Kontrola zneužívajících smluvních ujednání z úřední pravomoci a mimosoudní řízení. Judikatura Soudního dvora týkající se procesních záruk vyplývajících ze směrnice o zneužívajících ujednáních je určena výslovně „soudům“ ve smyslu článku 267 SFEU. Soudní dvůr konstatoval, že rozhodčí soudy nemohou podávat žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce (501). Co se týká směrnice o zneužívajících ujednáních, Soudní dvůr (502) rozhodl, že se jeho judikatura týkající úřední povin nosti vnitrostátních soudů nevztahuje na notáře v případech, že připojují doložku vykonatelnosti k veřejné listině. V rámci posuzování celého postupu však může být nezbytné přihlédnout k úloze notářů při vypracovávání těchto doku mentů podle příslušných vnitrostátních právních předpisů (503). Záruky ve fázi před zahájením soudního řízení nemohou současně nahradit přístup k úplnému soudnímu přezkumu ze strany soudce (504). Soudní dvůr však v souvislosti s rozhodčím řízením zahájeným obchodníky proti spotřebitelům objasnil, že je-li podle platných vnitrostátních právních předpisů toto řízení přípustné, musí existovat účinná soudní kontrola rozhodčích nálezů v odvolacím a vykonávacím řízení (505). Na základě zásad rovnocennosti a efektivity (506) to může znamenat povin nost soudů posoudit zneužívající povahu příslušných smluvních ujednání, včetně smluvních ujednání, která prodávají címu nebo poskytovateli umožňují uchýlit se k rozhodčímu řízení, i bez návrhu, a to v případě potřeby ve vykonávacím řízení. Vnitrostátní pravidla týkající se tohoto řízení, která ohrožují uplatňování zásady účinné soudní ochrany před zneužívajícími smluvními ujednáními, musí být považována za pravidla, která jsou v rozporu se směrnicí o zneužívají cích ujednáních (507). Smluvní ujednání, podle nichž mohou obchodníci zahájit proti spotřebitelům rozhodčí řízení, jsou pravděpodobně zneužívající, pokud vylučují nebo znemožňují uplatnění práva spotřebitele podat žalobu nebo opravný prostředek (508), včetně případu, kdy brání účinné soudní kontrole zneužívajících smluvních ujednání. Co se týká postupů řešení sporů zahájených spotřebiteli, směrnice 2013/11/EU o alternativním řešení spotřebitelských sporů (ADR) (509) obsahuje důležité záruky týkající se mimo jiné dohod mezi spotřebitelem a obchodníkem ohledně předkládání stížností subjektu alternativního řešení sporů, jakož i spravedlnosti a zákonnosti řízení u uznaných subjektů alternativního řešení sporů. V oblasti působnosti směrnice 2013/11/EU není dohoda mezi spotřebitelem a obchodníkem týkající se předkládání stížností subjektu alternativního ře...
