POŠKOZENÝ A SVĚDEK DLE TRESTNÍHO ŘÁDU. V praxi je mnohdy pokládána otázka, zdali je možná účast právního zástupce při výslechu poškozeného a svědka. Na takto položenou otázku nelze poskyt- nout jednu odpověá shodnou jak pro poškozeného, tak pro svědka. Vyjdeme-li z trestního řádu, potom je z pohledu práva právní zastoupení postavení svědka zcela odlišné od postavení poškozeného. Jedná se tedy o dvě naprosto odlišné otázky. Prvou otázkou je možnost účasti právního zástupce při výslechu poško- zeného. Druhou otázkou je účast právního zástupce při výslechu svědka, ať již v přípravném řízení, či v hlavním líčení nebo odvolacím řízení. Ustanovení § 12 odst. 6 tr. ř. obsahuje zákonný výklad pojmu strana. Xxxxxxx se rozumí ten, proti němuž se vede trestní řízení, zúčastněná osoba a poškoze- ný a v řízení před soudem též státní zástupce a společenský zástupce: stejné po- stavení jako strana má i jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede, nebo která podala opravný prostředek. V uvedeném výčtu je jednou ze stran poškozený. Mezi stranami však není vý- slovně uveden svědek. Ten však může být osobou, jež má stejné postavení ja- ko strana, avšak pouze v případě, že uplatní svědečné (§ 104 tr. ř.).1) Poškozený, jeho oprávnění a možnosti uplatnění nároku na náhradu škody, jsou upravena v hlavě druhé, oddílu sedmém trestního řádu. Poškozeným je ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální ne- bo jiná škoda (§ 43 odst. 1 tr. ř.). Poškozenému jsou v ustanoveních § 43 – § 51 tr. ř. přiznána konkrétní oprávnění. Jedním z oprávnění poškozeného je to, že se může dát zastupovat v trestním řízení zmocněncem (§ 50 odst. 1 tr. ř.), jimž mů- že být zásadně nejen advokát, nýbrž kterákoliv osoba, jejíž způsobilost k práv- ním úkonům není omezena (§ 50 odst. 2 tr. ř.). Jsou-li v trestním řízení probírá- ny skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může být zmocněncem poško- zeného pouze advokát, nebo osoba, která se může seznamovat se státním ta- jemstvím na příslušném úseku (§ 50 odst. 3 tr. ř.). Na rozdíl od civilního řízení je v trestním řízení zmocněncem v praxi nejčastěji advokát.2) V části první trestního řádu, konkrétně v hlavě páté, je obsažen oddíl druhý s názvem svědci (§ 97 až § 104 tr. ř.). Zde však žádná úprava oprávnění svěd- ka, v obdobném smyslu jako u poškozeného obsažena není. Především není v trestním řádu výslovně zmíněna možnost, aby si svědek zvolil zmocněnce či právního zástupce, který by byl oprávněn účastnit se jeho výslechu. Vzhledem k tomu zde nen...
