Podstatná změna poměrů Vzorová ustanovení

Podstatná změna poměrů. Návrh na zrušení smlouvy tak může být podán tehdy, změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a její plnění nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat. V tomto případě se nejedná o nic jiného než o pravidlo rebus sic stantibus omnis promissio intellegitur, tedy že každý slib 300 „…otázka existence závazkového právního vztahu smlouvou založeného – je otázkou předběžnou v rámci věcného posuzování povinnosti … plnit, resp. práva … na plnění. Protože pravomocný rozsudek o kladné či záporné určovací žalobě – ať již o platnosti (neplatnosti) právního úkonu, nebo o existenci (neexistenci) závazkového právního vztahu (pohledávky) – netvoří ve vztahu mezi týmiž účastníky překážku věci pravomocně rozsouzené k žalobě na plnění založené na tomtéž právu…, nelze ani dospět k závěru, že rozhodnutí o požadovaném určení je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu.“ (Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1582/2013 ze dne 21. 5. 2014). chápeme jako závazný jen za nezměněných poměrů, jehož formulace je přičítána Tomáši Akvinskému.301 Z povahy věci se bude jednat o veřejnoprávní smlouvy dlouhodobé, byť by byly ujednány i na dobu určitou. Stěžejní však je, že podstatná změna poměrů musí nastat až po uzavření veřejnoprávní smlouvy a musí být takové intenzity, aby mohla prolomit jiné pravidlo, a to pacta sunt servanda, které samozřejmě platí i pro ně.302 Ostatně tatáž pravidla obsahuje i občanský zákoník v ustanoveních § 1764, § 1765 a § 2000. Nestačí tedy, aby se po uzavření smlouvy změnily okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze smluvních stran pouze obtížnější. Naopak je třeba změna okolností tak intenzivní, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby byla smlouvou dále vázána, resp. změna tak podstatná, že založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr.303 Od důvodu právě uvedeného je však nezbytné odlišovat další, podle něhož může být podán návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy v případě, že vyšly najevo skutečnosti, které existovaly již v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy, ovšem nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu neuzavřela. Tento důvod je velmi podobný tomu uvedenému v § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, na základě něhož může být řízení ukončené pravomocným rozhodnutím obnoveno.304 S ohledem na zásadu rovnosti je třeba dovodit, že t...