Přezkum posuzování úvěruschopnosti spotřebitele v exekučním řízení. Zajímavý vývoj lze sledovat i v oblasti přezkumu exekučních titulů v exekučním řízení s ohledem na povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitelů, přičemž autor se hodlá zabývat judikaturou z nedávné doby, která má na tuto problematiku zásadní dopad. Prvním rozhodnutím je nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy Ústavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti navrhovatele pro porušení jeho práva na soudní ochranu a práva na spravedlivý proces v exekučním řízení. V předcházejících řízeních se navrhovatel bránil jakožto povinný v exekučním řízení vedeném na základě rozhodčího nálezu návrhem na zastavení exekuce, čemuž Okresní soud v Mostě vyhověl s odůvodněním, že smlouva o úvěru, který poskytla oprávněná stěžovateli, je neplatná pro zjevnou nespravedlnost, protože výše úrokové sazby mimo jiné desetkrát převyšuje úrokové sazby bankovních institucí a souhrn všech smluvních pokut považoval za nepřiměřené zajištění. Odvolací soud však byl jiného názoru a na základě odvolání oprávněného návrh povinného na zastavení exekuce zamítl s tím, že smluvní podmínky poskytnutého úvěru za nepřiměřené nepovažoval. Rovněž ve svém odůvodnění upozornil na skutečnost, že povinný se zavázal k povinnostem vyplývajících z úvěrové smlouvy na základě svého svobodného rozhodnutí, a proto by měla být kritéria posouzení nemravnosti a nespravedlnosti dané situace nastavena co možná nejvýše. Proti tomuto rozhodnutí následně podal povinný ústavní stížnost. Ústavní soud k odůvodnění odvolacího soudu nejdříve zdůraznil, že se nelze pouze zabývat eventuální lehkovážností dlužníka, ale v rámci rozhodování je potřeba zabývat se celou řadou dalších souvisejících aspektů. S odkazem, na již výše probírané rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, Ústavní soudu upozornil, že nejdříve je nutno vyřešit mimo jiné otázku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele žádajícího o úvěr. Je totiž na poskytovatelích, aby v průběhu kontraktace se spotřebiteli důsledně zkoumali, zdali bude spotřebitel vůbec schopen dostát závazkům, ke kterým se hodlá v úvěrové smlouvě zavázat. Ústavní soud k tomu zdůraznil, že důsledky neschopnosti dostát závazkům vyplývajících ze smlouvy o úvěru nenese ve svém důsledku pouze konkrétní spotřebitel, ale i jeho rodina a zprostředkovaně přes spotřebitelovu případnou insolvenci i naše společnost. Ústavní soud uzavřel, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného...
