Propagace politických subjektů Vzorová ustanovení

Propagace politických subjektů. Stěžovatel jako problém shledává fakt, že mezi provozovatelem a krajem je uzavřeno smluvní ujednání, jehož podstatou je výroba a vysílání pořadů, jejichž výrobu kraj platí. Stěžovatel se domnívá, že existence takové smlouvy je důkazem, že vysílání není nezávislé, resp. že na jeho základě dochází k propagaci „zadavatele“. Rada se v minulosti daným problémem (tedy že provozovatelé regionálních kanálů dostávají určité procento peněz na výrobu pořadů) opakovaně zabývala a dospěla k následujícím závěrům: Jelikož se ve valné většině jedná o pořady klasických regionálních či městských infokanálů, tedy o zpravodajství orientované na dění v obci/městě/regionu, pak je logické, že klade velký důraz na činnost správního orgánu dané obce/města/regionu. V tomto případě je pochopitelně velké procento zpráv spojeno se zastupitelstvem, starostou, primátorem atd. Koneckonců tento fakt sám stěžovatel uznává, když uvádí, že zvýšená reprezentace stávajícího vedení, které je vykonavatelem veřejné správy, je do určité míry logická vzhledem k informování občanů o aktuálním dění v kraji a absence vyjádření opozice v jednotlivých příspěvcích nemusí a priori implikovat narušení zásad objektivity a vyváženosti. Je nutno upozornit, že Rada může posuzovat pouze skutečně odvysílané pořady a jejich podobu, a nikoliv podobu obchodní smlouvy, která eventuálně upravuje vznik pořadu. Rada se tak dostává do situace, kdy z etického či morálního hlediska cítí, že princip vzniku takovýchto pořadů nemusí být zcela v pořádku (a zakládá jistou precedentní situaci, kdy si určitý subjekt může „objednat“ nezávisle působící zpravodajství), nicméně je omezena zákonem. Ačkoliv se tedy způsob tvorby těchto zpravodajských či politicko-publicistických pořadů na základě smluvních vztahů mezí obcí a provozovatelem televizního vysílání může jevit jako nevhodný, samotná existence smlouvy není z hlediska Rady v rozporu se zákonem. Zakládá sice určitý vztah, kdy je provozovatel vysílání při tvorbě pořadu do značné míry ovlivňován odlišným subjektem, nicméně z hlediska Rady je stále tím odpovědným provozovatel vysílání, neboť ten má podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. redakční odpovědnost, kterou se rozumí výkon rozhodujícího vlivu na výběr pořadů a dalších částí vysílání a jejich chronologické uspořádání v programové skladbě [§ 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb.]. To znamená, že provozovatel vysílání je tím, kdo zodpovídá za to, jaké pořady budou v rámci jeho programu odvysílány, a...