Předmět smlouvy, resp. licence. Patří mezi podstat- né obsahové náležitosti, bez jejichž vymezení by smlouva nebyla platná. Především se v něm musí definovat nehmot- né statky a práva k nim, k jejichž užívání se poskytuje smlouvou svolení, a to přesným výčtem. Pokud se jedná o rozsáhlejší výčet, např. databází časopisů aj., může být odkaz na přesný výčet v příloze. Je třeba přitom vždy od- lišit a vymezit nehmotný statek sám a práva k němu a specifikovat je, vymezit všechny součásti, dodatky a příslušející služby. Rozsah a způsob užití díla spíše pat- ří mezi vymezení práv nabyvatele a nepatří mezi podstat- né náležitosti smlouvy, neboť zákon připouští, že smlouva o nich mlčí a stanoví pro takový případ podpůrně jejich vymezení v § 50 AutZ. Smlouva by měla specifikovat i typ licence (výhradní, sólová, nevýhradní), přičemž se jedná o nevýhradní licenci, není-li sjednáno jinak (§ 47 AutZ). Předmětem smlouvy také mohou být know-how, data- báze, tedy jednalo by se o smíšenou licenci, ale také např. technická pomoc (vyškolení personálu), nájem přístrojů nebo nosičů informací nebo jejich prodej – což by vedlo ke smíšené smlouvě. Z různých typů smluv pak vyplývají i různé pojmové náležitosti, např. u licence vymezení ne- hmotných statků a práv, která se poskytují do užívání dru- hé straně, u kupní či nájemní smlouvy jen hmotné před- měty nebo výjimečně podnik včetně převodu vlastnického práva (u koupě) nebo poskytnutí těchto předmětů do uží- vání (u nájmu) aj. Může se jednat i o leasing – koupi naja- té věci a spotřebitelský úvěr aj. Obtížné je určit předmět smlouvy o dílo, pokud se jedná o tvůrčí práci, neboť teprve v průběhu se upřesňuje, co vlastně objednatel chce a co je zhotovitel schopen vyřešit. U těchto typů smluv (typicky u výzkumu) znamená přes- né vymezení předmětu smlouvy již polovinu řešení. Ještě obtížnější je určit předmět plnění u smluv nepo- jmenovaných, např. u outsourcingu, frančízy, rámcové smlouvy, smlouvy o spolupráci aj., kde by bez přesného a podrobného určení předmětu smlouvy a práv a povin- ností stran byla smlouva neplatná podle § 269 ObchZ. Někdy je tzv. implementační smlouva pokládána mylně za smlouvu nepojmenovanou – jedná se však vesměs o smlouvu o dílo, kde však určitou část díla provádí sama strana objednatele a je pak velmi důležité odlišit produk- ty, které vytvořila jen jedna strana a produkty společně vytvořené a vymezit práva ke každé z těchto skupin ne- hmotných statků – obvykle je každá skupina i jinak ozna- čena smluvní zkratkou v definici pojmů. Vždy je...
