Náležitosti smlouvy. Smlouva obsahuje následující náležitosti/články: − označení smluvních stran, − předmět smlouvy a druh sociální služby, − místo, čas a rozsah poskytování sociální služby na základě sjednané zakázky v základních či fakultativních činnostech, vč. stanovení osobního cíle klienta ke dni uzavření smlouvy, − výši úhrady a způsob vyúčtování, − ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených Domovem pro seniory, − nakládání s osobními údaji, − doba platnosti smlouvy, − ukončení poskytování sociální služby, − závěrečné ustanovení, − den a místo uzavření smlouvy, − podpisy smluvních stran, − přílohy smlouvy. Smlouva je navržena v obecném formátu, žadatel je informován o možnosti návrhu změn ve smlouvě tak, aby smlouva vyhovovala jeho individuálním potřebám.
Náležitosti smlouvy. Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování je uzavírána nejčastěji mezi školou a firmou nebo firmami, kde bude odborný výcvik či odborná praxe žáků probíhat. Taková smlouva musí obsahovat dostatečnou identifikaci smluvních stran. V hlavičce smlouvy musí být za každou smluvní stranu uvedeno alespoň: Název smluvní strany spolu s právní formou subjektu, sídlo, IČO, jméno osoby, která je oprávněna za tuto smluvní stranu jednat. Dále mohou smluvní strany uvést např. bankovní spojení či jméno a kontakt na osobu odpovědnou za realizaci praktického vyučování, pokud jsou tyto informace pro předmět této smlouvy relevantní. Samotné obsahové náležitosti smlouvy o realizaci praktického vyučování obsahuje § 12 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů. Tato právní úprava stanoví, že taková smlouva obsahuje zejména: obory vzdělání a druh činností, které žáci při praktickém vyučování budou vykonávat, místo konání praktického vyučování, časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení, počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování, poskytování nástrojů a nářadí používaných při praktickém vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování, způsob odměňování žáků za produktivní činnost, opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a k zajištění hygienických podmínek při praktickém vyučování, podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy a pověřeného zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob a požadavky pro výkon činnosti pověřených zaměstnanců této fyzické nebo právnické osoby (dále jen „instruktor“), ujednání o náhradě nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím pracovišti. Dle dikce ustanovení jde o výčet demonstrativní, což znamená, že je na úvaze smluvních stran, jaké další otázky si hodlají takovou smlouvou upravit. V neposlední řadě je nezbytné opatřit smlouvu podpisy obou smluvních stran, respektive podpisy statutárních zástupců a datem, kdy byla tato smlouva podepsána. Doložená smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování má pouze ilustrační charakter, nejed...
Náležitosti smlouvy. Ve srovnání s obchodním zákoníkem poskytuje zákon o obchodních korporacích detailnější úpravu smlouvy o výkonu funkce. Komplexní výčet veškerých náležitostí této smlouvy však zákon o obchodních korporacích přesto neuvádí. Co do obecných náležitostí smlouvy o výkonu funkce je třeba vycházet z požadavků českého právního řádu na právní jednání a dále také z judikatury českých soudů vztahující se k podstatným náležitostem dvoustranných ujednání. Mezi jeden ze základních požadavků lze jistě zařadit, aby obsah sjednávané smlouvy byl dostatečně určitý. V případě, že v rámci sjednávané smlouvy nedochází k výslovné úpravě některých náležitostí, měly by být takové náležitosti zjistitelné výkladem. Nelze proto opomenout, aby ve smlouvě o výkonu funkce byl určitě vymezen předmět smlouvy a správně a úplně identifikovány smluvní strany. Ad absurdum může totiž případná nesprávná či neúplná identifikace smluvních stran způsobit neplatnost celé smlouvy. Dle názoru Nejvyššího soudu ČR způsobí vadné označení účastníka smluvního vztahu neplatnost smlouvy v případě, že z celého obsahu právního úkonu nebude možno ani výkladem dovodit, kdo je skutečně účastníkem smlouvy. O absolutní neplatnosti smlouvy pro nedostatek identifikace smluvní strany lze přitom hovořit v situaci, kdy byl účastník označen ve smlouvě natolik neurčitě (nesrozumitelně), že nelze pochybnost o identifikaci smluvní strany odstranit ani výkladem.14
14 K tomu blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.09.2007, sp. zn. 29 Odo 1156/2005. Mezi další náležitosti, které lze považovat (shodně jako předmět a účastníky smlouvy) za obligatorní, patří údaje o odměňování. Dle ustanovení § 60 zákona o obchodních korporacích je stanoveno demonstrativním výčtem, že smlouva o výkonu funkce obsahuje (i) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění (ii) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby (iii) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány (iv) údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě. Otázce odměňování jednatele se blíže věnuje kapitola 3 této práce. Vedle výše uvedených obsahových náležitostí pak může smlouva o výkonu funkce obsahovat další fakultati...
Náležitosti smlouvy. Smlouva mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem musí být sjednána písemně a musí kromě podstatných částí obsahovat také:
a) způsob úhrady kupní ceny a dobu na její úhradu, výši slevy z kupní ceny nebo způsob jejího určení, bude-li poskytována, přičemž doba splatnosti kupní ceny nesmí být delší než 30 dní ode dne doručení faktury,
b) dobu nebo způsob jejího určení pro dodávku předmětu koupě a určení jejího množství za stanovené období nebo určení množství jednotlivé dodávky předmětu koupě,
c) v případě, že jsou přijímány a poskytovány služby související s nákupem nebo prodejem potravin, způsob spolupráce při jejich přijímání a poskytování co do předmětu, rozsahu, způsobu a doby plnění, výše ceny nebo způsobu jejího určení,
d) dobu garantované platnosti kupní ceny, která nesmí překročit 3 měsíce od data první dodávky potraviny, na kterou byla kupní cena sjednána,
e) způsob postoupení pohledávky, který se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákona.
Náležitosti smlouvy. Smlouva by měla upravovat nejméně níže uvedené náležitosti, které je potřeba specifikovat již v příloze Dohody:
Náležitosti smlouvy. Smlouva o dočasném užívání ubytovacího zařízení, dlouhodobém rekreačním produktu, dalším prodeji nebo výměně musí být uzavřena v souladu s ustanovením § 1855 NObčZ v písemné formě. Požadavek na písemnou formu smlouvy vyplývá z nutnosti zajistit jednoznačnost jejího obsahu. Podnikatel však nemá právo namítnout vůči spotřebiteli neplatnost smlouvy pro nedostatek písemné formy. Jedná se tak o určitou formu jednostranné kogentnosti. V souladu se směrnicí se vymezují také zvláštní náležitosti, které musí tato smlouva obsahovat. Dle ustanovení § 1856 odst. 1 NObčZ musí být ve smlouvě uvedena jména smluvních stran a jejich bydliště nebo sídlo, údaje sdělené spotřebiteli před uzavřením smlouvy, jakož i den uzavření smlouvy a místo, kde byla smlouva uzavřena. Součástí smlouvy musí být také formulář pro odstoupení od smlouvy, jehož podobu taktéž stanoví nařízení vlády č. 364/2013 Sb. ve své příloze č. 5. Kladně pak zejména hodnotím ustanovení zákona, které stanoví, že údaje ve formuláři pro odstoupení od smlouvy vyplní podnikatel. Jedná se tak o podstatné usnadnění pro spotřebitele, když k uplatnění svého práva od smlouvy odstoupit mu postačí uvedený formulář pouze podepsat a ve lhůtě odeslat. Součástí smlouvy musí být také předsmluvní informace již dříve poskytnuté spotřebiteli v souladu s ustanovením § 1854 odst. 2 NObčZ. Tyto údaje je možné změnit pouze tehdy, pokud si změny v obsahu smluvní strany výslovně sjednaly nebo pokud je změna vyvolána nepředvídatelnými okolnostmi, které jsou nezávislé na vůli poskytovatele a kterým nebylo možné zabránit. Jestliže je zřejmé ještě před uzavřením samotné smlouvy, že její obsah bude od těchto informací odlišný, je třeba, aby je podnikatel spotřebiteli sdělil v textové podobě, tedy v takové formě, která umožňuje i jejich opakované zobrazení, způsobem umožňující snadný přístup. Dále je třeba, aby tyto změny byly ve smlouvě výslovně označeny, jinak platí jako obsah smlouvy údaj pro spotřebitele příznivější.181 Zákon se dále v ustanovení § 1858 NObčZ dle mého názoru snaží zabránit tomu, aby spotřebitel podepsal něco, co vlastně podepsat nechtěl z důvodu, že některé ustanovení ve smlouvě přehlédl. Z tohoto důvodu předmětné ustanovení zákona stanoví, že ujednání o právu odstoupit od smlouvy, o lhůtě k odstoupení i ujednání o zákazu platby záloh a jiných plnění nebo jejich zajištění v průběhu této lhůty podepisuje spotřebitel každé zvlášť.182 Následně jakmile je smlouva uzavřena, podnikatel je povinen spotřebiteli jedno její vyhot...
Náležitosti smlouvy. Z právních předpisů vyplývají určité náležitosti právních úkonů, mezi které patří: ⮚ náležitosti subjektu – kdo právní úkon činí ⮚ náležitosti obsahu – jaký je obsah projevu vůle ⮚ náležitosti formy – jaká je vnější formální podoba projevu vůle ⮚ náležitosti procedury – jaký je postup Subjektu, obsahu i formy se týká požadavek určitosti právních úkonů. V případě určitosti subjektu jde o to, že musí být patrné, kdo právní úkon činí. Např. u obcí může vzniknout problém v tom, že jejich právní jednání učiněná v písemné formě v oblasti samostatné působnosti mají nést označení „obec“, ale v oblasti přenesené působnosti „obecní úřad“. Z obsahu musí být patrné, koho se právní úkon týká, které věci se týká a jaké jsou zamýšlené právní důsledky. Nedostatek určitosti obsahu u právních úkonů orgánů veřejné správy znamená vadnost nebo nulitu takového právního aktu. Právní úkon orgánů veřejné správy musí být učiněn v předepsané formě. Standardní formou je forma písemná. 6 6 Xxxxx X., Úvod do českého správního práva – čtvrté doplněné vydání, Praha 2001, Policejní akademie ČR,str. 46 a násl.
Náležitosti smlouvy označení smluvních stran
Náležitosti smlouvy. Nakládá-li se s majetkem na základě smlouvy, musí mít smlouva písemnou formu a projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti, nevylučuje zákon anebo povaha právního jednání, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází.
Náležitosti smlouvy. Uzavření nájemní smlouvy musí být provedeno písemně a za tím účelem je nájemce povinen sdělit všechny identifikační údaje. Pronajímatel se zavazuje, že poskytnuté údaje použije pouze pro svoji potřebu a neposkytne je jiné osobě. Nájemní smlouva určuje movitý předmět nebo soubor předmětů, které jsou předmětem nájmu, předpokládanou dobu nájmu a tarif ceníku, platného v době uzavření smlouvy. - Pronajímatel se zavazuje pronajmout nájemci movité předměty (přístroje, nářadí, stroje nebo inventář vč. příslušenství a spotřebního materiálu) za účelem používání pro jeho vlastní potřebu. Pronajímatel je povinen pronajaté předměty předat v úplném a provozuschopném stavu. V ceně půjčovného je zahrnuto poskytnutí servisu do 48 hod. nebo poskytnutí náhradního přístroje. - Uzavřením této smlouvy vzniká nájemci právo užívat pronajaté předměty v souladu s podmínkami této smlouvy. Nájemce není oprávněn tyto předměty ani jejich příslušenství pronajímat dalším osobám ani jim je poskytovat bezúplatně. Nájemce se zavazuje používat najaté předměty pouze k účelům, k nimž jsou určeny. Právo nájemce používat pronajaté předměty zaniká uplynutím doby, na kterou byla smlouva sjednána, zničením předmětu nebo ukončením smlouvy.