Diskont z ceny podílu. Je pravda, že v běžném investorském prostředí bude případný zájemce o podíl namítat zjištěnou hodnotu podílu a to ze dvou důvodů. Za prvé je omezena obchodovatelnost podílu stanovami a stávající podílníci mají předkupní právo, případná realizace prodeje je tak spjaty s určitými riziky a nutnou časovou prodlevou. Tento důvod však v tomto případě není příliš relevantní. Druhým důvodem je objem podílu, který neumožňuje takovému podílníkovi aktivně zasahovat do rozhodování na valných hromadách. Na fungujícím trhu za taková množství jsou obvykle požadovány diskonty za minoritu i likviditu akcií či podílů a jejich výše se pohybuje v řádu desítek procent z obvyklé hodnoty akcií dosažené pro získání rozhodujícího vlivu nebo koupi celé společnosti. Pro tato tvrzení existuje řada studií z kapitálového trhu. Výsledkem studií je většinou prémie ve výši mezi 35 až 45% z hodnoty minoritního podílu. Avšak závěry těchto studií a použití jejich výsledků je nutno posuzovat i s ohledem na to, že některé prémie zahrnují i vlivy synergií pro daného kupujícího určitého konkrétního balíku akcií, které pro něj mohou znamenat např. přírůstek výnosů, úsporu nákladů, úsporu na daních nebo změny ve financování. Možnost získání a využití synergií je dalším přínosem získání kontroly nad podnikem. Synergie jsou ale pro většinu ostatních kupujících irelevantní. Dále je třeba posuzovat i velikost oceňovaného minoritního podílu. U větších podílů akcií by měly být použity daleko nižší diskonty. Větší podíly, i když ne majoritní, umožňují uplatňovat svůj vliv na společnosti po dohodě s jinými akcionáři a tímto způsobem svůj vliv na chod podniku uplatnit lépe, než akcionář s pouze několika procentní účastí. Nicméně po dohodě se zadavatelem nebudeme provádět podobný výpočet ani zahrnovat jakýkoliv diskont za minoritu či likviditu předmětných akcií. Výše uvedené údaje jsou tedy jen jakýmsi vodítkem pro jeho orientaci při dalším obchodním vyjednávání.
