Common use of Pracovní doba a doba odpočinku Clause in Contracts

Pracovní doba a doba odpočinku. Požádá-li některý ze zaměstnanců uvedených v § 241 odst. 2 zákoníku práce o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, zavazuje se zaměstnavatel takové žádosti vyhovět. Doba strávená zaměstnancem na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět nemůže být (nebude) považována pro účely nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami (§ 90 zákoníku práce) a nepřetržitého odpočinku v týdnu (§ 92 zákoníku práce) za dobu odpočinku, i když nespadá do rozvržené směny. Za dobu strávenou na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět, která nespadá do rozvržené směny, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno. Za dobu čerpání tohoto náhradního volna se mzda/plat nekrátí. Pracovní doba u zaměstnavatele může být: rovnoměrně rozvržená zpravidla do pětidenního pracovního týdne pružně rozvržená nerovnoměrně rozvržená. Uplatní-li se pružné rozvržení pracovní doby, bude rozsah základní pracovní doby v jednotlivých pracovních dnech činit ……. (např. 5,6) hodin a průměrná týdenní pracovní doba musí být naplněna ve vyrovnávacím období ………. (nejvýše 52 týdnů) Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní v době dočasné pracovní neschopnosti, karantény, ošetřování člena rodiny, mateřské dovolené, rodičovské dovolené a překážky z důvodu výkonu veřejné funkce. Tyto překážky v práci se posuzují jako výkon práce za každý jednotlivý den v rozsahu průměrné délky směny. Jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, stanovené v příslušných právních předpisech, a překážky v práci z důvodu výkonu jiných úkonů v obecném zájmu se při pružném rozvržení pracovní doby posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby (např. vyšetření nebo ošetření nebo pracovní volno k činnosti zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti), kromě těch překážek, které jsou vymezené přesnou délkou nezbytně nutné doby, po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno (např. svatba nebo činnost dárce při odběru krve). Při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nesmí průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu ve vyrovnávacím období, které může činit až 52 týdnů po sobě jdoucích. Konkrétní délku vyrovnávacího období má právo určit zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací. Zaměstnanci musí být o délce vyrovnávacího období informováni. V odůvodněných případech (nad rámec ustanovení § 241 ZP - např. dostupnost dopravní obslužnosti) může zaměstnavatel vyhovět žádosti zaměstnance o individuální úpravu pracovní doby, pokud tomu nebrání provozní důvody. Pokud je vzhledem k okolnostem a pracovním podmínkám zřejmé, že musí zaměstnanec po ukončení výkonu práce provést osobní očistu, provede zaměstnanec tuto očistu na místě či v zařízení zaměstnavatelem k tomu určeném. Doba nezbytně nutná k provedení očisty se považuje za pracovní dobu, a to v rozsahu nejvýše ………. (např. 20 minut). O pravidlech čerpání přestávek v práci rozhoduje zaměstnavatel s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance. Vykonává-li zaměstnanec práci za takových podmínek, kdy práce nemůže být zcela přerušena a není tak možné čerpat standardní přestávku v práci na jídlo a oddech (např. bezpečnostní pracovníci), bude mu poskytnuta přiměřená doba na oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby. Zaměstnanci mají právo čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech (§ 88 zákoníku práce) v trvání 30 až ……… (např. 60 minut). Celá doba přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítává do odpracované doby. Zaměstnanci mohou čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech mezi …… hod. až ….... hod. (např. mezi 11.00 hod. až 14.00 hod.). Zaměstnanci dle charakteru vykonávané práce a v odůvodněných případech mohou vykonávat práci z domova. Práce z domova je řešena individuální dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. U zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek je pracovní doba řešena individuální dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. V případech, kdy se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby (§ 85 odst. 5 zákoníku práce), se má za to, že je zaměstnanci pracovní doba rozvrhována na běžné pracovní dny (pondělí až pátek) a na jednotlivé dny připadají směny ……………… (např. od 8:00 do 16:30 hod.), nebude-li v konkrétním případě stanoveno jinak.

Pracovní doba a doba odpočinku. Požádá-li některý ze zaměstnanců uvedených v § 241 odst. 2 zákoníku práce o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, zavazuje se zaměstnavatel takové žádosti vyhovět. Doba strávená zaměstnancem na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět nemůže být (nebude) považována pro účely nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami (§ 90 zákoníku práce) a nepřetržitého odpočinku v týdnu (§ 92 zákoníku práce) za dobu odpočinku, i když nespadá do rozvržené směny. Za dobu strávenou na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět, která nespadá do rozvržené směny, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno. Za dobu čerpání tohoto náhradního volna se mzda/plat nekrátí. Pracovní doba u zaměstnavatele může být: rovnoměrně rozvržená zpravidla do pětidenního pracovního týdne pružně rozvržená nerovnoměrně rozvržená. Uplatní-li se pružné rozvržení pracovní doby, bude rozsah základní pracovní doby v jednotlivých pracovních dnech činit ……. (např. 5,6) hodin a průměrná týdenní pracovní doba musí být naplněna ve vyrovnávacím období ………. (nejvýše 52 týdnů) Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní v době dočasné pracovní neschopnosti, karantény, ošetřování člena rodiny, mateřské dovolené, rodičovské dovolené a překážky z důvodu výkonu veřejné funkce. Tyto překážky v práci se posuzují jako výkon práce za každý jednotlivý den v rozsahu průměrné délky směny. Jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, stanovené v příslušných právních předpisech, a překážky v práci z důvodu výkonu jiných úkonů v obecném zájmu se při pružném rozvržení pracovní doby posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby (např. vyšetření nebo ošetření nebo pracovní volno k činnosti zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti), kromě těch překážek, které jsou vymezené přesnou délkou nezbytně nutné doby, po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno (např. svatba nebo činnost dárce při odběru krve). Při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nesmí průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu ve vyrovnávacím období, které může činit až 52 týdnů po sobě jdoucích. Konkrétní délku vyrovnávacího období má právo určit zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací. Zaměstnanci musí být o délce vyrovnávacího období informováni. V odůvodněných případech (nad rámec ustanovení § 241 ZP - např. dostupnost dopravní obslužnosti) může zaměstnavatel vyhovět žádosti zaměstnance o individuální úpravu pracovní doby, pokud tomu nebrání provozní důvody. Pokud je vzhledem k okolnostem a pracovním podmínkám zřejmé, že musí zaměstnanec po ukončení výkonu práce provést osobní očistu, provede zaměstnanec tuto očistu na místě či v zařízení zaměstnavatelem k tomu určeném. Doba nezbytně nutná k provedení očisty se považuje za pracovní dobu, a to v rozsahu nejvýše ………. (např. 20 minut). O pravidlech čerpání přestávek v práci rozhoduje zaměstnavatel s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance. Vykonává-li zaměstnanec práci za takových podmínek, kdy práce nemůže být zcela přerušena a není tak možné čerpat standardní přestávku v práci na jídlo a oddech (např. bezpečnostní pracovníci), bude mu poskytnuta přiměřená doba na oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby. Zaměstnanci mají právo čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech (§ 88 zákoníku práce) v trvání 30 až ……… (např. 60 minut). Celá doba přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítává do odpracované doby. Zaměstnanci mohou čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech mezi …… hod. až ….... hod. (např. mezi 11.00 hod. až 14.00 hod.). Zaměstnanci dle charakteru vykonávané práce a v odůvodněných případech mohou vykonávat práci z domova. Práce z domova je řešena individuální dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. U zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek je pracovní doba řešena individuální dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. V případech, kdy se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby (§ 85 odst. 5 zákoníku práce), se má za to, že je zaměstnanci pracovní doba rozvrhována na běžné pracovní dny (pondělí až pátek) a na jednotlivé dny připadají směny ……………… (např. od 8:00 do 16:30 hod.), nebude-li v konkrétním případě stanoveno jinak. Zaměstnanci mají právo čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech (§ 88 zákoníku práce) v trvání 30 až ………. (např. 60 minut). Celá doba přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítává do odpracované doby. Zaměstnanci mohou čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech mezi …… hod. až ….... hod. (např. mezi 11.00 hod. až 14.00 hod.). Pokud je vzhledem k okolnostem a pracovním podmínkám zřejmé, že musí zaměstnanec po ukončení výkonu práce provést osobní očistu, provede zaměstnanec tuto očistu na místě či v zařízení zaměstnavatelem k tomu určeném. Doba nezbytně nutná k provedení očisty se považuje za pracovní dobu, a to v rozsahu nejvýše ………. (např. 20 minut). Při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nesmí průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu ve vyrovnávacím období, které může činit až 52 týdnů po sobě jdoucích. Konkrétní délku vyrovnávacího období má právo určit zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací. Zaměstnanci musí být o délce vyrovnávacího období informováni.

Pracovní doba a doba odpočinku. Požádá-li některý ze zaměstnanců uvedených v § 241 odst. 2 zákoníku práce o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu Rozsah pracovní doby, zavazuje se zaměstnavatel takové žádosti vyhovětkterou zaměstnanec v jednotlivém týdnu pravděpodobně odpracuje činí ....hodin. Doba strávená zaměstnancem na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět nemůže být (nebude) považována pro účely nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami (§ 90 zákoníku práce) a nepřetržitého odpočinku v týdnu (§ 92 zákoníku práce) za dobu odpočinku, i když nespadá do rozvržené směny. Za dobu strávenou na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět, která nespadá do rozvržené směny, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno. Za dobu čerpání tohoto náhradního volna se mzda/plat nekrátí. Pracovní doba u zaměstnavatele může být: rovnoměrně rozvržená zpravidla do pětidenního pracovního týdne pružně rozvržená nerovnoměrně rozvržená. Uplatní-li se pružné rozvržení / Rozsah denní pracovní doby, bude rozsah základní kterou zaměstnanec pravděpodobně odpracuje činí ....hodin. Zaměstnavatel je povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 1 den předem. Na základě DPČ není možné vykonávat práci v jednotlivých pracovních dnech činit ……. (např. 5,6) hodin a průměrná rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doba doby za období dle § 76 odst. 3 ZP. Zaměstnanci musí být naplněna ve vyrovnávacím období ………. (nejvýše 52 týdnů) Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní poskytnut nepřetržitý denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v době dočasné pracovní neschopnosti, karantény, ošetřování člena rodiny, mateřské dovolené, rodičovské dovolené týdnu a překážky z důvodu výkonu veřejné funkce. Tyto překážky v práci se posuzují jako výkon práce za každý jednotlivý den v rozsahu průměrné délky směny. Jiné důležité osobní překážky přestávka v práci na straně zaměstnancejídlo a oddech, stanovené případně přiměřená doba na oddech a jídlo a to za podmínek dle ustanovení § 88 až § 90a a § 92 ZP. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci nepřetržitý denní odpočinek nejméně v příslušných právních předpisech, a překážky v práci z důvodu výkonu jiných úkonů v obecném zájmu se při pružném rozvržení pracovní doby posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby (např. vyšetření nebo ošetření nebo pracovní volno k činnosti zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti), kromě těch překážek, které jsou vymezené přesnou délkou nezbytně nutné doby, po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno (např. svatba nebo činnost dárce při odběru krve). Při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nesmí průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu ve vyrovnávacím období, které může činit až 52 týdnů rozsahu 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Konkrétní délku vyrovnávacího období má právo určit zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací. Zaměstnanci musí být o délce vyrovnávacího období informováni. V odůvodněných případech (nad rámec ustanovení § 241 ZP - např. dostupnost dopravní obslužnosti) Tento odpočinek může zaměstnavatel vyhovět žádosti zaměstnance o individuální úpravu pracovní doby, pokud tomu nebrání provozní důvodyza podmínek uvedených v § 90 odst. Pokud je vzhledem k okolnostem a pracovním podmínkám zřejmé2 zkrátit až na 8 hodin s tím, že musí zaměstnanec po ukončení výkonu práce provést osobní očistunásledující nepřetržitý odpočinek bude o dobu zkrácení prodloužen. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin. Tento odpočinek může zaměstnavatel v případech uvedených v § 90 odst. 2 a u technologických procesů, provede zaměstnanec tuto očistu které nemohou být přerušeny (vhodné v informaci konkretizovat případy ze zákonného výčtu dle možného vzniku u zaměstnavatele), zkrátit zaměstnanci až na místě či v zařízení zaměstnavatelem k tomu určeném. Doba nezbytně nutná k provedení očisty se považuje za pracovní dobu24 hodin, a to s tím, že v rozsahu nejvýše ………následujícím týdnu bude tento nepřetržitý odpočinek v týdnu prodloužen tak, aby činil v období 2 týdnů celkově alespoň 70 hodin (§ 92 odst. (např. 20 minut3 ZP). O pravidlech čerpání přestávek v práci rozhoduje zaměstnavatel s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance. Vykonává-li zaměstnanec práci za takových podmínek, kdy Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce nemůže být zcela přerušena a není tak možné čerpat standardní přestávku v práci na jídlo a oddech (např. bezpečnostní pracovníci), bude mu poskytnuta přiměřená doba na oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby. Zaměstnanci mají právo čerpat přestávku v práci na jídlo a oddech (§ 88 zákoníku práce) v trvání nejméně 30 až ……… (napřminut. 60 minut). Celá doba přestávky Přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítává neposkytují na začátku a konci pracovní doby a nezapočítávají se do odpracované dobypracovní doby (viz § 88 ZP). Zaměstnanci mohou čerpat přestávku v práci Tato přestávka může být zaměstnanci rozdělena do více části s tím, že jedna část bude činit nejméně 15 minut. Zaměstnavatel zaměstnancům vykonávající práce, které nemohou být přerušeny místo přestávky na jídlo a oddech mezi …… hod. až ….... hod. (např. mezi 11.00 hod. až 14.00 hodzajistí, aniž by došlo k přerušení provozu nebo práce, přiměřenou dobu na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby.). Zaměstnanci dle charakteru vykonávané práce a v odůvodněných případech mohou vykonávat práci z domova. Práce z domova je řešena individuální dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. U zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek je pracovní doba řešena individuální dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. V případech, kdy se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby (§ 85 odst. 5 zákoníku práce), se má za to, že je zaměstnanci pracovní doba rozvrhována na běžné pracovní dny (pondělí až pátek) a na jednotlivé dny připadají směny ……………… (např. od 8:00 do 16:30 hod.), nebude-li v konkrétním případě stanoveno jinak.