Hydrologické poměry Vzorová ustanovení

Hydrologické poměry. Celý katastr spadá do hlavního povodí Moravy dílčího povodí Svratky. Hydrografickou síť větší části k.ú. Nedvězí a rovněž podstatnou část jeho jižní hranice tvoří Trhonický potok, který současně probíhá po historické zemské hranici Xxxx a Moravy. Potok má dva bezejmenné přítoky. Pravostranný protéká téměř celou obcí, napájí několik malých obecních rybníčků a ústí do Trhonického potoka na jižním okraji zastavěného území. Levostranný přítok ústí do Trhonického potoka níže pod obcí. Trhonický potok ústí do Svratky pod Jimramovem. V severní části k.ú. pramení Korouhevský potok s jedním bezejmenným levostranným přítokem. Po průtoků Korouhví ústí pod touto obcí potok do Bílého potoka a ten krátce poté v obci Lačnov do Svratky. Oba drobné, v létě často vysychající potůčky, které v k.ú. pramení se po svém soutoku vlévají u Opatova do Třebovky a ta v Ústí nad Orlicí do Tiché Orlice. Vodní režim jednotlivých půd je ovlivňován zejména konfigurací terénu, zrnitostním složením a vnitřní drenáží jednotlivých půd v závislosti na půdotvorných substrátech. Půdy vytvořené na syenitech a na svorech jsou dobře vodopropustné, s amlou vzlínavostí a malou vodní kapacitou. Půdy na svahovinách z převážně kyselého materiálu jsou středně, místy málo vodopropustné, s dobrou vzlínavostí dobrou vodní kapacitou. Členitost terénu způsobuje rychlý odtok srážkových vod a již zmíněné nepříznivé erozní jevy, eliminované částečně rozsáhlým zatravněním velké části orné půdy a již v minulosti důmyslnou soustavou mezí příkopů a remízků. Zmíněný potok procházející zastavěným územím obce je málo vodnatý s malým povodím. Trhonický potok se zastavěného území dotýká jen okrajově. Zastavěné území tedy není akutně ohroženo povodněmi, jedině snad přívalovými vodami, ač i jejich výskyt je silně omezen poměrně důsledným zatravněním větší částí povodí potoka protékajícího obcí. Přesto v roce 1992 bylo zaplaveno několik domů pod obecním úřadem a za výjimečných povodní v roce 1997 byl vyplaven hostinec a dům č.83. Poslední rozliv bezejmenného potoka v důsledku vysokého stavu jarních vod a přívalových srážek se projevil na jaře 2006, kdy došlo v jihozápadní části k částečnému zaplavení parcel 249/3, 258/8 a 258/9 dnes využitých jako louka. Postupné zatravňování orné půdy v povodí obecního potoka, nebo alespoň vyloučení širokořádkových plodin z tohoto povodí a navržený poldr (viz řešení v rámci ÚPO) jistě dále výrazně omezí riziko přívalových vod a soustředěného erozního odtoku.

Hydrologické poměry. Hydrologicky zájmové území spadá do povodí řeky Radbuzy (hydrologické číslo povodí 1-10- 02-094). Řeka protéká ve vzdálenosti cca 500 m od ČS PHM od jihu k severu. Radbuza je jedním ze zdrojů Berounky, která vzniká v Plzni soutokem Radbuzy, Úhlavy, Úslavy a Mže. Radbuza pramení v Českém lese poblíž osady Mlynářka. Celková plocha povodí činí 1 060,96 km2; průměrný dlouhodobý roční průtok je 5,54 m3/s. M 30 60 90 120 150 180 210 240 270 300 330 355 364 12,3 8,37 6,47 5,26 4,39 3,72 3,16 2,68 2,25 1,85 1,43 0,97 0,63 V následujících tabulkách jsou uvedeny M-denní a N-leté průtoky řeky Radbuzy. Tab. 0.0.0.0: M-denní průtoky Radbuzy v m3/s: Tab. 0.0.0.0: N-leté průtoky Radbuzy v m3/s: N 1 2 5 10 20 50 100 33,2 51,3 82,9 114 150 207 258

Hydrologické poměry. Hlavním recipientem obce Čelechovice na Hané je Český potok s levostranným přítokem Studeneckým potokem. Český potok, levostranný přítok Romže, protéká jihozápadním okrajem katastrálního území Čelechovice na Hané. Na Českém potoce je vybudovaný stavidlový jez, který slouží k napouštění vodních nádrží, vybudovaných na levém břehu Českého potoka. Koryto toku bylo v roce 1955 regulováno s cílem ochrany pozemků před velkými vodami.