle § 105 ZSocSl • dotace od obcí podle § 105 ZSocSl • příspěvky zřizovatele (kraj) • příspěvek na péči Pokud jde o PnP, je významnou skutečností, že většinu cílových uživatelů sociální služby tvoří osoby se stupněm závislosti 3 (následuje stupeň 4, pak 2 a 1); další zdroj financování představují dotace z rozpočtu kraje a ze státního rozpočtu, které však nejsou udělovány všem poskytovatelům; k financování jsou používány i výnosy z veřejných rozpočtů, tj. příspěvky zřizovatele – kraje, přičemž takto je financován pouze jeden z poskytovatelů (konkrétně jedna z právnických osob zřízených krajem). Někteří poskytovatelé jsou financováni prostřednictvím dotací z obecních rozpočtů – ať už se jedná o obec I., II. či III. typu. Obecně jsou dotace z obecních rozpočtů poskytovány v závislosti na výši již poskytnuté dotace z rozpočtu kraje či státního rozpočtu. Pouze v případě jednoho poskytovatele sociální služby nedochází k výběru od uživatelů na kapacitu uživatele (tj. tento poskytovatel je financován z prostředků dotací obce a kraje, resp. MPSV). Tři z jedenácti poskytovatelů nedostávají žádné dotace kraje ani MPSV, jsou pak financováni prostřednictvím dotací z obecních rozpočtů a úhrad svých uživatelů. Průměrná výše dotace (obec, kraj, MPSV) na kapacitu jednoho uživatele činí 112 763 Kč ročně, přičemž nejnižší dotace je poskytována jednomu z občanských sdružení (2 917 Kč ročně), nejvyšší fyzické osobě (219 516 Kč ročně). Aby dotace, resp. jiná platba z veřejných zdrojů, mohla být považována za vyrovnávací platbu splňující Altmarská kritéria, tzn. nepředstavující veřejnou podporu, je na prvním místě nezbytné, aby byl poskytovatel sociální služby skutečně pověřen plněním povinností veřejné služby (tj. poskytováním sociální služby). Rozhodnutí Altmark požaduje, aby takové pověření jasným způsobem definovalo a stanovilo povinnost příjemce vyrovnávací...