Komunální odpady. Při vyhodnocení vývoje celkové produkce komunálních odpadů je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že od roku 2009 byla upravena metodika vykazování dat, proto lze mezi sebou porovnávat jen období před zavedením metodiky a po jejím zavedení. Mezi roky 2004 – 2008 docházelo k postupnému snižování celkové produkce komunálních odpadů, a to o 18,0 % v celém období. Od roku 2009 dochází k mírnému nárůstu celkové produkce komunálních odpadů, nicméně oscilace se pohybuje v rámci maximálně jednotek procent. Meziročně došlo k poklesu produkce komunálních odpadů o 3,7 %. Mezi nejčastější způsoby nakládání s komunálními odpady patří i nadále odstraňování skládkováním, nicméně od roku 2008 dochází k setrvalému poklesu podílu této kategorie. V roce 2012 se podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním pohyboval na úrovni 53,7 %. Mezi další významně zastoupené způsoby nakládání s komunálními odpady patří materiálové využívání, jehož podíl od roku 2003 postupně narůstá, nicméně v roce 2012 byl zaregistrován mírný pokles oproti předchozímu roku. V roce 2012 tak bylo materiálově využito 30,3 % komunálních odpadů. Postupně také dochází k nárůstu významu energetického využití komunálních odpadů, v roce 2012 bylo využito 11,8 % komunálních odpadů a spalováním bylo v roce 2012 odstraněno 0,04 % komunálních odpadů. V ČR je dosahováno jedné z nejnižších produkcí komunálních odpadů v rámci EU27. Důvodem je mimo výše zmíněné rozdíly v definici samotného pojmu komunální odpad i nižší kupní síla obyvatelstva, se kterou souvisí vzorec spotřebitelského chování i četnost výměny spotřebního zboží a která je především ve středoevropských a východoevropských zemích nižší než v zemích západní Evropy. V západních zemích je produkce komunálních odpadů spíše stagnující, v některých státech i rostoucí, opačný trend je v zemích EU12. Z hlediska nakládání s komunálními odpady situace v ČR není již tak dobrá jako v případě samotné produkce komunálních odpadů. V ČR dle Eurostatu převažuje skládkování vyprodukovaných odpadů, zatímco ve vyspělých západoevropských zemích je množství skládkovaného odpadu minimální.
Komunální odpady. Vznikají na jednotlivých pracovištích FN Plzeň. Jedná se odpady, které nejsou kontaminovány chemickými nebo biologickými látkami a nepředstavují nebezpečí pro člověka. Jde o běžný nekontaminovaný odpad např. odpad z odpadkových košů z denních místností a kanceláří a z technicko- hospodářských provozů, obaly od zdravotnických prostředků a jiných jednorázových prostředků (pokud je nelze vytřídit na papír, plast), použité jednorázové ručníky, čisté igelitové obaly, porcelán, zbytky potravin, ostatní nekontaminovaný odpad. • Shromažďování komunálních odpadů Provádí zaměstnanci FN Plzeň v místě vzniku odpadu do jednotlivých označených shromažďovacích prostředků – nápisem „komunální odpad“. • Soustřeďování Úklidové firmy (personál) dále provádí soustředění odpadů do modrých pytlů. Tyto pytle potom odnáší do jednotlivých shromažďovacích prostředků - klasické kontejnery na komunální odpad nebo velkoobjemové kontejnery. Tyto kontejnery jsou rozmístěny po areálech FN Plzeň dle aktuálních potřeb. Jejich umístění je rovněž znázorněno v přílohách č. 3 a 4 této směrnice. Komunální odpad uložený ve velkých kontejnerech následně odváží vozidlo odboru dopravy FN Plzeň na skládku smluvního partnera.
Komunální odpady. Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. V roce 2015 byla účinnost separace vybraných složek odpadů jako celku 40 % (papír 57 %, plasty 12 %, sklo 33 %, kovy 100 %). Odpady jsou tříděny pomocí sběrných hnízd nebo na sběrném dvoře. Hustota sběrných hnízd v roce 2015 byla 205 obyv./sběrné hnízdo. Vysoká
Komunální odpady. 1) Trvale podporovat a udržet tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů ve všech obcích kraje. Průběžně Město má zaveden systém třídění papíru, plastů, skla a kompozitních obalů. Kovy je možné odevzdávat na sběrném dvoře. Kovy a papír je dále možné odevzdávat ve sběrnách surovin. Podpora je prováděna formou průběžného informování obyvatel a rozšiřováním sběrné sítě.
2) Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. Částečně V roce 2015 byla účinnost separace obalových odpadů 40 % (papír 57 %, plasty 12 %, sklo 33 %, kovy 100 %). Obalové složky jsou tříděny pomocí sběrných hnízd nebo na sběrném dvoře. Hustota sběrných hnízd v roce 2015 byla 205 obyv./sběrné hnízdo.
1) Zachovat, podporovat a rozvíjet samostatný komoditní sběr (papír, plast, sklo, kovy, nápojové kartony) s ohledem na cíle stanovené pro jednotlivé materiály a s ohledem na vyšší kvalitu a objem takto sbíraných odpadů. Průběžně Město má zaveden systém třídění papíru, plastů, skla a kompozitních obalů. Kovy je možné odevzdávat na sběrném dvoře. Kovy a papír je dále možné odevzdávat ve sběrnách surovin. Podpora je prováděna formou průběžného informování obyvatel a rozšiřováním sběrné sítě.
2) Zachovat a rozvíjet dostupnost odděleného sběru využitelných odpadů v obcích. Ano Odpady je možné odkládat na sběrném dvoře, do sběrných hnízd nebo do pytlů.
3) V obcích povinně zajistit (zavést) oddělený (tříděný) sběr využitelných složek komunálních odpadů, minimálně papíru, plastů, skla a kovů. Ano Město má zaveden systém třídění papíru, plastů, skla a kompozitních obalů. Kovy je možné odevzdávat na sběrném dvoře.
4) Systém sběru komunálních odpadů v obci stanovuje obec s ohledem na požadavky a dostupnost technologického zpracování odpadů. Systém sběru stanoví v samostatné působnosti obec obecně závaznou vyhláškou. Částečně Systém sběru KO upravuje vyhláška č. 5/2007. Její znění však není ve všech bodech aktuální.
5) Rozsah a způsob odděleného sběru složek komunálních odpadů v obci stanoví obec s ohledem na technické, environmentální, ekonomické a regionální možnosti a podmínky dalšího zpracování odpadů, přičemž oddělený sběr musí být dostatečný pro zajištění cílů Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje pro komunální odpady. Částečně V roce 2015...
Komunální odpady. Za účelem splnění cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech plnit tyto stanovené cíle.
a) Do roku 2015 zavést tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů.
b) Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. Způsob sledování cíle bude stanoven právním předpisem. Pro cíl b) jsou stanoveny postupné hodnoty v určených letech (tabulka č. 1) 2016 46 % 2018 48 % 2020 50 %
Komunální odpady. Směsný komunální odpad 200301 Velikost nádoby s i i I i a 2 * i 1 § | Předpokládaný počet výsypů jedné nádoby za rok m r
Komunální odpady. Vznikají na jednotlivých pracovištích FN Plzeň. Jedná se odpady, které nejsou kontaminovány chemickými nebo biologickými látkami a nepředstavují nebezpečí pro člověka. Jde o běžný nekontaminovaný odpad např. odpad z odpadkových košů z denních místností a kanceláří a z technicko- hospodářských provozů, obaly od zdravotnických prostředků a jiných jednorázových prostředků (pokud je nelze vytřídit na papír, plast), použité jednorázové ručníky, čisté igelitové obaly, porcelán, zbytky potravin, ostatní nekontaminovaný odpad. • Shromažďování komunálních odpadů Provádí zaměstnanci FN v místě vzniku odpadu do jednotlivých označených shromažďovacích prostředků – nápisem „komunální odpad“. • Soustřeďování Úklidové firmy (personál) dále provádí soustředění odpadů do modrých pytlů. Tyto pytle potom odnáší do jednotlivých shromažďovacích prostředků - klasické kontejnery na komunální odpad nebo velkoobjemové kontejnery. Tyto kontejnery jsou rozmístěny po areálech FN dle aktuálních potřeb. Jejich umístění je rovněž znázorněno v přílohách č.4 a 5 této směrnice.