DRUHY PODNIKŮ Vzorová ustanovení

DRUHY PODNIKŮ. Definice malého a středního podniku21 rozlišuje tři typy podniků podle jejich vztahu s jinými podniky, pokud jde o vlastnictví základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo práva uplatňovat rozhodující vliv22. Toto je zdaleka nejčastější typ podniku. Vztahuje se na všechny podniky, které nejsou jedním z dalších dvou typů podniku (partnerský nebo propojený). - nemá podíl ve výši 25 %23 nebo více v žádném jiném podniku, - a není z 25 %23 nebo více vlastněn jiným podnikem nebo veřejným subjektem nebo společně několika propojenými podniky nebo veřejnými subjekty kromě určitých výjimek24, - a nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku a není zahrnutý do účetní závěrky jiného podniku, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, a není tudíž propojeným podnikem25.
DRUHY PODNIKŮ. Definice malého a středního podniku 1 rozlišuje tři typy podniků podle jejich vztahu s jinými podniky, pokud jde o vlastnictví základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo práva uplatňovat rozhodující vliv2. Toto je zdaleka nejčastější typ podniku. Vztahuje se na všechny podniky, které nejsou jedním z dalších dvou typů podniku (partnerský nebo propojený). - nemá podíl ve výši 25 %3 nebo více v žádném jiném podniku, - a není z 25 % 3 nebo více vlastněn jiným podnikem nebo veřejným subjektem nebo společně několika propojenými podniky nebo veřejnými subjekty kromě určitých výjimek4, - a nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku a není zahrnutý do účetní závěrky jiného podniku, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, a není tudíž propojeným podnikem5. Tento typ představuje situaci podniků, které vytvářejí významná finanční partnerství s jinými podniky, aniž by jeden z nich účinně přímo či nepřímo ovládal druhý podnik. Partnery jsou podniky, které nejsou nezávislé, ale ani navzájem propojené. – má vlastnická nebo hlasovací práva ve výši 25 % nebo více v jiném podniku nebo jiný podnik má vlastnická nebo hlasovací práva ve výši 25 % nebo více v podniku podávajícím žádost, – podniky nejsou propojenými podniky v níže uvedeném smyslu, což mimo jiné znamená, že hlasovací práva jednoho podniku ve druhém nepřesahují 50 %, – a podnik podávající žádost nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku, která v rámci konsolidace zahrnuje jiný podnik, a není v rámci konsolidace zahrnut do účetní závěrky jiného podniku nebo podniku s ním propojeného5.
DRUHY PODNIKŮ. Definice malého a středního podniku 3 rozlišuje tři typy podniků podle jejich vztahu s jinými podniky, pokud jde o vlastnictví základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo práva uplatňovat rozhodující vliv4. Toto je zdaleka nejčastější typ podniku. Vztahuje se na všechny podniky, které nejsou jedním z dalších dvou typů podniku (partnerský nebo propojený). - nemá podíl ve výši 25 %5 nebo více v žádném jiném podniku, - a není z 25 % 3 nebo více vlastněn jiným podnikem nebo veřejným subjektem nebo společně několika propojenými podniky nebo veřejnými subjekty kromě určitých výjimek6,
DRUHY PODNIKŮ. Definice malého a středního podniku1 rozlišuje tři typy podniků podle jejich vztahu s jinými podniky, pokud jde o vlast- nictví základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo práva uplatňovat rozhodující vliv2. Typ 1: Nezávislý podnik Toto je zdaleka nejčastější typ podniku. Vztahuje se na všechny podniky, které nejsou jedním z dalších dvou typů podniku (partnerský nebo propojený). Podnik, podávající žádost je nezávislý, pokud: – nemá podíl ve výši 25 %3 nebo více v žádném jiném podniku, – a není z 25 %6 nebo více vlastněn jiným podnikem nebo veřejným subjektem nebo společně několika propojenými pod- niky nebo veřejnými subjekty kromě určitých výjimek4, – a nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku a není zahrnutý do účetní závěrky jiného podniku, který sestavuje konso- lidovanou účetní závěrku, a není tudíž propojeným podnikem5. Typ 2: Partnerský podnik Tento typ představuje situaci podniků, které vytvářejí významná finanční partnerství s jinými podniky, aniž by jeden z nich účinně přímo či nepřímo ovládal druhý podnik. Partnery jsou podniky, které nejsou nezávislé, ale ani navzájem propojené. Podnik podávající žádost je partnerem jiného podniku, pokud: – má vlastnická nebo hlasovací práva ve výši 25 % nebo více v jiném podniku nebo jiný podnik má vlastnická nebo hlaso- vací práva ve výši 25 % nebo více v podniku podávajícím žádost, – podniky nejsou propojenými podniky v níže uvedeném smyslu, což mimo jiné znamená, že hlasovací práva jednoho podniku ve druhém nepřesahují 50 %, – a podnik podávající žádost nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku, která v rámci konsolidace zahrnuje jiný podnik, a není v rámci konsolidace zahrnut do účetní závěrky jiného podniku nebo podniku s ním propojeného8.
DRUHY PODNIKŮ. Definice malého a středního podniku2 rozlišuje tři typy podniků podle jejich vztahu s jinými podniky, pokud jde o vlast- nictví základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo práva uplatňovat rozhodující vliv3.

Related to DRUHY PODNIKŮ

  • Změna obchodních podmínek Tyto VNP, stejně jako jiné obchodní podmínky odběratele, na které se smlouva ve smyslu § 1751 zák. č. 89/2012 Sb. Odkazuje (společně dále jen „obchodní podmínky“),objednatel zveřejňuje na internetové adrese: xxxx://xxxxxxxxx.xxx.xx/xx/xxxxxxxxx/xxxxx_xxxxxx alu_a_sluzeb.html Smluvní strany se dohodly, že objednatel je oprávněn tyto obchodní podmínky jednostranně měnit a/nebo doplňovat. Objednatel však o takových případných změnách svých obchodních podmínek objednatele informovat, a to písemným oznámením na adresu poskytovatele nebo elektronickou poštou na emailovou adresu, obojí uvedené v záhlaví smlouvy. Aktualizované znění obchodních podmínek pak bude také vždy k dispozici na výše zmíněné internetové adrese. S takovouto jednostrannou změnou obchodních podmínek objednatele je poskytovatel oprávněn vyslovit nesouhlas a to do 14 dnů od data doručení oznámení o změně stejným způsobem, jako mu bylo oznámení o změně doručeno, jinak se má za to, že se změnou souhlasí. V případě vyslovení nesouhlasu poskytovatele se změnou obchodních podmínek objednatele je objednatel oprávněn od smlouvy odstoupit, a to v přiměřené lhůtě.

  • Předmět podnikání společnosti Předmětem podnikání společnosti je:

  • Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot 1. „Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3.

  • Způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií Hodnotícím kritériem pro hodnocení nabídek je nejnižší nabídková cena. Při hodnocení nabídkové ceny je rozhodná její výše bez daně z přidané hodnoty.

  • Výchozí podklady 1. Podkladem pro uzavření této smlouvy je nabídka zhotovitele ze dne 3. 12. 2015 zpracovaná na základě výzvy k podání nabídky č.x. XXXX/90044/2015 včetně příloh ze dne 25. 11. 2015(dálek je výzva k podání nabídky).

  • Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek Základním hodnotícím kritériem pro zadání předmětné veřejné zakázky je V rámci tohoto kritéria bude zadavatel hodnotit celkovou nabídkovou cenu v Kč bez DPH zpracovanou ve smyslu požadavků článku 10., resp. odstavce 10.1. této ZD, a to podle její absolutní výše. Hodnotící komise stanoví pořadí nabídek dle výše nabídkové ceny v Kč bez DPH.

  • Kontrola plnění sjednaných podmínek 1. Příspěvek se poskytuje ze státního rozpočtu České republiky a Evropského sociálního fondu. Úřad práce provádí kontrolu plnění závazků plynoucích z této dohody způsobem stanoveným v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, včetně ověření výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance a částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance. Dále je zaměstnavatel povinen v souladu se zákonem o finanční kontrole a s dalšími právními předpisy ČR a EU, vytvořit podmínky k provedení kontroly všech dokladů vztahujících se k poskytnutí příspěvku. Kontrolu vykonávají Úřad práce a jím pověřené osoby, orgány finanční správy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Nejvyšší kontrolní úřad, Evropská komise a Evropský účetní dvůr, případně další orgány pověřené k výkonu kontroly.

  • Odstoupení v případě pojistných smluv uzavřených pojistníkem – spotřebitelem mimo obchodní prostory V případě, že jde o pojistnou smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory, tj. mimo prostory obvyklé pro podnikání, může pojistník, který je spotřebitelem, odstoupit od smlouvy do 14 dní ode dne jejího uzavření. Jestliže pojistník dal souhlas k začátku plnění služby před uplynutím lhůty pro odstoupení a tato služba byla splněna, nemůže již od smlouvy odstoupit. Pokud pojistník požádal, aby poskytování služeb začalo během lhůty pro odstoupení od smlouvy, může pojistitel požadovat zaplacení částky úměrné rozsahu poskytnutých služeb do okamžiku odstoupení, a to v porovnání s celkovým rozsahem služeb stanoveným ve smlouvě.

  • Vysvětlení zadávacích podmínek Dodavatel je oprávněn po zadavateli požadovat vysvětlení zadávacích podmínek (odpovědi na dotaz) zakázky. Písemná žádost musí být zadavateli doručena nejpozději 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

  • Odstoupení od pojistných smluv uzavřených formou obchodu na dálku Byla-li smlouva uzavřena formou obchodu na dálku, má pojistník dále právo bez udání důvodu odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne jejího uzavření nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření smlouvy. Poskytl-li pojistitel pojistníkovi, který je spotřebitelem, klamavý údaj, má pojistník právo odstoupit od smlouvy do 3 měsíců ode dne, kdy se o tom dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. Odstoupí-li pojistník od pojistné smlouvy uzavřené formou obchodu na dálku, vrátí mu pojistitel bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy se odstoupení stane účinným, zaplacené pojistné; přitom má právo odečíst si, co již z pojištění plnil. Bylo-li však pojistné plnění vyplaceno ve výši přesahující výši zaplaceného pojistného, vrátí pojistník, popřípadě pojištěný, pojistiteli částku zaplaceného pojistného plnění, která přesahuje zaplacené pojistné. V případě neuplatnění shora uvedených práv na odstoupení od smlouvy, je pojistná smlouva platnou a účinnou a zavazuje strany k plnění závazků v ní obsažených. Odstoupení od pojistné smlouvy je nutno podat písemně a zaslat je na adresu: Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s., Na Pankráci 1720/123, 140 00 Praha 4. Formulář pro odstoupení naleznete na webových stránkách a obchodních místech ČP nebo můžete požádat o jeho doručení prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele, příp. klientského servisu ČPZ.