Informační povinnost o poskytovateli. V návaznosti na výklad o poskytovatelích péče o zdraví (podkapitola 3.2.1.) je třeba blíže vyložit informační povinnost o poskytovateli péče o zdraví obsaženou v § 2646 NOZ:
Informační povinnost o poskytovateli. V ideálním případě poskytuje péči poskytovatel, který je zároveň provozovatelem zdravotnického zařízení a činí tak buď osobně, nebo prostřednictvím svých zaměstnanců. V praxi se ale může jednat o osoby právně odlišné, kdy provozovatel zdravotnického zařízení není smluvní stranou ve smlouvě o péči o zdraví. Ta se uzavírá výlučně mezi příkazcem a poskytovatelem. Poskytovatel může poskytovat péči o zdraví ve zdravotnickém zařízení a činit tak vlastním jménem, na vlastní účet a riziko.162 Takový stav může být pro příkazce či ošetřovaného značně matoucí. Z hlediska uplatňování svých práv je přitom stěžejní vědět, kdo je smluvní stranou. V případech, kdy smluvní stranou je sám provozovatel vykonávající péči skrz své zaměstnance, je takový provozovatel zároveň odpovědný za případnou škodu, resp. újmu. Odpovědnost přechází na provozovatele (zároveň poskytovatele) i pokud služby poskytuje skrze osoby, kterým je tak uloženo dohodou o pracovní činnosti nebo o provedení práce uzavřené s ním. Naopak provozovatel není primárně odpovědný za škodu (újmu) způsobenou non lege artis postupem v provozovaném zařízení, pokud poskytovatel péči v zařízení vykonává např. na základě smlouvy o spolupráci nebo o nájmu prostor a je odlišný od provozovatele. Zákonodárce, inspirovaný DFCR163 zakotvil v občanském zákoníku následující ustanovení § 2646: