Právní povaha předávacího protokolu Vzorová ustanovení

Právní povaha předávacího protokolu. Mezi podnikateli ve stavebnictví je již zažitou praxí, že k předání a převzetí díla dochází na základě předávacího protokolu. Ve smlouvě o dílo se zpravidla nachází ustanovení, že zhotoviteli vzniká právo na zaplacení ceny díla až v případě oboustranně podepsaného předávacího protokolu v rámci předávacího řízení. Hovoří se o tzv. protokolárním předání díla. Soudy již za účinnosti předchozí právní úpravy rozlišovaly mezi předávacím protokolem, který je pouze formální podmínkou převzetí díla, tzn. je pouhým důkazem, že k předání a převzetí došlo, a mezi předávacím protokolem, který představuje tzv. hmotněprávní podmínku předání a převzetí. V jednom svých rozhodnutí Nejvyšší soud ČR konstatoval, že „Termín „protokolární předání“ nemůže být vykládán jinak, než že podmínkou předání a převzetí díla je existence oboustranně podepsaného protokolu o předání a převzetí díla. Pokud je způsob předání díla specifikován ve smlouvě, kupř. tak že se dílo předává protokolárně, není možné chápat oboustranně podepsaný protokol pouze jako jeden z možných důkazů o tom, že dílo bylo předáno, ale existence protokolu tvoří hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla. Odvolací soud tedy dospěl ke správnému závěru, a to že pokud předávací protokol neexistuje, není možné považovat dílo za předané a převzaté.“125