Práva společníků. Práva společníků veřejné obchodní společnosti můžeme rozdělit na práva nemajetkové a majetkové povahy. ⮚ Právo být statutárním orgánem společnosti, které společníkovi umožňuje podílet se na právním jednání (§ 85 ObchZ). ⮚ Právo k obchodnímu vedení společnosti, k ovlivňování veškerých rozhodnutí, která směřují dovnitř společnosti (§ 81 ObchZ), na rozdíl od oprávnění být statutárním orgánem, které směřuje navenek společnosti vůči třetím osobám. ⮚ Právo rozhodovat o všech významných záležitostech společnosti (např. při změně společenské smlouvy), ale samozřejmě i ve všech ostatních rozhodnutích, která jsou učiněna za trvání společnosti (§ 79 odst. 1 a 2 ObchZ). ⮚ Právo v případech, které jsou vymezena zákonem, podat žalobu jménem společnosti a také právo v zahájeném řízení na podkladě této žaloby společnost zastupovat (§ 82a ObchZ). ⮚ Právo nahlížet a kontrolovat všechny dokumenty společnosti osobně anebo pověřit auditora či daňového poradce. ⮚ Právo na podíl na zisku (§ 82 odst. 1 ObchZ), který se dělí mezi společníky rovným dílem. Ziskem u veřejné obchodní společnosti je považován celkový zisk, nikoli zisk po zdanění. Jelikož poplatníkem daně z příjmů není společnost jako právnická osoba, ale zdanění podléhají právě až podíly vyplacené společníkům. ⮚ Právo na vypořádací podíl, které vzniká bývalému společníkovi, příp. jeho dědici nebo právnímu nástupci (pokud byl společník právnickou osobou). Podmínkou však je, že účast společníka zanikla z některého ze zákonných důvodů, ale společnost trvá i nadále (zbylí společníci se na trvání společnosti dohodli podle § 88 odst. 2 ObchZ). Výše vypořádacího podílu se stanoví stejným způsobem jako u výše podílu na likvidačním zůstatku. ⮚ Právo na podíl na likvidačním zůstatku vzniká společníkovi, pokud dojde ke zrušení společnosti s likvidací. Likvidační zůstatek (§ 75 odst. 1 ObchZ) se mezi společníky rozdělí do výše hodnoty jejich splacených vkladů. Pokud tento zůstatek není tak vysoký rozdělí se poměrně podle výše splacených vkladů společníků. A pokud je zůstatek vyšší, než je souhrnná výše všech splacených vkladů, rozdělí se nejprve podle výše splacených vkladů a zbytek se rovným dílem rozdělí mezi společníky.
Práva společníků. Práva společníků nejsou pro obě skupiny společníků totožná. Některá platí pouze pro komplementáře, některá pouze pro komanditisty a některá přísluší oběma skupinám. ⮚ Komplementářů přísluší právo k obchodnímu vedení společnosti (§ 97 odst. 1 ObchZ). ⮚ O ostatních záležitostech společnosti rozhodují jak komplementáři, tak i komanditisté (§ 97 odst. 2 až 4 ObchZ). ⮚ Právo vykonávat funkci statutárního orgánu společnosti připadá pouze komplementářům (§ 101 odst. 1 ObchZ). ⮚ Pokud by ale nastala skutečnost, že komanditista, aniž by měl udělené příslušné zmocnění, uzavře jménem společnosti smlouvu, stává se tato smlouva platná a závazná pro společnost. Komanditista v tomto případě za tyto závazky ručí celým svým majetkem (§ 101 odst. 2 ObchZ). ⮚ Komanditistům připadají práva na informace a kontrolní práva (§ 98 ObchZ). ⮚ Komplementářům i komanditistům přísluší práva na podíl na zisku (§ 100 odst. 1 a 2 ObchZ), právo na vypořádací podíl a právo na podíl na likvidačním zůstatku (§ 104 ObchZ).
Práva společníků. Každý ze společníků má zejména právo: