KLIMA. V roce 2008 byla dokončena integrace regionálního klimatického modelu (RCM) ALADIN–CLIMATE/CZ se scénářem emisí A1B pro období 1961-2050 s horizontálním rozlišením 25 km. V krátkodobém časovém horizontu (střed k roku 2030) se průměrná roční teplota vzduchu na území ČR zvýší cca o 1 ᵒC, oteplení v létě a zimě bude jen o něco menší než na jaře a na podzim. Simulace dále naznačují, že se změní i některé související teplotní charakteristiky. V letním období tak lze očekávat mírný nárůst četnosti výskytu letních a tropických dní či tropických nocí, v zimě naopak pokles četnosti výskytu mrazových, ledových i arktických dní. U změn úhrnů srážek je situace složitější. Ve většině uzlových bodů modelu je v zimě simulován pokles budoucích srážek dosahující lokálně až 20 %, na jaře jejich zvýšení (2 - 16 %). V létě a zejména na podzim se situace na různých částech území ČR liší (lokálně slabý pokles o několik procent nebo zvýšení až o 20 – 26 %), v létě převládá slabý pokles, lokálně naopak zvýšení až o 10 %. V období od začátku podzimu do začátku léta je předpokládaný růst srážek doprovázen odpovídajícím růstem územní evapotranspirace způsobené růstem teplot. V letním období dochází k poklesu srážek a v důsledku úbytku zásob vody v půdě pravděpodobně nebude docházet k výraznému zvyšování územní evapotranspirace. Důležitým zjištěním je posun doby tání sněhové pokrývky ve vyšších nadmořských výškách v důsledku vyšší teploty z dubna na leden-únor. Pro střednědobý časový horizont (střed k roku 2050) je simulované oteplení již výraznější, nejvíce se zvýší teploty vzduchu v létě (o 2,7 °C), nejméně v zimě (o 1,8 °C). Ve střednědobém horizontu jsou již patrné zimní poklesy srážek až o 20 % a jejich navýšení na podzim. V létě začne být dominantní pokles srážek, který v dlouhodobém horizontu bude ještě výraznější, zatímco pokles zimních úhrnů srážek bude oproti předchozímu období menší. Častější výskyt extrémních projevů počasí se už v současnosti projevuje na změnách vodního režimu, v zemědělství a lesnictví a působí i na zdravotní stav obyvatelstva. Ve střednědobém časovém horizontu (kolem roku 2030, viz scénáře pro období 2010-2039) lze předpokládat další zvyšování negativního působení na jednotlivé složky přírodního prostředí a nově je nutné počítat i s dopady na energetický sektor, rekreační možnosti a turistický ruch i na celkovou životní pohodu obyvatelstva zejména ve větších městech.
KLIMA. Dohoda obsahuje řadu intervencí, které mohou mít významný pozitivní vliv na omezování negativních dopadů klimatické změny. Tyto intervence jsou obsaženy zejména v následujících prioritách financování Dohody: • Transparentní a efektivní veřejná správa s nízkou mírou administrativní a regulační zátěže a účinně reagující na mimořádné události. • Ochrana životního prostředí a krajiny a přizpůsobení se změně klimatu. Rozsah pozitivního vlivu bude záležet na kvalitě a relevantnosti připravovaných strategií a opatření na omezování negativních dopadů klimatické změny. Dohoda zároveň obsahuje intervence, které rozvíjí inovační potenciál v ČR a teoreticky mohou mít významný pozitivní vliv na snižování emisí skleníkových plynů. Tyto intervence jsou obsaženy zejména v následujících prioritách financování Dohody: • Výzkumný a inovační systém založený na kvalitním výzkumu propojeném s aplikační sférou a směřujícím ke komerčně využitelným výsledkům. • Podniky využívající výsledků VaV, konkurenceschopné na globálním trhu a přispívající k nízkouhlíkovému hospodářství. Z hlediska možnosti rozvíjení inovačního potenciálu v ČR míra pozitivního vlivu závisí na vytvoření adekvátního systému pro cílenou podporu ekoinovací a jejich komerčního využívání. Dohoda obsahuje v prioritě „Udržitelná infrastruktura umožňující konkurenceschopnost ekonomiky a odpovídající obslužnost území“ intervence, které mohou mít jak významný pozitivní, tak významný negativní vliv na trendy emisí skleníkových plynů. Pokud rozvoj dopravních systémů povede ke dlouhodobému zvyšování intenzit nákladní a individuální silniční dopravy, existuje zde reálné riziko navýšení emisí skleníkových plynů nad rámec alokací, které ČR získala v rámci EU non-ETS. Z hlediska problematiky ochrany vod jsou identifikovány zejména možné významné pozitivní vlivy, a to v rámci priorit: • Výzkumný a inovační systém založený na kvalitním výzkumu propojeném s aplikační sférou a směřujícím ke komerčně využitelným výsledkům • Podniky využívající výsledků VaV, konkurenceschopné na globálním trhu a přispívající k nízkouhlíkovému hospodářství • Ochrana životního prostředí a krajiny a přizpůsobení se změně klimatu V rámci naplňování priority, která se týká udržitelné infrastruktury, jsou zároveň predikovány možné negativní vlivy splavňováním vodních toků nákladní dopravou. Z hlediska možnosti ovlivnění vodních toků by mohlo dojít ke kumulaci negativních vlivů v případě akumulace toxických a perzistentních kontaminantů v sedimentech a bio...