Legislativní rámec kolektivního vyjednávání Vzorová ustanovení

Legislativní rámec kolektivního vyjednávání. Kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy upravují v České republice v současné době především dvě právní normy – zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, a zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění. S přijetím nového zákoníku práce došlo ke změně právní úpravy kolektivního vyjednávání i kolektivních smluv a byla nově vymezena působnost výše zmíněných zákonů. Ze zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, byly vypuštěny § 2 až 6 upravující kolektivní smlouvy. Smluvní typ v podobě kolektivní smlouvy je nově upraven v § 22 až 29 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, tak v současné době reguluje pouze postup při uzavírání a změnách kolektivních smluv či postup řešení sporů. Definici kolektivního vyjednávání stanoví úmluva Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 154 z roku 1981. Podle článku 2 této úmluvy je za kolektivní vyjednávání považováno každé jednání a vyjednávání mezi zaměstnavatelem (resp. skupinou zaměstnavatelů) a odborovou organizací (resp. skupinou odborových organizací), jehož účelem je stanovení pracovních podmínek, pravidel zaměstnávání, úprava vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, resp. mezi zaměstnavateli a jejich organizacemi a jednou či několika organizacemi zaměstnanců (tj. mezi sociálními partnery). Česká legislativa upravuje termín „kolektivní vyjednávání“ v užším pojetí. Kolektivní vyjednávání definuje v České republice § 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, podle něhož „zákon upravuje kolektivní vyjednávání mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli nebo jejich organizacemi, za případné součinnosti státu, jehož cílem je uzavření kolektivní smlouvy”. Kolektivní vyjednávání v České republice dále souvisí i se změnami kolektivní smlouvy (§ 8 odst. 5 zákona o kolektivním vyjednávání) či se vznikem sporů o uzavření kolektivní smlouvy a sporů o plnění závazků kolektivní smlouvy (§ 10 a následující zákoníku o kolektivním vyjednávání). Skutečnost, že je národní úprava kolektivního vyjednávání užší ve srovnání s mezinárodní úpravou, neovlivňuje negativním způsobem jednání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Přestože je v zákoně o kolektivním vyjednávání upravena pouze část jednání týkající se kolektivních smluv, nejsou ostatní oblasti zmíněné v úmluvě MOP č. 154 opominuty. Úprava těchto oblastí je však součástí zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, který stanoví specifická pravidla konání v příslušn...

Related to Legislativní rámec kolektivního vyjednávání

  • Odpovědnost za vady, smluvní pokuty, záruční doba 1. Xxxxxxxxxx odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání a převzetí a dále odpovídá za vady díla zjištěné po celou dobu záruční lhůty (záruka za jakost).

  • Bezpečnostní opatření ve sféře vlivu klienta, zabezpečení zařízení klienta 1. Klient má povinnost se řídit všemi povinnostmi, které jsou mu uloženy v odstavcích 2 až 9 tohoto článku. Všechny informace zahrnuty v odstavcích 2 až 9 tohoto článku jsou povinnosti, není-li u některé z nich výslovně uvedeno jinak.

  • Odpovědnost za vady, záruka za jakost Plnění má vady, jestliže neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě, účelu stanovenému smlouvou, nemá vlastnosti stanovené smlouvou, obecně závaznými právními předpisy, popř. nemá vlastnosti stanovené harmonizovanými nebo technickými normami, podle nichž má být plnění provedeno. Vlastností stanovenou smlouvou jsou i garantované parametry dle Přílohy č. 6 této smlouvy. Plnění má právní vady, jestliže Zhotovitel porušil ustanovení čl. 8 této smlouvy. Zhotovitel odpovídá za vady plnění v době dokončení příslušné služby a dále za vady, které se projevily v záruční době, jež činí 24 měsíců od dne, kdy Objednatel podepíše Předávací protokol dle čl. 5 odstavce 5.2 této smlouvy (dále též jen „záruka“), a to vždy ve vztahu ke službám uvedeným v příslušném Předávacím protokolu. Záruka se vztahuje na vady plnění zjištěné Objednatelem a písemně uplatněné v době trvání záruky. Zhotovitel nemá právo namítat, že právo z vadného plnění bylo uplatněno opožděně, pokud je Objednatel uplatnil v rámci záruční doby. Záruční doba neběží po dobu reklamace vad. Oznámení vad musí být zasláno Zhotoviteli písemně dle článku č. 7 odstavce 7.3 této smlouvy bez zbytečného odkladu po jejich zjištění. Musí v něm být vada popsána a uvedena volba mezi nároky dle odstavce 12.5 tohoto článku smlouvy. V pochybnostech se má za to, že oznámení vad bylo Zhotoviteli doručeno třetího dne po odeslání. Seznam osob Objednatele oprávněných učinit oznámení vady včetně kontaktních údajů je uveden v Příloze č. 5 této smlouvy. Seznam osob Zhotovitele včetně kontaktních údajů, jimž bude oznámení vad plnění odesláno, je též uveden v Příloze č. 5 smlouvy. Při zjištění, že plnění vykazuje vadu, má Objednatel na základě své volby právo buď: požadovat odstranění reklamované vady poskytnutím nového bezvadného plnění, jedná‑li se o vady neodstranitelné, nebo požadovat odstranění reklamované vady opravou plnění, jestliže jsou vady odstranitelné, nebo požadovat přiměřenou slevu z Ceny za plnění. Vadu dle písm. a) a b) tohoto odstavce smlouvy je Zhotovitel povinen odstranit bez zbytečného odkladu po obdržení písemné reklamace Objednatele a vyvinout maximální úsilí za účelem minimalizovat dobu trvání vady, nejpozději je Zhotovitel povinen odstranit reklamovanou vadu ve lhůtách stanovených v Příloze č. 6, pokud si smluvní strany nedohodnou v konkrétním případě lhůtu jinou. Odstranění reklamované vady plnění nemá vliv na nárok Objednatele na smluvní pokutu a náhradu škody vzešlou z vady plnění. O odevzdání nového plnění v rámci odstranění vady a o odpovědnosti za vady tohoto plnění platí ustanovení této smlouvy týkající se místa a způsobu provádění plnění, předání a převzetí plnění a odpovědnosti za vady. Kategorizace vad a lhůty pro jejich odstranění jsou stanoveny v Příloze č. 6 této smlouvy. Zhotovitel je povinen navrhnout postup, který zamezí projevům vady při běžném provozu do doby definitivního odstranění vady, je-li takový.

  • ODPOVĚDNÉ ZADÁVÁNÍ 6.1 Objednatel je povinen při vytváření zadávacích podmínek, včetně pravidel pro hodnocení nabídek, a výběru dodavatele, veřejné zakázky, na základě které byla uzavřena tato smlouva dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací jak jsou definovány v § 28 odst. 1 písm. p) až r) ZZVZ (dále jen „odpovědné zadávání“). Zhotovitel bere podpisem této smlouvy výslovně na vědomí tuto povinnost objednatele, jakož i veškeré s tím související požadavky na Zhotovitele v daném ohledu kladené, které jsou jako jednotlivé prvky odpovědného zadávání uvedeny v následujících ustanovení tohoto článku smlouvy.

  • REKAPITULACE ČLENĚNÍ SOUPISU PRACÍ Stavba: Objekt: Polní cesty HC1-A a HC 5 Zvěrotice Místo: Datum: 7. 2. 2020 Zadavatel: Uchazeč: Obec Zvěrotice DŘEVOTVAR - ŘEMESLA a STAVBY, s.r.o. Projektant: Zpracovatel: Xxx. Xxxxxx Xxxxxx Kód dílu - Popis Cena celkem [CZK] HSV - Práce a dodávky HSV 146 260,25 1 - Zemní práce 137 143,93 997 - Přesun sutě 5 000,00 998 - Přesun hmot 4 116,32 Stavba: Polní cesty HC1-A a HC 5 Zvěrotice Objekt: Místo: Datum: 7. 2. 2020 Zadavatel: Uchazeč: Obec Zvěrotice DŘEVOTVAR - ŘEMESLA a STAVBY, s.r.o. Projektant: Zpracovatel: Xxx. Xxxxxx Xxxxxx PČ Typ Kód Popis MJ Množství X.xxxx [CZK] Cena celkem [CZK] Cenová soustava Náklady soupisu celkem 146 260,25 D HSV Práce a dodávky HSV 146 260,25 D 1 Zemní práce 137 143,93

  • Jaké osobní údaje zpracováváme? Zpracováváme následující osobní údaje:

  • Základní požadavky zadavatele 1. Nabídková cena bude v nabídce dodavatele zadávacího řízení uvedena vždy v korunách českých bez DPH.

  • Odpovědnost za škodu a smluvní pokuty 1. Xxxxxxxxxx je v případě porušení své povinnosti stanovené v této smlouvě povinen objednateli uhradit a objednatel je oprávněn po zhotoviteli v takovém případě požadovat uhrazení smluvních pokut takto:

  • Odpovědnost za vady, reklamační řízení Na výše uvedený předmět díla dle bodu I. poskytuje zhotovitel záruku po dobu dvaceti čtyř měsíců od předání objednateli. Záruka se nevztahuje na závady způsobené špatnou obsluhou a na závady na původní díly.

  • Jaká jsou hlavní rizika specifická pro Emitenta? Pro Emitenta jsou specifické následující rizikové faktory, kterým je vystaven při svém podnikání a které všechny mohou na straně Emitenta vést k prodlení s vyplácením výnosu z Dluhopisů a splacením jmenovité hodnoty Dluhopisů, respektive k jejich úplnému nezaplacení: 1. Riziko spojené s nízkou likviditou nemovitostí: Jedná se o riziko vyplývající z nízké likvidity nemovitostí. Prodej a nákup nemovitostí či podílů na nich je složitou a dlouhodobou záležitostí. V případě nepříznivé situace na realitním trhu či v případě chybného podnikatelského rozhodnutí hrozí, že Emitent nebude schopen prodat nemovitosti v takovém časovém horizontu a za takovou cenu, aby generoval výnos nutný pro splacení závazků vyplývajících z Emise dluhopisů. V krajních případech může být negativně ovlivněna výnosnost celého projektu. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku. 2. Riziko negativních dopadů na ekonomiku v souvislosti s válkou na Ukrajině: Česká republika a další země závislé na dodávkách plynu z Ruska budou muset do budoucna řešit situaci, že Rusko zastaví vývoz zemního plynu. Země budou muset hledat alternativní zdroje, což může vést k dalšímu zvýšení cen i u jiných zdrojů energie, než je plyn. Tato skutečnost může mít nepříznivý dopad jak na Českou ekonomiku, tak na Emitenta. Inflace v ČR bude pravděpodobně ještě vyšší, než byly predikce na začátku roku 2022, některá odvětví mohou mít v extrémním případě problémy s dodávkami plynu, což může omezit jejich výrobu. To se může projevit v celkové výkonnosti ekonomiky. Tato situace může rovněž nepříznivě ovlivnit činnost a příjmy Emitenta. Hrozí riziko, že Emitent nebude moci realizovat svůj podnikatelský záměr v plánovaném rozsahu. To vše může mít nepříznivý dopad na schopnost Emitenta splnit své dluhy z Dluhopisů. 3. Riziko odlivu stavebních pracovníků a jejich nedostatečný počet: Stavebnictví dlouhodobě trápí přetrvávající nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků. V souvislosti s válkou na Ukrajině mohou být problémy stavebních firem s nedostatkem pracovníků ještě prohloubeny. Emitent tak může mít problém realizovat veškeré své projekty v původním časovém plánu. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 4. Riziko nedostupnosti stavebních materiálů: V roce 2021 rostly ceny řady stavebních materiálů rychleji než průměrná inflace. Až o desítky procent se zdražovaly položky, které jsou součástí prakticky všech typů staveb – cihlářské výrobky, hliník, betonářská ocel, tepelné izolace, dřevo aj. Vývoj ceny materiálů do budoucna je také nejistý. Prudký růst cen stavebních materiálů může přispět k větší rozestavěnosti a tím i k prodloužení průměrné doby výstavby. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 5. Riziko dalšího zadlužení: Emitent nemá žádné právní omezení týkající se objemu a podmínek jakéhokoli svého budoucího dluhového financování. Přijetí jakéhokoli dalšího dluhového financování (úvěru, zápůjčky, vydání dalších dluhopisů, navýšení maximálního objemu Dluhopisového programu či zřízení nového dluhopisového programu atd.). Emitenta může v konečném důsledku znamenat, že v případě insolvenčního řízení budou pohledávky Vlastníků dluhopisů z Dluhopisů uspokojeny v menší míře, než kdyby k přijetí takového dluhového financování Emitentem nedošlo. S růstem dluhového financování Emitenta také roste riziko, že se Emitent může dostat do prodlení s plněním svých dluhů z Dluhopisů, což by mohlo mít za následek úplnou či částečnou ztrátu investic do Dluhopisů na straně Vlastníka Dluhopisů. 6. Riziko související s umístěním nemovitostí: Hodnota nemovitosti mimo jiné závisí na jejím umístění. Pokud Emitent správně neodhadne výnosový potenciál lokality vzhledem k investičnímu záměru, může být obtížné postavené nemovitosti úspěšně pronajmout či prodat, což by mohlo negativně ovlivnit hospodářskou situaci Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů z provozní nebo z finanční činnosti (tj. výnosových úroků) a následně ke snížení zisku. 7. Riziko pohybu cen nemovitostí: Tržní hodnota nemovitostí podléhá změnám, a tak bude Emitent podstupovat tržní riziko pohybu cen nemovitostí. Pokud by došlo k neočekávané skutečnosti, jejímž následkem by se významně snížila tržní cena nemovitosti v portfoliu Emitenta oproti ceně, která byla přisuzovaná této nemovitosti na základě ocenění, může tento pokles tržní ceny nemovitosti na straně Emitenta vést ke snížení zisku. 8. Riziko případné nemožnosti najít vhodného nájemce/kupce pro nemovitost: Riziko spočívá v případném poklesu poptávky po nemovitostech, což může způsobit problém s hledáním vhodného nájemce/kupce nemovitosti. V případě dlouhodobého výpadku poptávajících může mít tato skutečnost negativní vliv na Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku.