Politická rizika. Hodnota investičních instrumentů obsažených v portfoliu Podílového fondu může být ovlivňována změnami v mezinárodní politické situaci nebo změnami vládní politiky, změnami v daňové politice, omezeními v oblasti zahraničního investování a v repatriaci výnosů, fluktuací měnových kurzů, změnami v legislativě či jinými změnami politické situace v zemi, do níž investice směřuje. Hodnota investičních instrumentů tak může v závislosti na politické situaci klesat i stoupat.
Politická rizika. Hodnota majetku Fondu může být ovlivňována změnami v mezinárodní politické situaci nebo změnami vládní politiky, změnami v daňové politice, omezeními v oblasti zahraničního investování a repatriace výnosů, fluktuací měnových kurzů, změnami v legislativě či jinými změnami politické situace v zemi, do níž investice směřuje. Hodnota majetku se tak může v závislosti na politické situaci měnit.
Politická rizika. Česká republika kvůli dovozu paliv závisí na nevyzpytatelných dodavatelích, bizarních vládách a krutých diktaturách. Pravidelné krize – nebo hrozby krizí – v dodávkách plynu názorně demonstrují, proč je pro zemi nebezpečné, pokud hlavními dodavateli jsou nespolehlivé státy. Obchod s energetickým zbožím se stává předmětem politického vydírání. Přitom nejde pouze o ruský zemní plyn, ačkoli zde je situace nejvíce vyostřená kvůli mimořádné míře závislosti na jediném zdroji. Devět z deseti největších výpadků v dodávkách ropy během posledních padesáti let mělo politické příčiny – jedinou výjimkou je hurikán Katrina.41 Asi 92 % světových konvenčních zásob ropy leží v zemích s potenciálně nepřátelskými či nestabilními režimy.42 S postupným vyčerpáváním některých ložisek v příštích desetiletích poroste míra, ve které jsou zbývající rezervy koncentrovány do dvou míst: Ruska a Blízkého východu.43 Už nyní 70 % zásob ropy a 65 % zemního plynu je soustředěno v pásu od Blízkého východu přes Kaspické moře po severozápadní Sibiř.44 Polovinu plynu mají pod kontrolou pouhé tři, navíc nepříliš stabilní státy: Rusko, Irán a Katar.45 Rostoucím rizikem je rovněž dálková přeprava surovin. Čím delší potrubí či trasy tankerů, tím větší hrozba, že se někde po cestě objeví vojenský konflikt nebo jiná překážka. Hlavní čtyři strategická a přitom nebezpečná místa představují Malacký průliv mezi Malajsií a Sumatrou, Hormuzský průliv v ústí Perského zálivu a oba vstupy do Rudého moře: Suezský průplav a Bab al-Mandab. Nyní přes ně putují lodi, jež vezou 39 % spotřebovávané ropy; v roce 2030 tudy už popluje bezmála šest z každých deseti barelů.46 Stoupá tedy pravděpodobnost, že k přerušení dopravy skutečně dojde. Kdyby se to stalo, důsledkem nebude jen fyzické zastavení části dodávek. Především by nahoru vyletěly ceny paliv. Republika tak žije v soustavné nejistotě, zda se zítra neotočí kohoutky nebo jestli (a jak vysoko) vyskočí ceny. Ale navíc musí obchodovat a udržovat jakžtakž přátelské vztahy s vládami, jež mají úplně odlišné hodnoty a se kterými by nejraději neměla nic společného. Peníze z každého desátého litru benzínu či nafty, který načerpají do nádrže svého auta, Češi posílají korupcí prolezlému režimu dynastie Alijevů v Ázerbajdžánu [x]47. Špatně izolované české domy, ze kterých uniká teplo, financují impérium mocné a neprůhledné ruské státní společnosti Gazprom. Mezi hlavní alternativy, o kterých jsou evropští politici nuceni jednat, patří spolupráce s bizarní diktaturou ve stře...