Common use of Francouzská úprava Clause in Contracts

Francouzská úprava. Dle čl. 1599 CC je koupě neplatná, je-li předmětem koupě věc, která není ve vlastnictví prodávajícího. Neplatnost koupě však nastává za předpokladu, že má dojít k převodu vlastnictví účinností smlouvy. Jestliže má vlastnické právo přejít na kupujícího až po účinnosti smlouvy, nebrání nedostatek vlastnického práva v době uzavření smlouvy již od počátku tomu, aby bylo podle ní plněno, stihne-li prodávající nabýt vlastnické právo k věci dříve, než má dojít k jejímu převodu. Avšak nedojde-li k nabytí vlastnictví ani v této době, stává se smlouva neplatnou. Podle francouzské judikatury je rovněž možné nabýt vlastnictví od neoprávněného, jestliže kupující věc získá v dobré víře v oprávnění převodce převést vlastnické právo a jestliže prodávající o nedostatku svého oprávnění nevěděl a ani vědět nemohl.78 Za těchto podmínek lze od neoprávněného nabýt vlastnické právo dokonce i k věci nemovité. Co se týče právních vad, záleží při posuzování práv kupujícího na míře vadného plnění. Dle čl. 1636 CC je kupující oprávněn odstoupit od smlouvy, je-li jeho vlastnictví omezeno v takovém rozsahu, že by věc nekoupil, kdyby o této vadě věděl. Naopak, nedosahuje-li míra vadného plnění takové intenzity, může kupující žádat, aby mu byla vrácena ta část kupní ceny, která odpovídá hodnotě míry omezení jeho vlastnictví. Míra omezení se posuzuje ke dni, kdy toto omezení vzniklo. 77 XXXXXXX, X.; XXXXXX, X.; XXXXX, X. et al. Občanský zákoník: komentář. 1. vyd. Sv. 5. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČR, 2013-, s. 795-796.

Francouzská úprava. Dle Francouzská právní úprava je založena na principu „res perit domino“ (tj. náhodná zkáza postihuje vlastníka). Tento princip odpovídá obecnému ustanovení § 2082 OZ, které spojuje přechod nebezpečí škody na věci s převodem vlastnictví. Jestliže prodávající věc neodevzdal, ačkoliv již nebezpečí škody přešlo na kupujícího, má prodávající povinnost věc opatrovat stejně jako schovatel. Přechod nebezpečí škody na věci je upraven v obecné části závazkového práva. Z čl. 1599 1138 CC je koupě neplatnávyplývá, ježe, dojde-li předmětem k převodu vlastnictví již účinností smlouvy, přechází ve stejném okamžiku i nebezpečí škody na věci, ačkoliv věc nebyla ještě předána ani zaplacena. Francouzská úprava tak vytváří určitou nerovnováhu ve vzájemných právech a povinnostech smluvních stran. Ztráta věci tak bude znamenat, že zatímco kupující bude nadále povinen zaplatit kupní cenu, prodávající bude zproštěn povinnosti věc odevzdat, jestliže ke ztrátě došlo bez jeho zavinění a jestliže nebyl v době ztráty věci v prodlení (čl. 1302 CC). Tato nerovnováha je však pouze zdánlivá, jelikož povinnosti zaplatit kupní cenu odpovídá povinnost převést vlastnické právo a ne povinnost odevzdat věc. Z tohoto hlediska jsou obě povinnosti zcela vyvážené.43 Kupující se může stát tzv. nominálním vlastníkem, a přesto bude povinen za převod zaplatit. Princip souběhu se uplatní i v případě koupě věcvěci druhově určené. K přechodu tak dojde až odlišením prodávané věci od věcí stejného druhu. Dále se pravidlo souběhu uplatní i u smluv s doložením času či u smluv s odkládací podmínkou. Argumentem a contrario dojdeme k poznatku, že nebezpečí škody na věci leží na prodávajícím do doby, kdy strany nedojdou konsenzu. Pokud strany uzavřou smlouvu o věci, která není ve vlastnictví byla k tomuto okamžiku zcela zničena, je taková smlouva neplatná (čl. 1601 odst. 1 CC). Byla-li však věc zničena jen částečně, může si kupující vybrat, zda od smlouvy odstoupí či bude zbylou část věci žádat za sníženou cenu (čl. 1601 odst. 2 CC). Důležitou podmínkou přechodu nebezpečí škody na věci je, že prodávající plní řádně a včas. Jestliže je prodávající v prodlení s plněním povinnosti odevzdat předmět koupě, dochází k přechodu nebezpečí škody na věci zpět na prodávajícího. Neplatnost koupě však nastává Kupující je 43 XXXXXXXXX, F. C.; XXXXXXXXXX, P. Contrats civils et commerciaux. 3. vyd. Paris: Dalloz, 1996, s. 172. v případě prodlení prodávajícího oprávněn zaslat prodávajícímu upomínku k plnění. Nicméně, za předpokladu, že má dojít dojde ke ztrátě věci v době prodlení prodávajícího s odevzdáním věci, může se prodávající své povinnosti zprostit, pokud by k této ztrátě došlo, i kdyby ji kupujícímu řádně odevzdal (čl. 1302 al. 2 CC). Jestliže strany uzavřely smlouvu s odkládací podmínkou, přechází nebezpečí škody na věci až splněním této podmínky (čl. 1182 CC), ačkoliv vlastnické právo přechází na kupujícího zpětně ke dni uzavření smlouvy. Je-li součástí smlouvy i přeprava věci, nese dle čl. L. 132-7 CCom riziko ztráty či poškození věci kupující, pokud se strany nedohodnou jinak. Toto pravidlo se uplatní jak ve vztahu mezi podnikateli, tak ve vztahu mezi podnikatelem a jednotlivcem. Můžeme říci, že se zde opět uplatní princip souběhu, protože v případě věci jednotlivě určené přechází nebezpečí již účinností smlouvy a v případě věci určené druhově dochází k odlišení věci právě jejím předáním dopravci.44 Na tom nic nemění ani fakt, že strany sjednají franco doložku, kterou se prodávající zavazuje hradit náklady přepravy.45 Nicméně prodávající může být odpovědný, jestliže ztrátu či poškození věci při přepravě zavinil, a to hlavně v případě, že vhodně nezajistil věc k přepravě.46 Dalším případem odpovědnosti prodávajícího je, pokud je přepravováno větší množství věcí, u kterých není zatím určeno, pro koho jsou (např. auta posílaná koncesionářům v jedné oblasti).47 Odchýlení od obecné zásady souběhu převodu vlastnictví účinností smlouvy. Jestliže má vlastnické právo přejít a přechodu nebezpečí škody na kupujícího až po účinnosti smlouvyvěci nalezneme také u koupě nemovité věci ve stavu před dokončením, nebrání nedostatek vlastnického práva v době uzavření smlouvy již od počátku tomu, aby bylo podle ní plněno, stihne-li prodávající nabýt vlastnické právo k věci dříve, než má dojít k jejímu převodu. Avšak nedojde-li k nabytí vlastnictví ani v této době, stává u které se smlouva neplatnou. Podle francouzské judikatury je rovněž možné nabýt vlastnictví od neoprávněného, jestliže kupující věc získá v dobré víře v oprávnění převodce převést vlastnické právo a jestliže prodávající o nedostatku svého oprávnění nevěděl a ani vědět nemohl.78 Za těchto podmínek lze od neoprávněného nabýt vlastnické právo dokonce i k věci nemovité. Co se týče právních vad, záleží při posuzování práv kupujícího na míře vadného plnění. Dle čl. 1636 CC je kupující oprávněn odstoupit od smlouvy, je-li jeho vlastnictví omezeno v takovém rozsahusoučasná judikatura shoduje, že by věc nekoupil, kdyby o této vadě věděl. Naopak, nedosahuje-li míra vadného plnění takové intenzity, může kupující žádat, aby mu byla vrácena ta část kupní ceny, která odpovídá hodnotě míry omezení jeho vlastnictví. Míra omezení se posuzuje ke dnik přechodu nebezpečí škody na věci dochází až dokončením věci.48 Dále je nutné zmínit případ koupě na zkoušku, kdy toto omezení vzniklo. 77 XXXXXXXprodávající nese 44 XXXX, X.; XXXXXX, X.; XXXXXXXXXXXX, X. Traité de droit civil: les principaux contrats spéciaux. Paris: Librairie générale de droit et al. Občanský zákoník: komentář. 1. vyd. Sv. 5. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČRde jurisprudence, 2013-1996, s. 795-796170.

Francouzská úprava. Dle Povinnost odevzdat věc je dobře známa i ve francouzském právu. Odevzdáním se dle čl. 1599 1604 CC rozumí přeprava („transport“) věci k zajištění moci a držby kupujícího. Jedná se o povinnost dosáhnout určitého výsledku („obligation de résultat“). Prodávající je koupě neplatnátak povinen zajistit, je-li předmětem koupě věcaby kupující mohl s věcí nakládat ve smyslu nakládání uvedeného v § 1012 větě první OZ. Povinnost odevzdat věc v sobě zahrnuje dva prvky - povinnost odevzdat věc a povinnost odevzdat věc v ujednaném množství, která není jakosti a provedení. Podle čl. 1614 CC musí být věc kupujícímu odevzdána ve vlastnictví prodávajícího. Neplatnost koupě však nastává za předpokladustavu, že má dojít k převodu vlastnictví účinností smlouvy. Jestliže má vlastnické právo přejít na kupujícího až po účinnosti smlouvy, nebrání nedostatek vlastnického práva v jakém se nacházela v době uzavření smlouvy již od počátku tomusmlouvy. Z toho vyplývá, že je prodávající povinen věc opatrovat, aby bylo podle ní plněnona věci do doby odevzdání nevznikla jakákoliv škoda. Prodávající musí vynaložit veškerou péči, stihne-li kterou po něm lze v konkrétním případě rozumně požadovat (čl. 1137 CC). Jestliže došlo k převodu vlastnického práva na kupujícího ještě před odevzdáním věci, je prodávající nabýt vlastnické právo k odpovědný pouze za škody na věci, které sám zavinil. Protože nebezpečí škody na věci dřívepřešlo při odevzdání věci, než má dojít nese jiné škody již kupující. Kromě předmětné věci se povinnost odevzdat vztahuje i na příslušenství této věci a dále na vše, co je určeno k jejímu převodustálému užívání (čl. Avšak nedojde-li 1615 CC). Toto vymezení je však značně široké. U věcí nemovitých můžeme uvést požitky, právo na odškodnění, věci sloužící k nabytí vlastnictví ani v této doběužívání, stává se smlouva neplatnouresp. Podle francouzské judikatury je rovněž možné nabýt vlastnictví od neoprávněnéhozdobící nemovité věci, jestliže kupující věc získá v dobré víře v oprávnění převodce převést vlastnické právo a jestliže prodávající o nedostatku svého oprávnění nevěděl a ani vědět nemohl.78 Za těchto podmínek lze od neoprávněného nabýt vlastnické právo dokonce i k věci nemovitéjsou s hlavní věcí trvale užívané53, či věcná břemena. Co se týče právních vadZásadní součástí příslušenství nemovitých věcí je jejich řádná dokumentace, záleží při posuzování práv kupujícího na míře vadného plněnítzn. Dle čl. 1636 CC je kupující oprávněn odstoupit od smlouvyosvědčení vlastnictví, je-li jeho vlastnictví omezeno v takovém rozsahustavební povolení, že by věc nekoupil, kdyby o této vadě věděl. Naopak, nedosahuje-li míra vadného plnění takové intenzity, může kupující žádat, aby mu byla vrácena ta část kupní ceny, která odpovídá hodnotě míry omezení jeho vlastnictví. Míra omezení se posuzuje ke dni, kdy toto omezení vzniklo. 77 XXXXXXX, X.; XXXXXX, X.; XXXXX, X. et al. Občanský zákoník: komentář. 1. vyd. Sv. 5. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČR, 2013-, s. 795-796.dohoda spoluvlastníků.54 U

Francouzská úprava. Dle Francouzská úprava stejně jako česká stanoví kupujícímu povinnost zaplatit kupní cenu a povinnost věc převzít. Primárně je kupující povinen za věc zaplatit v místě a čase sjednaném ve smlouvě (čl. 1599 CC 1650 CC). Jestliže však strany místo a čas plnění ve smlouvě nevymezily, bude kupující povinen zaplatit kupní cenu při odevzdání věci (čl. 1651 CC). Jestliže tedy smluvním stranám nevyhovuje platba v místě a čase odevzdání věci, musí se dohodnout jinak. V úvahu tak přichází dvě možnosti – platba před odevzdáním věci nebo po něm. Smlouva tak může stanovit kupujícímu povinnost při uzavření smlouvy vyplatit prodávajícímu zálohu nebo mu zaplatit celou kupní cenu. Naopak, lze ve smlouvě sjednat povinnost plnit později než při odevzdání. Tato smluvní svoboda je koupě neplatnánicméně omezena u spotřebitelské smlouvy. Čl. L122-3 CCons zakazuje prodávajícímu přijmout od spotřebitele platbu, jeaniž by se k takovému plnění výslovně zavázal. Ať už se strany dohodnou jakkoliv, je kupující povinen plnit bez předchozího vyzvání. 82 Pokud kupující neplní, ocitá se v prodlení. To však neplatí, jestliže soud stanoví kupujícímu dodatečnou lhůtu k plnění (čl. 1655 CC). Předmětem plnění je kupní cena, kterou strany musí ve smlouvě vymezit alespoň tak, aby mohlo dojít k jejímu pozdějšímu určení. Vedle kupní ceny je kupující povinen hradit náklady vzniklé v rámci prodeje (čl. 1593 CC) či náklady uskutečnění platby. Splnění této povinnosti je kupující povinen prokázat (čl. 1315 CC). V případě prodeje věci nemovité slouží jako důkaz o zaplacení kupní ceny kvitance. U věcí movitých pak stačí, byla-li předmětem koupě věcvěc kupujícímu odevzdána. Při odevzdání se totiž předpokládá, která není že kupující za věc zaplatil.83 Jestliže kupující kupní cenu ve vlastnictví prodávajícíholhůtě nezaplatí, má prodávající několik možností. Neplatnost koupě však nastává za Za předpokladu, že má dojít k převodu vlastnictví účinností smlouvyvěc nebyla doposud odevzdána, může prodávající využít námitky neplnění a odmítnout věc kupujícímu vydat. Jestliže má vlastnické právo přejít Dále je oprávněn domáhat se u soudu zaplacení kupní ceny či zrušení smlouvy (čl. 1654 CC). Strany však mohou ve smlouvě ujednat podmínky odstoupení a vyhnout se tak nutnosti obracet se s požadavkem o zrušení na kupujícího až po účinnosti smlouvysoud. Code civil nicméně omezuje toto ujednání v případě věcí nemovitých, nebrání nedostatek vlastnického práva v době uzavření smlouvy již od počátku tomu, aby bylo podle ní plněno, stihne-li prodávající nabýt vlastnické právo k věci dříve, než má dojít k jejímu převodu. Avšak nedojde-li k nabytí vlastnictví ani v této době, stává se smlouva neplatnou. Podle francouzské judikatury u kterých je rovněž možné nabýt vlastnictví od neoprávněného, jestliže kupující věc získá v dobré víře v oprávnění převodce převést vlastnické právo a jestliže prodávající o nedostatku svého oprávnění nevěděl a ani vědět nemohl.78 Za těchto podmínek lze od neoprávněného nabýt vlastnické právo dokonce i k věci nemovité. Co se týče právních vad, záleží při posuzování práv nezbytné nejdříve kupujícího na míře vadného plnění. Dle možnost odstoupení upozornit (čl. 1636 CC 1656 CC). Do té doby je kupující oprávněn odstoupit zaplatit kupní cenu, aniž by prodávající mohl od smlouvysmlouvy odstoupit. Vedle povinnosti zaplatit kupní cenu je dále povinností kupujícího převzít předmět koupě. Kupující je povinen věc převzít ve lhůtě, je-li jeho vlastnictví omezeno která je stanovena ve smlouvě, či ve lhůtě, která je přiměřená vzhledem k povaze věci. Stejně jako v takovém rozsahu, že by české úpravě má prodávající do doby převzetí kupujícím povinnost věc nekoupil, kdyby o této vadě vědělopatrovat. Naopak, nedosahuje-li míra vadného plnění takové intenzityJestliže kupující věc ve lhůtě nepřevezme, může kupující žádatse prodávající obrátit na soud, aby mu byla vrácena ta část kupní ceny, která odpovídá hodnotě míry omezení jeho vlastnictví. Míra omezení se posuzuje ke dni, kdy toto omezení vzniklo. 77 XXXXXXX, X.; XXXXXX, X.; XXXXX, X. et al. Občanský zákoník: komentář. 1. vyd. Sv. 5. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČR, 2013-, s. 795-796.kupujícímu přikázal věc