Prameny mezinárodního práva soukromého vnitrostátního původu Vzorová ustanovení

Prameny mezinárodního práva soukromého vnitrostátního původu. Prameny vnitrostátního práva jsou zákony. Za nejvýznamnější považujeme zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Tento zákon upravuje výběr rozhodného práva v otázkách sporů, vyplývajících ze vztahů občanskoprávního, rodinného, pracovního charakteru s mezinárodním prvkem. Zákon také stanoví právní postavení cizinců a postup justičních orgánů pří úpravě těchto vztahů. Dalším zákonem, který se zabývá mezinárodním právem soukromým, je zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, ten se v jedné ze svých částí zaměřuje konkrétně na otázky postupu při vydávání a uznávání rozhodčích nálezů. Další normy, které zařazujeme mezi normy mezinárodního práva soukromého, jsou kolizní normy obsažené v zákoně č. 191/1950 Sb., směnečném a šekovém, které řeší otázky rozhodného práva ve věcech směnečného a šekového práva. Ojedinělá ustanovení týkající se vztahů s mezinárodním prvkem lze nalézt i v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, 262/2006 Sb., zákoníku práce, 527/1990 Sb., zákoně o vynálezech a zlepšovacích návrzích, 207/2000 Sb, o ochraně průmyslových vzorů, v zákoně č. 121/2000 Sb., autorském zákoně, v obchodním zákoníku a v zákoně č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě. Specifickou roli v mezinárodním právu soukromém sehrávají zákony ústavní a Ústava, které jsou považovány za normy veřejného pořádku. Hlavním účelem těchto norem je udržovat veřejný pořádek a jako takové jsou prakticky nadřazené soukromoprávním zájmům. Výhrada veřejného pořádku tak tvoří mez, která nesmí být při užívání cizího právního řádu na základě kolizní normy překročena.6

Related to Prameny mezinárodního práva soukromého vnitrostátního původu

  • Odpovědnost zhotovitele za škodu a povinnost nahradit škodu 8.4.1. Pokud činností zhotovitele dojde ke způsobení škody objednateli nebo třetím osobám z titulu opomenutí, nedbalosti nebo neplněním podmínek vyplývajících ze zákona, technických nebo jiných norem nebo vyplývajících z této smlouvy je zhotovitel povinen bez zbytečného odkladu tuto škodu odstranit a není-li to možné, tak finančně uhradit. Veškeré náklady s tím spojené nese zhotovitel. 8.4.2. Zhotovitel odpovídá i za škodu způsobenou činností těch, kteří pro něj dílo provádějí. 8.4.3. Zhotovitel odpovídá za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze strojů, přístrojů nebo jiných věcí, které zhotovitel použil nebo hodlal použít při provádění díla. 8.4.4. Zhotovitel odpovídá za rozsah, kvalitu prací a dodávek dle projektu pro provedení stavby a obsahu této smlouvy a platných ČSN a právních předpisů upravujících provádění díla.

  • Použití výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů Předloží-li dodavatel zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů dle § 127 odst. 1 zákona ve lhůtě pro prokázání splnění kvalifikace, nahrazuje tento výpis prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 a profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 zákona v tom rozsahu, v jakém doklady prokazující splnění těchto profesních kvalifikačních předpokladů pokrývají požadavky veřejného zadavatele na prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky.

  • OSOBITNÉ USTANOVENIA O ŠTÁTNEJ POMOCI 1. Štátna, resp. minimálna pomoc sa poskytuje v súlade so zákonom o štátnej pomoci. 2. V zmysle § 5 ods. 2 zákona o štátnej pomoci príjemcom je ten, kto vykonáva hospodársku činnosť bez ohľadu na právnu formu a spôsob financovania a v koho prospech bol vykonaný právny úkon, ktorý ho oprávňuje na získanie pomoci. Na účely tohto zákona sa hospodárskou činnosťou rozumie každá činnosť, ktorá spočíva v ponuke tovaru alebo služieb alebo v ponuke tovaru a služieb na trhu. 3. Podľa čl. 107 Zmluvy o fungovaní Európskej únie (ZFEÚ) sa pravidlá štátnej pomoci, resp. minimálnej pomoci vo všeobecnosti uplatňujú len vtedy, keď je príjemcom pomoci „podnik“ (v čl. 107 ZFEÚ označený ako „podnikateľ“), pričom podnikom sa rozumie každý subjekt vykonávajúci hospodársku činnosť bez ohľadu na právne postavenie a spôsob jeho financovania (ďalej len „podnik“). 4. Pod nepriamou štátnou pomocou sa rozumie poskytnutie čo i len časti finančných prostriedkov zúčastnenému podniku alebo zúčastneným podnikom príjemcom z prostriedkov poskytnutých poskytovateľom na účet príjemcu, a to v prípade, ak príjemca nespĺňa aspoň jednu z podmienok uvedených v ods. 10 tohto článku. 5. Zmluvné strany sa dohodli, že v prípade, ak je príjemcom podnik v zmysle ods. 3 tohto článku, vzťahujú sa na neho ustanovenia ods. 2, 7 a 8 tohto článku. Ustanovenia ods. 4, 9 až 15 tohto článku sa na neho nevzťahujú. 6. Zmluvné strany sa dohodli, že v prípade, ak príjemcom nie je podnik v zmysle ods. 3 tohto článku, vzťahujú sa na neho ustanovenia ods. 4, 9 až 15 tohto článku. Ustanovenia ods. 2, 7 a 8 tohto článku sa na neho nevzťahujú. 7. V prípade podniku rozdiel finančných prostriedkov medzi rozpočtom Projektu a výškou finančných prostriedkov poskytnutých poskytovateľom vo forme štátnej pomoci, ktoré nebudú poskytnuté poskytovateľom, je príjemca povinný zabezpečiť z vlastných zdrojov alebo z iných zdrojov ako je štátny rozpočet. 8. V prípade podniku finančné prostriedky poskytnuté poskytovateľom na účet príjemcu predstavujú štátnu pomoc podľa nariadenia Komisie Európskej únie č. 1407/2013 z 18.12.2013 o uplatňovaní článkov 107 a 108 Zmluvy o fungovaní Európskej únie na pomoc de minimis. 9. Príjemca, ktorý nie je podnikom, čestne vyhlasuje, že sa jeho prostredníctvom podniku, ktorý je jeho spoluriešiteľskou organizáciou (zúčastnený podnik), neposkytuje žiadna nepriama štátna pomoc. 10. Za poskytovanie nepriamej štátnej pomoci sa nepovažuje konanie ak je splnená aspoň jedna z týchto podmienok (podľa ods. 28 Rámca pre štátnu pomoc na výskum, vývoj a inovácie – 2014/C 198/01): a) zúčastnený podnik znáša celkové náklady Projektu, alebo b) výsledky spolupráce, ktoré nevedú k vzniku práv duševného vlastníctva, sa môžu vo veľkom rozsahu rozširovať a akékoľvek práva duševného vlastníctva, ktoré sú výsledkom činností výskumnej organizácie/príjemcu, sa v plnej miere pridelia príjemcovi, alebo c) akékoľvek práva duševného vlastníctva vyplývajúce z projektu, ako aj príslušné prístupové práva sú pridelené zúčastnenému podniku spôsobom, ktorý primerane odráža jeho pracovné balíky, príspevky a príslušné záujmy, alebo d) výskumná organizácia/príjemca dostane za práva duševného vlastníctva, ktoré sú výsledkom jej činností a sú prevedené na zúčastnený podnik alebo ku ktorým získal zúčastnený podnik prístupové práva, kompenzáciu zodpovedajúcu trhovej cene. Od uvedenej kompenzácie sa môže odpočítať absolútna výška hodnoty akéhokoľvek finančného alebo nefinančného príspevku zúčastneného podniku na náklady spojené s činnosťami výskumnej organizácie/príjemcu, ktorých výsledkom boli príslušné práva duševného vlastníctva. 11. Pod pridelením v plnej miere sa na účely tejto Zmluvy rozumie, že príjemca má v plnej miere hospodársky prospech z týchto práv, ponechaním si plného práva s nimi disponovať, ide najmä o vlastnícke právo a licenčné právo. Tieto podmienky môžu byť splnené, aj keď sa príjemca rozhodne uzavrieť ďalšie Zmluvy týkajúce sa týchto práv, vrátane ich licencovania spolupracujúcemu partnerovi. 12. Náhrada zodpovedajúca trhovej cene práv duševného vlastníctva sa týka náhrady za hospodársky prospech vyplývajúci z týchto práv v plnej výške. V súlade so všeobecnými zásadami štátnej pomoci a vzhľadom na ťažkosti spojené s objektívnym stanovovaním trhovej ceny práv duševného vlastníctva bude podmienka považovaná za splnenú, ak bude príjemca ako predajca v momente uzatvárania Zmluvy preukázateľne rokovať s cieľom získať maximálny prospech. 13. V prípade porušenia ods. 9 tohto článku príjemcom, poskytovateľ bude požadovať od príjemcu vrátenie finančných prostriedkov poskytnutých zúčastnenému podniku alebo zúčastneným podnikom formou nepriamej štátnej pomoci. 14. Príjemca sa zaväzuje vrátiť finančné prostriedky poskytnuté vo forme nepriamej štátnej pomoci poskytovateľovi v lehote do 15 dní odo dňa doručenia oznámenia o zistení poskytnutia finančných prostriedkov vo forme nepriamej štátnej pomoci a výzvy na ich vrátenie zaslanej poskytovateľom. 15. V prípade, že príjemca nevráti finančné prostriedky poskytnuté vo forme nepriamej štátnej pomoci poskytovateľovi v lehote uvedenej v ods. 14 tohto článku, zakladá toto nesplnenie povinnosti oprávnenie poskytovateľa na odstúpenie od Zmluvy a povinnosť príjemcu na vrátenie nespotrebovaných finančných prostriedkov poskytovateľovi. Týmto nie sú dotknuté ustanovenia všeobecne záväzných predpisov.

  • CO NEPOVAŽUJEME ZA POJISTNOU UDÁLOST A ZA CO TEDY POJISTNÉ PLNĚNÍ VŮBEC NEPOSKYTNEME? Za pojistnou událost nepovažujeme smrt, ke které dojde v době: Příčina smrti Xxxx úraz kdy na našem účtu není v okamžiku úrazu připsáno první běžné pojistné sebevražda do 24 měsíců od počátku hlavního pojištění ostatní příčiny než stihneme posoudit pojistné riziko (datum přijetí rizika naleznete na pojistce, může to být nejpozději 2 měsíce od sjednání hlavního pojištění) V takovém případě hlavní pojištění zanikne a my Vám samozřejmě zaplacené pojistné vrátíme.

  • Jaká jsou hlavní rizika, která jsou specifická pro tyto cenné papíry? Hlavními riziky specifickými pro emitované Dluhopisy jsou:

  • KOMUNIKACE MEZI ZADAVATELEM A DODAVATELEM Při komunikaci mezi Zadavatelem a Dodavateli nesmí být narušena důvěrnost nabídek a úplnost údajů v nich obsažených. Zadavateli nesmí být umožněn přístup k obsahu nabídek před uplynutím lhůty stanovené pro jejich podání.

  • DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ O VYUŽÍVÁNÍ VÝSLEDKŮ (VČETNĚ PRÁV DUŠEVNÍHO A PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ) Vedle ustanovení článku II.9.3 platí, že pokud příjemce vytvoří v rámci projektu vzdělávací materiály, musí být takové materiály zpřístupněny prostřednictvím internetu zdarma a v rámci otevřených licencí3.

  • DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ O VIDITELNOSTI FINANCOVÁNÍ EVROPSKOU UNIÍ Aniž je dotčen článek II.8, musí příjemci uvést podporu přijatou v rámci programu Erasmus+ ve všech komunikačních a propagačních materiálech, na internetových stránkách a sociálních médiích. Pokyny pro příjemce a další třetí osoby jsou k dispozici na internetové adrese xxxx://xxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxx-xxxxx/xxxxxx-xxxxxxxx_xx

  • Doba provedení díla zhotovitelem Dílo bude provedeno v následujících termínech: Termín zahájení prací: Termín dokončení prací: Termín předání a převzetí díla: Zhotovitel zahájí práce na realizaci díla na základě písemné výzvy objednatele k převzetí staveniště. Xxxxxxxxxx se zavazuje převzít staveniště do 5 dnů ode dne doručení písemné výzvy. V případě, že nepřevezme zhotovitel od objednatele staveniště v určeném termínu, považuje se staveniště za předané uplynutím 5. dne od doručené výzvy. O předání staveniště sepíší společně smluvní strany předávací protokol. Zhotovitel se dále zavazuje vyklidit staveniště do 2 dnů po provedení díla. Dnem vyklizení staveniště se rozumí úplné vyklizení předaných prostor a písemné protokolární předání objednateli, nedohodnou-li se smluvní strany jinak. Smluvní strany se osvobozují pro neplnění těch závazků, které by byly dotčeny působením tzv. vyšší moci. Za vyšší moc se pokládají okolnosti vzniklé po neodvratitelných událostech mimořádné povahy, které mají vliv na plnění podle této smlouvy, např. živelné pohromy, válečné události atp. V těchto případech se prodlužují rovněž lhůty plnění o dobu trvání takové události, pokud byly jednoznačně a prokazatelně dotčeny působením vyšší moci. Během provádění díla je objednatel oprávněn dát zhotoviteli písemný odůvodněný pokyn k dočasnému pozastavení provádění díla, a to z důvodu stavu úředních nebo soudních řízení souvisejících s prováděním stavby. Zhotovitel je takovým pokynem vázán. O dobu dočasného pozastavení díla se prodlužuje doba provedení díla. V případě přerušení prací o více jak 5 měsíců má každá ze stran právo od této smlouvy odstoupit.

  • KOMUNIKACE MEZI ZADAVATELEM A DODAVATELI Veřejná zakázka je zadávána v plném rozsahu elektronicky pomocí certifikovaného elektronického nástroje E-ZAK dostupného na xxxxx://xxxxxxx.xxxx.xx/. Veškeré úkony v rámci tohoto zadávacího řízení a rovněž veškerá komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhá elektronicky, a to zejména prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK. Veškeré písemnosti zasílané prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK se považují za řádně doručené dnem jejich doručení do uživatelského účtu adresáta v elektronickém nástroji E-ZAK. Na doručení písemnosti nemá vliv, zda byla písemnost jejím adresátem přečtena, případně, zda elektronický nástroj E-ZAK adresátovi odeslal na kontaktní emailovou adresu upozornění o tom, že na jeho uživatelský účet v elektronickém nástroji E-ZAK byla doručena nová zpráva či nikoliv. Za řádné a včasné seznamování se s písemnostmi zasílanými zadavatelem prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK, jakož i za správnost kontaktních údajů uvedených u dodavatele, odpovídá vždy dodavatel. Zadavatel dodavatele upozorňuje, že pro plné využití všech možností elektronického nástroje E-ZAK je dodavatel či účastník zadávacího řízení povinen provést a dokončit registraci xxxxx://xxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxxxxxx.xxxx do Centrální databáze dodavatelů (CDD) systému XXX.xx na adrese xxxxx://xxx.xx/#/xxxxxxxxxx. Zadavatel současně upozorňuje účastníky, že registrace není okamžitá a podléhá schválení administrátorem systému, jenž má 2 pracovní dny na akceptaci, nebo zamítnutí registrace, pokud žádost o registraci nebude obsahovat veškeré požadované údaje. Podmínky a informace týkající se elektronického nástroje E-ZAK včetně informací o používání elektronického podpisu jsou dostupné na xxxxx://xxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx_0/xxxx-xxxxxx- dodavatele-cdd-pdf. Pro odpovědi na případné otázky týkající se uživatelského ovládání elektronického nástroje E-ZAK je možné využít uživatelskou podporu E-ZAK (tel.: +000 000 000 000, e-mail: xxxxxxx@xxxx.xx).