Druhy obchodních závazkových vztahů. Obchodní závazkové vztahy dle § 261 a § 262 ObchZ. lze rozlišit na základní druhy (skupiny): - Relativní - Absolutní - Fakultativní (smluvní) Za relativní obchody lze označit ty závazkové vztahy, které mají přiznánu obchodní povahu z důvodu povahy svých subjektů a jejich činnosti. Patří sem obchodní vztahy mezi podnikateli navzájem, nebo podnikateli na straně jedné a naproti tomu organizace či samosprávná jednotka na straně druhé. Jsou upraveny v §261, odst.1 a 2 ObchZ. Kdo je podnikatelem v tomto případě určuje §2 ObchZ. Je to především každá osoba (fyzická i právnická), která je zapsaná v obchodním rejstříku. Ne všechny závazkové vztahy mezi podnikateli však mají povahu obchodních závazkových vztahů. Jsou to pouze ty, které se týkají podnikatelské činnosti těchto subjektů a s touto podnikatelskou činností souvisí.6 K relativním obchodům zákon řadí také závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou jednotkou a podnikatelem, zde je ale podmínkou to, že se smlouva týká zabezpečení veřejných potřeb.7 Dalším druhem jsou závazkové vztahy označované jako absolutní obchody. Obchody tohoto druhu se řídí obchodním zákoníkem (a za podmínek § 1 odst. 2 ObchZ podpůrně i občanským zákoníkem) bez ohledu na povahu subjektů závazkového vztahu a bez ohledu na to, zda tyto závazkové vztahy vznikají při podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti.8 K absolutním obchodům se řadí závazkové vztahy dle § 261 odst. 3 ObchZ: - mezi členy družstva navzájem, - mezi společností nebo družstvem na jedné straně a osobou, která je statutárním nebo jiným orgánem nebo jeho členem, na straně druhé, - mezi zakladateli a správcem vkladu9 Jako tzv. absolutní neobchody jsou v právní teorii označovány smlouvy uzavírané podle ustanovení § 261 odst. 7. Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že se jedná výhradně o pojistné smlouvy, které se řídí OZ a zvláštními zákony.10 Třetím druhem obchodních závazkových vztahů jsou závazkové vztahy fakultativní (smluvní). Liší se od relativních a absolutních závazkových vztahů zejména tím, že získávají obchodní povahu nikoli ze zákona, ale na základě shodného projevu vůle (dohody) subjektů. Mohou to být závazkové vztahy mezi podnikateli navzájem, aniž by se týkaly jejich podnikatelské činnosti, dále vztahy mezi podnikateli a subjekty, kteří nejsou podnikateli, ale také mezi subjekty, které nejsou podnikateli, navzájem. Tyto fakultativní závazkové vztahy jsou upraveny § 262 odst. 1 – 4.11
