Postup měření Vzorová ustanovení

Postup měření. Pro měření času postačují běžné stopky a měření s přesností na jednu sekundu. Všechny hodnoty příkonu se vyjadřují ve wattech (W). Jednotlivé kroky zkušebního postupu OM jsou popsány v tabulce 40. Režimy servisu / údržby (včetně kalibrace barev) by se obecně neměly do měření zahrnovat. Jakoukoli úpravu postupu potřebnou pro účely vyloučení těchto režimů, které nastanou v průběhu zkoušky, je třeba zaznamenat. Jak již bylo uvedeno, všechna měření příkonu se provádějí podle normy IEC 62301. V závislosti na povaze režimu rozeznává norma IEC 62301 měření okamžité spotřeby, měření energie akumulované za pět minut nebo měření energie akumulované za tak dlouhý časový úsek, aby bylo možno náležitě posoudit cyklické modely spotřeby. Bez ohledu na metodu by měly být udávány pouze hodnoty spotřeby. Krok Počáteční stav Úkon Zaznamenat
Postup měření. Látka se umístí do varné části. Při plnění pevných látek, které nejsou ve formě prášku, může dojít k problémům, kterým se však lze někdy vyhnout zahřátím chladicího pláště. Aparatura se uzavře přírubou a látka se odplyní. Tou­ to metodou nelze měřit látky, které pění. Poté se nastaví nejnižší požadovaný tlak a zapne se ohřev. Současně se teplotní čidlo připojí k zapisovači. Rovnováhy je dosaženo, je-li při konstantním tlaku zaznamenána konstantní teplota varu. Je třeba věnovat zvlášt­ ní pozornost tomu, aby se zabránilo prudkému uvolňování par během varu. Navíc musí dojít k úplné kondenzaci v chladiči. Při stanovování tlaku par u nízkotajících pevných látek je třeba dbát na to, aby nedošlo k ucpání chladiče. Po zaznamenání naměřeného rovnovážného teplotního bodu se nastaví vyšší tlak. Takto se pokračuje, dokud se nedosáhne tlaku 105 Pa (celkem asi 5 až 10 bodů měření). Pro kontrolu se musí stanovení rovnovážných bodů opa­ kovat při klesajících hodnotách tlaku.
Postup měření. Při použití aparatury popsané na obrázku 3a se U-trubice naplní zvolenou kapalinou, která musí být před pou­ žitím odplyněna za zvýšené teploty. Zkoušená látka se vloží do aparatury a odplyní se za snížené teploty. V pří­ padě vícesložkového vzorku musí být teplota dostatečně nízká, aby se zajistilo, že se složení materiálu nezmění. Rovnováhy lze rychleji dosáhnout mícháním. Vzorek může být podchlazen kapalným dusíkem nebo suchým le­ dem, je ale nutno zabránit kondenzaci vzduchu nebo kapaliny z vývěvy. Při otevřeném ventilu nádoby se vzorkem se připojí na několik minut odsávání, aby se odstranil vzduch. Je-li to nutné, odplyňovací postup se několikrát opakuje. Při zahřívání vzorku za uzavřeného ventilu roste tlak par. To mění rovnováhu kapaliny v U-trubici. Aby se změna kompenzovala, připouští se ventilem dusík nebo vzduch do té doby, dokud není indikátor rozdílu tlaku opět na nule. Tlak potřebný k ustavení nulové hodnoty může být odečten přesným manometrem nebo přístrojem o vyšší preciznosti. Tento tlak odpovídá tenzi par látky při teplotě měření. Při použití aparatury popsané na obrázku 3b se tlak páry odečítá přímo. Tlak par se stanoví ve vhodných krátkých intervalech teplot (celkem asi 5 až 10 bodů měření) až do požadovaného teplotního maxima. Odečty při nízkých teplotách se musí pro kontrolu opakovat. Neleží-li hodnoty zjištěné z opakovaných odečtů na křivce zjištěné pro zvyšující se teplotu, může to být způsobeno jednou z těchto příčin:
Postup měření. V případě kapalin slouží látka samotná jako indikační sloupec v diferenciálním manometru. Do isoteniskopu se odměří množství kapaliny postačující k naplnění baňky a krátkého ramene manometru. Isoteniskop se připojí k va­ kuovému systému, evakuuje se a poté se naplní dusíkem. Evakuace a výplach systému se opakuje dvakrát, aby se odstranil veškerý zbytkový kyslík. Naplněný isoteniskop se umístí do horizontální polohy, aby se vzorek rozpro­ střel v tenké vrstvě v baňce se vzorkem a v manometru. Tlak v systému se sníží na 133 Pa a vzorek se opatrně za­ hřeje právě k varu (odstranění rozpuštěných plynů). Poté se isoteniskop vrátí do původní polohy tak, aby se vzorek vrátil do baňky a krátkého ramene manometru. Tlak se udržuje na 133 Pa. Špička baňky se vzorkem se ohřívá ma­ lým plamenem, dokud uvolněná pára vzorku neexpanduje natolik, že přetlačí část vzorku z horní části baňky a ra­ mene manometru do manometru, přičemž se vytvoří prostor bez dusíku naplněný výhradně parami. Isoteniskop se poté vloží do lázně se stálou teplotou a tlak dusíku se upraví tak, aby se rovnal tlaku vzorku. V rovnováze se rovná tlak dusíku tenzi par látky. U pevných látek se v závislosti na oblasti tlaku a teploty používají manometrické kapaliny, jako jsou například si­ likonové kapaliny nebo ftaláty. Odplyněná manometrická kapalina se naplní do rozšířené části dlouhého ramene isoteniskopu. Poté se vyšetřovaná látka naplní do baňky a odplyní se při zvýšené teplotě. Isoteniskop se poté na­ kloní, aby manometrická kapalina natekla do U-trubice.
Postup měření. Zkoušená látka se nanese na povrch zdrsněné skleněné destičky jako homogenní vrstva. U pevných látek se de­ stička rovnoměrně navlhčí roztokem látky ve vhodném rozpouštědle a vysuší se v inertní atmosféře. Pro měření se pokrytá destička zavěsí na termogravimetrický analyzátor a následně se průběžně měří úbytek hmotnosti jako funkce času. Rychlost vypařování vT při určité teplotě se vypočítá ze ztráty hmotnosti Δm destičky se vzorkem pomocí rovnice v = Δm(gcm–2h–1) T F ∙t kde F je plocha povrchu pokrytého zkoušenou látkou, obvykle je to povrchová plocha destičky se vzorkem, a t je čas, během něhož dojde k úbytku hmotnosti Δm. Tlak par pT se vypočítá jako funkce rychlosti vypařování vT: Log pT = C + D log vT kde C a D jsou konstanty specifické pro použité experimentální uspořádání v závislosti na průměru měřicí komůr­ ky a rychlosti toku plynu. Tyto konstanty se musí jednorázově stanovit měřením množiny sloučenin se známým tlakem par a určit pomocí lineární regrese ze závislosti log pT na log vT (11, 21, 22). Vztah mezi tlakem par pT a teplotou T v kelvinech popisuje rovnice Log pT = A + B 1/T kde A a B jsou konstanty získané lineární regresí ze závislosti log pT na 1/T. Pomocí této rovnice lze vypočítat tlak par extrapolací pro jakoukoliv teplotu.
Postup měření. Průtok vytékajícího nosného plynu se měří při pokojové teplotě. Průtok se během experimentu často kontroluje, aby se zajistilo, že je přesně zjištěna hodnota celkového objemu nosného plynu. Dává se přednost nepřetržitému sledování hmotnostním průtokoměrem. Nasycení plynné fáze může vyžadovat značnou kontaktní dobu, a tím i do­ sti nízké průtoky plynu (25). Po skončení experimentu se samostatně analyzují jak přední, tak zadní část se sorbentem. Sloučenina v každé části se desorbuje přidáním rozpouštědla. Výsledné roztoky se analyzují kvantitativně, aby se stanovila hmotnost desor­ bovaná z každé části. Volba analytické metody (rovněž volba sorbentu a desorbčního rozpouštědla) je určována povahou zkoušeného materiálu. Účinnost desorpce je stanovena vstříknutím známého množství vzorku do sor­ bentu, jeho desorpcí a analýzou zpětně získaného množství. Je důležité kontrolovat účinnost desorpce při kon­ centraci vzorku za podmínek zkoušení nebo v její blízkosti. Aby bylo zajištěno nasycení nosného plynu zkoušenou látkou, používají se tři odlišné průtoky plynu. Jestliže vy­ počítaný tlak par nevykazuje závislost na průtoku, předpokládá se nasycení plynu. Tlak par se vypočítá pomocí rovnice: p = V × M kde: p = tlak páry (Pa), W = hmotnost odpařené zkoušené látky (g), V = objem nasyceného plynu (m3), R = univerzální molární plynová konstanta 8,314 (J mol−1 K−1), T = termodynamická teplota (K), M = molární hmotnost zkoušené látky (g mol−1). Naměřené objemy musí být korigovány v důsledku rozdílů tlaků a teplot mezi průtokoměrem a syticí kolonou.
Postup měření. 1.5.3.1 Odběr vzorků U pokrývek a roun se používá odběrač vzorků velikosti 25 mm či korkovrt pro odebírání vzorků z řezu. Vzorky by měly být rovnoměrně rozprostřeny po šířce a z malé délky pokrývky, nebo by měly být odebrány z náhod­ ných ploch, je-li k dispozici pokrývka o velké délce. Stejné zařízení může být použito pro odběr náhodných vzor­ ků z volných vláken. Je-li to možné, mělo by být odebráno šest vzorků tak, aby byly zohledněny prostorové odchylky v sypkém materiálu. Těchto šest jádrových vzorků je nutno rozdrtit v lisovadle o průměru 50 mm tlakem 10 MPa. Materiál se roz­ míchá stěrkou a znovu se stlačí tlakem 10 MPa. Poté se materiál vyjme z lisovadla a umístí v utěsněné skleněné láhvi.
Postup měření. 6.2.6.3.1 Po nastavení základního skonu se svislý sklon potkávacího světla vyjádřený v procentech měří za statických podmínek při všech podmínkách naložení podle definice v příloze 5.

Related to Postup měření

  • Postup při rozdílných názorech 10.1. Při neshodě o výši pojistného plnění stanoveném pojistitelem lze dohodnout řízení znalců.

  • Postup v případě pojistné události 1. Pojištěný zakoupí v době trvání pojištění věc a kupní cenu uhradí úvěrovou kartou, nebo zcela nebo částečně (tzv. „extra použití“ nebo „komfort čerpání“ podle úvěrové smlouvy, kdy podmínky poskytnutí stanoví Pojistník) v rámci čerpání peněžních prostředků z úvěrového rámce dle úvěrové smlouvy, na základě které bude úvěrová karta vydána.

  • Rovnocenné postavení Klient se zavazuje, že jeho dluhy ze Xxxxxxx až do jejich úplného zaplacení budou, co do kvality a předmětu poskytnutého zajištění těchto dluhů a pořadí uspokojení, alespoň rovnocenné (pari passu) se všemi jeho ostatními existujícími i budoucími dluhy. To neplatí pro dluhy, jejichž výhodnější pořadí vyplývá z kogentních ustanovení právních předpisů.

  • Postavení a působnost valné hromady 1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti.

  • Postavení a působnost představenstva 1. Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná za ni jejím jménem. Nikdo není oprávněn dávat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti, nevyplývá-li ze zákona nebo těchto stanov něco jiného.

  • Postavení smluvních stran (1) Poskytovatel prohlašuje, že je oprávněn poskytnout plnění dle této smlouvy, a že má odpovídající znalosti a potřebné zkušenosti s prováděním prací obdobného rozsahu, a že je tedy plně schopen zajistit realizaci díla dle této smlouvy v nejvyšší kvalitě. Poskytovatel prohlašuje, že disponuje adekvátními zkušenostmi, kapacitními možnostmi a odbornými předpoklady pro řádné poskytování služeb dle této smlouvy.

  • DOBA, MÍSTO, ZPŮSOB A LHŮTY PLNĚNÍ Tato Xxxxxxx dohoda je uzavírána na dobu 24 měsíců od nabytí její účinnosti, anebo do doby uzavření dílčí smlouvy, na základě které dojde k objednání zboží dle této Rámcové dohody (v součtu všech dílčích smluv) v částce převyšující 6 700 000,- Kč bez DPH. V případě, že dojde k ukončení účinnosti této Rámcové dohody dle předchozí věty, nemá toto ukončení vliv na účinnost dílčích smluv, které byly na základě této Rámcové dohody uzavřeny. Kupující není oprávněn na základě této Rámcové dohody učinit objednávky (v součtu všech objednávek) přesahující částku 7 000 000,- Kč bez DPH. Místo plnění dílčích smluv je zpravidla uvedeno v dílčí smlouvě. Dopravu požadovaného zboží do místa plnění zajišťuje Prodávající. Místa plnění: střediska svrškového materiálu na území České republiky, a to: Správa železnic, státní organizace, Oblastní ředitelství Olomouc, Středisko svrškového materiálu Hranice na Moravě, xx. Xxxxxxxx 000, 753 01 Hranice na Moravě (železniční stanice Hranice na Moravě). Správa železnic, státní organizace, Oblastní ředitelství Hradec Králové, Středisko svrškového materiálu Hradec Králové, ul. Na Důchodě 719, 501 02 Hradec Králové (železniční stanice Hradec Králové – hlavní nádraží). Kupující požaduje, aby Prodávající realizoval plnění dílčích smluv ve lhůtách uvedených v dílčí smlouvě. Prodávající je povinen tyto lhůty dodržet. V případě, že po uzavření dílčí smlouvy nastanou u Smluvních stran skutečnosti mající vliv na dodržení sjednaného času plnění uvedeného dílčí smlouvě, je Smluvní strana, u které tyto okolnosti nastanou, povinna neprodleně, nejpozději však 14 dnů před sjednaným termínem plnění, dohodnout s druhou Smluvní stranou a písemně stvrdit náhradní dobu plnění s uvedením odůvodnění této změny. Převzetím zboží ze strany Kupujícího se rozumí převzetí bezvadného zboží k užívání včetně všech souvisejících dokladů dle přílohy č. 1 této Rámcové dohody či dokumentů, na které příloha č. 2 odkazuje, po kontrole a přepočtu zboží. Prodávající je povinen vyrozumět určeného zaměstnance Kupujícího uvedeného v dílčí smlouvě jako „kontaktní osoba v místě dodání“ o datu a době dodání zboží (v pracovní dny v čase 08:00 – 14:00 hod.). K předání a převzetí zboží probíhá v rámci předávacího řízení potvrzením Dodacího listu (případně Ložního listu nebo Expedičního listu). Pojištění se u zboží nevyžaduje. Speciální balení se nevyžaduje. Hmotnost objednávaného zboží v rámci jedné dílčí smlouvy bude činit minimálně 5 tun, popřípadě lze kumulovat více dílčích smluv tak, aby hmotnost zboží v rámci jedné dodávky činila minimálně 5 tun.

  • Náhrada škody a prodlení 1. Každá ze smluvních stran nese odpovědnost za způsobenou škodu v rámci platných právních předpisů a této Smlouvy. Za škodu se v tomto smyslu považuje i pokuta či jiná sankce uložená za správní delikt Objednateli v případě, že příčinou uložení takové sankce bylo porušení povinností Zhotovitel dle této Smlouvy. Obě smluvní strany se zavazují k vyvinutí maximálního úsilí k předcházení škodám a k minimalizaci vzniklých škod. Smluvní strany jsou povinny nahradit způsobenou škodu za porušení povinností stanovených platnými právními předpisy, a dále stanovených v této Smlouvě.

  • Postavení a působnost dozorčí rady 1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. Dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti.

  • Smluvní pokuty a úroky z prodlení Za nesplnění termínů dle čl. III je objednatel oprávněn účtovat zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,05% z celkové ceny díla s DPH uvedené v čl. IV odst. 2 za každý kalendářní den prodlení. Pro případ porušení jiné povinnosti zhotovitele se sjednává právo objednatele požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% z celkové ceny díla s DPH uvedené v čl. IV odst. 2 této smlouvy za každý započatý kalendářní den, kdy porušení povinnosti trvá. V případě prodlení objednatele s placením peněžitého závazku ve sjednané lhůtě je zhotovitel oprávněn po objednateli požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,05% z dlužné částky za každý kalendářní den prodlení. Smluvní pokuta je splatná do 15 dnů od jejího vyúčtování plátci smluvní pokuty; byl-li v této lhůtě podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, stává se smluvní pokuta splatnou okamžikem účinnosti rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení. Objednatel má právo pohledávku na zaplacení smluvní pokuty započíst s pohledávkou zhotovitele na zaplacení ceny díla. Pro případ, že objednateli vznikne z porušení povinnosti, ke kterému se vztahuje smluvní pokuta, škoda převyšující výši ujednané smluvní pokuty, se smluvní strany odchylně od § 2050 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník dohodly, že zhotovitel je povinen nahradit objednateli vedle smluvní pokuty i náhradu škody.