Pojmy přeprava a doprava. V praxi dochází často k tomu, že jednotlivé pojmy jsou zaměňovány, nebo jsou užívány nesprávně. Definici obsahuje mj. publikace X. Xxxxxxxxxxx – Právo mezinárodního obchodu25. Holub26 ve svém komentáři přináší nejistotu a terminologickou nejednotnost, která se opakuje i v právních předpisech. Přeprava označuje veškeré úkony, které souvisejí s přepravením věcí či osob z místa A do místa B prostřednictvím dopravního prostředku. Přeprava tak zahrnuje i další nutné úkony, kterými jsou například naložení a vyložení zboží, skladování zboží, odbavení vývozní a celní dokumentace apod. Přepravcem ( odesílatelem) je pak osoba (subjekt), pro kterou dopravce provádí přepravu. Přepravce je pak ve smluvním vztahu s osobou, která má zabezpečit přepravu. U přepravní smlouvy tak vystupují tři subjekty – odesílatel, dopravce a příjemce27. Odesílatel a příjemce jsou pak přepravce. Doprava označuje technické úkony nutné k tomu, aby byl zabezpečen provoz dopravních prostředků. Dopravcem je pak ten subjekt, který dopravu provádí. Jako příklad by bylo možné uvést České dráhy, a.s. Jedná se o subjekt, který zabezpečuje přepravení věci ( zásilky) z místa odeslání do místa určení. Jedná se tedy o dopravce. Hlavní činností českých drah bude provádění přepravy osob a zásilek. Smluvním typem v obchodním právu bude pro české dráhy nejčastější smlouva o přepravě věci dle § 610 an. ObchZ. Přepravcem je v tomto případě subjekt, který je např. vlastníkem přepravované věci. Na přepravci je pak povinnost například vyřídit celní a vývozní dokumentaci.
