Organizační složka podniku Vzorová ustanovení

Organizační složka podniku. Organizační složku podniku upravuje obchodní zákoník v ust. § 7, z jehož odst. 1 a 2 plyne, že za organizační složku se považuje odštěpný závod a jiná organizační složka podniku. Z odst. 3 můžeme dovodit povahu organizační složky i pro provozovnu (ne však ve všech případech). Jejich společným rysem je absence právní subjektivity, což je logické. Pokud není podnik subjektem právních vztahů, ani jeho „části“ jím nemohou být. Je třeba mít na mysli, že nemá smysl vnitřně členit podniky nízké hodnoty i s přihlédnutím k příslušnému podnikatelskému oprávnění. Pokud podnikatel provozuje například volnou ohlašovací živnost zprostředkování obchodu a služeb, nemá žádné zaměstnance ani provozovnu, jeho činnost závisí především v jednání s obchodními partnery a má roční obrat několik desítek či stovek tisíc korun českých, vnitřní členění podniku pak není prakticky možné. Organizační složky jsou projevem vnitřního členění podniku. Záleží čistě na podnikatelově uvážení, zda organizační složku zřídí, či nikoliv (výjimku představuje „jiná organizační složka podniku“ podle § 7 odst. 2 ObchZ). Nic nebrání podnikateli v tom, aby vnitřně strukturoval svůj podnik i jiným způsobem, na jiné organizační součásti, jejichž existenci zákon nepředpokládá a neupravuje. Členění podniku, ať již zákonem předpokládaným či nepředpokládaným způsobem je vhodné. V obou případech je totiž takové členění významné pro dispozici s částí podniku, jak ji vymezuje např. § 487 ObchZ.123 Další výklad se však zaměří jen na zákonem předpokládané organizační součástí podniku, neboť osobně považuji jejich zřízení za lepší předpoklad převoditelnosti jakožto části