Náklady spojené s odevzdáním věci Vzorová ustanovení

Náklady spojené s odevzdáním věci. Podle § 593 ObčZ hradí náklady spojené s odevzdáním předmětu koupě prodávající. Jedná se zejména o • náklady měření (např. při dodávce dřeva), • vážení (např. při dodávce obilí) či • balení (např. balení strojů do dřevěných ochranných beden), ale i • náklady spojené s přemístěním věci do dohodnutého místa, kde má být předmět koupě odevzdán. Ustanovení § 593 je však normou dispozitivní (arg. „není-li dohodnuto jinak“). Smluvní strany se tak například mohou dohodnout, a také se tak v praxi často děje, že část těchto nákladů ponese kupující. Jde zejména o případy zásilkových prodejů, kde často kupující hradí cenu dopravy do bydliště kupujícího, popř. ji hradí do určité hodnoty kupovaných věcí. Na závěr je třeba zmínit, že § 593 ObčZ ještě stanoví, že pokud je věc odesílána na místo, které není místem splnění, nese náklady odeslání kupující. Je tím patrně myšlena situace, kdy se se prodávající s kujícím dohodne na určitém místě plnění a toto dohodnuté místo plnění chce kupující následně změnit. I toto však platí jen v případě, že se účastníci nedohodli jinak Nový občanský zákoník konstruuje obecné pravidlo, že má-li prodávající věc odeslat, odevzdá věc kupujícímu předáním prvnímu dopravci k přepravě pro kupujícího a umožní kupujícímu uplatnit práva z přepravní smlouvy vůči dopravci. Účinky odevzdání předáním dopravci však nastanou pouze tehdy, jestliže prodávající označí věc zjevně a dostatečně jako zásilku pro kupujícího. Nestane-li se tak, pak mohou nastat účinky odevzdání tím, že prodávající oznámí kupujícímu bez zbytečného dokladu, že mu věc odeslal a v tomto oznámení věc dostatečně určí. Bez tohoto oznámení je věc kupujícímu odevzdána, až předá-li mu ji dopravce. Pro vztah podnikatel – spotřebitel platí úprava zvláštní. Je-li kupujícím spotřebitel, pak účinky odevzdání předáním dopravci nastanou pouze tehdy, pokud dopravce určil kupující, aniž mu byl prodávajícím nabídnut. V opačném případě je věc kupujícímu odevzdána, až mu ji dopravce předá (§ 2090 a 2091). Ačkoliv to občanský zákoník výslovně nestanoví, je nepochybné, že k základním povinnostem prodávajícího patří umožnit kupujícímu, aby k prodávané věci nabyl vlastnického práva. Je tedy povinen vyvinout veškerou součinnost, která je k tomu nezbytná. Prodávající v době uzavření kupní smlouvy ještě nemusí být vlastníkem prodávané věci. V případě koupě na objednávku je to přímo podstatou daného kontraktu. Musí však být vlastníkem věci v době, kdy má na kupujícího vlastnické právo převést, tj. např. v oka...