Klimatické poměry. Zeměpisnou polohou, reliéfem krajiny a klimatickými faktory jsou určeny makroklimatické podmínky území. Podle rajonizace klimatických oblastí (X. Xxxxx - Klimatické oblasti Československa 1971) je řešené území zařazeno do klimatické podoblastí T4, která je charakterizována: Léto dlouhé, velmi teplé a velmi suché. Přechodné období velmi krátké s teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatická podoblast je dále charakterizována průměrnými údaji: Údaj T 4 Počet letních dnů 60 - 70 Počet mrazivých dnů 100 - 110 Počet ledových dnů 30 - 40 Průměrná teplota v lednu -2 až -3 Průměrná teplota v červenci 19 až 20 Průměrná teplota v dubnu 9 až 10 Průměrná teplota v říjnu 9 až 10 Průměrný počet dnů se srážkami nad 1 mm 80 - 90 Srážkový úhrn ve vegetačním období 300 - 350 Srážkový úhrn v zimním období 200 - 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 - 50 Počet dnů zamračených 110 - 120 Počet dnů jasných 50 - 60 Procentní podíl ve středních rychlostech proudění větru: Střední rychlost Podíl 1,7 43,61 % 5,0 47,81 % 11,0 8,58 % Na základě těchto i dalších publikovaných údajů lze definovat plochu zóny v jižní části území města Brna, jako oblast s příznivými klimatickými podmínkami, mírnými průměrnými teplotami, vhodnou proslunitelností, dobře provětrávanou působením větrů v převažujících směrech proudění a s nízkou pravděpodobností vzniku celkových inverzních stavů.
Klimatické poměry. Z hlediska makroklimatického se území nachází dle Mapy klimatických oblastí Československa (Geografický ústav ČSAV, 1971) na okraji naší nejteplejší klimatické oblasti T4.Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,5 oC. Nejteplejším měsícem je obvykle červenec s průměrnou teplotou cca 18,5 oC, nejchladnějším leden s průměrnou teplotou cca –2 oC. Roční úhrn srážek činí v průměru kolem 550 mm. V posledních letech se ovšem roční úhrny srážek pohybují hluboko pod tímto průměrem. Nejvíce srážek spadne v letním období (červen - srpen), nejméně na přelomu zimy a jara (leden - březen). Charakteristiky proudění vzduchu měřené ve stanici v Tuřanech ukazují, že převládajícím směrem větru je směr severozápadní až severní, v zimním období též směr jihovýchodní a východní. Mezoklimatické poměry jsou na plošině terasy velice nevýrazné a v zásadě odpovídají makroklimatickým charakteristikám. Zvýšenou tvorbu místních inverzí a mlh lze předpokládat v částečně v údolí Ivanovického, Tuřanského a Dvorského potoka. Hydrograficky přísluší celé řešené území do povodí Svratky. Hlavními vodními toky území jsou Svratka, Svitava, Ivanovický potok, Černovický potok, Tuřanský potok a Xxxxxxx potok. Svitava protéká západní částí území ve zcela umělém korytě. Tok je zahloubený, přímý, profil má upravený ve tvaru dvojitého lichoběžníku a nemá žádný břehový porost. Doprovodné porosty mimo vlastní profil koryta jsou řídké až sporadické. Řešené území je z velké části součástí záplavového území Q100 a aktivní zóny rozlivu. Černovický potok, původně pramenící na úpatí Černovické terasy severně od Černovického hájku, se vlévá pod Holáseckými jezery do Ivanovického potoka. Černovický potok je zatrubněn v místě křížení s dálnicí D1, a výrazně upraven po ulici Kaštanovou. Jižně od ní je upraven do systému velmi úzkých průtočných vodních nádrží, které mohly být původně i jedním z četných ramen Svratky. Nejspodnější část toku nad soutokem s Ivanovickým potokem je vypřímena a upravena do lichoběžníkového profilu. Ivanovický potok pramenil původně ve Slatině, nyní teče od severního okraje Ivanovic přes zastavěné území k jihu a na okraji Holásek se ohýbá k západu do nivy Svratky. Pod Holáseckými jezery přijímá zprava Černovický potok a opět se stáčí se k jihu, západně od Chrlic přijímá zleva Tuřanský potok. Po soutoku s Tuřanským potokem kříží dálnici, v Rajhradě se vlévá do Svratky. V řešeném území je v celé délce upraven a opevněn betonovými panely. Tuřanský potok pramení v Tuřanech severně od ulice ...
Klimatické poměry. Podle Xxxxxx (1984) leží řešené území v mírně teplé klimatické oblasti MT 11 s dlouhým teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Pro tuto oblast platí následující charakteristiky: počet letních dnů 40-50 počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140-160 počet mrazových dnů 110-130 počet ledových dnů 30-40 průměrná teplota v lednu .. -3 °C průměrná teplota v červenci .. 17-18 °C průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90-100 srážkový úhrn ve vegetačním období .. 350-400 mm srážkový úhrn v zimním období .. 200-250 mm počet dnů se sněhovou pokrývkou 50-60 počet dnů zamračených 120-150 počet dnů jasných 40-50 Průměrná roční teplota vzduchu podle nedaleké meteorologické stanice Prostějov je 8,5 °C, nejchladnějším měsícem je leden a nejteplejším červenec.
Klimatické poměry. Území náleží klimatické oblasti MW3 (Quitt E. in Atlas podnebí Česka. CHMI Praha 2007). Ve starším členění této oblasti odpovídá rajon MT3 (Quitt, E.: Klimatické oblasti ČSSR. Studia Geographica 16: 1 - 79, Geografický ústav ČSAV, Brno 1971), respektive okrsek B5 mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový: (Atlas podnebí ČSR 1960). Klimatické charakteristiky oblastí dle Quitta E.(1971): Průměrná roční teplota vzduchu v oblasti klesá s nadmořskou výškou mezi 7,8 až 8,6°C podle měření nejbližších použitelných klimatických stanic Děčín - Libverda (141 m n.m.) a Česká Lípa (285 m n.m.) z časové řady let 1931 – 1960. Pro vrcholové partie se hodnoty blíží údajům ze stanice Milešovka (835 m n.m.), to je 5,2°C. Podle časové řady 1961 – 1990 nedošlo v širším okolí k žádné změně ročního teplotního průměru, pouze k dílčímu vzestupu podzimních až jarních teplot a poklesu letních teplot. Pro období 1998-2011 došlo k výraznému vzrůstu průměrných ročních teplot o cca 0,9 – 1,0°C na 8,8 až 9,5°C, který se projevil zejména v zimních a jarních, méně v letních měsících. V podzimních měsících byl zaznamenán mírný pokles teplot. Průměrná roční výška srážek činí pro stanice Děčín – Libverda a Žandov 653 mm, pro stanici Milešovka 635 mm, pro stanici Varvařov – Telnice (vrcholové partie Krušných hor, srovnatelné s Šluknovským výběžkem) 800 mm z časové řady let 1931 – 1960. Aktuální údaje z let 1961-1990 a 1998 – 2011 vykazují celkový setrvalý stav nebo mírné kolísání s tím, že dochází ke značné polarizaci mezi roky, ročními obdobími a i k výrazným výkyvům jednotlivých srážkových událostí (lokální bleskové povodně). Klimatické charakteristiky TEPLOTA (t) VE STANICI DOKSANY 1960-1990, W2 t [°C] -2,0 -0,2 3,7 8,5 13,4 16,8 18,1 17,4 13,5 5,5 3,7 0,0 8,5 TEPLOTA (t) VE STANICI MILEŠXXXX 0000-0000, MW3 t [°C] -4,6 -3,3 0,2 4,5 9,8 12,9 14,5 14,1 10,8 6,2 0,5 -2,8 5,2 ATMOSFÉRICKÉ SRÁŽKY (HSA) VE STANICI DOKSANY 1960-1990, HSA [mm] 20,4 19,2 22,7 32,8 55,2 56,5 59,8 63,0 41,0 29,9 31,3 24,0 455,9 ATMOSFÉRICKÉ SRÁŽKY (HSA) VE STANICI MILEŠXXXX 0000-0000, HSA [mm] 27,7 29,6 32,9 40,7 61,0 63,9 62,0 71,0 47,6 32,8 39,2 36,5 544,9 Zdroj : Údaje byly zjišťovány dle Atlasu podnebí ČSSR a dle Podnebí ČSSR - tabulky (1960), z řady publikací „Vysvětlivky k hydrogeologické mapě ČSSR“ 1980 až 1986 a z internetových stránek ČHMU 2011.