Nedostatky při vedení firmy Vzorová ustanovení

Nedostatky při vedení firmy. Ačkoli byl Xxxxxx vynikající profesionál, pracoval systematicky a jeho odborným znalostem se asi nedá nic vytknout, nebyl dobrým taktikem v oblasti řízení lidských zdrojů. On sám byl plně orientován na výkon, jak již vyplynulo například ze zmínky o jeho názorech na létání, a totéž požadoval od svých zaměstnanců. Dokladuje to třeba tato příhoda: „Na celé své cestě Afrikou jsem nebyl ani v jediné mešitě a pyramidy jsem viděl jen z letadla. Zajímavé je, že lidé, kteří jsou ve světě činni, počínají si stejným způsobem. Když jsem se jednou svého přítele Angličana ptal na pyramidy, usmál se a pravil: „Již pětkrát jsem proletěl Egypt, ale ani jednou mi nenapadlo se podívat na pyramidy, neměl jsem na to čas ani myšlenky, oboje jsem vždycky věnoval svému aparátu. Tak mluvil člověk, který již několikrát obletěl celý svět, který na letištích 137 Čipera, D. Ve službách práce a lidu – soubor úvah, projevů a vzpomínek, str.78 an. v Tripolisu nebo v Káhiře je stejně doma jako ve své otčině v Londýně. Jemu cestování není příležitostí k zajímavé podívané, ale příležitostí k plnění povinností. To jsou lidé ve světě hledaní.“138 Pochopitelně ne všichni jeho zaměstnanci měli podobný názor, pokud však příliš upřednostňovali své soukromé zájmy, dostávali se s Xxxxxxx mnohdy do sporů. Naopak ale ty, kteří se dokázali plně oddat práci, Xxxxxx povzbuzoval nejen slovy, nýbrž často i služebním postupem, zprostředkováním bydlení apod. Také jemné nuance vztahů mezi zaměstnanci mu unikaly. Předpokládal, že kolegialita a stmelení pracovního kolektivu jsou jen vedlejšími činiteli úspěchu jednotlivých dílen. V dnešním světě teambuildingu by se zcela jistě neprosadil. Dokládá to pamětník xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx svým vyprávěním: „Byl jsem na dílně asi 3 týdny, když přišel Xxxxxx na kontrolu. Několikrát jsem s ním v té době mluvil, přičemž mě zkoušel z angličtiny. Tehdy přišel, podíval se na boty a zkontroloval účty. Já měl v prosperitce (výkaz práce zaměstnance, pozn. M.P.) jméno svého předchůdce, protože jsem ho ještě nenahradil tím svým. Začal jsem se omlouvat, že jsem ještě mladý, nezkušený. Ptal se, kolik si vydělám. Řekl jsem mu, že zatím dostávám základ bez prémií, které získává dílna na dobré výsledky. Rozčilil se, že mi nedali prémie a nařídil účetnímu, aby mi ušlé prémie za ty 3 týdny dal ze svého! Bylo to spravedlivé, ale já to pak odskákal při mnoha naschválech, které mi kolegové činili, no stonásobně!“139