Common use of Pružné rozvržení služební doby Clause in Contracts

Pružné rozvržení služební doby. Pružné rozvržení služební doby stanoví služební orgán buď individuálně, na základě žádosti státního zaměstnance, nebo plošně služebním předpisem. V pružném rozvržení služební doby stanoví služební orgán její základní část, tzn. dobu, po kterou je státní zaměstnanec povinen být v místě výkonu služby, a volitelnou část, tzn. dobu, jejíž začátek a konec si státní zaměstnanec volí sám. Součet základní a volitelné části služební doby v rámci jedné směny nesmí přesáhnout 12 hodin denně. Státní zaměstnanec také musí dodržovat pravidla pro pobyt na pracovišti stanovená obvykle v provozním řádu budovy služebního úřadu nebo organizačního útvaru (ten může např. stanovovat, že zaměstnanci se mohou na pracovišti zdržovat pouze v pracovní dny v době od 6:00 do 20:00). V rámci pružného rozvržení služební doby musí být v tzv. vyrovnávacím období (obvykle 4 týdny nebo 1 kalendářní měsíc; nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, pouze kolektivní dohoda může vyrovnávací období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích) dosaženo průměrné týdenní služební doby. Pokud byla služební doba rozvržena pružně, neuplatní se toto rozvržení: - při služební cestě - v době čerpání dovolené - při nutnosti plnění naléhavého služebního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec jsou pevně stanoveny - pokud tomu brání provozní důvody - v době důležitých osobních překážek na straně státního zaměstnance - případně v dalších případech stanovených služebním orgánem. Pro případy, kdy se neuplatní pružné rozvržení služební doby, stanoví služební orgán služebním předpisem rozvržení týdenní služební doby do směn s pevně stanoveným začátkem a koncem směny. Státním zaměstnancům pečujícím o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, osamělým státním zaměstnancům pečujícím o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, a státním zaměstnancům, kteří prokáží, že převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až IV, služební orgán pružné rozvržení služební doby nepovolí pouze, pokud by to bránilo řádnému plnění úkolů služebního úřadu. Pružné rozvržení služební doby nemá vliv na výměru dovolené. Individuální rozvržení služební doby a tzv. stlačený týden Služební orgán může na žádost státní zaměstnance stanovit individuální rozvržení služební doby spočívající v odlišném určení začátku a konce směny oproti obecnému nastavení ve služebním úřadu.

Pružné rozvržení služební doby. Prvním z alternativních způsobů rozvržení služební doby je její pružné rozvržení podle § 100 zákona o státní službě, které je blíže upraveno v čl. 3 služebního předpisu ke slaďování. Pružné rozvržení služební doby stanoví povoluje státnímu zaměstnanci služební orgán buď individuálněorgán, na základě žádosti státního zaměstnance, nebo plošně který jeho pravidla může stanovit služebním předpisem. V pružném Pružné rozvržení služební doby stanoví služební orgán její základní část, tzn. dobu, po kterou je státní zaměstnanec povinen být v místě výkonu služby, a volitelnou část, tzn. dobu, jejíž začátek a konec si státní zaměstnanec volí sám. Součet základní a volitelné části služební doby v rámci jedné směny nesmí přesáhnout 12 hodin denně. Státní zaměstnanec také musí dodržovat pravidla pro pobyt na pracovišti stanovená obvykle v provozním řádu budovy služebního úřadu nebo organizačního útvaru (ten může např. stanovovat, že zaměstnanci se mohou na pracovišti zdržovat pouze v pracovní dny v době od 6:00 do 20:00). V rámci pružného rozvržení služební doby musí být v tzv. vyrovnávacím období (obvykle 4 týdny nebo 1 kalendářní měsíc; nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, pouze kolektivní dohoda může vyrovnávací období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích) dosaženo průměrné týdenní služební doby. Pokud byla služební doba rozvržena pružně, neuplatní se toto rozvržení: - při služební cestě - v době čerpání dovolené - při nutnosti plnění naléhavého služebního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec jsou pevně stanoveny - pokud tomu brání provozní důvody - v době důležitých osobních překážek na straně státního zaměstnance - případně v dalších případech stanovených služebním orgánem. Pro případy, kdy se neuplatní pružné takové rozvržení služební doby, stanoví při kterém se rozlišují časové úseky základní a volitelné služební doby, přičemž začátek a konec těchto časových úseků určuje služební orgán. Služební orgán rovněž určuje délku vyrovnávacího období, v němž musí být naplněna průměrná týdenní služební doba. Obecně platí, že rozhodovací pravomoc služebního orgánu při povolování pružné služební doby není omezena. Na povolení pružné služební doby není právní nárok. Ve vztahu k některým skupinám státních zaměstnanců je však rozhodovací pravomoc služebního orgánu zúžena, přičemž služební orgán služebním předpisem pružnou služební dobu nepovolí pouze v případě, že tomu brání řádné plnění úkolů služebního úřadu; jiné skutečnosti nezohlední. Služební orgán povolí, nebrání-li tomu řádné plnění úkolů služebního úřadu, pružné rozvržení týdenní služební doby do směn s pevně stanoveným začátkem a koncem směny. Státním zaměstnancům pečujícím státnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, osamělým státním zaměstnancům pečujícím osamělému státnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, a státním zaměstnancůmstátnímu zaměstnanci, kteří prokážíkterý prokáže, že převážně sami sám dlouhodobě pečují pečuje o osobu, která se podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až IV(středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo IV (úplná závislost), resp. (podle služebního předpisu ke slaďování) státnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě do 15 let věku dítěte, pečujícímu o osobu blízkou, vyžaduje-li to její zdravotní stav, věk, nebo jiný objektivní důvod, nebo vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo jiný objektivní důvod. Vzhledem k mimořádným okolnostem, které panovaly v roce 2020 v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19, byly v dotazníkovém šetření pro zjištění stavu vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního života s výkonem služby v roce 2020 otázky týkající se pružného rozvržení služební orgán doby redukovány, jelikož by získané údaje neměly řádnou výpovědní hodnotu. Za rok 2020 tak nebyly zjišťovány údaje o počtu státních zaměstnanců, kteří mají povoleno pružné rozvržení služební doby, důvody zohledněné při povolení pružného rozvržení služební doby nepovolí pouzestátním zaměstnancům, pokud by to bránilo řádnému plnění úkolů služebního úřadudůvody pro nepovolení pružného rozvržení služební doby nebo údaje týkající se nových žádostí o povolení pružného rozvržení služební doby. Tyto údaje budou opět předmětem dotazů sekce pro státní službu pro účel vypracování výroční zprávy za rok 2021. Pružné rozvržení služební doby nemá vliv na výměru dovolenébylo v roce 2020 umožněno (graf č. Individuální 10) státním zaměstnancům ve 211 služebních úřadech (90,6 % služebních úřadů). V roce 2019 to bylo ve 207 služebních úřadech (88,8 % služebních úřadů). V roce 2018 bylo pružné rozvržení služební doby umožněno ve 203 služebních úřadech (87,0 % služebních úřadů) a tzvv roce 2017 ve 206 služebních úřadech (88,4 % služebních úřadů). stlačený týden Služební orgán může Ze získaných údajů tak lze, až na žádost státní zaměstnance stanovit individuální výjimku v roce 2018, pozorovat rostoucí trend v počtu služebních úřadů umožňujících státním zaměstnancům pružné rozvržení služební doby spočívající v odlišném určení začátku a konce směny oproti obecnému nastavení ve služebním úřadu.doby, což je třeba z hlediska slaďování hodnotit pozitivně. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 206 203 207 Počet služebních úřadů

Pružné rozvržení služební doby. Pružné Státní zaměstnanec si může požádat o povolení pružného rozvržení služební doby stanoví služební orgán buď individuálně, na základě žádosti státního zaměstnance, nebo plošně služebním předpisemdoby. V pružném rozvržení služební doby stanoví služební orgán její základní část, tzn. dobu, po kterou je státní zaměstnanec povinen být v místě výkonu služby, a volitelnou část, tzn. dobu, jejíž začátek a konec si státní zaměstnanec volí sám. V Ministerstvu vnitra je základní část stanovena od 9,00 hodin do 14,00 hodin, volitelné úseky od 6,00 do 9,00 hodin a od 14,00 do 18,00 hodin. Součet základní a volitelné části služební doby v rámci jedné směny nesmí přesáhnout 12 hodin denně. Státní zaměstnanec také musí dodržovat pravidla pro pobyt na pracovišti stanovená obvykle v provozním řádu budovy služebního úřadu nebo organizačního útvaru (ten může např. stanovovat, že zaměstnanci se mohou na pracovišti zdržovat pouze v pracovní dny v době od 6:00 5,00 hodin do 20:00)20,00 hodin. V rámci pružného rozvržení služební doby musí být v tzv. vyrovnávacím období (dosaženo průměrné týdenní služební doby. Vyrovnávací období je stanoveno obvykle 4 čtyři týdny nebo 1 jeden kalendářní měsíc; nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, pouze . Na Ministerstvu vnitra kolektivní dohoda může vyrovnávací období vymezit vymezuje nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích) dosaženo průměrné týdenní služební doby). Pokud byla služební doba rozvržena pružně, neuplatní se toto rozvržení: - rozvržení při služební cestě - cestě, v době čerpání dovolené - dovolené, při nutnosti plnění naléhavého služebního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec jsou pevně stanoveny - stanoveny, pokud tomu brání provozní důvody - důvody, v době důležitých osobních překážek na straně státního zaměstnance - zaměstnance, případně v dalších případech stanovených služebním orgánem. Pro případy, kdy se neuplatní pružné rozvržení služební doby, stanoví služební orgán služebním předpisem rozvržení týdenní služební doby do směn s pevně stanoveným začátkem a koncem směny. Státním zaměstnancům pečujícím o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, osamělým státním zaměstnancům pečujícím o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, a státním zaměstnancům, kteří prokáží, že převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až IV, služební orgán není pružné rozvržení služební doby nepovolí pouzepovoleno pouze v případě, pokud by to bránilo řádnému plnění úkolů služebního úřadu. Pružné rozvržení služební doby nemá vliv na výměru dovolené. Individuální rozvržení služební doby a tzv. stlačený týden Služební orgán může na žádost státní zaměstnance stanovit povolit individuální rozvržení služební doby spočívající v odlišném určení začátku a konce směny oproti obecnému nastavení ve služebním úřadu. Individuální rozvržení služební doby může spočívat například v rozvržení týdenní služební doby do méně než 5 dnů v týdnu (např. 4 dny v týdnu po desetihodinových směnách) – takovému rozvržení služební doby se říká tzv. stlačený týden. Stlačený týden je nejčastěji využíván u státních zaměstnanců, kterým byla současně povolena kratší služební doba (při úvazku 20 hodin týdně to mohou být např. 4 dny v týdnu po pětihodinových směnách). Stlačený týden nemá vliv na výměru dovolené, ale má vliv na počet dnů poskytovaného indispozičního volna – počet dnů indispozičního volna odpovídá počtu dnů v týdnu, v nichž je vykonávána služba.

Pružné rozvržení služební doby. Pružné rozvržení služební doby stanoví služební orgán buď individuálně, na základě žádosti státního zaměstnance, nebo plošně služebním předpisem. V pružném rozvržení služební doby stanoví služební orgán její základní část, tzn. dobu, po kterou je státní zaměstnanec povinen být v místě výkonu služby, a volitelnou část, tzn. dobu, jejíž začátek a konec si státní zaměstnanec volí sám. Součet základní a volitelné části služební doby v rámci jedné směny nesmí přesáhnout 12 hodin denně. Státní zaměstnanec také musí dodržovat pravidla pro pobyt na pracovišti stanovená obvykle v provozním řádu budovy služebního úřadu nebo organizačního útvaru (ten může např. stanovovat, že zaměstnanci se mohou na pracovišti zdržovat pouze v pracovní dny v době od 6:00 do 20:00). V rámci pružného rozvržení služební doby musí být v tzv. vyrovnávacím období (obvykle 4 týdny nebo 1 kalendářní měsíc; nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, pouze kolektivní dohoda může vyrovnávací období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích) dosaženo průměrné týdenní služební doby. Pokud byla služební doba rozvržena pružně, neuplatní se toto rozvržení: - při služební cestě - v době čerpání dovolené - při nutnosti plnění naléhavého služebního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec jsou pevně stanoveny - pokud tomu brání provozní důvody - v době důležitých osobních překážek na straně státního zaměstnance - případně v dalších případech stanovených služebním orgánem. Pro případy, kdy se neuplatní pružné rozvržení služební doby, stanoví služební orgán služebním předpisem rozvržení týdenní služební doby do směn s pevně stanoveným začátkem a koncem směny. Státním zaměstnancům pečujícím o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, osamělým státním zaměstnancům pečujícím o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, a státním zaměstnancům, kteří prokáží, že převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až IV, služební orgán pružné rozvržení služební doby nepovolí pouze, pokud by to bránilo řádnému plnění úkolů služebního úřadu. Pružné rozvržení služební doby nemá vliv na výměru dovolené. Individuální rozvržení služební doby a tzv. stlačený týden Služební orgán může na žádost státní zaměstnance stanovit individuální rozvržení služební doby spočívající v odlišném určení začátku a konce směny oproti obecnému nastavení ve služebním úřadu.