Nehmotné statky, nehmotné věci a vlastnické právo Vzorová ustanovení

Nehmotné statky, nehmotné věci a vlastnické právo. Jak poznamenává DZ,28 není široké pojetí věci v plném rozsahu použitelné na úpravu věcných práv, zejména práva vlastnického. Ač tedy § 1011 OZ sta- novuje, že vše, co někomu patří (majetek), je jeho vlastnictvím, je nutno reflektovat úpravu v § 979 OZ. Ustanovení o věcných právech se totiž použijí na práva jen potud, připouští-li to jejich povaha a ne- plyne-li ze zákona něco jiného. Dle mého názoru nejlépe sumarizoval závěry ob- sáhlých diskuzí Xxxxxxx, když konstatoval, že „ne všechny nehmotné statky tak musí být zároveň ne- hmotnými věcmi a ne všechny ty nehmotné statky, které bychom mezi nehmotné věci řadili, musí být ve vlastnictví s obecným režimem podle OZ“. 29 Po- kud se tedy v rámci diskursu používá pojem duševní vlastnictví, nelze jej dle OZ a od 1. 1. 2014 chápat pouze jako předmět vlastnického práva v užším slova smyslu (§ 1012 OZ). Na paradoxní důsledky opač- ného přístupu upozornil i Telec s Tůmou. Například uživatel nezapsaného označení (logo) by požíval lepší ochrany než majitel zapsané ochranné známky. Jak dále uvádějí výše uvedení autoři „právní ochrana duševního vlastnictví by tak byla jen výjimkou, zhor- šující obecnou soukromoprávní vlastnickou ochra- nu“.30 Celý systém ochrany, jakož i speciální úprava licenční smlouvy, by tak ztratily poněkud smysl. Důsledky těchto teoretických debat jsou pak i praktické. Pomáhají totiž identifikovat, k jakým nehmotným statkům lze uzavřít typovou licenční smlouvu a k jakým již je nutné uzavřít smlouvu ino- minátní – nepojmenovanou. Adekvátní právní kvali- fikace předmětného nehmotného statku má význam též v případě jeho převodu. Pokud se totiž bude jednat o věc (nehmotnou), měla by se použít smlou- va kupní (§ 2079 – 2183 OZ).31 V případě převodu ostatních předmětů duševního vlastnictví by se pak měla využít smlouva nepojmenovaná s analogickou aplikací ustanovení o smlouvě kupní.32 Přijmeme-li závěr, že za nehmotnou věc lze považovat i licenci jako takovou (ve smyslu pohledávky),33 pak s ní lze i adekvátním způsobem disponovat, tedy ji např. i za- stavit, jak bude rozvedeno níže.