Common use of Pracovní doba a doba odpočinku Clause in Contracts

Pracovní doba a doba odpočinku. Požádá-li některý ze zaměstnanců uvedených v § 241 odst. 2 zákoníku práce o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, zavazuje se zaměstnavatel takové žádosti vyhovět. Doba strávená zaměstnancem na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět nemůže být (nebude) považována pro účely nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami (§ 90 zákoníku práce) a nepřetržitého odpočinku v týdnu (§ 92 zákoníku práce) za dobu odpočinku, i když nespadá do rozvržené směny. Za dobu strávenou na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět, která nespadá do rozvržené směny, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno. Za dobu čerpání tohoto náhradního volna se mzda/plat nekrátí. V případech, kdy se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby (§ 85 odst. 5 zákoníku práce), se má za to, že je zaměstnanci pracovní doba rozvrhována na běžné pracovní dny (pondělí až pátek) a na jednotlivé dny připadají směny ……………… (např. od 8:00 do 16:30 hod.), nebude-li v konkrétním případě stanoveno jinak. Zaměstnanci mají právo čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech (§ 88 zákoníku práce) v trvání 30 až ………. (např. 60 minut). Celá doba přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítává do odpracované doby. Zaměstnanci mohou čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech mezi …… hod. až ….... hod. (např. mezi 11.00 hod. až 14.00 hod.). Pokud je vzhledem k okolnostem a pracovním podmínkám zřejmé, že musí zaměstnanec po ukončení výkonu práce provést osobní očistu, provede zaměstnanec tuto očistu na místě či v zařízení zaměstnavatelem k tomu určeném. Doba nezbytně nutná k provedení očisty se považuje za pracovní dobu, a to v rozsahu nejvýše ………. (např. 20 minut). Při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nesmí průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu ve vyrovnávacím období, které může činit až 52 týdnů po sobě jdoucích. Konkrétní délku vyrovnávacího období má právo určit zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací. Zaměstnanci musí být o délce vyrovnávacího období informováni.

Pracovní doba a doba odpočinku. Požádá-li některý ze zaměstnanců uvedených v § 241 odst. 2 zákoníku práce o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, zavazuje se zaměstnavatel takové žádosti vyhovět. Doba strávená zaměstnancem na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět nemůže být (nebude) považována pro účely nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami (§ 90 zákoníku práce) a nepřetržitého odpočinku v týdnu (§ 92 zákoníku práce) za dobu odpočinku, i když nespadá do rozvržené směny. Za dobu strávenou na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět, která nespadá do rozvržené směny, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno. Za dobu čerpání tohoto náhradního volna se mzda/plat nekrátí. Pracovní doba u zaměstnavatele může být: rovnoměrně rozvržená zpravidla do pětidenního pracovního týdne pružně rozvržená nerovnoměrně rozvržená. Uplatní-li se pružné rozvržení pracovní doby, bude rozsah základní pracovní doby v jednotlivých pracovních dnech činit ……. (např. 5,6) hodin a průměrná týdenní pracovní doba musí být naplněna ve vyrovnávacím období ………. (nejvýše 52 týdnů) Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní v době dočasné pracovní neschopnosti, karantény, ošetřování člena rodiny, mateřské dovolené, rodičovské dovolené a překážky z důvodu výkonu veřejné funkce. Tyto překážky v práci se posuzují jako výkon práce za každý jednotlivý den v rozsahu průměrné délky směny. Jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, stanovené v příslušných právních předpisech, a překážky v práci z důvodu výkonu jiných úkonů v obecném zájmu se při pružném rozvržení pracovní doby posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby (např. vyšetření nebo ošetření nebo pracovní volno k činnosti zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti), kromě těch překážek, které jsou vymezené přesnou délkou nezbytně nutné doby, po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno (např. svatba nebo činnost dárce při odběru krve). Při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nesmí průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu ve vyrovnávacím období, které může činit až 52 týdnů po sobě jdoucích. Konkrétní délku vyrovnávacího období má právo určit zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací. Zaměstnanci musí být o délce vyrovnávacího období informováni. V odůvodněných případech (nad rámec ustanovení § 241 ZP - např. dostupnost dopravní obslužnosti) může zaměstnavatel vyhovět žádosti zaměstnance o individuální úpravu pracovní doby, pokud tomu nebrání provozní důvody. Pokud je vzhledem k okolnostem a pracovním podmínkám zřejmé, že musí zaměstnanec po ukončení výkonu práce provést osobní očistu, provede zaměstnanec tuto očistu na místě či v zařízení zaměstnavatelem k tomu určeném. Doba nezbytně nutná k provedení očisty se považuje za pracovní dobu, a to v rozsahu nejvýše ………. (např. 20 minut). O pravidlech čerpání přestávek v práci rozhoduje zaměstnavatel s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance. Vykonává-li zaměstnanec práci za takových podmínek, kdy práce nemůže být zcela přerušena a není tak možné čerpat standardní přestávku v práci na jídlo a oddech (např. bezpečnostní pracovníci), bude mu poskytnuta přiměřená doba na oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby. Zaměstnanci mají právo čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech (§ 88 zákoníku práce) v trvání 30 až ……… (např. 60 minut). Celá doba přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítává do odpracované doby. Zaměstnanci mohou čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech mezi …… hod. až ….... hod. (např. mezi 11.00 hod. až 14.00 hod.). Zaměstnanci dle charakteru vykonávané práce a v odůvodněných případech mohou vykonávat práci z domova. Práce z domova je řešena individuální dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. U zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek je pracovní doba řešena individuální dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. V případech, kdy se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby (§ 85 odst. 5 zákoníku práce), se má za to, že je zaměstnanci pracovní doba rozvrhována na běžné pracovní dny (pondělí až pátek) a na jednotlivé dny připadají směny ……………… (např. od 8:00 do 16:30 hod.), nebude-li v konkrétním případě stanoveno jinak. Zaměstnanci mají právo čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech (§ 88 zákoníku práce) v trvání 30 až ………. (např. 60 minut). Celá doba přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítává do odpracované doby. Zaměstnanci mohou čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech mezi …… hod. až ….... hod. (např. mezi 11.00 hod. až 14.00 hod.). Pokud je vzhledem k okolnostem a pracovním podmínkám zřejmé, že musí zaměstnanec po ukončení výkonu práce provést osobní očistu, provede zaměstnanec tuto očistu na místě či v zařízení zaměstnavatelem k tomu určeném. Doba nezbytně nutná k provedení očisty se považuje za pracovní dobu, a to v rozsahu nejvýše ………. (např. 20 minut). Při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nesmí průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu ve vyrovnávacím období, které může činit až 52 týdnů po sobě jdoucích. Konkrétní délku vyrovnávacího období má právo určit zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací. Zaměstnanci musí být o délce vyrovnávacího období informováni.

Pracovní doba a doba odpočinku. Požádá-li některý ze zaměstnanců Rozsah pracovní doby, kterou zaměstnanec v jednotlivém týdnu pravděpodobně odpracuje činí ....hodin. / Rozsah denní pracovní doby, kterou zaměstnanec pravděpodobně odpracuje činí ....hodin. Zaměstnavatel je povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 1 den předem. Na základě DPČ není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby za období dle § 76 odst. 3 ZP. Zaměstnanci musí být poskytnut nepřetržitý denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v týdnu a přestávka v práci na jídlo a oddech, případně přiměřená doba na oddech a jídlo a to za podmínek dle ustanovení § 88 až § 90a a § 92 ZP. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci nepřetržitý denní odpočinek nejméně v rozsahu 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Tento odpočinek může zaměstnavatel za podmínek uvedených v § 241 90 odst. 2 zákoníku práce zkrátit až na 8 hodin s tím, že následující nepřetržitý odpočinek bude o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, zavazuje se zkrácení prodloužen. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin. Tento odpočinek může zaměstnavatel takové žádosti vyhovět. Doba strávená zaměstnancem na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět nemůže být (nebude) považována pro účely nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami (v případech uvedených v § 90 zákoníku práce) odst. 2 a nepřetržitého odpočinku u technologických procesů, které nemohou být přerušeny (vhodné v informaci konkretizovat případy ze zákonného výčtu dle možného vzniku u zaměstnavatele), zkrátit zaměstnanci až na 24 hodin, a to s tím, že v následujícím týdnu bude tento nepřetržitý odpočinek v týdnu prodloužen tak, aby činil v období 2 týdnů celkově alespoň 70 hodin (§ 92 zákoníku práce) za dobu odpočinku, i když nespadá do rozvržené směny. Za dobu strávenou na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět, která nespadá do rozvržené směny, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno. Za dobu čerpání tohoto náhradního volna se mzda/plat nekrátí. V případech, kdy se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby (§ 85 odst. 5 zákoníku práce3 ZP), se má za to, že . Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní doba rozvrhována na běžné pracovní dny (pondělí až pátek) a na jednotlivé dny připadají směny ……………… (např. od 8:00 do 16:30 hod.), nebude-li v konkrétním případě stanoveno jinak. Zaměstnanci mají právo čerpat nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech (§ 88 zákoníku práce) v trvání nejméně 30 až ………minut. (např. 60 minut). Celá doba přestávky Přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítává neposkytují na začátku a konci pracovní doby a nezapočítávají se do odpracované dobypracovní doby (viz § 88 ZP). Zaměstnanci mohou čerpat přestávku v práci Tato přestávka může být zaměstnanci rozdělena do více části s tím, že jedna část bude činit nejméně 15 minut. Zaměstnavatel zaměstnancům vykonávající práce, které nemohou být přerušeny místo přestávky na jídlo a oddech mezi …… hod. až ….... hod. (např. mezi 11.00 hod. až 14.00 hodzajistí, aniž by došlo k přerušení provozu nebo práce, přiměřenou dobu na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby.). Pokud je vzhledem k okolnostem a pracovním podmínkám zřejmé, že musí zaměstnanec po ukončení výkonu práce provést osobní očistu, provede zaměstnanec tuto očistu na místě či v zařízení zaměstnavatelem k tomu určeném. Doba nezbytně nutná k provedení očisty se považuje za pracovní dobu, a to v rozsahu nejvýše ………. (např. 20 minut). Při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nesmí průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu ve vyrovnávacím období, které může činit až 52 týdnů po sobě jdoucích. Konkrétní délku vyrovnávacího období má právo určit zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací. Zaměstnanci musí být o délce vyrovnávacího období informováni.

Pracovní doba a doba odpočinku. PožádáInformace o pracovní době je uvedena v DPP/DPČ. Práce je v rámci DPČ vykonávána v jednosměnném režimu (s max. délkou stanovené týdenní pracovní doby 20 hod)/dvousměnném režimu (s max. délkou stanovené týdenní pracovní doby 19,375 hod /vícesměnném režimu (s max. délkou stanovené týdenní pracovní doby 18,75 hod)/nepřetržitém režimu (s max. délkou stanovené týdenní pracovní doby 18,75 hod). Předpokládaný rozsah pracovní doby za týden činí … Výkon práce v organizačním řízení je zpravidla rozvrhován s předstihem předem Plánem výkonu služby. Výkon práce v operačním řízení je zpravidla rozvrhován operativně pro jednotlivé případy postupem stanoveným v DPP/DPČ. Zaměstnanec souhlasnou vůli s případným výkonem práce mimo rozvrh směn vyjadřuje písemně, ústně nebo konkludentně pokračováním ve výkonu již zahájené práce (zásahu) s tím, že se taková práce eviduje a hradí ve smyslu § 96 zákoníku práce. Dostaví-li některý se zaměstnanec ze zaměstnanců uvedených své svobodné vůle k výkonu práce v operačním řízení jednotky do 10 minut po vyhlášení poplachu jednotce sboru dobrovolných hasičů obce aniž by byl zaměstnavatelem seznámen s rozvrhem pracovní doby (jeho změnou) a zaměstnavatel jej prostřednictvím velitele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce písemně neseznámí s rozvrhem pracovní doby (jeho změnou) ani na místě, případně s ním na místě nesjedná výkon člena jednotky odboru dobrovolných hasičů obce ve smyslu zákona o požární ochraně resp. zákoníku práce, nejsou naplněny zákonné podmínky pro uvolnění zaměstnance/člena jednotky sboru dobrovolných hasičů obce z jeho standardního zaměstnání ve smyslu § 241 64 odst. 2 zákoníku práce zákona o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní dobypožární ochraně. Zaměstnanci musí být poskytnut nepřetržitý denní odpočinek, zavazuje se zaměstnavatel takové žádosti vyhovět. Doba strávená zaměstnancem na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět nemůže být (nebude) považována pro účely nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami (§ 90 zákoníku práce) a nepřetržitého odpočinku nepřetržitý odpočinek v týdnu (§ 92 zákoníku práce) za dobu odpočinku, i když nespadá do rozvržené směny. Za dobu strávenou na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět, která nespadá do rozvržené směny, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno. Za dobu čerpání tohoto náhradního volna se mzda/plat nekrátí. V případech, kdy se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby (§ 85 odst. 5 zákoníku práce), se má za to, že je zaměstnanci pracovní doba rozvrhována na běžné pracovní dny (pondělí až pátek) a na jednotlivé dny připadají směny ……………… (např. od 8:00 do 16:30 hod.), nebude-li v konkrétním případě stanoveno jinak. Zaměstnanci mají právo čerpat přestávku přestávka v práci na jídlo a oddech, případně přiměřená doba na oddech (a jídlo za podmínek dle § 88 až § 90a a § 92 zákoníku práce) v trvání 30 až ………. (např. 60 minut). Celá doba přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítává do odpracované doby. Zaměstnanci mohou čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech mezi …… hod. až ….... hod. (např. mezi 11.00 hod. až 14.00 hod.). Pokud je vzhledem k okolnostem a pracovním podmínkám zřejmé, že musí zaměstnanec po ukončení výkonu práce provést osobní očistu, provede zaměstnanec tuto očistu na místě či v zařízení zaměstnavatelem k tomu určeném. Doba nezbytně nutná k provedení očisty se považuje za pracovní dobu, a to v rozsahu nejvýše ………. (např. 20 minut). Při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nesmí průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu ve vyrovnávacím období, které může činit až 52 týdnů po sobě jdoucích. Konkrétní délku vyrovnávacího období má právo určit zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací. Zaměstnanci musí být o délce vyrovnávacího období informováni.