Obecně o procesních smlouvách. Následující kapitola tvoří jádro předkládané studie. Zde bude rozebráno několik stě- žejních otázek dotýkajících se procesních smluv. Konkrétně je třeba zabývat se fundamentální otázkou, co je to „procesní smlouva“, za jakých okolností je přípustná, poté bude následovat výklad k náležitostem procesních smluv, bude pojednáno o možných účincích, o následcích porušení a v neposlední řadě dojde ke kategorizaci procesních smluv. Podstatou civilního soudního řízení, kterou je eskalace sporu, jenž se původně vyskytl v oblasti hmotného práva. Eskalací se myslí stav, kdy účastníci sporu nejsou schopni či ochotni smírně vyřešit vzniklý spor, a proto se jeden z nich obrátí na třetí nezávislý subjekt za účelem autoritativního rozhodnutí sporu. V rámci soudního řízení se potom typicky uplatňují jednostranné úkony účastníků řízení vůči soudu, tak soudu vůči účastníkům. A právě vzhle- dem ke klasickému pojetí sporného řízení ještě v první polovině minulého století dominoval názor o neexistenci procesních smluv.97 To však bez dalšího neznamenalo, že by v rámci soudního řízení nemohly být uzavírá- ny jakékoliv smlouvy. Jsou-li účastníci řízení zároveň účastníky hmotněprávního vztahu, mo- hou přirozeně disponovat i v průběhu řízení hmotnými právy ze svého hmotněprávního vzta- hu. Na tuto skutečnost pamatuje i současná právní úprava, a to v § 41 odst. 3 občanského soudního řádu, podle které hmotněprávní jednání směřující proti soudu vyvolává vůči dalším účastníkům účinky od okamžiku, kdy se o něm dozvěděli. Takové jednání může být obsaženo i v rámci procesního úkonu, například žaloby, nicméně obě jednání není možno v žádném případě ztotožňovat či automaticky z procesního úkonu hmotněprávní účinky dovozovat.98 Pokud bylo účastníkům řízení umožněno disponovat hmotnými právy, měli účastníci zároveň tendenci disponovat i některými procesními právy. Tomu napomáhala i právní úpra- va, která několik takových ujednání postupně zakotvila. Právní vědě tak nezbylo nic jiného než tyto smlouvy akceptovat. Nabízí se přitom přirozeně otázka charakteru těchto ujednání. V zásadě se objevovaly názory, že se jedná o hmotněprávní smlouvy disponující procesními 97 XXXX, Xxxxxx. Československé civilní právo procesní. Editor Xxxx Xxxxxx. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká re- publika, 2010, xxxii, 211, 442, 286 s. Klasická právnická díla. ISBN 978-807-3575-403. Díl II. s. 105nn.
