Veřejná správa. Činnost zastupitelstva a rady kraje budeme orientovat na udržitelný rozvoj Olomouckého kraje v souladu se zájmy občanů, podnikatelských subjektů a neziskových organizací působících na jeho území.
Veřejná správa. 1. Spolupráce usiluje o zajištění rozvoje efektivní a odpovědné veřejné správy v Albánii, zejména za účelem provádění zásad právního státu, řádného fungování státních orgánů ve prospěch obyvatel Albánie jako celku a hladkého rozvoje vztahů mezi Evropskou unií a Albánií.
Veřejná správa. S ohledem na skutečnost, že veřejnoprávní smlouvy představují jednu z forem činnosti subjektů veřejné správy, považuji za nezbytné se právě pojmem veřejná správa na začátku práce zabývat. Pojem veřejná správa byl obsažen již v právu římském (v obecném významu). V jednotlivých jazycích se můžeme setkat s označením jako: l’administration publique, public administrativ či administracja publizna. V českém jazyce se především setkáváme s použitím pojmu veřejná správa, rovněž se však můžeme setkat i s využíváním výrazu „administrativní“ ve smyslu „správní“.1 V současné době představuje veřejná správa určitý fenomén, kde můžeme zaznamenat velké množství pokusů o její popsání či definování, neboť český právní řád nikde tento pojem nedefinuje, a to i přes skutečnost, že se s tímto pojmem setkáváme v nejednom právním předpise. Právě s ohledem na shora uvedenou skutečnost se řada nejrůznějších odborníků a autorů z oblasti správního práva pokouší tento termín popsat a definovat, a tak existuje velké množství nejrůznějších publikací, které se pojmem veřejná správa zabývají. Pokusím se v této kapitole, veřejnou správu, jakožto pojem definovat a vymezit její základní charakteristiku.
Veřejná správa. Spolupráce a dialog se zaměřují na zajištění dalšího rozvoje profesionální, účinné a odpovědné veřejné správy v Kosovu a vycházejí z reformního úsilí, které bylo dosud v této oblasti vynaloženo, včetně úsilí souvisejícího s procesem decen tralizace a zřizování nových obcí. Spolupráce se zaměřuje především na podporu provádění zásad právního státu, řádného fungování institucí ve prospěch všech obyvatel Kosova a bezproblémového rozvoje vztahů mezi Unií a Kosovem. Spolupráce v této oblasti se zejména zaměřuje na budování institucí, včetně tvorby a provádění transparentních a nestran ných náborových postupů založených na výsledcích jak na ústřední, tak na místní úrovni, řízení lidských zdrojů a kariérní růst ve veřejné správě, průběžnou odbornou přípravu a podporu etiky ve veřejné správě. Spolupráce rovněž zahrnuje zlepšování účinnosti a kapacity nezávislých subjektů, které mají zásadní význam pro fungování veřejné správy a účinný systém vzájemné kontroly a rovnováhy.
Veřejná správa. Veřejnoprávní smlouvy, které jsou předmětem této diplomové práce, jsou jednou z forem činnosti veřejné správy. Proto jsem se rozhodla pro zařazení kapitoly pojednávající obecně o veřejné správě na začátek práce. Veřejnou správou rozumíme obecně, tedy ve společnosti organizované ve stát, správu veřejných záležitostí ve veřejném zájmu. Její realizace je projevem výkonné moci ve státě. Touto mocí je nadán jednak stát jako takový, jednak jí disponují jím aprobované subjekty dále povolané ke správě veřejných záležitostí. Výše uvedené pojetí veřejné správy je pojetím funkčním, resp. materiálním, tedy z hlediska výkonu veřejné správy jakožto podzákonné a nařizovací činnosti správních orgánů. V organizačním pojetí znamená veřejná správa orgány veřejné správy, tedy správní orgány. Veřejná správa představuje výkon veřejné moci, tj. schopnost autoritativně rozhodnout o právech a povinnostech subjektů. Pro veřejnou správu je typický vztah nadřízenosti a podřízenosti. Dále je však třeba rozlišovat, ve které situaci vystupuje veřejná správa ve své činnosti z mocenské pozice a ve které zabezpečuje služby veřejnosti bez mocenské nadřazenosti. Veřejnou správu rozdělil velmi výstižně ve své publikaci X. Xxxxxxx. Veřejnou správu dělil na správu vrchnostenskou a nevrchnostenskou podle toho, zda stát či jiný subjekt vystupuje jako subjekt práva, který má pravomoc udílet občanovi jednostranné příkazy a zákazy tímto určovat, co je či není právem.1 Veřejnou moc můžeme rozdělit na moc státní a na zbývající veřejnou moc, která je v příslušném rozsahu státem svěřena subjektům nestátního charakteru ke správě veřejných záležitostí. Od státní moci je tato moc odvozena, neboť v ní má základ, obě vykazují určité společné znaky a nesmí být vzájemně v rozporu. V praxi se jedná především o subjekty územní samosprávy.
Veřejná správa. Vývoj reformy a modernizace veřejné správy Veřejná správa v porovnání se soukromým sektorem stále výrazně zaostává v řízení kvality a efektivity fungování jednotlivých institucí. Rovněž optimálně nefunguje řízení procesů a přenos informací, znalostí a dovednosti ve vertikální i horizontální linii. ČR v hodnocení kvality veřejných institucí v EU-25 zaujímá jedno z posledních míst, nejhorší situace je v efektivnosti veřejných údajů a nadměrné regulační zátěži. Problémem je celková efektivnost vlády, transparentnost vládních politik a fungování veřejných institucí. Na nízké úrovni je dosud i rozvoj eGovernmentu.
Veřejná správa. Nezbytným předpokladem realizace veřejnoprávních smluv je existence veřejné správy. Proto je nutné, abych se tento pojem pokusila vymezit a definovat a usnadnit tak pochopení tématu veřejnoprávních smluv. Není to úkol zcela snadný, jelikož pojem veřejná správa není nikde v českém právním řádu definován, i přesto, že se s ním setkáváme v nejednom právním předpisu.
Veřejná správa. Cílem spolupráce je zajistit rozvoj účinné a odpovědné veřejné správy v Černé Hoře, zejména za účelem provádění zásad právního státu, řádného fungování státních orgánů ve prospěch všech obyvatel Černé Hory a hladkého rozvoje vztahů mezi EU a Černou Horou. Spolupráce v této oblasti se týká zejména budování institucí, včetně tvorby a provádění transparentních a nestranných náborových postupů, řízení lidských zdrojů a kariérního růstu ve veřejné správě, průběžné odborné přípravy a podpory etiky ve veřejné správě. Spolupráce zahrnuje všechny úrovně veřejné správy, včetně místní správy.
Veřejná správa. Samotná existence veřejné správy je nutná k realizaci veřejnoprávních smluv. Je proto důležité, aby pojem veřejné správy byl blíže vymezen a definován. V naší právní společnosti neexistuje přesná definice tohoto pojmu. S nadsázkou lze říci, že téměř každý autor publikace se správní tématikou, předkládá čtenáři odlišný výklad tohoto termínu. Podstatná je skutečnost, že pojem veřejné správy není nikde v českém právním řádu přesné definován, přestože se s tímto pojmem pracuje v mnoha právních předpisech, příčinou je i odlišnost a různost správních činností a vztahů z nich vycházejících.1 Veřejnou správu je nutné vymezit od pojmu správy soukromé. Významným faktorem, kterým je možno odlišit pojem správy veřejné a soukromé je prvek veřejného zájmu. Soukromou správou je chápána činnost, která slouží k uspokojení vlastního zájmu. Tato činnost je inspirována soukromými cíli a motivy vedoucí většinou k finančnímu prospěchu.2 Oproti tomu veřejná správa je činnost, která slouží k ochraně a zájmu celé společnosti a podřizuje mu své jednání. Ze samotné povahy veřejné správy vyplývá, že je častěji a detailněji upravena právními předpisy a to zejména normami, které přikazují a ovlivňují ukládání povinností.3 Nejsnáze je možné vystihnout nejdůležitější rozdíly a odlišnosti mezi správou veřejnou a soukromou prostřednictvím obecných právních zásad. Pro soukromou správu je vystihující zásada „co není zákonem zakázáno, je dovoleno“. Oproti 1 XXXXXXXXXX, E.; XXXXXXX, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň : Xxxx Xxxxx, 2008. s. 8.
Veřejná správa. Strany se dohodly na spolupráci prostřednictvím výměny zkušeností a osvědčených postupů a navázání na stávající úsilí, pokud jde o modernizaci veřejné správy v oblastech jako: